14 C 139/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro: splnění povinnosti

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, že žalovaný je povinen provést práce spočívající v napojení kotle v provedení C, Remeha Quinta Pro 45 o výkonu 35,7 kWh, umístěného v kotelně domu [adresa] kat. území [obec] na plynoměr vedený na žalovaného.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 7 200 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost provést práce spočívající v napojení kotle v provedení C, Remeha Quinta Pro 45 o výkonu 35,7 kWh, umístěného v kotelně domu [adresa] kat. území [obec] na plynoměr vedený na žalovaného. Žalobkyně je vlastníkem jednotky [číslo] (jiný nebytový prostor) umístěné v budově [adresa], zapsané na [list vlastnictví] pro kat. úz. [obec] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Jednotku má na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatků pronajatou [právnická osoba] and [právnická osoba], [IČO], která v jednotce provozuje restauraci. Žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek, jehož předmětem činnosti je správa společných částí budovy [adresa], zapsané na [list vlastnictví] pro kat. úz. [obec] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Podle bodu F. prohlášení vlastníka Budovy, platí, že náklady, mimo jiné i na spotřebu plynu, mají být vlastníkům jednotek rozúčtovány podle výše spoluvlastnického podílu na společných částech. Ve vztahu k jednotce žalobkyně však není toto ustanovení prohlášení vlastníka ze strany žalovaného dodržováno a nájemce platí na rozdíl od ostatních vlastníků jednotek v domě spotřebu naměřenou mu samostatným plynoměrem, který má údajně sloužit pouze pro potřeby Jednotky. Tato skutečnost vyplývá ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy na straně 3. tohoto posudku je uvedeno, že na plynoměr Nájemce je napojen jeden kotel umístěný v kotelně v provedení C, Remeha Quinta Pro 45 o výkonu 35,7 kWh. Tento stav je tedy prokazatelně v rozporu s prohlášením vlastníka.

2. Žalovaný nárok uplatněný v žalobě, resp. povinnost, která mu má být rozsudkem uložena, neuznává. Žalovaný se domnívá, že petit žaloby je nevykonatelný a žaloba tudíž neprojednatelná. Žalovaný poukazuje na to, že povinnost, jejíž splnění má být rozsudkem uloženo, musí vyplývat buď ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva. Žalovaný má za to, že ani jeden z uvedených případů na předmět sporu nedopadá. Žalovaný neporušuje žádný právní předpis, ani povinnost vyplývající z jiného právního vztahu. Žalovaný provádí rozúčtování nákladů v souladu s prohlášením vlastníka a právním předpisem, a to vyhl. č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Žalovaný uvádí, že prohlášení vlastníka nikde neuvádí povinnost, že kotel v provedení C, Remeha Quinta Pro 45 má být napojený na plynoměr, který je registrovaný na žalovaného. Technické provedení kotelny, která je společným prostorem zajišťuje vytápění bytových jednotek a nebytové jednotky, která je ve vlastnictví žalobkyně a dále ohřev vody pro všechny jednotky v domě. K tomuto účelu se v kotelně nacházejí 2 kotle Remeha Quinta Pro 65 o výkonu 62 kW, které vytápějí obytnou část domu a připravují teplou vodu pro celý dům, tedy i jednotku žalobkyně. [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] 45 o výkonu 35,7 kW je připojen na samostatnou plynovou přípojku, z níž je provedena odbočka pro plynové sporáky restaurace, která se nachází v nebytovém prostoru, který vlastní žalobkyně. Tento kotel dodává teplo pro nebytovou jednotku. Plynoměr, který je umístěný v jednotce žalobkyně, měří spotřebu kotle určeného pro vytápění restaurace a spotřebu plynu pro plynové spotřebiče v kuchyni. Technické řešení kotelny bylo provedeno na základě projektové dokumentace, která byla podkladem pro vydání stavebního povolení pro výstavbu celého domu. Již při samostatné realizaci stavby bylo počítáno s tím, že vytápění a dodávka plynu pro spotřebiče umístěné v restauraci budou technologicky oddělené od vytápění bytů. K tomuto účelu si žalobkyně nechala zřídit vlastní plynoměr, který bude měřit množství plynu, který spotřebuje jeho jednotka. Projektovou dokumentaci odsouhlasila v roce 1997 [právnická osoba] Consulting, která nemovitost vlastnila a jejímž jednatelem byl jednatel žalobkyně. Projektovou dokumentaci zpracoval [titul] [jméno] [příjmení]. Restaurace byla kolaudována v roce 1998. Od té doby se stav v kotelně nezměnil. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že plynoměr umístěný v jednotce žalobkyně měří spotřebu plynu pouze této jednotky. Podle výše citované vyhlášky jsou žalobkyni rozpočítávány náklady na přípravu teplé vody. Žalobkyně nemá pravdu, když uvádí, že náklady, mimo jiné i na spotřebu plynu, mají být vlastníkům jednotek rozúčtovány podle výše spoluvlastnického podílu na společných částech. Podle části E. Práva a závazky budovy a úprava práv k pozemkům je v odst. 1 poslední věta (Prohlášení vlastníka) uvedeno, že na vlastníky jednotek přecházejí pouze závazky vyplývající ze smluv o odběru el. energie, plynu, pitné vody, odvozu tuhého odpadu. Podle tohoto ujednání platí vlastníci jednotek za spotřebu elektrické energie, která je odečítána u každé jednotky a žalobkyně platí za spotřebu plynu, který je naměřen na jejím plynoměru. Změna, které se žalobkyně domáhá, by představovala vypracování nové projektové dokumentace a změnu stávajících rozvodů v kotelně. Takové zásahy by představovaly investici v řádu několik desítek tisíc. Taková změna a investice by musela být schválena na shromáždění vlastníků.

