14 C 207/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: podle části v. o. s. ř.

I. Řízení o žalobě žalované [celé jméno žalované] se zastavuje.

II. Nález Finančního arbitra České republiky ze dne [datum rozhodnutí] č. j. FA/SR/ZP [číslo] [rok] - [anonymizováno] a rozhodnutí o námitkách ze dne [datum rozhodnutí], č. j. FA/SR/ZP [číslo] [rok] - [anonymizováno], se nahrazuje následovně: <i>Výrok II. a III. nálezu se nahrazuje tak, že návrh ze dne [datum] na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 148 000,00 Kč včetně příslušenství, se zamítá.</i>

III. Ve zbývající části se žaloba žalobkyně [název žalobkyně] ve které se žalobkyně domáhá nahrazení [příjmení] [jméno] arbitra České republiky ze dne [datum rozhodnutí] č. j. FA/SR/ZP [číslo] [rok] - [anonymizováno] a rozhodnutí o námitkách ze dne [datum rozhodnutí], č. j. FA/SR/ZP [číslo] [rok] – [anonymizováno], zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 96 715,89 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 96 715,89 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna uhradit soudní poplatek ve výši 4 835 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 ve lhůtě 15ti dnů.

1. V předmětné věci byly podány 2 žaloby, a to žaloba žalobkyně vedená pod č.j. [spisová značka] a žaloba žalované vedená pod č.j. [spisová značka] s tím, že žaloba pod č.j. [spisová značka] byla soudu podána dříve. S ohledem na to soud spojil obě řízení ke společnému řízení vedeném pod č.j. [spisová značka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná vzala svoji žalobu zpět, soud řízení v této části výrokem I. zastavil podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Soud se dále zabýval pouze žalobou žalobkyně.

2. Žalobkyně podává žalobu podle části páté občanského soudního řádu, neboť je přesvědčena, že byla dotčena na svých právech nálezem finančního arbitra ze dne [datum rozhodnutí] č. j. FA/SR/ZP [číslo] [rok] – [anonymizováno]. Nález byl částečně potvrzen rozhodnutím o námitkách ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo] 2018 - [anonymizováno]. Rozhodnutím finančního arbitra byla žalobkyně dotčena na svých právech, jelikož finanční arbitr při proběhlém řízení neúplně zjistil skutkový stav věci. Nad rámec této skutečnosti finanční arbitr dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, když označil pojistnou smlouvu jako neplatnou. Žalobkyně upozornila na pochybení v rozhodování finančního arbitra, který při svém rozhodování nevycházel z aktuálních podkladů. Pojistná smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou byla ukončena ke dni [datum] z důvodu neplacení. Dne [datum] bylo žalované z této Pojistné smlouvy vyplaceno odkupné ve výši 115 971,00 Kč a přeplatek na pojistném ve výši 500,00 Kč. Finanční arbitr pro výpočet výše bezdůvodného obohacení uplatnil žalobkyní vznesenou námitku promlčení a počítal pouze se vzájemným plněním smluvních stran, které proběhlo po datu [datum] (tedy tři roky před zahájením řízení u finančního arbitra). Po [datum] obdržela žalobkyně od žalované na pojistném plnění celkovou částku 88 600,00 Kč. Žalobkyně naopak žalované vyplatila odkupné a přeplatek v celkové výši 116 471,00 Kč. Po vzájemném započtení těchto částek je jasné, že byla žalovaná na vzájemném plnění dokonce přeplacena. Finanční arbitr tak nerozhodnul správně, když z uvedeného vyplývá, že návrh žalované měl být v celé jeho výši zamítnut. Žalobkyně předně vznáší námitku promlčení údajného nároku žalované. Žalobkyně požaduje zaplatit částku 96 715,89 Kč, která byla žalované nesprávně vyplacena žalobkyní na základě rozhodnutí o námitkách č. j. FA/SR/ZP [číslo] [rok] - [anonymizováno] ze dne [datum], spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 96 715,89 Kč.

