14 C 160/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 3 331 384 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 3 331 384 Kč, úroku z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za období od 1. 5. 2023 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 252 696,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou ze dne 22. 9. 2023 se žalobkyně na žalované (po částečném zpětvzetí) domáhala zaplacení výše uvedené částky spolu s výše uvedeným příslušenstvím s tvrzením, že se jedná o částku, na kterou má žalobkyně nárok podle čl. 1.4 rámcové smlouvy o spolupráci ze dne 1. 9. 2017 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou (dále též „smlouva o spolupráci“).

2. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně a žalovaná zavázaly poskytovat si vzájemnou součinnost, sdílet náklady, dělit zisk a poskytovat další související služby při plnění stavebních zakázek na základě samostatně uzavřených smluv o dílo mezi žalovanou (zhotovitelem) a třetími osobami (objednateli). Spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou byla nastavena tak, že jednotlivé smlouvy o dílo uzavírala v postavení zhotovitele žalovaná. Žalobkyně na těchto zakázkách vystupovala jako subdodavatel žalované. Mezi žalobkyní a objednateli tedy neexistoval žádný právní vztah.

3. Žalobkyně zhotovovala jednotlivé zakázky a průběžně žalované fakturovala své náklady a zisk tak, že- přímé náklady (na stavební materiál, na montážní práce atp.) byly žalované vyúčtovávány průběžně, zpravidla na týdenní, či čtrnácti denní bázi; žalovaná tyto žalobkyni uhradila a následně k daným položkám připočetla svoje přímé náklady a obchodní marži a položky přeúčtovala objednateli;- nepřímé náklady (na pronájem kancelářských prostor, na mzdy vedoucích pracovníků, na provoz automobilů atd.) byly žalované fakturovány hromadně zpravidla na konci roku;- dle čl. 1.3 smlouvy o spolupráci bylo ujednáno, že ke konci účetního období, tj. ke dni 31. 12. každého roku, bude proveden shrnující audit všech zakázek vykonaných na základě smlouvy o spolupráci v průběhu roku; dojde tak ke zjištění celkového hrubého výnosu – od tohoto se následně odečtou náklady; podle čl. 1.4 smlouvy byla žalobkyně oprávněna vystavit daňový doklad na 50 % takto určeného zisku.

4. Za rok 2022 byl právě popsaným způsobem určen zisk ve výši 6 662 768 Kč. Žalobkyně proto dne 31. 12. 2022 vystavila daňový doklad č. , hodnota, na částku 4 030 974,64 Kč (3 331 384 Kč jako 50 % zisku a 699 590,64 Kč jako DPH). Daňový doklad byl splatný dne 30. 4. 2024, jak na něm bylo uvedeno a jak bylo žalovanou akceptováno.

5. Jelikož žalovaná uvedenou částku žalobkyni k 30. 4. 2024 neuhradila, a to ani po doručení předžalobní výzvy, žádala žalobkyně vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 3 331 384 Kč (žalobkyně v průběhu řízení vzala nárok zpět co do částky 699 590,64 Kč, a to poté, co žalovaná v rámci procesní obrany uvedla, že DPH bylo žalobkyni před podáním žaloby uhrazeno), úrok z prodlení ode dne 1. 5. 2023 (den po splatnosti faktury) do zaplacení a paušální náklady související s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

6. Žalovaná potvrdila, že s žalobkyní spolupracovaly na základě smlouvy o spolupráci na stavebních zakázkách, v jejichž rámci vystupovala jako zhotovitel vždy žalovaná. Bylo ujednáno, že žalobkyně bude žalované k proplacení průběžně zasílat faktury bez marže, tj. bude žalované přeúčtovávat své náklady. Následně ke konci roku docházelo k určení účetního zisku a jeho rozdělení rovným dílem mezi žalobkyni a žalovanou. V roce 2022 skončila spolupráce s účetním ziskem ve výši 6 662 768 Kč, na žalobkyni tak připadala částka 3 331 384 Kč.

7. Žalovaná byla nicméně názoru, že uvedený nárok doposud není splatný. V tomto ohledu uvedla, že s žalobkyní v daném období spolupracovaly mj. na zakázce stavby bytových domů , Anonymizováno, objednatele , právnická osoba, . (dále též „, Anonymizováno, “). V rámci této zakázky bylo dohodnuto, že obchodní společnost , právnická osoba, byla oprávněna zadržet část fakturovaných plateb ve výši 10 112 838 Kč jako tzv. pozastávku, která měla být vyplacena na základě předávacích protokolů, v jejichž rámci bude uvedeno, že dílo je bez vad a nedodělků. Uvedená pozastávka nebyla vyplacena, a to mj. i s ohledem na pasivitu žalobkyně při odstraňování vad díla. Z tohoto důvodu žalovaná smlouvu o spolupráci vypověděla. Mezi žalobkyní a žalovanou (konkrétně mezi jednatelem žalované , tituly před jménem, , jméno FO, a jednatelem žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ) došlo k dohodě, že ačkoliv byla vystavena faktura, tato bude zaplacena až v návaznosti na vyplacení předmětné pozastváky. Současně bylo dohodnuto, že žalovaná žalobkyni ihned uhradí DPH, k čemuž dne 21. 4. 2024 došlo. Uvedená dohoda byla potvrzena tím, že žalobkyně ji výslovně uvedla do předmětné faktury, čímž změnila její splatnost. Žalobkyně uvedenou dohodu nectí. Žalované nebylo z pozastávek obchodní společností , právnická osoba, doposud nic vyplaceno. Žalobkyni přitom bylo nabídnuto, aby se osobně účastnila jednání ohledně vyplacení pozastávky. Žalobkyně na tento apel nereagovala, a podala žalobu.

8. Žalovaná akcentovala, že částka 6 662 768 Kč představuje pouze „účetní“ zisk a neodpovídá faktickému stavu. Žalovaná aktivně jedná o vyplacení pozastávky; spolu s dalšími věřiteli obchodní společnosti , právnická osoba, podá na uvedenou obchodní společnost insolvenční návrh. Ačkoliv žalobkyně a žalovaná v průběhu spolupráce jednaly jako rovnocenní partneři (byla zde společná odpovědnost za úspěch i neúspěch), žalobkyně nyní žádá, aby veškerá negativa připadla na žalovanou a aby žalovaná žalobkyni vyplatila částku, kterou nicméně žalovaná ještě reálně neobdržela. Pokud se žalobkyně a žalovaná podílely na zisku, musejí se podílet i na riziku ohledně vymožení pozastávky z obchodní společnosti , právnická osoba, obdržela platby od třetích subjektů. Úhrady faktur na podíl a zisku byly tedy prováděny postupně a po delší dobu s ohledem na cash-flow žalované, nikoliv jednorázově v datu splatnosti dle faktury. V případě jedné platby bylo dokonce sjednáno, že platba bude uhrazena až dne 31. 12. 2024, kdy bude vyplaceno dlouhodobé zádržné, tedy pozastávka.

9. Žalovaná tak byla názoru, že nárok není splatný. Není nadto zřejmá jeho výše. Obchodní společnost , právnická osoba, uplatňuje vůči žalované nároky z odpovědnosti za vady a z pozdního dokončení díla (smluvní pokuty). Pokud by tyto nároky byly oprávněné, bude vůči žalobkyni uplatněn regresní nárok.

10. Oproti nároku žalobkyně žalovaná dále vznesla kompenzační námitku z titulu podílu žalobkyně na úhradě nákladů na reklamace ze společně realizovaných zakázek ve výši 563 795 Kč. Sdělila, že dle smlouvy o spolupráci se žalobkyně a žalovaná vždy dělily o náklady na řešení reklamací (čl. 1.6 smlouvy). Žalobkyně je tak povinna zaplatit polovinu těchto nákladů vynaložených žalovanou po ukončení účinnosti smlouvy o spolupráci.

11. Žalovaná konečně nesouhlasila ani s tím, že žalobkyně by mohla požadovat úrok z prodlení ode dne 1. 5. 2023. Dle smlouvy o spolupráci byla faktura splatná do 120 dnů ode dne jejího doručení žalované.

12. Na základě uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

13. Žalobkyně v reakci na obranu žalované uvedla, že postavení stran smlouvy o spolupráci nebylo rovné; byla to žalovaná, kdo stanovoval marži a vymáhal nároky vůči objednatelům dle smluv o dílo. Nerovné postavení plyne i z toho, že marže (na základě smluv o dílo) náležela pouze žalované, a nikoliv žalobkyni. Žalobkyně měla dle smlouvy o spolupráci právo na polovinu zisku a byla povinna nést i polovinu ztráty. Ze smlouvy nicméně neplyne, že by měla nést riziko týkající se nedobytnosti pohledávek dle smluv o dílo.

14. To, že žalovaná postupuje liknavě a není schopna vymoci pozastávku (nepodala žalobu vedoucí k jejímu vymožení), jde k její tíži. Žalovaná přitom uvedla, že zakázka týkající se bytových domů , Anonymizováno, byla předána bez vad a nedodělků. Žalobkyně tedy splnila veškeré své povinnosti dle smlouvy o spolupráci, a náleží jí tak sjednaná odměna, tj. podíl na zisku.

15. Podle žalobkyně zde nebyla dohoda ohledně odložení splatnosti faktury do doby vyplacení pozastávky od obchodní společnosti , právnická osoba, . Poznámka na faktuře znamená, že do data splatnosti uvedeného na faktuře (30. 4. 2023) může žalovaná dluh hradit v jednotlivých tranších (po částech). To bylo sjednáno v rámci telefonické komunikace mezi jednateli účastníků (, tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ). Potvrzuje to i skutečnost, že do faktury nebyl vepsán text ve znění, jak jej navrhoval jednatel žalované, nýbrž text jiný. Stejně tak to potvrzuje skutečnost, že žalovaná vůči datu uvedenému na faktuře ničeho nenamítala. Nedávalo by nadto rozumného smyslu, aby žalobkyně sama navázala možnost platby na plnění ze strany jediného subjektu (obchodní společnosti , právnická osoba, ), když sama žalovaná v návrhu textu, který měl být na faktuře uveden, navrhla, aby byla platba navázána na plnění od více subjektů.

16. Nadto, pokud by mělo být ujednáno, že pohledávka se stane splatnou až v době, kdy dojde k uvolnění pozastávky, bylo by takové ujednání neurčité a neplatné. Nebylo by vůbec zřejmé, zda vůbec a kdy splatnost nastane. Dle judikatury by takové ujednání bylo neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně v tomto ohledu odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , které se dle žalobkyně týká situace srovnatelné s tou nyní posuzovanou. Cílem činnosti podnikatele je tvorba zisku. Výklad, dle kterého by měla žalobkyně práce provést pouze za náklady, toto popírá. Jednatel žalované připustil, že pokud by nedošlo k uvolnění pozastávky od obchodní společnosti , právnická osoba, , žalobkyně by nedostala zaplaceno. Takový závěr je dle Nejvyššího soudu nepřijatelný.

