14 C 174/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 131 509,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 73 522,65 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, 57 987, 07 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z 73 522,65 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z 57 987,07 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 41 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] po žalované domáhá uhrazení částky 131 509,72 Kč mající představovat neuhrazené faktury za převoz zboží (kejdy). Žalobkyně uvádí, že na základě objednávky [číslo] ze dne [datum] žalovaná objednala u žalobkyně provádění zemědělských služeb – převoz kejdy 80 m3, z jím určeného místa vepřína v [anonymizováno] do bioplynové stanice [obec] a zpět. Objednané služby měly být ze strany žalobkyně prováděny v termínu od [datum] do [datum] Cena za služby byla mezi účastníky řízení stanovena na částku 48 Kč za jeden kilometr, včetně obsluhy a pohonných hmot, bez příslušné daně z přidané hodnoty. Vzhledem k tomu, že nastavený obchodní vztah mezi účastníky řízení fungoval, žalovaná po žalobkyni požadovala další služby se shodným plněním jako v původní objednávce. Žalobkyně tyto služby dále pro žalovanou poskytovala na základě ústní dohody, přičemž veškeré služby byly zdokumentovány v jednotlivých dodacích listech, podepsaných ze strany žalované. Žalovaná žalobkyni neuhradila provedení daných služeb fakturované fakturou [číslo] na částku 57 987,01 Kč, na fakturu [číslo] (znějící na částku 123 522,65 Kč) pak žalovaná uhradila pouze 50 000 Kč. Žalovaná je tak v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 131 509,72 Kč, přičemž tato částka se skládá z částečného prodlení s úhradou faktury [číslo] ve výši 73 522,65 Kč a z prodlení s úhradou faktury [číslo] ve výši 57 987,07 Kč. Žalobkyně uhrazení daných služeb urgovala předžalobními výzvami ze dne [datum] a ze dne [datum]. Z reakce žalované na dané předžalobní výzvy lze dle žalobkyně dovodit, že žalovaná nijak nesporuje dodání předmětného materiálu žalobkyní. Žalobkyně poskytla objednané služby, čemuž navíc svědčí i předložené dodací listy a z toho důvodu nastala povinnost splnit závazek na straně žalobkyně spočívající v zaplacení dohodnuté ceny plnění.

2. Žalobkyně proto požaduje, aby soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni dlužné platby za poskytnuté služby a související zákonný úrok z prodlení.

3. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že dne [datum] byla na místo určení žalobkyní doručena kejda obsahujíc kamení. To mělo mít za následek„ neuzavření kontraktu a tím velké škody tímto nezodpovědným jednáním způsobené“.

4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

5. Z objednávky ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že žalovaná jako odběratel objednala u žalobkyně provádění zemědělských služeb spočívajících v převozu kejdy. Cena byla sjednána ve výši 48 Kč/km bez DPH. Vykonání daných služeb bylo stanoveno v termínu od [datum] do [datum].

6. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyfakturovala žalované částku 45 600 Kč za zemědělské služby spočívající v převozu kejdy.

7. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyfakturovala žalované částku 79 279,20 Kč za zemědělské služby.

8. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyfakturovala žalované částku 123 522,65 Kč za zemědělské služby spočívající v převozu kejdy.

9. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyfakturovala žalované částku 57 987,07 Kč za zemědělské služby spočívající v převozu kejdy.

10. Z dodacích listů [číslo] až 35 soud zjistil, že žalobkyně jako dodavatel pro žalovanou jako odběratele dodala v dodacích listech uvedené množství kejdy v objemech a datech uvedených v daných dodacích listech.

11. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla na bankovní účet žalobkyně připsána od žalované úhrada ve výši 50 000 Kč jako„ částečná úhrada fa [číslo]“.

12. Z předžalobních výzev ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky spočívající v neuhrazené části faktury [číslo] ve výši 73 533,65 Kč a ve zcela neuhrazené faktuře [číslo] znějící na částku 57 987,07 Kč.

