14 C 18/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Anonymizováno o zaplacení 49 355,26 Kč s příslušenstvím o vzájemném návrhu na zaplacení 162 546,64 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhala uhrazení 49 355,28 Kč a úroku z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za období od 2. 10. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované náhradu nákladů řízení o žalobě v částce 27 739 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalované částku 162 546,64 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 150 644,74 Kč za období od 12. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 901,90 Kč za období od 12. 6. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit žalované náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu v částce 101 014 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou (ve znění soudem povolené změny) ze dne 15. 1. 2024 domáhala na žalované uhrazení 49 355,28 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši jdoucího ode dne 2. 10. 2023 do zaplacení, a to z titulu vrácení plnění, které žalobkyně žalované uhradila na základě smlouvy o dílo na výstavbu rodinného domu ze dne 2. 8. 2022, od které žalobkyně odstoupila.

2. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou vstoupila v jednání ohledně výstavby rodinného domu.

3. Dne 10. 11. 2021 proběhlo první jednání se zaměstnancem žalované, , jméno FO, , který žalobkyni přislíbil, že do Vánoc roku 2022 bude bydlet v novém domě. Dne 17. 1. 2022 žalobkyně jednala s , jméno FO, o projektu. Následně žalobkyně v postavení objednatele uzavřela s žalovanou v postavení zhotovitele dne 23. 3. 2022 smlouvu o představebním servisu a smlouvu o smlouvě budoucí o dílo č. , hodnota, (dále též „smlouva o představebním servisu“). Dne 1. 4. 2022 uhradila žalobkyně zálohu za představební servis ve výši 70 000 Kč. Následně do června roku 2022 neproběhla ze strany pana , jméno FO, žádná komunikace kromě ujišťování, že žalovaná čeká na přípojku na místní vodovod. Dne 2. 8. 2022 byla uzavřena smlouva o dílo č. , hodnota, (dále též „smlouva o dílo“). Dne 17. 8. 2022 žalobkyně od , jméno FO, zjistila, že „veškerá povolení jsou“. Dne 29. 8. 2022 byl uzavřen dodatek ke smlouvě o dílo (dále též „dodatek“). Dne 5. 9. 2022 byla žalobkyni zaslána k podpisu plná moc pro , tituly před jménem, , jméno FO, , pracovníka žalované, a to za účelem vyřízení stavebního povolení. Dne 20. 10. 2022 žalobkyně uhradila další zálohu, tentokráte ve výši 200 000 Kč, avšak , právnická osoba, na další urgence žalobkyně již nereagoval. Dne 24. 11. 2022 navrhl , jméno FO, schůzku. Dne 28. 11. 2022 žalobkyně navrhla dvě místa schůzky, avšak nedostala odpověď. Dne 12. 12. 2022 žalobkyně na stavebním úřadu zjistila, že o stavební povolení bylo požádáno až dne 29. 11. 2022, a nadto schází sedm stanovisek. Žalobkyně se proto pokoušela telefonicky kontaktovat , jméno FO, , avšak ten nekomunikoval. Dne 17. 4. 2023, kdy stále nebylo vydáno stavební povolení, žalobkyně odvolala plnou moc pro , tituly před jménem, , jméno FO, a následně stavební povolení začala zařizovat a stavbu realizovat obchodní společnost , právnická osoba, Za těchto okolností by žalobkyně smlouvu neuzavřela; již 4 měsíce měla bydlet v novém domě.

4. Dne 30. 8. 2023 byla žalobkyni doručena faktura č. , hodnota, , kterou byl vyúčtován představební servis. V rámci této faktury žalovaná cenu představebního servisu vyčíslila na 220 544,74 Kč, po odečtení žalobkyní uhrazené zálohy ve výši 70 000 Kč tak žalovaná žádala na žalobkyni uhrazení 150 544,74 Kč.

5. Jelikož však žalobkyně na základě fakturačního plánu obsaženého v dodatku uhradila dne 1. 4. 2022 částku 70 000 Kč a dne 20. 10. 2022 částku 200 000 Kč, požádala žalovanou dopisem svého právního zástupce ze dne 4. 6. 2023 o vrácení částky 49 35,26 Kč, tj. rozdílu mezi cenou představebního servisu (220 544,74 Kč) a jí uhrazenou částkou 270 000 Kč.

6. Uvedeným dopisem žalobkyně současně odstoupila od smlouvy o dílo.

7. Žalovaná (prostřednictvím , jméno FO, ) žalobkyni v listopadu roku 2021 ujistila, že do Vánoc roku 2022 bude bydlet v novém domě. To nebylo splněno. Žalovaná nezajistila včas stavební povolení a nezačala vůbec stavbu. Žalovaná s žalobkyní nadto víc jak půl roku nekomunikovala. Na věc nemá vliv, že žalobkyně změnila v srpnu roku 2022 záměr z výstavby patrového rodinného domu na rodinný dům přízemní, pročež došlo k podpisu dodatku. Stalo se tak totiž jen měsíc a půl po podpisu smlouvy o dílo, a žalobkyně byla navíc panem , jméno FO, ujištěna, že nedojde k žádnému prodlení, neboť bylo provedeno „pouze“ seříznutí patra. Žalobkyně dále uvedla, že projektová dokumentace měla vady (neobsahovala vyřešení vodovodní přípojky a navržení parkovacího stání na místě studny).

8. Žalobkyně tak byla názoru, že platně odstoupila od smlouvy o dílo, a žalovaná jí má vydat bezdůvodné obohacení.

9. Žalovaná nárok neuznala.

10. Tvrdila, že žalobkyně směšuje plnění poskytnutí stranami na základě různých smluv a různých právních důvodů. Platba ve výši 70 000 Kč byla platbou (zálohou) uhrazenou za představební servis na základě smlouvy o představebním servisu. Platba ve výši 200 000 Kč byla platbou (zálohou) za provedení díla dle smlouvy o dílo.

11. Byla dále názoru, že nebyla v prodlení, a to ani ve vztahu ke smlouvě o představebním servisu ani ve vztahu ke smlouvě o dílo.

12. Projektová dokumentace měla být dle smlouvy o představebním servisu vyhotovena zhruba do 90 dnů ode dne zaplacení zálohy (čl. 2.1 přílohy č. 1 ke smlouvě).

13. Záloha ve výši 70 000 Kč byla žalované zaplacena dne 12. 4. 2022. Následně probíhaly práce na projektové dokumentaci v souladu s harmonogramem dle přílohy č. 2 ke smlouvě.

14. Dne 10. 8. 2022 nicméně projevila žalobkyně zájem změnit typ domu z patrového domu na dům přízemní. Žalovaná jí vyhověla, veškeré práce byly proto zastaveny. Řešil se nový projekt i nová cenová nabídka. Dne 15. 9. 2022 byl uzavřen dodatek ke smlouvě o dílo reagující na danou změnu.

15. Vzhledem ke změně požadavku muselo dojít k vypracování nové projektové dokumentace, což dle čl. 4.1 smlouvy o představebním servisu přiměřeně posunulo termíny. Nová projektová dokumentace byla vyhotovena v listopadu roku 2022. Až na jejím základě bylo možno vyžádat potřebná stanoviska a požádat o stavební povolení. Návrh na stavební povolení byl podán dne 29. 11. 2022. V dané době prozatím z důvodu změny projektové dokumentace nebylo možno zajistit všechna potřebná stanoviska, například závazná stanoviska vlastníků infrastruktury.

16. Dne 13. 2. 2023 vydal stavební úřad usnesení o provedení společného územního a stavebního řízení. Dne 17. 4. 2023 stavební úřad rozhodl o zahájení společného řízení, což značí, že žádost byla bezvadná.

17. Toho stejného dne však žalobkyně vypověděla plnou moc pro , tituly před jménem, , jméno FO, , čímž porušila povinnost poskytovat žalované nezbytnou součinnost podle čl. 4.1 smlouvy o představebním servisu.

18. V dané době nebylo žalované doručeno žádné odstoupení od smlouvy. Žalovaná nadto v dotčené době nebyla v prodlení se splněním jakéhokoliv závazku, a to ani závazku dle smlouvy o dílo.

19. Ve smlouvě o dílo je výslovně sjednán závazek žalované zhotovit stavbu do 365 dnů poté, co nastanou následující skutečnosti: a) existence pravomocného stavebního povolení nebo rozhodnutí o umístění stavby umožňující výstavbu, b) řádné předání staveniště žalobkyní žalované, c) zaplacení zálohy z ceny díla s názvem platby (záloha před zahájením prací) dle fakturačního plánu, který tvoří přílohu číslo 4 smlouvy o dílo, tj. zálohy ve výši 1 743 015,25 Kč.

20. Žalobkyně však žalované v rozporu se smlouvou o dílo nepředala staveniště ani jí nepředala stavební povolení. Neuhradila ani předmětnou zálohu. Nadto v době, kdy žalobkyně odstoupila po od smlouvy o dílo, žalobkyně již částečně zmařila provedení díla, když již dne 1. 6. 2023 předala staveniště jinému zhotoviteli.

21. Odstoupení od smlouvy učiněné dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 4. 9. 2023 je dle žalované neurčité, neboť z něj není zřejmé, od jaké smlouvy chtěla žalobkyně odstoupit. Pokud chtěla žalobkyně odstoupit od smlouvy z důvodů, že by postup žalované vedl nepochybně k podstatnému porušení smlouvy, měla postupovat způsobem sjednaným ve smlouvě, to je písemně vyzvat žalovanou k nápravě. Pokud by tak učinila, byla by informována o tom, že v žalovaná v prodlení není.

22. Jelikož stavební povolení bylo vydáno na základě podkladů vyhotovených žalovanou, vystavila žalovaná žalobkyni dne 28. 8. 2023 fakturu na uhrazení 228 119,75 Kč za představební servis splatnou dne 11. 9. 2023. Po odečtení uhrazené zálohy ve výši 70 000 Kč a uhrazené částky 7 475 Kč za inženýrsko-geologický průzkum, žádala žalovaná o doplacení 150 644,75 Kč.

