14 C 105/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO 10975187 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 42 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 350 Kč za období od 17. 11. 2023 do zaplacení a částku 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 32 568 Kč,, Anonymizováno, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala na žalované uhrazení částky 42 350 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení zákonné výši z dané částky jdoucím od , datum, do zaplacení. Žalobkyně dále žádala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a nahrazení nákladů řízení.

2. Svůj nárok žalobkyně dovozovala z mezi účastníky dne , datum, uzavřené přepravní smlouvy, na jejímž základě zajistila žalobkyně pro žalovanou přepravu zboží specifikovaného v objednávce z Prahy do Marbelly ve Španělsku. K nakládce došlo dne , datum, a k vykládce dne , datum, .

3. Na danou situaci je dle žalobkyně nutno aplikovat Úmluvu o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, tedy vyhlášku ministerstva zahraničních věcí č. 11/1975 Sb. (dále též „Úmluva CMR“ či „úmluva“). Žalobkyně splnila podmínky pro vznik práva na přepravné dle dané úmluvy i dle vnitrostátní právní úpravy.

4. Na tom nic nemění obrana žalované ohledně smluvní pokuty za pozdní dodání zboží a smluvní pokuty za nedodání dokladů k přepravě, na které měl žalované vzniknout nárok dle jejích Veřejných obchodních podmínkách žalované (dále též „, jméno FO, “ či „obchodní podmínky“).5. , jméno FO, jsou dle žalobkyně neurčité pro nejasné vymezení splatnosti přepravného a pro nejasné vymezení dokumentů, jejichž dodání bylo utvrzeno smluvní pokutou.

6. I kdyby tomu tak nicméně nebylo, podle Úmluvy CMR může být nárok na náhradu za překročení dodací lhůty uplatněn jen tehdy, byla-li dopravci zaslána písemná výhrada do 21 dnů poté, kdy byla zásilka dána k dispozici příjemci. K tomu v nyní posuzovaném případě nedošlo. , adresa, nadto nebylo doručeno po termínu; přesnou adresu vykládky sdělil jednatel žalované žalobkyni až dne , datum, . Řidič žalobkyně přijel na místo v ohlášený čas, zpoždění měl příjemce zásilky. Řidič žalobkyně se musel k vykládce přemístit o 300 metrů.

7. Dle žalobkyně jsou navíc ujednání o smluvní pokutě za pozdní dodání zboží a o smluvní pokutě za nedodání podkladů žalované neplatná pro rozpor s Úmluvou CMR (čl. 41 odst. 1 úmluvy). Žalobkyně dále s odkazem na článek 6 odstavec 1 písm. j) a čl. 11 Úmluvy CMR dovozovala, že pokud žalovaná chtěla, aby jí žalobkyně dodala spolu s fakturou jakékoliv doklady, musely by být tyto doklady přesně a jednoznačně specifikovány v příslušném nákladním listu, což se nestalo.

8. Žalobkyně tak byla názoru, že jí vznikl nárok na uhrazení sjednaného přepravného v plné výši. Vystavila proto žalované dne , datum, fakturu znějící na dohodnutou částku , částka, . Žalovaná tuto fakturu neuhradila, a to ani poté, co jí právní zástupce žalobkyně zaslal předžalobní výzvu.

9. Z uvedeného důvodu žalobkyně žádala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, a úrok z prodlení z této částky v zákonné výši jdoucí ode dne , datum, (den následující po dni, který byl uveden ve faktuře jako den splatnosti) do zaplacení. Žádala pak i uhrazení paušální částky nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a taktéž přiznání práva na náhradu nákladů řízení.

10. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Uvedla, že žalobkyně doručila zboží opožděně, a to ačkoliv byla upozorněna, že vykládku je nutno provést v přesný čas, a ačkoliv jí přesná adresa vykládky byla sdělena již dne , datum, . V důsledku opožděného dodání zásilky žalované vzniklo právo na smluvní pokutu, a to podle čl. 5.3 obchodních podmínek, dle kterého platí, že pokud nedojde k dodržení termínu nakládky nebo vykládky, je dopravce povinen uhradit smluvní pokutu ve výši , částka, za každou započatou hodinu zpoždění. K argumentaci žalobkyně, že žalovaná nedodržela 21denní lhůtu k reklamaci opožděného dodání podle Úmluvy CMR, žalovaná uvedla, že nepostupovala podle Úmluvy CMR, nýbrž podle , jméno FO, .

