14 C 22/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. název žalované , IČO sídlem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa pro zaplacení 375 590,37 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, částku ve výši 375 590,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 369 808 Kč od 25. 9. 2016 do zaplacení.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 100 740,40 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne 29. 11. 2016 se žalobkyně domáhá po žalovaných zaplacení částky ve výši 375 590,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 369 808 Kč od 25. 9. 2016 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně dne 14. 7. 2015 uzavřela s žalovaným č. 1) jako leasingovým nájemcem leasingovou smlouvu [číslo] kdy předmětem leasingu byla fréza FGV 32 (vý [rodné číslo]) a soustruh SN 40C (výr. [číslo]). Sjednaná doba leasingu 60 měsíců, výše měsíční leasingové splátky činila při sazbě DPH 21% částku 7 964 Kč. Předmět leasingu žalovaný č. 1) převzal dne 7. 7. 2015, což stvrdil podpisem potvrzení o převzetí předmětu leasingu. Prohlášením o ručitelském závazku k žádosti [tel. číslo] ze dne 14. 7. 2015 se žalovaný č. 2) jako ručitel zavázal, že uspokojí v plném rozsahu žalobce, pokud žalovaný č. 1) jako dlužník nesplní vůči žalobci jakýkoliv svůj peněžitý závazek, který vznikne z předmětné leasingové smlouvy [číslo]. Leasingové splátky byly sjednány s čtvrtletní splatností a to k prvnímu dni každého kalendářního čtvrtletí. Žalobce byl dále oprávněn ke každé čtvrtletní leasingové splátce připočítat dle § 6 odst. 3 všeobecných smluvních podmínek částku 250 Kč + 21 % DPH, žalobce účtoval částku 302 Kč. Rozpis jednotlivých plateb byl uveden ve splátkovém kalendáři a činil za příslušné kalendářní čtvrtletí při sazbě DPH 21% částku 24 194 Kč počínaje splátkou splatnou ke dni 1. 10. 2015 a dále pak ke dni 1. 1. 2016, 1. 4. 2016, 1. 7. 2016, 1. 10. 2016, 1. 1. 2017, 1. 4. 2017, 1. 7. 2017, 1. 10. 2017, 1. 1. 2018, 1. 4. 2018, 1. 7. 2018, 1. 10. 2018, 1. 1. 2019, 1. 4. 2019, 1. 7. 2019, 1. 10. 2019, 1. 1. 2020, 1. 4. 2020 a 1. 7. 2020, celkem 20 splátek. Žalovaný č. 1) neplnil řádně povinnosti leasingového nájemce hradit nájemné, a proto žalobce odstoupil od leasingové smlouvy [číslo] dopisem ze dne 13. 9. 2016. Součástí odstoupení od smlouvy bylo i vyúčtování leasingové smlouvy a žádost o vrácení předmětu leasingu. Předmět leasingu nebyl vrácen. Celková výše pohledávky žalobce z titulu této leasingové smlouvy činila ke dni vyúčtování tzn. k datu 13. 9. 2016 částku 375 590,37 Kč. Tuto částku tvoří dlužné leasingové splátky ve výši 48 388 Kč za neuhrazenou čtvrtletní splátku ve výši 24.194 Kč splatnou k datu 1. 4. 2016, neuhrazenou čtvrtletní splátku ve výši 24 194 Kč splatnou k datu 1. 7. 2016, sjednaný úrok z prodlení dle § 14/1 všeobecných leasingových podmínek (kdy pokud bude leasingový nájemce v prodlení s placením peněžitých pohledávek dle smlouvy anebo jejich části, je leasingový pronajímatel oprávněn požadovat úrok z prodlení 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení) ke dni 13. 9. 2016 ve výši 5 782,37 Kč, zbývajících 16 čtvrtletních leasingových splátek účtované bez DPH á 19 995 Kč, tj. 319 920 Kč, cena za odkup předmětu leasingu ve výši 1 000 Kč (sjednána na titulní straně leasingové smlouvy druhý sloupec„ Koupě předmětu leasingu“), pokuta za nedodržení smluvních podmínek ve výši 500 Kč. Pro úplnost žalobce uvádí, že požadovaný smluvní úrok 5 782,37 Kč tvoří: ze splátky splatné k 1. 