23. Vzhledem k tomu žalobkyně uvedenou částku neuhradila, uplatnila žalovaná v rámci nyní projednávaného sporu vůči žalobkyni vzájemný návrh, kterým žádala, aby soud uložil žalobkyni uhradit žalované 150 644,74 Kč a úrok z prodlení z této částky v zákonné výši za období od 12. 9. 2023 do zaplacení.

24. Žalovaná dále v rámci vzájemného návrhu požadovala po žalobkyni zaplacení 11 901,90 Kč s příslušenstvím, a to s odkazem na skutečnost, že žalobkyně si stavbu nechala realizovat jinou obchodní společností, což zapříčinilo, že dodání představebního servisu a projektové dokumentace nepodléhá snížené sazbě DPH, nýbrž základní sazbě DPH. Snížená sazba daně je totiž aplikovatelná na dodání projektové dokumentace u stavebních a montážních prací u staveb pro bydlení a sociální bydlení, pouze pokud dodavatel provede i stavbu.

25. Vzhledem k tomu, že si žalobkyně nechala rodinný dům postavit jinou obchodní společností, odstoupila žalovaná dopisem ze dne 24. 4. 2024 od smlouvy o dílo pro dodatečnou nemožnost plnění. V takové situaci jí podle § 2613 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „o. z.“) náleží cena za zhotovení stavby snížená o to, co neprovedením díla žalovaná ušetřila. Uvedená částka činí 737 548,32 Kč a žalovaná žalobkyni k jejímu uhrazení vyzvala dopisem ze dne 28. 5. 2024, který byl žalobkyni doručen dne 30. 5. 2024. Dopisem ze dne 4. 6. 2024 dále žalovaná započetla svou pohledávku ve výši 737 548,32 Kč oproti pohledávce žalobkyně na vrácení zálohy na zhotovení stavby ve výši 200 000 Kč.

26. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu žalobkyně zamítl a aby žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované částku 162 546,64 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 150 644,84 Kč od 12. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 11 901,90 Kč od 12. 6. 2024 do zaplacení.

27. V reakci na procesní obranu a vzájemný návrh žalované žalobkyně uvedla, že termíny dodání díla se prodloužily z důvodů na straně žalované. Termín 90 dnů nebyl dodržen. Prodlení žalované tu bylo i po změně typu domu žalobkyně. Odstoupení od smlouvy není neurčité; žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo. Představební servis žalobkyně uhradila a o něj se nesoudí. Důvodem pro odstoupení od smlouvy byla naprostá nečinnost žalované. Není tudíž pravdou, že by to byla žalobkyně, kdo zmařil provedení díla, žalovaná dílo neprovedla a ani s ním nezačala. Žalobkyně tudíž odstoupila od smlouvy a poptala jinou obchodní společnost, která dílo provedla. Žalovaná nemohla odstoupit od smlouvy, neboť od této odstoupila již žalobkyně. Co se týče DPH, tato nebyla žalovanou vyúčtována, a nebylo prokázáno, že by byla žalovanou uhrazena. K námitce žalované o nepředání staveniště žalobkyně uvedla, že k tomu nebyla nikdy vyzvána. Vzhledem k tomu, že s dílem nebylo ze strany žalované ani započato, nemohl vzniknout nárok žalobkyně na marži, provizi ani obchodní rezervy. Daný požadavek je nadto nemravný. Žalobkyně proto setrvala na požadavku na uhrazení 49 355,26 Kč s příslušenstvím. Dále navrhla, aby soud vzájemný návrh žalované zamítl.

28. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

29. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 14. 3. 2023 smlouvu o představebním servisu a smlouvu o smlouvě budoucí o dílo č. , hodnota, . Žalovaná jako zhotovitel se uvedenou smlouvou zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalobkyni jako objednatele dílo spočívající v představebním servisu zahrnujícím zpracování projektové dokumentace ke stavebnímu řízení.Žalobkyně se zavázala dílo převzít a zaplatit za něj cenu ve výši a způsobem sjednaným ve smlouvě.V čl. 3 smlouvy bylo sjednáno že cena za dílo je pevná a činí 167 687,25 Kč. Povinnost provést dílo jeho řádným dokončením a předáním bude dle smlouvy splněna předáním projektové dokumentace žalobkyni.V čl. 5.2 je uvedeno, že oznámení nebo jiná sdělení podle smlouvy musí být učiněna písemně v českém jazyce, a to formou dopisu nebo e-mailu na ve smlouvě uvedené adresy.Podle čl. 5.4 smlouvy bylo možno smlouvu měnit pouze formou písemných, vzestupně číslovaných dodatků podepsaných oprávněnými zástupci obou smluvních stran.V čl. 4.2 se žalobkyně zavázala, že žalované poskytne veškerou nezbytnou součinnost k provedení díla, případně jí udělí plnou moc pro stavební či územní řízení.Žalovaná se zavázala, že práce provede v termínech dle harmonogramu prací obsaženého v příloze č. 2 smlouvy.V čl. 4.1 smlouvy bylo sjednáno, že termíny uvedené v harmonogramu prací se přiměřeně posunují o dobu, po kterou se prodlouží stavební či územní řízení u příslušného stavebního úřadu z důvodů nezávislých na vůli žalované.V příloze číslo 2 smlouvy je obsažen harmonogram prací představebního servisu. Tento zahrnuje lhůtu 60 dnů na vykreslení výkresů rodinného domu, lhůtu 40 dnů na zpracování textových zpráv odborných posudků a existenci sítí, lhůtu 7 dnů na vykreslení situačních výkresů a přípojek inženýrských sítí, lhůtu 5 dnů na odevzdání dokumentace klientovi, lhůtu 90 dnů na vyřizování stanovisek a vyjádření, lhůtu 10 dnů na koordinaci a úpravu projektové dokumentace a lhůtu 30-90 dnů na projednání záměru stavebním úřadem. Dále je v harmonogramu výslovně uvedeno, že termíny vyřízení stanovisek a stavebního řízení jsou orientační, mohou se měnit v závislosti na požadavcích úředníků nebo připravenosti pozemku. Termíny běží od zaplacení zálohy klientem.

30. Dne 2. 8. 2022 žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o dílo č. , hodnota, . Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala na svůj náklad a nebezpečí pro žalobkyni provést dílo spočívající ve zhotovení novostavby rodinného domu. Žalobkyně se zavázala dílo převzít a zaplatit za ně žalované cenu ve výši a způsobem sjednaným v příloze číslo 4 smlouvy nazvané fakturační plán a platební podmínky.Doba zhotovení díla byla sjednána v čl. 3.1 smlouvy tak, že zhotovitel, tzn. žalovaná, se zavázala dílo provést do 365 kalendářních dnů poté, co nastanou všechny tyto skutečnosti: a) existence pravomocného stavebního povolení nebo rozhodnutí o umístění stavby umožňující výstavbu na pozemku, b) řádné předání staveniště objednatelem zhotoviteli se zajištěním dodávky elektrické energie a vody, c) zaplacení zálohy z ceny díla žalobkyní s názvem platby (Záloha před zahájením prací) dle fakturačního plánu, který tvoří přílohu číslo 4 smlouvy.V čl. 4.2 bylo sjednáno, že cenu díla bude žalobkyně hradit na základě faktur vystavených žalovanou podle splátkového kalendářeV čl. 5.2 bylo sjednáno, že žalovaná splní svou povinnost provést dílo jeho řádným dokončením a předáním žalobkyni. Předání a převzetí díla bude uskutečněno po dokončení prací v předem dohodnutém čase a termínu dle smlouvy.V čl. 6.2 bylo obdobně jako v předešlé smlouvě sjednáno, že oznámení nebo jiná sdělení musí být učiněna písemně v českém jazyce, a to formou dopisu nebo e-mailu zaslaných na adresy uvedené ve smlouvě. Návazně pak v čl. 6.4 bylo sjednáno, že smlouvu o dílo je možné měnit pouze formou písemných dodatků podepsaných oprávněnými zástupci obou smluvních stran.

31. Přílohu číslo 4 smlouvy o dílo tvoří fakturační plán, dle kterého měla žalobkyně celkově za představební servis a za výstavbu rodinného domu uhradit žalované částku 5 021 020,54 Kč. Z toho 70 000 Kč tvořilo zálohu po podpisu smlouvy o představebním servisu a 200 000 Kč činilo zálohu po podpisu smlouvy o dílo. Doplatek na smlouvu o představením servisu činil 97 687,25 Kč.

32. Ke smlouvě o dílo byl dne 15. 9. 2022 sjednán dodatek, kterým došlo ke změně specifikace a rozsahu díla, včetně ceny a fakturačního plánu z varianty patrový rodinný dům na dům přízemní. Dodatek obsahoval novou cenovou nabídku a nový fakturační plán. Nově byla cena za představební servis a za provedení díla spočívajícího ve výstavbě rodinného domu sjednána na částku 3 760 874,75 Kč. Celková částka za představební servis byla sjednána na 228 119,75 Kč. Cena za stavbu rodinného domu byla sjednána na 3 532 75 Kč.Přílohu č. 4 dodatku tvoří fakturační plán, ze kterého plyne, že jako první měla být uhrazena záloha na představební servis ve výši 70 00 Kč; ve fakturačním plánu je uvedeno, že tato již byla uhrazena. Další zálohou měla být částka 20 000 Kč, a to po podpisu smlouvy o dílo. Jako další mělo být provedeno vyúčtování představebního servisu, a to částkou 158 119,75 Kč. Jako čtvrtá platba měla být uhrazena částka 1 743 015,25 Kč, a to jako záloha před zahájením prací ve výši 55 % z ceny za výstavbu.

