14 C 146/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno . Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/1 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno . vykonávajícím advokacii jako společník Anonymizováno Anonymizováno s Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 pro zaplacení 102 480 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná uhradila 102 480 Kč a úrok z prodlení z částky 102 480 Kč ve výši 15 % ročně za období od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 26 716,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala na žalované uhrazení částky 102 480 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši jdoucím od , datum, do zaplacení).

2. Uvedla, že uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o životním pojištění , právnická osoba, č. , hodnota, (dále též „pojistná smlouva“), jejíž součástí byly Doplňkové pojistné podmínky (dále též „DPP“). Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovanou dodatek k dané pojistné smlouvě (dále též „dodatek“).

3. Sjednané pojištění zaniklo ke dni , datum, . V této souvislosti žalobkyně obdržela od žalované odkupné ve výši , částka, .

4. Ujednání obsažená v pojistné smlouvě, resp. v DPP, jsou dle žalobkyně neurčitá a nepřiměřená. Vadou neurčitosti jsou stižena ujednání DPP týkající se rizikového pojistného a počátečních a správních nákladů (body 1.2, 1.3, 3.1 a 3.2 DPP). Uvedená ustanovení neobsahují konkrétní určení výše rizikového pojistného ani počátečních a správních nákladů ani mechanismus, na základě kterého by bylo možno jejich výši určit. V důsledku neurčitosti daných ujednání nemá žalobkyně jako spotřebitel možnost zjistit, jak je tvořena kapitálová hodnota pojištění, která byla krácena právě o rizikové pojistné a o náklady. Ustanovení o rozsahu pojistného plnění, které je podstatnou náležitostí pojistné smlouvy, je tak neurčité. Celá pojistná smlouva je proto obsahově neurčitá ve smyslu § 533 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „o. z.“).

5. Taková smluvní ujednání jsou nadto dle žalobkyně v rozporu s požadavkem poctivosti a zakládají významnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, a to v neprospěch žalobkyně, kterážto je v postavení spotřebitele.

6. V souladu s § 553 odst. 1 o. z. a § 1815 o. z. je nutno v důsledku neurčitosti a nepřiměřenosti daných smluvních ujednání na ně nahlížet jako na právně bezvýznamná, resp. absolutně neplatná. Jelikož daná ujednání mají dopad na kapitálovou hodnotu pojištění, jsou neoddělitelná od ostatních ustanovení smlouvy, což způsobuje absolutní neplatnost pojistné smlouvy jako celku.

7. Žalobkyně byla dále názoru, že k absolutně neplatné smlouvě nelze uzavřít dodatek. I dodatek je dle žalobkyně absolutně neplatný. Dodatek přitom nelze považovat ani za platně uzavřenou dohodu o narovnání a ani za platně uzavřenou novou pojistnou smlouvu, jak předpokládá čl. 8 odst. 5 dodatku. Nebyly totiž naplněny zákonné podmínky pro narovnání, neboť žalobkyně neměla v době uzavření dodatku pochybnosti o platnosti pojistné smlouvy a mezi žalobkyní a žalovanou neexistovala sporná práva. Žalobkyně nebyla v době podpisu dodatku žalovanou informována, že pojistná smlouva obsahuje právní vady, které způsobují její absolutní neplatnost. Žalovaná si přitom této skutečnosti musela být vědoma. Žalobkyně nebyla žalovanou informována ani o tom, že má právo žádat vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu mezi přijatým hrazeným pojistným a přijatým plněním z pojištění. Je zjevné, že cílem dodatku bylo zhojit vady způsobující neplatnost pojistné smlouvy, tj. sjednat řádně nákladovou strukturu pojištění. Ani na to však žalobkyně nebyla upozorněna.

8. Žalovaná sice v dodatku konkretizovala částky účtované za rizikové pojistné a i částky počátečních, správních a inkasních nákladů, avšak nesdělila žalobkyni, že tyto částky nemají základ v pojistné smlouvě. Žalovaná tak chtěla lstí přimět žalobkyni k uzavření dodatku a schválení všech účtovaných nákladů.

9. Ujednání čl. 8.5 dodatku je dále dle žalobkyně nutno považovat za zdánlivé právní jednání podle § 553 odst. 1 o. z., neboť z něj nelze zjistit, jaké závazky z pojistné smlouvy jsou sporné a co má být předmětem dohody o narovnání. Dané ustanovení dodatku je přitom taktéž nepřiměřeným ujednáním, které zakládá významnou nerovnováhu v neprospěch žalobkyně podle § 1813 o. z. Jedná se i o zneužívající ujednání podle § 1815 o. z., neboť žalovaná žalobkyni neinformovala o skutečných důvodech s dopadech sjednání dodatku.

10. Žalobkyně je proto přesvědčena, že žalovaná získala na základě pojistné smlouvy bezdůvodné obohacení ve výši , částka, představující rozdíl mezi žalobkyní uhrazeným pojistným za celou dobu pojištění a vyplacenou částkou odkupného.

11. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou svého právního zástupce. Výzva byla žalované doručena dne , datum, . Ode dne , datum, , kdy uplynula čtrnáctidenní lhůta stanovená danou výzvou, je tudíž žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, a žalobkyně od tohoto data žádala i o přiznání úroku z prodlení v zákonné výši.

12. Žalobkyně se proto domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, a úrok z prodlení v zákonné výši jdoucí od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žádala i o přiznání práva na náhradu nákladů řízení.

13. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala.

14. Uvedla, že již v pojistné smlouvě bylo sjednáno, v jaké výši bude rizikové pojistné (, částka, jako úhrada za rizikové pojistné za úrazové pojištění, , částka, jako úhrada za rizikové pojistné za pojištění nemoci a 81 Kč jako úhrada rizikového pojistného za prevenci a asistenci). Částka rizikového pojistného byla uvedena i v pojistce. Pojistná smlouva obsahovala i konkrétní výši nákladů a poplatků, a to v části obsahující sazebník poplatků.

15. Žalobkyně byla dále ještě před uzavřením pojistné smlouvy seznámena se způsobem nakládání s pojistným prostřednictvím modelového příkladu a prostřednictvím Předsmluvních informací tvořících součást pojistné smlouvy. Každoročně pak byly žalobkyni zasílány Informace o pojistné smlouvě, ve kterých byla seznámena se způsobem tvorby kapitálové hodnoty pojištění. Bylo tedy zřejmé, že kapitálová hodnota pojištění je snižována o rizikové pojistné a počáteční a správní náklady.

16. Žalobkyně tudíž byla se způsobem tvorby kapitálové hodnoty pojištění od počátku žalovanou informována. Pojistná smlouva tudíž není neplatná pro neurčitost. I kdyby tomu tak však bylo, byla neurčitost odstraněna informacemi obsaženými v dodatku, konkrétně v jeho článcích 2 (výše dosavadního rizikového pojistného), 3 (výše rizikového pojistného v následujících letech), 2.3.5 (výše počátečních nákladů) a 5 (výše administrativních a inkasních nákladů). V souladu s § 553 odst. 2 o. z. tak došlo k vyjasnění veškerých rozhodných částek. V této souvislosti žalovaná odkázala na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve kterém soud posoudil obdobnou pojistnou smlouvu týkající se investičního životního pojištění jako platnou z důvodu podpisu jejího dodatku, kterým došlo k dodatečnému vyjasnění vůle smluvních stran.

17. Žalovaná dále akcentovala výkladové pravidlo obsažené v § 574 o. z., dle kterého je na právní jednání nutno hledět spíše jako na platné, než jako na neplatné.

18. V reakci na tvrzení žalobkyně stran nepřiměřenosti a zneužívající povahy předmětných ustanovení žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve kterém uvedený soud uzavřel jednak, že vada neurčitosti ujednání vylučuje jeho současný přezkum optikou přiměřenosti, a jednak, že v případě předmětných ujednání jde o ujednání mající vliv na hlavní předmět smlouvy, jejichž přezkum měřítkem přiměřenosti je vyloučen z rámce příslušné směrnice. Z procesní opatrnosti žalovaná dodala, že dotčena ujednání nezaložila nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Žalobkyně ostatně ani netvrdí, v čem by měla taková nerovnováha spočívat. Je to naopak žalobkyně, kdo se snaží nastolit mezi stranami nerovnovážný stav, neboť se snaží uměle vytvořit stav, že žalobkyně neponese žádné náklady na pojistnou smlouvu.

19. Žalovaná dále dodala, že není pravdivé tvrzení žalobkyně, že by platby rizikového pojistného a nákladů neplynuly přímo z pojistné smlouvy. V pojistné smlouvě a v DPP bylo ujednáno, že žalobkyně bude oprávněna dané částky účtovat. Nebyla pouze uvedena jejich výše.

20. Sjednání dodatku nelze považovat za lstivé jednání žalované. Žalobkyně byla jak v preambuli dodatku, tak i v dopisu ze dne , datum, informována, že cílem dodatku bylo potvrzení některých smluvních ujednání, která byla soudy v některých případech posouzena jako problematická. Vzhledem k informacím, kterých se žalobkyni dostalo, nelze jako neplatnou posoudit ani dohodu o narovnání obsaženou v čl. 8.5 dodatku. Žalovaná dodala, že žalobkyně ani v případě dodatku netvrdila, v čem konkrétně by měla spočívat jeho nepřiměřenost.

21. Žalovaná taktéž z procesní opatrnosti namítla promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení tvořeného platbami uhrazenými žalobkyní před , datum, (tři roky před podáním žaloby). Pro část nepromlčeného pojištění pak žalovaná vznesla námitku započtení oproti žalobkyni uhrazenému odkupného a oproti hodnotě žalobkyni poskytnuté pojistné ochrany.

22. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl a aby přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

23. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že by nárok měl být promlčen. Námitka promlčení vznesená žalovanou je nadto dle žalobkyně v rozporu s dobrými mravy. Nesouhlasila ani s žalovanou navrženým započtením a vypořádáním vyplaceného odkupného. Rozporovala i závěry rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Vytýkala zdejšímu soudu, že se v daném (nepravomocném) rozsudku nezabýval nepřiměřeností smluvních ujednání. Daný rozsudek je dle žalobkyně nepřezkoumatelný pro vnitřní rozpornost. Žalobkyně setrvala na názoru, že k neplatné smlouvě nelze sjednat dodatek. Akcentovala opakovaně, že žalobkyně nebyla seznámena se skutečným účelem dodatku. Uzavření dodatku nebylo vedeno snahou změnit dosavadní práva a povinnosti plynoucí z pojistné smlouvy. Impulz k jeho podpisu neučinila žalobkyně, nýbrž žalovaná. Žalobkyně nebyla při podpisu dodatku informována o tom, že pojistná smlouva je pravděpodobně neplatná. Žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že žalovaná uzavřením dodatku cílila na odstranění ujednání, která finanční arbitr i soudy označovali za neurčitá a způsobující neplatnost pojistných smluv. O této skutečnosti však žalobkyni neinformovala. Žalobkyně upozornila na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ve kterém jmenovaný soud uzavřel, že za zneužívající může být prohlášeno ujednání ve smlouvě uzavřené se spotřebitelem s cílem pozměnit potenciálně zneužívající ustanovení. Žalovaná rozporovala i závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a uvedla, že proti danému rozsudku byla podána ústavní stížnost, o které Ústavní soud doposud nerozhodl.

