14 C 122/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: vyklizení

I. Žalovaný je povinen vyklidit nebytové prostory jím užívané na základě nájemní smlouvy ze dne 30. 6. 2010 v 1. nadzemním podlaží v budově adresa na adrese adresa, stojící na pozemku parcelní číslo v k. ú. část obce, Praha, zapsaném na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, které jsou specifikovány v nákresu, který tvoří součást tohoto rozsudku, a to do 6ti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 23. 5. 2019 se žalobkyně domáhala po žalovaném vyklizení nebytových prostor v 1. nadzemním podlaží v budově adresa na adrese adresa, stojící na pozemku parcelní číslo v k.ú. část obce, Praha, zapsaném na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, užívaných žalovaným na základě nájemní smlouvy č. anonymizováno číslo ze dne 30. 6. 2010 uzavřené anonymizována dvě slova obec a číslo a žalovaným na dobu neurčitou. Na základě § 2221 odst. 1 občanského zákoníku přešla práva a povinnosti původního pronajímatele (ulice anonymizováno obec a číslo) na žalobkyni jakožto oprávněného vlastníka dotčené nemovitosti. Žalobkyně dne 28. 12. 2018 doručila žalovanému výpověď z nájemní smlouvy bez udání důvodu v souladu s ustanovením bodu 7. 2 nájemní smlouvy s výpovědní dobou v délce trvání 3 měsíců. Nájemní smlouva byla tedy vypovězena ke dni 31. 3. 2019, kdy žalobce byl povinen k tomuto dni podle bodu 7. 6 nájemní smlouvy předat vyklizený prostor v řádném stavu žalobkyni, což však do dnešního dne neučinil.

2. Dne 6. 2. 2019 doručil žalovaný žalobkyni dopis, ve kterém žádal o uzavření nové nájemní smlouvy. V reakci na to žalobkyně dne 26. 2. 2019 žalobci sdělila, že o uzavření nové nájemní smlouvy nejeví zájem a současně žalovaného vyzvala k akceptaci vypovězení nájemního vztahu. V této souvislosti žalobkyně ve svém žalobním návrhu upozorňuje na skutečnost, že žalovaný nevznesl proti výpovědi z nájemní smlouvy námitky ve smyslu § 2314 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobkyně několikrát vyzvala žalovaného k předání vyklizených nebytových prostor (osobně to dne 1. 4. 2019) a písemně dne 5. 4. 2019, kde žalovanému zároveň stanovila náhradní termín k vyklizení nebytových prostor a k následnému protokolárnímu předání, a to do dne 2. 5. 2019. Na výzvu žalobkyně reagoval žalovaný až dne 13. 5. 2019, tedy po náhradním termínu stanoveném žalobkyní k vyklizení nebytových prostor, kde žalobkyni sdělil, že výzvu nesplní, neboť s výpovědí nesouhlasí. V žalobním návrhu žalobkyně též poukazuje na skutečnost, že žalovaný porušil bod 3. 8 nájemní smlouvy, neboť do 3 měsíců od uzavření nájemní smlouvy nezajistil kolaudaci změněných prostor. Žalobkyně navrhuje soudu, aby předmět nájmu žalovaný vyklidil, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

3. Zdejší soud dne 3. 6. 2019 vyslovil usnesením č. j. 14 C 122/2019-6 místní nepříslušnost a věc postoupil po právní moci Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Dne 17. 10. 2019 Obvodní soud pro Prahu 2 předložil pod č. j. 25 C 163/2019-12 věc Městskému soudu v Praze z důvodu nesouhlasu s postoupením věci Obvodním soudem pro Prahu 1 Městský soud v Praze dne 6. 11. 2019 usnesením č. j. Nc 2570/2019-14 rozhodl, že místně příslušný pro rozhodnutí ve věci je Obvodní soud pro Prahu 1.