33. Žalovaná vystavila dne 28. 3. 2023 zálohovou fakturu číslo , hodnota, , kterou žalobkyně vyúčtovala částku 70 000 Kč jako zálohu po podpisu smlouvy o představebním servisu.

34. Žalobkyně tuto částku žalované uhradila v dubnu roku 2022 (nesporná tvrzení účastníků). Úmyslem žalobkyně bylo danou platbu uhradit na závazek ze smlouvy o představebním servisu (vyjádření žalobkyně na jednání soudu dne 1.8. 2024).

35. Dne 23. 9. 2022 žalovaná vystavila zálohovou fakturu číslo , hodnota, , kterou žalobkyni vyfakturovala 20 000 Kč jako zálohu po podpisu smlouvy o dílo.

36. Žalobkyně uvedenou částku žalované uhradila dne 20. 10. 2022 (nesporná tvrzení účastníků). Úmyslem žalobkyně bylo danou platbu uhradit na závazek ze smlouvy o dílo (vyjádření žalobkyně na jednání soudu dne 1.8. 2024).

37. Dne 28. 8. 2023 žalovaná vystavila fakturu č. , hodnota, , na jejímž základě po žalobkyni požadovala uhrazení 150 644,74 Kč. Ve faktuře je uvedeno, že se jedná o třetí platbu podle fakturačního plánu, tj. o vyúčtování představebního servisu, jehož cena činí 228 119,75 Kč. Po odečtení uhrazené zálohy ve výši 70 000 Kč a částky 7 475 Kč za již uhrazený geologicko-inženýrský průzkum žalovaná žádala, aby jí žalobkyně do 11. 9. 2023 uhradila 150 644,74 Kč. Ve faktuře je dále uvedeno, že plnění žalované je dokončeno ve fázi podání dokumentace ke stavebnímu řízení na stavebním úřadě a že další plnění není možné z důvodu přerušení součinnosti žalobkyně v souvislosti s odvoláním plné moci bez udání důvodů.

38. V reakci na posledně uvedenou fakturu právní zástupce žalobkyně zaslal žalované dopis ze dne 4. 9. 2023 nazvaný Převzetí právního zastoupení, Reakce na fakturu – daňový doklad č. , hodnota, ze dne 29. 8. 2023, Odstoupení od Smluv, Výzva k vrácení přeplatku na zálohách. V tomto podání právní zástupce žalobkyně po rekapitulaci průběhu smluvního vztahu uvedl, že jelikož v dubnu ještě nebylo vydáno stavební povolení, a jelikož v dané době již žalobkyně dle vyjádření , jméno FO, měla bydlet, žalobkyně dne 17. 4. 2022 odvolala plnou moc žalované, čímž odstoupila od smlouvy o dílo. V článku V daného dopisu je dále uvedeno: „Tedy jménem klientky z procesní opatrnosti znovu odstupuji ve smyslu ust. § 2593 NOZ a obecných ust. § 2001 a § 2002 NOZ. Dále reklamuji fakturu č. , hodnota, , když částka v ní uvedená již byla zaplacena mou klientkou formou zaplacení faktor , Anonymizováno, ze dne 12. 4. 2022 – 70 000 Kč a , Anonymizováno, ze dne 23. 9. 2022 – 200 000 Kč. Naopak jménem klientky vyzývám k vrácení jejího přeplatku ve výši 49 355,26 Kč do 14 dnů od doručení tohoto dopisu“.

39. V reakci na danou výzvu žalovaná zaslala žalobkyni dopis ze dne 12. 9. 2023, ve kterém uvedla, že faktura č. , hodnota, se týkala vyúčtování za představební část díla. Žalovaná dodala, že odstoupení od smlouvy (smluv) ze dne 4. 9. 2023 je prvním odstoupením, které eviduje. Navrhla, že vyhotoví návrh dohody u končení a narovnání smluvního vztahu, jehož předmětem bude i záloha e výši 200 000 Kč uhrazená na stavební část díla.

40. V navazujícím dopisu ze dne 2. 10. 2023 žalovaná konstatovala, že vzhledem ke změně požadovaného typu domu bylo nutno zpracovat novou projektovou dokumentaci. Započaly tak běžet nové lhůty dle harmonogramu. Došlo naopak k porušení smlouvy o dílo žalobkyní, která odvolala plnou moc. Žalovaná tak navrhla, aby byla uzavřena dohoda, jejíž předmětem bude narovnání sazby DPH ze sazby 15 % na 21 %, narovnání nároku žalované na uhrazení ušlého zisku ve výši 737 548 Kč, narovnání nároku žalované na smluvní pokutu dle smlouvy o představebním servisu a vyúčtování žalobkyní uhrazené zálohy ve výši 200 000 Kč.

41. Právní zástupce žalobkyně návazně zaslal žalované dopis ze dne 16. 10. 2023, ve kterém sdělil, že navrhované řešení není pro žalobkyni, až na vrácení zálohy ve výši 200 000 Kč, přijatelné. Jelikož nebyla stavba ani zahájena, nemohl žalované uniknout jakýkoliv zisk, a pokud se tak stalo, bylo to vinou žalované. Byla to tedy žalovaná, kdo nedodržela smluvní podmínky. Žalobkyně tak nadále požadovala vrácení částky 49 35,26 Kč.

42. Dopisem ze dne 15. 1. 2023 žalovaná reagovala s tvrzením, že projektová dokumentace měla být vypracována ve lhůtě zhruba 90 dnů ode dne zaplacení zálohy s tím, že termíny vyřízení a stanovisek a stavební řízení jsou orientační a mohou se měnit. Po zaplacení zálohy dne 12. 4. 2022 práce na projektové dokumentaci probíhaly v souladu s harmonogramem. Pokud by žalobkyně dne 10. 8. 2022 nevyjádřila přání změnit typ domu, veškeré projektové podklady by již byly hotovy. Žalovaná žalobkyni vyhověla, a dne 2. 8. 2022 byla podepsána dohoda obsahující dodatek ke smlouvě o dílo. Na základě dodatku došlo ke kompletní změně specifikace rozsahu stavby, musela být zpracována zcela nová projektová dokumentace. Tato byla vyhotovena v listopadu roku 2022. Dne 29. 11. 2022 byl rovněž podán návrh na vydání stavebního povolení. Stavební úřad však vydal usnesení o projednání záměru ve společném řízení až 13. 2.2023, a až dne 17. 4. 2023 oznámil zahájení společného územního a stavebního řízení. Dne 17. 4. 2023 však žalobkyně porušila povinnost poskytovat součinnost, když odvolala plnou moc. Žalovaná dodala, že odstoupení od smlouvy učiněné právním zástupcem žalobkyně je neurčité, proto neplatné. Žalovaná navrhla uzavření dohody o narovnání, v rámci které by bylo vyřešeno narovnání sazby DPH, kompenzace ušlého zisku žalované a vyúčtování poskytnutých plnění. Dodala, že pokud nedojde k uzavření dohody o narovnání, žalovaná trvá na pokračování smluvního vztahu a vyzývá žalobkyni k poskytnutí součinnosti, zejména k dodání příslušného stavebního povolení.

43. Žalovaná dopisem ze dne 24. 4. 2024 informovala žalobkyni o tom, že vzhledem k tomu, že žalované nebylo do dnešního dne předáno staveniště a vzhledem k tomu žalobkyně si nechala stavbu rodinného domu zhotovit jinou obchodní společností, odstupuje žalovaná od smlouvy o dílo pro dodatečnou nemožnost plnění pro zmaření provedení díla žalobkyní. Ze souvisejícího podacího lístku a informace o sledování zásilky číslo , Anonymizováno, plyne, že uvedený dopis byl uložen a připraven k vyzvednutí dne 26. 4. 2024.

44. V dopisu ze dne 28. 5. 2024 žalovaná informovala žalobkyni, že, jelikož došlo k odstoupení od smlouvy ze strany žalované pro zmaření provedení díla, požaduje žalovaná, aby jí žalobkyně ve lhůtě do 3. 6. 2024 uhradila částku ve výši 737 548,32 Kč jako cenu za zhotovení stavby sníženou o to, co žalovaná neprovedením díla ušetřila. Tento dopis byl žalobkyni dodán dne 30. 5. 2024, jak plyne ze souvisejícího podacího lístku a sledování zásilek k zásilce číslo , Anonymizováno, .

45. Dne 28. 5. 2024 žalovaná vystavila opravný daňový doklad číslo , hodnota, , kterým s datem splatnosti 11. 6. 2024, vyúčtovala žalobkyni částku 11 511,90 Kč s odůvodněním, že se má jednat o narovnání sazby DPH. Uvedená faktura byla právnímu zástupci žalobkyně dodána do datové schránky dne 5. 6. 2024, jak plyne z dodejky datové zprávy ID , Anonymizováno, .

46. Žalovaná v dopisu ze dne 4. 6. 2024 nazvaném zápočet pohledávek: , Jméno žalované, . versus paní , jméno FO, uvedla že, jelikož odstoupila od smlouvy o dílo pro dodatečnou nemožnost plnění pro zmaření provedení díla ze strany žalobkyně, a jelikož žalobkyně neuhradila pohledávku žalované ve výši 737 548,32 Kč, žalovaná započítává svou pohledávku na uhrazení 737 548,32 Kč vůči pohledávce žalobkyně na vrácení zálohy na zhotovení stavby ve výši 200 000 Kč. Tento dopis byl právnímu zástupci žalobkyně dodán do datové schránky dne 5. 6. 2024, jak plyne z dodejky datové zprávy ID , Anonymizováno, .

47. V dopisu ze dne 4. 6. 2024 nazvaném Výzva k úhradě dluhu, předžalobní upomínka – paní , Jméno žalobkyně, byla žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou opakovaně vyzvána, aby žalované uhradila 737 548,32 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 4. 6. 2024 do zaplacení, a to do 12. 6. 2024. Uvedený dopis byl právnímu zástupci žalobkyně dodán do datové schránky dne 5. 6. 2024, jak plyne z dodejky datové zprávy ID , Anonymizováno, .