4. 2016 ve výši 24 194 Kč za období od 2. 4. 2016 do 13. 9. 2016 smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení, tzn. za 165 dnů tj. 3 992,01 Kč, ze splátky splatné k 1. 7. 2016 ve výši 24 194 Kč za období od 2. 7. 2016 do 13. 9. 2016 smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení, tzn. za 74 dnů tj. 1.790,36 Kč. Žalobce odesílal odstoupení od smlouvy [číslo] ze dne 13. 9. 2016 oběma žalovaným doporučenou zásilkou. Zásilka určená žalovanému 1) se žalobci vrátila s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Zásilku určenou žalovanému 2) si žalovaný 2) vyzvedl dne 14. 9. 2016. Od 15. 9. 2016 tedy začala běžet desetidenní lhůta stanovená k úhradě k odstoupení od LS [číslo] lhůta skončila dne 24. 9. 2016. Od 25. 9. 2016 jsou žalovaní v prodlení. Právní zástupce žalobce vyzýval oba žalované k zaplacení ještě předžalobní upomínkou ze dne 11. 11. 2016. Žalovaní dlužnou částku nezaplatili.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili svým podáním ze dne 27. 1. 2017, ve kterém uvedli, že nárok žalobce neuznávají, a to ani co do důvodu ani co do výše. Žalovaný 1) především zpochybňuje vznik nároku žalobce na úhradu všech zbývajících (tedy budoucích) leasingových splátek, když právo na jejich úhradu vzniká až předčasným ukončením leasingové smlouvy. Leasingový nájemcem je žalovaný 1) a tomu odstoupení od leasingové smlouvy nebylo nikdy doručeno ani jinak předáno. Dle žalovaného 1) tak nemohly nastat účinky a vzniknout nároky spojené s předčasným ukončením leasingové smlouvy. Žalovaným 1) a 2) je známa aktuální judikatura ve vztahu k vypořádávání leasingových smluv, které jako smluvní typ nejsou přímo upraveny zákonem. V rámci této judikatury Nejvyšší soud ČR několikrát deklaroval, že při vypořádání předčasně ukončené leasingové smlouvy nesmí dojít k bezdůvodnému obohacení leasingových společností na úkor leasingového nájemce. Podle judikatury je proto leasingová společnost v rámci vypořádání předčasně ukončené leasingové smlouvy povinna odečíst od obvyklé ceny leasingu ty finanční náklady, které odstoupením od smlouvy ušetřila (např. úrok z úvěru, jenž nemusela hradit v důsledku předčasného ukončení leasingové smlouvy nebo splátky pojištění vztahující se na období po prodeji vozidla apod.). Vzhledem k tomu, že v obvyklé ceně leasingu je rovněž zahrnuta pořizovací cena předmětu leasingu, je nutno od ní odečíst také výtěžek z prodeje předmětu leasingu. V tomto případě k žádnému odečtení výtěžku z prodeje předmětu leasingu nedošlo. Předmět leasingu nebyl k dnešnímu dni zpeněžen a žalobce jako leasingový pronajímatel ani nečinní žádné kroky v tomto směru. Žalobce se podanou žalobou tak domáhá po žalovaných úhrady vyúčtování leasingové smlouvy, které však není řádné, když nedošlo ke zpeněžení předmětu leasingu a zohlednění této skutečnosti v předmětném vyúčtování. Postup, který zvolil žalobce je v přímém rozporu s ustálenou judikaturou v této věci, kdy by žalobci v případě přisouzení celého jeho nároku svědčilo jak vlastnické právo k předmětu leasingu, tak navíc i pohledávka za žalovaným č. 1) a žalovaným č. 2) téměř ve výši 100 % hodnoty předmětu leasingu. Z výše uvedených důvodů je jednak nárok žalobce předčasný (pro neprovedení řádného vyúčtování leasingové smlouvy) a jednak je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, a především v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný č. 1) a žalovaný č. 2) proto shodně navrhují, aby nadepsaný soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítl.