17. K tomu, že žalobkyně akceptovala, že faktury vystavené za předchozí roky spolupráce byly vždy uhrazeny po částech a po datu splatnosti uvedeném ve fakturách, žalobkyně konstatovala, že tomu tak bylo v době, kdy byla smlouva o spolupráci účinná. Žalobkyně tak tudíž činila za účelem zachování dobrých obchodních vztahů. Nyní, kdy již byla účinnost smlouvy ukončena, a není tak nutno trvat na zachování dobrých obchodních vztahů, přistoupila žalobkyně k vymáhání pohledávky na podíl na zisku za rok 2022.

18. Ve vztahu ke skutečnosti, že žalobkyně doposud nepožaduje úhradu části podílu na zisku za předchozí období a vyčkává, až bude žalované vyplaceno zádržné (pozastávka), žalobkyně uvedla, že na předmětné faktuře je (na rozdíl od nynějšího případu) uvedeno konkrétní datum splatnosti. To ostatně svědčí o tom, že poznámku uvedenou na nyní posuzované faktuře je nutno vyložit tak, že podíl na zisku za rok 2022 měl být vyplacen do data splatnosti uvedeného na faktuře, tj. do 30. 4. 2023. Žalobkyně v tomto ohledu dále sdělila, že žalovaná v rámci své interní evidence u dluhu týkajícího se podílu na zisku za rok 2022 neuvedla žádnou poznámku o odsunutí splatnosti.

19. Ke kompenzační námitce žalobkyně uvedla, že čl. 1.6 smlouvy o spolupráci nezakotvuje odklad splatnosti pohledávky žalobkyně na podíl na zisku. I pokud by vznikly nějaké náklady na reklamace, na kterých by se měla žalobkyně podílet, tyto by byly vyúčtovány samostatně, a neměly by tak vliv na výplatu podílu na zisku za rok 2022. Pohledávku žalované na úhradu poloviny částky vynaložené na reklamace žalobkyně označila za nezpůsobilou k započtení s tím, že žalobkyně pohledávku neuznává (reklamace dle zavedené praxe vyřizovala žalobkyně, a i kdyby tomu tak nemělo být, měla žalovaná dle čl. 2.3 žalobkyni informovat o vzniku předmětných nákladů), a s tím, že za účelem prokázání dané pohledávky by muselo být provedeno rozsáhlé dokazování, což by neúměrně prodloužilo řízení.

20. Žalobkyně proto setrvala na svém žalobním nároku.

21. Žalovaná v reakci na vyjádření žalobkyně konstatovala, že ujednání o odložení splatnosti do doby uvolnění pozastávky není neplatné. Rozsudek Nejvyššího soudu, na který žalobkyně odkazovala, není případný. V případě spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou byly žalobkyni uhrazeny veškeré její náklady; žalobkyně tedy dostala plně zaplaceno za svou práci. Předmětem věci je nárok na podíl na zisku, tedy jakási „nadstavba“.

22. Soud učinil následující skutková zjištění.

23. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 1. 9. 2017 smlouvu nazvanou „Rámcová smlouva o spolupráci“. V dané smlouvě proklamovaly, že budou v budoucnu společně provádět stavební zakázky, v jejichž rámci bude žalovaná vystupovat vůči třetím osobám jako zhotovitel a žalobkyně jako subdodavatel žalované. Strany prohlásily, že si budou poskytovat vzájemnou součinnost, budou sdílet náklady, dělit si zisk a poskytovat si služby související s plněním stavebních zakázek.Ve vztahu k nákladům žalobkyně bylo ve smlouvě sjednáno, že žalobkyně bude veškeré náklady, které jí vzniknou při realizaci zakázky, průběžně, zpravidla dvakrát měsíčně, fakturovat žalované. Žalovaná bude na základě těchto faktur vystavovat faktury objednatelům s tím, že k nákladům žalobkyně přidá vlastní náklady a marži.Dle čl. 1.3 smlouvy o spolupráci měl být každý rok ke dni 31. 12. proveden audit veškerých společných zakázek, ze kterého měl být určen hrubý výnos. Od tohoto výnosu měly být odečteny náklady žalobkyně a žalované spojené s jejich běžným provozem (náklady na platy vedoucích pracovníků, náklady na pronájem kancelářských prostor, administrativní náklady atd.). Měl být vyhotoven a oběma stranami odsouhlasen dokument, který měl tvořit závazný podklad pro výpočet nároku na podíl na výnosu.Po odsouhlasení výpočtu hrubého výnosu byla žalobkyně oprávněna vystavit fakturu na částku odpovídající 50 % výnosu bez DPH. Bylo sjednáno, že faktura bude splatná do 120 dnů ode dne jejího doručení žalované. V případě, že po odečtení nákladů bude hospodářský výsledek záporný, žalobkyně byla povinna uhradit žalované 50 % této ztráty (čl. 1.4 smlouvy).Dle čl. 1.6 smlouvy o spolupráci se smluvní strany dohodly, že žalobkyně ponese 50 % veškerých nákladů spojených s řešením reklamací a odstraňováním vad, které by po ukončení zakázky byly zjištěny ze strany třetích osob. Tento závazek trval po celou záruční dobu a i po ukončení účinnosti smlouvy o spolupráci.Žalobkyně a žalovaná se v čl. 2.3 smlouvy zavázaly, že se budou bez zbytečného odkladu informovat o všech skutečnostech, které by mohly způsobit jakoukoli škodu nebo zvýšení nákladů byť jen jedné ze smluvních stran.Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s tím, že smlouvu mohla kterákoliv ze smluvních stran bez udání důvodu vypovědět s tříměsíční výpovědní dobou. Bylo výslovně sjednáno, že pokud by došlo k ukončení účinnosti smlouvy, náleží žalobkyni její podíl na zisku. (Rámcová smlouva o spolupráci ze dne 1. 9. 2017)

24. Žalovaná smlouvu o spolupráci vypověděla dopisem ze dne 26. 9. 2022. V odstoupení, podepsaném pouze jednatelem žalované, je uvedeno, že „obě strany na základě osobní domluvy souhlasí, že k vyrovnání podílu na zakázkách dle čl. 1, bodu 1.3 a 1.4 výše uvedené smlouvy, a to až do výše 5 mil. Kč připadajícího na každou ze stran, dojde až po vyplacení zádržného od společnosti , právnická osoba, ze zakázky , adresa, , a to navzdory splatnosti uvedené v čl. 1 bodu 1.4.“25. Žalovaná (zhotovitel) a obchodní společnost , právnická osoba, (objednatel) uzavřely dne 15. 4. 2020 smlouvu o dílo spočívající v dostavbě „Bytových domů , adresa, . Cena díla byla sjednána na 107 728 405 Kč bez DPH. Dle čl. IV smlouvy byl objednatel oprávněn si ponechat pozastávku ve výši 10 % z ceny díla za účelem zajištění svých nároků ze smlouvy. Prvních 50 % pozastávky mělo být vyplaceno po předání řádně provedeného díla a řádném odstranění veškerých eventuálních vad a nedodělků, a to do 15 dnů ode dne doručení písemné žádosti žalované objednateli. Druhá polovina pozastávky měla být vyplacena po ukončení záruční doby díla, nebo po uplynutí šesti měsíců od předání řádně provedeného a dokončeného díla objednateli a řádném odstranění veškerých eventuálních vad a nedodělků, a to včetně vad ojedinělých a drobných, které samy o sobě ani ve spojení s jinými, nebrání užívání díla funkčně ani esteticky, ani jeho užívání podstatným způsobem neomezují, zjištěných kdykoliv po předání díla do uplynutí šesti měsíců od předání díla, pokud ve lhůtě šesti měsíců od předání díla zhotovitel předloží objednateli záruku za zádržné a současně se zárukou za zádržné požádá objednatele o uvolnění druhé části pozastávky. (smlouva o dílo ze dne 15. 4. 2020)

26. K předání díla dle citované smlouvy o dílo (tj. bytových domů , Anonymizováno, ) došlo dne 19. 8. 2022. V předávacím protokolu je mj. uvedeno, že dílo nebylo zhotoveno včas s tím, že žalovaná byla názoru, že tomu tak bylo z důvodu stavební nepřipravenosti objednatele a vyšší moci (pandemie COVID). Objednatel s tímto nesouhlasil. V protokolu jsou dále uvedeny vady nebránící užívání díla a dále nedokončené části díla z důvodů na straně objednatele. Je uvedeno, že k uvolnění první části pozastávky dojde po odstranění vad uvedených v příloze 1 protokolu (s výjimkou několika vyjmenovaných vad). (předávací protokol ze dne 19. 8. 2022)

27. Jednatel žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, , zaslal dne 20. 3. 2023 žalované e-mailem fakturu na podíl žalobkyně na zisku za rok 2022 se sdělením, že posílá dohodnutou fakturu a potřebuje nutně alespoň DPH. Dodal, že „jinak se pojďme dohodnout kdy a jak“.Jednatel žalované, , tituly před jménem, , jméno FO, , v odpovědi uvedl, že DPH bude zasláno. Dále uvedl následující: „Na tuhle novou fakturu bych potřeboval dopsat, že „Dodavatel na základě dohody s odběratelem souhlasí s tím, že 100 % této faktury tvoří zádržné. Dodavatel souhlasí s postupnými úhradami na základě obdržených plateb zádržného ze společných projektů, které je v tuto chvíli zadrženo u klientů a na termínovaných vkladech tvořících jistiny k vystaveným bankovním zárukám. Z tohoto důvodu Dodavatel na uvedeném termínu splatnosti netrvá“. Cashflow: Klienti nám drží zádržné 14 mio (z toho 10 , Anonymizováno, ), my držíme dodavatelům zádržné 4,6 mio; Na termínovaných neúročených účtech, na které neumíme sáhnout (jistiny pro vystavené bankovní záruky) je dohromady 2,3 mio; celkem je teda 11,7 mio (14-4,6+2,3) mimo naši disponibilititu. Na , Anonymizováno, připadající polovina z toho je 5,85 mio. Jakmile se tahle částka, sníží na 5,1 mio viz červené číslo níže, začnu ti vždycky s každým dalším uvolněním posílat polovinu. Budu do toho muset brát v potaz i zádržné dodavatelů. Mělo by to začít poměrně brzo, protože teď vystavuju bank. záruky za , Anonymizováno, a , Anonymizováno, – dohromady za skoro 1,3 mio. Pak do toho vstupuje vratka DPH. Je to trochu kostrbatý, tak si k tomu klidně zavolejme.“Dne 22. 3. 2023 jednatel žalované e-mailem urgoval jednatele žalobkyně, zda tedy doplní text na faktuře.Toho stejného dne jednatel žalobkyně v e-mailové odpovědi uvedl, že jednateli žalované zavolá a zkusí se nějak dohodnout. (e-mailové vlákno mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, mezi dny 22. 3. 25023 a 20. 3. 2023)

