14 C 212/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: na nahrazení projevu vůle

I. Žaloba o nahrazení projevu vůle žalované k uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo [spisová značka] [číslo] [rok], ze dne 6. 8. 2012, kterou se žalobkyně zavázala pro žalovaného provést stavbu„ Oprava stavebních konstrukcí části opevnění [obec] - [anonymizována tři slova] - k.ú. [obec], [obec a číslo]“, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 13 552 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla nahrazena vůle žalovaného k uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo [spisová značka] [číslo] [rok], ze dne 6. 8. 2012, kterou se žalobkyně zavázala pro žalovaného provést stavbu„ Oprava stavebních konstrukcí části opevnění [obec] - [anonymizována tři slova] - k.ú. [obec], [obec a číslo]“. Účastníci uzavřely dne 6. 8. 2012 smlouvu o dílo č. [spisová značka] [číslo] [rok]. Předmětem smlouvy o dílo byl závazek žalobkyně, jakožto zhotovitele, zhotovit stavbu„ Oprava stavebních konstrukcí části opevnění [obec] – [anonymizována dvě slova] – k. ú. [obec], [obec a číslo]“. Při realizaci díla se projevila potřeba provést vícepráce. Žalobkyně v průběhu provádění víceprací komunikovala se žalovaným prostřednictvím e-mailové komunikace a žalovaný tyto vícepráce schválil. Žalovaný připravil dodatek smlouvy o dílo, jež zohledňoval žalobkyní provedené vícepráce. Po odsouhlasení textu zaslal žalovaný dodatek žalobkyni k připojení elektronického podpisu. Žalobkyně dodatek podepsala a zaslala jej k podpisu žalovanému. Nicméně žalovaný ani po několika urgencích ze strany žalobkyně k dodatku svůj podpis nepřipojil a žalobkyně tak nemohla vyfakturovat provedené vícepráce. Vícepráce spočívaly ve změně způsobu provádění Díla, kdy žalovaný získal možnost využít pro vyzdívky cihly z konce 19. století (tzv. písecké cihly). Jednalo se o takovou okolnost, respektive změnu způsobu provádění díla, kterou žalovaný (v postavení zadavatele) nemohl v době uzavření smlouvy o dílo předvídat. Tyto změny tak vyvolaly potřebu změnit rozsah Smlouvy o dílo za účelem řádného dokončení díla.

2. Žalovaný uvedl, že nárok neuznává. Potvrdil, že účastníci uzavřeli předmětnou smlouvu o dílo. V průběhu plnění smlouvy vznikla v důsledku požadavku Národního památkového úřadu potřeba změny způsobu provedení díla. Tato změna spočívala ve změně materiálu z pálené cihly na cihlu„ píseckou“. Tato změna tak vyvolala potřebu zúžení plnění smlouvy v souvislosti s nevyužitím pálené cihly a potřebu dodatečných stavebních prací v souvislosti s nově využitými„ píseckými“ cihlami. Veškerá plnění smlouvy, včetně víceprací a bez méněprací, byla realizována v letech 2012 a 2013. Žalovaný uvádí, že žalobkyně realizovala plnění spočívající ve vícepracích bez předchozí písemné dohody. Žalovaný odkazuje na ustanovení čl. V. odst. 12 smlouvy:„ Případné změny díla (vícepráce) mohou být realizovány pouze na základě písemného dodatku k této smlouvě, a to v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů“. Žalovaný dále uvádí, že nárok je promlčen. Podle čl. V odst. 12 platí, že vícepráce mohly být realizovány toliko po uzavření dodatku ke smlouvě. Potřeba provedení víceprací vznikla v roce 2013, přičemž v tomto roce byly vícepráce i realizovány. Ve smyslu § 391 odst. 1 ve spojení s § 397 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, se mohla žalobkyně domáhat nahrazení projevu vůle žalovaného toliko ve lhůtě 4 let od okamžiku, kdy toto právo mohla uplatnit poprvé, přičemž v roce 2017 tak došlo k promlčení nároku.