4. Dne 25. 11. 2019 podala žalovaná návrh na spojení věcí ke společnému řízení, a to s řízením vedeném pod sp. zn. 65 C 169/2019 o žalobě na neplatnost výpovědi nájemní smlouvy podané žalovaným. Soud usnesením č. j. 14 C 122/2019-20 ze dne 22. 1. 2020 návrh žalobkyně zamítl a současně řízení vedeném pod sp. zn. 14 C 122/2019 přerušil. Žalobkyně proti usnesení č. j. 14 C 122/2019-20 dne 5. 2. 2020 podala odvolání. Žalovaný na výzvu soudu, aby se k odvolání žalobkyně vyjádřil, sdělil dne 12. 3. 2020, že s odvoláním žalobkyně nesouhlasí. Dne 9. 4. 2020 Městský soud v Praze usnesením č. j. 28 Co 110/2020-30 odvolání žalobkyně odmítl a usnesení č. j. 14 C 122/2019-20 změnil tak, že se řízení nepřerušuje.

5. Na výzvu soudu ze dne 1. 6. 2020, č. j. 14 C 122/2019-35, aby se žalovaný ve lhůtě písemně vyjádřil k žalobě, žalovaný dne 7. 7. 2020 soudu písemně sdělil, že shledává výpověď z nájemní smlouvy nemravnou a diskriminační. Dle tvrzení žalovaného v roce 2018 žalobkyně předložila žalovanému dodatek k nájemní smlouvě s neúměrně vyšším nájemným odpovídající nájemnému za pronájem kanceláří na Praze 1, nikoliv za pronájem nebytových prostor sloužících k servisování vozů a skladování náhradních dílů. Žalovaný si v této souvislosti nechal vypracovat i znalecký posudek, na jehož základě dodatek k nájemní smlouvě nepodepsal, a tak žalobkyně dne 28. 12. 2018 zaslala žalovanému výpověď z nájemní smlouvy. Žalovaný dále uvádí, že je řádně platícím nájemcem provozující živnost již 25 let a má i nadále zájem v živnosti pokračovat i přes skutečnost, že se blíží důchodovému věku. Žalovaný dále ve svém písemném vyjádření poukazuje na skutečnost, že předmět nájemní smlouvy se nacházel v dezolátním stavu a žalovaný byl nucen provést stavební úpravy na své vlastní náklady, které mu žalobkyně doposud nenahradila. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí a navrhuje soudu, aby žalobu v celém rozsahu zamítl.

6. Žalobkyně dne 3. 8. 2020 ve svém vyjádření k podání žalovaného ze dne 7. 7. 2020 sdělila, že s vyjádřením žalovaného nesouhlasí. Žalobkyně poukazuje na skutečnost, že výpověď z nájemní smlouvy byla bez udání důvodu, tedy v souladu s bodem 7. 2 nájemní smlouvy. Dále žalobkyně soudu v reakci na tvrzení žalovaného o provedení stavebních úpravy na své vlastní náklady uvedla, že žalovaného dne 27. 10. 2017 vyzvala ke sdělení finančních nákladů vynaložených na úpravu a zhodnocení předmětu nájmu spolu s doložením souhlasu pronajímatele, avšak žalovaný do dnešního dne na tuto výzvu nereagoval.

7. Dne 27. 10. 2020 zaslala žalobkyně soudu ve svém vyjádření sdělení o zastavení řízení o žalobě podané žalovaným na neplatnost výpovědi z nájemní smlouvy, které je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 65 C 169/2019 z důvodu nezaplacení soudního poplatku.

