14 C 19/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 131 163 Kč

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 131 163 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 131 163 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že [anonymizováno] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce zrušen a byla nařízena jeho likvidace. Likvidátorem žalobce byl jmenován insolvenční správce JUDr. [jméno] [příjmení]. V průběhu likvidace byly likvidátorem zjištěny následující skutečnosti: Oznámením [anonymizována tři slova] fondu (dále též„ [anonymizováno]“) ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], rozhodl SZIF o neprovedení aktualizace půdy k žádosti žalobce ve vztahu k dílům půdních bloků ve čtverci [číslo], konkrétně k pozemku [parcelní číslo] nacházejícího se v k. ú. [obec], s odůvodněním, že žalobce nedoložil právní důvod užívání předmětného pozemku. Proti tomuto oznámení byla žalobcem podána námitka, která byla rozhodnutím [stát. instituce] ze dne 6. 10. 2015, [číslo jednací], zamítnuta a oznámení SZIF bylo potvrzeno. Žalobce podal proti výše uvedenému rozhodnutí Ministerstva zemědělství správní žalobu. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] – 96, byla obě výše uvedená rozhodnutí zrušena a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Následně tedy bylo SZIF vydáno Oznámení o provedení aktualizace evidence půdy ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], kterým byl žalobce již jako uživatel dílů půdních bloků ve čtverci [číslo] zaevidován, a to se zpětnou účinností k [datum]. V důsledku vydání výše uvedených nezákonných rozhodnutí zrušených následně Městským soudem v Praze, došlo k tomu, že žalobce nepodal žádost o dotace, které bude konkretizovat níže a na které by měl nárok, pokud by nebylo vydáno oznámení o neprovedení aktualizace evidence půdy. Žádosti o dotace nepodal, jelikož by s ohledem na to, že žalobce nebyl veden v evidenci půdy jako uživatel, nemohlo být žádostem o poskytnutí dotace vyhověno. Jednalo se pak o následující dotace: jednotné platby na plochu za rok 2015 ve výši 15 331 Kč, platba zemědělce dodržujícího zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí za rok 2015 ve výši 13 043 Kč, jednotné platby na plochu za rok 2016 ve výši 23 877 Kč, platby zemědělce dodržujícího zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí za rok 2016 ve výši 12 978 Kč, platby pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními za rok 2016 ve výši 15 114 Kč, jednotné platby na plochu za rok 2017 ve výši 23 051 Kč, platby zemědělce dodržujícího zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí za rok 2017 ve výši 12 648 Kč, platby pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními za rok 2016 ve výši 15 121 Kč. Výše uvedené dotace pak obdržela [právnická osoba] a.s., [IČO]. Vydáním nezákonných rozhodnutí tak žalobci vznikla škoda v celkové výši 131 163 Kč. V souladu s ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá mimo jiné za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno ve správním řízení, v souladu s ust. § 7 výše uvedeného zákona mají právo na náhradu škodu účastníci řízení, v němž bylo nezákonné rozhodnutí vydáno a z něhož jim vznikla škoda. S ohledem na výše uvedené se tak žalobce s nárokem na náhradu škody obrátil na žalovanou, a to přípisem ze dne [datum], kdy požadoval škodu uhradit. Žalovaná na zaslanou předžalobní výzvu reagovala přípisem ze dne [datum], ve kterém sdělila, že nárok na náhradu škody je neoprávněný, když škoda nemohla vzniknout, jelikož žalobce o dotace v dané době nežádal a předpokladem pro poskytnutí dotace je právě podání žádosti. V této souvislosti poukazuje žalobce na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 30 Cdo 5207/2015.