24. Soud na základě provedených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

25. Ze smlouvy o životním pojištění , právnická osoba, č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná (v postavení pojistitele), a žalobkyně (v postavení pojistníka a pojištěného) ujednali dne , datum, vzájemná práva a povinnosti stran životního pojištění, s počátkem pojištění ke dni , datum, . Pojistná doba byla ujednána na 38 let. Pojistné bylo sjednáno po slevě v měsíční výši , částka, , kdy , částka, z dané částky bylo pojistným na životní pojištění, , částka, bylo pojistným na úrazové pojištění, , částka, bylo pojistným na pojištění , podezřelý výraz, a , částka, bylo pojistným na prevenci a asistenci. Smlouva obsahuje i sazebník poplatků, v tomto však nejsou uvedeny částky počátečních a inkasních nákladů.

26. Z pojistky k předmětné pojistné smlouvě soud zjistil, že i v této jsou uvedeny částky měsíčního rizikového pojistného za životní pojištění, za úrazové pojištění, za pojištění , podezřelý výraz, a za prevenci a asistenci Ani zde však není uvedena výše počátečních a správních nákladů.

27. Z Doplňkových pojistných podmínek verze , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, soud zjistil, že kapitálová hodnota pojištění je aktuální hodnotou pojištění; dojde-li k zániku pojištění nebo k pojistné události s výplatou kapitálové hodnoty pojištění, pojistitel, tj. žalovaná stanoví aktuální výši kapitálové hodnoty pojištění. Kapitálová hodnota pojištění je snižována k prvnímu dni každého zúčtovacího období a rizikové pojistné za životní pojištění a o počáteční a správní náklady (čl. 2.1). Počáteční a správní náklady jsou stanovovány podle matematických zásad pojistitele. Počáteční náklady jsou odečítány po dobu prvních tří let po podpisu pojistné smlouvy (čl. 3). Podle pojistně matematických zásad pojistitele je určováno i rizikové pojistné, jehož výše je odvislá mj. od věku pojištěného, kdy tato výše se mění pravidelně každý pojistný rok.

28. Z Předsmluvní informace k životnímu pojištění , právnická osoba, soud zjistil, že žalobkyně byla tímto dokumentem informována, že kapitálová hodnota pojištění je snižována o počáteční a správní náklady. Ani z tohoto dokumentu nicméně neplyne konkrétní výše těchto položek.

29. Z modelového příkladu pojištění , právnická osoba, ze dne , datum, a z jednotlivých Informací k pojistné smlouvě soud zjistil, že žalobkyně byla při podpisu pojistné smlouvy a dále pak pravidelně vždy každý rok žalovanou informována o tom, jaký bude modelový vývoj jejího investičního pojištění, a to včetně výše rizikového pojistného a nákladů.

30. Z dopisu žalované ze dne , datum, soud zjisti, že žalovaná žalobkyni adresovala dopis, ve kterém uvedla, že pro žalobkyni připravila dodatek k pojistné smlouvě, ve kterém si strany zrekapitulují a potvrdí obsah pojištění. Žalovaná dále nabídla žalobkyni benefit, a to buď ve formě navýšení pojistného plněny při případ smrti nebo dožití o 3 % z běžného pojistného, nebo zvýšení pojistných částek pro účely výpočtu pojistného plnění o 10 %. Žalovaná uvedla, že žalobkyni bude telefonicky kontaktovat poradce, který si s ní domluví osobní schůzku, během které bude možno ověřit, zda pojistná smlouva stále odpovídá životní situaci a potřebám žalobkyně a návazně smlouvu případně upravit.