3. Žalovaná žalobu považuje za nedůvodnou a odmítá ji v celém rozsahu. Žalobkyně v řízení vznesla námitku promlčení, o níž je žalovaná přesvědčena, že je v rozporu s dobrými mravy. Námitkou promlčení se tak žalobkyně brání vydání finančních prostředků, které z části představují náklady, poplatky a rizikové pojistné, které žalobkyně neoprávněně účtovala na vrub kapitálové hodnoty pojištění a z části představují pojistné, zaplacené žalovanou do zvoleného investičního programu - tedy do rezervotvorné složky pojištění, která není určena ke spotřebě, ale k tvorbě kapitálové hodnoty a následnému vyplacení žalované, resp. osobě oprávněné, v případě pojistné události, a to ať buď v částce vyšší, či nižší – dle vývoje zvoleného investičního programu. Snaží-li se žalobkyně ve své žalobě naznačit, že v souvislosti s Pojistnou smlouvou měla hradit nějaké své závazky, pak žalovaná namítá, že v takovém případě nemohla obsahovat ujednání o alokaci 100% zaplaceného běžného pojistného dle vůle žalované, ale musela by sjednávat nižší procento alokace, které by zohlednilo právě případné závazky, např. účtované náklady a poplatky a rizikové pojistné. V té souvislosti je žalovaná přesvědčena, že pokud by byla žalobkyně připravena jednat transparentně a přiznat závazky spojené s Pojistnou smlouvou, tj. účtované počáteční a správní náklady a rizikové pojistné, mohla a měla využít možnosti zakotvené v článku 1 bod 10. 1. doplňkových pojistných podmínek a stanovit minimální procento alokace pojistného nebo minimální peněžní hodnotu alokovaného pojistného do kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou, neboť pouze tato kapitálová hodnota umožňovala účtování závazků vyplývajících ze sjednaného základního pojištění; samozřejmě za předpokladu, že tyto závazky byly v pojistné smlouvě sjednány. Nedůvodný je i požadavek žalobkyně formulovaný v článku VIII. bod II. žaloby, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalované částku 96.715,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalovaná je přesvědčena, že žaloba je v této části zjevně předčasná, neboť nebylo dosud rozhodnuto o zrušení pravomocného [příjmení] finančního arbitra, na základě kterého žalobkyně uvedenou částku žalované uhradila a žalovaná tuto po právu vyplacenou částku přijala. Nárok uplatněný žalobkyní nespadá pod žalobu na nahrazení rozhodnutí jiného orgánu postupem podle páté části o.s.ř., ale jedná se o další nárok na peněžité plnění, který měl být uplatněn samostatnou žalobou. Žalobu žalobkyně je proto nutno i v této části zamítnout.

4. K podané žalobě se též vyjádřil Finanční arbitr tak, že žalovaná nepřednáší ničeho, s čím by se finanční arbitr již nevypořádal a zopakoval, že musel posoudit námitku promlčení vznesenou žalobkyní.

5. Soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas (§ 247 odst. 1 o. s. ř.; dvouměsíční lhůta je nepochybně zachována, i pokud by plynula již ode dne vydání rozhodnutí Finančního arbitra o námitkách) osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení před Finančním arbitrem, srov. ustanovení § 246 odst. 1 o. s. ř.) poté, co byly vyčerpány přípustné opravné prostředky (§ 246 odst. 2 o. s. ř), nařídil k projednání podané žaloby ústní jednání, projednal věc v mezích, ve kterých se žalobkyně domáhala projednání sporu před soudem (§ 250f odst. 1 o. s. ř), a poté dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Z pojistné smlouvy ze dne [datum] a potvrzení o jejím uzavření soud zjistil, že účastníci uzavřeli Pojistnou smlouvu [číslo] označenou jako Životní pojištění PROFI Invest, s počátkem pojištění dne [datum] a pojistnou dobou 30 let, s pojištěním pro případ smrti nebo dožití, s garantovanou pojistnou částkou pro případ smrti ve výši 10 000 Kč, s měsíčním běžným pojistným ve výši 2 000 Kč (dále jen„ Pojistná smlouva“). Pojistná smlouva obsahuje prohlášení pojistníka, že„ (j) ako pojistník potvrzuji, že jsem při uzavření pojistné smlouvy převzal (a) ŽP-VPP-DIM [číslo] a ŽP-DPPDIM- [číslo] pro sjednaná pojištění a byl (a) s nimi seznámen (a)“. Finanční arbitr nezjistil, že by se součástí Pojistné smlouvy nestaly Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění ve verzi ŽP-VPP-DIM [číslo] (dále jen„ Všeobecné pojistné podmínky“) a Doplňkové pojistné podmínky životního pojištění ve verzi ŽP-DPP-DIM [číslo] (dále jen„ Doplňkové pojistné podmínky“). Pojistná smlouva je smlouvou, ve které se sjednává pojištění pro případ smrti nebo dožití, tedy smlouvou o životním pojištění ve smyslu § 54 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojistné smlouvě“), resp. ve znění účinném ke dni uzavření Pojistné smlouvy. Pojištění zaniklo ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného viz přípis žalobkyně ze dne [datum], e-mail a Informace o zániku pojištění ze dne [datum].

