14 C 144/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: podle části v. o. s. ř.

I. Nález finančního arbitra č. j. FA/SR/ZP [číslo] 2018 ze dne [datum] potvrzený Rozhodnutím o námitkách č. j. FA/SR/ZP [číslo] 2018 ze dne [datum] se v části výroku II. mění takto: Určuje se, že pojistná smlouva [číslo] kterou dne [datum] uzavřeli navrhovatel, [celé jméno žalované], a instituce, [právnická osoba], je od počátku neplatná.

II. Ve zbývající části, ve které se žalovaná domáhá změny nálezu uvedeného ve výroku I, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 17 956 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. V předmětné věci byly podány 2 žaloby, a to žaloba žalobkyně vedená pod č.j. 14 C 144/2019 a žaloba žalované vedená pod č.j. 21 C 97/2019 s tím, že žaloba pod č.j. 14 C 144/2019 byla soudu podána dříve. S ohledem na to soud spojil obě řízení ke společnému řízení vedeném pod č.j. 14 C 144/2019. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svoji žalobu zpět a soud řízení v této části zastavil, zabýval se dále pouze žalobou žalované.

2. Žalovaná podává žalobu podle části páté občanského soudního řádu, neboť je přesvědčena, že byla dotčena na svých právech nálezem finančního arbitra ze dne [datum rozhodnutí], č. j. FA/SR/ZP [číslo] 2018 (dále jen„ Nález“) ve znění rozhodnutí o námitkách č. j. FA/SR/ZP [číslo] 2018 ze dne [datum] (dále jen„ Rozhodnutí o námitkách“), a to konkrétně výrokem I, II, IV. [příjmení]. Žalovaná se návrhem k finančnímu arbitrovi ze dne [datum] domáhala určení neplatnosti smlouvy o životním pojištění [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] (dále jen„ Pojistná smlouva“) a dále vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplaceného pojistného a zákonného příslušenství z částky 31 856 Kč od [datum] do zaplacení, protože Pojistná smlouva je neplatná. Žalovaná namítá, že Nález finančního arbitra ve znění Rozhodnutí o námitkách je zatížen následujícími vadami: Finanční arbitr výrokem Rozhodnutí o námitkách zamítl námitky žalobkyně, což je v rozporu s ust. § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi; 2. Finanční arbitr rozporu se zákonem zastavil řízení v části úrazového pojištění, ačkoliv byl povinen rozhodnout o neplatnosti Pojistné smlouvy jako celku; 3. Finanční arbitr dospěl k závěru o neplatnosti Pojistné smlouvy bez zjištění skutkového stavu; 4. Finanční arbitr nesprávně posoudil otázku promlčení práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, neboť se nezabýval žalobkyní tvrzenými důvody neplatnosti Pojistné smlouvy: a. nedostatečně zjistil a nesprávně vyhodnotil zjištěné skutkové okolnosti prokazující úmysl žalované bezdůvodně se obohatit na úkor žalobkyně, b. v rozporu s platnou judikaturou se řádně nezabýval nemravností námitky promlčení vznesené žalovanou a nezkoumal přítomnost dobré víry na straně žalované při vznesení námitky promlčení; 5. Finanční arbitr v rozporu se zákonem zúčtoval vzájemná plnění z neplatné Pojistné smlouvy.

3. Žalobkyně žalobu považuje za nedůvodnou a odmítá ji v celém rozsahu. Žalobkyně znovu upozorňuje na skutečnost, že nárok žalované je promlčen. Pojistná smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., (dále jen "SOZ"). Již při uzavření měla žalovaná k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých mohla dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost Pojistné smlouvy a měla tak možnost dovolat se včas údajné neplatnosti. Dle ustanovení § 107 odst. 1 SOZ je délka subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení dvouletá, objektivní pak dle odstavce 2 tříletá. Promlčecí doba plyne od doby, kdy se oprávněný z bezdůvodného obohacení dozví o vzniku bezdůvodného obohacení. Žalovaná se o údajném bezdůvodném obohacení mohla poprvé dozvědět při uzavírání Pojistné smlouvy a z informačního dopisu z roku 2015. Právo na vydání bezdůvodného obohacení je tak promlčeno uplynutím subjektivní promlčecí doby, neboť návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem byl podán až v roce 2018. Pokud marně uplynula alespoň jedna z promlčecích dob, nelze oprávněnému přiznat plnění z bezdůvodného obohacení. Pokud by soud posoudil Pojistnou smlouvu nebo její část jako absolutně neplatný právní úkon, vznáší žalobkyně námitku promlčení. Žalobkyně konstatuje, že předmětné náklady byly v Pojistné smlouvě, respektive v pojistných podmínkách řádně sjednány. Žalobkyně proto shrnuje, že všechna ustanovení Pojistné smlouvy a pojistných podmínek byla sjednána platně a určitě. Žalobkyně kategoricky odmítá, že by uzavření Pojistné smlouvy mělo představovat úmysl žalobkyně obohatit se na úkor žalované. Pojistná smlouva je dle žalobkyně v tzv. redukci.

