14 C 149/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: splnění povinnosti poskytnout součinnost a listiny

I. Žaloba ze dne [datum] se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce, která bude uvedena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost poskytnout součinnost a listiny. Uvedl, že dne [datum] byla mezi ním a žalovanou uzavřena příkazní smlouva, jejímž předmětem byl mj. závazek žalobce provádět pro žalovanou činnosti spočívající ve vyhledávání příležitostí k uzavření obchodních smluv. Žalovaný se v příkazní smlouvě zavázal hradit žalobci úplatu a odměnu za vykonávanou činnost. Výše úplaty (která byla následně upravena dodatkem [číslo] k příkazní smlouvě) byla variabilní, a to v závislosti na objemu vykonané činnosti. Žalobce na základě příkazní smlouvy vykonával zejména činnosti související s realizací zakázek pro klienty žalované. Žalobce měl pro dané klienty nové komerční prostory, nebo vyjednat podmínky pokračování v nájmu stávajících prostor. Pokud se klient rozhodl přestěhovat do nových prostor, potřeboval vybudovat nový interiér a zajistit vybavení prostor. Vznikl tak potenciál pro návaznou spolupráci v oblasti architektury a projektového managementu. Žalobce proto dohodl spolupráci v této oblasti mezi klientem a žalovanou. Jednalo se o zakázky pro klienty [právnická osoba]; Cleverlance H2B a.s. a dvě zakázky pro [právnická osoba]

2. Podle čl. II příkazní smlouvy (ve znění dodatku [číslo]) měl žalobce právo na úplatu v podobě pevné částky a podílu na odměnách účtovaných žalovanou klientům za činnosti žalobce. Žalobce tedy měl právo na odměnu odvozenou jednak od příjmů žalované za zprostředkování prodeje a pronájmu kancelářských prostor a jednak od příjmů žalované za služby o oblasti architektury a projektového managementu (spojeného zejména s výstavbou interiéru kancelářských prostor). Co se týče nároku žalobce na úplatu za prvně uvedené činnosti za období od [datum] do [datum], ten byl žalobce schopen vyčíslit na základě informací, které má k dispozici a tento žalované vyúčtoval. Žalovaná však danou částku neuhradila, a žalobce tak byl nucen se tohoto nároku domáhat soudní cestou (jedná se o řízení vedené před zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] – poznámka soudu). Pokud pak jde o nárok na úplatu za druhé uvedené činnosti (tj. činnosti v oblasti architektury a projektového managementu), žalobce nedisponuje příslušnými podklady pro její vyčíslení. Výše příjmů žalované plynoucí z těchto činností totiž byla stanovena procentuálním vyjádřením a závisela na výsledné velikosti zakázky. Těmito podklady však disponuje žalovaná a žalobci je, i přes písemnou výzvu, neposkytla.

3. Žalovaná je přitom v rámci své obecné povinnosti součinnosti dle obecných právních předpisů a podle čl. II odst. 5 A) písm. b) příkazní smlouvy povinen poskytnout žalobci součinnost k vyčíslení úplaty pro účely její následné fakturace žalované. Bez této není žalobce schopen vyúčtovat svoji úplatu.