7. Doplňkovými pojistnými podmínkami má soud za prokázané následující. Dle bodu 2.3 se rizikovým pojistným rozumí úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou. Dle bodu 2.5 se kapitálovou hodnotou rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotou negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry. Dle čl. 1, bod 1.6 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění, dle bodu 1.7 rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Čl. 1 bod 3.1 stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. Čl. 1 bod 3.2 pak stanoví, že pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Čl. 1 bod 1. 6. stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. Ustanovení čl. 2 bod 1.1 a 1.2 stanoví, že dožije-li se pojištěný konce pojištění či zemře-li v jeho průběhu, žalovaná mu vyplatí sjednanou pojistnou částku a kapitálovou hodnotu pojištění. Dále soud provedl důkaz Všeobecnými pojistnými podmínkami pro životní pojištění a zjistil, že dle čl. 9 odst. 3 pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovený počet let, pro neplacení pojistného zaniká. Soud provedl dále k důkazu Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění, Všeobecné pojistné podmínky pojištění pro případ nemoci, Zvláštní pojistné podmínky pro obnosové pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici, všeobecné pojistné podmínky pro pojištění plateb pojistného při pracovní neschopnosti, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění finančních ztrát, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění splátek úvěru při ztrátě příjmu, Zvláštní pojistné podmínky pro případ nemoci.

8. Z výročních dopisů pak soud zjistil, že žalobkyně zasílala přehledy o stavu pojištění žalované vč. již zaplaceného pojištění.

9. Z článků v médiích – např. kauza Dynamik (plus) z roku 2005 se uvádí mimo jiné [ulice] pojišťovna u produktu Dynamik a jeho variant s veřejně pojistnou částku a ani nemůže, neboť hodnota plnění je vázána na hodnoty podílových jednotek, jedná se o investiční pojištění, klient sice při uzavření smlouvy obdrží modelový případ, veškeré bonity na něm jsou ale informativní a nemohou být klientem jakýmkoliv způsobem nárokovány. Články z časopisu Finanční poradce tzv. Kauza Dynamik z roku 2005. V článku Dynamik plus - Poplatky? Neřekneme! na webu [webová adresa] z roku 2007 popisuje nepřehlednost těchto smluv [obec] pojišťovny a nejasnost poplatků. V článku ze [datum] nazvaném Porovnejte si poplatky pojištění autor [jméno] [příjmení] porovnává poplatky ve smlouvách výše poplatků vytčeny produktů investiční životního pojištění je vyšší, než se obecně předpokládá a daňová výhoda je většinou nenahradí.

10. Z Dohledového benchmarku [číslo] Úředního sdělení ČNB [číslo] soud zjistil rozsah informační povinnosti pojišťoven. Z interního sdělení [číslo] 2005 pak soud zjistil, způsob komunikace žalované směrem ke svým zákazníkům zejména v otázce odkupného. Z jednotlivých protokolů v řízení před finančním arbitrem pak soud nezjistil ve vztahu k námitce promlčení a jejímu rozporu s dobrými mravy ničeho podstatného.

11. Z Informace o stavu pojistné smlouvy k datu [datum], vyplývá, že žalobkyně informovala žalovanou o výši odkupného (80 120 Kč), aktuálním stavu kapitálové hodnoty pojištění (119 253 Kč), stržených nákladech (20 357 Kč) a rizikovém pojistném (188 Kč).