31. Z dodatku k pojistné smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, dodatek k pojistné smlouvě, v jehož preambuli je proklamováno, že „smluvní strany považují za vhodné podrobně specifikovat a blíže určit některé závazky z Pojistné smlouvy, a to s ohledem na některá rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (zejména na rozhodnutí ve věci sp. zn. , spisová značka, ) a ojedinělá rozhodnutí finančního arbitra, ve kterých bylo v konkrétních individuálních případech dovozeno, že Pojistná smlouva je zdánlivá pro neurčitost dílčích smluvních ujednání. S ohledem na výše uvedené mají Smluvní strany v úmyslu tímto Dodatkem ve smyslu § 553 odst. 2 OZ podrobněji specifikovat obsah závazků z Pojistné smlouvy, aby pokud by se ukázalo, že Pojistná smlouva je neplatná, zdánlivá či neurčitá, ochránily existenci práv a povinností z Pojistné smlouvy (včetně práva Pojistníka na případné pojistné či jiné plnění z Pojistné smlouvy) a aby odstranily jakékoliv právní vady Pojistné smlouvy a pochybnosti o obsahu sjednaného závazku“.V čl. 2.3.5 dodatku je uvedena konkrétní výše počátečních nákladů za životní pojištění (, částka, ), a je uvedeno, že smluvní strany se na dané výši dohodly. Je zřejmé, že celá výše počátečních nákladů již byla uhrazena. Z článku 2.5.3 a článku 3.2 dodatku dále plyne, že žalobkyni nebyly a nebudou strhávány žádné správní a inkasní náklady v souvislosti s pojištěním.V čl. 3 dodatku je pak konečně uvedena výše jednotlivých částek rizikového pojistného, a to až do 38. roku trvání pojištění (, částka, za úrazové pojistné, , částka, za pojištění nemoci a finančních ztrát, , částka, za zdravotní a úrazovou asistenci a , částka, za pojistné za životní pojištění určené k investování).V čl. 8 dodatku obsahujícím závěrečné ustanovení je uvedeno, že pojistník, tj. žalobkyně, prohlašuje a potvrzuje, že mu byl řádně vysvětlen obsah dodatku, jakož i jeho účel popsaný v preambuli, byly mu zodpovězeny veškeré otázky či žádosti o informace a byl výslovně upozorněn, že právě tyto skutečnosti jako pojistník v dodatku prohlašuje. Žalobkyně prohlásila, že má zájem prostřednictvím dodatku vyjasnit obsah pojistné smlouvy a zhojit případné nejasnosti o vzájemných právech a povinnostech. Žalobkyně prohlásila a potvrdila, že právě za tímto účelem dodatek uzavírá a má zájem na dalším trvání pojistné smlouvy ve znění dodatku. V čl. 8. 5 dodatku je pak uvedeno, že pro „případ, že by Pojistná smlouvy či její část i ve znění tohoto Dodatku byla nebo se stala neplatnou, zdánlivou, či byla stižena obdobnou vadou, považuje se tento Dodatek za dohodu o narovnání závazků z Pojistné smlouvy a uzavření nové pojistné smlouvy se zpětnou účinností ke dni uzavření Pojistné smlouvy a se stejným obsahem, který vyplývá z Pojistné smlouvy, a to ve znění všech dodatků a se změnami vyplývajícími z tohoto Dodatku, jehož nedílnou součástí jsou i Pojistné podmínky. Veškerá plnění poskytnutá podle Pojistné smlouvy se považují za plnění poskytnutá podle této nové pojistné smlouvy.“32. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně požádala o ukončení účinnosti pojistné smlouvy ke dni , datum, .

33. Z dopisu žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná žalobkyni informovala, že pojištění končí ke dni , datum, a žalobkyni bude vyplaceno odkupné ve výši , částka, .

34. Z dalších listin provedených k důkazu soud neučinil žádná zjištění významná pro posouzení věci, a proto se jimi v odůvodnění rozhodnutí ani podrobněji nezabývá. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Soud proto další návrhy na provedení důkazů pro nadbytečnost zamítl. Soud zejména neprovedl žalobkyní navržený důkaz znaleckým posudkem, který měl osvědčit, že podpis žalobkyně obsažený na dodatku k pojistné smlouvě týkajím se vyloučení indexace, tj. na jiném dodatku, než na tom rekapitulovaném výše, není podpisem žalobkyně. I kdyby se totiž uvedené prokázalo, nezměnilo by to nic na níže uvedených závěrech soudu, pro které je zásadní, že žalobkyně podepsala výše opakovaně odkazovaný dodatek ze dne , datum, .

35. Na zjištěný sutkový stav soud aplikoval následující zákonná ustanovení:

36. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy (dále jen „soukromé pojištění“), pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Podle § 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

37. Podle § 1 odst. 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.

38. Podle § 553 o. z.: (1) O právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. (2) Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

39. Podle § 554 o. z.: K zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

40. Podle § 576 o. z.: Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

41. Podle § 1903 odst. 1o. z.: Dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.

42. Podle § 1904 in principio o. z.: Platnost narovnání není dotčena omylem v tom, co bylo mezi stranami sporné nebo pochybné, ledaže omyl vyvolala některá strana lstí.

43. Podle § 1813 o. z.: (1) Zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. (2) Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

44. Podle § 1815 o. z.: Ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

45. Podle § 2991 o. z.: o (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

46. Aplikací uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům.

47. Posuzované smlouva je dle názoru soudu absolutně neplatná pro absenci určitého a konkrétního smluvního ujednání o výši počátečních nákladů a o budoucí výši rizikového pojistného. Z pojistné smlouvy plyne, že kapitálové hodnota pojištění se snižovala o počáteční náklady. Ze smlouvy ani z žádného ze souvisejících podkladů však neplyne konkrétní výše dané položky. Počáteční náklady se měly určovat podle pojistně matematických zásad žalované. Tyto zásady však zůstaly žalobkyni skryty. Na tom nic nemění ani modelové případy vývoje pojištění, se kterými byla žalobkyně seznámena. Modelový případ týkající se pojištění je pořád obecným generickým příkladem, nikoliv konkrétním smluvním ujednáním. Co se pak týče rizikového pojistného, není pravdou, že by jeho výše nebyla v pojistné smlouvě uvedena, jak tvrdí žalobkyně. Pojistná smlouva obsahovala konkrétní částky jednotlivých složek rizikového pojistného. Vzhledem k tomu, že dle DPP se však výše rizikového pojistného každoročně měnila, a to podle pojistně matematických zásad, které nebyly žalobkyni známy, i předmětné ujednání je nutno označit za neurčité. Neurčitost daných ujednání přitom nelze překlenout ani výkladem. V pojistné smlouvě a souvisejících listinách (v předsmluvních informacích k životnímu pojištění) zcela absentuje konkrétní výše počátečních a způsob určení budoucího vývoje rizikového pojistného či způsob určení těchto položek.