48. Z e-mailu ze dne 21. 2. 2022 soud zjistil, že , právnická osoba, , regionální ředitel žalované, zaslal žalobkyni dne 21. 2. 2022 e-mail, ve kterém uvedl, že v příloze zasílá první cenovou nabídku, která obsahuje cenu za kompletní představební servis, cenu za spodní stavbu, cenu za hrubou stavbu, cenu za stavbu k dokončení a cenu za stavbu na klíč. , právnická osoba, dále uvedl, že se s žalobkyní mohou domluvit na další schůzce; v termínu od 2. 3. bude , právnická osoba, k dispozici v Praze.

49. Z e-mailového vlákna mezi dny 3. 3. 2022 a 8. 3. 2022 soud zjistil, že , právnická osoba, zaslal dne 3. 3. 2022 dalším pracovníkům žalované e-mail, ve kterém uvedl, že je vše ještě raději jednou projednal s žalobkyní a ověřil si u ní požadované změny. Sjednané změny jsou následně v e-mailu uvedeny. Projektant žalované, , adresa, , e-mailem ze dne 4. 3. 2022 zaslal mimo jiné , jméno FO, přes úschovnu výkres požadovaných změn. , právnická osoba, následně dne 8. 3. 2022 poslal žalobkyni e-mail, ve kterém uvedl, že zítra, nejpozději pozítří, by měl od rozpočtáře dostat opravenou cenovou nabídku na změny. Dále žalobkyni poslal odkaz na jemu poslané výkresy.

50. Z e-mailu ze dne 30. 9. 2022 soud zjistil, že projektant žalované zaslal dalším pracovníkům žalované, mimo jiné i , jméno FO, , výkresy projektové dokumentace na přízemní variantu rodinného domu žalobkyně. Z navazujícího e-mailu ze dne 4. 10. 2022 soud zjistil, že , právnická osoba, přeposlal žalobkyni odkaz na novou projektovou dokumentaci.

51. Z listinného podkladu vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že tento obsahuje mj. nákladový rozpočet, ve kterém je na základě nákladové ceny každého jednotlivého materiálu a každé jednotlivé práce nutných pro výstavbu domu dle smlouvy o dílo vypočtena obchodní cena, za kterou žalovaná postaví daný dům. Tato je určena tak, že k jednotlivým nákladovým cenám prací a materiálu je připočtena marže žalované ve výši 476 630,71 Kč, provize žalované ve výši 130 482,83 Kč a obchodní rezerva (pro slevu, extra provize, vouchery) ve výši 150 000 Kč. Celkově je tak v daném dokumentu uvedena obchodní cena za představební servis ve výši 228 119,75 Kč, obchodní cena za provedení stavby ve výši 3 532 755 Kč a souhrnná obchodní cena za představební servis a provedení stavby ve výši 3 760 874,75 Kč.

52. Ze spisu stavebního úřadu , právnická osoba, ve , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že dne 29. 11. 2022 bylo předmětnému úřadu doručeno společné oznámení záměru týkající se novostavby rodinného domu žalobkyně, ve kterém bylo uvedeno, že žalobkyně je zastupována , tituly před jménem, , jméno FO, . Výzvou ze dne 7. 12. 2022 stavební úřad zástupce žalobkyně vyzval, aby do 31. 3. 2023 odstranil nedostatky žádosti spočívající v chybějícím vyjádření o existenci sítí, chybějícím závazném stanovisku úřadu územního plánování, chybějícím vyjádření Obvodního báňského úřadu pro území hlavního města Prahy a Středočeského kraje, chybějících souhlasech vlastníků sousedních pozemků a chybějícím rozhodnutí o povolení připojení ke komunikaci. Chybějící dokumenty byly následně dodány. Podáním ze dne 30. 1. 2023 zástupce žalobkyně požádal o udělení výjimky z povinnosti zachovat stanovené odstupové vzdálenosti od okolních pozemků. Stavební úřad usnesením ze dne 13. 2. 2023 rozhodl o provedení společného územního stavebního řízení. Usnesením z toho stejného dne dále stavební úřad rozhodl o spojení řízení o výjimce a řízení o žádosti o společném oznámení záměru. Oznámením ze dne 17. 4. 2024 následně stavební úřad informoval účastníky o zahájení společného řízení a upuštění od ústního jednání a současně stanovil lhůtu 15 dnů na uplatnění závazných stanovisek a námitek a připomínek účastníků. Podáním ze dne 17. 4. 2023 žalobkyně odvolala plnou moc pro , tituly před jménem, , jméno FO, . Podáním ze dne 1. 5. 2023 byla žalobkyně vyzvána k uhrazení správního poplatku ve výši 1 500 Kč za řízení o žádosti o zahájení společného projednání. Dne 10. 5. 2023 stavební úřad vydal rozhodnutí, kterým předmětný stavební záměr schválil; uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 6. 2023.

53. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Z dalších provedených důkazů soud neučinil skutková zjištění relevantní pro posuzovanou věc, a proto je v rozsudku nerekapituluje. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy. Další důkazy navržené účastníky soud neprováděl (soud například neprovedl důkaz projektovou dokumentací), když je pro posouzení projednávané věci s ohledem na dostatečně zjištěný skutkový stav považoval za nadbytečné.

54. Po právní stránce věc soud posoudil následujícím způsobem.

55. Soud na prvním místě považuje za nutné uvést základní východiska a jádro projednávané věci.

56. Mezi stranami není spor o tom, že spolu uzavřely smlouvu o představebním servisu, následně smlouvu o dílo a konečně její dodatek. Cílem a smyslem všech těchto smluv bylo zhotovení domu žalobkyně. Výsledkem smlouvy o představebním servisu mělo být vypracování projektové dokumentace a vydání příslušného veřejnoprávního povolení, na jehož základě by bylo lze rodinný dům postavit.

57. Žalobkyně tvrdí, že na základě smlouvy o představebním servisu žalované uhradila 70 000 Kč a na základě smlouvy o dílo 200 000 Kč (uvedené ostatně plně odpovídá textu předmětných faktur a textu daných smluv, resp. textu fakturačních plánů k těmto připojeným, dle kterých byla platba 70 000 Kč zálohou na představební servis, tj zálohou uhrazenou dle smlouvy o představebním servisu, a platba 200 000 Kč byla zálohou na realizaci díla, tj. zálohou uhrazenou dle smlouvy o dílo). Uhrazení daných částek žalovaná nesporuje.

58. Žalobkyně nezpochybňuje výši platební povinnosti vzniklé na základě smlouvy o představebním servisu.

59. Tvrdí však (po změně žaloby), že odstoupila od smlouvy o dílo, a že tudíž měla povinnost žalované uhradit pouze cenu představebního servisu, a že tudíž „přeplatila“ částku 49 355,26 Kč (žalobkyní celkově uhrazených 270 000 Kč mínus cena představebního servisu).

60. Jako důvod odstoupení od smlouvy žalobkyně jak v písemném odstoupení, tak k výslovnému dotazu soudu, označila skutečnost, že žalovaná byla, co se týče plnění závazku, v prodlení, neboť ještě v dubnu roku 2023 nebylo vydáno stavební povolení, ačkoliv zaměstnanec žalované , právnická osoba, žalobkyni přislíbil, že na Vánoce roku 2022 bude již bydlet v novém domě.

61. Žalovaná nesouhlasí s tím, že by byla v prodlení, a to ve vztahu ani k jedné ze smluv. Považuje proto odstoupení žalobkyně za neplatné (neplatnost dovozuje i na základě neurčitosti písemného odstoupení zachyceného v dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 4. 9. 2023).

62. Žalovaná sama, po zjištění, že žalobkyně nechala stavbu realizovat jinou obchodní společností (což žalobkyně sama tvrdí), dopisem ze dne 24. 4. 2024 odstoupila od smlouvy o dílo pro dodatečnou nemožnost plnění. Pohledávku žalobkyně na vrácení zálohy uhrazené na základě této smlouvy ve výši 200 000 Kč žalovaná žalobkyni nevrátila, nýbrž oproti této pohledávce započetla svoji pohledávku na zaplacení částky 737 548,32 Kč, kterou žalovaná po žalobkyni požaduje s odkazem na § 2613 o. z., neboť je názoru, že dílo bylo zmařeno žalobkyní.

63. Současně se žalovaná na žalobkyni vzájemným návrhem domáhá uhrazení jednak doposud neuhrazené ceny představebního servisu (cena dle dodatku mínus uhrazených 70 000 Kč a mínus uhrazených 7 475 Kč za žalobkyní již zaplacená inženýrsko-geologický průzkum), a jednak částky odpovídající rozdílu mezi sníženou a základní sazbou DPH, neboť plnění dle smlouvy o představebním servisu by podléhalo snížené sazbě daně pouze, pokud by stavbu realizovala žalovaná jako dodavatel představebního servisu.

64. Z uvedeného plyne, že pro posouzení žaloby i vzájemného návrhu je na prvním místě nutno vyhodnotit, zda žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo platně.

65. Prvním právním jednáním, které by bylo lze vyložit jako odstoupení od smlouvy je dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 4. 9. 2023.

66. To, že žalobkyně předtím vypověděla plnou moc pro zástupce žalované, nelze v žádném případě vyhodnotit jako odstoupení od smlouvy. Jednak úmysl vypovědět jakoukoliv smlouvu není v daném dopise žalobkyně nikterak zachycen, a jednak tento dopis ani nebyl doručen (ani adresován) žalované, nýbrž tento byl adresován a doručen stavebnímu úřadu.

67. Žalovaná namítla, že odstoupení od smlouvy ze dne 4. 9. 2023 je neplatné pro neurčitost, neboť z něj nelze seznat, od jaké smlouvy žalobkyně odstupuje.

