14 C 107/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem titul celé jméno řešitele , Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: podle části v. o. s. ř.

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá změny nálezu finančního arbitra č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne 21. 6. 2018 potvrzeného Rozhodnutím o námitkách č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala změny nálezu finančního arbitra č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne 21. 6. 2018 potvrzeného Rozhodnutím o námitkách č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že žalované bude uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. Napadeným nálezem rozhodl Finanční arbitr tak, že ve výroku I. zastavil řízení v části, ve které se žalobkyně domáhala zproštění od placení pojistného, ve zbytku (žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení) pak návrh zamítl (výrok II.).

2. Finanční arbitr v citovaném nálezu o návrhu žalobkyně rozhodl, přičemž vyšel se skutkových zjištění (učiněných na základě podkladů předložených mu oběma stranami) o tom, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ [anonymizována čtyři slova]“ s počátkem pojištění od [anonymizována dvě slova] a pojistnou dobou [anonymizováno] let. Smlouvou bylo sjednáno investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití žalobkyně a úrazové pojištění dospělých. Finanční arbitr zjistil, že pojištění sjednané Pojistnou smlouvou zaniklo ke dni [datum] na základě žádosti žalobkyně o ukončení pojištění s výplatou odkupného ve výši [částka]. Finanční arbitr se s ohledem na zásadu procesní ekonomie a konstantní soudní judikaturu přednostně zabýval námitkou promlčení, kterou v řízení vznesla žalovaná k právu žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení pro případ absolutní neplatnosti Pojistné smlouvy a k případnému právu na náhradu škody. K nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení pro případ absolutní neplatnosti Pojistné smlouvy finanční arbitr zjistil, že dne [datum] se žalobkyně dozvěděla o tom, že žalovaná z ukončeného pojištění vyplatila plnění, které neodpovídalo zaplacenému pojistnému (žalobkyně tak zaznamenala svoji majetkovou újmu, resp. zjistila, že se na její úkor žalovaná v souvislosti s Pojistnou smlouvou bezdůvodně obohatila), stejně jako měla v té době veškeré potřebné údaje k tomu, aby mohla objektivně zjistit rozsah tohoto bezdůvodného obohacení. Finanční arbitr dovodil, že pokud žalobkyně od [datum], kdy počala běžet subjektivní promlčecí doba ve smyslu § 107 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření Pojistné smlouvy (dále jen„ starý občanský zákoník“) a obdobně ve smyslu § 106 odst. 1 starého občanského zákoníku, svá práva po dobu dvou let u soudu (finančního arbitra) neuplatnila, právo na vydání bezdůvodného obohacení (případně na náhradu škody) se v celém rozsahu promlčelo nejpozději dne [datum], tedy před zahájením řízení před finančním arbitrem. Finanční arbitr nezjistil, že by námitka promlčení nároku Navrhovatele na zaplacení požadované částky vznesená žalovanou v řízení nebyla důvodná nebo že by ji žalovaná vznesla v rozporu s dobrými mravy. Protože finanční arbitr na základě shromážděných podkladů nezjistil tvrzený právní zájem žalované na určení neplatnosti Pojistné smlouvy, návrh podle § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi v části týkající se životního pojištění ve výroku II. [příjmení] zamítl. Jelikož finanční arbitr není příslušný rozhodovat ve sporu z pojištění zproštění od placení pojistného a úrazového pojištění, řízení v této části podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona o finančním arbitrovi (pro nepřípustnost návrhu ve smyslu § 9 písm. a) zákona o finančním arbitrovi) ve výroku I. [příjmení] zastavil. Proti citovanému nálezu Finančního arbitra podala žalobkyně námitky, o nichž rozhodl Finanční arbitr dne [datum rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [číslo] [anonymizována dvě slova], a to tak, že napadený nález potvrdil a námitky zamítl.

3. V podané žalobě pak žalobkyně namítala, že Finanční arbitr nesprávně aplikoval ust. § 457 obč. zák., když nepřiznal z důvodu promlčení žalobkyni žádné plnění, ačkoliv bylo v řízení prokázáno, že z neplatné pojistné smlouvy plnila žalobkyně žalované částku [částka] a žalovaná žalobkyni pouze [částka]. Žalobkyně dále poukazovala na úmysl žalované bezdůvodně se obohatit, když si byla vědoma i důsledků takového jednání, tedy neplatnosti pojistné smlouvy a toho, že přijímáním plnění (pojistného) od žalobkyně se bezdůvodně obohacuje. Námitku promlčení uplatněnou ze strany žalované pak žalobkyně považuje za nemravnou a Finanční arbitr k ní neměl přihlédnout.

4. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná tak, jí považuje za nedůvodnou a odmítá ji v celém rozsahu. Opětovně vznesla námitku promlčení údajného nároku žalobkyně uplatněného návrhem a žalobou, přitom nesouhlasila se závěrem o neplatnosti pojistné smlouvy. Má za to, že pojistná smlouva byla uzavřena platně a určitě, a i pokud by tomu tak v některých částech snad nebylo, působilo by to nejvýše relativní neplatnost dílčích ujednání smlouvy, přičemž právo dovolat se relativní neplatnosti je na straně žalobkyně promlčeno a ani neplatnost dílčích ujednání by nemělo za následek neplatnost celé pojistné smlouvy. Kategoricky žalovaná odmítla, že by uzavření pojistné smlouvy mělo představovat úmysl žalované obohatit se na úkor žalobkyně, a i kdyby žalobkyně skutečně byla poškozena na svých právech, nelze z toho bez dalšího dovozovat, že žalovaná měla úmysl se obohatit na úkor žalobkyně. Žalovaná neměla ani nemohla mít jakoukoli možnost zjistit, že žalobkyně si není vědoma všech pojistných podmínek či dokonce že s nimi nesouhlasí, neboť žalobkyně nikdy nerozporovala uzavření Pojistné smlouvy a ani nijak nenapadala pojistné podmínky či rozsah informací, které jí byly či měly být sděleny, a to ani v době trvání Pojistné smlouvy, ani dva roky poté. Pokud jde o námitku promlčení, k té žalovaná zejména uvedla, že námitku promlčení nelze považovat za rozpornou s dobrými mravy, neboť v předmětném případě nejsou žádné relevantní okolnosti svědčící pro takový závěr. Žalovaná nijak nebránila žalobkyni v uplatnění jejích práv, ani nijak nepřiměřeně (zejména lstivě, kupř. předstíraným vyjednáváním o smíru, narovnání apod.) žalobkyni od uplatnění jejích nároků nezrazovala. [příjmení] fakt, že žalovaná s žalobkyní uzavřela pojistnou smlouvu, nemůže závěr o nemravnosti uplatněné námitky odůvodnit.

5. K podané žalobě se též vyjádřil Finanční arbitr tak, že žalobkyně nepřednáší ničeho, s čím by se Finanční arbitr již nevypořádal a zopakoval, že musel posoudit námitku promlčení vznesenou žalovanou. Finanční arbitr zjistil, že již dne [datum] se žalobkyně dozvěděla, že žalovaná ji vyplatila plnění, které neodpovídalo zaplacenému pojistnému. Nárok se promlčel nejpozději uplynutím 2 let, tedy k [datum], tedy před zahájením řízení. Protože ze shromážděných podkladů vyplynulo, že životní pojištění sjednané Pojistnou smlouvou zaniklo uplynutím sjednané doby s výplatou pojistného plnění, Finanční arbitr nedovodil ani právní zájem žalobkyně na určení neplatnosti Pojistné smlouvy ve výroku [příjmení].

6. Soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas (§ 247 odst. 1 o. s. ř.; dvouměsíční lhůta je nepochybně zachována, i pokud by plynula již ode dne vydání rozhodnutí Finančního arbitra o námitkách) osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení před Finančním arbitrem, srov. ustanovení § 246 odst. 1 o. s. ř.) poté, co byly vyčerpány přípustné opravné prostředky (§ 246 odst. 2 o. s. ř), nařídil k projednání podané žaloby ústní jednání, projednal věc v mezích, ve kterých se žalobkyně domáhala projednání sporu před soudem (§ 250f odst. 1 o. s. ř), a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

7. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Pojistnou smlouvou„ [anonymizována čtyři slova]“ [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní, má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela pojistnou smlouvu s počátkem pojištění [datum] na pojistnou dobu [anonymizováno] let, a to na pojištění pro případ smrti nebo dožití [částka], s ročním běžným pojistným [částka] měsíčně Kč, s umístěním běžného pojistného do fondu dynamické portfolio a mimořádného pojistného do stejného fondu peněžního trhu. Pojistná smlouva obsahuje prohlášení pojistníka (žalobkyně), že při uzavření smlouvy převzala Všeobecné pojistné podmínky životního pojištění a Doplňkové podmínky životního pojištění. Životní pojistkou má soud za prokázané, že žalovaná vydala žalobkyni životní pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, údaje v ní uvedené korespondují s údaji v pojistné smlouvě. Stejné skutečnosti vyplývají i z potvrzení o uzavření pojistné smlouvy ze dne [datum]. Pojištění bylo ukončeno na základě žádosti o ukončení pojištění.