28. Dne 23. 3. 2023 , jméno FO, zaslala jednateli žalované e-mail, ve kterém uvedla, že dle domluvy s jednatelem žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, zasílá opravenou fakturu č. , hodnota, .Přílohou tohoto e-mailu byla faktura č. , hodnota, od žalobkyně jako dodavatele pro žalovanou jako odběratele na částku 3 331 384 Kč (4 030 974,64 Kč s DPH). V „hlavičce“ faktury je v kolonce datum splatnosti uveden den 30. 4. 2023 a v kolonce datum vystavení je uveden den 31. 12. 2022. Do faktury je doplněn následující text: „V souladu s uzavřenou Rámcovou smlouvou o spolupráci Vám fakturujeme náklady spojené se zajištěním realizace společných akcí. Dodavatel souhlasí s postupnými úhradami na základě obdržených plateb zádržného od firmy , právnická osoba, . na akci BD , Anonymizováno, .“29. Jednatel žalované dne 29. 8. 2023 v e-mailu sdělil informace ohledně stavu zakázky , Anonymizováno, a poprosil jednatele žalobkyně, zda by nepřistoupil ke stáhnutí právníka. Jednatel žalobkyně odpověděl, že se snaží dostat ke svým penězům, které jim náleží. Postup žalované vůči obchodní , právnická osoba, byl extrémně benevolentní a nevede ke zdárnému cíli. Jednatel žalobkyně dodal, že se s jednatelem žalované snažil dohodnout na částečné úhradě alespoň vzájemně odsouhlasených nákladů, ale bezvýsledně. Jednatel žalobkyně uzavřel, že je názoru, že žalobkyně má na zaplacení faktury nesporné právo a nebude a nemůže dále čekat. Je ochoten se bavit o postupné úhradě, či splátkovém kalendáři, což už nicméně bude řešit jeho advokát. Jednatel žalované uvedl, že po vyřešení fasády budou chtít vyplatit zádržné z akce , Anonymizováno, ., Anonymizováno, Jakmile se to stane, zaplatí žalobkyni. Jednatel žalované dodal, že nechápe, kde vzal jednatel žalobkyně přesvědčení, že „průser“ na , Anonymizováno, se žalobkyně netýká. Jednatel žalobkyně v reakci uvedl, že ztráta či zisk byly dle smlouvy společné a nedošlo doposud k vypořádání. Postup vůči obchodní společnosti , právnická osoba, je čistě problém žalované. Jednatel žalobkyně by volil úplně jiný postup. Nyní bude postupovat tak, aby žalobkyně své peníze vymohla. (mailové vlákno mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 29. 8. 2023)

30. Právní zástupce žalované v dopise ze dne 17. 7. 2023 adresovaném právnímu zástupci žalobkyně uvedl, že výzva k uhrazení adresovaná žalované byla pro žalovanou překvapující, neboť mezi klienty bylo dohodnuto, že pohledávka žalobkyně bude uspokojována až v závislosti na uvolňování pozastávek, o čemž svědčí i poznámka uvedená na dané faktuře. S obchodní společností , právnická osoba, je jednáno o uvolnění první části pozastávky ve výši 5 000 000 Kč. O tom je žalobkyně informována, když se jednání účastí a opravy díla realizuje. Obchodní společnost , právnická osoba, nicméně uplatňuje smluvní sankce za pozdní dokončení díla a provádí (dle žalované neoprávněné) zápočty na pozastávku. Právní zástupce žalované (i s ohledem na případnou povinnost žalobkyně finančně se podílet na sankcích za pozdní dokončení díla) navrhl, aby byly společně dokončeny opravy vad a nedodělků a aby bylo společně následně vymáháno vyplacení pozastávky. Právní zástupce žalované současně dodal, že přílohou zasílá poslední komunikaci s obchodní společností , právnická osoba, . Navrhl, aby byla provedena schůzka za účelem podrobnějšího vysvětlení a sdělení stanovisek. (dopis právního zástupce žalované ze dne 17. 7. 2023 nazvaný Odpověď na dopis ze dne 3. 7. 2023)

31. Žalovaná dne 31. 12. 2023 vystavila fakturu na částku 563 795,60 Kč včetně DPH, a to s popisem, že dle čl. 1.6 smlouvy o spolupráci fakturuje žalobkyni náklady spojené s řešením reklamací společných projektů, které vznikly v roce 2023. Přílohou faktury je tabulka obsahující jednotlivé položky a jejich stručný popis. Z tabulky je zřejmé, že žalovaná žalobkyni vyfakturovala polovinu částky tvořící souhrn všech položek. (faktura s variabilním symbolem , var. symbol, )

32. Žalobkyně odmítla nárok žalované na úhradu poloviny nákladů na reklamace dopisem ze dne 16. 1. 2024, ve kterém uvedla, že podrobné zdůvodnění žalované poskytne právní zástupce žalobkyně. (dopis žalobkyně ze dne 16. 1. 2024)

33. Právní zástupce žalobkyně v dopisu ze dne 16. 1. 2024 uvedl, že žalobkyně neuznává nárok žalované na zaplacení částky 563 795,60 Kč mající představovat polovinu nákladů na reklamace. Právní zástupce žalobkyně uvedl, že soupis vyřešených reklamací se nezakládá na žádném podkladu, který by žalovanou k fakturaci opravňoval. (dopis , Jméno advokáta A, ze dne 16. 1. 2024 nazvaný „Reakce na vystavenou fakturu – daňový doklad č. , hodnota, “)

34. Žalobkyně za dobu účinnosti smlouvy o spolupráci vystavila žalované několik faktur na podíl na zisku. Žalovaná v dané době vystavila žalobkyni jednu fakturu na podíl na ztrátě.První faktura vystavená žalobkyní byla faktura č. , hodnota, na částku 7 186 903 Kč (podíl na zisku za rok 2018) vystavená dne 31. 12. 2018. Datum splatnosti uvedené ve faktuře bylo 30. 4. 2019. Žalovaná nicméně fakturu neuhradila jednou platbou do doby splatnosti. Na fakturu byla uhrazena dne 21. 12. 2018 částka 500 000 Kč, dne 6. 2. 2019 částka 1 500 000 Kč, dne 30. 4. 2019 částka 336 136 Kč, dne 13. 5. 2019 částka 300 000 Kč, dne 29. 5. 2019 částka 500 000 Kč, dne 15. 8. 2019 částka 277 520 Kč, dne 19. 9. 2019 částka 1 000 000 Kč, dne 12. 8. 2020 částka 900 000 Kč, dne 26. 10. 2020 částka 500 000 Kč, dne 28. 1. 2021 částka 250 000 Kč, dne 24. 5. 2021 částka 60 000 Kč, dne 27. 5. 2021 částka 130 000 Kč a dne 15. 6. 2021 částka 160 000 Kč. Zbývající částka byla žalobkyní dobropisována opravným daňovým dokladem č. , hodnota, .Podíl na zisku za rok 2019 byl žalobkyní fakturován fakturou č. , hodnota, vystavenou dne 27. 3. 2020 s datem splatnosti dne 30. 6. 2020 na částku 11 495 545 Kč. Faktura byla opět hrazena po částech. Dne 17. 4. 2020 byla uhrazena částka 1 510 000 Kč a částka 485 095 Kč, dne 9. 6. 2020 částka 2 000 000 Kč, dne 8. 7. 2020 částka 350 450 Kč, dne 15. 6. 2021 částka 940 000 Kč, dne 29. 6. 2021 částka 210 000 Kč, dne 12. 7. 2021 částka 250 000 Kč, dne 20. 8. 1011 částka 350 000 Kč, dne 22. 9. 2021 částka 300 000 Kč a dne 4. 11. 2021 částka 600 000 Kč. Částka 3 885 000 Kč byla dne 6. 5. 2022 započtena oproti faktuře žalované č. , hodnota, . Zbývající částka 615 000 Kč je vázána na vrácení dlouhodobého zádržného, které má být uvolněno dne 31. 12. 2024 (na faktuře je uvedena následující poznámka: „Byla sjednána dlouhodobá pozastávka ve výši 615 000 Kč splatná dne 31. 12. 2024“).Dne 27. 4. 2021 žalobkyně vystavila fakturu č. , hodnota, na částku ve výši 4 647 066 Kč splatnou dne 27. 4. 2021. Uvedená pohledávka zanikla započtením na pohledávku žalované dle faktury č. , hodnota, dne 6. 5. 2022.Dne 2. 5. 2022 žalovaná vystavila žalobkyni fakturu č. , hodnota, na částku 8 712 746,57Kč za podíl a ztrátě za rok 2021.Dále žalobkyně vystavila fakturu, které se týká nynější řízení, tj. fakturu č. , hodnota, . (faktura č. , hodnota, a související opis zúčtování a úhrad, opravný daňový doklad č. , hodnota, , výpisy z účtu žalované č. , č. účtu, , faktura č. , hodnota, a související opis zúčtování a úhrad, faktura č. , hodnota, a související opis zúčtování a úhrad, faktura č. , hodnota, )