68. Soud souhlasí s žalovanou potud, že samotné písemné zachycení odstoupení od smlouvy je neurčité. Z jeho textu (vizte výše) nelze dovodit, zda žalobkyně odstupuje od smlouvy o dílo, od smlouvy o představebním servisu, či od obou smluv.

69. Uvedené však bez dalšího nevede k závěru o neplatnosti daného právního jednání.

70. Odstoupení od smlouvy, stejně jako jakékoliv jiné právní jednání, je totiž nutno , právnická osoba, vyložit. Pouze, pokud ani výklad neodstraní neurčitost právního jednání, lze dospět k závěru o tom, že ve skutečnosti o právní jednání nejde (§ 553 odst. 1 o. z.).

71. Výklad jednostranného právního jednání je nutno zacílit na úmysl jednajícího, byl-li tento druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět (556 o. z.).

72. Soud dotazem na účastníky na jednání dne 6. 6. 2024 ověřil, že mezi účastníky je nesporné, že úmyslem žalobkyně bylo odstoupit od smlouvy o dílo.

73. V takové situaci je vada právního jednání odstraněna, a odstoupení od smlouvy nelze diskvalifikovat jenom proto, že v jeho písemném zachycení nebyla vůle jednající (žalobkyně) zachycena dostatečně určitě.

74. Je tak nutno vycházet ze skutečnosti, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo.

75. Návazně je nutno vyhodnotit, zda tak žalobkyně učinit mohla, tedy zda bylo její odstoupení souladné se zákonem.

76. Podle § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

77. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

78. Podle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

79. Podle § 2005 odst. 1 in principio o. z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran.

80. Na tomto místě je nutno předeslat, že smluvní strany si v žádné ze smluv nesjednaly důvody, pro které by bylo lze odstoupit (mimo možnosti odstoupení v případě zvýšení ceny díla dle čl. 4.3 smlouvy o dílo, která však není pro nynější věc relevantní).

81. Žalobkyně jako důvod odstoupení tvrdí prodlení žalované.

82. Soud na prvním místě akcentuje, že k odstoupení od smlouvy o dílo došlo až dne 4. 9. 2023. V tomto okamžiku nicméně již žalobkyně dle vlastních tvrzení započala s realizací stavby domu za pomoci jiné obchodní společnosti, k čemuž dle žalobkyně došlo dne 1. 6. 2023 (vyjádření žalobkyně při jednání dne 6. 6. 2024). Jen těžko tak lze dojít k závěru, že žalovaná byla v prodlení s plněním v okamžiku, kdy nebyla bez své viny objektivně schopna plnění realizovat, a to z důvodu na straně objednatele, tj. žalobkyně.

83. Dále je nutno uvést, že dle smlouvy o dílo mělo být dílo provedeno do 365 dnů poté, co nastanou následující skutečnosti: a) existence pravomocného stavebního povolení nebo rozhodnutí o umístění stavby, b) řádné předání staveniště žalované a c) zaplacení zálohy na stavbu ve výši 1 743 015,25 Kč.

84. Žalobkyně přitom ani netvrdí, že by uhradila předmětnou zálohu, že by žalovanou informovala o existenci stavebního povolení, či že by toto žalované poskytla (povolení nadto bylo vydáno až v dubnu roku 2024), že by jí předala staveniště či že by uhradila zálohu ve výši 1 743 015,25 Kč.

85. V tomto ohledu soud dodává, že si je vědom, že za obvyklého chodu věcí, tj. v případě, že žalobkyně by dne 17. 4. 2023 nevypověděla plnou moc žalované pro stavební řízení, by stavebním povolením disponovala žalovaná, a žalobkyni by tak nebylo lze dávat k tíži, že stavební povolení nepředala žalované. V takovém případě by ostatně jen těžko šlo vytýkat žalobkyni, že žalované nepředala staveniště. Jelikož však žalobkyně vypověděla plnou moc pro zástupce žalované, žalovaná neměla povědomost, jaký je další průběh stavebního řízení. Nebyla si tak ani vědoma, zda a kdy bylo vydáno stavební povolení. Nemohla pak návazně ani dále postupovat při realizaci stavby a například žalobkyni vyzvat k zaplacení zálohy před započetím stavby ve výši 1 743 015,25 Kč a k předání staveniště. Dodat lze, že žalobkyně netvrdí a z provedeného dokazování neplyne, že by žalobkyně žalovanou jakýmkoliv způsobem o ukončení zastoupení informovala. Tím žalovanou v zásadě vyloučila z další možnosti plnit smlouvu o dílo (a i smlouvu o představebním servisu).

86. Je tak zřejmé, že žalovaná nebyla v době doručení dopisu ze dne 4. 9. 2023 v prodlení s plněním dle smlouvy o dílo.

87. Na tom nemůže nic změnit ani žalobkyní tvrzená skutečnost, že zaměstnanec žalované, , právnická osoba, , měl žalobkyni před podpisem smlouvy o dílo (a i před podpisem smlouvy o představebním servisu) sdělit, že žalobkyně bude v novém domě bydlet do Vánoc roku 2022.

88. I kdyby bylo žalobkyní prokázáno, že , právnická osoba, jí před podpisem smluv sdělil, že bude v domě bydlet do Vánoc 2022, neměnilo by to nic na skutečnosti, že v následně uzavřené smlouvě o dílo (a i ve smlouvě o představebním servisu) byly termíny plnění sjednány jiným způsobem. Nebylo sjednáno, že by stavba měla být dokončena do konce roku 2022. Sjednání termínu dodání plnění v obou smlouvách je přitom zcela jednoznačné a transparentní. Žalobkyně, ač v postavení spotřebitele a slabší strany, si tak musela (měla být) být plně vědoma, že jí tvrzeně přislíbený termín nebyl převzat do následně sjednaných závazků. V tomto ohledu lze inspirativně odkázat na rozhodnutí ze dne 20. 10. 2021, sp. zn. , spisová značka, , ve kterém Nejvyšší soud nepřiznal právní relevanci ani ujednáním obsaženým ve smlouvě o smlouvě budoucí v případě, kdy tato nebyla zanesena do následně uzavřené realizační smlouvy. O to méně lze přiznat právní relevanci „pouze“ tvrzením zaměstnance žalované učiněným před podpisem smluv. V této souvislosti se sluší dodat, že i pokud by snad ze strany , jméno FO, mělo dojít k obdobným ústním ujištěním i po podpisu smluv, ani to by nemělo samo o sobě vliv na povinnosti smluvních stran sjednané v rámci písemných smluv. Jak smlouva o dílo, tak i smlouva o představebním servisu v sobě totiž obsahují ustanovení, že je lze měnit pouze písemnými dodatky. Žalobkyně přitom ani netvrdila, že by společnou vůlí její a žalované mělo být opustit tuto výhradu písemných změn smlouvy. O opaku ostatně svědčí již to, že dodatek ke smlouvě o dílo byl sjednán písemně. Nadto, žalobkyně neuvedla ani žádné skutkové okolnosti, ze kterých by bylo lze dovozovat, že , právnická osoba, by byl oprávněn právně jednat za žalovanou. Právě uvedené platí i pro žalobkyní akcentovanou skutečnost, že žalobkyni mělo být (zřejmě , jméno FO, ) dne 17. 8. 2022 sděleno, že „všechna razítka jsou“. Ani toto sdělení, bylo-li by prokázáno, by nevedlo k závěru, že žalovaná by snad měla být v prodlení ve vztahu ke smlouvě o dílo. Dodat lze, že pár dní poté, co měla být žalobkyni uvedená skutečnost sdělena, žalobkyně požádala o změnu typu domu z domu patrového na dům přízemní. I pokud by tedy žalovaná v době před danou změnou skutečně měla k dispozici některá (či snad dokonce všechna) stanoviska, byla by nucena následně obstarat zcela nová.

89. Soud k otázce žalobkyní tvrzených důvodů prodlení dále v obecné rovině podotýká, že žalobkyně v zásadě tvrdí důvody týkající se prodlení žalované s plněním smlouvy o představebním servisu, a nikoliv důvody prodlení s plněním smlouvy o dílo.

90. Podle § 1913 o. z. nicméně jedna strana nemůže odepřít plnění ani odstoupit od smlouvy proto, že dluh druhé strany vzniklý z jiného právního důvodu nebyl splněn řádně a včas.

91. Nicméně, soud ve snaze učinit vše pro spravedlivé řešení věci a vědom si skutečnosti, že žalobkyně je spotřebitelkou, a skutečnosti, že smlouva o dílo a smlouva o představebním servisu byly do určité míry provázány (jednotlivé kroky žalované byly chronologicky navázány na splnění přechozího kroku, což znamená, že prodlení při plnění smlouvy o představebním servisu, by se fakticky mohlo „přenést“ i do prodlení v rámci smlouvy o dílo), vyhodnotil i to, zda by skutečně bylo lze dospět k závěru, že žalovaná byla v prodlení odůvodňujícím odstoupení od smlouvy, co se týče smlouvy o představebním servisu.

92. Na tomto místě nicméně soud opakuje, že k odstoupení od smlouvy došlo dne 4. 9. 2023. Podle § 1977o. z. přitom musí k odstoupení od smlouvy dojít bez zbytečného odkladu poté, co se odstupující o prodlení dozví. Žalobkyně se přitom o údajném prodlení žalované dozvěděla nejpozději v dubnu roku 2023, kdy vypověděla plnou moc. Pokud k odstoupení došlo v září roku 2023, nebylo toto provedeno bez zbytečného odkladu. To platí při zohlednění skutečnosti, že v době odstoupení již bylo (na základě projektové dokumentace žalované) vydáno stavební povolení a byla zahájena stavba, ač jinou obchodní společností. V době odstoupení tak již žalovaná nebyla, co se týče smlouvy o představebním servisu, v prodlení.