11. Žalovaná dále konstatovala, že žalobkyně jí v rozporu s , jméno FO, nedodala kompletní dokumenty. Proces přepravy tak není možno uzavřít. V bodě 6.3 obchodních podmínek je stanoveno, že dopravce je povinen vyúčtovat objednateli cenu za přepravu na základě faktury, ke které je dopravce povinen připojit doklady osvědčující provedení přepravy, tj. zejména řádně vyplněný záznam o provozu vozidla, nákladní list a dodací list. Pokud k tomu nedojde, je odesílatel oprávněn fakturu vrátit k doplnění. V takovém případě není odesílatel v prodlení s úhradou přepravného a nenastává jeho splatnost. Jelikož přitom Úmluva CMR neupravuje splatnost, je možno si tuto upravit obchodními podmínkami (to stejné platí i pro smluvní pokutu). Žalovaná tak učinila. Žalobkyně nedodala potřebné dokumenty, což zapříčinilo, že přepravné doposud není splatné, a žaloba byla podána předčasně. Není tudíž ani možno proces přepravy uzavřít, započíst smluvní pokutu a uhradit zbývající částku.12. , jméno FO, dle žalované nejsou neurčité ani neplatné. Obdobně koncipované obchodní podmínky využívají i další subjekty poskytující logistiku, a to včetně těch největších.

13. Žalovaná pak obecně poukazovala i na skutečnost, že zásilka měla porušenou plombu a o této skutečnosti nebyl uveden záznam v CMR listu. Vyjádřila i nesouhlas s argumentací žalobkyně, že by jí vyžadované dokumenty měly být uvedeny přímo v CMR listu.

14. Soud zjistil následující skutkový stav:

15. Žalovaná si u žalobkyně objednávkou ze dne , datum, objednala dopravu s místem a časem nakládky dne , datum, do 16 hodin v Praze a s místem a časem vykládky dne , datum, v 11 hodin v Marbelle ve Španělsku. V objednávce nebylo uvedeno konkrétní místo vykládky v Marbelle. V Tato nicméně obsahovala sdělení, že termín dodání je fixován (International Shipping order ze dne , datum, ).

16. Přílohou smlouvy byly , právnická osoba, podmínky (, jméno FO, ), ve kterých je přepravné sjednáno na , částka, plus DPH. Dále je ve , jméno FO, uvedeno, že splatnost dané částky bude 35 dní (není uvedeno, od jakého dne by se daná lhůta měla rozběhnout). Současně je ve , jméno FO, uvedeno, že fakturu dopravce vystaví a zašle se všemi náležitostmi, včetně příjemcem řádně potvrzeného originálu CMR ve dvou vyhotoveních, dodacích listů a podepsané objednávky do 7 dnů od ukončení přepravy.Dle čl. 5.3 , jméno FO, , pokud dopravce nedodrží termín nakládky v mezinárodní nákladní přepravě určený na určitou hodinu, je povinen uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši , částka, za každou započatou hodinu.Článek 6 obchodních podmínek nazvaný cena a platební podmínky obsahuje ustanovení, že cena za přepravu zásilek je smluvní a strany ji sjednávají v konkrétní objednávce přepravy, respektive smlouvě. V odstavci 3 daného článku je uvedeno, že dopravce je povinen vyúčtovat objednateli cenu za provedení přepravy dle smlouvy na základě daňového dokladu – faktury vystavené a doručené objednateli do 10 kalendářních dnů od ukončení přepravy. Splatnost faktury je stanovena na 60 kalendářních dnů od obdržení faktury s úplnými doklady k přepravě. Jestliže faktura nemá obvyklé, nebo v obchodních podmínkách stanovené náležitosti nebo k ní nejsou připojeny přílohy uvedené v podmínkách, je objednatel oprávněn fakturu vrátit dopravci k doplnění či opravě. V takovém případě není objednatel v prodlení s úhradou ceny za přepravu a splatnost faktury je počítána ode dne opětovného přijetí u objednatele. K faktuře je dopravce povinen připojit doklady osvědčující provedení přepravy zásilky dle objednávky a nákladního listu CMR, tj. přepravní doklady, zejména řádně vyplněný záznam o provozu vozidla, nákladní list a dodací list. V opačném případě není objednatel povinen přepravné dopravci hradit.V čl. 6.4 bylo sjednáno, že pro případ, kdy dopravce doručí objednateli fakturu opožděně či bez stanovených náležitostí, je dopravce povinen uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši , částka, (, právnická osoba, podmínky žalované připojené k objednávce).

17. Žalobkyně doručila dne , datum, zboží do Marbelly ve Španělsku. Související mezinárodní nákladní list byl uvedeného dne potvrzen přejímající osobou (mezinárodní nákladní list číslo CZ 1883492).

18. Přesná adresa vykládky ve Španělsku byla žalobkyni sdělena dne , datum, , kdy byla žalovanou prostřednictvím e-mailu informována, že adresa vykládky je na adrese , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , jméno FO, , , adresa, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Současně byla žalobkyně informována, že pozdní příjezd není možný (e-mail ze dne , datum, odeslaný z adresy , e-mail, na adresu , e-mail, ).