48. K neurčitosti ujednání o správních nákladech soud dodává, že i tato položka byla sjednána neurčitě, když její výš měla plynout z pojistně matematických zásad žalované. Z provedeného dokazování nicméně vyplynulo, že správní poplatky žalobkyni nebyly a nebudou účtovány.

49. Soud tak shrnuje, že v době uzavření smlouvy nebyla dána jasná (určitá a srozumitelná) pravidla určení výše rizikového pojistného tak, aby jejich výše byla objektivně zjistitelná. To stejné platí i pro počáteční náklady. Jelikož jsou daná ujednání neoddělitelná od ostatního obsahu smlouvy (jedná se o ujednání podstatné náležitosti pojistné smlouvy ve smyslu § 2 zákona č. 37/2004 Sb.), již neplatnost ujednání o výši rizikového pojistného způsobuje neplatnost smluv o životním pojištění jako celku (§ 576 o. z.). Nelze totiž předpokládat, že žalovaná by pojistnou smlouvu uzavřela bez neplatné části, tj. bez sjednání rizikového pojistného a bez sjednání počátečních nákladů, o které bude snižovat kapitálovou hodnotu pojištění.

50. Zásadní pro nyní posuzovanou věc však je, že žalobkyně sjednala s žalovanou výše rekapitulovaný dodatek. V dodatku je uvedena jak výše doposud uhrazených počátečních nákladů, tak i konkrétní výše rizikového pojistného a lze z něj seznat, že správní náklady nebyly a nebudou žalobkyni účtovány.

51. Dodatek tak odstranil dosavadní neurčitost pojistné smlouvy.

52. Podle § 553 odst. 2 o. z. přitom platí, že byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

53. Podpisem dodatku došlo k vyjasnění projevu vůle smluvních stran pojistné smlouvy. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k určení a potvrzení konkrétní částky doposud uhrazených počátečních nákladů. Došlo pak i k jednoznačnému sjednání konkrétní výše rizikového pojistného platného až do konce účinnosti pojistné smlouvy.

54. Při zohlednění dodatku tedy již pojistná smlouva netrpí neurčitostí. Podle § 553 odst. 2 o. z. se tak k její předchozí neurčitosti nepřihlíží a je nutno na pojistnou smlouvu nahlížet jako na od počátku bezvadné právní jednání.

55. Již uvedené svědčí o nedůvodnosti žaloby žalobkyně, kterou se po žalované domáhá vydání bezdůvodného obohacení vzniklého z tvrzeně neplatné pojistné smlouvy.

56. I kdyby však neplatilo právě uvedené, i tak by žalobě nebylo možno vyhovět.

57. Smluvní strany totiž v dodatku sjednaly, že pokud by pojistná smlouva, či její část, i ve znění dodatku byla nebo se stala neplatnou, zdánlivou, či byla stižena obdobnou vadou, považuje se dodatek za dohodu o narovnání závazků z pojistné smlouvy a uzavření nové pojistné smlouvy se zpětnou účinností ke dni uzavření pojistné smlouvy a se stejným obsahem, přičemž veškerá plnění poskytnutá podle pojistné smlouvy se považují za plnění poskytnutá podle této nové pojistné smlouvy.

58. Soud na uvedeném ujednání neshledává na rozdíl od žalobkyně nic „závadného“.

59. Podle § 1903 o. z. lze dosavadní závazek nahradit novým ujednáním o úpravě doposud sporných práv a povinností ze závazku.

60. To, že mezi účastníky nebyla jednoznačně ujednána konkrétní výše částek, které budou odčítány od kapitálové hodnoty pojištění, lze jistě označit za sporná smluvní ujednání. Soud nevidí důvod, proč by měla být smluvní autonomie účastníků limitována v tom směru, že by nemohli doposud neurčitě sjednaná práva a povinnosti narovnat novým ujednáním.

61. Žalobkyni a žalované proto nic nebránilo odstranit danou spornost pojistné smlouvy novým ujednáním o doposud sporných právech a povinnostech týkajících se rizikového pojistného a nákladů.

62. Zásadní přitom je, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo v tomto ohledu sjednáno, že veškerá plnění poskytnutá podle pojistné smlouvy se považují za plnění poskytnutá podle nového závazku.

63. Obsah daného smluvního ujednání nelze vyložit jinak než, že veškeré plnění, které si účastníci do doby sjednání dodatku poskytli, bylo uzavřením dodatku vypořádáno, a to nikoliv tak, že by se některý z účastníků zavázal jakékoliv plnění druhému účastníkovi vrátit.