8. Dne 2. 11. 2020 bylo nařízeno první ústní jednání, kde soud z provedeného dokazování zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně je příslušná hospodařit s pozemkem parcelní číslo v k. ú. část obce, obec Praha, zapsaným na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha na němž stojí stavba adresa. Mezi účastníky řízení existoval smluvní vztah založený na základě nájemní smlouvy č. anonymizováno číslo uzavřené právním předchůdcem žalobkyně dne 30. 6. 2010, a to na dobu neurčitou na nebytové prostory v 1. nadzemním podlaží v budově adresa na adrese adresa, stojící na pozemku parcelní číslo v k. ú. část obce, Praha, zapsaném na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Dopisem doručeným žalovanému dne 28. 12. 2018 žalobkyně oznámila žalovanému výpověď z nájemní smlouvy bez udání důvodu, tedy v souladu s ustanovením bodu 7. 2 nájemní smlouvy, současně žalobkyně žalovanému sdělila termín skončení nájmu ke dni 31. 3. 2019. Ke dni skončení nájmu byl žalovaný v souladu s ustanovením bodu 7. 6 nájemní smlouvy povinen nebytový prostor vyklidit a vyklizený jej předat žalobkyni, což žalovaný neučinil ani po doručení výzev k vyklizení a předání nebytového prostoru předložených žalobkyní. Žalovaný ani po stanovení náhradního termínu žalobkyní pro vyklizení nebytových prostor na den 2. 5. 2019 své povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy nesplnil. Tvrzení ze strany žalovaného jsou pro posuzování obsahu výpovědi z nájemní smlouvy irrelevantní, neboť žalovaný v době uzavírání nájemní smlouvy musel být seznámen se všemi ustanoveními smlouvy, tedy i s ustanoveními bodu 7. 2 a 7. 6 nájemní smlouvy. Z tohoto hlediska je pro soud nepodstatné, zda žalobkyně vede s třetími osobami právní jednání o prodlužení nájemních smluv s nimi či nikoliv, neboť občanské právo je založeno na smluvní volností kontrahentů. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti neměl soud žádných pochybností.

9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, naproti tomu obranu žalovaného neshledal soud důvodnou.

10. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení § 10 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, přičemž dospěl k závěru, že došlo ze strany žalobkyně k platnému a účinnému ukončení nájemní smlouvy bez udání důvodů, tudíž žalobci vznikla právní povinnost předmětné nebytové prostory vyklidit a předat je žalobkyni dle ustanovení § 12 a § 13 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, a to ke dni skončení nájmu 31. 3. 2019. Tuto právní povinnost však žalovaný do dnešního dne nesplnil.

11. Při stanovování lhůty pro vyklizení nebytových prostor soud postupoval dle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), které je právní normou s relativně neurčitou hypotézou a vymezení hypotézy právní normy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 33 Cdo 2661/2015), což soudu umožnuje stanovit v odůvodněných případech lhůtu delší (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 10. 2000, sp. zn. 25 Cdo 516/99). V souladu s ustálenou rozhodovací praxí (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 1966, sp. zn. 5 Cz 126/65, uveřejněný pod číslem 67/1966 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016) se zpravidla důvody pro rozhodnutí ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. věty za středníkem odvíjejí od povahy projednávané věci, přiznaného nároku a osobních a majetkových poměrů účastníků. Soud má za to, že v projednávaném případě je namístě určit k plnění lhůtu delší. Soud zejména přihlédl k délce užívání předmětu nájemní smlouvy žalovaným a délce provozování živnosti žalovaným, která činí 27 let. Dále soud má za to, že s ohledem na charakter předmětů, které se v nebytových prostorách nacházejí a mají být z označeného prostoru vyklizeny (rozebraná vozidla – veteráni v krabicích) se jeví lhůta navržená žalobkyní jako nemravná. Žalovaný bude muset vymontovat dveře, demontáž zvedáků na auta bude nucen žalovaný zadat odborné společnosti. Soud též přihlédl při stanovení přiměřené lhůty k věku žalovaného a ke skutečnosti, že než žalobce nebytové prostory začal užívat, provedl v nich stavební úpravy na své vlastní náklady, neboť tyto prostory se nacházely ve špatném stavu. Po celou dobu trvání smluvního závazku žalovaný řádně platil nájemné. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze plně vyhovět žalobkyni a stanovit tak lhůtu k vyklizení nebytových prostor v řádech několika dní. Soudu se jako přiměřená jeví lhůta 6ti měsíců (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 1. 2020, sp. zn. 26 Cdo 3454/2019).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

13. O lhůtě k plnění ve výroku I. rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě 6ti měsíců od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že shledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

14. O lhůtě k plnění ve výroku II. rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.