14 C 124/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 391 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 372 150 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 372 150 Kč od [datum] do zaplacení oproti vydání obrazu ID: [číslo]: [příjmení] [anonymizována dvě slova] olej na kartonu 19x27cm, rámováno rám a malba mírně poškozený, signováno LD datováno 1971 a dále je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 500 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 169 089,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice jí vynaložené náklady řízení ve výši 1 650 Kč, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 391 650 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná se prezentuje jako aukční síň, která vykupuje a přijímá do aukce umělecká díla a v květnu 2016 se konala internetová aukce, ve které byl dražen mimo jiné obraz ID: [číslo]: [příjmení] [jméno], barel, olej na kartonu, 19x27 cm, rámováno, rám a malba mírně poškozeny, signováno LD, datováno 1971, zezadu věnování od autora, ověřovací certifikát pravosti díla připojen. Pokud jde o certifikát ověření pravosti díla, tak ten vydala před konáním aukce samotná žalovaná společnost [datum]. Z tohoto certifikátu vyplývá, že výtvarné dílo bylo odborně posouzeno znalcem z oboru výtvarného umění a starožitnosti jako originál malba výše uvedeného autora. Certifikát obsahuje kulaté razítko s názvem znalec z oboru starožitnosti, výtvarné umění, filatelie, numismatika, sbírky, oceňování majetku pro věci movité [jméno] [příjmení], [IČO], [obec a číslo]. Žalobkyně se zúčastnila aukce a uvedený obraz koupila. Tento byl vyúčtován fakturou [číslo] 2016 a to v částce 372 150 Kč a za tento obraz žalobkyně zaplatila. [příjmení] po zakoupení obrazu žalobkyně začala mít pochybnosti o jeho pravosti. Přípisem ze dne [datum], který byl žalované společnosti doručen [datum], vyzvala žalovanou k vrácení částky 372 150 Kč proto, že jednala při účasti na aukci v omylu. Aukce se zúčastnila v omylu. Jednak omyl spočívá v tom, že v certifikátu žalovaná uvádí, že dílo bylo odborně posouzeno znalcem z oboru výtvarného umění a starožitnosti jako originální malba uvedeného autora. [jméno] [příjmení], však není zapsán v seznamu znalců a není znalcem v uvedeném oboru. Kupní smlouva v uvedené aukci byla minimálně uzavřena v omylu podle § 583 občanského zákoníku, protože kupující vycházel z ujištění, že autentičnost obrazu je potvrzena znalcem. Znalcem se však může nazývat pouze ten, kdo je zapsán v seznamu znalců podle zákona o znalcích a tlumočnících a [jméno] [příjmení], [IČO], jako znalec v seznamu znalců zapsán není. Žalobkyně si nechala vypracovat v Národní Galerii v [obec] posudek historika umění [číslo jednací], v němž Národní Galerie v [obec] uvádí, že se posuzovaný obraz nenachází ve [anonymizováno] seznamu a ani nebylo možné prokázat, že by se původně nacházel v majetku rodiny redaktora [jméno] [příjmení], kterému měl být věnován s ohledem na další skutečnosti, není možné u tohoto díla potvrdit autorství [jméno] [příjmení]. Posudek Národní Galérie dále uvádí, že na trhu s uměním se bohužel v současné době pohybuje značné množství děl právě podobně pečlivě zhotovených, která absentují v soupise [anonymizováno] obrazů. Pro uznání autenticity díla je tento seznam nadále směrodatný a u uvedeného obrazu se nepodařilo přinést takové skutečnosti, které by dovolily práci jednoznačně připsat a zpochybnit tím, úplnost tohoto soupisu. Posudek Národní Galerie pravost obrazu nepotvrdil. Za vypracování posudku žalobkyně zaplatila částku 19 500 Kč, kterou jako náklad spojený s uplatňováním práva po žalované rovněž požaduje.