4. K podané žalobě se též vyjádřil Finanční arbitr tak, že žalovaná nepřednáší ničeho, s čím by se finanční arbitr již nevypořádal a zopakoval, že musel posoudit námitku promlčení vznesenou žalobkyní.

5. Soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas (§ 247 odst. 1 o. s. ř.; dvouměsíční lhůta je nepochybně zachována, i pokud by plynula již ode dne vydání rozhodnutí Finančního arbitra o námitkách) osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení před Finančním arbitrem, srov. ustanovení § 246 odst. 1 o. s. ř.) poté, co byly vyčerpány přípustné opravné prostředky (§ 246 odst. 2 o. s. ř), nařídil k projednání podané žaloby ústní jednání, projednal věc v mezích, ve kterých se žalovaná domáhal projednání sporu před soudem (§ 250f odst. 1 o. s. ř), a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná s výjimkou určení neplatnosti smlouvy.

6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Pojistnou smlouvou [číslo] s názvem Životní pojištění PROFI Invest uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou, má soud za prokázané, že žalovaná tuto smlouvu uzavřela s počátkem pojištění ode dne [datum], s pojistnou dobou 30 let, s měsíčním běžným pojistným ve výši 1 500 Kč, sjednanou garantovou částkou pro případ smrti ve výši 10 000 Kč, s umístěním 100 % běžného pojistného do Fondu dynamické portfolio a 100 % mimořádného pojistného do Fondu konzervativní portfolio (zjištěno z textu Pojistné smlouvy). Na základě žádosti žalované byl s účinností od [datum] rozšířen rozsah pojištění o doplňkové úrazové pojištění při zachování sjednané výše a frekvence placení lhůtního pojistného, rizikové pojistné za úrazové pojištění činilo 200 Kč (zjištěno z dodatku k Pojistné smlouvě ze dne [datum]. Na základě žádosti došlo s účinností od [datum] ke snížení lhůtního pojistného na 300 Kč měsíčně a ukončení úrazového pojištění (zjištěno z dodatku k Pojistné smlouvě ze dne [datum]. Na základě žádosti vyplatila žalobkyně žalované mimořádný výběr z kapitálové hodnoty pojištění ve výši 31 856 Kč dne [datum] (zjištěno z žádosti o mimořádný výběr ze dne [datum], z potvrzení mimořádného výběru ze dne [datum], z výpisu uhrazeného pojistného. Poslední platbu pojistného uhradila žalovaná dne [datum] ve výši 300 Kč, k datu poslední doložené platby pojistného uhradila žalovaná na pojistném celkem 81 300 Kč, (zjištěno z výpisu plateb pojistného a Tabulky rozpadu lhůtního pojistného. Pojistná smlouva obsahuje prohlášení pojistníka (žalované), že při uzavření smlouvy převzal Všeobecné pojistné podmínky životního pojištění a Doplňkové podmínky životního pojištění. Životní pojistkou má soud za prokázané, že žalobkyně vydala životní pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, údaje v ní uvedené korespondují s údaji v pojistné smlouvě. Stejné skutečnosti vyplývají i z potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, výročních dopisů i z informací k pojistné smlouvě.