3. Mezi stranami je nesporné, že žalobkyně je vlastníkem jednotky [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [obec]. Toto vyplývá i z nahlížení do katastru – informace o jednotce. Rovněž je nesporné, že předmětný kotel specifikovaný v žalobě je ve vlastnictví žalované.

4. Ze Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] včetně dodatků [číslo] soud zjistil, že jednotku má dle této smlouvy pronajatou [právnická osoba] and [právnická osoba], [IČO], která v jednotce provozuje restauraci. Bližší podmínky nájemního vztahu nejsou pro posouzení věc podstatné.

5. Změnou prohlášení vlastníka – znění ke dni [datum] včetně přílohy [číslo] byla vymezena též jednotka [číslo] jako nebytový prostor v suterénu a 1. NP domu o celkové ploše 184 m², skládající se z tam uvedených místností (není uvedena kotelna), jednotka není vybavena, její součástí je veškerá vnitřní instalace (potrubní rozvody teplé a studené vody, etážového vytápění, elektroinstalace, kromě stoupacích vedení včetně uzavíratelných ventilů a měření. K jednotce náleží spoluvlastnický podíl na společných částech budovy o velikosti [číslo]. Společné části budovy byly změnou prohlášení určeny tak, že společnými částmi domu jsou mimo jiné rozvody kanalizace, plynu, elektřiny, (…,) jakož i kotelna (D.1 h) a j). Dle bodu F jsou vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti svých spoluvlastnických podílů, platit měsíčně na účet správce zálohy na úhradu nákladů spojených se správou domu a na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním jednotky (služby), vyúčtování záloh provede správce nejpozději do 6 měsíců od skončení zúčtovacího období, do 30 dnů od vyúčtování je platný nedoplatek na zálohách. Náklady na správu domu představuje mimo jiné spotřeba energií ve společných částech domu (voda, elektřina, plyn), na níž se vlastníci podílí podle poměru spoluvlastnického podílu na společných částech domu, na úhradě ostatních nákladů spojených se správou domu a přilehlého pozemku se podílí podle hodnot naměřených na bytových vodoměrech, je-li takto spotřeba měřena, stejně jako na nákladech na spotřebu energií ve společných částech domu (voda, elektřina, plyn). V tomto bodě již není výslovně ničeho uvedeno o tom, jak má být provedeno napojení a na jakou osobu má být měření evidováno.