13. Z nedatového přípisu žalované nazvaného Žádost o vysvětlení soud zjistil, že žalovaná z důvodu údajné přítomnosti kamení v kejdě pozastavila platbu na fakturu [číslo] na kterou uhradila doposud 50 000 Kč.

14. Z nedatovaného přípisu žalované nazvaného Odpověď na váš dopis ze dne [datum] a z nedatovaného přípisu žalované nazvaného Věc: [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaná trvala na vysvětlení toho, že v přepravované kejdě se mělo nacházet kamení. Žalovaná v uvedených písemnostech nikterak nezpochybňovala provedení dopravy, počet ujetých kilometrů. Netvrdila pak ani to, že by uhradila veškeré související faktury.

15. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností, ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Další dokazování pak soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

16. Na posuzovanou věc aplikoval soud následující zákonná ustanovení:

17. Podle § 2555 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též„ OZ“), se smlouvou o přepravě věci dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.

18. Podle § 2564 odst. 1 OZ: Přepravné je splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení.

19. Podle § 2566 OZ: (1) Dopravce nahradí škodu vzniklou na zásilce v době od převzetí zásilky dopravcem do vydání zásilky příjemci. To neplatí, prokáže-li, že škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. (2) Povinnosti k náhradě škody se dopravce zprostí, prokáže-li, že škodu způsobili a) odesílatel, příjemce nebo vlastník zásilky nebo b) vada či přirozená povaha zásilky, včetně obvyklého úbytku. (3) Způsobí-li škodu vadný obal zásilky, dopravce se povinnosti k náhradě škody zprostí důkazem, že odesílatele na vadu při převzetí zásilky k přepravě upozornil; byl-li vydán nákladní nebo náložný list, musí v něm být vada obalu poznamenána. Neupozorní-li dopravce na vadný obal, zprostí se povinnosti k náhradě škody důkazem, že vadu nemohl při převzetí zásilky poznat. (4) K ujednáním omezujícím povinnost dopravce podle odstavců 1 až 3 se nepřihlíží.

20. Soud má z provedeného dokazování za to, že mezi žalobkyní a žalovanou byla pro rozhodné období uzavřena smlouva dle charakteristik obsažených v objednávce ze dne [datum] [číslo]. Předmětem závazku žalobkyně tak bylo toliko dopravení kejdy z bodu A do bodu B. Za to měla být žalobkyni uhrazena sjednaná cena, kterážto měla být odvozena od ujetých kilometrů. Z doložených důkazů nevyplývá, že by bylo předmětem služby cokoli jiného než pouhá doprava kejdy, zejména z těchto neplyne, že by předmětem služby měla být kontrola kvality kejdy apod. Lze dovodit, že žalobkyně měla tedy kejdu pouze naložit, dovést do určeného místa a tam ji vyložit. Žalovaná ostatně ve vyjádření učiněném v rámci soudního řízení povahu služby jakkoli nerozporovala. Netvrdila, že by obsahem sjednaného závazku mělo být cokoliv jiného, než převoz kejdy, či že by s žalobkyní měla sjednáno jakoukoli jinou povinnost, než převoz kejdy z místa určení do místa dodání.

21. Mezi žalobkyní a žalovanou tak dle zjištěných skutečností byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu výše citovaného § 2555 OZ.

22. Podle daného ustanovení se smlouvou o přepravě věci dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.

23. Citované podmínky byly v projednávané věci splněny. Došlo totiž k přepravě kejdy z místa odeslání do místa určení. O tom svědčí jednak předmětné dodací listy a jednak i fakt, že žalovaná v průběhu řízení netvrdila, že by k přepravě kejdy nedošlo.

24. V tomto ohledu má soud za to, že nárok uplatněný žalobkyní je po právu a nebyl žalovanou nijak zpochybněn. Žalovaná nerozporovala povahu služby, sjednanou cenu ani faktické uskutečnění dané služby (tj. přepravy kejdy) v rozsahu dle souvisejících faktur. O jakékoliv zpochybnění daného nároku se pak žalovaná připravila tím, že se nedostavila k jednání proběhnuvšímu dne [datum] u zdejšího soudu.