7. Doplňkovými pojistnými podmínkami má soud za prokázané následující. Dle bodu 2.3 se rizikovým pojistným rozumí úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou. Dle bodu 2.5 se kapitálovou hodnotou rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotou negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry. Dle čl. 1, bod 1.6 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění, dle bodu 1.7 rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Čl. 1 bod 3.1 stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. Čl. 1 bod 3.2 pak stanoví, že pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Čl. 1 bod 1. 6. stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. Ustanovení čl. 2 bod 1.1 a 1.2 stanoví, že dožije-li se pojištěný konce pojištění či zemře-li v jeho průběhu, žalovaná mu vyplatí sjednanou pojistnou částku a kapitálovou hodnotu pojištění. Dále soud provedl důkaz Všeobecnými pojistnými podmínkami pro životní pojištění a zjistil, že dle čl. 9 odst. 3 pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovený počet let, pro neplacení pojistného zaniká. Soud provedl dále k důkazu Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění, Všeobecné pojistné podmínky pojištění pro případ nemoci, Zvláštní pojistné podmínky pro obnosové pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici, všeobecné pojistné podmínky pro pojištění plateb pojistného při pracovní neschopnosti, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění finančních ztrát, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění splátek úvěru při ztrátě příjmu, Zvláštní pojistné podmínky pro případ nemoci.

8. Z výročních dopisů pak soud zjistil, že žalobkyně zasílala přehledy o stavu pojištění žalovanému vč. již zaplaceného pojištění.

9. Z článků v médiích – např. kauza Dynamik (plus) z roku 2005 se uvádí mimo jiné [ulice] pojišťovna u produktu Dynamik a jeho variant s veřejně pojistnou částku a ani nemůže, neboť hodnota plnění je vázána na hodnoty podílových jednotek, jedná se o investiční pojištění, klient sice při uzavření smlouvy obdrží modelový případ, veškeré bonity na něm jsou ale informativní a nemohou být klientem jakýmkoliv způsobem nárokovány. Články z časopisu Finanční poradce tzv. Kauza Dynamik z roku 2005. V článku Dynamik plus - Poplatky? Neřekneme! na webu [webová adresa] z roku 2007 popisuje nepřehlednost těchto smluv [obec] pojišťovny a nejasnost poplatků. V článku ze [datum] nazvaném Porovnejte si poplatky pojištění autor [jméno] [příjmení] porovnává poplatky ve smlouvách výše poplatků vytčeny produktů investiční životního pojištění je vyšší, než se obecně předpokládá a daňová výhoda je většinou nenahradí.

10. Z Dohledového benchmarku [číslo] Úředního sdělení ČNB [číslo] soud zjistil rozsah informační povinnosti pojišťoven. Z interního sdělení [číslo] 2005 pak soud zjistil, způsob komunikace žalované směrem ke svým zákazníkům zejména v otázce odkupného. Z jednotlivých protokolů v řízení před finančním arbitrem pak soud nezjistil ve vztahu k námitce promlčení a jejímu rozporu s dobrými mravy ničeho podstatného.

11. Z Modelového příkladu pojištění PROFI Invest k návrhu [číslo] (dále jen„ Modelace“), vyhotovené k datu [datum], který v řízení u finančního arbitra žalovaná předložila, a který zaslala žalobkyně v lednu 2017 v souvislosti se změnou výše lhůtního pojistného, vyplývá, že z této Modelace se žalovaná dozvěděla o výši zaplaceného pojistného od počátku smlouvy do [datum] (72 000 Kč), hodnotě odkupného (30 645 Kč), výši měsíční splátky počátečních nákladů a správních nákladů, rizikového pojistného.