3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci uzavřely dne 6. 8. 2012 smlouvu o dílo č. [spisová značka] [číslo] [rok]. Předmětem smlouvy o dílo byl závazek žalobkyně, jakožto zhotovitele, zhotovit stavbu„ Oprava stavebních konstrukcí části opevnění [obec] – [anonymizována dvě slova] – k. ú. [obec], [obec a číslo]“. V čl. V. odst. 12 smlouvy je uvedeno:„ Případné změny díla (vícepráce) mohou být realizovány pouze na základě písemného dodatku k této smlouvě, a to v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů“ (důkaz: smlouva o dílo č. [spisová značka] [číslo] [rok]). V průběhu plnění smlouvy vznikla v důsledku požadavku Národního památkového úřadu potřeba změny způsobu provedení díla. Tato změna spočívala ve změně materiálu z pálené cihly na cihlu„ píseckou“. Tato změna tak vyvolala potřebu zúžení plnění smlouvy v souvislosti s nevyužitím pálené cihly a potřebu dodatečných stavebních prací v souvislosti s nově využitými„ píseckými“ cihlami. K předání dílo došlo dne 10. 9. 2013, kdy byly provedeny i předmětné vícepráce (důkaz: shodná tvrzení účastníků, znalecký posudek č. [spisová značka], rekapitulace – oprava opevnění [obec], celková rekapitulace, zápis z 5tého kontrolního dne stavby, protokol o předání a převzetí stavby ze dne 10. 9. 2013, včetně příloh). Žalobkyně dne 29. 3. 2019 zaslala žalovanému e-mail s žádostí o dohodnutí termínu osobní schůzky za účelem nalezení společné dohody ohledně uzavření dodatku. Mgr. [jméno] [příjmení], reagovala na žádost žalobkyně e-mailem ze dne 4. 4. 2019, v němž mimo jiné uvedla, že„ Uvedené podklady jsou z mého pohledu v pořádku. V případě souhlasu technického dozoru nebude nic bránit dokončení stanoviska a podpisu dodatku ke smlouvě o dílo“. V návaznosti na shora uvedenou komunikaci zaslala právní zástupkyně žalobkyni dne 16. 4. 2019 e-mail, jehož přílohou byl návrh dodatku, dne 24. 4. 2019 zaslala e-mail s finální verzí dodatku a požádala žalobkyni o zajištění elektronického podpisu. Právní zástupce žalobkyně se obrátil na právního zástupce žalovaného s žádostí o vysvětlení vzniklé situace dne 14. 10. 2019. Právní zástupce reagoval na žádost e-mailem ze dne 18. 10. 2019, v němž žalobkyni sdělil, že v této záležitosti žalovaného nezastupuje. (důkaz: e-mailovou komunikací mezi žalobkyní a právním zástupcem žalovaného, Mgr. [jméno] [příjmení]). Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku (důkaz: předžalobní upomínkou ze dne 25. 3. 2021).

4. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti neměl soud žádných pochybností. Soud provedl dokazování i dalšími listinami, ale ty nepřinesly pro rozhodnutí ve věci žádné relevantní skutečnosti, a proto je soud v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje. Další důkazy soud neprováděl, neboť pro posouzení věci byly nadbytečné.

5. Po právní stránce posoudil soud danou věc následovně:

6. Podle § 391 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb. - obchodní zákoník (ObchZ): U práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

7. Podle § 397 ObchZ: Nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

8. Rozsudek, který v meritorním výroku ukládá prohlášení vůle, je rozsudkem ukládajícím povinnost (nepeněžitého) plnění (§ 161 odst. 3 o.s.ř.). Předpokladem úspěšnosti žaloby požadující takové plnění je, že kontraktační povinnost – při zachování principu autonomie vůle a od ní se odvíjející smluvní volnosti – vyplývá z právního jednání stran, popř. přímo ze zákona. Kontraktační povinnost – smluvní přímus – představuje povinnost smluvní strany uzavřít určitou smlouvu (dohodu), tj. učinit adresovaný jednostranný projev vůle, kterým akceptuje návrh druhé strany. (viz rozhodnutí NS ČR ze dne 29. 6. 2021 sp. zn. 33 Cdo 3170/2020).

9. V předmětné věci má soud za to, že žalobě nelze vyhovět, neboť závazek dodatek uzavřít nemá oporu v hmotném právu a ani ve smlouvě o dílo. Smlouva o dílo předpokládala sjednání dodatku v písemné formě. Povinnost – vynutitelnou žalobou na nahrazení projevu vůle – uzavřít dodatek smlouva o dílo žádné ze smluvních stran neukládala a tato povinnost nevyplývá ani ze zákona. Žalovaný tedy není povinen dodatek uzavřít. Bylo zcela na vůli žalobkyně, zda provede vícepráce či nikoliv bez předem uzavřeného dodatku. Pokud tak učinila, není možné se dodatečně domáhat uzavření dodatku.

10. Soud má dále za to, že podle § 391 odst. 1 ve spojení s § 397 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, se mohla žalobkyně domáhat nahrazení projevu vůle žalovaného toliko ve lhůtě 4 let od okamžiku, kdy toto právo mohla uplatnit poprvé, přičemž v roce 2017 tak došlo k promlčení nároku. Ke dni předání díla v září 2013 totiž vícepráce byly odvedeny a nic nebránilo žalobkyni domáhat se svého případného nároku cestou soudní. Pokud žalobkyně celou věc řešila až následně a až v roce 2019 probíhala jednání o dodatku, tak bylo jednáno o již promlčeném (případném) závazku. Žalovaný tedy nikterak nebránil žalobkyni uplatnit její domnělý nárok do doby jeho promlčení nejpozději v září 2017. Nemůže se tedy jednat o nepoctivé nebo nemravné jednání.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 552 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 200 Kč ve výši 2 352 Kč.