25. Soud pak má za osvědčené i to, že žalovaná uhradila na fakturu [číslo] částku 50 000 Kč a na fakturu [číslo] neuhradila ničeho. Žalovaná danou skutečnost (plynoucí z předložených faktur a z výpisu z účtu) v průběhu řízení i v průběhu komunikace předcházející podání žaloby jakkoli nezpochybnila. Netvrdila, že by faktury plně uhradila (to ostatně nevyplynulo ani z provedeného dokazování). Žalovaná svoji procesní obranu vystavěla pouze na tom, že v dopravované kejdě se nacházelo kamení 26. Žalovaná se v rámci soudního řízení bránila pouze tím, že dle zjištění v místě vykládky měla kejda obsahovat kameny. Žalovaná však danou skutečnost nikterak blíže nespecifikovala, nenavrhla například započtení pohledávky na náhradu škody na pohledávku žalobkyně. Tvrzení žalované ohledně přítomnosti kamení v kejdě nelze nadto bez dalšího spojovat s nárokem žalobkyně na uhrazení ceny služby spočívající pouze v dopravě zboží. V souladu s ustanovením § 2564 OZ vzniká nárok dopravce na úhradu přepraveného bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení. Pokud žalovaná nerozporuje poskytnutí služby, počet ujetých kilometrů ani celkovou cenu, nelze odmítnout úhradu ceny poskytnuté služby pouhým odkazem na to, že předmět přepravy měl být poškozen. Případná přítomnost kamení v kejdě by případně mohla zakládat práva žalované na náhradu škody podle ustanovení § 2566 a násl. OZ, nikoli však právo žalované bez dalšího odmítnout uhradit cenu služby. Nutno opětovně zdůraznit, že žalobkyně nebyla smlouvou vázána ke kontrole kejdy.

27. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni celou jí nárokovanou částku sestávající se z 73 522,65 Kč (neuhrazená část faktury [číslo]) a z 57 987, 07 Kč (neuhrazená faktura [číslo]). K dané částce pak soud připočetl i náklady spojené s uplatněním každé z pohledávek ve výši 1 200 Kč (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalované částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 OZ ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok přitom přiznal s ohledem na jednotlivá data splatnosti neuhrazených faktur.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 100 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 260 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 131 509,72 Kč. Právní zástupce žalobkyně učinil ve věci 6 úkonů právní služby. Za 4 tyto úkony mu soud přiznal odměnu dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, 2x písemné podání ve věci samé ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a vyjádření ze dne [datum] a účast při soudním jednání dne [datum]). Za další 2 úkony soud přiznal mimosmluvní odměnu ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 2 a 3 a. t. (výzvy k plnění ze dne [datum] a ze dne [datum], které soud neposoudil jako výzvy podle § 11 odst. 1 písm. d), a. t., nýbrž jako výzvy podle § 11 odst. 2 písm. h) a. t.). Celkově tedy soud přiznal žalobkyni částku 31 900 Kč. K této částce dále soud připočetl 6 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tedy 1 800 Kč. Úspěšné žalobkyni pak náleží i náhrada jízdních výdajů v souvislosti s cestou na soudní jednání na trase [obec] – [obec] – [obec] – v celkové délce trasy 186 km [webová adresa]). Základní náhrada za použití silničního motorového vozidla činí 5,20 Kč (vyhláška č. 467/2022 Sb.) za 1 km jízdy, celkově tedy 967 Kč. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty pak činí 573 Kč (spotřeba 7 litrů motorové nafty na 100 Km, při ceně za litr motorové nafty ve výši 44,10 Kč). V souvislosti s cestou zástupce žalobkyně na soudní jednání pak soud přiznal i související náhradu za promeškaný čas ve výši 600 Kč (6 půlhodin, každá za 100 Kč) podle § 14 a. t.