19. Žalovaná se na žalobkyni obrátila e-mailem ze dne , datum, odeslaným v 11:53 hodin s tím, že auto žalobkyně ještě není na vykládce (e-mail žalobkyně ze dne , datum, odeslaný na adresu , e-mail, )

20. Řidič žalobkyně informoval pověřenou osobu žalobkyně o tom, že je na místě vykládky v 12:01 hodin. Dále uvedl, že příjemce ještě není přítomen. Následně řidič kontaktoval žalovanou s tím, že na vykládku se posunuli o 300 m (elektronická komunikace mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, a žalobkyní ze dne , datum, ).

21. Žalobkyně vyfakturovala žalované dne , datum, částku , částka, , tj. , částka, bez DPH, a to za služby dopravy, konkrétně dopravy z Prahy do Marbelly. Splatnost je v dané faktuře uvedená na den , datum, (faktura číslo , hodnota, –, Anonymizováno, ).

22. Zaměstnankyně žalované, , tituly před jménem, , jméno FO, , zaslala žalobkyni dne , datum, e-mail, ve kterém uvedla následující: „jelikož jsem vám zasílala dopis zpět i s přiloženým tímto dokumentem. Mrzí mě, že Vám nedošel. Zasílám tedy touto formou, prosím o pozměnění faktury, abych jí mohla co nejdříve zaslat do účetnictví. U faktury můžete nechat datum vystavení, které tam je. Není třeba měnit.“ (e-mail z adresy , e-mail, ze dne , datum, ). Přílohou tohoto e-mailu byl dopis žalované nazvaný Dopis za účelem smluvní pokuty, ve kterém žalovaná uvedla následující: „Porušení , jméno FO, vyčíslení na 273 Euro dle platného kurzovního lístku ČNB k dnešnímu dni (, částka, , zaokrouhleno). Fixované časové dispozice pro vykládku na 11h nebylo dodrženo. Auto mělo pozdní příjezd bez předchozího upozornění. Zpoždění způsobilo projektové problémy na vykládce a nevede k dobrému obchodnímu jméno společnosti. , jméno FO, vozidlo mělo poškozenou plombu bez zápisu v CMR. Což se jedná o porušení zabezpečení a pojistného plnění v dané přepravě. V takovém případě jste vystavili náklad porušením pojistných podmínek dle CMR ustanovení o zapečetění nákladů a pojistných podmínek. Plomba v Zápisu CMR + Foto. V takovém případě máme nárok na smluvní pokutu, která se v tomto případě drží ve velmi férově výši. Děkuji Vám za pochopení, fakturu v jiné částce neakceptuji.“ (dopis žalované ze dne , datum, ).

23. Žalobkyně na uvedené reagovala dopisem ze dne , datum, , ve kterém uvedla, že dne , datum, obdržela prostřednictvím e-mailu dopis týkající se smluvní pokuty, se kterým nesouhlasí, a požaduje úhradu přepravného v plné výši (dopis žalobkyně ze dne , datum, ).

24. Žalobkyně (zastoupená právním zástupcem) vyzvala dne , datum, žalovanou, aby ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení výzvy uhradila pohledávku, jejíhož zaplacení se domáhá nyní projednávanou žalobou. Současně byla žalovaná upozorněna, že pokud výzvě nevyhoví, obrátí se žalobkyně na soud. Tato předžalobní výzva byla žalované doručena dne do , datum, (dopis právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, ).

25. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, a proto je v textu rozsudku nerekapituluje.

26. Další dokazování již soud neprováděl, neboť měl pro posouzení věci dostatek skutkových zjištění, a další dokazování by tak již bylo nadbytečné a nehospodárné.

27. Na základě jednotlivých skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná si ujednaly, že žalobkyně pro žalovanou za cenu , částka, (plus DPH) provede dopravu zásilky z Prahy do Marbelly (Španělsko). Zásilka měla být doručena dne , datum, v , Anonymizováno, hodin. Konkrétní adresa dodávky byla žalobkyni sdělena dne , datum, . , adresa, bylo do místa dodání žalobkyní doručeno dne , datum, , což bylo stvrzeno podpisem CMR listu. Žalovaná odmítá uhradit sjednanou cenu dopravy, neboť je přesvědčena, že doposud nenastala její splatnost, která byla dle , jméno FO, závislá na okamžiku, kdy žalobkyně žalované dodá ve , jméno FO, uvedené doklady (zejména záznam o provozu vozidla). Žalobkyně dané doklady žalované nedodala. Dne , datum, žalobkyně vyfakturovala žalované , částka, (plus DPH) za danou přepravu. , jméno FO, faktuře uvedla splatnost dne , datum, . Žalovaná žalobkyni zaslala dne , datum, dopis, ve kterém uvedla, že jí vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši , částka, , a to jednak za pozdní dodání zboží, a jednak za to, že došlo k porušení plomby, aniž by o tom byla v CMR listu uvedena informace. Žalobkyně s postupem žalované nesouhlasila; její právní zástupce žalovanou proto předžalobně upomenul, aby uhradila sjednané přepravné. Žalovaná tak neučinila.