4. Na základě uvedených skutečností žalobce navrhl, aby soud vydal následující rozsudek: <i>I. Žalovaný je povinen do 15 dnů od právní moci rozsudku poskytnout žalobci následující informace a listiny:</i> <i>1. přehled všech plateb přijatých žalovaným od jakékoliv osoby odlišné od žalovaného za anebo v souvislosti s ARCHITEKTONICKÝMI SLUŽBAMI A PLNĚNÍMI poskytnutými v souvislosti s nebytovými prostorami – předměty nájmu dle následujících nájemních smluv, a to včetně daňového dokladu, na základě něhož byla platba provedena:</i> <i>a) Nájemní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] jako nájemcem a [ulice a číslo], s.r.o. jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ [ulice] [příjmení] [příjmení] [příjmení]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>b) Nájemní smlouva mezi Cleverlance H2B a.s. jako nájemcem a [ulice a číslo], s.r.o. jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ [ulice] [příjmení] [příjmení] [jméno]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>c) Nájemní smlouva mezi Cleverlance H2B a.s. jako nájemcem a [právnická osoba] jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ Areál [obec]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec]</i> <i>d) Nájemní smlouva mezi [právnická osoba] jako nájemcem a [právnická osoba] jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ Trimaran“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>e) Nájemní smlouva mezi [právnická osoba] jako nájemcem a [právnická osoba] jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ [jméno] [příjmení]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>Žalovaný je povinen poskytnout tento přehled plateb včetně těchto údajů u každé jednotlivé platby:</i> <i>částka,</i> <i>měna,</i> <i>identifikace odesílatele platby (plátce) alespoň obchodní firmou a identifikačním číslem,</i> <i>datum přijetí platby,</i> <i>právní titul platby (např. provize, odměna apod.),</i> <i>smlouva, na základě níže byla platba příslušnou třetí stranou hrazena.</i> <i>Jednotlivé položky budou seřazeny podle data přijetí a budou číselně označeny (počínaje [číslo] nahoru)</i> <i>2. Písemný doklad o každé jednotlivé platbě přijaté žalovaným od jakékoliv osoby odlišné od žalovaného za anebo v souvislosti s ARCHITEKTONICKÝMI SLUŽBAMI A PLNĚNÍMI poskytnutými v souvislosti s nebytovými prostorami – předměty nájmu dle následujících nájemních smluv:</i> <i>a) Nájemní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] jako nájemcem a [ulice a číslo], s.r.o. jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ [ulice] [příjmení] [příjmení] [příjmení]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>b) Nájemní smlouva mezi Cleverlance H2B a.s. jako nájemcem a [ulice a číslo], s.r.o. jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ [ulice] [příjmení] [příjmení] [jméno]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>c) Nájemní smlouva mezi Cleverlance H2B a.s. jako nájemcem a [právnická osoba] jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ Areál [obec]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec]</i> <i>d) Nájemní smlouva mezi [právnická osoba] jako nájemcem a [právnická osoba] pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ Trimaran“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>e) Nájemní smlouva mezi [právnická osoba] jako nájemcem a [právnická osoba] jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ [jméno] [příjmení]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>Žalovaný je povinen uvést, jaké platbě se daný doklad vztahuje, a to číselným označením platby uvedeným v přehledu plateb, který je žalovaný povinen poskytnout žalobci dle výroku I. bod 2. tohoto soudního rozhodnutí.