2. Žalovaná nárok uplatněný v žalobě neuznává z níže uvedených důvodů. Z žaloby vyplývá, že titulem pro vznik nároku má být rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Toto rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Citovanému rozhodnutí Ministerstva zemědělství předcházelo rozhodnutí [anonymizována tři slova] fondu č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], označené jako Oznámení o neprovedení ohlášené změny v evidenci půdy vydané ve věci aktualizace evidence půdy podle § 3g zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o zemědělství“), kterým byla zamítnuta žádost žalobce o provedení aktualizace evidence půdy ve vztahu k dílům půdních bloků uvedeným v tomto oznámení a nacházejícím se v k. ú. [obec], ve čtverci [číslo]. Rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo nakonec rozhodnuto ve prospěch žalobce vychází z toho, že správní orgán se řídil právním názorem [název soudu]. V této souvislosti žalovaný uvádí, že právní konstrukce posuzování právních důvodů užívání zemědělské půdy vychází jednak z § 3g zákona o zemědělství a dále je doplněna judikáty správních soudů. Při řízení o aktualizaci evidence půdy, vedeném podle § 3g zákona o zemědělství, jsou právní důvody užívání zemědělské půdy posuzovány, ať již Státním zemědělským intervenčním fondem či žalovaným, pro účely provedení zápisu do evidence půdy. Jak vyplývá z žaloby, náhrada údajné škody se skládá ze součtu částek, které měly být žalobci vyplaceny v rámci v žalobě citovaných dotačních titulů. K tomu je však nutné poznamenat, že o vyplacení těchto dotací je vedeno samostatné správní řízení zakončené rozhodnutím, přičemž předpokladem vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace je splnění celé řady podmínek a nikoliv tedy jen a pouze splnění podmínky zápisu žadatele o dotaci jako uživatele půdních bloků, jichž se dotační titul týká, do evidence půdy. Mezi tyto další podmínky patří jednak včasné podání žádosti o dotaci a jednak plnění ostatních věcných podmínek stanovených pro jednotlivé dotační tituly dle příslušných nařízení vlády. Jestliže totiž žadatel v rámci předepsaných náležitostí žádosti o dotaci prokáže, že je vlastníkem či oprávněným uživatelem k půdnímu bloku či dílu půdního bloku, aniž by např. tyto uživatelské vztahy byly následně řádně zaevidovány a zároveň splňuje podmínky pro poskytnutí dotace na zemědělskou půdu, neměl by oporu v zákoně závěr, že by mu požadovaná dotace neměla být poskytnuta jen z důvodu závady zápisu v evidenci využití zemědělské půdy. Pokud jde o podání žádosti o dotaci, je třeba vycházet z tehdy platných příslušných právních předpisů. Titulem pro vznik domnělého nároku na náhradu škody je rozhodnutí [stát. instituce], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Dle § 2 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění do [datum], je podmínkou pro získání dotace podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 15. května příslušného kalendářního roku. V době pro podání žádosti o dotaci v roce 2015 žádné nezákonné rozhodnutí neexistovalo, a tedy jím nemohla být ani způsobena žádná škoda. Z výše uvedených skutečností v případě požadovaného ušlého zisku z dotace – jednotné platby na plochu a platby zemědělce dodržujícího zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí za rok 2015 v celkové výši 28 374 Kč vyplývá, že všechny předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. splněny nejsou. Nezákonné rozhodnutí žalovaného ze dne [datum] nemohlo být příčinou tvrzené škody – ušlého zisku z jednotné platby na plochu a platby zemědělce dodržujícího zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí za rok 2015, jelikož v době jeho vydání již uběhla lhůta pro podání žádosti o tuto dotaci. Vydání zákonného rozhodnutí o žádosti žalobce v říjnu roku 2015 by tedy nemohlo zabránit situaci, že žalobce předmětnou dotaci nezískal, pokud žalobce nezahájil dotační řízení. Mezi nezákonným rozhodnutím žalovaného ze dne [datum] a tímto ušlým ziskem žalobce tedy není vztah příčinné souvislosti. Dle § 4 odst. 1 písm. a) 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády ve spojení s čl. 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, má žadatel povinnost v jednotné žádosti uvést všechny jím obhospodařované díly půdních bloků, a to i ty, na které dotaci nežádá, ale obhospodařuje. V jednotné žádosti za rok 2015 a stejně tak v letech 2016 a 2017 žalobce předmětné díly půdních bloků neuvádí (konkrétně se jedná kód [číslo], který je uveden v žádosti [právnická osoba] a.s., sídlem [adresa svědka], [číslo] [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“) z roku 2015 uvedena pod pořadovým [číslo] v roce 2016 pod pořadovým [číslo] v roce 2017 pod pořadovým [číslo])., a tedy je namístě závěr, že tyto díly původních bloků ani neobhospodařoval a tedy neplnil další podmínku dotace. [příjmení] v konkrétním případě správní orgány mohly v rámci své kompetence provést zápis do evidence, musí posoudit, který z podnikatelů tyto pozemky užívá, a na základě jakého právního titulu tak činí. Vyřešení této otázky je podstatné pro meritorní závěr, který z podnikatelů bude v evidenci zapsán, aby správní orgány mohly o návrzích rozhodnout. Žalovaná musí zdůraznit, že žalobce právě i s ohledem na to, že dané pozemky neuvedl do jednotné žádosti ani netvrdil, že by tyto pozemky užíval. A to na rozdíl od dosavadního uživatele [právnická osoba], které do jednotné žádosti tuto plochu uvedli a v souladu s nařízením vlády řádně obhospodařovali, což dokládají přiložené rozhodnutí o poskytnutí dotace za příslušné roky. Závěrem musí žalovaná zdůraznit, že evidence půdy podle uživatelských vztahů slouží ke kontrole některých podmínek pro plnění dotace. Právě povinnost stanovená § 4 odst. 1 písm. a) 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády ve spojení s čl. 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, v platném znění, tedy uvést do žádosti všechny obhospodařované díly půdních bloků, bez ohledu na evidenci, vede ke kontrole užívání (a tedy i podmínek pro poskytnutí dotace), pokud by se stejný díl půdního bloku objevil u různých žadatelů. Stejná podmínka je stanovena v čl. 14 odst. 1 písm. d) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 809/2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

4. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce zrušen a byla nařízena jeho likvidace. Likvidátorem žalobce byl jmenován insolvenční správce JUDr. [jméno] [příjmení] (důkaz [anonymizována tři slova] č. j. [číslo jednací]). Oznámením [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], rozhodl [anonymizováno] o neprovedení aktualizace půdy k žádosti žalobce ve vztahu k dílům půdních bloků ve čtverci [číslo], konkrétně k pozemku [parcelní číslo] nacházejícího se v k. ú. [obec], s odůvodněním, že žalobce nedoložil právní důvod užívání předmětného pozemku (důkaz tímto oznámením). Proti tomuto oznámení byla žalobcem podána námitka, která byla rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zamítnuta a oznámení [anonymizováno] bylo potvrzeno (důkaz tímto rozhodnutím). Žalobce podal proti výše uvedenému rozhodnutí [stát. instituce] správní žalobu. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] – [anonymizováno], byla obě výše uvedená rozhodnutí zrušena a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení (důkaz tímto rozhodnutím). Následně tedy bylo [anonymizováno] vydáno Oznámení o provedení aktualizace evidence půdy ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], kterým byl žalobce již jako uživatel dílů půdních bloků ve čtverci [číslo] zaevidován, a to se zpětnou účinností k [datum] (důkaz tímto rozhodnutím).

5. Z žádostí: Jednotná žádost 2016, Žádost aktivní zemědělec – 2016, [právnická osoba], vč. deklarace konopí – 2016, Jednotná žádost – méně příznivé oblasti (LFA) – 2016, Jednotná žádost 2015, Jednotná žádost 2015 – aktivní zemědělec, Jednotná žádost – 2015 – deklarace zemědělské půdy a SAPS, Jednotná žádost – 2016 – [obec], Jednotná žádost – aktivní zemědělec – [obec], Jednotná žádost - deklarace zemědělské půdy – [obec], [právnická osoba], vč. deklarace konopí – [obec], Jednotná žádost Greeaning – diverzifikace plodin – [obec], Jednotná žádost - méně příznivé oblasti – [obec], Jednotná žádost – [obec]: produkce bílkovinových plodin, chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka, dobré životní podmínky zvířat, Rozhodnutí SZIF ze dne [datum] – [obec], Rozhodnutí SZIF ze dne [datum] – [obec], Jednotná žádost 2015 – [obec], aktivní zemědělec, deklarace zemědělské půdy a SAPS, deklarace plochy využívané v ekologickém zájmu, Rozhodnutí SZIF ze dne [datum], Jednotná žádost 2017 – aktivní zemědělec, deklarace zemědělské půdy, méně příznivé oblasti, rozhodnutí SZIF ze dne [datum], Jednotná žádost 2017 – [obec] – aktivní zemědělec, deklarace zemědělské půdy, vč. SAPS, vč. konopí, Greeaning, LFA, produkce bílkovinových plodin, chov krávy, dobré životní podmínky zvířat, má soud za prokázané, že předmětné dotace obdržela [právnická osoba] a.s. Jednalo se pak o následující dotace: jednotné platby na plochu za rok 2015 ve výši 15 331 Kč, platba zemědělce dodržujícího zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí za rok 2015 ve výši 13 043 Kč, jednotné platby na plochu za rok 2016 ve výši 23 877 Kč, platby zemědělce dodržujícího zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí za rok 2016 ve výši 12 978 Kč, platby pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními za rok 2016 ve výši 15 114 Kč, jednotné platby na plochu za rok 2017 ve výši 23 051 Kč, platby zemědělce dodržujícího zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí za rok 2017 ve výši 12 648 Kč, platby pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními za rok 2016 ve výši 15 121 Kč. Z žádostí je patrné, že žalobce nepodával žádost k předmětnému pozemku a ani tento neuváděl mezi pozemky, které obhospodařuje.