12. Podstatným obsahem spisu finančního arbitra sp. zn. č. j. FA/SR/ZP [číslo] [rok] má soud za prokázané následující: Finanční arbitr rozhodl ve sporu mezi Navrhovatelem (žalovanou) a Institucí (žalobkyní) nálezem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. FA/SR/ZP [číslo] [rok] - [anonymizováno] (dále jen„ Nález“), ve kterém dovodil absolutní neplatnost pojistné smlouvy [číslo] s názvem Životní pojištění PROFI Invest uzavřené dne [datum] (dále jen„ Pojistná smlouva“) z důvodu neoddělitelnosti neplatných ujednání o počátečních a správních nákladech a o rizikovém pojistném. Protože finanční arbitr nezjistil, že by pojištění sjednané Pojistnou smlouvou bylo ukončeno a Navrhovatel nebyl povinen hradit pojistné, shledal právní zájem Navrhovatele na určení neplatnosti Pojistné smlouvy a určil neplatnost Pojistné smlouvy ve výroku I. [příjmení]. Finanční arbitr po připuštění námitky promlčení, kterou Instituce v řízení důvodně vznesla, rozhodl o tom, že je Instituce povinna vydat Navrhovateli bezdůvodné obohacení ve výši 88 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 70 000 Kč od [datum] do zaplacení. Finanční arbitr současně výrokem IV. [příjmení] uložil Instituci zaplatit sankci ve výši 15 000 Kč podle § 17a zákona o finančním arbitrovi, protože částečně vyhověl návrhu Navrhovatele. Nález byl doručen Navrhovateli dne [datum] a Instituci [datum]. Nález byl doručen Navrhovateli dne [datum] a Instituci dne [datum]. Dne [datum rozhodnutí], č. j. FA/SR/ZP [číslo] [rok] - [anonymizováno], obdržel finanční arbitr námitky Instituce a dne [datum rozhodnutí], č. j. FA/SR/ZP [číslo] [rok] - [anonymizováno], obdržel námitky Navrhovatele. Protože finanční arbitr shledal Pojistnou smlouvu od počátku neplatnou pro neoddělitelnost neurčitých ujednání o počátečních a správních nákladech a rizikovém pojistném, nezabýval se pro nadbytečnost otázkou platnosti ukončení právního vztahu z Pojistné smlouvy, když vyřešení této otázky by nemělo vliv na výsledek rozhodnutí o tom, co Navrhovatel v řízení před finančním arbitrem požadoval, a to určení neplatnosti Pojistné smlouvy a vydání bezdůvodného obohacení z neplatné Pojistné smlouvy. Instituce se v daném případě obohatila pojistným přijatým na základě neplatné Pojistné smlouvy. Finanční arbitr v [příjmení] vypořádal námitku promlčení nároků Navrhovatele, kterou Instituce důvodně vznesla, tak, že za mezní datum rozhodné pro promlčení stanovil den [datum], tj. tři roky před podáním návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem, protože nezjistil, že by se právo Navrhovatele na vydání bezdůvodného obohacení promlčovalo ve dvouleté subjektivní promlčecí době. Finanční arbitr zjistil, že Navrhovatel získal vědomost o bezdůvodném obohacení Instituce (konkrétní nákladovosti produktu) z dopisu„ Informace o stavu pojistné smlouvy k datu [datum]“, z kterého vyplývá konkrétní výše stržených nákladů, rizikového pojistného, výše kapitálové hodnoty a odkupného. Finanční arbitr nesouhlasí s námitkou Instituce, že Navrhovatel věděl o bezdůvodném obohacení Instituce již v době uzavření Pojistné smlouvy, protože ze smluvní dokumentace nevyplývají žádné konkrétní informace o nákladovosti produktu. Instituce v řízení neprokázala, že by Navrhovatele informovala o konkrétní nákladovosti produktu dříve než v roce 2017. Z výpisu uhrazeného pojistného předloženého Institucí vyplývá, že Navrhovatel od [datum] (tj. datum poslední doložené platby před vydáním [příjmení]) do [datum] (tj. datum poslední doložené platby pojistného v námitkovém řízení) uhradil dalších pět plateb pojistného v celkové výši 500 Kč. Žádné další platby pojistného účastníci sporu nedoložili. S ohledem na zjištěné další platby pojistného finanční arbitr mění svůj závěr z [příjmení] ve smyslu, že Instituce je povinna vydat Navrhovateli bezdůvodné obohacení ve výši 88 500 Kč, která odpovídá nepromlčenému pojistnému uhrazenému na základě neplatné Pojistné smlouvy. Protože pojištění stále trvá a strany se dále chovají k Pojistné smlouvě jako k platné, potvrzuje finanční arbitr výrok I. [příjmení] o určení neplatnosti Pojistné smlouvy, aby byla do budoucna najisto postavena práva a povinnosti stran dosud trvajícího pojištění. S ohledem na skutečnost, že Navrhovatel uhradil od prosince 2018 do dubna 2019 dalších pět plateb pojistného, rozhodl finanční arbitr o změně výroku II. [příjmení] tak, aby zohlednil i pozdější platby pojistného, kterými se Instituce na úkor Navrhovatele obohatila. Navrhovatel tak má nárok na vydání bezdůvodného obohacení z neplatné Pojistné smlouvy ve výši 88 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 70 000 Kč od [datum] do zaplacení. Ve zbývající části finanční arbitr návrh Navrhovatele zamítl z důvodu promlčení, proto finanční arbitr potvrzuje výrok III. [příjmení]. Protože 10 % z částky, kterou finanční arbitr přiznal Navrhovateli, nepřevyšuje minimální sazbu sankce podle § 17a zákona o finančním arbitrovi, potvrzuje finanční arbitr výrok IV. [příjmení] o uložení sankce Instituci ve výši 15 000 Kč.