12. Podstatným obsahem spisu finančního arbitra sp. zn. FA/SR/ZP [číslo] 2018 má soud za prokázané následující: Finanční arbitr rozhodl ve sporu mezi Navrhovatelem (žalovanou) a Institucí (žalobkyní) nálezem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. FA/SR/ZP [číslo] 2018 - 21 (dále jen„ Nález“), ve kterém dovodil absolutní neplatnost pojistné smlouvy [číslo] s názvem Životní pojištění PROFI Invest uzavřené dne [datum] (dále jen„ Pojistná smlouva“) z důvodu neoddělitelnosti neplatných ujednání o počátečních a správních nákladech a o rizikovém pojistném. Protože finanční arbitr nezjistil, že by pojištění sjednané Pojistnou smlouvou bylo ukončeno a Navrhovatel nebyl povinen hradit pojistné, dovodil právní zájem Navrhovatele na určení neplatnosti Pojistné smlouvy v části životního pojištění ve výroku II. [příjmení]. Finanční arbitr po připuštění námitek promlčení, které Instituce a Navrhovatel v řízení vznesli, zjistil, že důvodná je pouze námitka vznesená Institucí, a po provedeném zúčtování plnění stran z neplatné Pojistné smlouvy uložil Instituci povinnost vydat Navrhovateli bezdůvodné obohacení ve výši 6 344 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p.a. z částky 2 144 Kč od [datum] do zaplacení. Finanční arbitr ze shromážděných podkladů zjistil, že a) Navrhovatel s Institucí uzavřeli dne [datum] Pojistnou smlouvu, s počátkem pojištění ode dne [datum], s pojistnou dobou 30 let, s měsíčním běžným pojistným ve výši 1 500 Kč, sjednanou garantovou částkou pro případ smrti ve výši 10 000 Kč, s umístěním 100 % běžného pojistného do Fondu dynamické portfolio a 100 % mimořádného pojistného do Fondu konzervativní portfolio (zjištěno z textu Pojistné smlouvy); b) na základě žádosti Navrhovatele byl s účinností od [datum] rozšířen rozsah pojištění o doplňkové úrazové pojištění při zachování sjednané výše a frekvence placení lhůtního pojistného, rizikové pojistné za úrazové pojištění činilo 200 Kč (zjištěno z dodatku k Pojistné smlouvě ze dne [datum] předloženého Institucí dne [datum]); c) na základě žádosti Navrhovatele došlo s účinností od [datum] ke snížení lhůtního pojistného na 300 Kč měsíčně a ukončení úrazového pojištění (zjištěno z dodatku k Pojistné smlouvě ze dne [datum] předloženého Institucí dne [datum]); d) na základě žádosti Navrhovatele vyplatila Instituce Navrhovateli mimořádný výběr z kapitálové hodnoty pojištění ve výši 31 856 Kč dne [datum] (zjištěno z žádosti o mimořádný výběr ze dne [datum], z potvrzení mimořádného výběru ze dne [datum], z výpisu uhrazeného pojistného, předložených Institucí dne [datum]); e) poslední platbu pojistného uhradil Navrhovatel dne [datum] ve výši 300 Kč, k datu poslední doložené platby pojistného uhradil Navrhovatel na pojistném celkem 81 300 Kč, z toho za úrazové pojištění uhradil Navrhovatel od [datum] do [datum] částku ve výši 2 600 Kč (zjištěno z výpisu plateb pojistného a Tabulky rozpadu lhůtního pojistného předložených Institucí dne [datum]); f) finanční arbitr nezjistil, že by došlo k zániku pojištění sjednaného Pojistnou smlouvou. Finanční arbitr posuzoval, zda smluvní ujednání Doplňkových pojistných podmínek o strhávání nákladů, rizikového pojistného a ujednání o podstatných náležitostech pojistné smlouvy jsou určitá ve smyslu § 37 odst. 1 starého občanského zákoníku, podle kterého:„ právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.“ Finanční arbitr z Tabulky měsíčního rizikového pojistného a nákladů za dobu trvání pojištění předložené Institucí dne [datum] a aktualizované dne [datum] zjistil, že Instituce (do [datum], tedy do data vyhotovení aktualizované Tabulky měsíčního rizikového pojistného a nákladů za dobu trvání pojištění) odečítala měsíčně z kapitálové hodnoty pojištění správní náklady v rozmezí 29,60 Kč až 135,82 Kč (v celkové výši 7 220,38) a počáteční náklady v rozmezí 100,88 Kč až 251,67 Kč (v celkové výši 18 783,14). Podle čl. 1 bodu 3.1 Doplňkových pojistných podmínek platí, že„ 3.

1. Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele.“ Z Doplňkových pojistných podmínek není ani výkladem seznatelná reálná výše ani způsob, který by vedl ke stanovení poměrné výše nákladů k placenému běžnému měsíčnímu pojistnému, které Instituce Navrhovateli strhává. Doplňkové pojistné podmínky nejsou doplněny žádným dalším ujednáním, které by upřesňovalo výši počátečních a správních nákladů. Z Doplňkových pojistných podmínek vyplývá, že Instituce uplatňuje na vrub Navrhovatele jisté náklady, ty však nelze v rámci smluvního textu v žádné podobě identifikovat, resp. individualizovat, a nelze tudíž ani určit výši těchto počátečních nákladů a jiných nákladů, a to ani přibližně, což potenciálně vede k absurdnímu důsledku stržení, např. každého celého běžného pojistného. Ujednání o strhávání počátečních a správních nákladů v čl. 1 bodu 3.1 Doplňkových pojistných podmínek je s ohledem na výše uvedené neurčité a podle § 37 odst. 1 starého občanského zákoníku neplatné. Ujednání čl. 1 bodu 1. a 1. Doplňkových pojistných podmínek jsou neplatná z důvodu neurčitosti ve smyslu § 37 odst. 1 starého občanského zákoníku a finanční arbitr odkazuje na důvody, kvůli kterým shledal neplatnost ujednání o počátečních a správních nákladech. Podle § 451 starého občanského zákoníku platí:„ (1) Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. (2) Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.“ Podle § 457 starého občanského zákoníku platí, že„ (j) e-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.“ Instituce se v tomto případě na úkor Navrhovatele bezdůvodně obohatila přijatým pojistným z neplatné Pojistné smlouvy. Navrhovatel se na úkor Instituce obohatil mimořádným výběrem. Instituce vznesla v řízení před finančním arbitrem námitku promlčení pro vydání bezdůvodného obohacení pro případ neplatnosti Pojistné smlouvy. Návrh na zahájení řízení podal Navrhovatel k finančnímu arbitrovi dne [datum]. Podáním návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem se podle § 8 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi ve spojení s § 112 starého občanského zákoníku staví promlčecí doba práva Navrhovatele na vydání bezdůvodného obohacení. Finanční arbitr zjistil, že se Navrhovatel o vzniku bezdůvodného obohacení (účtovaných nákladech) dozvěděl v lednu roku 2017 z Modelového příkladu pojištění PROFI Invest k návrhu [číslo] (dále jen„ Modelace“), vyhotovené k datu [datum], který v řízení sám předložil a který zaslala Instituce Navrhovateli v lednu 2017 v souvislosti se změnou výše lhůtního pojistného. Z této Modelace se Navrhovatel dozvěděl o výši zaplaceného pojistného od počátku smlouvy do [datum] (72.000 Kč), hodnotě odkupného (30.645 Kč), výši měsíční splátky počátečních nákladů a správních nákladů, rizikového pojistného. Finanční arbitr neshledal důvodnou námitku Instituce, že se Navrhovatel o výši bezdůvodného obohacení dozvěděl již z dříve z výročních dopisů, když např. z výročního dopisu ze dne [datum] žádné informace o účtovaných nákladech nevyplývají. Finanční arbitr nemá za prokázané, že by Navrhovatel obdržel Modelový příklad pojištění PROFI Invest vyhotovený k první změně pojištění k datu [datum] nebo výroční dopis vyhotovený k datu [datum]. Rovněž neshledal důvodnou námitku Navrhovatele, že se o vzniku bezdůvodného obohacení dozvěděl až na základě konzultace s právním zástupcem dne [datum], když finanční arbitr má za prokázané, že veškeré relevantní údaje pro uplatnění jeho práva se dozvěděl z Modelace. Protože od ledna 2017, tedy od okamžiku počátku plynutí subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení, neuplynula do zahájení řízení před finančním arbitrem ([datum]) doba dvou let, použije se pro posouzení promlčení nároku Navrhovatele na vydání bezdůvodného obohacení objektivní tříletá lhůta, což znamená, že mezní datum rozhodné pro promlčení vydání bezdůvodného obohacení je den [datum], tj. tři roky před podáním návrhu k finančnímu arbitrovi. Objektivní promlčecí doba začala běžet faktickým zaplacením každého pojistného. Pojistné, které Navrhovatel zaplatil před datem [datum] je promlčené, pojistné zaplacené po tomto datu je z hlediska vydání bezdůvodného obohacení nepromlčené. Protože finanční arbitr posoudil námitku promlčení, kterou vznesla Instituce, jako důvodnou, zjišťoval, jakou výši pojistného Navrhovatel [příjmení] uhradil na základě Pojistné smlouvy od [datum]. Z výpisu plateb pojistného předloženého Institucí zjistil finanční arbitr, že Navrhovatel uhradil Instituci v období od [datum] do [datum] (poslední doložená platba pojistného) na pojistném za životní pojištění částku 38 200 Kč (ve výpočtu 1 platba ve výši 3 000 Kč, 20 plateb ve výši 1 500 Kč, 1 platba ve výši 900 Kč a 23 plateb ve snížené výši běžného pojistného 300 Kč mínus 13 plateb úrazového pojištění ve výši 200 Kč). Finanční arbitr dále posoudil námitku promlčení, kterou vznesl Navrhovatel k mimořádnému výběru, který mu Instituce vyplatila dne [datum] a zjistil, že není důvodná. Podle § 107 odst. 2 starého občanského zákoníku objektivní tříletá promlčecí doba k tomuto plnění dosud neuběhla, resp. uplynula by až [datum] (finanční arbitr nezjistil důvody pro použití dvouleté subjektivní promlčecí doby ve smyslu § 107 odst. 1 starého občanského zákoníku). S ohledem na výše uvedené finanční arbitr zúčtoval, co si Navrhovatel a Instituce vzájemně poskytli, tedy nepromlčené pojistné za životní pojištění v celkové výši 38 200 Kč s vyplaceným mimořádným výběrem ve výši 31 856 Kč a zjistil, že Instituce je povinna vydat Navrhovateli bezdůvodné obohacení ve výši 6 344 Kč (ve výpočtu 38 200 Kč mínus 31 856 Kč). Finanční arbitr v rámci námitkového řízení Nález potvrdil.