</i> <i>3. přehled všech plateb přijatých žalovaným od jakékoliv osoby odlišné od žalovaného za anebo v souvislosti se SLUŽBAMI PROJEKTOVÉHO MANAGEMENTU (ŘÍZENÍ) poskytnutými v souvislosti s nebytovými prostorami – předměty nájmu dle následujících nájemních smluv, a to včetně daňového dokladu, na základě něhož byla platba provedena:</i> <i>a) Nájemní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] jako nájemcem a [ulice a číslo], s.r.o. jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ [ulice] [příjmení] [příjmení] [příjmení]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>b) Nájemní smlouva mezi Cleverlance H2B a.s. jako nájemcem a [ulice a číslo], s.r.o. jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ [ulice] [příjmení] [příjmení] [jméno]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>c) Nájemní smlouva mezi Cleverlance H2B a.s. jako nájemcem a [právnická osoba] jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ Areál [obec]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec]</i> <i>d) Nájemní smlouva mezi [právnická osoba] jako nájemcem a [právnická osoba] pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ Trimaran“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>e) Nájemní smlouva mezi [právnická osoba] jako nájemcem a [právnická osoba] jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ [jméno] [příjmení]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>Žalovaný je povinen poskytnout tento přehled plateb včetně těchto údajů u každé jednotlivé platby:</i> <i>částka,</i> <i>měna,</i> <i>identifikace odesílatele platby (plátce) alespoň obchodní firmou a identifikačním číslem,</i> <i>datum přijetí platby,</i> <i>právní titul platby (např. provize, odměna apod.),</i> <i>smlouva, na základě níže byla platba příslušnou třetí stranou hrazena.</i> <i>Jednotlivé položky budou seřazeny podle data přijetí a budou číselně označeny (počínaje [číslo] nahoru)</i> <i>4. Písemný doklad o každé jednotlivé platbě přijaté žalovaným od jakékoliv osoby odlišné od žalovaného za anebo v souvislosti se SLUŽBAMI PROJEKTOVÉHO MANAGEMENTU (ŘÍZENÍ) poskytnutými v souvislosti s nebytovými prostorami – předměty nájmu dle následujících nájemních smluv:</i> <i>a) Nájemní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] jako nájemcem a [ulice a číslo], s.r.o. jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ [ulice] [příjmení] [příjmení] [příjmení]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>b) Nájemní smlouva mezi Cleverlance H2B a.s. jako nájemcem a [ulice a číslo], s.r.o. jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ [ulice] [příjmení] [příjmení] [jméno]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>c) Nájemní smlouva mezi Cleverlance H2B a.s. jako nájemcem a [právnická osoba] jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ Areál [obec]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec]</i> <i>d) Nájemní smlouva mezi [právnická osoba] jako nájemcem a [právnická osoba] jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ Trimaran“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>e) Nájemní smlouva mezi [právnická osoba] jako nájemcem a [právnická osoba] jako pronajímatelem ohledně zejména nebytových prostor v budově označované jako„ [jméno] [příjmení]“ nacházející se na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]</i> <i>Žalovaný je povinen uvést, jaké platbě se daný doklad vztahuje, a to číselným označením platby uvedeným v přehledu plateb, který je žalovaný povinen poskytnout žalobci dle výroku I. bod 3. tohoto soudního rozhodnutí.</i> <i>II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náklady řízení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</i> 5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Akcentovala, že žalobce se v řízení vedeném před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 13/2020 domáhá zaplacení úplaty, na kterou má mít údajně podle příkazní smlouvy nárok. V rámci tohoto řízení se žalobce domáhá, aby soud uložil žalované povinnost předložit důkazy vyjmenované v daném podání. Tato skutečnost brání tomu, aby probíhalo nynější řízení (§ 83 o. s. ř.).