13. Mezi stranami nebylo sporné, že žalobkyně při skončení pojištění vyplatila dne [datum] částku 115 971 Kč, což odpovídá i výpisu z účtu žalobkyně. Žalobkyně dále zaplatila částku 500 Kč dne [datum] a dne [datum] 96 715 Kč, což rovněž žalobkyně doložila výpisy z účtu.

14. Soud neprováděl další dokazování zejména výslechy svědků, neboť měl za to, že takto zjištění stav je dostatečný pro posouzení dané věci, zejména pak otázky promlčení. Svědecké výpovědi by nemohli nic přinést, neboť z žalobních tvrzení ani neplyne, že by mohly mít zásadní vliv na posouzení promlčení ve vztahu k žalované. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. V souladu s ust. § 250e odst. 2 o.s.ř. vzal soud za svá skutková zjištění skutková zjištění správního orgánu, jež byla mezi účastníky řízení nesporná. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti a pro nadbytečnost zamítl i ostatní v řízení navržené důkazy, zejména pak návrhy na svědecké výpovědi, neboť žalobkyně nikterak nebránila žalované podat návrh před uplynutím promlčecí doby.

15. Po právní stránce soud posoudil věc takto: Dle ustanovení § 244 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen„ správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

16. Dle ustanovení § 246 odst. 1 o.s.ř. je k návrhu oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

17. Dle ustanovení § 247 odst. 1 o.s.ř. žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

18. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen„ NOZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Podle ustanovení § 3036 NOZ podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

20. Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky vychází z pojistné smlouvy uzavřené dne [datum], řídí se tento právní vztah zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a zák. č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ obč. zák“).

21. Podle ustanovení § 2 zákona o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

22. Podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

23. Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

24. Podle ustanovení § 106 odst. 1 obč. zák. se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle § 106 odst. 2 občanského zákoníku se nejpozději právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. Právo se přitom promlčí, jakmile uběhne alespoň jedna ze lhůt stanovených v § 106 odst. 1 a 2 občanského zákoníku.

25. Podle ustanovení § 107 obč. zák. (1) Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. (2) Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

26. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

27. Dle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

28. Podle ustanovení § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

29. Podle ustanovení § 2991 NOZ: (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předmětná pojistná smlouva„ Životní pojištění PROFI Invest“ je absolutně neplatným právním úkonem dle § 37 odst. 1 obč. zák., neboť neobsahuje konkrétní ujednání o výši nákladů odečítaných žalobkyní viz závěry finančního arbitra. Pokud je v článku 1, bod 1 odst. 1.7 Doplňkových pojistných podmínek odkazováno na pojistně technické zásady pojistitele, nejde o dokument pojišťovny stanovící konkrétní sazby pojistného, nýbrž, jak uvádí i žalovaná ve svém podání, o objektivně existující metody, které žalobkyně obligatorně používá. Takový odkaz je nicméně zcela neurčitý a jedná se o neplatné ujednání. Vzhledem k tomu, že však ujednání o výši rizikového pojistného nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit, neboť není zjistitelné, jaká část běžného pojistného po odečtení rizikového pojistného má být investována do nákupu podílových jednotek a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, nejde vůbec o pojištění, neboť celé běžné pojistné by v takovém případě mělo být investováno, jedná se o neplatný právní úkon. Ostatně obdobně již rozhodl i [název soudu] v rozhodnutí č.j. [číslo jednací], který se rovněž zabýval otázkou platnosti pojistné smlouvy žalované o životním pojištění PROFI Invest a dospěl ke stejnému právním závěru. Ve vztahu k částečnému prohlášení neplatnosti v [příjmení] soud uvádí, že je třeba hodnotit samotnou smlouvu jako celek, kdy nelze oddělit její část a část pojištění nechat v redukci. Soud má za to, že jednotlivé části smlouvy jsou od sebe neoddělitelné a je třeba rozhodnout o neplatnosti smlouvy jako celku.

31. Žalobkyně se v tomto případě bezdůvodně obohatila přijatým pojistným z neplatné pojistné smlouvy a žalobkyně vznesla v řízení před finančním arbitrem námitku promlčení pro vydání bezdůvodného obohacení pro případ neplatnosti pojistné smlouvy. S ohledem na výše uvedené finanční arbitr zúčtoval, co si účastníci vzájemně poskytli. Protože je Pojistná smlouva absolutně neplatná, počala běžet objektivní promlčecí doba práva na vydání bezdůvodného obohacení faktickým zaplacením každého pojistného. Finanční arbitr v [příjmení] vypořádal námitku promlčení nároků tak, že za mezní datum rozhodné pro promlčení stanovil den [datum], tj. tři roky před podáním návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem, protože nezjistil, že by se právo Navrhovatele na vydání bezdůvodného obohacení promlčovalo ve dvouleté subjektivní promlčecí době. Finanční arbitr zjistil, že žalovaná získala vědomost o bezdůvodném obohacení z dopisu„ Informace o stavu pojistné smlouvy k datu [datum]“, z kterého vyplývá konkrétní výše stržených nákladů, rizikového pojistného, výše kapitálové hodnoty a odkupného. V námitkovém řízení finanční arbitr zjistil, že žalovaná uhradila od [datum] (tj. datum poslední doložené platby před vydáním [příjmení]) do [datum] (tj. datum poslední doložené platby pojistného v námitkovém řízení) dalších pět plateb pojistného v celkové výši 500 Kč (ve výpočtu 5 plateb pojistného po 100 Kč uhrazených dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). S ohledem na zjištěné další platby pojistného finanční arbitr mění svůj závěr [příjmení] ve smyslu, že žalobkyně je povinna vydat žalované bezdůvodné obohacení ve výši 88 500 Kč, která odpovídá nepromlčenému pojistnému uhrazenému na základě neplatné Pojistné smlouvy. K tomuto soud uvádí, že finanční arbitr nezohlednil zánik pojištění a provedenou výplatu ze strany žalobkyně v částce 115 971 Kč. Za tohoto stavu tedy soud vychází ze závěrů finančního arbitra a tyto považuje za správné s tím, že soud tuto platbu zohledňuje a vzhledem k tomu, že je vyšší než částka, kterou určil finanční arbitr žalobkyni k zaplacení, tak změnil nález finančního arbitra tak, že návrh ze dne [datum] na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 148 000,00 Kč včetně příslušenství, se zamítá. Důvodem pro takovou změnu je pouze zohlednění vyplacení částky 115 971 Kč, jinak se soud zcela se závěr finančního arbitra ztotožnil. To platí i pro sankci uloženou žalobkyni, neboť soud zcela souhlasí s neplatností smlouvy, kdy v této části bylo vyhověno žalované, a výší této sankce, kdy ke dni vydání nálezu bezdůvodné obohacení existovalo. Sankce je uložena v minimální výši ve smyslu podle § 17a zákona o finančním arbitrovi.