93. Dále soud konstatuje, že i ve smlouvě o představebním servisu bylo explicitně ujednáno, v jakých termínech má být plnění žalobkyni poskytnuto. Sjednáno přitom nebylo, že dílo bude dokončeno do konce roku 2022. Stejně tak jako v případě smlouvy o dílo, i v případě smlouvy o představebním servisu, byla sjednána výhrada písemných změn. I v případě této smlouvy tudíž nelze dovozovat prodlení žalované na základě případného tvrzení , jméno FO, o termínu dodání plnění učiněného před podpisem smlouvy, či případně i následně (podrobně vizte výše).

94. Co se pak týče smluvně sjednaného termínu dokončení plnění dle smlouvy o představebním servisu, soud uvádí, že bylo ujednáno, že dílo bude dokončeno ve lhůtě 242 až 302 dní ode dne uhrazení zálohy ve výši 70 000 Kč (příloha č. 2 smlouvy). Současně je nicméně uvedeno, že termíny vyřízení stanovisek a termíny pro stavební řízení jsou orientační a mohou se měnit (na vyřízení stanovisek byla sjednána lhůta 90 dní a na projednání záměru stavebním úřadem lhůta 30 až 90 dnů). Současně bylo v čl. 4.1 sjednáno, že sjednané termíny se přiměřeně posunují o dobu, po kterou se prodlouží stavební či územní řízení z důvodů nezávislých na vůli žalované.

95. Žalobkyně zálohu uhradila v první polovině dubna roku 2022. Lhůta 302 dnů tak uplynula přibližně na přelomu ledna a počátku února roku 2023. Stavební povolení bylo vydáno dne 10. 5. 2023.

96. Již na základě uvedeného soud není názoru, že by bylo lze uzavřít, že případné prodlení by založilo podstatné porušení smlouvy.

97. Je však nutno zohlednit, že doba do vydání stavebního povolení, tj doba dokončení plnění dle smlouvy o představebním servisu, byla zapříčiněna mj. i délkou vyřízení žádosti u stavebního úřadu (k tomu vizte výše popsaný průběh daného řízení). Doba na projednání závěru před příslušným státním orgánem přitom byla ve smlouvě výslovně označena jako orientační, a žalobkyně byla jednoznačně upozorněna na možnost jejího prodloužení. To stejné platí i pro dobu nutnou na zajištění veškerých nutných závazných stanovisek. Na tomto místě lze dodat, že v rámci řízení před stavebním úřadem bylo nutno vyžádat si výjimku z jinak platné povinnosti minimálního odstupu od sousedících nemovitých věcí, což samo o sobě řízení do jisté míry prodloužilo.

98. Zejména je pak ale nutno připomenout, že žalobkyně v srpnu roku 2022, tj. 5 měsíců po podpisu smlouvy o představebním servisu, požádala o změnu typu rodinného domu z domu patrového na dům přízemní. I běžnému spotřebiteli přitom musí být zřejmé, že pokud dojde k takto zásadní změně, bude návazně nutno upravit, přepracovat, případně znovu vyhotovit odpovídající dokumentaci, zejména projektovou dokumentaci. Kromě uvedenému bude nutno i upravit související smluvní zachycení závazku, změnit rozsah plnění, jeho cenu atd. Současně bude nutno vyžádat nová závazné stanoviska. Na uvedený postup je nutno žalované poskytnout odpovídající časovou dotaci. Touto optikou lze uvést, že pokud ke sjednání dodatku došlo dne 29. 8. 2022, započala žalované běžet nová lhůta na vyžádání závazných stanovisek (tato i při drobné změně projektové dokumentace musí být nově vyžádána) a zajištění projednání věci stavebním úřadem. Tato lhůta přitom dle smlouvy činila 190 dnů a skončila dne 7. 3. 2023, a nadto byla pouze orientační a mohla být prodloužena. Pokud tedy dne 17. 4. 2023 stavební úřad zahájením společného řízení potvrdil, že žádost je bezvadná, nelze dojít k závěru, že žalovaná by byla v prodlení, a nadto v prodlení, které by vyvolalo závažné porušení smlouvy. Návazně soud nemohl (opět z důvodu orientačního uvedení termínů) dospět k závěru, že žalovaná by byla v prodlení, když dne 10. 5. 2024 došlo k završení plnění sjednaného ve smlouvě o představebním servisu, tj. došlo k vydání stavebního povolení.

99. Na právě uvedeném by nic nezměnilo ani to, bylo-li by v řízení prokázáno, že , právnická osoba, žalobkyni po změně typu domu sdělil, že postačí pouhé seříznutí patra, jak žalobkyně tvrdila. Zde soud odkazuje na výše uvedené ohledně oprávnění , jméno FO, právně jednat za žalovanou a ohledně možnosti měnit smluvní závazky ústně. Nelze pak přehlédnout ani to, že i „pouhé seříznutí patra“ znamená zásah do projektové dokumentace (a ne nepodstatný), a zejména vyvolává nutnost obstarání nových závazných stanovisek dotčených orgánů. To musí být i průměrně obezřetnému spotřebiteli zcela zřejmé. Stejně tak musí být i průměrně obezřetnému spotřebiteli zřejmé, že pokud na základě jeho žádosti dojde dne 29. 8. 2022 ke změně požadovaného domu, nebude tento dům na Vánoce daného roku hotov a připraven k nastěhování.

100. Pokud přitom žalobkyně konstantě tvrdila, že žalovaná od dubna do prosince roku 2022 „nic nedělala“, což dovozovala mj. ze skutečnosti, že o podpis plné moci byla požádána až v druhé polovině září, uvádí soud, že uvedené neodpovídá provedenému dokazování.

101. Předně je nutno uvést, že smlouva o představebním servisu byla podepsána dne 14. 3. 2022. Teprve od tohoto dne tak mohla žalovaná započíst práce na vyhotovení veškeré finální nutné dokumentace a získání všech nutných závazných stanovisek. V srpnu daného roku došlo ke změně typu domu, žalovaná tudíž musela připravit změněnou cenovou nabídku, dodatek, změnit dokumentaci k provedení stavby a taktéž obstarat odpovídající stanoviska dotčených orgánů. O tom, že tak činila, ostatně svědčí e-mail ze dne 30. 9. 2022, ve kterém projektant žalované přeposílá , jméno FO, upravenou projektovou dokumentaci na přízemní dům a jmenovaný ji poskytuje žalobkyni. Již uvedené svědčí o tom, že žalovaná nebyla v období od dubna do prosince roku 2022 zcela nečinná, jak tvrdí žalobkyně. Bez významu přitom je, kdy žalovaná požádala žalobkyni o podpis plné moci pro řízení před stavebním úřadem. Je zřejmé, že k zahájení řízení před stavebním úřadem mohlo dojít až v okamžiku, kdy již žalovaná měla vyhotovenu dokumentaci pro dané řízení a obstarána závazná stanoviska. Na tom nic nemění, že některá závazná stanoviska žalovaná obstarala až po zahájení řízení před stavebním úřadem. Převažující většinu měla již v době, kdy věc předložila stavebnímu úřadu, tj. ke konci listopadu roku 2022.

102. Soud tak uzavírá, že žalovaná nebyla v prodlení ani ve vztahu ke smlouvě o představebním servisu. V této souvislosti soud dále opakuje, že se musí jednat o prodlení, které vyvolá podstatné porušení smlouvy (dodat lze, že žalobkyně netvrdila a v řízení nebyly zjištěny skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit naplnění hypotézy § 1978 o. z.).

103. Soud dále pro úplnost podotýká, že skutkovým okolnostem věci neodpovídá ani tvrzení žalobkyně, že žalovaná s ní neměla po dobu více jak půl roku přes urgence komunikovat.

104. Sama žalobkyně tvrdila, že , právnická osoba, s ní jednal o projektu dne 17. 1. 2022. Následně , právnická osoba, žalobkyni kontaktoval e-mailem ze dne 21. 2. 2022 a zaslal žalobkyni cenovou nabídku. Dne 8. 3. 2022 jmenovaný žalobkyni opět kontaktoval e-mailem a zaslal jí odkaz na novou studii projektu. Dne 23. 3. 2022 byla podepsána smlouva o představebním servisu. Následně měl , právnická osoba, žalobkyni ujišťovat, že se čeká na poslední povolení k připojení na místní vodovod. Dne 2. 8. 2022 byla podepsána smlouva o dílo. Dne 17. 8. 2022 měl , právnická osoba, žalobkyni sdělit, že veškerá povolení jsou. Následně žalobkyně změnila typ domu, a došlo tak dne 29. 8. 2022 k podpisu dodatku. Dne 5. 9. 2022 byla žalobkyně vyzvána k podpisu plné moci. Dne 4. 10. 2022 , právnická osoba, zaslal žalobkyni novou projektovou dokumentaci. Dne 24. 11. 2022 měl , právnická osoba, nabídnout osobní schůzku a následně na dvě urgence žalobkyně neměl reagovat. Poté žalobkyně odvolala dne 17. 4. 2023 plnou moc.

105. Je tudíž zřejmé, že pokud zde bylo období nekomunikace, toto nepřesáhlo půl roku. Sama žalobkyně přitom tvrdila, že se (v období od 28. 11. 2022 do 17. 4. 2023) pokusila , jméno FO, kontaktovat pouze dvakrát. Nekontaktovala však žalovanou pomocí kontaktních údajů uvedených výslovně ve smlouvě o dílo i ve smlouvě o představebním servisu, ve kterých byla uvedena jak poštovní adresa, tak e-mailová adresa. V takové situaci není soud názoru, že i kdyby bylo prokázáno právě uvedené, tedy, že žalobkyně se pokoušela , jméno FO, bez úspěchu kontaktovat po uvedenou dobu, nevedlo by to k závěru, že žalovaná podstatným způsobem porušila smlouvu (o dílo ani o představebním servisu), či že byla v prodlení, které by ospravedlňovalo odstoupení od smluv.