28. Soud věc právně posoudil následujícím způsobem:

29. Žalobkyně se zavázala, že pro žalovanou provede za sjednanou úplatu ve výši , částka, (plus DPH) přepravu zásilky z České republiky do Španělska. Strany tak mezi sebou uzavřely smlouvu o přepravě věci, resp. zásilky.

30. Na tuto smlouvu je nutno kromě smluvních ujednání stran, ujednání souvisejících , jméno FO, a vnitrostátní právní úpravy aplikovat i Úmluvu CMR. Tato úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Ustanovení Úmluvy CMR mají přitom před vnitrostátním právem aplikační přednost (čl. 10 Ústavy, tj. ústavního zákona č. 1/1993 Sb.).

31. O právě uvedeném, tj. o nutnosti aplikace úmluvy, ostatně ani není mezi účastníky spor.

32. Žalovaná je nicméně přesvědčena, že žaloba byla podána předčasně. Nárok na přepravné se totiž doposud nestal splatným, neboť splatnost byla ve , jméno FO, navázána na okamžik, kdy žalobkyně žalované zašle fakturu se souvisejícími doklady, k čemuž nedošlo. Žalobkyně totiž žalované neposkytla dokumenty dle , jméno FO, .

33. Soud se s uvedenou argumentací nemohl ztotožnit.

34. Podle čl. 41 odst. 1 Úmluvy CMR jsou neplatná a právně neúčinná všechna ujednání, která se přímo nebo nepřímo odchylují od ustanovení dané úmluvy; neplatnost takových ujednání nemá za následek neplatnost ostatních ustanovení smlouvy. Normy Úmluvy CMR mají s ohledem na čl. 41 kogentní charakter (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na www.nsoud.cz).

35. Žalovaná má pravdu potud, že Úmluva CMR výslovně nenormuje pravidla pro vznik či splatnost přepravného.

36. To nicméně neznamená, že odesílatel je oprávněn si danou otázku upravit, například právě v obchodních podmínkách, zcela libovolně.

37. Je vždy nutno posoudit, zda úprava splatnosti nekoliduje s Úmluvou CMR.

38. Tak soud postupoval a ujednání, kterým byla splatnost navázána na dodání ve , jméno FO, uvedených dokladů, posoudil jako rozporné s Úmluvou CMR.

39. Zkoumané smluvní ujednání je totiž v kolizi s tím, jak Úmluva CMR normuje promlčení práva na přepravné.

40. Podle čl. 32 odst. 1 úmluvy se nároky z přeprav, na něž se vztahuje úmluva, promlčují za jeden rok. V případě úmyslu nebo takového zavinění, které se podle práva soudu, u něhož se právní věc projednává, považuje za rovnocenné úmyslu, je promlčecí doba tříletá. Promlčecí doba počíná běžet a) při částečné ztrátě zásilky, při jejím poškození nebo při překročení dodací lhůty dnem vydání zásilky; b) při úplné ztrátě třicátým dnem po uplynutí dohodnuté dodací lhůty, a nebyla-li dodací lhůta dohodnuta, šedesátým dnem po převzetí zásilky dopravcem; c) ve všech ostatních případech uplynutím tří měsíců ode dne uzavření přepravní smlouvy. Den, kterým promlčecí doba počíná běžet, se do promlčecí doby nepočítá.

41. Pro nárok na přepravné se tedy aplikuje jednoroční promlčecí lhůta, která započíná běžet v zásadě uplynutím tří měsíců ode dne uzavření přepravní smlouvy.