13. Soud neprováděl další dokazování zejména výslechy svědků, neboť měl za to, že takto zjištění stav je dostatečný pro posouzení dané věci, zejména pak otázky promlčení. Svědecké výpovědi by nemohli nic přinést, neboť z žalobních tvrzení ani neplyne, že by mohly mít zásadní vliv na posouzení promlčení ve vztahu k žalované. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. V souladu s ust. § 250e odst. 2 o.s.ř. vzal soud za svá skutková zjištění skutková zjištění správního orgánu, jež byla mezi účastníky řízení nesporná. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti a pro nadbytečnost zamítl i ostatní v řízení navržené důkazy, zejména pak návrhy na svědecké výpovědi, neboť žalobkyně nikterak nebránila žalované podat návrh před uplynutím promlčecí doby.

14. Po právní stránce soud posoudil věc takto: Dle ustanovení § 244 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen„ správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

15. Dle ustanovení § 246 odst. 1 o.s.ř. je k návrhu oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

16. Dle ustanovení § 247 odst. 1 o.s.ř. žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

17. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen„ NOZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. Podle ustanovení § 3036 NOZ podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

19. Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky vychází z pojistné smlouvy uzavřené dne [datum], řídí se tento právní vztah zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a zák. č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ obč. zák“).

20. Podle ustanovení § 2 zákona o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

21. Podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

22. Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

23. Podle ustanovení § 106 odst. 1 obč. zák. se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle § 106 odst. 2 občanského zákoníku se nejpozději právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. Právo se přitom promlčí, jakmile uběhne alespoň jedna ze lhůt stanovených v § 106 odst. 1 a 2 občanského zákoníku.

24. Podle ustanovení § 107 obč. zák. (1) Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. (2) Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

25. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

26. Dle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

27. Podle ustanovení § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

28. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předmětná pojistná smlouva„ Životní pojištění PROFI Invest“ je absolutně neplatným právním úkonem dle § 37 odst. 1 obč. zák., neboť neobsahuje konkrétní ujednání o výši nákladů odečítaných žalobkyní viz závěry finančního arbitra. Pokud je v článku 1, bod 1 odst. 1.7 Doplňkových pojistných podmínek odkazováno na pojistně technické zásady pojistitele, nejde o dokument pojišťovny stanovící konkrétní sazby pojistného, nýbrž, jak uvádí i žalovaná ve svém podání, o objektivně existující metody, které žalobkyně obligatorně používá. Takový odkaz je nicméně zcela neurčitý a jedná se o neplatné ujednání. Vzhledem k tomu, že však ujednání o výši rizikového pojistného nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit, neboť není zjistitelné, jaká část běžného pojistného po odečtení rizikového pojistného má být investována do nákupu podílových jednotek a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, nejde vůbec o pojištění, neboť celé běžné pojistné by v takovém případě mělo být investováno, jedná se o neplatný právní úkon. Ostatně obdobně již rozhodl i Městský soud v Praze v rozhodnutí č.j. 29 Co 420/2019-146, který se rovněž zabýval otázkou platnosti pojistné smlouvy žalované o životním pojištění PROFI Invest a dospěl ke stejnému právním závěru. Ve vztahu k částečnému prohlášení neplatnosti v [příjmení] soud uvádí, že je třeba hodnotit samotnou smlouvu jako celek, kdy nelze oddělit její část a část pojištění nechat v redukci. Soud má za to, že jednotlivé části smlouvy jsou od sebe neoddělitelné a je třeba rozhodnout o neplatnosti smlouvy jako celku. Navíc z pohledu soudu, pokud docházelo na žádost žalované ke změně smlouvy a jejímu rozšíření o úrazové pojištění, má soud za to, že nelze rozšiřovat smlouvu, která je od počátku neplatná. Proto soud také vyslovil neplatnost smlouvy od samého počátku.

