14 C 137/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 0 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 0 Kč a náklady s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13 051,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 12. 3. 2020 podanou ke zdejšímu soudu domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 47 869,39 Kč s příslušenstvím, představující zákonný úrok z prodlení z částky 47 869,39 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a náhradu nákladů řízení, a to na základě neuhrazeného nájemného.

2. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 1. 7. 2015 podnájemní smlouvu, jejímž předmětem je podnájem nebytových prostor v budově [ulice a číslo], [obec], za účelem výkonu podnikatelské činnosti žalované. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni podnájemné a poplatek za ostrahu ve výši 131 465 Kč měsíčně. Za tyto služby vystavila žalobkyně dne 1. 2. 2020 fakturu [číslo] za měsíc únor na částku 131 465 Kč se splatností dne 10. 2. 2020. Žalovaná na tento dluh uhradila pouze 83 595,61 Kč.

3. Žalovaná se ve věci vyjádřila v rámci podaného odporu k platebnímu rozkazu dne 31. 3. 2021. Ve vyjádření s odkazem na § 2205, 2208, 2212, 2227, 2232, 2308 a 1977 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, mj. namítala, že nemůže užívat předmět nájmu k ujednanému účelu, resp. že je daný prostor z objektivních důvodů nezpůsobilý k výkonu činnosti, že předmět podnájmu má vady, které je povinen pronajímatel odstranit a že je pronajímatel v prodlení se svou smluvní povinností. Přes výše uvedené námitky přistoupila žalovaná k úhradě dluhu (jistiny) ke dni 27. 3. 2020, žalobkyně tak vzala žalobu zpět co do této částky a požadovala, aby řízení pokračovalo ve zbylých nárocích.

4. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

5. Dle § 2205 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

6. Dle § 2006 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

7. Soud vycházel z nesporného tvrzení účastníků o vzniku podnájmu nebytových prostor a neuhrazení faktury [číslo] za měsíc únor ve výši 47 869,39 Kč. Jediným sporným bodem mezi účastníky byla možnost přiznání slevy, resp. zproštění se platby nájemného, ve chvíli, kdy byl podnájemce omezen v nakládání s předmětem podnájmu.

8. Žalovaná odmítala uhradit dlužné nájemné s tvrzením, že je jí objektivně bráněno vykonávat činnost v pronajatých prostorech. Tento výkon činnosti ale nijak nespecifikovala, a to ani z hlediska reálného výkonu činnosti, ani z hlediska vymezení v podnájemní smlouvě. Kdyby tak v modelovém případě došlo k situaci, kdy je právní normou zakázáno provozovat kadeřnické salony a předmětem (pod) nájemní smlouvy je (pro) nájem nebytových prostor výlučně za účelem provozování kadeřnického salonu, bylo by zřejmé, že předmět nájmu je z objektivních důvodů omezen v užívání. V tomto případě ale žalovaná jen tvrdila, že protiepidemická nařízení vlády omezují její činnost, ale nikterak nespecifikovala v čem, v jakém rozsahu a zda předmět nájmu nelze využít jiným způsobem. Ustanovení o následné nemožnosti plnění se navíc nelze dovolat v případě, že lze dluh splnit, byť se zpožděním nebo s většími náklady, za ztížených podmínek či prostřednictvím třetí osoby (§ 2006 o. z.).

9. Sleva, resp. úplné prominutí nájemného rovněž nelze dovodit z ustanovení § 2208 odst. 1 o. z., neboť státem nařízené uzavření provozoven nepředstavuje vadu, jejíž odstranění tíží pronajímatele. Z téhož důvodu nelze uvažovat ani o právech z vadného plnění podle obecné úpravy v § 1923 o. z.

10. Žalovaná na konec ani řádně netvrdila, ani neprokázala, jakým způsobem a především kdy se žalobkyně dostala do prodlení s plněním svých povinností, na základě čehož by žalovaná mohla odstoupit od smlouvy dle § 1977 o. z.

11. Soudu tak nezbylo než rozhodnout tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas (§ 115a o. s. ř.) dle usnesení č. j. 14 C 137/2021-24 ze dne 24. 6. 2021.

12. Pokud se jedná o požadovanou náhradu nákladů s uplatněním pohledávky, soud žalobkyni přiznal náhradu dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, čímž zcela vyhověl návrhu žalobkyně.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 051,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 869,39 Kč sestávající z částky 3 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 960 Kč ve výši 2 091,60 Kč.

14. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.).