35. Jednatel žalované, , tituly před jménem, , jméno FO, , při výslechu uvedl, že- v rámci spolupráce žalobkyně a žalované byla vedena účetní evidence jednotlivých zakázek, kde byly jak přijaté faktury, tak odeslané faktury a fixní náklady;- výsledkem byl prostý odečet nákladů a výnosů a vyšlá částka byla rozdělena mezi žalobkyni a žalovanou;- jednalo se o účetní evidenci, nikoliv o evidenci žalované již došlých plateb;- pozastávky jsou vyfakturovanou avšak neobdrženou platbou, obvykle bývají ve výši 10 % ceny díla s tím, že prvních 5 % bývá uvolňováno po odstranění všech vad a nedodělků z daného díla a druhých 5 % bývá uvolňováno až po uběhnutí záruční doby, která je většinou pět let (pokud objednatel souhlasí, lze danou pozastávku nahradit bankovní zárukou);- , Anonymizováno, byla poměrně velmi komplikovaná zakázka, obchodní společnost , právnická osoba, tvrdí, že žalovaná byla v obrovském zpoždění;- obchodní společnost , právnická osoba, žalované odmítá písemně potvrdit odstranění vad a nedodělků, ačkoliv k tomu dle žalované již došlo, a i přes výzvu neuvolnila ani první polovinu pozastávky;- žalovaná považovala dílo za dokončené, nicméně obchodní společnost , právnická osoba, sdělila, že poslední dokončenou část díla chce sledovat přes zimu a následně se vyjádří, což se nestalo;- žalovaná i tak zaslala žádost o uvolnění pozastávky;- pozastávka je vymáhána, je řešeno, zda bude podána žaloba, nebo se bude postupovat jiným způsobem;- odsouhlasil si s , tituly před jménem, , jméno FO, částku podílu na zisku za rok 2022 a , tituly před jménem, , jméno FO, následně vystavil předmětnou fakturu;- podle dohody, kterou měli s , tituly před jménem, , jméno FO, , měla být faktu zaplacena stejně tak, jako všechny předešlé faktury z tohoto důvodu vystavené, to znamená tak, jak žalované budou chodit peníze od klienta;- úhradu faktury řešil s , tituly před jménem, , jméno FO, někdy na konci března roku 2022 e-mailem a několikrát si kvůli tomu telefonovali;- poslal e-mailem návrh textu k doplnění na fakturu a následně , tituly před jménem, , jméno FO, urgoval, poté přišla faktura s poznámkou lišící se od jeho návrhu;- neví, proč se text lišil;- byl to on, kdo , tituly před jménem, , jméno FO, kontaktoval a žádal doplnění textu do faktury, a to ačkoliv to nikdy, kromě jednoho případu v roce 2019, nebo 2020, nedělali;- vztahy žalobkyně a žalované byly tak dobré, že nebylo nutno do faktur obdobné poznámky vpisovat; žalobkyně vždy věděla, že peníze dostane, ale že prostě na ně musí počkat, až ty peníze doputují od klientů, takže vždy žalovaná tyto poslala postupně, jakmile to bylo možné, jakmile ty peníze přicházely;- chtěl do faktury větu dopsat, protože na konci roku 2022 došlo k vypovězení smlouvy o spolupráci, chtěl mít proto i písemnou pojistku;- nemyslí si, že by , tituly před jménem, , jméno FO, řekl, že s textem navrženým žalovanou nesouhlasí; řekl, že se na to podívá a následně přišla faktura s pozměněným textem;- po doručení faktury se o věci s , tituly před jménem, , jméno FO, nebavili;- domníval se, že žalobkyně je seznámena s tím, že obchodní společnost , právnická osoba, dluží žalované pozastávku ve výši 10 000 000 Kč, proto žádal, aby byla do faktury vepsána poznámka o tom, že žalovaná bude fakturu hradit až na základě toho, že , právnická osoba, bude uvolňovat pozastávku;- jedná se o zisk, který sice žalovaná účetně má, ale fyzicky ne;- nevšiml si, že ve faktuře je uvedeno datum splatnosti 30. 4. 2023; nevěnoval tomu pozornost, protože byl přesvědčen, že strany mají dohodu o tom, že peníze se budou hradit, jak budou přicházet od , právnická osoba, ;- nikdy v předchozí praxi se nestalo, že by peníze žalovaná od objednatelů nedostala, a nemohla je tak vyplatit žalobkyni;- žalobkyně a žalovaná obecně a ani konkrétně ve vztahu k dané faktuře neřešily, co by se stalo, kdyby , právnická osoba, peníze neuhradil;- pokud by vycházel z ducha smlouvy o spolupráci, tak pravděpodobně by náklady související s nevyplacenou pozastávkou nesly obě strany rovným dílem;- smlouvu o spolupráci vnímal jako formu manželství, žalobkyně a žalovaná se dělily o zisky půl na půl; byly společné náklady, výnosy, rizika, to znamená, že když se něco stane, tak ponese každá ze stran svůj poloviční díl těch nákladů nebo toho rizika;- celková pozastávka je 10,15 milionů a žalobkyně v tuto chvíli nese zhruba 35 % nebo méně než 35 %, protože je to 3,3, milionů c/a 6,85 milionů;- zakázka , Anonymizováno, byla navržena , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl účasten i jednání ohledně smlouvy o dílo;- faktury na náklady žalobkyně žalovaná hradila obratem;- žalobkyně a žalovaná fungovaly v zásadě jako jeden subjekt; když někdo přinesl nějakou zakázku, tak ji společně ocenily a řekly si, jestli do toho půjdou, nebo ne;- objednatelé reklamovali vady u žalované;- dokud byla účinná smlouva o spolupráci, řešily žalobkyně a žalovaná reklamace společně (kdo k tomu měl blíže, kdo tu zakázku realizoval, respektive kdo ji řídil, tak řešil reklamace);- následně se žalovaná pokoušela žalobkyni kontaktovat ohledně reklamací, nicméně poté, co jí bylo několikrát sděleno, že žalobkyně nemá čas, přestala to zkoušet;- faktury uhrazené za reklamace se odečítaly v případě určování podílu na zisku;- k výpovědi smlouvy o spolupráci došlo vzhledem k neúspěchu projektu , Anonymizováno, a vzhledem k tomu, že žalobkyně neinformovala žalovanou, že realizuje i jiné zakázky.

36. Jednatel žalované, , tituly před jménem, , jméno FO, , při výslechu uvedl, že- k výpovědi smlouvy o spolupráci došlo, protože žalovaná nebyla spokojena se službami žalobkyně;- žalobkyně původně vystupovala pouze jako subdodavatel žalované;- následně se s žalovanou dohodly, že žalobkyně bude výhradním dodavatelem stavebních prací na projektech žalované;- žalobkyně byla v submisivní pozici, její obchodní firma byla v ústraní a práce se prováděly pod obchodní firmou žalované; žalovaná nadto držela peníze;- žalovaná pokrývala manažersko-obchodní činnosti (získání zakázky, ocenění zakázky, komunikace s klienty) a žalobkyně stavbu fakticky realizovala;- smlouvy o dílo uzavírala žalovaná; žalovaná nastavovala podmínky;- žalobkyně se ke smlouvám o dílo vyjadřovala z pohledu technického, to znamená, zdali to lze postavit v tom čase za tu cenu;- objednatelům fakturovala žalovaná;- nezaplacené pohledávky vymáhala žalovaná;- průběhem času se činnosti více propojovaly;- financování probíhalo tak, že žalovaná přijímala platby od objednatele a následně zasílala peníze žalobkyni;- přímé nákladové položky týkající se stavby žalovaná žalobkyni proplácela na týdenní bázi;- nepřímé náklady (účetní, auta), tedy to, co nebylo možno alokovat přímo do nákladů stavby, byly propláceny jednou za rok;- na konci roku proběhlo i poměření výnosů, odečtení nepřímých nákladů a následná dělba zisku na půl;- kalkulace zisku za rok 2022 probíhala shodně, avšak již v době po výpovědi smlouvy o spolupráci – strany si vzájemně odsouhlasily nepřímé náklady a , tituly před jménem, , jméno FO, vypracoval tabulku výsledků staveb, odečetly se náklady a výsledek se rozdělil na půl a žalobkyně uvedenou částku fakturovala;- , tituly před jménem, , jméno FO, chtěl do faktury doplnit odstavec ohledně cash-flow, žalobkyně mu k tomu řekla, že s tím má trošku problém, neboť nedokáže říct, kdy peníze žalované přijdou; žalobkyně byla ochotna počkat nějakou chvíli, ale rozhodně ne donekonečna;- strany si kolem platby faktury stále telefonovaly o tom, zda bude či nebude zaplacena, zda bude na fakturu doplněn text;- žalobkyně nakonec souhlasila, že doplní na fakturu nějakou větu, která sice nebyla tak, jak by si žalobkyně představovala, nicméně došlo k dohodě o znění dané věty;- žalobkyně sdělila, že na platbu počká, nicméně peníze chce v co možná nejkratší lhůtě (proto dala na fakturu splatnost);- žalobkyně sdělila, že ve finále čeká na peníze stejně jako žalovaná a má trpělivost a v nějakém ohledu je schopna se dohodnout i třeba na splátkách, jak tomu bylo roky předtím, kdy na zisk čekali, neboť nechtěli na žalovanou tlačit;- ve chvíli, kdy nicméně již neprobíhala spolupráce, chtěla žalobkyně peníze zpět, což se nestalo;- zaplacení faktury řešil on s , tituly před jménem, , jméno FO, ;- v podstatě se domluvili na tom, že , právnická osoba, dluží peníze žalované, žalobkyně proto řekla, že počká, až dané peníze , právnická osoba, žalované vrátí, ale ne donekonečna (výsledek hospodaření roku 2022 se netýká pouze projektu , Anonymizováno, );- takže k dohodě došlo tak, že žalobkyně od žalované čekala peníze, žalovaná chtěla doplnit větu, to žalobkyně učinila, ač se jí to moc nelíbilo, ale rozhodně neměla v úmyslu čekat, když žalované , právnická osoba, nezaplatí a žalovaná k tomu nebude dělat žádné kroky;- nejpozdějším datem zaplacení bylo 30. 4. 2023, nicméně žalobkyně dané datum uvedla, aby bylo jisté, že žalovaná někdy zaplatí; žalobkyně byla ochotna se dohadovat na splátkách, na posunu splatnosti atd.; k ničemu ale nedocházelo, nedocházelo ani ke komunikaci;- řekl , tituly před jménem, , jméno FO, , že peníze chce co nejdřív, datum 30. 4. 2023 na fakturu žalobkyně uvedla, neboť potřebovala peníze; nezazněla s , tituly před jménem, , jméno FO, dohoda, že žalobkyně do faktury dává 30. 4. 2023 a tohoto dne chce peníze;- z předchozí praxe nicméně to mělo být tak, že 30. 4. 2023 žalovaná začne platit a peníze doplatí klidně do půl roku; k tomu nicméně nedošlo;- i po vystavení faktury psal SMS , tituly před jménem, , jméno FO, , zda bude faktura zaplacena – odpověď byla, že nemají peníze;- nevybaví si, co si konkrétně s , tituly před jménem, , jméno FO, říkali před vystavením faktury – říkali si něco ve smyslu prostě dobrý, máme problémy s cash-flow, my říkáme dobrý, tak to, že máte problémy s cash-flow, máte už jako spoustu let, čekáme na peníze, my vystavujeme fakturu;- žalobkyně nebyla přesvědčena, že 30. 4. 2023 bude faktura zaplacena, byla nicméně s , tituly před jménem, , jméno FO, domluvena, že žalovaná se bude po vystavení faktury snažit peníze poslat co nejdřív;- původní text na faktuře navržený , tituly před jménem, , jméno FO, se žalobkyni nelíbil, neboť nechtěla být v situaci, že jestli žalovaná dostane peníze, tak zaplatí, jestli nedostane peníze, tak nezaplatí;- poznámku vepsanou do faktury si strany odsouhlasily, on vycházel z toho, že , právnická osoba, pozastávku do měsíce uvolní a žalovaná žalobkyni zaplatí, pokud po měsíci žalovaná žalobkyni nezaplatí, bude žalobkyně ochotna přistoupit na dohodu o splátkách;- splátkový kalendář nicméně již neřešily, neboť žalobkyně věc předala svému právnímu zástupci;- žalobkyně měla pouze příjmy z nákladových faktur, zisk si držela žalovaná u sebe s tvrzením ohledně cash-flow – v době trvání spolupráce to žalobkyně tolerovala a nebrojila proti tomu, že faktury nebyly hrazeny v uvedeném datu splatnosti, nýbrž v průběhu roku dle volných prostředků; tlak na to, aby byly peníze uhrazeny co nejdříve, nicméně byl;- v případě nynější faktury je nicméně situace odlišná, žalobkyně se stala novým subjektem na trhu a potřebovala peníze na rozvoj; řekla si proto, že uzavírá vztah s žalovanou a chce peníze s tím, že je jedno, že žalovaná je nemá;- má pocit, že věc vychází ze skutečnosti, že žalovaná nechce financovat svoji konkurenci;- spolupráci na bytových domech , Anonymizováno, žalovaná získala v zásadě díky činnosti žalobkyně;- snažil se aktivně řešit situaci se , právnická osoba, prostřednictvím jednatelů žalované, následně se snažil sledovat situaci mezi žalovanou a obchodní společností , právnická osoba, ; byl nicméně z této postupně vynecháván;- v nedávné době byl informován, že , právnická osoba, podal žalobu na žalovanou;- v minulosti se neřešilo, že by byla nějaká pozastávka a žalobkyně by kvůli tomu nedostala zaplaceno; řešilo se neplacení kvůli cash-flow, do čehož nicméně pozastávka patří;- reklamace se řešily tak, že objednatelé zasílali požadavky na reklamace; žalobkyně je posoudila a v případě důvodnosti vady odstranila;- náklady na reklamace se zúčtovaly na konci roku ve výsledku hospodaření;- nevybaví si, jestli někdy s žalovanou řešily například smluvní pokuty;- nemyslí si, že by na projektu , Anonymizováno, byly nějaké reklamace, ke kterým by žalobkyně nenastoupila;- za dobu spolupráce se nestalo, že by reklamace či nedodělky práce žalobkyně odstraňovala žalovaná; neví o tom, že by se něco takového stalo po ukončení spolupráce;- pokud by žalovaná žalobkyni nevyzvala k odstranění vad, nebylo by lze následně zpětně posoudit, zda se jednalo o oprávněnou reklamaci;- po vystavení faktury se mu nikdo z žalované neozval s tím, že nestíhají splatnost do 30. 4. 2023;- znal celkovou cenu dle smlouvy o dílo se , právnická osoba, ;- ve smlouvě o spolupráci bylo sjednána tříměsíční, či čtyřměsíční splatnost;- faktura byla vystavena v březnu roku 2023 a byla z účetních důvodů antedatována;- nemyslí si, že by od žalované dostali zaplaceno někdy dříve, než byla vystavena odpovídající faktura;- z akce , Anonymizováno, dostala žalobkyně zaplaceno vše, kromě podílu na zisku.

37. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, a proto je v textu rozsudku nerekapituluje.

38. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Soud neprováděl další dokazování, neboť měl za to, že zjištěný skutkový stav je dostatečný pro posouzení věci. Provádění dalších důkazů by tak bylo nadbytečné a nehospodárné. Soud zejména neprovedl žalovanou navržené výslechy , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, a jednatele žalované , jméno FO, . Předně soud uvádí, že žalovaná tyto důkazní prostředky neoznačila způsobem, který by umožňoval jejich provedení, když neuvedla zcela konkrétní skutkové okolnosti, které by měly být danými výslechy prokázány. K dotazu soudu nadto žalovaná uvedla, že dané osoby by měly být vyslechnuty k okolnostem týkajícím se kompenzační námitky, k postupu vůči obchodní společnosti , právnická osoba, a k charakteristikám spolupráce žalobkyně a žalované. Uvedené skutečnosti nicméně buď nejsou pro věc relevantní, či byly v řízení dostatečně objasněny. Soud dále dodává, že neprováděl dokazování ve vztahu ke kompenzační námitce, neboť dospěl k závěru, že žalobu je nutno zamítnout, neboť nárok není spatný. Není tak nutno se zabývat kompenzační námitkou.

39. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem.

40. Mezi stranami není spor o tom, že žalobkyně a žalovaná spolupracovaly na jednotlivých stavebních zakázkách, a to zjednodušeně řečeno tím způsobem, že žalovaná uzavírala v postavení zhotovitele jednotlivé smlouvy o dílo a vykonávala související manažerské činnosti, a žalobkyně tyto zakázky fakticky realizovala.

41. Předmětem věci je nárok žalobkyně na podíl na zisku z tohoto společného podnikání za rok 2022.

42. Dle smlouvy o spolupráci a zavedené praxe stran (plynoucí z výslechu obou jednatelů) plyne, že daná částka byla určována vždy dle stavu ke konci roku po oboustranné dohodě na základě účetních výsledků podnikání žalované týkajících se smluv o dílo, na nichž participovala žalobkyně. Došlo k součtu všech vyúčtovaných „plusových“ položek žalované (vydaných faktur žalované) a „mínusových“ položek žalované (přijatých faktur žalované) a k zohlednění nákladů stran, které nebyly přímo promítnuty do uvedených položek, tj. nebyly zahrnuty do faktur týkajících se přímo realizace díla (náklady na kanceláře, na provoz automobilů, na účetní služby atp.). Takto zjištěná částka byla rozdělena na poloviny a každá ze stran měla nárok na jednu polovinu zisku (případně byla povinna hradit jednu polovinu ztráty).

43. Ve smlouvě o spolupráci bylo výslovně sjednáno, že po odsouhlasení výpočtu hrubého výnosu (zisku) byla žalobkyně oprávněna vystavit fakturu na částku odpovídající 50 % výnosu bez DPH. Bylo sjednáno, že faktura bude splatná do 120 dnů ode dne jejího doručení žalované.

44. Za rok 2022 byl postupem dle smlouvy o spolupráci zjištěn hrubý výnos (zisk) ve výši 6 662 768 Kč. Žalobkyně proto vystavila daňový doklad č. , hodnota, na částku 4 030 974,64 Kč (3 331 384 Kč jako 50 % zisku a 699 590,64 Kč jako DPH).

45. Žalovaná žalobkyni uhradila DPH, nikoliv však vlastní podíl na zisku.

46. V doposud uvedeném není mezi stranami spor.

47. Ten nastává v otázce, zda je nárok žalobkyně na zaplacení podílu na zisku splatný.

48. Žalovaná tvrdí, že tomu tak není. Dle (ústní) dohody mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uhrazení DPH, nicméně splatnost pohledávky na vlastní podíl na zisku byla odložena do doby, než bude žalované vyplacena pozastávka od obchodní společnosti , právnická osoba, . O tom má svědčit poznámka dopsaná na předmětnou fakturu.

49. Žalobkyně s tímto nesouhlasí. Je názoru, že splatnost podílu na zisku nastala ke dni 30. 4. 2023, tj. ke dni uvedenému jako datum splatnosti na faktuře. Poznámka na faktuře nemá ten význam, který mu přisuzuje žalovaná. Uvedená poznámka svědčí o tom, že žalovaná byla oprávněna podíl na zisku žalobkyni uhradit po částech, avšak celý nejpozději do 30. 4. 2023.

50. Z uvedeného plyne, že jak žalobkyně, tak žalovaná tvrdí, že splatnost pohledávky na podíl na zisku nenastala dle obecného ujednání ve smlouvě o spolupráci (faktura byla žalované doručena až v březnu roku 2022). Strany tvrdí, že splatnost byla modifikovaná dohodou stran, která byla zanesena do faktury na podíl na zisku (v podobě uvedení data splatnosti a současného uvedení poznámky na faktuře). Neshodnou se však již v tom, jak je nutno písemné zachycení této dohody obsažené ve faktuře vyložit.

51. Dohoda stran o datu splatnosti pohledávky je právním jednáním. Toto právní jednání je zachyceno v písemné podobě právě na faktuře na podíl na zisku.

52. Jelikož se strany neshodnou na tom, jak je nutno text na faktuře vyložit, je namístě aplikovat pravidla pro výklad právních jednání.

53. Podle § 556 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „o. z.“): (1) Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. (2) Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

54. Jelikož je dohoda o splatnosti dvoustranným právním jednání, je nutno zjistit společný úmysl jednajících stran (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 381/2022).

55. Na základě provedeného dokazování zacíleného na zjištění úmyslu jednajících nebyl společný úmysl zjištěn. Jelikož byla dohoda uzavřena mezi , tituly před jménem, , jméno FO, (jednatelem žalované) a , tituly před jménem, , jméno FO, (jednatelem žalobkyně), soud provedl výslech obou osob. , tituly před jménem, , jméno FO, tvrdil, že s , tituly před jménem, , jméno FO, sjednali, že podíl na zisku bude vyplacen až v okamžiku uvolnění pozastávky zadržované obchodní společností , právnická osoba, . , tituly před jménem, , jméno FO, toto nepotvrdil. Nepotvrdil však jednoznačně ani to, že by společným úmyslem jednajících mělo být, že pohledávka bude v plné výši uhrazena do 30. 4. 2023, jak žalobkyně tvrdila. , tituly před jménem, , jméno FO, neuvedl žádné konkrétní datum splatnosti. Vypověděl v zásadě, že žalobkyně byla ochotna na platby vyčkat, nikoliv však v situaci, kdy žalovaná nevymáhá pozastávku dostatečně aktivně, a kdy by tak žalobkyně mohla čekat „do nekonečna“.

56. Soud tak má k dispozici, co se týče úmyslu žalobkyně a žalované, dva protichůdné výslechy. Ostatní v řízení provedené důkazy přitom nemají potenciál osvědčit, že jeden výslech (jedno tvrzení o společném úmyslu) by převážilo.

57. Žalobkyně v tomto ohledu odkazovala na to, že žalovaná datum splatnosti uvedené na faktuře (30. 4. 2023) po obdržení faktury nikterak nerozporovala. K tomu je nicméně nutno uvést, že na faktuře je kromě uvedeného data splatnosti uvedena i výše citovaná poznámka, kterou je dle žalované nutno vyložit tak, že došlo k jinému určení splatnosti, než je datum 30. 4. 2023. Dále je nutno podotknout, že z provedeného dokazování vyplynulo, že datum splatnosti bylo na faktury uváděno v reakci na obsah smlouvy o spolupráci (120 dnů ode dne konce předchozího roku), avšak toto nebylo žalovanou dodržováno, což žalobkyně věděla a tolerovala. Jen ze skutečnosti, že žalovaná nesporovala, že na faktuře je jako datum splatnosti uveden den 30. 4. 2024, tak nelze dovozovat, že by mezi žalobkyní a žalovanou bylo sjednáno, že pohledávka bude uhrazena do 30. 4. 2023. Dodat lže, že v minulosti byla žalobkyní vydána faktura č. , hodnota, , která taktéž obsahovala dvě data splatnosti s tím, že strany braly za relevantní datum uvedené v poznámce, a nikoliv datum splatnosti uvedené „v hlavičce“ faktury.

58. Žalobkyně dále společný úmysl sjednat splatnost dne 30. 4. 2023 dovozovala z faktu, že poznámka obsažená na nynější faktuře neobsahuje konkrétní datum, do kterého by se mělo se splatností vyčkávat na uvolnění pozastávky, a to na rozdíl od faktury č. , hodnota, .