2. Žalovaná uvádí, že v plném rozsahu rozporuje žalobní tvrzení, neuznává, resp. rozporuje žalobou uplatněný a navrhuje, aby žaloba byla jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta. Žalovaná se ohrazuje proti tvrzení, že se jedná o jeden a tentýž subjekt, který realizoval prodej obrazu v aukci, a který vystavil odborné posouzení pravosti obrazu. Stejně tak se žalovaná ohrazuje proti účelovému tvrzení žalobkyně, že byla uvedena v omyl použitím označení„ znalec“. Pokud se jedná o použití pojmu„ znalec“, pak p. [příjmení] [příjmení] rozhodně nevystupoval a nevystupuje jako soudní znalec. Z platného právního řádu nevyplývá, že by označení„ znalec“ mohly používat pouze subjekty, resp. osoby zapsané v seznamu soudních znalců. Pokud p. [jméno] [příjmení] používá označení„ znalec“, pak proto, že se v oboru obchodu s uměním a oceňování uměleckých děl (na toto má ostatně řádné živnostenské oprávnění) úspěšně pohybuje cca. 25 let a má tak plné právo o sobě hovořit jako o„ znalci“ dané problematiky. Další věcí je to, a to se podává z aukčních podmínek žalované, že žalovaná vždy díla určená k dražbě ve své galerii před samotnou dražbou vystavuje, umožňuje potencionálním zájemců s dostatečným předstihem a zároveň v dostatečném časovém rozsahu položky určené do dražby si osobně prohlédnout, přizvat si k prohlídce znalce či jiné odborníky atd. Pokud žalobkyně tohoto svého práva nevyužila, a takto cenou položku dražila jen podle obrázků na internetu, je to její problém. Žalobkyně bude povinna unést rovněž důkazní břemeno v tom směru, že obraz, o kterém tvrdí, že není obrazem K. [příjmení], je skutečně identickým obrazem, který prostřednictvím žalované zakoupila a převzala, že tímto obrazem (ve zcela nedotčeném stavu) stále disponuje atd. Žalobkyně má obraz ve své dispozici již cca dva a půl roku, jeho osud mohl být v mezidobí jakýkoliv. S tím pak souvisí další námitka žalované, a sice že žalobkyně přišla s reklamací předmětu koupě až několik měsíců poté, co tento zakoupila a do své dispozice převzala. Tedy opožděně. Dále žalovaná není v dané věci pasivně legitimována. Žalovaná toliko organizuje a realizuje internetové dražby, ve kterých zájemci o prodej movitých věcí prostřednictvím žalované nabízejí k prodeji movité věci a dražebníci, když jedním z nich byla i žalobkyně, draží, a tedy kupují dražené movité věci, ale nikoliv od žalované. Žalovaná byla a je pouze prostředníkem, nikdy ji k obrazu nesvědčilo např. vlastnické právo apod. Tj. nenese žádnou odpovědnost za případné vady zakoupeného předmětu. Žaloba je koncipována jako žaloba reivindikační se vzájemným vrácením si plnění. Žalovaná však nemůže žalobkyni vracet něco, co nemá. Snad vyjma odměny - provize. Pokud žalobkyně argumentuje znal. posudkem, který si nechala zpracovat, pak tento nevyloučil pravost předmětného obrazu.

3. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Žalovaná je obchodní korporací, mimo jiné s předmětem podnikání nákup a prodej kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty a provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách a mezi další předměty podnikání patří výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona. Jednatelem a společníkem je pan [jméno] [příjmení] (důkaz: výpisem z obchodního rejstříku žalované). V květnu 2016 se konala internetová aukce, ve které byl dražen mimo jiné obraz ID: [číslo]: [příjmení] [jméno], barel, olej na kartonu, 19x27 cm, rámováno, rám a malba mírně poškozeny, signováno LD, datováno 1971, zezadu věnování od autora, ověřovací certifikát pravosti díla připojen. Za tento obraz zaplatila žalobkyně vč. provize částku celkem 372 150 Kč. Fakturu vystavila žalovaná (důkaz: fakturou [číslo] 2016). Pokud jde o certifikát ověření pravosti díla, tak ten vydala před konáním aukce samotná žalovaná společnost [datum]. Z tohoto certifikátu vyplývá, že výtvarné dílo bylo odborně posouzeno znalcem z oboru výtvarného umění a starožitnosti jako originál malba výše uvedeného autora. Certifikát obsahuje kulaté razítko s názvem znalec z oboru starožitnosti, výtvarné umění, filatelie, numismatika, sbírky, oceňování majetku pro věci movité [jméno] [příjmení], [IČO], [obec a číslo] (důkaz: certifikátem ověření pravosti díla). Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] má krom dalších živností i živnost Oceňování majetku pro věci movité. Přípisem svého právního zástupce ze dne [datum], který byl žalované společnosti doručen [datum], žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení částky 372 150 Kč proto, že žalobkyně jednala při účasti na aukci v omylu, a to ve vztahu k pravosti dílu a jeho certifikátu. V rámci mimosoudního vyřízení věci žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala k vrácení částky 372 150 Kč s tím, že obraz předá v provozovně v [obec] – [část obce], [ulice a číslo] (důkaz touto výzvou vč. dodejky). Na uvedený dopis reagoval zmocněnec žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], který se emailem ze dne [datum] ohradil proti argumentaci právního zástupce žalované. Dále probíhala korespondence mezi právními zástupci, například JUDr. [příjmení] sdělil emailem ze dne [datum], že žalovaná vrátila Mgr. [příjmení] 100 000 Kč a zvažoval posun ve věci, v této fázi však stále otálel se zaplacením částky žalobkyni a věc se neustále protahovala (důkaz: e-mailovou komunikací mezi právními zástupci účastníků). Žalobkyně si nechala vypracovat v Národní Galérii v [obec] posudek historika umění č. j. NG 2362/2017, v němž Národní Galérie v [obec] uvádí, že se posuzovaný obraz nenachází ve [anonymizováno] seznamu a ani nebylo možné prokázat, že by se původně nacházel v majetku rodiny redaktora [jméno] [příjmení], kterému měl být věnován s ohledem na další skutečnosti, není možné u tohoto díla potvrdit autorství [jméno] [příjmení]. Posudek Národní Galérie dále uvádí, že na trhu s uměním se bohužel v současné době pohybuje značné množství děl právě podobně pečlivě zhotovených, která absentují v soupise [anonymizováno] obrazů. Pro uznání autenticity díla je tento seznam nadále směrodatný a u uvedeného obrazu se nepodařilo přinést takové skutečnosti, které by dovolily práci jednoznačně připsat a zpochybnit tím, úplnost tohoto soupisu. Posudek Národní Galerie pravost obrazu nepotvrdil (důkaz: posudkem historika umění č.j. NG 2362/2017 včetně odborné restaurátorské expertízy čj. NG [číslo] včetně příloh). Za vypracování posudku zaplatila žalobkyně částku 19 500 Kč (důkaz: fakturou Národní galerie [číslo] 2016 na částku 19 500 Kč). Splatnost faktury byla [datum]. Právní zástupce dopisem ze dne [datum] zaslal žalované společnosti předžalobní upomínku podle § 142a o.s.ř. v níž požadoval zaplacení kupní ceny ve výši 372 150 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Dále požadoval částku 19 500 Kč za vypracování posudku znalcem umění Národní Galerie a dále požadoval náhradu nákladů spojených s uplatněním této pohledávky (důkaz: předžalobní upomínkou ze dne [datum]). Z následného e-mailové komunikace soud pouze zjistil, že účastníci se snažili mezi sebou nalézt smírné řešení věci, ale k tomu nakonec nedošlo (důkaz: e-mailovou komunikací, návrhem dohody o narovnání).