6. Žalovaná dále uvedla, že není povinna žalobci požadované listiny a informace vydat. Taková povinnost není stanovena příkazní smlouvou ani žádným právním předpisem. Žalovaná pak tím spíš není povinna poskytnout žalobci jím požadované přehledy s požadovanými údaji, tyto jakkoli řadit či označovat, jak žalobce požaduje.

7. Předmětem činnosti dle příkazní smlouvy nadto nebylo poskytování jakýchkoli činností týkajících se služeb architektury, výstavby a vybavení prostor, či projektového managementu. Žalobce žádné takové činnosti nevykonával a nebyl k nim ani oprávněn. Není pak ani pravdou, že by žalobce dohodl vzájemnou spolupráci mezi žalovanou a klientem.

8. Není zřejmé, na základě čeho se žalobce daných informací domáhá. Příkazní smlouva totiž naopak v článku II odst. 5 písm. b) stanoví, že žalobce byl povinen předat žalované předpis pro vystavení faktury a v čl. II odst. 7 stanoví, že žalobce je povinen trvat na výběru odměn od zákazníků. Základní konstrukce spolupráce podle příkazní smlouvy totiž předpokládá, že žalobce samostatně vyhledá příslušnou obchodní příležitost (v oblasti prodeje a pronájmu kancelářských prostor) a (ii) samostatně odvede – úspěšně zajistí a dokončí takto zajištěnou zakázku (včetně např. toho, že připraví podklady pro fakturaci zakázky a sleduje její řádné zaplacení, včetně případných urgencí). Pokud žalobce splní tyto své povinnosti, tak má ve vztahu k této zakázce nárok na úplatu. V takovém případě žalobce logicky má a musí mít – vzhledem k tomu, že sám tyto činnosti pro žalovanou ohledně daného zákazníka vykonal - k dispozici veškeré podklady a informace potřebné k tomu, aby vyfakturoval odměnu příslušnému zákazníkovi (a které je podle výše uvedeného ustanovení povinen předat žalované), a aby následně vůči žalované uplatnil nárok na úplatu. Jestliže žalobce příslušné činnosti nevykonal, nemá k dané zakázce žádné podklady, nemá nárok na úplatu z příkazní smlouvy, a ani neexistuje žádný důvod, proč by měl od příkazce jakékoli podklady obdržet.

9. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

10. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: Dne [datum] uzavřel žalobce (v postavení příkazníka) s žalovanou (v postavení příkazce) příkazní smlouvu, kterou se zavázal, že bude jménem a ve prospěch žalované vykonávat následující činnosti: <i>a) vyhledávat příležitost pro žalovanou k uzavření smluv se třetími stranami týkající se korporátních služeb a výhradního zastupování klientů, stejně tak i</i> <i>-zprostředkování prodeje a pronájmu kancelářských prostor</i> <i>-poradenská a konzultační činnost v oblasti prodeje a pronájmu nemovitostí</i> <i>b) vytvářet obchodní smlouvy v souvislosti se službami uvedenými výše ad a)</i> <i>c) provádět průzkum trhu, poskytovat informace a vkládat je do databáze žalované podle pokynů žalované</i> <i>d) vykonávat všechny úkoly a činnosti pro a dle instrukcí žalované pro vytváření a aktualizaci seznamů kancelářských prostor tzv.„ office space listings“ a vynaložit veškeré úsilí pro vytvoření nových příležitostí pro„ tenant representation“ v celé České republice.</i> Dle příkazní smlouvy měla žalovaná platit za jeho činnosti úplatu, jejíž výše byla uvedena v čl. II příkazní smlouvy. Úplata byla vypočtena jako podíl na odměnách vyúčtovaných žalovanou za činnost žalobce. Žalobce pak měl nárok i na odměnu odvozenou od počtu hodin strávených s klienty žalované. Podle čl. II odst. 5 písm. A) příkazní smlouvy měl žalobce měsíčně vystavovat vůči žalované faktury podle plateb obdržených za práce, na nichž žalobce pracoval. Podle čl. čl. II odst. 5 písm. A) písm. a) a b) smlouvy: Žalovaná se zavazuje vyvinout následující součinnost s žalobcem v souvislosti s vystavováním faktur: a) informování žalované o tom, která z došlých plateb tvoří Souhrnnou odměnu; b) fakturováním částek za poskytnutou práci zákazníkům do 10 dnů ode dne,, kdy jí žalobce předá předpis pro takovou fakturu. (důkaz: příkazní smlouva ze dne [datum]) Žalobce se u zdejšího soudu domáhá v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] po žalované uhrazení úplaty z příkazní smlouvy týkající se činností, které žalobce tvrzeně vykonával pro žalovanou na zakázkách pro klienty [právnická osoba], [právnická osoba], PEAC ([příjmení] republic) s.r.o. a British American Tobacco ([příjmení] republic), s.r.o. Žalobce v žalobě uvedl, že na základě příkazní smlouvy získával pro žalovanou nové klienty, dojednával s nimi podmínky a způsob spolupráce a následně dohodnuté zakázky realizoval, tedy zastupoval žalovanou, hájil její zájmy a vyjednával podmínky nájmu. Projekty trvající několik měsíců koordinoval, připravoval podklady a komunikoval se všemi zainteresovanými stranami (zástupci klienta, potenciální pronajímatelé, finálně vybraný pronajímatel, architekti, projektoví manažeři apod.). V podání ze dne 13. 4. 2022 učiněném v řízení 15 C 13/2020 žalobce mj. navrhl, aby soud od žalované vyžádal podklady, ze kterých by bylo lze ověřit výši jím nárokované úplaty, pokud by tuto žalovaná sporovala. Žalobce konkrétně požadoval, aby soud vyžádal nájemní smlouvy týkající se daných zakázek, faktury vystavené žalovanou v souvislosti s danými zakázkami a doklady o provedených platbách (důkaz: žaloba ze dne [datum], podání žalobce ze dne [datum]; oboje nacházející se ve spisu sp. zn. [spisová značka]).