29. Žalobkyně se v tomto případě bezdůvodně obohatila přijatým pojistným z neplatné pojistné smlouvy a žalobkyně vznesla v řízení před finančním arbitrem námitku promlčení pro vydání bezdůvodného obohacení pro případ neplatnosti pojistné smlouvy. S ohledem na výše uvedené finanční arbitr zúčtoval, co si účastníci vzájemně poskytli, tedy nepromlčené pojistné za životní pojištění v celkové výši 38 200 Kč s vyplaceným mimořádným výběrem ve výši 31 856 Kč a zjistil, že žalobkyně je povinna vydat bezdůvodné obohacení ve výši 6 344 Kč (ve výpočtu 38 200 Kč mínus 31 856 Kč). Finanční arbitr v [příjmení] vypořádal námitku promlčení nároků tak, že za mezní datum rozhodné pro promlčení stanovil den [datum], tj. tři roky před podáním návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem. Soud nemá za prokázanou dřívější vědomost žalované o konkrétní výši stržených nákladů, dříve než k měsíci lednu roku 2017, kdy byla informována prostřednictvím modelace o výši zaplaceného pojistného, hodnotě odkupného, výši měsíční splátky počátečních a správních nákladů, rizikového pojistného. Žalovaná se teprve na základě modelace v roce 2017 dozvěděla o veškerých skutkových okolnostech týkajících se bezdůvodného obohacení. Finanční arbitr nezjistil, že by Instituce vyplatila Navrhovateli mimořádný výběr z kapitálové hodnoty pojištění s vědomím, že mu vyplácí plnění na základě neplatné Pojistné smlouvy, použil proto správně tříletou objektivní promlčecí dobu. Protože žalobkyně vyplatila mimořádný výběr dne [datum], není její právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši tohoto mimořádného výběru promlčené. Finanční arbitr ve smyslu § 457 starého občanského zákoníku zúčtoval nepromlčená plnění, která si účastníci vzájemně poskytli, tedy nepromlčené pojistné za životní pojištění ve výši 38 200 Kč s vyplaceným mimořádným výběrem ve výši 31 856 Kč, a zjistil, že je žalobkyně povinna vydat bezdůvodné obohacení ve výši 6 344 Kč. Soud považuje tento výpočet za správný. Soud tedy posoudil námitku promlčení, kterou vznesla žalobkyně, jako důvodnou a odkazuje na závěry finančního ve vztahu k samotnému výpočtu a tento považuje za správný.

30. Pouze nad rámec soud uvádí, že nesouhlasí s názorem žalované, že objektivní promlčecí lhůta je v daném případě 10 let, neboť žalobkyně měla jednat úmyslně. Ze samotné skutečnosti, že žalobkyně se žalovanou uzavřela neplatnou pojistnou smlouvu nelze totiž dovodit úmysl žalobkyně bezdůvodně obohatit s tím, že pokud žalovaná v žalobě argumentovala, že úmysl žalobkyně vyplývá ze skutečnosti, že pojistná smlouva byla uzavřena bez předchozího informování spotřebitele (pojistníka) o nákladové struktuře pojištění, pak tento argument považuje soud za nepřípadný, neboť úmysl se musí vztahovat k vůli subjektu záměrně uzavřít neplatnou smlouvu a získat tak bezdůvodné obohacení, což však má soud v daném případě za vyvrácené, neboť z chování žalobkyně po uzavření smlouvy (např. vyplacení odkupného) je evidentní, že tato považovala pojistnou smlouvu za platnou, navíc žalovaná rovněž pojistnou smlouvu uzavřela, ačkoli jí z obsahu Doplňkových pojistných podmínek muselo být zřejmé, že nezná výši rizikového pojistného či počáteční a správní náklady, a taky soud z této skutečnosti nedovozuje, že by žalovaná chtěla úmyslně uzavřít neplatnou pojistnou smlouvu. S ohledem na výše uvedené tak soud považuje za zcela správný právní názor finančního arbitra, že nárok žalované ve zbývající části na vydání bezdůvodného obohacení je promlčen.