64. Plnění, které žalobkyně poskytla žalované přede dnem uzavření dodatku a které by bylo v případě zdánlivosti pojistné smlouvy plněním bez právního důvodu, bylo dohodou účastníků vypořádáno, přičemž účastníci neprojevili vůli směřující ke vzniku povinnosti žalované cokoliv z do té doby inkasovaného plnění žalobkyni vrátit, naopak, veškeré do té doby realizované plnění žalobkyně se transformovalo na plnění žalobkyně na nový závazek vzešlý z dodatku ve smyslu 1903 odst. 1 věty první o. z. Plnění, které žalobkyně žalované poskytla po uzavření dodatku, je pak plněním na nový závazek vzešlý z dodatku. Jinými slovy, právo žalobkyně na obnovení majetkové rovnováhy účastníků vrácením prostředků, které žalobkyně žalované zaplatila na podkladě zdánlivé smlouvy, které nebylo do dne podpisu dodatku účastníky vypořádáno, zaniklo účinností dodatku, neboť tehdy byl dosavadní závazek nahrazen závazkem novým, ze kterého však nevyplývá existence platební povinnosti žalované, jak se jejího uložení žalobkyně žalobou domáhala. Plnění, které si účastníci vzájemně poskytli po uzavření dodatku, je plněním na platný závazek (založený dodatkem), čímž je vyloučeno jakékoliv vzájemné bezdůvodné obohacení, které by bylo třeba vypořádat.

65. I touto optikou je tak nutno uzavřít, že na straně žalované nevzniklo bezdůvodné obohacení.

66. Soud přitom nesouhlasí s žalobkyní v tom, že dodatek nelze považovat za platně uzavřenou dohodu o narovnání či novou pojistnou smlouvu, neboť žalobkyně neměla v době uzavření dodatku pochybnosti o platnosti pojistné smlouvy a mezi žalobkyní a žalovanou neexistovala sporná práva.

67. Přímo z preambule dodatku (a ostatně i z dopisu, kterým byla žalobkyně k podpisu dodatku vyzvána) plyne, že žalobkyně byla explicitně informována o tom, že cílem dodatku bylo specifikovat a blíže určit některá práva a povinnosti z pojistné smlouvy, a to s ohledem „na některá rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (zejména na rozhodnutí ve věci sp. zn. , spisová značka, ) a ojedinělá rozhodnutí finančního arbitra, ve kterých bylo v konkrétních individuálních případech dovozeno, že Pojistná smlouva je zdánlivá pro neurčitost dílčích smluvních ujednání. S ohledem na výše uvedené mají Smluvní strany v úmyslu tímto Dodatkem ve smyslu § 553 odst. 2 OZ podrobněji specifikovat obsah závazků z Pojistné smlouvy, aby pokud by se ukázalo, že Pojistná smlouva je neplatná, zdánlivá či neurčitá, ochránily existenci práv a povinností z Pojistné smlouvy (včetně práva Pojistníka na případné pojistné či jiné plnění z Pojistné smlouvy) a aby odstranily jakékoliv právní vady Pojistné smlouvy a pochybnosti o obsahu sjednaného závazku“. Žalovaná tedy nepostupovala lstivě, jak dovozuje žalobkyně. Naopak, případnou vadnost (neurčitost) některých smluvní ujednání žalobkyni nezatajovala, nýbrž připravila dodatek zacílený na její odstranění, o čemž žalobkyni informovala. Soudu není zřejmé, jak konkrétněji a transparentněji by měla žalovaná, nadto v situaci, kdy otázka týkající se problematiky smluv o investičním životním pojištění není zcela neměnně soudy posuzována ani v současné době, postupovat. Soud se v tomto ohledu ztotožňuje s žalobkyní, že cílem dodatku bylo zhojit vady způsobující neplatnost pojistné smlouvy, tj. sjednat řádně nákladovou strukturu pojištění. Narozdíl od žalobkyně však na uvedeném postupu soud neshledává nic závadného. Výkladem žalobkyně by byla vadnost pojistné smlouvy neodstranitelná. Takový závěr však nemůže obstát. Je nutno respektovat autonomii vůle smluvních stran, které mají právo se svým společným závazkem nakládat, a to například právě i tak, že jeho původní neurčitost odstraní společným projevem vůle. Nadto, podle § 574 o. z. je nutno na právní jednání nutno hledět spíš jako na platné, než jako na neplatné. I uvedené svědčí pro závěr, že smluvní strany mohou společným projevem vůle odstranit dosavadní neurčitost některých vzájemných práv a povinností.