11. Z dalších listin provedených k důkazu soud neučinil žádná zjištění významná pro posouzení věci, a proto se jimi v odůvodnění rozhodnutí ani podrobněji nezabývá. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Soud proto další návrhy na provedení důkazů pro nadbytečnost zamítl. Soud v tomto ohledu nepovažoval za potřebné obstarávat si k důkazu jednotlivé nájemní smlouvy týkající se zakázek, kterých se týká nynější řízení či vyslýchat svědky ohledně toho, zda žalobce skutečně pro žalovanou zprostředkoval uzavření smluv na architekturu a projektový management. Věc totiž bylo lze posoudit na základě účastníky poskytnutých a soudem obstaraných listinných důkazů (rekapitulovaných výše). Další dokazování by nebylo s to změnit níže uvedené závěry o nedůvodnosti žaloby.

12. K věcnému posouzení žaloby soud uvádí následující:

13. Předně je nutno akcentovat, že předmětem nynější věci je žaloba žalobce na nepeněžité plnění. Žalobce se žalobou domáhá na žalované vydání žalobcem v petitu žaloby specifikovaných podkladů. Žalobce požaduje, aby mu žalovaná poskytla přehled všech plateb přijatých žalovanou v souvislosti s architektonickými službami a plněními a službami projektového managementu (řízení) poskytnutími žalovanou v souvislosti s pěti žalobcem definovanými kancelářskými prostorami. Ke každé přijaté platbě žalobce požaduje předání souvisejícího daňového dokladu. Žalobce požaduje, aby byl přehled plateb obsahoval údaje o částce, měně, identifikaci odesílatele, datu přijetí platby, právní titul platby a smlouvy, na základě níže byla platba příslušnou třetí stranou hrazena. Jednotlivé položky přehledu mají být seřazeny podle data přijetí platby a číselně označeny (počínaje od 1 nahoru). Dále pak žalobce požaduje, aby mu žalovaná poskytla písemný doklad o každé jednotlivé platbě přijaté žalovaným v souvislosti s architektonickými službami a plněními a službami projektového managementu (řízení) poskytnutími žalovanou v souvislosti s pěti žalobcem definovanými kancelářskými prostorami. Žalovaná má uvést, k jaké platbě se daný doklad vztahuje, a to číselným označením platby uvedeným v přehledu plateb.

14. Soud se proto zabýval tím, zda žalobce má právo na vydání takto definovaných podkladů, resp. tím, zda žalovaná má povinnost takové podklady žalobci vydat.