42. Takto tomu bude bez ohledu na to, zda si stany sjednaly odlišně od zákona okamžik vzniku nároku na přepravné, či otázku jeho splatnosti. Aby se však toto jejich ujednání nedostalo do kolize s úpravu promlčení obsaženou v Úmluvě CMR, je nutné, aby ujednání neurčilo okamžik vzniku nároku na přepravné či jeho splatnosti k datu pozdějšímu, než tři měsíce ode dne uzavření přepravní smlouvy. Takové ujednání by bylo v rozporu s úmluvou, a tudíž neplatné. Neplatnost plyne z toho, že „strany by pozdějším vznikem nároku na zaplacení přepravného vyloučily úplný běh jednoroční promlčecí lhůty dané k jeho zaplacení úmluvou CMR, neboť tato jednoroční lhůta začne bez ohledu na ujednání stran smlouvy běžet nejpozději po uplynutí tří měsíců od uzavření přepravní smlouvy. Počátek běhu jednoroční promlčecí lhůty je zde přitom vázán na objektivní právní skutečnost, kterou je právě den uzavření přepravní smlouvy, resp. den následující po uplynutí tří měsíců ode dne uzavření přepravní smlouvy. Strany přepravní smlouvy si proto mohou […] sjednat odchylně okamžik vzniku nároku na přepravné, nicméně tento okamžik nesmí časově přesahovat tři měsíce od uzavření přepravní smlouvy. Den vzniku nároku na přepravné proto může být sjednán v časovém rozmezí nejdříve od uzavření smlouvy a nejpozději do uplynutí tří měsíců od jejího uzavření“ (PAŘÍZEK, Igor. K nároku na zaplacení přepravného u mezinárodní přepravy v režimu CMR. Právní rozhledy, 2007, č. 23, s. 867-870). To stejné přitom platí o pro ujednání ohledně splatnosti: „Stranám smlouvy ničeho nebrání sjednat si vznik nároku na přepravné i jeho splatnost na stejný okamžik, resp. den, což bude jistě i praktické, ale není ani vyloučeno, že bude sjednán jen den vzniku nároku na přepravné, ale nikoliv již i jeho splatnost, příp. splatnost přepravného bude následovat s časovým odstupem od vzniku nároku přepravce na ně. […]. Nejpozději však splatnost přepravného musí nastat i bez dalšího opět dnem následujícím po uplynutí tří měsíců od uzavření smlouvy tak, aby zde opět mohla nerušeně proběhnout celá jednoroční promlčecí lhůta dle čl. 32 odst. 1 písm. c) úmluvy CMR. Odchylná ujednání stran ve smlouvě o pozdějším termínu splatnosti přepravného by opět bylo třeba posoudit jako neplatná pro rozpor s úmluvou CMR.“ (PAŘÍZEK, Igor. K nároku na zaplacení přepravného u mezinárodní přepravy v režimu CMR. Právní rozhledy, 2007, č. 23, s. 867-870).

43. Navázání splatnosti na dodání dokladů (CMR list, dopravní list a záznam o provozu vozidla atp.), jako je tomu v nynějším případě, je s právě uvedeným v rozporu. Splatnost nároku na přepravné by totiž nemusela nastat do doby tří měsíců od uzavření přepravní smlouvy; tato by dokonce nemusela nastat nikdy (CMR list by se ztratil atp.). Stejně tak by splatnost mohla nastat až po uplynutí promlčecí lhůty dle Úmluvy CMR. Takové sjednání data splatnosti přepravného je proto nutno považovat dle čl. 41 úmluvy CMR za neplatné pro rozpor s touto úmluvou. Nelze rovněž ponechat bez povšimnutí, že dle čl. 4 Úmluvy CMR nemá chybějící či ztracený nákladní list vliv na platnost přepravní smlouvy, tj. tím spíše by nepředložený nákladní list nemohl mít vliv ani na vznik nároku či splatnost přepravného (PAŘÍZEK, Igor. K nároku na zaplacení přepravného u mezinárodní přepravy v režimu CMR. Právní rozhledy, 2007, č. 23, s. 867-870).

44. Soud tak uzavírá, že ta ujednání VOP, kterými byla splatnost přepravného odložena do doby, kdy žalobkyně žalované doručí fakturu s požadovanými doklady, jsou neplatná pro rozpor s Úmluvou CMR.

45. V takové situaci je nutno vyjít z vnitrostátní právní úpravy splatnosti přepravného. Podle § 2564 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „o. z.“) je přepravné splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení.

46. K provedení přepravy došlo v souladu s ujednáním stran dne , datum, , o tom není mezi stranami spor. V tomto ohledu není rozhodné, zda byla zásilka daného dne dodána (předána) se zpožděním, či nikoliv, a komu je toto zpoždění případně přičitatelné.

47. Pokud tedy žalobkyně dne , datum, vystavila fakturu, ve které uvedla jako datum splatnosti den , datum, , postupovala v souladu se zákonnou úpravou.