106. Soud tak uzavírá, že odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo provedené dopisem ze dne 4. 9. 2023 nebylo provedeno v souladu se zákonem, a tedy platně.

107. Uvedené svědčí o tom, že žalobkyně nemá na základě tohoto odstoupení právo na vrácení zálohy uhrazené na základě dané smlouvy.

108. Je však nutno zohlednit, že od smlouvy o dílo odstoupila dopisem ze dne 24. 4. 2024 následně žalovaná.

109. Žalovaná tak učinila na základě zjištění, že stavba domu byla realizována jinou obchodní společností.

110. Soud konstatuje, že nemá pochybnost o tom, že je-li stavba již plně realizována, kolaudována a využívána, nastala objektivní nemožnost plnění závazku sjednaného smlouvou o dílo, jehož předmětem bylo v zásadě danou stavbu realizovat.

111. V tomto ohledu soud uvádí, že na případy následné objektivní nemožnosti plnění nedopadá právní úprava odstoupení od smlouvy, nýbrž právní úprava § 2006 o. z. Dle odstavce 1 daného ustanovení platí, že stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

112. Ačkoliv je tudíž soud názoru, že žalovaná nemohla od smlouvy o dílo odstoupit, tato smlouva i přesto zanikla pro následnou nemožnost plnění, a to okamžikem, kdy nemožnost plnění (nesplnitelnost dluhu) nastala, tedy s účinky ex nunc (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3069/2014, sp. zn. 32 Odo 1055/2005).

113. Pokud byla obsahem závazku povinnost ke vzájemnému plnění a jedna ze stran již na zaniklý závazek nebo jeho část plnila, vzniká jí podle § 2991 odst. 2 o. z. nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť právní důvod již poskytnutého plnění odpadl (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 492/2014).

114. Z uvedeného plyne, že žalobkyně má právo na vrácení zálohy uhrazené na základě smlouvy o dílo ve výši 200 000 Kč.

115. Žalovaná nicméně oproti této pohledávce započetla svoji pohledávku ve výši 737 548,32 Kč, kterou žalovaná po žalobkyni požaduje s odkazem na § 2613 o. z., neboť je názoru, že dílo bylo zmařeno žalobkyní.

116. Soud se proto zabýval tím, zda započtení provedené žalovanou lze považovat za účinné. Bylo-li by tomu tak, pohledávka žalobkyně na zaplacení 200 000 Kč by zanikla k datu, kdy došlo k účinkům provedeného započtení, a žalobě by tak nebylo lze vyhovět.

117. Podle § 1982 o. z.: (1) Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. (2) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

118. Podle §1987 o.z.: (1) K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. (2) Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

119. První podmínkou započtení je mnohost pohledávek. Je nutno, aby zde byly (nejméně) dvě pohledávky, které lze oproti sobě započíst.

120. Soud výše dospěl k závěru o existenci pasivní pohledávky, tj. pohledávky žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 200 000 Kč, kdy žalobkyně se žalobou domáhá pouze uhrazení 49 355,26 Kč.

121. V dalším kroku se soud zabýval tím, zda zde je i aktivní pohledávka, tj. pohledávka žalované na zaplacení 737 548,32 Kč podle § 2613 o. z.

122. Podle § 2613 o. z. zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.

123. Soud je na základě provedeného dokazování názoru, že žalobkyně zmařila provedení díla, když nechala stavbu, tj. dílo, realizovat jinou obchodní společností. Za uvedenou skutečnost přitom žalobkyně odpovídá. Žalobkyně bez předchozího kontaktování žalované způsobem sjednaným ve smlouvě ukončila spolupráci vypovězením plné moci. Následně využila projektovou dokumentaci vyhotovenou žalovanou a opět bez uvědomění žalované zadala dílo jinému zhotoviteli. To vše v situaci, kdy žalovaná nebyla, jak je vysvětleno výše, v prodlení s plněním svých závazků.

124. Žalovaná tudíž má právo na cenu díla sníženou o to, co nezhotovením díla ušetřila.

125. Žalovaná soudu doložila výši nákupní ceny materiálu a služeb (prací) na stavbu domu a návazně i částku, o kterou tyto ceny navýšila, aby dospěla ke sjednané ceně díla dle smlouvy o dílo, resp. dle dodatku. Z uvedeného podkladu plyne, že žalovaná měla dle smlouvy o dílo nad rámec nákupních cen obdržet marži ve výši 476 630,71 Kč, provizi ve výši 130 482,83 Kč a obchodní rezervu ve výši 150 000 Kč. K dotazu soudu žalovaná vysvětlila, že jednotlivé nákupní ceny jsou určeny rozpočtáři žalované, kteří mají na základě katalogů znalosti ohledně nákupních cen. Takové vyčíslení soud považuje za dostatečné v situaci, kdy toto nebylo žalobkyní sporováno, a zejména kdy pro nedůvodnost nároku žalobkyně postačí závěr, že žalované v tomto ohledu vzniklo právo na uhrazení částky „pouze“ 49 355,26 Kč, a kdy žalovaná svoji pohledávku započetla oproti pohledávce ve výši „pouze“ 200 000 Kč. U stavby za sjednanou cenu přesahující tři a půl milionu korun není pochyb, že marže zhotovitele bude řádově vyšší, než jsou uvedené částky. Z tohoto důvodu soud vyšel z podkladu poskytnutého žalovanou, který poskytuje adekvátní podklad pro určení výše nároku dle § 2613 o. z., a neprováděl v tomto ohledu další dokazování, které by řízení jednak prodloužilo, a jednak by zvýšilo jeho náklady.

126. Podmínka započtení spočívající v mnohosti pohledávek je tudíž splněna. Žalovaná má vůči žalobkyni pohledávku přesahující 200 000 Kč. Soud přitom nevstoupil na obranu žalobkyně, že uvedený nárok by měl být v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná se na žalobkyni nedomáhá ničeho víc, než jí zákon opravňuje. Byla to přitom žalobkyně, kdo porušil sjednaná závazkové vztahy, když vypověděl plnou moc. Požaduje-li nyní žalovaná uhrazení toho, oč z tohoto důvodu přišla, není její postup nemravný.

127. Splněna je i podmínka vzájemnosti. Pohledávka uplatňovaná žalobkyní žalobou a pohledávka žalované jsou vzájemně opačně orientované a subjekty daných pohledávek jsou zrcadlově totožné.

128. Pohledávky jsou i stejnorodé. V případě obou pohledávek jde o pohledávky na peněžité plnění.

129. Dána je jak aktivní, tak i pasivní kompenzabilita.

130. Aktivní pohledávka žalované je splatná (splatnou se stala dne 3. 6. 2024, tj. dne, který nejpozději měla žalobkyně žalované danou pohledávku uhradit podle výzvy ze dne 28. 5. 2024) a není ani nejasná ani neurčitá (jedná se nadto o pohledávky ze stejného smluvního vztahu, a odmítnout započtení z důvodu nejasnosti či neurčitosti je tak v zásadě vyloučeno).

131. Pasivní pohledávka žalobkyně je splnitelná, žalovaná měla ode dne, kdy smlouva o dílo zanikla z důvodu následné nemožnosti plnění, právo danou pohledávku splnit.

132. Splněna je dále i podmínka účinnosti kompenzačního projevu. Žalovaná soudu doložila, že právní jednání, kterým provedla započtení, bylo žalobkyni dodáno dne 30. 5. 2024.

133. Je tudíž nutno uzavřít, že byly splněny veškeré zákonné podmínky započtení. Započtení bylo provedeno účinně, a toto má za následek zánik pohledávek v rozsahu, v jakém se tyto vzájemně kryjí. Účinky započtení nastaly ke dni 3. 6. 2024 (tj. ke dni splatnosti aktivní pohledávky, který nastal později, než splnitelnost pasivní pohledávky). Ke dni 3. 6. 2024 tudíž obě pohledávky zanikly ve výši 200 000 Kč. Pohledávka žalobkyně uplatňovaná nynější žalobou tudíž k datu vydání tohoto rozsudku již neexistuje. Žalobě proto nelze vyhovět.

134. Soud proto výrokem I zamítl žalobu žalobkyně na uhrazení 49 355,28 Kč a úroku z prodlení z této částky v zákonné výši za období od 2. 10. 2023 do zaplacení.

135. Následně se soud zabýval vzájemným návrhem žalované, kterým se žalovaná na žalobkyni domáhala uhrazení 162 546,64 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 150 644,74 Kč za období od 12. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 11 901,90 Kč za období od 12. 6. 2024 do zaplacení.

136. Uvedený vzájemný návrh se skládá ze dvou nároků.

137. Jde zaprvé o uhrazení zbývající části ceny dle smlouvy o představební servis a za druhé o částku odpovídající rozdílu mezi sníženou a základní sazbou DPH, kterou bude žalovaná povinna uhradit vzhledem k tomu, že její dodávka představebního servisu nebude zakončena faktickou realizací stavby žalovanou.

138. První nárok je po právu. Žalovaná má právo na uhrazení ceny za představební servis. Žalobkyně ostatně tuto skutečnost ani nesporuje.