15. Dospěl k závěru, že tomu tak není.

16. Žalobce svoje právo na vydání daných listin odvozuje primárně od příkazní smlouvy, konkrétně od jejího čl. II odst. 5 písm. A) písm. b). Z tohoto článku však nelze v žádném případě dovodit, že by žalovaná měla povinnost poskytnout žalobci pensum jím požadovaných dokladů. Uvedené ustanovení smlouvy uvádí, že žalovaná se zavazuje vyvinout následující součinnost s žalobcem v souvislosti s vystavováním faktur: a) informování žalované o tom, která z došlých plateb tvoří Souhrnnou odměnu; b) fakturováním částek za poskytnutou práci zákazníkům do 10 dnů ode dne, kdy jí žalobce předá předpis pro takovou fakturu. Z daného ustanovení tedy nelze nikterak dovodit, že žalovaná by měla vůči žalobci jakoukoliv povinnost poskytovat mu podklady týkající se jejích zakázek na architekturu či projektový management. Tím méně pak povinnost poskytnout žalobci jím požadovaný strukturovaný přehled plateb obsahující žalobcem stanovené informace (o částce, měně, identifikaci odesílatele, datu přijetí platby, právní titul platby a smlouvy, na základě níže byla platba příslušnou třetí stranou hrazena), daňové doklady a písemné doklady o jednotlivé platbě. Z daného ustanovení příkazní smlouvy ostatně neplyne žádná povinnost žalované vůči žalobci kromě povinnosti fakturovat klientům do deseti dnů ode dne, kdy jí žalobce předá předpis pro fakturu. Při jednání před soudem nadto sám žalobce uvedl, že čl. II odst. 5 písm. A) písm. b) příkazní smlouvy nebylo možno aplikovat, neboť žalobce neznal údaje pro předpis faktury. Je tedy zcela vyloučeno, že by povinnost poskytnout požadované podklady měla plynout z daného ustanovení, jak žalobce tvrdil v žalobě. Povinnost poskytnout přehled plateb v podobě požadované žalobcem a souvisejí daňové doklady a písemné doklady o každé jednotlivé platbě pak neplyne ani z žádného jiného ustanovení příkazní smlouvy (soud přitom dotazem u jednání ověřil, že tvrzené činnosti žalobce, kterých se týká nynější řízení, měly probíhat výhradně na základě příkazní smlouvy). Co se pak týče například výše citovaného článku II odst. 5 písm. A) písm. a) příkazní smlouvy, zde soud dotazem při jednání ověřil, že tento zakládá povinnost žalobce (nikoliv povinnost žalované) informovat žalovanou (nikoliv informovat žalobce) o tom, které platby tvoří souhrnnou odměnu. I kdyby tomu nicméně bylo naopak a byla zde povinnost žalované informovat žalobce o tom, které z plateb tvoří souhrnnou odměnu, tato by nezakládala povinnost žalované poskytnout jím požadované daňové doklady, přehledy atd. Povinnost informovat o tom, které platby tvoří základ souhrnné odměny lze splnit jakýmkoliv způsobem, například i ústním sdělením, že souhrnná odměna nevznikla, a to například z důvodu, že žalobce pro žalovanou žádné činnosti, za které by mu příslušela úplata podle příkazní smlouvy, nevykonal (v tomto ohledu lze přitom zmínit, že ve vyjádření k nynější žalobkyně sdělila právě to, že žalobce nezprostředkoval žádnou spolupráci mezi žalovanou a konečnými klienty).

17. Lze proto uzavřít, že příkazní smlouva neukládá žalované povinnost vydat žalobci podklady, jejichž vydání se žalobou domáhá.

18. Vydání podkladů v rozsahu a v podobě, jak se tohoto domáhá žalobce, pak neplyne ani z„ obecných právních předpisů“, jak žalobce uváděl v žalobě, či ze zásady poctivého obchodního styku, na kterou žalobce odkazoval při jednání před soudem.

19. Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též„ OZ“) upravující příkazní smlouvu (§ [číslo] a násl.) v tomto ohledu neobsahují žádnou povinnost na straně příkazce. Povinnost poskytnout žalobci jím požadované přehledy plateb, daňové doklady a písemné podklady o jednotlivých platbách pak nelze dovozovat ani ze zásady poctivého obchodního styku. V tomto ohledu soud dodává, že vnímá, že žalobce tvrdí, že dané doklady potřebuje pro výpočet odměny z příkazní smlouvy, na kterou má dle svého přesvědčení nárok za činnosti spočívající ve zprostředkování smluv na architekturu a projektový management. Na tomto místě však soud opakuje, že z příkazní smlouvy v tomto ohledu neplyne povinnost žalované vydat žalobci podklady dle jeho žalobního žádání. Nadto, nelze přehlédnout, že žalobce svůj nárok na úplatu (od kterého odvozuje povinnost žalované vydat podklady) dovozuje z příkazní smlouvy. Při jednání specifikoval, že daná činnost pod smlouvu spadala, neboť tuto bylo lze podřadit pod poradenskou a konzultační činnost v oblasti prodeje a pronájmu nemovitostí. Již v tomto ohledu se tak konstrukce žalobce jeví jako do jisté míry problematická, neboť je zřejmé, že zprostředkování uzavření smluv týkajících se architektury a projektového managementu lze pod kategorii poradenské a konzultační činnosti v oblasti prodeje a pronájmu nemovitostí zařadit jen s velkou dávkou benevolence. Soud nicméně opakuje, že i kdyby předmětné tvrzené činnosti žalobce bylo lze pod příkazní smlouvu podřadit, tato v sobě neobsahovala pravidla, dle kterých by měla žalovaná žalobci poskytnout jím požadované podklady, jak již bylo výše vyloženo. K námitce žalobce vznesené při jednání před soudem, že i kdyby tvrzené činnosti pod příkazní smlouvu nebylo možno podřadit, jednalo by se na straně žalované o bezdůvodné obohacení, pak soud dodává, že ani případná existence bezdůvodného obohacení na straně žalované by nezakládala její povinnost vydat žalobci strukturovaný přehled plateb, daňové doklady a písemné podklady o jednotlivých platbách. Pro úplnost soud na tomto místě nad rámec věci a v souvislosti s tvrzením žalobce o vzniku samostatného práva na úplatu za činnosti související s architekturou a projektovým managementem poznamenává, že v žalobě vedené zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 13/2020 žalobce do činností, za které žádá v daném řízení úplatu po žalované, zařadil mj. komunikaci s architekty a projektovými manažery.

20. Soud proto dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Znovu přitom akcentuje, že žalobce se domáhal vydání jím definované množiny podkladů. Soud se proto zabýval a priori tím, zda má žalovaná povinnost žalobci takové podklady vydat. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není. Dodat lze, že je-li žalobce přesvěcen, že žalovaná je povinna mu uhradit jím tvrzeně poskytnuté služby spočívající ve sjednání spolupráce žalované s klienty v oblasti architektonických činností a činností projektového managementu, má jistě k využití jiné prostředky právní ochrany.

21. Výrokem I tohoto rozsudku tudíž soud zamítl. Pro úplnost pak dodává, že na rozdíl od žalované neshledal ve věci překážku věci zahájené (litispendence). Ze skutečnosti, že žalobce se v řízení [spisová značka] pro případ, že by žalovaná rozporovala výši jím v daném řízení požadované částky, domáhá, aby žalovaná soudu předložila nájemní smlouvy a související daňové doklady, nelze dovozovat, že by byla dána překážka věci zahájené. Procesní návrh účastníka řízení učiněný v zahájeném řízení (týkajícím se jiné věci) nelze považovat za zahájení řízení ve věci tohoto procesního návrhu. Dodat lze, že řízení sp. zn. [spisová značka] se týká jiným žalobcem tvrzených činností (nynější řízení se týká žalobcem tvrzeně zprostředkovaných smluv na architekturu a projektový management a řízení sp. zn. [spisová značka] se týká žalobcem tvrzeně provedených činností souvisejících s nájemními vztahy konečných klientů žalované) a jiných zakázek (shodné jsou pouze zakázky pro [právnická osoba]). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 0 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.