59. Žalobkyni je nutno přitakat, že ve faktuře č. , hodnota, (tj. v jiné, než v nyní posuzované faktuře) je uvedeno konkrétní datum odkladu splatnosti z důvodu pozastávky. Faktura totiž obsahuje sdělení, že byla „sjednána dlouhodobá pozastávka ve výši 615 000 Kč splatná dne 31. 12. 2024“. Nyní posuzovaná poznámka konkrétní datum neobsahuje, když je v ní uvedeno pouze tolik, že žalobkyně „souhlasí s postupnými úhradami na základě obdržených plateb zádržného od firmy , právnická osoba, . na akci BD , Anonymizováno, .“ Z uvedeného nicméně nelze dovozovat, že úmysl jednajících byl odložit splatnost pouze do 30. 4. 2024 s tím, že poznámkou bylo zamýšleno umožnit žalované dluh platit do daného data po částech. Lze argumentovat i opačně, že pokud by úmyslem stran mělo být určit splatnost do 30. 4. 2024, bylo by toto datum v poznámce v nyní řešené faktuře výslovně uvedeno (stejně jako ve faktuře č. , hodnota, ). Dále je nutno přiznat relevanci tvrzení žalované, která uvádí, že v přechozí faktuře bylo konkrétní datum odložení splatnosti uvedeno, neboť subjekt zadržující pozastávku byl bezproblémovým obchodním partnerem a jako u takového lze očekávat uvolnění pozastávky ve sjednaném termínu. U obchodní společnosti , právnická osoba, tomu tak nicméně není, nedá se tedy odhadnout konkrétní datum uvolnění pozastávky.

60. Konečně, pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaná splatnost zkoumané pohledávky ve své interní evidenci vede ke dni 30. 4. 2024, uvádí soud předně, že dokument, na který žalobkyně odkazuje, není zřetelně interní (účetní) evidencí žalované. Jedná se v zásadě o listinné zachycení tvrzení žalované ohledně úhrad jednotlivých faktur vyhotovené pro nynější soudní řízení. V uvedeném dokumentu je skutečně ve sloupci splatnost uvedeno datum 30. 4. 2024. Jedná se nicméně o uvedení data splatnosti nacházejícího se výslovně na dané faktuře, nikoliv o vyjádření vnitřního přesvědčení žalované, že faktura je splatná daného dne. I v případě faktury , Anonymizováno, je v daném dokumentu jako splatnost bez dalšího uvedeno datum 30. 6. 2020, a to ačkoliv část dané faktury bude splatná až 31. 12. 2024, což není mezi stranami sporné.

61. Na základě právě uvedeného je nutno uzavřít, že společný úmysl žalobkyně a žalované nebyl v řízení prokázán. Žalobkyně a žalovaná současně interpretují projev vůle (fakturu) odlišně.

62. Jak přitom plyne z odborné literatury, interpretují-li účastníci řízení projev vůle odlišně a na základě dokazování nelze učinit výklad podle vůle jednajícího, je třeba přistoupit k výkladu objektivnímu (§ 556 [Výklad právních jednání]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 18.).

63. Soud má tedy přisoudit projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Má přihlédnout k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

64. Odborná literatura v tomto ohledu uvádí následující: „Nelze-li smlouvu vyložit na základě společného úmyslu smluvních stran, je třeba postupovat podle objektivní výkladové metody. Jejím cílem je určit, jaký význam by projevu vůle dala rozumně uvažující osoba ve stejném postavení jako smluvní strany. Zákon hovoří o osobě, které je projev vůle určen (§ 556 odst. 1 věta druhá), v případě smluv jde o osobu v postavení smluvních stran. Vzhledem k tomu, že zákon u svéprávných osob předpokládá schopnost jednat rozumně a s běžnou péčí a opatrností (§ 4 odst. 1), lze v případě objektivního výkladu vycházet z obecně přijímaného standardu rozumně uvažující osoby. Pro výklad je rozhodující, jak by věc posoudila rozumná osoba v postavení smluvních stran, z čehož plyne, že hledisko rozumné osoby nelze chápat v obecném významu, naopak musí být individualizováno a zvažováno v kontextu okolností daného případu. Objektivní výklad nesměřuje k určení, jak by danému smluvnímu ujednání rozuměla průměrná rozumná osoba, a už vůbec nehledá objektivní či obecný výraz smluvního ujednání, objektivní výklad se snaží zjistit, jak by smlouvě rozuměla rozumná osoba s vlastnostmi smluvních stran a za okolností, za kterých byla smlouva uzavřena. Zohlednit je proto nutné také profesní, odborné, ekonomické a technické znalosti a zkušenosti dané osoby, příslušnost k určité profesní či odborné skupině či zkušenosti s daným typem transakcí. (HANDLAR, Jiří. § 556 [Výklad právních jednání]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1770, marg. č. 27–29.).

65. Projev vůle stran dohody o splatnosti, tj. žalobkyně a žalované, byl vyjádřen následujícím textem: V souladu s uzavřenou Rámcovou smlouvou o spolupráci Vám fakturujeme náklady spojené se zajištěním realizace společných akcí. Dodavatel souhlasí s postupnými úhradami na základě obdržených plateb zádržného od firmy , právnická osoba, . na akci BD , Anonymizováno, .“ Na faktuře se současně, jak již bylo opakovaně uvedeno, nachází v řádku splatnost datum 30. 4. 2023. Je fakturována částka 4 030 974,64 Kč. Faktura byla reálně vystavena v březnu roku 2023, jak potvrdili jednatelé účastníků (ač je na ní uvedeno, že se tak stalo dne 31. 12. 2022).

66. Již uvedené svědčí proti výkladu žalobkyně, že celá částka měla být uhrazena do 30. 4. 2024. Z výše rekapitulované smlouvy o dílo uzavřené s obchodní společností , právnická osoba, (jejíž text byl jednateli žalobkyně znám) totiž plyne, že pozastávka měla být vyplacena ve dvou platbách. K první platbě mělo dojít po předání díla a odstranění veškerých vad a k druhé platbě mělo dojít nejdříve po uplynutí 6 měsíců od splnění podmínek pro první platbu. Jestliže tedy v březnu roku 2023 nebyla vyplacena ani první část pozastávky, což bylo stranám známo, a plyne to i ze skutečnosti, že v dané době právě s ohledem na nevyplacení pozastávky vedly jednání ohledně splatnosti, nemohla rozumná osoba v postavení, v jakém se nacházely smluvní strany, předpokládat, že k 30. 4. 2023 již bude žalovaná disponovat celou pozastávkou, a bude tak schopna žalobkyni vyplatit její podíl na zisku v plné výši.

67. Dále soud akcentuje, že z provedeného dokazování (jednotlivé faktury na podíl na zisku, výslech jednatelů účastníků) vyplynulo, že po celou dobu spolupráce žalobkyně a žalované žalovaná žalobkyni podíly na zisku nevyplácela jednorázově do dat splatnosti uvedených ve fakturách, nýbrž po částech a v průběhu relativně dlouhé doby. Činila tak s ohledem na svoje aktuální cash-flow, tedy na skutečné toky peněz. V jednom případě bylo výslovně na faktuře uvedeno, že část platby je navázána na uvolnění pozastávky (faktura č. , hodnota, ) a že bude splatná až k 31. 12. 2024, ačkoliv jako datum splatnosti bylo na faktuře uvedeno datum 30. 6. 2020. Rozumná osoba v postavení, v jakém se nacházely žalobkyně a žalovaná, by proto musela očekávat, že text na faktuře odpovídá dané zavedené praxi a znamená, že žalobkyni bude podíl na zisku vyplacen, až obchodní společnost , právnická osoba, uvolní pozastávku, a žalovaná tak reálně bude mít peníze, které se budou dělit mezi ni a žalobkyni. Stejně tak uvedené vede k závěru, že racionální strana smlouvy by očekávala, že datum 30. 4. 2023 není datem sjednané splatnosti, neboť tak tomu bylo v předchozích případech, kdy datum splatnosti uvedené na faktuře nebylo dodržováno. Dále praxe stran spočívající v částečných úhradách, a to v případě faktury č. , hodnota, činěných i před datem ve faktuře uvedené splatnosti, vede k závěru, že průměrně rozumná osoba v postavení smluvní strany by nemohla očekávat, že poznámka na faktuře má pouze a jen ten význam, že opravňuje žalovanou k úhradě po částech, avšak do data splatnosti. Uvedené by v kontextu nynějšího smluvního vztahu nebylo nutno sjednávat.

68. Obecně lze dodat, že text uvedený na faktuře, tj., že žalobkyně „souhlasí s postupnými úhradami na základě obdržených plateb zádržného od firmy , právnická osoba, . na akci BD , Anonymizováno, “ je obsahově poměrně jednoznačný. Je vyjádřeno, že žalobkyně souhlasí s tím, že žalovaná jí bude podíl na zisku hradit postupně, a to až poté, co obdrží platby pozastávky od obchodní společnosti , právnická osoba, . Kdyby měl daný text znamenat pouze to, že žalobkyně umožnila žalované platbu po částech, nebylo by v daném textu vůbec uvedeno, že tyto postupné platby budou realizovány „na základě obdržených plateb zádržného od firmy , právnická osoba, “. Uvedené sdělení má pouze jeden možný výklad, a to právě ten, že žalobkyni bude podíl na zisku vyplacen poté, co žalovaná obdrží pozastávku od obchodní společnosti , právnická osoba, . Tímto způsobem by jej jistě vykládal i objektivní pozorovatel v postavení, v jakém byly žalobkyně a žalovaná (které mezi sebou zavedly praxi, že podíl na zisku byl žalobkyni vyplácen poté, co žalovaná fakticky peníze obdržela). Stejně tak, pokud by mělo dané vyjádření znamenat, že byla sjednána postupná úhrada dle uvolňování pozastávky, avšak nejpozději do 30. 4. 2022, rozumná osoba v postavení smluvních stran by očekávala, že toto bude po poznámky výslovně uvedeno, a to například formulací, že žalobkyně souhlasí s postupnými úhradami na základě obdržených plateb zádržného od firmy , právnická osoba, , avšak s tím, že celá částka musí být uhrazena nejpozději do 30. 4. 2022, do data splatnosti uvedeného na faktuře atp. Nic takového nicméně ve faktuře uvedeno není. Datum splatnosti v ní uvedené (30. 4. 2022) není nikterak provázáno s poznámkou. Lze tak dovozovat, že objektivní smluvní strana by poznámku považovala za speciální ustanovení negující účinky obecně výše uvedeného data splatnosti. Pokud je přitom v poznámce uvedeno, že žalobkyně souhlasí s postupnými úhradami, průměrně obezřetnému účastníkovi smlouvy znalému skutečnosti, že pozastávka dle smlouvy o dílo uzavřené s obchodní společností , právnická osoba, bude vyplacena ve dvou platbách (což je ostatně ve stavebnictví obvyklé), by bylo zřejmé, že onou postupností je myšleno právě tato skutečnost, a nikoliv skutečnost, že žalovaná může hradit postupně, avšak do data 30. 4. 2022. Zde soud opakuje i to, že postupné úhrady byly mezi stranami zavedenou praxí, a nebylo tak nutno tyto výslovně sjednávat. I výklad jazykový a logický tak svědčí pro interpretaci prosazovanou žalovanou.