68. Soud přitom nesdílí názor žalobkyně, že žalovaná ji měla informovat o tom, že má právo žádat vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu mezi přijatým hrazeným pojistným a přijatým plněním z pojištění. Není povinností smluvní strany, a to ani v případě spotřebitelského vztahu, informovat druhou smluvní stranu o hmotněprávních následcích jejího jednání. Žalobkyně byla informována, že některá ujednání mohou být neplatná. Byla upozorněna i na konkrétní spisovou značku rozhodnutí soudu týkajícího se dané otázky. Je přitom nutno zopakovat, že ani v současné době není rozhodovací praxe soudů natolik ustálena, aby bylo lze bez dalšího uzavřít, že v případě pojistné smlouvy, jako je ta posuzovaná v nynějším případě, by měl pojistník po odečtení vyplaceného pojistného plnění právo na vydání veškerých částek, které pojistiteli uhradil (v tomto ohledu nelze přehlédnout mj. otázku promlčení daného nároku). Ze stejného důvodu nelze žalované vytýkat ani to, že žalobkyni explicitně neinformovala, jaká konkrétní práva jsou sporná a jaká tvoří předmět narovnání. Soud opakuje, že otázka, která smluvní ujednání budou případně soudem posouzena jako neplatná, nebyla a ani doposud není (na základě rozhodovací praxe soudů) natolik jednoznačná, aby bylo lze žalované vytýkat, že žalobkyni upozornila na případnou neurčitost smluvních ujednání obecně. Nadto, podstatnou náležitostí dohody o narovnání není konkrétní výčet všech narovnávaných sporných závazků, nezbytné je pouze, aby bylo výkladem možno dovodit, jakých závazků se týká. Ustanovení dodatku jsou přitom natolik zřejmá, že žalobkyně si musela být vědoma (resp. měla si být vědoma) veškerých jak minulých, tak i budoucích práv a povinností plynoucích z pojistné smlouvy, a to i ve vztahu k nákladové struktuře pojištění. Měla si tudíž být vědoma i toho, jaká práva jsou narovnávána, resp. jaká neurčitá ustanovení jsou vyjasňována. Jakkoli je totiž nutno dbát zvýšené ochrany spotřebitele, tuto nelze vykládat tak široce, jak činí žalobkyně. Podle § 4 o. z. je po každé svéprávné osobě možno vyžadovat rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. Žalobkyni přitom musely být při zohlednění toho, co jí bylo v souvislosti s dodatkem žalovanou sděleno, zřejmé veškeré právní následky podpisu dodatku.

69. K tvrzením žalobkyně lze dále dodat, že podle § 1904 o. z. není platnost narovnání dotčena ani omylem v tom, co bylo mezi stranami sporné nebo pochybné. Žalobkyni tak ke dni uzavření dodatku třeba ani nemusely být známy okolnosti vedoucí k závěru o zdánlivosti pojistné smlouvy (nemusela mít laickou představu o existenci bezdůvodného obohacení). Dlužno pak dodat, že podmínkou platnosti dohody o narovnání není ani existence původního (narovnávaného) právního vztahu mezi účastníky této dohody (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ve věci sp. zn. , spisová značka, ), tedy nemůže být ani významné, že narovnávaným závazkem byl závazek ze zdánlivé smlouvy70. Ztotožnit se nelze ani s názorem žalobkyně, že dodatek by měl být neurčitým a zdánlivým právním jednáním, které je nadto zneužívající a nepoctivé.

71. Ujednaná obsažena v dodatku jsou zcela jednoznačná a určitá a i pro právního laika pochopitelná. Je z nich možno bez dalšího určit nákladovou strukturu pojištění. Obsah daného právního jednání nezahrnuje zastřená či zneužívající jednání. Zdánlivost dodatku nevyvolává skutečnost, že v něm není výslovně uvedeno, jaká sporná práva jsou narovnávána. Kromě již výše uvedeného soud v tomto ohledu dodává, že žalobkyně byla žalovanou informována, že cílem dodatku je odstranit případnou neurčitost některých smluvních ujednání. Průměrně rozumná osoba, tzn. i žalobkyně, tak musela být srozuměna s tím, že narovnávána jsou právě ta ustanovení, kterými se dodatek zabývá.

72. Dodatek přitom není ani nepoctivým, resp. zneužívajícím ujednáním. Tento nezaložil nerovnováhu mezi právy žalobkyně a žalované. Žalobkyně ani neuvádí, o jakou nerovnováhu by se mělo jednat. Žalobkyně byla žalovanou informována, že dodatek je sjednáván z důvodu možné neurčitosti a neplatnosti některých smluvních ujednání. Žalobkyně tudíž měla k dispozici relevantní informace, které jí dostatečným způsobem umožnily pochopit právní následky podpisu dodatku (v tomto ohledu srov. mj i žalobkyní odkazovaný rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Žalobkyně přitom svobodně a vědomě dodatek podepsala, a souhlasila tak s následky tohoto jednání, kterými bylo v zásadě to, že pojistná smlouva mezi účastníky nadále vyvolávala původní práva a povinnosti, kdy tato byla obsahem dodatku postavena zcela najisto. Žalobkyně byla při sjednání dodatku zřetelně vedena motivem zajistit, aby nadále trvala pojistná ochrana. Tuto jí chtěla žalovaná nadále poskytovat.