48. Obraně žalované, že přepravné se doposud nestalo splatným tak soud nemohl přisvědčit. Pro úplnost soud dodává, že nepřehlédl, že , jméno FO, uvádí, co se týče splatnosti, dvě lhůty, když jednou uvádí, že přepravné bude splatné do 35 dnů (aniž by bylo uvedeno, od jakého data daná lhůta započíná běžet), a podruhé uvádí, že přepravné je splatné po uplynutí lhůty 60 dnů, která započíná běžet ode dne obdržení faktury s úplnými doklady k přepravě. Uvedená skutečnost však nic nemění na závěru soudu, že je nutno místo , jméno FO, využít zákonnou úpravu. Je tomu tak proto, že uvedená dvoukolejnost , jméno FO, vede buď k závěru o neplatnosti dotčené části , jméno FO, pro neurčitost, či tato vyvolává nutnost provést výklad daných ustanovení, kterýžto by však opět nemohl vést k jinému závěru, než k závěru o neplatnosti části , jméno FO, obsahující ustanovení o splatnosti. Při výkladů smluvních ujednání je totiž nutno zohlednit úmysl jednajícího, tj. žalované, pokud by tento byl žalobkyni znám (§ 556 o. z.). Z vyjádření žalované (jak z písemných podání, tak i z ústních přednesů jednatele žalované na jednání soudu dne , datum, ) plyne, že úmyslem žalované bylo vázat počátek běhu splatnosti přepravného na okamžik, kdy bude žalované doručena faktura spolu se souvisejícími doklady. I kdyby nicméně žalovaná prokázala, že tento její úmysl byl žalobkyni znám, a bylo by tak možno se dále zabývat tím, zda se ode dne dodání faktury a dokladů rozběhla 35denní, či 60denní lhůta, neměnilo by to nic na závěru, že smluvní ujednání týkající se splatnosti jsou z důvodu jejich navázání na dodání podkladů neplatná.

49. Žalovaná dále poukazovala na to, že žalobkyni vznikla povinnost uhradit žalované smluvní pokutu (pokuty).

50. K tomu soud na prvním místě uvádí, že případný vznik nároku žalované na uhrazení smluvní pokuty bez dalšího nemá vliv na povinnost žalované uhradit žalobkyni sjednané přepravné.

51. Aby došlo k (částečnému) zániku nároku žalobkyně na přepravné, muselo by k věci přistoupit právní jednání žalované, a to například v podobě účinného započtení její případné pohledávky na smluvní pokutu vůči přepravnému (§ 1982 o. z.).

52. K zániku pohledávek způsobilých k započtení nedochází ze zákona (započtení ipso iure). Započtení je realizováno až v důsledku (následného) započtecího právního jednání, a to buď jednostranného, nebo dvoustranného.

53. Žalovaná nicméně v rámci písemné obrany ani netvrdila, že by svoji tvrzenou pohledávku započetla oproti pohledávce na přepravné, resp. že by prohlásila vůči žalobkyni, že svoji pohledávku započítává. Uvedla naopak, že prozatím započíst nelze, neboť pohledávka na přepravné není splatná.

54. Listinou, o kterou žalovaná zřejmě opírá svůj právní názor, je dopis žalované ze dne , datum, . Tento však nelze považovat za účinné právní jednání spočívající v započtení. V daném dopise je uvedeno pouze tolik, že bez upozornění nebyl dodržen fixovaný čas vykládky, což způsobilo projektové problémy a „nevede k dobrému obchodnímu jménu“ žalované. Dále je v dopise uvedeno, že vozidlo mělo poškozenou plombu, a to bez upozornění v , Anonymizováno, listu, „což se jedná o porušení zabezpečení a pojistného plnění v dané přepravě. V takovém případ jste vystavili náklad porušením pojistných podmínek dle CMR ustanovení o zapečetění nákladu a pojistných podmínek, plomba v , Anonymizováno, , Anonymizováno, + , Anonymizováno, “. Žalovaná uvedla, že v takovém případě má nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, , což „se v tomto případě drží ve velmi férové výši“. Žalovaná dodala, že fakturu v jiné částce neakceptuje.

55. Z uvedené listiny tedy nelze dovodit, že by žalovaná provedla účinné započtení. Jednak se z dané listiny nepodává, že by žalovaná prohlásila, že svoji pohledávku na smluvní pokutu (pokuty) započítává oproti pohledávce žalobkyně na přepravné. Taková vůle ostatně neplyne ani z žádného podání žalované učiněného v probíhajícím soudním řízení; v podání ze dne , datum, žalovaná uvedla, že „v důsledku opožděného doručení bylo naše právo uplatnit smluvní pokutu, která měla být odečtena z přepravného, Nicméně, společnost , právnická osoba, . do dnešního dne nedodala kompletní dokumentaci nezbytnou k ukončení přepravního procesu […] V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi není možné proces přepravy uzavřít, započítat smluvní pokutu a uhradit zbývající částku. Proto bude společnosti , právnická osoba, . vyčíslena další smluvní pokuta za nekompletní dodání dokumentace.“ V dalším podání žalovaná zcela obecně a bez odkazu na smluvní ujednání a bez vyčíslení odkazovala na povinnost žalobkyně uhradit smluvní pokutu za poškození plomby bez odpovídajícího zápisu v , Anonymizováno, .