5. Soud s ohledem na skutečnost, že zjištění pravosti předmětného obrazu je odbornou otázkou, ustanovil znalce akademického malíře [celé jméno znalce], který zpracoval znalecký posudek [číslo]. Závěr tohoto posudku je takový, že nelze potvrdit autorství předmětného obrazu. Znalec byl soudem vyslechnut a na svých závěrech setrval a podrobně je rozvedl: Když jsem tento úkol dostal, tak jsem se samozřejmě podíval, kde se tento obraz nacházel, která aukční síň jej dražila, myslím, že i doteď na stránkách aukční síně ten obraz mezi vydraženými je, čili tam jsem viděl tu fotografii. Na té fotografii si na to nějak moc nemůžete udělat dojem, co to je, jak to je, vypadalo to jako [příjmení], ale co už mě jaksi zaujalo, byla určitá dekompozice. Když jsme ten obraz rozlepili, když jsem se na to podíval, tak mě skutečně prvně zaujalo několik věcí, za prvé, že to opravdu je dekompoziční, což u [příjmení] nebývá, protože on ty obrazy poměrně dobře komponoval a pak další takové věci, které byly. V první řadě naprosto odlišný traktament a zpracování, to znamená práce se štětcem, toho rukopisu, té hromady a té plovatky, to je tam naprosto evidentní, je to jinak zpracované, plochy jsou poměrně prováděny hodně plošně, to jsou věci, které mi tam začaly nesedět, potom je tam zpracování vlastních a vržených stínů. Myslím tím především u té plovatky, vržení i vlastní stín u té hromady vedle, ten je tam proveden naprosto realisticky, úplně přesně se vším, co by to mělo být, kdežto u té plovatky je sice vržený stín, ale je tam naprostá absence stínu vlastního. Tyto věci se u [jméno] [příjmení] málo objevují, spíše se objevují u jeho perokreseb nebo u kolorovaných perokreseb, kterých jsem měl v ruce také řadu. Proč o tom takto zeširoka mluvím, je to proto, že ty obrazy [jméno] [příjmení] jsem měl možnost, poměrně dost jich mít v rukách, bylo to hlavně, když jsem se dostal do sbírky ing. [příjmení], který v podstatě sbíral skutečně špičková díla a tam prostě měl i řadu obrazů [jméno] [příjmení] a jiných, kde porovnáváním s těmito věcmi, protože jiná metoda tady není, než ta komparační, tak mně ten obraz prostě vykazoval tolik problémů, které by naznačovaly, že opravdu nelze tu autenticitu u tohoto díla potvrdit. Je tam ještě poslední věc, na to tam upozorňovala ta odborná pracovnice u té signatury, tam celkem je pravda, že je dost kostrbatá, jeho podpisy znám, malinko se z toho vymykají, ale pravdou je, že malíř není stroj, může se stát, že i ten podpis pak není úplně identický, ale ty problémy u toho podpisu, u té signatury jsou. Co se týká vpisky, která je na té zadní straně, tam je spíše důležité to zjištění, že prakticky nebylo prokázáno, že by se tento obraz v té sbírce ing. Hilčra nacházel. Abych mohl jednoznačné falzum říci, tak bych musel mít ještě nějaké další doplňující informace, které by mně toto umožnily, proto jsem tam ještě uváděl, že by možná bylo dobré, kdyby se k té vpisce vyjádřil soudní znalec v oboru písmoznalectví, grafologie, ale opět tady se vracím k tomu mému hodnocení, že je tam tolik sporných věcí v tom zpracování, které mně nedovolují, abych řekl, ano, je to [příjmení] a tudíž jsem se vyjádřil způsobem tak, jak jsem se vyjádřil, že nelze tu pravost v podstatě v tomto stavu potvrdit. Upřímně řečeno, pokud by ten grafolog prohlásil, že se skutečně jedná o autentickou vpisku [jméno] [příjmení], tak samozřejmě by mě to asi znejistilo, ale to, abych řekl, že na základě tohoto je to dílo pravé, tak bych toto zase nemohl učinit. Jsem v tom jako dost zásadní, protože ty připomínky, které tam mám k té výstavbě toho obrazu, jsou takového charakteru, že by mně je musel někdo vyvrátil s tím, že i takové vlastně formálně zvláštním způsobem pojaté dílo mohl [jméno] [příjmení] udělat, ale je jich tam, těch mých pochybností, příliš. Ten obraz je opatřený velmi silnou lakovou vrstvou, je zajímavé, že v té zkoušce rozpustnosti není uvedeno, kde byla provedena, jaká byla reakční doba rozpouštědla a jaké rozpouštědlo bylo použito. Z toho, co já jsem viděl, tak v podstatě ten obraz může být starý, klidně z roku, technicky, 1960, ale stejně tak i z roku 1990, protože nelze toto jednoznačně prokázat, ano, prokázalo by se, že dejme tomu, byl namalován v roce 2019, tak zkouška rozpustnosti by toto prokázala, ale jde zase o to, jakým rozpouštědlem budu postupovat, když budu postupovat drastickým rozpouštědlem, to znamená nějakým cyklickým uhlovodíkem, tak i obraz, který bude kupříkladu z roku 1940, tak já smyji. Je to jenom jedna z orientačních zkoušek, která v podstatě, nic konkrétního nám v tomto případě neřekla a ani říci nemůže. Ve vztahu k rokodmenu obrazu: jestliže je tady někdo, kdo prostě prohlásí, ano, tento obraz byl můj, visel mi nad postelí, tak je to, s tím já nic nenadělám, ale nezmění to můj názor na ten obraz.