73. Pokud přitom žalovaná poukazovala na to, že za zneužívající a nepřiměřené může být prohlášeno i ujednání ve smlouvě uzavřené se spotřebitelem s cílem pozměnit potenciálně zneužívající ustanovení, soud kromě uvedeného dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve kterém uvedený soud jednoznačně uvedl, že v případě smluvního ujednání, které je stiženo vadou neurčitosti, není namístě přezkum optikou přiměřenosti: „Požadavek jasnosti a srozumitelnosti ujednání (článek 4 odst. 2 a článek 5 směrnice) se liší od požadavku určitosti právního úkonu. Je proto třeba odlišit soudní přezkum naplnění (obecných) požadavků na platnost právního úkonu (smlouvy), typicky právě z hlediska jeho určitosti, která představuje kvalitu jeho obsahu (jednajícím se nepodařilo jednoznačným způsobem stanovit obsah vůle, přičemž tuto se nepodařilo překlenout ani za použití výkladových pravidel), od obsahové kontroly ujednání ve smlouvě (testu přiměřenosti) - tedy zda konkrétní (platná) ujednání v rozporu s požadavkem dobré víry (přiměřenosti) znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Vada ujednání spočívající v chybějícím obsahu vůle jednajících, jejímž následkem je neplatnost smlouvy (podle stávající úpravy občanského zákoníku jde o zdánlivé právní jednání), možnost zkoumání jeho přiměřenosti neumožňuje. […] Lze proto shrnout, že z ustálené rozhodovací praxe SDEU (včetně rozsudku ve věci C-485/19, na který poukazuje dovolatel) vyplývá, že povinnost vnitrostátních soudů aplikovat tzv. zásadu efektivity je vázána na případy zjevného porušení unijního práva, což (vzhledem k výše uvedenému) není tento případ, kdy důvodem neplatnosti pojistné smlouvy byla neurčitost (obligatorních) smluvních ujednání, nikoliv jejich nepřiměřenost ve smyslu tzv. generální klauzule (čl. 3 odst. 1) směrnice. V souladu s tím je úvaha odvolacího soudu, že zásadu efektivity jakožto prostředek ochrany práv spotřebitelů lze založit na porušení unijních pravidel ochrany spotřebitele – tedy v případech, je-li zjištěna významná nerovnováha v právech a povinnostech stran, jež vyplývají ze smlouvy, nikoliv na neurčitosti právního úkonu spočívající ve vadě projevu při samotném uzavírání smlouvy. Jak bylo vyloženo výše, spočívá-li důvod neplatnosti dotyčné pojistné smlouvy v absenci určitého ujednání (ve smyslu § 37 obč. zák. jde o vadu projevu, spočívající v tom, že určité ujednání, jež má přímý dopad na celou smlouvu, ve smlouvě obsaženo není), pak takové (chybějící, neexistující) ujednání logicky vzato nelze podrobit přezkumu z hlediska jeho přiměřenosti podle § 56 odst. 1 obč. zák. (zda nejde o jednání, jež v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran). Ze stejného důvodu se nemůže prosadit ani námitka, že není sepsáno jasným a srozumitelným jazykem.“ Nejvyšší soud pak dále v daném rozhodnutí uzavřel, že ustanovení o rizikovém pojistném a počátečních a správních nákladech „tvoří součást mechanismu, jímž je vymezeno pojistné plnění, jež je výslovně z posouzení přiměřenosti vyloučeno, jak vyplývá z textu odůvodnění směrnice.“74. Zdejší soud je názoru, že z daných právních závěrů je nutno vyjít i v nyní posuzované, skutkově prakticky totožné, věci. Na tom nic nemění, že proti danému rozhodnutí Nejvyššího soudu byla podána ústavní stížnost. Dodat lze, že k závěrům daného rozsudku se Nejvyšší soud přihlásil i v usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , či ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Poslední uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu přitom bylo napadeno ústavní stížností, v rámci jejíhož vypořádání Ústavní soud konstatoval, že nepovažuje závěry obecných soudů týkající se podmínek, za kterých se spotřebitel (i podle unijních předpisů) může domáhat účinné ochrany, za porušující ústavně zaručená práva stěžovatele, a to při zohlednění skutečnosti, že Nejvyšší soud vztáhl obecná východiska vyplývající z unijního práva a judikatury SDEU na okolnosti nyní posuzované věci a vysvětlil, že neplatnost pojistné smlouvy nebyla důsledkem porušení unijních pravidel (nepřiměřené ujednání ve smyslu generální klauzule podle čl. 3 odst. 1 směrnice Rady č. 93/13/EHS), nýbrž šlo neplatnost a z ní odvozovaný nárok vyplývající z obecných pravidel týkajících se uzavírání smluv (absence určitého ujednání podle § 37 obč. zák., tedy vadu projevu).

75. Na základě výše uvedených důvodů soud vyhodnotil nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení jako v plném rozsahu nedůvodný. Na straně žalované nevzniklo bezdůvodné obohacení na základě neplatnosti, resp. zdánlivosti pojistné smlouvy. Soud je názoru, že vadnost pojistné smlouvy byla sjednáním dodatku odstraněna a podle § 553 odst. 2 o. z. je tak nutno na pojistnou smlouvu hledět jako na bezvadné právní jednání, a to již od počátku. I kdyby však uvedené neplatilo, účinností dodatku bylo vypořádáno případné doposud vzniklé bezdůvodné obohacení tak, že se transformovalo na plnění žalobkyně na nový závazek vzešlý z dodatku ve smyslu 1903 odst. 1 věty první o. z. Plnění, které žalobkyně žalované poskytla po uzavření dodatku, je pak plněním na nový závazek vzešlý z dodatku.

76. Je tak nutno uzavřít, že žaloba je v celém rozsahu nedůvodná. Soud ji proto zamítl (výrok I rozsudku).

77. Vzhledem k výše uvedeným právním závěrům, ze kterých plyne, že žalobkyně nemá právo na vydání bezdůvodného obohacení, se soud nezabýval dalšími účastníky předestřenými otázkami, a to zejména otázkou promlčení daného nároku, otázkou započtení a otázkou zúčtování vzájemných plnění. Konečně se pak soud nezabýval ani výhradami žalobkyně vůči rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Soud totiž z daného rozsudku pro účely rozhodnutí nynější věci nikterak nevycházel. Na tom nic nemění, že případně došel k (částečně) shodným závěrům.

78. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (vyjádření k žalobě ze dne , datum, ), z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (vyjádření ze dne , datum, ) a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne , datum, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

79. Lhůta k plnění povinnosti k úhradě nákladů řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.