32. Pouze nad rámec soud uvádí, že nesouhlasí s názorem žalované, že objektivní promlčecí lhůta je v daném případě 10 let, neboť žalobkyně měla jednat úmyslně. Ze samotné skutečnosti, že žalobkyně se žalovanou uzavřela neplatnou pojistnou smlouvu nelze totiž dovodit úmysl žalobkyně bezdůvodně obohatit s tím, že pokud žalovaná v žalobě argumentovala, že úmysl žalobkyně vyplývá ze skutečnosti, že pojistná smlouva byla uzavřena bez předchozího informování spotřebitele (pojistníka) o nákladové struktuře pojištění, pak tento argument považuje soud za nepřípadný, neboť úmysl se musí vztahovat k vůli subjektu záměrně uzavřít neplatnou smlouvu a získat tak bezdůvodné obohacení, což však má soud v daném případě za vyvrácené, neboť z chování žalobkyně po uzavření smlouvy (např. vyplacení odkupného) je evidentní, že tato považovala pojistnou smlouvu za platnou, navíc žalovaná rovněž pojistnou smlouvu uzavřela, ačkoli jí z obsahu Doplňkových pojistných podmínek muselo být zřejmé, že nezná výši rizikového pojistného či počáteční a správní náklady, a taky soud z této skutečnosti nedovozuje, že by žalovaná chtěla úmyslně uzavřít neplatnou pojistnou smlouvu. S ohledem na výše uvedené tak soud považuje za zcela správný právní názor finančního arbitra, že nárok žalované ve zbývající části na vydání bezdůvodného obohacení je promlčen.

33. Dále se soud zabýval i otázkou, zda námitka promlčení vznesená žalobkyní není v rozporu s dobrými mravy. Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (viz. rozsudek NS ČR ze dne 22 [číslo], sp. zn. 25 Cdo 1839/2000). Z provedených důkazů nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoliv projevem zneužití práva na úkor žalovaného, když ze všech vyjádření žalobkyně vyplývalo, že žalobkyně nárok neuznává. Lze tedy shrnout, že žalovanému ničeho nebránilo zahájit řízení u finančního arbitra o vydání bezdůvodného obohacení před uplynutím promlčecí lhůty. Soud tedy souhlasí se závěrem finančního arbitra, že námitka promlčení nebyla vznesena v rozporu s dobrými mravy. Lze tak shrnout, že pokud finanční arbitr zamítl návrh žalobkyně [příjmení] a následně Rozhodnutím o námitkách Nález potvrdil, je jeho rozhodnutí zcela správné až na určení neplatnosti, což bylo vysvětleno v bodě 28 rozsudku.