56. Z uvedeného plyne, že žalovaná neprohlásila, že svoji pohledávku započítává oproti pohledávce žalobkyně. Již z uvedeného plyne, že pohledávka žalobkyně na přepravné, resp. její výše, nebyla nijak dotčena případným nárokem (nároky) žalované na uhrazení smluvní pokuty.

57. Dodat je však nutno, že i kdyby projev vůle žalované obsažený v dopise ze dne , datum, bylo nutno posoudit jako prohlášení o započtení, nadále by nebylo lze dospět k závěru, že nárok žalobkyně (částečně) zanikl.

58. Jak již bylo uvedeno, ke zrušení pohledávek způsobilých k započtení dochází v důsledku jednostranného adresovaného právního jednání (prohlášení), jehož obsah je na vůli pouze kompenzujícího. Kompenzující proto musí v prohlášení jednoznačně projevit vůli způsobit zrušení pohledávek (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ) a musí konkretizovat, jakou pohledávku a v jaké výši uplatňuje k započtení vůči jaké pohledávce druhé strany (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Započtení, které dostatečně nekonkretizuje započítávané pohledávky, bude neúčinné (VÝTISK, Michal. § 1982 [Předpoklady a účinky započtení]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, marg. č. , hodnota, –17).

59. Žalovaná však v žádném soudu doloženém podání jednoznačně nekonkretizovala, jakou pohledávku (pohledávky) a v jaké výši snad měla započíst.

60. Žalovaná vůbec nevymezila, na základě jakého ujednání jí mělo vzniknout právo na smluvní pokutu za porušení plomby bez odpovídajícího záznamu. Výši této smluvní pokuty vůbec nevyčíslila (v dopise ze dne , datum, uvedla bez bližší specifikace pouze souhrnnou částku za tuto smluvní pokutu a současně za smluvní pokutu za opožděné dodání zboží).

61. Uvedené návazně platí i pro smluvní pokutu za opožděné dodání zboží. V dopise ze dne , datum, žalobkyně neuvedla, na základě jakého ujednání má na tuto nárok, a zejména tuto pohledávku nevyčíslila, když opět (bez jakéhokoliv odůvodnění) uvedla, že v souvislosti s opožděným dodáním a porušením plomby se domáhá , částka, . Uvedené nebylo vyjasněno ani v soudním řízení, v rámci kterého už sice žalovaná konkretizovala, jaké smluvní ujednání zakládá její právo na smluvní pokutu za opožděné dodání zboží, tuto pohledávku však nevyčíslila. V případě smluvní pokuty za poškození plomby bez zápisu v CMR listu žalovaná zůstala i v soudním řízení pouze ve zcela povšechné a obecné rovině. To stejné platí i pro smluvní pokutu za opožděné dodání dokladů. S tou sice žalovaná v soudním řízení operuje, nevyjádřila však svoji vůli tuto započíst; pohledávku nevyčíslila. Uvedla nadto, že tato bude žalobkyni vyčíslena až v budoucnu, tj. po ukončení procesu přepravy.

62. Kromě právě uvedeného soud dodává, že ustanovení , jméno FO, o smluvní pokutě za pozdní dodání zboží hodnotí, stejně jako ujednání o splatnosti, jako neplatné podle čl. 41 odst. 1 Úmluvy CMR. Takové ujednání se odchyluje od úmluvy, když konstruuje odlišnou lhůtu pro uplatnění práva za překročení dodací lhůty, než Úmluva CMR (č. , hodnota, odst. 3 úmluvy) a odlišný nárok za takový druh porušení smlouvy, než úmluva, která normuje v případě překročení dodací lhůty dopravcem speciální nárok na náhradu škody (čl. 17 odst. 1, čl. 23 odst. 5 a čl. 30 odst. 3 Úmluvy CMR). K tomuto závěru ostatně dospěla i soudní judikatura – vizte rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a odborná literatura: „Samotné sjednání ´klasické´ smluvní pokuty, pokud jde o ztrátu nebo škodu na zásilce a překročení dodací lhůty, by bylo neplatné vzhledem k tomu, že ustanovení Úmluvy CMR jsou kogentní a sjednání takové smluvní pokuty by vylučovalo tzv. blokační ustanovení čl. 41 Úmluvy CMR, které v principu považuje za neplatná a právně neúčinná všechna ujednání, která se přímo nebo nepřímo odchylují od ustanovení Úmluvy CMRI“ [KROFTA, Jiří. Odškodnění v případě úplné a částečné ztráty zásilky. Bulletin-advokacie.cz. Publikováno 19. 1. 2016; dostupné na Náhradová povinnost dopravce :: Bulletin Advokacie (bulletin-advokacie.cz)].