8. Doplňkovými pojistnými podmínkami má soud za prokázané následující. Dle bodu 2.3 se rizikovým pojistným rozumí úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou. Dle bodu 2.5 se kapitálovou hodnotou rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotou negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry. Dle čl. 1, bod 1.6 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění, dle bodu 1.7 rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Čl. 1 bod 3.1 stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. Čl. 1 bod 3.2 pak stanoví, že pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Čl. 1 bod 1. 6. stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. Ustanovení čl. 2 bod 1.1 a 1.2 stanoví, že dožije-li se pojištěný konce pojištění či zemře-li v jeho průběhu, žalovaná mu vyplatí sjednanou pojistnou částku a kapitálovou hodnotu pojištění. Dále soud provedl důkaz Všeobecnými pojistnými podmínkami pro životní pojištění a zjistil, že dle čl. 9 odst. 3 pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovený počet let, pro neplacení pojistného zaniká. Soud provedl dále k důkazu Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění, Všeobecné pojistné podmínky pojištění pro případ nemoci, Zvláštní pojistné podmínky pro obnosové pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici, všeobecné pojistné podmínky pro pojištění plateb pojistného při pracovní neschopnosti, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění finančních ztrát, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění splátek úvěru při ztrátě příjmu, Zvláštní pojistné podmínky pro případ nemoci.

9. Z výročních dopisů pak soud zjistil, že žalobkyně zasílala přehledy o stavu pojištění žalované vč. již zaplaceného pojištění. Tomu odpovídá i tabulka na čl. 68.

10. Z článků v médiích – např. kauza Dynamik (plus) z roku 2005 se uvádí mimo jiné [ulice] pojišťovna u produktu Dynamik a jeho variant s veřejně pojistnou částku a ani nemůže, neboť hodnota plnění je vázána na hodnoty podílových jednotek, jedná se o investiční pojištění, klient sice při uzavření smlouvy obdrží modelový případ, veškeré bonity na něm jsou ale informativní a nemohou být klientem jakýmkoliv způsobem nárokovány. Články z časopisu Finanční poradce tzv. Kauza Dynamik z roku 2005. V článku Dynamik plus - Poplatky? Neřekneme! na webu [webová adresa] z roku 2007 popisuje nepřehlednost těchto smluv [obec] pojišťovny a nejasnost poplatků. V článku ze [datum] nazvaném Porovnejte si poplatky pojištění autor [jméno] [příjmení] porovnává poplatky ve smlouvách výše poplatků vytčeny produktů investiční životního pojištění je vyšší, než se obecně předpokládá a daňová výhoda je většinou nenahradí.

11. Z Dohledového benchmarku [číslo] Úředního sdělení ČNB [číslo] soud zjistil rozsah informační povinnosti pojišťoven. Z interního sdělení [číslo] 2005 pak soud zjistil, způsob komunikace žalované směrem ke svým zákazníkům zejména v otázce odkupného.