34. Ke vzájemnému zúčtování soud odkazuje na Nález finančního arbitra, zejména pak na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. 33 Odo 791/2005, které potvrzuje, že právo na vydání bezdůvodného obohacení (resp. povinnost k vydání bezdůvodného obohacení) vzniká oběma stranám neplatné smlouvy a okamžik ke kterému se staví běh promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení u každé ze stran, se posoudí podle § 112 starého občanského zákoníku:„ Podle § 112 obč. zák. nastává stavení promlčecí doby, je-li v promlčecí době (t.j. nejpozději v její poslední den) uplatněno právo u soudu anebo u jiného příslušného orgánu. K uplatnění práva u soudu přitom dochází většinou žalobou na plnění podle § 79 odst. 1 a § 80 písm. b) o. s. ř., popř. vzájemnou žalobou podle § 97 odst. 1 o. s. ř. či projevem žalovaného směřujícím k uplatnění pohledávky k započtení vůči žalobci ve smyslu § 98 o. s. ř. Protože vzájemná žaloba je rovněž žalobou, platí pro ni vše, co občanský soudní řád spojuje s tímto procesním úkonem (zejména v § 79 až § 83 o. s. ř.). S podáním vzájemné žaloby jsou proto spojeny také hmotněprávní účinky zahájení řízení, včetně stavení běhu promlčecích dob, ledaže zákon stanoví jinak. V občanskoprávních vztazích ke stavení promlčecí doby dochází zásadně dnem podání vzájemné žaloby u soudu, na rozdíl od obchodních věcí, kde platí speciální úprava obsažená v § 404 odst. 1 obch. zák. (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. června 2007, sp. zn. 33 Odo 611/2005). Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Ze zákona tak vzniká synallagmatický závazek, v němž je povinnost obou stran k plnění na sebe vzájemně vázána. Každému z účastníků zrušené nebo neplatné smlouvy se tak zakládá právo na vydání toho, co druhé smluvní straně poskytl a povinnost vrátit plnění, které sám podle takové smlouvy obdržel. Občanský zákoník pro tento případ nemá samostatnou úpravu otázky promlčení ani stavení promlčecí doby tohoto synallagmatického závazku; proto se použijí ustanovení § 107 obč. zák. a § 112 obč. zák. (…) Na základě neplatné smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] se žalobkyni dostalo finančního plnění a žalovaná získala možnost užívat její nemovitost. Nebylo však namístě aplikovat § 107 odst. 3 obč. zák., jelikož v dané věci stojí proti sobě dvě práva na peněžité plnění, tedy dvě promlčitelná práva. Na straně žalované je to právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení ve výši finanční částky poskytnuté žalobkyni žalovanou na nájemné, na straně žalobkyně právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení spočívající v náhradě za užívání nemovitosti žalovanou (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. ledna 2003, sp. zn. 33 Odo 773/2002 a usnesení ze dne 13. prosince 2005, sp. zn. 29 Odo 951/2003).“ 35. K výroku IV, dle kterého je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 96 715,89 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 96 715,89 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, soud uvádí, že projednal i tento nárok žalobkyně s ohledem na zásadu hospodárnosti a rychlosti řízení, kdy tento nárok nevylučoval k samostatnému řízení. Pokud by tak soud učinil, znamenalo by to další navyšování nákladů žalované a rovněž i narůstání úroku z prodlení. Soud tedy rozhodl i o tomto nároku v jednom řízení. V této části žalobě vyhověl, neboť má za prokázané, že došlo k platbě na základě vadného rozhodnutí finančního arbitra a žalovaná se o tuto částku bezdůvodně obohatila, neboť při zohlednění platby 115 971 Kč by správně mělo dojít k zamítnutí jejího návrhu před finančním arbitrem. Soud má za to, že výrok IV je vázaný na změnu [příjmení] a je tedy možné společné projednání. S ohledem na skutečnost, že žalovaná byla s vrácením této částky žalobkyni v prodlení, soud přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po neoprávněné platbě, neboť žalovaná věděla, že platbu, kterou finanční arbitr nezohlednil, obdržela a musela si být vědoma bezdůvodného obohacení.

36. V souvislosti s právě řešeným nárokem žalobkyně pak je třeba dodat, že tu již nejde o žalobu na nahrazení rozhodnutí jiného orgánu postupem podle páté části o. s. ř., nýbrž o další (navazující) nárok na peněžité plnění (vydání bezdůvodného obohacení). Soudní poplatek však byl dosud vybrán pouze podle Položky 18 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků. V souvislosti s nárokem žalobkyně na peněžité plnění jí však vznikla (již podáním žaloby – srov. § 4 odst. 1 písm. a/ zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ ZSOP“) též povinnost k zaplacení soudního poplatku ve výši 4 835 Kč podle Položky [číslo] bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků. Ačkoli soudní poplatek v tomto rozsahu zaplacen nebyl, soud řízení nezastavil podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) o. s. ř., neboť již začal jednat o věci samé. V takovém případě však je třeba uložit žalobkyni povinnost k zaplacení soudního poplatku v této výši rozhodnutím, jímž je řízení skončeno (§ 9 odst. 6 ZSOP), tedy tímto rozsudkem.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalovaná nebyla v řízení úspěšná a rovněž žalobkyně nebyla v řízení zcela úspěšná. Soud shledává úspěch a neúspěch na obou stranách jako rovnocenný, a proto nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Navíc má soud za to, že i pokud by byl posouzen úspěch ohledně zaplacení částky dle výroku IV hodnocen jako vyšší, tak na straně žalobkyně jsou důvodu pro nepřiznání nákladů řízení podle § 150 o.s.ř., neboť žalobkyně způsobila neplatnost předmětné pojistné smlouvy.