139. Žalovaná splnila podmínky pro vznik práva na cenu za dané dílo. Předala žalobkyni projektovou dokumentaci a zajistila (úspěšné) projednání záměru stavebním úřadem, o čemž svědčí, že bylo vydáno stavební povolení, resp. rozhodnutí o schválení záměru. Dle smlouvy o představebním servisu bylo přitom právo žalované na uhrazení ceny navázáno na předání projektové dokumentace (čl. 4.3 smlouvy). Dle harmonogramu tvořícího přílohu č. 2 smlouvy byly ve smlouvě zahrnuté práce ukončeny projednáním záměru ve stavebním řízení. K oběma skutečnostem došlo. O tom, že projektová dokumentace byla schopna sloužit svému účelu, svědčí nejen to, že na jejím základě bylo vydáno rozhodnutí o schválení záměru, nýbrž i to, že žalobkyně, resp. jí najatý zhotovitel, na jejím základě ihned v červnu roku 2023 zahájili práce na stavbě, které byly úspěšně ukončeny v půlce října roku 2023 a v únoru proběhla kolaudace. Případné drobné nedostatky v projektové dokumentaci, na které žalobkyně rovněž poukazovala (nutnost vyřešení vodovodní přípojky a navržení parkovacího stání na místě studny), tudíž zřetelně nebránily tomu, aby projektová dokumentace sloužila svému účelu. Právo žalované na cenu dle smlouvy o představebním servisu je tak dáno (kromě výslovného sjednání vzniku práva na cenu ve smlouvě srov. i § 2604, § 2605 a § 2610 o. z.).

140. Ve smlouvě o představebním servisu ve znění dodatku byla sjednána cena ve výši 228 119,75 Kč. Žalobkyně uhradila zálohu na cenu ve výši 7 000 Kč. Žalovaná dále cenu představebního servisu ponižuje o částku 7 475 Kč za inženýrsko-geologický průzkum, kterou rovněž žalobkyně uhradila.

141. Nárok žalované na uhrazení 150 644,74 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z této částky za období ode dne 12. 9. 2023 (tj. ode dne následujícího po dni splatnosti faktury č. , hodnota, ) do zaplacení je tak důvodný.

142. Stejně tak je důvodný i nárok žalované na uhrazení 11 901,90 Kč s příslušenstvím.

143. Žalovaná se uvedeného plnění domáhá, neboť vzhledem k tomu, že stavba nebyla realizována žalovanou, bude žalovaná povinna uhradit v souvislosti s plněním spočívajícím v představebním servisu základní, a nikoliv sníženou sazbu DPH.

144. Podle § 49 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném pro rozhodné období se snížená sazba daně uplatní při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby, která je stavbou pro sociální bydlení. Stavbou pro sociální bydlení je přitom i stavba rodinného domu podle stavebního zákona, jehož podlahová plocha nepřesahuje 350 m2 [§ 48 odst. 5 písm. b) zákona o DPH].

145. Plnění dle smlouvy o dílo, tedy plnění v podobě stavby domu, tudíž podléhalo snížené sazbě daně.

146. Je přitom zřejmé, že představební servis byl vedlejším plněním k hlavnímu plnění v podobě stavby rodinného domu. Představební servis nepředstavoval pro žalobkyni účel sám o sobě, nebyl jejím cílem, ale jen prostředkem pro využití hlavního plnění za co nejoptimálnějších podmínek. V takovém případě vedlejší plnění (dodání představebního servisu) sdílí daňový režim plnění hlavního (stavba rodinného domu).

147. Z uvedeného plyne, že pokud by představební servis byl na straně žalované jedním zdanitelným plněním s výstavbou domu, obě tato plnění by podléhala snížené sazbě daně.

148. Jelikož však žalovaná žalobkyni nedodala (nemohla dodat) navazující plnění v podobě výstavby domu, stalo se vedlejší plnění představebního servisu plněním hlavním, které podléhá vlastnímu daňovému režimu. Plnění dle smlouvy o představebním servisu přitom nespadá do snížené sazby DPH.

149. Žalovaná tudíž skutečně bude povinna přiznat a odvést rozdíl mezi sníženou a základní sazbou DPH ve výši 6 % z ceny představebního servisu.

150. Nárok žalované na uhrazení 11 511,90 Kč je tudíž důvodný (cena představebního servisu se sníženou sazbou daně je 228 1119,75 Kč a cena se základní sazbou daně je 240 021,65 Kč).

151. Důvodný je i nárok žalované na uhrazení souvisejícího úroku z prodlení v zákonné výši za období od 12. 6. 2024 (den následující po splatnosti faktury č. , hodnota, ) do zaplacení.

152. Na věc přitom nemá vliv tvrzení žalobkyně, že žalovaná neprokázala, že by danou částku uhradila. Uvedený nárok je do právní stránce škodou žalované, kterážto může spočívat i ve vzniku dluhu. Žalované přitom zřetelně vznikl dluh na dani z přidané hodnoty.

153. Ze všech výše uvedených důvodů soud vyhodnotil vzájemný návrh jako zcela důvodný. Výrokem II rozsudku proto uložil žalobkyni, aby uhradila žalované 162 546,64 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši z částky 150 644,74 Kč za období od 12. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 11 901,90 Kč za období od 12. 6. 2024 do zaplacení.

154. Co se týče rozhodnutí o nákladech řízení, je nutno reflektovat, že předmětem řízení byla jak žaloba žalobkyně, tak vzájemný návrh žalované.

155. O nákladech řízení ve vztahu k uvedeným je tak namístě rozhodnout samostatně.

156. V řízení o žalobě byla plně úspěšná žalovaná, má tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení.

157. Náhrada nákladů řízení žalované v řízení o žalobě je tvořena:1. odměnou zástupce žalované ve výši 2 111 Kč za každý z těch úkonů, které byly činěny společně jak ve vztahu k žalobě, tak ve vztahu ke vzájemnému návrhu (počítáno z tarifní hodnoty dané součtem tarifních hodnot 49 355,26 Kč a 162 546,64 Kč by odměna za úkon činila 9 180 Kč, tu však je třeba rozdělit v poměru výše žalobního nároku a výše nároku ze vzájemného návrhu ve vztahu k celku, tj. 23 % ku 77 %); těmito společnými úkony byla příprava převzetí zastoupení ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále též „a. t.“), vyjádření k žalobě a uplatnění vzájemného návrhu ze dne 17. 4. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., vyjádření ze dne 5. 6. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednání soudu dne 6. 6. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (v dálce přesahující dvě hodiny, tj. odměna za dva úkony), vyjádření ze dne 19. 6. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., nahlížení do spisu dne 3. 7. 2024, během kterého se žalovaná seznámila s přílohami podání žalobkyně ze dne 19. 6. 2024 obdobně dle § 11 odst. 1 písm. f) a. t., doložená porada s žalovanou dne 8. 7. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t., vyjádření ze dne 10. 7. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednání před soudem dne 1. 8. 2024 a účast na jednání, kde došlo pouze k vyhlášení rozsudku dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. (odměna ve výši 1 055,50 Kč); celkem tedy 22 165,50 Kč (10 x 2 111 Kč plus 1 055,50 Kč);2. náhradou hotových výdajů ve výši 69 Kč (23 % z 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a. t.) za každý z výše uvedených úkonů právní služby (§ 13 odst. 1, 4 a. t.), tj. ve výši 11 x 69 Kč, tj. 759 Kč;3. náhrada za daň z přidané hodnoty v zákonné sazbě 21 % z částky 22 924,50 Kč ve výši 4 814 Kč.Náhrada nákladů řízení o žalobě tak celkem činí 27 739 Kč (po zaokrouhlení).

158. Náhrada nákladů řízení žalované v řízení o vzájemném návrhu je tvořena:

1. Uhrazeným soudním poplatkem ve výši 8 128 Kč;2. odměnou zástupce žalované ve výši 7 069 Kč za každý z těch úkonů, které byly činěny společně jak ve vztahu k žalobě, tak ve vztahu ke vzájemnému návrhu (počítáno z tarifní hodnoty dané součtem tarifních hodnot 49 355,26 Kč a 162 546,64 Kč by odměna za úkon činila 9 180 Kč, tu však je třeba rozdělit v poměru výše žalobního nároku a výše nároku ze vzájemného návrhu ve vztahu k celku, tj. 23 % ku 77 %); těmito společnými úkony byla příprava převzetí zastoupení ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) a. t., vyjádření k žalobě a uplatnění vzájemného návrhu ze dne 17. 4. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., vyjádření ze dne 5. 6. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednání soudu dne 6. 6. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (v dálce přesahující dvě hodiny, tj. odměna za dva úkony), vyjádření ze dne 19. 6. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., nahlížení do spisu dne 3. 7. 2024, během kterého se žalovaná seznámila s přílohami podání žalobkyně ze dne 19. 6. 2024 obdobně dle § 11 odst. 1 písm. f) a. t., doložená porada s žalovanou dne 8. 7. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t., vyjádření ze dne 10. 7. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednání před soudem dne 1. 8. 2024 a účast na jednání, kde došlo pouze k vyhlášení rozsudku dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. (odměna ve výši 3 534,50 Kč); celkem tedy 74 224,50 Kč (10 x 7 069 Kč plus 3 534,50 Kč)3. náhradou hotových výdajů ve výši 231 Kč (77 % z 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a. t.) za každý z výše uvedených úkonů právní služby (§ 13 odst. 1, 4 a. t.), tj. ve výši 11 x 231 Kč, tj. 2 541 Kč;4. náhrada za daň z přidané hodnoty v zákonné sazbě 21 % z částky 76 765,50 Kč ve výši 16 120,70 Kč.Náhrada nákladů řízení o žalobě tak celkem činí 101 014 Kč (po zaokrouhlení).Pro úplnost soud uvádí, že žalované nepřiznal odměnu a náhradu hotových výdajů jejího právního zástupce v souvislosti s částečným zpětvzetím vzájemného návrhu ze dne 29. 4. 2024. Žalovaná se v rámci vzájemného návrhu domáhala mj. poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za využití projektové dokumentace žalobkyní. Po sdělení soudu, že se jedná o spor z duševního vlastnictví, který je věcně příslušný projednat soud krajský, vzala žalovaná daný nárok, který ostatně ani nikterak nevyčíslila, zpět. Částečné zpětvzetí v takovém případě soud nepovažuje za úkon provedený účelně pro hájení práv žalované, nýbrž za reakci na původní postup, při kterém došlo k podání neprojednatelného nároku k věcně nepříslušnému soudu.