6. Z předávacího protokolu ze dne [datum] a dohody ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně předala předmětný obraz žalované ke zkoumání a žalované jej žalobkyni vrátila. Žalovaná tedy předmětný obraz převzala.

7. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla řádně zaregistrována k aukcím pořádaných žalovanou. Z e-mailu ze dne [datum] pak soud zjistil, že žalobkyně předmětný obraz vydražila. Provize činila 20%.

8. Z www stránek žalované, aukčních podmínek soud zjistil, že žalovaná prodává jak umělecké předměty jí vlastněné, tak i umělecké předměty převzaté do komise. U předmětného obrazu je uveden jeho popis, vyvolávací cena a dosažená cena. V rámci popisu je uveden certifikát pravosti díla. Nikde není zmínka o komisi nebo vlastnictví obrazu.

9. Soud dále uvádí, že je pravděpodobné, že se žalobkyně seznámila s aukčními podmínkami a rovněž je pravděpodobné, že v době předmětné aukce byly koncipovány obdobně. Toto odpovídá i tvrzení žalované a prohlášení její zaměstnankyně Bc. [příjmení].

10. Z komisní smlouvy pak soud zjistil, že vlastníkem obrazu byl pan [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovaná jej převzala za účelem jeho prodeje do komise.

11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho rozhodného pro posouzení věci, proto se jimi dále v odůvodnění nezabývá, tyto nehodnotí a při svém rozhodování z nich nevycházel. Všechny provedené důkazy soud hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Další důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost, případně nerozhodnost pro posouzení projednávané věci. K jednotlivým důkazům navržených žalovanou soud uvádí, že předně vychází ze znaleckého posudku znalce akademického malíře [celé jméno znalce] a posudku Národní Galerie. Zpracování grafologického posudku by s ohledem na vyjádření znalce [celé jméno znalce] i v případě potvrzení toho, že podpis na obraze a věnování je pravým, by toto nemělo na změnu názoru znalce vliv a znalec by ani za tohoto stavu nepotvrdil pravost díla. To stejné platí i výslech dalších svědků vč. Mgr. [příjmení]. Soud by totiž pouze zjistil historii obrazu, ale nezjistil by již to, zda obraz skutečně namaloval [jméno] [příjmení]. Výslechy dalších odborníků vč. technických zkoušek obrazu soud odmítá s ohledem na závěry znalce [celé jméno znalce], který shledal problém v kompozici a způsobu malby díla. Zpracovávat pak revizní znalecký posudek je z pohledu soudu nadbytečné, neboť posudek znalce [celé jméno znalce] a posudek Národní Galerie mají shodné závěry a navzájem se doplňují, viz například otázka seznamu děl [jméno] [příjmení].

12. Soud při posuzování této věci vycházel z následujících ustanovení:

13. Z ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 583: Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

14. Z ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § [číslo]: Komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu.

15. Z ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § [číslo] Z právního jednání učiněného komisionářem vůči třetí osobě nevznikají práva ani povinnosti komitentovi, nýbrž komisionáři samotnému.