6. Soud konstatuje obsah posudku ing. [příjmení] ze dne [datum] a to ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]. Ze znaleckého posudku ing. [příjmení], znalcem z oboru technické obory různé, specializace topení, voda, plyn, kanalizace, bezpečnost práce na technických zařízeních topení, tlakové nádoby stabilní, plyn, dodávky tepla, bylo zjištěno a prokázáno, že na plynoměr nájemce žalovaného, nájemce restaurace, je napojen jeden kotel umístěný v kotelně, je připojen plynovodem, který je veden jako samostatný plynovod k samostatnému plynoměru. Plynovod kotle restaurace a plynovod pro kotelnu se nikde nepropojují a nepropojovaly. Na plynovod restaurace se napojuje odbočkou vedenou o patro výš k jednomu plynovému sporáku v restauraci. Na plynovodu restaurace nebyla zjištěna žádná odbočka, ani možnost propojení jinam, tento plynovod je v celém rozsahu viditelný a je opatřen původním žlutým nátěrem. Možnost propojení plynovodu restaurace na jiný systém znalec vyloučil. Dále jsou v kotelně dva kondenzační kotle, ani zde nebyla zjištěna jakákoliv odbočka a propojení jinam. Plynovody pro kotelnu a pro restauraci nikdy nebyly a nejsou jakkoliv propojené. Spotřeby spotřebičů jsou měřeny svými plynoměry. [příjmení] restauraci zjevně vytápí radiátory v restauraci (vedení lze vystopovat), kotel nepřipravuje teplou vodu, ta se připravuje kotelnou společenství vlastníků a restaurace část této teplé vody odebírá. [příjmení] kotelny pro objekt zjevně vyrábí teplou vodu pro vytápění bytů, což dokladují i rozvody v kotelně, a ohřívají teplou vodu pro objekt. Dále kotelna ve dvou ohřívácích připravuje teplou vodu pro celý objekt, tedy pro byty a restauraci. Znalec nepojal podezření, že by systémy plynovodů, teplé vody nebo vytápění byly někde propojené. U vytápění a plynu je to nemožné a u teplé vody nepravděpodobné a nepotvrzené. Propojení teplé vody považuje znalec za nemožné. S plynovou instalací nemohlo být manipulováno a už vůbec ne přepínáním toku plynu ve prospěch kohokoliv.

7. Závěrům výše uvedeného znaleckého posudku pak odpovídá i zápis o tlakové zkoušce a revizi plynového zařízení ze dne [datum], kdy revize se týká plynoměru do restaurace. Z těchto listin má soud dále za prokázané, že restaurace má vlastní oddělené měření.

8. Soud dále zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku - Dopis ze dne [datum], na kterou žalovaný reagoval tak, že požadavek žalobkyně odmítl – odpověď ze dne [datum]. K dotazu soudu žalovaný uvádí, že shromáždění v roce 2021 zatím neproběhlo. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho rozhodného pro posouzení věci, z těchto důkazů při svém rozhodování nevycházel a dále se jimi proto v odůvodnění svého rozhodnutí nezabývá a tyto nehodnotí. Další účastníky označené důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost a pro nerozhodnost pro posouzení věci. Soud neprovedl důkaz výslechem jednotlivých svědků a projektovou dokumentací, neboť má za to, že rozsah napojení a konstrukce kotelny a jednotlivých zařízení plyne ze znaleckého posudku ing. [příjmení]. Pro posouzení povinnosti však toto nemá vliv.

9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

10. Podle § 1180 odst. 1 o.z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

11. Podle § 1183 odst. 1. o.z. vlastník jednotky se zdrží všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o nichž bylo řádně rozhodnuto; jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu. To platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií.

12. Podle § [číslo] odst. 1. správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu. Podle odst. 2 se má za to, že se správa vztahuje i na společné části, které slouží výlučně k užívání jen některému spoluvlastníku.

13. Soud při právním posouzení vycházel z tvrzení žalobkyně, která svůj požadavek odvozuje ze Změny prohlášení vlastníka. Tento svůj požadavek však odvozuje z toho, že žalovaná provádí vyúčtování. Soud však povinnost, jak má být napojení provedeno z tohoto prohlášení nezjistil. Lze tedy uzavřít, že z tohoto prohlášení nelze smluvní povinnost napojení provést jakkoliv dovodit. Z toho, jakým způsobem se provádí vyúčtování nelze ani dovodit to, že nyní vyúčtování nelze provést. Z technického hlediska je to jenom o tom, jak bude provedeno samotné zjištění stavu měřidla, nikoliv o tom, na koho je měřidlo evidováno a kam je předmětný kotel napojen. Ze zákonných ustanovení rovněž ničeho o způsobu napojení a osobě, na kterou má být evidováno měřidlo, ničeho neplyne. Naopak soud odkazuje na ustanovení § 1183 odst. 1. o.z. ukládající vlastníkovi jednotky strpět umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií. Lze tedy shrnout, že vyúčtování lze provádět a žalobkyně k tomu je povinna poskytnout součinnost, a je tedy nadbytečné měnit již od roku 1998 vybudovaný systém kotelny. Z tohoto důvodu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6, § 7 a § 9 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč, kdy soud vyhází z odst. 1 § 9, kdy požadavek považuje za penězi neocenitelný. Náklady se sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč. Ve vztahu k dani z přidané hodnoty ve výši 21 % soud uvádí, že s ohledem na to, že se právní zástupkyně žalovaného stala plátcem DPH až po provedení úkonů ve věci, tak DPH nepřiznal.