12. Podstatným obsahem spisu finančního arbitra sp. zn. [spisová značka] [číslo] má soud za prokázané následující: Finanční arbitr v citovaném nálezu o návrhu žalobkyně rozhodl, přičemž vyšel se skutkových zjištění (učiněných na základě podkladů předložených mu oběma stranami) o tom, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako„ Životní pojištění [anonymizována dvě slova]“ s počátkem pojištění od [anonymizována dvě slova] a pojistnou dobou [anonymizováno] let. Smlouvou bylo sjednáno investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití žalobkyně a úrazové pojištění dospělých. Finanční arbitr zjistil, že pojištění sjednané Pojistnou smlouvou zaniklo ke dni [datum] na základě žádosti žalobkyně o ukončení pojištění s výplatou odkupného ve výši [částka]. Finanční arbitr se s ohledem na zásadu procesní ekonomie a konstantní soudní judikaturu přednostně zabýval námitkou promlčení, kterou v řízení vznesla žalovaná k právu žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení pro případ absolutní neplatnosti Pojistné smlouvy a k případnému právu na náhradu škody. K nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení pro případ absolutní neplatnosti Pojistné smlouvy finanční arbitr zjistil, že dne [datum] se žalobkyně dozvěděla o tom, že žalovaná z ukončeného pojištění vyplatila plnění, které neodpovídalo zaplacenému pojistnému (žalobkyně tak zaznamenala svoji majetkovou újmu, resp. zjistila, že se na její úkor žalovaná v souvislosti s Pojistnou smlouvou bezdůvodně obohatila), stejně jako měla v té době veškeré potřebné údaje k tomu, aby mohla objektivně zjistit rozsah tohoto bezdůvodného obohacení. Finanční arbitr dovodil, že pokud žalobkyně od [datum], kdy počala běžet subjektivní promlčecí doba ve smyslu § 107 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření Pojistné smlouvy (dále jen„ starý občanský zákoník“) a obdobně ve smyslu § 106 odst. 1 starého občanského zákoníku, svá práva po dobu dvou let u soudu (finančního arbitra) neuplatnila, právo na vydání bezdůvodného obohacení (případně na náhradu škody) se v celém rozsahu promlčelo nejpozději dne [datum], tedy před zahájením řízení před finančním arbitrem. Finanční arbitr nezjistil, že by námitka promlčení nároku Navrhovatele na zaplacení požadované částky vznesená žalovanou v řízení nebyla důvodná nebo že by ji žalovaná vznesla v rozporu s dobrými mravy. Protože finanční arbitr na základě shromážděných podkladů nezjistil tvrzený právní zájem žalované na určení neplatnosti Pojistné smlouvy, návrh podle § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi v části týkající se životního pojištění ve výroku II. [příjmení] zamítl. Jelikož finanční arbitr není příslušný rozhodovat ve sporu z pojištění zproštění od placení pojistného a úrazového pojištění, řízení v této části podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona o finančním arbitrovi (pro nepřípustnost návrhu ve smyslu § 9 písm. a) zákona o finančním arbitrovi) ve výroku I. [příjmení] zastavil. Proti citovanému nálezu Finančního arbitra podala žalobkyně námitky, o nichž rozhodl Finanční arbitr dne 7. 3. 2019 pod č. j. FA/SR/ZP [číslo] - 29, a to tak, že napadený nález potvrdil a námitky zamítl.

13. Soud neprováděl další dokazování zejména výslechy svědků, neboť měl za to, že takto zjištění stav je dostatečný pro posouzení dané věci, zejména pak otázky promlčení. Svědecké výpovědi by nemohli nic přinést, neboť z žalobních tvrzení ani neplyne, že by mohly mít zásadní vliv na posouzení promlčení ve vztahu k žalované. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. V souladu s ust. § 250e odst. 2 o.s.ř. vzal soud za svá skutková zjištění skutková zjištění správního orgánu, jež byla mezi účastníky řízení nesporná. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti a pro nadbytečnost zamítl i ostatní v řízení navržené důkazy.

14. Po právní stránce soud posoudil věc takto: Dle ustanovení § 244 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen„ správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

15. Dle ustanovení § 246 odst. 1 o.s.ř. je k návrhu oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

16. Dle ustanovení § 247 odst. 1 o.s.ř. žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

17. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen„ NOZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. Podle ustanovení § 3036 NOZ podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

19. Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky vychází z pojistné smlouvy uzavřené dne [datum], řídí se tento právní vztah zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a zák. č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ obč. zák“).

20. Podle ustanovení § 2 zákona o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

21. Podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

22. Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

23. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

24. Dle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

25. Podle ustanovení § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

26. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předmětná pojistná smlouva„ Životní pojištění [anonymizována dvě slova]“ [číslo] ze dne [datum] je absolutně neplatným právním úkonem dle § 37 odst. 1 obč. zák., neboť neobsahuje konkrétní ujednání o výši rizikovém pojistném za pojištění. V tomto případě nebyla konkrétní výše rizikového pojistného ve smlouvě ujednána a nelze ji zjistit ani z Doplňkových pojistných podmínek či jiných smluvních dokumentů. Pokud je v článku 1, bod 1 odst. 1.7 Doplňkových pojistných podmínek odkazováno na pojistně technické zásady pojistitele, nejde o dokument pojišťovny stanovící konkrétní sazby pojistného, nýbrž, jak uvádí i žalovaná ve svém podání, o objektivně existující metody, které žalovaná obligatorně používá. Takový odkaz je nicméně zcela neurčitý a jedná se o neplatné ujednání. Vzhledem k tomu, že však ujednání o výši rizikového pojistného nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit, neboť není zjistitelné, jaká část běžného pojistného po odečtení rizikového pojistného má být investována do nákupu podílových jednotek a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, nejde vůbec o pojištění, neboť celé běžné pojistné by v takovém případě mělo být investováno, jedná se o neplatný právní úkon. Ostatně obdobně již rozhodl i Městský soud v Praze v rozhodnutí č.j. 29 Co 420/2019-146, který se rovněž zabýval otázkou platnosti pojistné smlouvy žalované o životním pojištění PROFI Invest a dospěl ke stejnému právním závěru.