6. Z dalšího dokazování pak vyplynulo, že předmětný pozemek užívala [právnická osoba] a.s. Toto vyplývá ze sdělení ze dne [datum], nájemní smlouvy ze dne [datum], Prohlášení ze dne [datum].

7. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované, a to přípisem ze dne [datum], kdy požadoval škodu uhradit. Žalovaná na zaslanou výzvu reagovala přípisem ze dne [datum], ve kterém sdělila, že nárok na náhradu škody je neoprávněný, když škoda nemohla vzniknout, jelikož žalobce o dotace v dané době nežádal a předpokladem pro poskytnutí dotace je právě podání žádosti (důkaz Uplatnění nároku ze dne [datum], Reakce na uplatnění nároku ze dne [datum]).

8. Další provedené důkazy soud v odůvodnění nezmiňuje, neboť z nich nezjistil ničeho podstatného pro rozhodnutí ve věci. Soud neprováděl další dokazování, neboť nemá za prokázané, že žalobce předmětný pozemek skutečně užíval. Soud výslovně o tomto žalobce poučil ve smyslu ust. § 118a o.s.ř.

9. Po právní stránce soud zhodnotil nárok žalobce dle zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dle § 1 odst. 1 OdpŠk.:„ Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.“ 10. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk.:„ Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.“ Podle § 13 odst. 2 OdpŠk.:„ Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.“ 12. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády ve spojení s čl. 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, v platném znění má žadatel povinnost v jednotné žádosti uvést všechny jím obhospodařované díly půdních bloků, a to i ty na které dotaci nežádá, ale obhospodařuje.

13. Nařízení vlády [číslo] Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor) v předmětné době stanovilo řadu povinností pro osobu, která dotaci obdržela, vč. kontrolovaných oblastí.

14. S ohledem na provedené dokazování soud žalobě nevyhověl, neboť neshledal příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a nárokem žalobce. Soud vycházel z pravidelného běhu věcí, tedy pokud by žalobce byl správně evidován v LPIS tak, by dotaci obdržel namísto [právnická osoba] Skutečnost, že zde nesprávně nebyl evidován, znamenala, že bylo bezpředmětné o dotace žádat. Zde soud zcela souhlasí s argumentací žalobce a v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 30 Cdo 5207/2015. Důvodem nevyhovění žalobě je však to, že žalobce neprokázal užívání pozemku, jak sám tvrdil. Soud s ohledem na nařízení vlády č. 309/2014 Sb., má za to, že poskytnutí dotace je podmíněné a při pravidelném běhu věcí by patrně žalobce dotaci obdržel, ale tato by byla podmíněná a pokud žalobce pozemek nikterak neužíval, nemohl plnit podmínky dotace, což by znamenalo, že dotaci obdržel neoprávněně. Skutečnost, že předmětný pozemek užívala [právnická osoba] nic nevypovídá o tom, že jej skutečně obhospodařovala a jak jej obhospodařovala, tj. zda plnila podmínky poskytnutí dotace. Nelze tedy takové užívání vztáhnout ve prospěch žalobce. Navíc zde chyběl jakýkoliv smluvní vztah mezi stranami. Soud tedy s ohledem na podmíněnost poskytnutí dotace žalobě nevyhověl, neboť má za to, že dotace by při pravidelném běhu věcí byla vyplacena žalobci neoprávněně.

15. Ohledně náhrady nákladů řízení soud uvádí, že žalovaná je nepožadovala, ačkoliv ve věci byla úspěšná, a proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.