31. Dále se soud zabýval i otázkou, zda námitka promlčení vznesená žalobkyní není v rozporu s dobrými mravy. Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (viz. rozsudek NS ČR ze dne 22 [číslo], sp. zn. 25 Cdo 1839/2000). Z provedených důkazů nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoliv projevem zneužití práva na úkor žalovaného, když ze všech vyjádření žalobkyně vyplývalo, že žalobkyně nárok neuznává. Lze tedy shrnout, že žalovanému ničeho nebránilo zahájit řízení u finančního arbitra o vydání bezdůvodného obohacení před uplynutím promlčecí lhůty. Soud tedy souhlasí se závěrem finančního arbitra, že námitka promlčení nebyla vznesena v rozporu s dobrými mravy. Lze tak shrnout, že pokud finanční arbitr zamítl návrh žalobkyně [příjmení] a následně Rozhodnutím o námitkách Nález potvrdil, je jeho rozhodnutí zcela správné až na určení neplatnosti, což bylo vysvětleno v bodě 28 rozsudku.

32. Ke vzájemnému zúčtování soud odkazuje na Nález finančního arbitra, zejména pak na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. 33 Odo 791/2005, které potvrzuje, že právo na vydání bezdůvodného obohacení (resp. povinnost k vydání bezdůvodného obohacení) vzniká oběma stranám neplatné smlouvy a okamžik ke kterému se staví běh promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení u každé ze stran, se posoudí podle § 112 starého občanského zákoníku:„ Podle § 112 obč. zák. nastává stavení promlčecí doby, je-li v promlčecí době (t.j. nejpozději v její poslední den) uplatněno právo u soudu anebo u jiného příslušného orgánu. K uplatnění práva u soudu přitom dochází většinou žalobou na plnění podle § 79 odst. 1 a § 80 písm. b) o. s. ř., popř. vzájemnou žalobou podle § 97 odst. 1 o. s. ř. či projevem žalovaného směřujícím k uplatnění pohledávky k započtení vůči žalobci ve smyslu § 98 o. s. ř. Protože vzájemná žaloba je rovněž žalobou, platí pro ni vše, co občanský soudní řád spojuje s tímto procesním úkonem (zejména v § 79 až § 83 o. s. ř.). S podáním vzájemné žaloby jsou proto spojeny také hmotněprávní účinky zahájení řízení, včetně stavení běhu promlčecích dob, ledaže zákon stanoví jinak. V občanskoprávních vztazích ke stavení promlčecí doby dochází zásadně dnem podání vzájemné žaloby u soudu, na rozdíl od obchodních věcí, kde platí speciální úprava obsažená v § 404 odst. 1 obch. zák. (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. června 2007, sp. zn. 33 Odo 611/2005). Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Ze zákona tak vzniká synallagmatický závazek, v němž je povinnost obou stran k plnění na sebe vzájemně vázána. Každému z účastníků zrušené nebo neplatné smlouvy se tak zakládá právo na vydání toho, co druhé smluvní straně poskytl a povinnost vrátit plnění, které sám podle takové smlouvy obdržel. Občanský zákoník pro tento případ nemá samostatnou úpravu otázky promlčení ani stavení promlčecí doby tohoto synallagmatického závazku; proto se použijí ustanovení § 107 obč. zák. a § 112 obč. zák. (…) Na základě neplatné smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] se žalobkyni dostalo finančního plnění a žalovaná získala možnost užívat její nemovitost. Nebylo však namístě aplikovat § 107 odst. 3 obč. zák., jelikož v dané věci stojí proti sobě dvě práva na peněžité plnění, tedy dvě promlčitelná práva. Na straně žalované je to právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení ve výši finanční částky poskytnuté žalobkyni žalovanou na nájemné, na straně žalobkyně právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení spočívající v náhradě za užívání nemovitosti žalovanou (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. ledna 2003, sp. zn. 33 Odo 773/2002 a usnesení ze dne 13. prosince 2005, sp. zn. 29 Odo 951/2003).“ 33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalovaná nebyla v řízení zcela úspěšná a rovněž žalobkyně nebyla v řízení úspěšná, kdy soud shledává na její straně zavinění ve vztahu ke zpětvzetí její žaloby. Soud však neúspěch shledává na straně žalobkyně vyšší, neboť žalovaná částečně uspěla co do výroku I., a proto jí přiznal částečnou náhradu nákladů řízení ve výši ½. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) a.t.), sestávající z částky za 8 úkonů á 3 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, 4x vyjádření ve věci samé: [datum], [datum], [datum], [datum], 2x účasti u jednání), včetně 8 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % Celkem tedy 35 912 Kč, kdy ½ z této částky činí 17 956 Kč.