69. Na uvedeném nic nemění ani to, že , tituly před jménem, , jméno FO, původně navrhoval, aby byl text poznámky jiný. Žádal, aby byl vložen následující text: Dodavatel na základě dohody s odběratelem souhlasí s tím, že 100 % této faktury tvoří zádržné. Dodavatel souhlasí s postupnými úhradami na základě obdržených plateb zádržného ze společných projektů, které je v tuto chvíli zadrženo u klientů a na termínovaných vkladech tvořících jistiny k vystaveným bankovním zárukám. Z tohoto důvodu Dodavatel na uvedeném termínu splatnosti netrvá“. Je tedy zjevné, že v textu na nyní zkoumané faktuře došlo k omezení podmínek pro vyplacení podílu na zisku pouze na uvolnění pozastávky od obchodní společnosti , právnická osoba, , namísto původně obecně sjednané a nekonkretizované podmínky spočívající ve vyplacení blíže neurčených zádržných a termínovaných vkladů. To, že se tak stalo, by pro rozumnou osobu s vlastnostmi žalobkyně a žalované (zejména s vědomostí, že bylo v minulosti s úhradami vyčkáváno do okamžiku, kdy měla žalovaná peníze reálně ve své dispozici) vedlo pouze a jenom k závěru, že podmínka pro vyplacení zisku byla konkretizována a omezena výhradně na jednu konkrétní pohledávku žalované. Změna textu poznámky by nicméně v obvykle rozumné osobě v postavení smluvních stran nevyvolala závěr, že změnou textu bylo zamýšleno to, že splatnost nebude odložena do doby uvolnění pozastávky, jak , tituly před jménem, , jméno FO, v návrhu textu zcela jasně vyjádřil. Text do faktury skutečně zanesený se oproti původnímu textu nikterak nevymezuje. Lze jej tedy vyložit spíše tak, že upřesňuje původní záměr žalované spočívající v odložení splatnosti, a to tak že splatnost váže pouze a jenom na jednu konkrétní pozastávku. Uvedený výklad ostatně koreluje s tím, jak by ve věci postupoval obezřetný věřitel (žalobkyně), který se snaží domoci uhrazení svého dluhu. Tento by jistě nechtěl, aby jeho pohledávka byla navázána na blíže neoznačené a nekonkretizované podmínky. Takové dohoda by ostatně mohla trpět vadou neurčitosti.

70. Soud ve vztahu k výkladu písemného zachycení projevu vůlí stran dodává, že z jednání žalované, a to jak před vystavením faktury, tak i po ní lze seznat jednoznačný úmysl uhradit žalobkyni až po uvolnění pozastávky (navržený text na faktuře, obsah výpovědi smlouvy o spolupráci, reakce právního zástupce žalované na výzvu k plnění, reakce , tituly před jménem, , jméno FO, , který dle , tituly před jménem, , jméno FO, na jeho apely k uhrazení odpovídal s tím, že žalovaná doposud nemá finanční prostředky k dispozici). Na druhé straně z důkazů provedených v řízení neplyne jednoznačně a určitě vyjádřený záměr žalobkyně, že splatnost celé částky podílu na zisku měla nastat dne 30. 4. 2023. V tomto ohledu lze znovu odkázat na výpověď jednatele žalobkyně, který daný záměr nepotvrdil a ani neuvedl, že by žalované explicitně sdělil, že pohledávka má být uhrazena do 30. 4. 2023. Stejně tak žalobkyně například netvrdila ani neprokázala, že by se nějakým způsobem vymezovala proti tvrzení žalované obsaženému ve výpovědi smlouvy o spolupráci. I při zohlednění právě uvedeného by osoba v postavení smluvních stran byla spíše názoru, že právní jednání učiněné mezi stranami ve vztahu k odložení splatnosti má ten význam, který byl zřetelně komunikován žalovanou, a to v době před i po učinění dohody o splatnosti.

71. Soud dále uvádí, že k závěru, že dohodu písemně zachycenou na dotčené faktuře je nutno vyložit tak, jak tvrdí žalovaná, vede i nutnost při objektivním výkladu zohlednit zásadu poctivosti a zásadu požadavku výkonu práva v souladu s dobrými mravy (§ 556 [Výklad právních jednání]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 9.). V tomto ohledu je přitom stěžejní, že žalobkyně a žalovaná fungovaly v podstatě jako jeden subjekt. Dělily se o zisk i o ztrátu, a to rovným dílem (pokud žalobkyně připomínala, že to byla žalovaná, kdo určoval marži, a komu marže náležela, uvádí soud, že žalobkyně v daném právním vztahu setrvávala, nebyla tudíž nespokojena s výší marže stanovenou žalovanou, a že žalobkyně měla v rámci nároku na podíl na zisku nárok právě i na polovinu žalovanou stanovené marže). Žalobkyně přitom v průběhu trvání smluvního vztahu respektovala, že jí je podíl na zisku vyplácen vždy až ve chvíli, kdy žalovaná disponuje odpovídající částkou. Nyní však žalobkyně žádá, aby byl daný mechanismus narušen v její prospěch a aby jí žalovaná vyplatila podíl na účetním zisku, který nicméně nemá žalovaná k dispozici. Vzhledem k výši pozastávky týkající se zakázky , Anonymizováno, a vzhledem k výši celkového mezi strany děleného zisku je přitom zřejmé, že ani žalovaná nedisponuje svojí částí podílu na zisku. Žalobkyně současně odmítá převzít svoji část odpovědnosti za společné podnikání a žádá, aby rizika nesla výhradně žalovaná. Z principu, že to byla žalovaná, kdo byl smluvní stranou smluv o dílo, který žalobkyni v minulosti vyhovoval (nebylo-li by tomu tak, žalobkyně by v daném smluvním vztahu nesetrvávala), nyní žalobkyně dovozuje, že je to pouze a jenom žalovaná, kdo má povinnost pozastávku vymáhat a kdo má také nést finanční rizika s tím spojená. Žalobkyně přitom o bezodkladné vyplacení zisku žádá se zdůvodněním, že smlouva o spolupráci již byla vypovězena, a není tak nutno udržovat s žalovanou dobré vztahy. Popsané skutečnosti vedou soud k závěru, že výklad zastávaný žalobkyní by vedl k důsledkům neodpovídajícím výše akcentovaným zásadám poctivosti a výkonu práva v souladu s dobrými mravy. Soud na tomto místě dodává, že si je vědom, že žalobkyně nemá a priori právní možnost vymáhat danou pozastávku, neboť není smluvní stranou dotčené smlouvy o dílo. Nelze nicméně přehlédnout, že dle tvrzení samotné žalobkyně se žalobkyně zpočátku účastnila jednání týkajících se vyplacení pozastávky. Společný koordinovaný postup jí byl navržen i v dopise právního zástupce žalované ze dne 17. 7. 2023. V řízení přitom bylo zjištěno i to, že to byla žalobkyně, kdo zakázku , Anonymizováno, zajistil.

72. Žalobkyně dále jí prosazovaný výklad opírá o zásadu výkladu ve prospěch platnosti právního jednání. Uvádí, že výklad žalované by vedl k neplatnosti dohody o splatnosti pro její neurčitost a pro rozpor s dobrými mravy, když dohoda o odložení splatnosti do doby, kdy dlužníku zaplatí jeho věřitel, by byla neplatná, jak má plynout z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2999/2008.

73. Soud předně uvádí, že ujednání stanovující, že žalovaná dluh žalobkyni zaplatí (případně postupně), až obdrží pozastávku od obchodní společnosti , právnická osoba, , neobsahuje za neurčité. Je zřejmé, co je obsahem takového právního jednání. Dodat lze, že podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde pouze v případech, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Tak tomu v případě odložení splatnosti na uhrazení jedné konkrétní pozastávky není.

74. Dán pak není dán ani rozpor daného právního jednání s dobrými mravy.

75. Nejvyšší soud v žalobkyní odkazovaném rozhodnutí uvedl: „Jednou ze základních zásad vyjadřujících požadavek dobrých mravů, z nichž vychází právní úprava obchodních závazkových vztahů, je, že úplatné plnění se poskytuje za úplatu. Ujednání účastníků právního vztahu, které by tuto zásadu popíralo (například tím, že by připouštělo možnost přijmout úplatné plnění bez poskytnutí úplaty, aniž by pro to byl právem akceptovatelný důvod), by se příčilo dobrým mravům a bylo by proto podle § 39 obč. zák. neplatné. Tak tomu bylo i v této věci. Měla-li být podle článku VI. smlouvy splatnost ceny díla vázána na skutečnost, až třetí osoba v rámci jiného závazkového vztahu poskytne objednateli (žalovanému) platbu, může dojít k situaci (a v dané věci k ní také došlo), že třetí osoba objednateli nezaplatí a pohledávka zhotovitele díla (žalobkyně) na zaplacení ceny díla se tak nikdy nestane splatnou a tudíž vymahatelnou. V důsledku toho nastane stav, že ačkoli objednatel (žalovaný) přijal od zhotovitele (žalobkyně) úplatné plnění, nebude povinen za ně poskytnout úplatu. Proto smluvní ujednání účastníků, které takový stav připouští, se příčí dobrým mravům a je proto podle § 39 obč. zák. neplatné.“76. Na prvním místě je nutno uvést, že odkazovaný závěr Nejvyššího soudu byl v odborné literatuře podroben kritice, kdy například J. Šilhán upozornil, že jsou-li dovoleny závazky bezúplatné, nelze paušálně reprobovat závazky podmíněně úplatné (Šilhán, J. in Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1005.). Podle J. Petrova se smluvní svoboda odráží i v možnosti alokace rizika. Obecný zákaz, aby subdodavatel sdílel riziko, nepovažuje proto za udržitelný (Petrov, J. Rozpor s dobrými mravy v judikatuře Nejvyššího soudu ČR. Právní rozhledy, 2012, č. 18, s. 626.).

77. Zejména je pak ale nutno akcentovat, že Nejvyšší soud se zabýval situací podřaditelnou pod předchozí úpravu soukromého práva. Již to aplikaci jeho závěrů na nynější případ relativizuje. Současná právní úprava totiž vychází z přednosti platnosti právních jednání a do popředí staví smluvní autonomii subjektů soukromoprávních vztahů.

78. Při zohlednění současně účinné úpravy soukromého práva tak nelze dospět ke kategorickému závěru, že každé ujednání odkládající splatnost na okamžik, kdy dlužníku zaplatí jeho jiný dlužník, by bylo absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Podotknout lze, že podle o. z. je vadou stiženo takové právní jednání, které se dobrým mravům příčí zjevně (§ 580 a § 588 o. z.; [Důvody neplatnosti]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 5.).

79. To nicméně na druhou neznamená, že každá taková dohoda bude bez dalšího platná.

80. K závěru o neplatnosti by totiž mohly vést konkrétní okolnosti té které soudem posuzované věci.

81. Zaprvé, nutno uvést, že podle § 1963 o. z. doba splatnosti může překročit šedesát dnů jen tehdy, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné.