63. Žalované tedy nelze přisvědčit v názoru, že jelikož se nemohla domáhat náhrady za pozdní dodání postupem podle CMR, mohla tak učinit podle , jméno FO, . Žalovaná mohla a měla postupovat podle Úmluvy CMR. To, že tak neučinila, nelze nyní obcházet požadavkem na uhrazení smluvní pokuty podle , jméno FO, . Dodat lze, že z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná svůj nárok související s pozdním dodáním uplatnila u žalobkyně až dne , datum, , tedy po uplynutí 21denní lhůtě k uplatnění tohoto nároku podle Úmluvy CMR. Žalovaná tuto skutečnost nijak nerozporovala. Netvrdila a neprokazovala, že by nárok uplatnila u žalobkyně dříve.

64. V obdobném duchu dále soud ke smluvní pokutě za nedodání dokladů podotýká, že předmětný článek 6 odst. 4 , jméno FO, obsahuje smluvní pokutu za nedodání faktury se všemi náležitostmi, nikoliv se všemi doklady. Dodat lze, že , jméno FO, jednoznačně neuvádějí, o jaké doklady by se mělo jednat. , jméno FO, je uvedeno, že má jít zejména o CMR list, záznam o provozu vozidla a dodací list. V další části , jméno FO, je pak uvedeno, že k faktuře má být přiložen CMR list, dodací list a potvrzená objednávka; nehovoří se tedy již o záznamu u provozu vozidla a nově se hovoří o podepsané objednávce. Nadto, podle § 1753 o. z. jsou neúčinná ustanovení obchodních podmínek, která druhá strana nemohla rozumně očekávat. Soud je názoru, že pokud splatnost nároku na přepravné ani jeho vznik nelze účinně navázat na nedodání podkladů, nemohla žalobkyně legitimně očekávat, že v obchodních podmínkách žalované bude za nedodání podkladů uvedena smluvní pokuta. Konečně soud ve vztahu ke smluvní pokutě za nedodání podkladů pro úplnost dodává, že se neztotožnil s žalobkyní, že smluvní pokutou by bylo lze utvrzovat pouze povinnost dodat doklady uvedené explicitně v CMR listu. Z žalobkyní odkazovaných ujednání úmluvy takovýto závěr neplyne.

65. Dále soud uvádí, že na výše učiněných závěrech nic nemění, pokud snad jiné subjekty vystupující na poli logistiky mají obchodní podmínky konstruovány obdobným způsobem jako žalovaná (jak žalovaná tvrdila). Soudu v nynějším řízení připadlo posoudit obchodní podmínky, kterými se řídil závazek žalobkyně a žalované. Tak soud učinil a dospěl k výše uvedeným závěrům. Pro úplnost konečně soud apeluje na žalobkyni, aby (disponuje-li danými dokumenty a nebrání-li jejich poskytnutí nějaká objektivní překážka) poskytla žalované jí požadované podklady (zejm. záznam o provozu vozidla). Takový postup povede k alespoň částečnému narovnání vzájemných vztahů.

66. Je tak nutno uzavřít, že nárok žalobkyně na uhrazení sjednaného přepravného je v plném rozsahu důvodný. Současně je důvodný i její požadavek na uhrazení úroku z prodlení v zákonné výši jdoucího ode dne následujícího po dni splatnosti faktury do zaplacení (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Nárok na uhrazení , částka, jako paušální náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky je odůvodněn zněním § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého jde-li o vzájemný závazek podnikatelů, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky , částka, .

67. Soud proto výrokem I rozsudku uložil žalované, aby žalobkyni uhradila částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za období od , datum, do zaplacení a částku , částka, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky.

68. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, (žaloba), z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (vyjádření ze dne , datum, ), z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (vyjádření ze dne , datum, ) a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (jednání dne , datum, ) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. Náklady řízení jsou dále tvořeny náhradou za promeškaný čas a náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně souvisejícími s cestou právního zástupce na jednání soudu. Náhrada za promeškaný čas činí , částka, (jedna cesta ze sídla právního zástupce žalobkyně do sídla soudu v délce 4 hodiny 40 minut, dle § 14 odst. 3 a. t. činí náhrada za promeškaný čas , částka, za každou jen započatou půlhodinu). Náhrada hotových výdajů za cestu právního zástupce žalobce z jeho sídla do sídla soudu činí , částka, (celkově ujetá trasa 630 km, spotřeba vozidla 5,2 l motorové nafty na 100 km, ceny dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.). K všem uvedeným částkám (mimo soudního poplatku) soud konečně připočetl i související DPH z částky , částka, ve výši , částka, . Sluší se dodat, že soud žalobkyni nepřiznal jí požadovanou náhradu nákladů řízení související s úkonem jejího právního zástupce v podobě porady s žalobkyní přesahující jednu hodinu. To, že k poradě došlo, a to, že její délka přesáhla jednu hodinu, totiž nebylo soudu nikterak doloženo.