27. Pokud byla výše uvedená pojistná smlouva absolutně neplatným právním úkonem a žalobkyně dle této neplatné pojistné smlouvy platila pojistné, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 2 obč. zák. představující platby pojistného, přičemž soud zcela souhlasí s právním názorem finančního arbitra, že promlčecí doba pak běží pro jednotlivé platby zvlášť. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Pokud jde o počátek subjektivní 2 leté promlčecí lhůty, pak dle právního názoru soudu, tato začala ohledně každé platby pojistného běžet jeho zaplacením, neboť žalobkyně ke dni podpisu pojistné smlouvy znala konkrétní obsah této pojistné smlouvy, tj. znal rozhodné skutkové okolnosti, z nichž mohl dovodit neplatnost pojistné smlouvy a je irelevantní, zda si žalobkyně pojistnou smlouvu vyhodnotila jako platnou či neplatnou. Pojištění sjednané Pojistnou smlouvou zaniklo ke dni [datum] na základě podané žádosti o ukončení pojištění s výplatou ve výši [částka] dne [datum]. Žalobkyně nejpozději dne [datum], resp. v měsíci červnu roku 2014, musela zaznamenat svoji finanční ztrátu v souvislosti s Pojistnou smlouvou, resp., že se na její úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, disponovala tak veškerými skutkovými okolnostmi, které mohla vylíčit v žalobě na zaplacení požadované částky. To, že tak učinila až v návrhu k finančnímu arbitrovi dne [datum] znamenalo, že nechala uplynout subjektivní promlčecí lhůtu. Bylo-li pro žalobkyni důležité konzultovat domnělý nárok s odborníkem, mohla tak učinit okamžitě po výplatě odkupného a zjištění vzniklého rozdílu plnění stran Pojistné smlouvy. Pouze nad rámec soud uvádí, že nesouhlasí s názorem žalobkyně, že objektivní promlčecí lhůta je v daném případě 10 let, neboť žalovaná měla jednat úmyslně. Ze samotné skutečnosti, že žalovaná se žalobkyní uzavřela neplatnou pojistnou smlouvu nelze totiž dovodit úmysl žalované se bezdůvodně obohatit s tím, že pokud žalobkyně v žalobě argumentovala, že úmysl žalované vyplývá ze skutečnosti, že pojistná smlouva byla uzavřena bez předchozího informování spotřebitele (pojistníka) o nákladové struktuře pojištění, pak tento argument považuje soud za nepřípadný, neboť úmysl se musí vztahovat k vůli subjektu záměrně uzavřít neplatnou smlouvu a získat tak bezdůvodné obohacení, což však má soud v daném případě za vyvrácené, neboť z chování žalované po uzavření smlouvy (např. vyplacení odkupného) je evidentní, že tato považovala pojistnou smlouvu za platnou, navíc žalobkyně rovněž pojistnou smlouvu uzavřela, ačkoli jí z obsahu Doplňkových pojistných podmínek muselo být zřejmé, že nezná výši rizikového pojistného či počáteční a správní náklady, a taky soud z této skutečnosti nedovozuje, že by žalobkyně chtěla úmyslně uzavřít neplatnou pojistnou smlouvu. S ohledem na výše uvedené tak soud považuje za zcela správný právní názor finančního arbitra, že nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení je promlčen.

28. Dále se soud zabýval i otázkou, zda námitka promlčení vznesená žalovaná není v rozporu s dobrými mravy. Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (viz. rozsudek NS ČR ze dne 22 [číslo], sp. zn. 25 Cdo 1839/2000). Z provedených důkazů nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoliv projevem zneužití práva na úkor žalobkyně, když ze všech vyjádření žalované vyplývalo, že žalovaná nárok žalobkyně neuznává a žalovaná se námitkou promlčení bránila ještě před zahájením řízení. Lze tedy shrnout, že žalobkyni ničeho nebránilo zahájit řízení u finančního arbitra o vydání bezdůvodného obohacení před uplynutím promlčecí lhůty. Soud tedy souhlasí se závěrem finančního arbitra, že námitka promlčení nebyla vznesena v rozporu s dobrými mravy. Lze tak shrnout, že pokud finanční arbitr zamítl návrh žalobkyně [příjmení] a následně Rozhodnutím o námitkách Nález potvrdil, je jeho rozhodnutí zcela správné.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla v řízení zcela úspěšná a má tedy právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] dle § 9 odst. 4 písm. a) a.t.), sestávající z částky [částka] za 7 úkonů á [částka] (za převzetí a přípravu zastoupení, za vyjádření k žalobě ze dne [datum], repliky k vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účasti u jednání ve dnech [datum] a [datum]), včetně 7 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.