16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud dopěl k tomu, že žalobkyně skutečně jednala při koupi v omylu, neboť žalovaná jí v rámci internetové aukce prezentovala obraz s certifikátem pravosti, který navíc sama vystavila a sama se jím prezentovala. Žalobkyně tedy dražila obraz jako pravý. Pokud však obdržela obraz, u kterého nelze jeho pravost zjistit, žalovaná ji prodala obraz minimálně pochybný, spíše však falzum. K tomuto závěru soud dospěl zejména znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] a jeho výslechem v kombinaci s posudkem Národní Galerie. Soud toto doplňuje i tím, že předmětný obraz nebyl v seznamu děl [jméno] [příjmení], který dle vyjádření znalce [celé jméno znalce] byl velice pečlivě veden. Důkazní břemeno za tohoto stavu tíží žalovanou, neboť ta prezentovala obraz jako pravý. Z pohledu znalce [celé jméno znalce] však ani dalším zkoumání nelze dospět k závěru, že by se skutečně o pravý obraz jednalo. Žalobkyně tedy nezakoupila to, co ji žalovaná prezentovala a jednala v omylu. K tvrzení žalované, že by se mělo jednat o vady věci, které nebyly uplatněny včas, soud uvádí, že se nejedná o vadu věci, ale jedná se o jinou věc, než byla zakoupena. Ostatně obraz nemá vady, kdy autorství obrazu není vadou, ale jeho specifickou vlastností.

17. K námitce ohledně pasivní legitimace žalované soud uvádí, že žalovaná sama má ve svých aukčních podmínkách to, že obrazy i vykupuje a prodává. Za stavu, kdy při prezentaci obrazu k tomuto ničeho neuvedla, tak žalobkyně jakožto spotřebitel nemohla poznat to, že žalovaná není vlastníkem a nárok byl tedy uplatněn řádně u žalované. Obdobně to platí i s ohledem na výše uvedená ustanovení o komisi, kdy žalovaná jakožto komisionář jedná svým jménem a podle ustanovení § [číslo] vznikají práva a povinnosti komisionáři, tedy žalované. K námitce, že by se mohlo jednat o jiný obraz, než žalobkyně skutečně vydražila, soud odkazuje na závěry znalce [celé jméno znalce], zejména pak na skutečnost, že obraz je staršího data a nebyl namalován nyní. Navíc žalovaná jej pro své zkoumání rovněž převzala. Není tedy pochyb, že se jedná stále o tentýž obraz. Navíc námitka byla uplatněna na začátku řízení a žalovaná si obraz převzala až později.

18. Ve vztahu k úhradě částky 19 500 Kč soud uvádí, že se jedná o náklad spojený s vypracováním posudku Národní Galerie, který byl s ohledem na odmítavý postoj žalované k vrácení finančních prostředků vynaložen účelně a soud jej tedy žalobkyni rovněž přiznal.

19. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 169 089,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 19 583 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 391 650 Kč sestávající z částky 9 900 Kč za každý z 9,5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., konkrétně převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a), předžalobní výzva ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d), žaloba ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d), účast u odročeného jednání, které se nekonalo dne [datum] dle § 14 odst. 2 ve výši ½ mimosmluvní odměny, účast u jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1) písm. g), účast u jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) – 2 úkony, neboť jednání trvalo přes dvě hodiny, doplnění skutkových tvrzení žalobkyně dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d), účast u jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g), účast u jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g), včetně 10 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., ztráta času § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3) za účast na jednáních, tj. 5 x 1 600 Kč (16 půlhodin na každé jednání vč. cesty zpět), cestovné za cestu veřejnou dopravou k soudu k jednání [datum] [obec] [obec] a zpět 1 316 Kč, za stejnou cestu dne [datum] ve výši 1 594 Kč, shodně k jednání dne [datum] ve výši 1 404 Kč, shodně dne [datum] ve výši 900 Kč, a shodně dne [datum], ve výši 1 352 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 105 880 Kč ve výši 22 060,50Kč Kč a uhrazená záloha na znalecký posudek ve výši 15 000 Kč.

21. Soud v souladu s §148 odst. 1 o.s.ř. rozhodl o nákladech řízení státu, když platí, že stát má právo na náhradu těchto nákladů podle úspěchu účastníků ve věci. Soud v případě žalobkyně vycházel z jejího plného úspěchu ve věci, a proto náklady státu sestávající ze zaplaceného znalečného ve výši 1 650 Kč uložil k úhradě neúspěšné žalované. Jedná o částku převyšující zaplacenou zálohu žalobkyní.