82. Soud nicméně není názoru, že skutkové okolnosti nynější věci by svědčily pro závěr, že navázání splatnosti na uvolnění pozastávky by bylo pro žalobkyni zvláště nevýhodné. Ačkoliv je soud daleko toho bagatelizovat skutečnost, že žalobkyně neobdržela částku přesahující tři miliony korun, nemůže odhlédnout od skutečnosti, že ve stejné situaci se nachází i žalovaná. Dále pak soud za relevantní považuje, že žalobkyni byly žalovanou zaplaceny veškeré její náklady. Ve věci tak jde „pouze“ o zisk, tedy částku přesahující náklady žalobkyně. Ač soud bez dalšího souhlasí s žalobkyní, že tvorba zisku je základním cílem podnikatele, nemůže odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyni nehrozí nepříznivé důsledky spojené například s nemožností uhradit jejím dodavatelům atp. Konečně soud znovu opakuje, že bylo zavedenou praxí, že žalovaná žalobkyni podíl na zisku platila, až když penězi sama reálně disponovala. Žalovaná tedy nepostupuje účelově (například z důvodu ukončení smlouvy o spolupráci), nýbrž jedná tak, jak strany doposud jednaly. I zde nelze pominout, že žalovaná taktéž nedisponuje svým podílem na zisku, kterýžto je taktéž obsažen v předmětné nevyplacené pozastávce.

83. Dále je limity obdobných ujednání nutno hledat v § 549 odst. 2 o. z., dle kterého zmaří-li záměrně, aniž je k tomu oprávněna, splnění podmínky strana, které je nesplnění podmínky na prospěch, považuje se podmínka za splněnou. Aplikací na posuzovaný případ by bylo nutno pohledávku žalobkyně považovat za splatnou, pokud by žalovaná záměrně zmařila možnost vymožení pozastávky. Takové okolnosti nicméně v řízení nebyly tvrzeny ani zjištěny. Žalobkyně netvrdila a soud nezjistil, že by již mělo dojít ke zmaření podmínky, tj. že by bylo zřejmé, že pozastávka je jistě nedobytná. Nebylo tvrzeno a zjištěno ani to, že by žalovaná záměrně činila kroky vedoucí k nedobytnosti pohledávky za obchodní společností , právnická osoba, . Ostatně, jak již bylo uvedeno, žalovaná má v dané pozastávce alokovány i své finanční prostředky (přesahující 6 000 000 Kč). Žalovaná tvrdí (a v řízení toto nebylo zpochybněno ani vyvráceno), že v současné době zvažuje s dalšími věřiteli postup a tenduje k podání insolvenčního návrhu na obchodní společnost , právnická osoba, . Pokud přitom žalobkyně vyjadřuje názor, že žalovaná postupuje liknavě, ani to by (bylo-li by to v řízení prokázáno) nevedlo k závěru, že žalovaná záměrně zmařila splnění podmínky. Jednak by zde nebylo záměrné jednání žalované, a jednak doposud nelze uzavřít, že pozastávka je nedobytnou, tedy že žalovaná splnění podmínky zmařila.

84. Konečně pak samozřejmě nelze vyloučit ani to, že skutkové okolnosti posuzované věci budou svědčit o nepoctivém, resp. nemravném jednání dlužníka, které by mohlo vyústit v závěr o neplatnosti ujednání pro rozpor s dobrými mravy. Vzhledem k právě uvedené aplikaci § 549 o. z. na situace následného záměrného zmaření podmínky, je nutno korektiv dobrých mravů vztáhnout na jednání dlužníka v době uzavírání dohody o splatnosti. Jestliže dlužník jednal od počátku při uzavírání smlouvy nepoctivě (například věděl, že jeho dlužník mu nikdy nezaplatí), lze v takovém případě uvažovat o neplatnosti ujednání pro rozpor např. právě s dobrými mravy.

85. V nyní posuzovaném případě nebylo tvrzeno ani zjištěno, že by žalovaná při sjednávání dohody o splatnosti dluhu jednala nepoctivě, tj. že by například v dané době věděla, že pozastávku nebude účelově vymáhat, či že ji nebude možno vymoci. Zde je nutno zopakovat, že žalovaná má v dané pozastávce obsažen i svůj zisk.

86. Soud tak uzavírá, že dohodu o tom, že žalovaná žalobkyni zisk za rok 2022 vyplatí, až obdrží pozastávku ze zakázky , Anonymizováno, , nelze považovat za neplatnou, či jinak právě neúčinnou. Sluší se dodat, že zdrojem pro výše uvedené úvahy byla mj. stať , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , se kterou se soud bez dalšího ztotožňuje a v podrobnostech na ni odkazuje (Ten dluh Ti zaplatím, až mně zaplatí třetí osoba. Právní rozhledy, 2019, č. 3, s. 84-91, dostupné v právním informačním systému Beck online), ve které jmenovaný uvádí následující: „Ten dluh Ti zaplatím, až mně zaplatí třetí osoba. Ten dluh Ti zaplatím, až dostanu úvěr. Ten dluh Ti zaplatím, až bude vydáno úřední rozhodnutí. Ten dluh Ti zaplatím, až zaplatím jiný svůj dluh bance. Domnívám se, že v poměrech nového občanského zákoníku se závěry judikatury o neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy u prvních dvou zkoumaných případů neuplatní tzv. „bez dalšího“. Není-li zde specifické nepoctivé jednání stran v době uzavírání ujednání, není ani jedna z dohod sama o sobě ve vztazích mezi podnikateli (tak tomu bylo i ve zkoumaných případech) v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatná. Následné jednání stran, které např. zmaří, aby předvídaná právní skutečnost nastala, lze posoudit podle obecné úpravy podmínek v § 549 odst. 2 ObčZ. Zmaří-li tedy např. dlužník plnění od třetí osoby nebo poskytnutí úvěru, bude se mít skutečnost za nastalou a bude povinen plnit. Ve specifických případech může jít o ujednání vůči věřiteli hrubě zneužívající a pak je třeba aplikovat úpravu § 1963 a násl. ObčZ.“87. Soud dodává, že se neztotožnil ani s tím, že rozpor s dobrými mravy by měl být založen tím, že jednatel žalované přiznal, že pokud žalované nebude pozastávka vyplacena, nebude žalobkyni uhrazen její podíl na zisku. Předně soud uvádí, že kdyby tomu tak bylo, bylo by každé ujednání o odložení splatnosti na dobu plnění třetí strany automaticky neplatné pro rozpor s dobrými mravy, neboť vždy hrozí, že třetí osoba svůj dluh neuhradí. Takový výklad se nicméně za účinnosti o. z. neprosadí, jak bylo výše uvedeno. Dále soud konstatuje, že je pravdou, že pokud nedojde k uvolnění pozastávky (žádné její části), nestane se nárok žalobkyně splatným. Zde soud nicméně znovu připomíná jednak zásadu autonomie smluvních ujednání, a jednak charakter spolupráce žalobkyně a žalované, která byla založena na rovné dělbě zisku a ztráty a na platbách realizovaných až v reakci na skutečné obdržení plateb od dlužníků žalované. Znovu lze akcentovat i skutečnost, že ani žalovaná nemá doposud finanční prostředky odpovídající zisku (tedy i její části zisku) za rok 2022 ve své dispozici. Nejde tedy o situaci, kdy žalovaná by již obdržela zisk a tento žalobkyni odmítala vyplatit. Pokud přitom nebude pozastávka vyplacena, neobdrží zisk ani žalovaná, nikoliv pouze žalobkyně.

88. Soud tak uzavírá, že objektivní výklad jej vede k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o odložení splatnosti pohledávky žalobkyně na podíl na zisku za rok 2022 na okamžik (okamžiky), kdy bude žalované vyplacena obchodní společností , právnická osoba, pozastávka dle smlouvy o dílo na bytové domy , Anonymizováno, .

89. Jelikož k uvedenému do dne vyhlášení rozsudku nedošlo, což nebylo mezi stranami sporné, nelze jinak, než uzavřít, že nárok žalobkyně není doposud splatný. Žaloba proto byla podána předčasně, a je nutno ji v celém rozsahu zamítnout. Žalobkyně nemá právo na podíl na zisku, nemá tak právo ani na související příslušenství.

90. Vzhledem k právě uvedenému se soud věcně nezabýval tvrzeními žalované ohledně nejisté výše nároku z důvodu, že obchodní společnost , právnická osoba, uplatňuje vůči žalované nároky z odpovědnosti za vady a z pozdního dokončení díla (smluvní pokuta). Stejně tak se soud nezabýval kompenzační námitkou žalované.

91. Soud tedy výrokem I rozsudku zamítl žalobu v celém rozsahu, tj. zamítl žalobu, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 3 331 384 Kč, úroku z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za období od 1. 5. 2023 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

92. Výrokem II soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to tím způsobem, že žalované přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ve vztahu k té části nároku, o které bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby, je žalobkyně povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení, neboť k zaplacení dané částky došlo již před podáním žaloby, pročež je nutno aplikovat pravidlo dle § 146 odst. 2 in principio o. s. ř., dle kterého je povinen náklady hradit ten účastník, který zavinil, že řízení bylo zastaveno. Ve vztahu ke zbývající části nároku byla žalovaná úspěšná (soud žalobu zamítl), má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení i ve vztahu k této části nároku.

93. Náklady žalované činí 252 696,40 Kč a sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 4 030 974,64 Kč sestávající z částky 24 460 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 24 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (sepis vyjádření ze dne 8. 12. 2023), z částky 24 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (sepis vyjádření ze dne 10. 6. 2024), z částky 24 460 Kč za účast na jednání soudu dne 13. 6. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.; dále právnímu zástupci žalované náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 3 331 384 Kč sestávající se z částky 21 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (sepis vyjádření ze dne 2. 7. 2024), z částky 21 660 Kč za účast na jednání soudu dne 12. 8. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 21 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (sepis vyjádření ze dne 21. 8. 2024), z částky 21 660 Kč za účast na jednání soudu dne 10. 10. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 21 660 Kč za účast na jednání soudu dne 19. 11. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 208 840 Kč ve výši 43 856,40 Kč. Určená náhrada nákladů je splatná v obecně třídenní lhůtě k rukám právního zástupce žalované.

94. Pro úplnost soud dodává, že žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení související se sepisem podání jejího právního zástupce ze dne 11. 4. 2024 a ze dne 5. 6. 2024. V prvním uvedeném podání právní zástupce žalované doplnil (nadto nedostatečným způsobem) k výzvě soudu to, jaká konkrétní skutková tvrzení mají být prokázána výslechem jednatele žalované, a zaslal soudu označené avšak nedoručené důkazní prostředky. To stejné platí pro podání ze dne 5. 6. 2024, kterým právní zástupce žalované k výzvě soudu doplňoval opět, jaká konkrétní skutková tvrzení mají být prokázána výslechem jednatele žalované, a dále, jaká konkrétní skutková tvrzení mají být prokázána žalovanou poskytnutou e-mailovou komunikací. Tvrzení obsažená v obou podáních měla být obsažena již ve vyjádření k žalobě. Nejedná se tedy o účelně provedené úkony právní služby, jejichž provedení by měla hradit žalobkyně v rámci náhrady nákladů řízení.