3. Žalobce na vyjádření žalovaných reagoval svým podáním ze dne 21. 2. 2017, ve kterém uvedl, že předmět leasingu nebyl vrácen, není tedy možný jeho následný prodej, a tudíž není možné žalobcem nárokovanou částku skontovat. K tvrzení žalovaných, že žalobní nárok je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a především v rozporu s dobrými mravy žalobce odkazuje na listinné důkazy, z kterých vyplývá, že žalovaní řádně uzavřeli leasingovou smlouvu, byli řádně seznámeni s všeobecnými leasingovými podmínkami, což stvrdili svým podpisem. Žalobce je přesvědčen, že jeho postup je zcela v souladu s dobrými mravy, stejně jako je přesvědčen o adekvátní výši smluvní pokuty, která je přiměřená k hodnotě utvrzované skutečnosti i okolnostem případu, které existovaly v době sjednání leasingové smlouvy.

4. V rámci ústního jednání konaného před zdejším soudem dne 29. 7. 2020 bylo žalovaným dáno poučení ve smyslu § 118 a) o.s.ř., aby doplnili tvrzení ohledně hodnoty předmětu sporu a případné možnosti odprodeje a doplnili důvody, proč nepředali předmět leasingu zpět žalobkyni. Na výzvu soudu reagovali žalovaní podáním ze dne 12. 8. 2020, kterým doplnili žalobní tvrzení, když uvedli, že pokud se dále jedná o tvrzenou povinnost žalovaných vrátit žalobci předmětné stroje, pak k tomu žalovaní sdělují, že žalobce je k předání strojů nikdy nevyzýval a jejich předání nepožadoval. Předmětné stroje byly a stále jsou žalobci plně k dispozici, žalobce však o ně nikdy neprojevil žádný zájem. Žalobce měl po celou dobu možnost se na žalované obrátit s tím, že žádá předání strojů nebo sdělit žalovaným kam mají předmětné stroje vlastním nákladem dopravit. Nic z toho však žalobce dosud neučinil. Předmětné stroje jsou tak po celou dobu skladovány výlučně na náklady žalovaných, a to přesto, že vzhledem k ukončení leasingu, je vlastníkem těchto strojů žalobce. Žalovaní proto vznesli námitku započtení proti nároku žalobce uplatněném žalobou, neboť dle názoru žalovaných je nepřípustné, aby byli žalovaní povinni zajišťovat po neomezenou dobu na své vlastní náklady uložení a opatrování strojů, které nejsou v jejich vlastnictví a o které jejich vlastník nejeví žádný zájem. Tímto způsobem totiž vzniká na straně žalobce bezdůvodné obohacení spočívající v neplacení nákladů za uložení a opatrování strojů, který by jinak byl povinen žalobce platit. Žalovaní dále uvedli, že mají za to, že to měl být žalobce, kdo měl učinit kroky ke zpeněžení předmětu leasingu, aby mohl provést řádné vyúčtování leasingové smlouvy, jak na to poukazovali žalovaní již ve svém vyjádření k podané žalobě. V tomto směru je do dnešního dne žalobce zcela pasivní neučinil v tomto směru žádné kroky. Žalovaní nicméně vyhledali zájemce o jejich koupi, a to již před více jak rokem v rámci do finální podoby s žalobcem vzájemně odsouhlasené dohody o narovnání předmětu tohoto sporu a kupní smlouvy o koupi těchto strojů, od jejichž uzavření žalobce následně ustoupil. Žalovanými vyhledaný zájemce, společnost [právnická osoba], [IČO], byl připraven zaplatit kupní cenu celkem ve výši 60 000 Kč bez DPH za oba tyto stroje, tj. 30 000 Kč bez DPH za každý stroj. Tento žalovanými vyhledaný zájemce má o předmětné stroje i nadále zájem, a to i za stejnou kupní cenu, která již byla jednou dohodnuta. Dle názoru žalovaných lze však z tohoto jen těžko vycházet při stanovení hodnoty předmětu leasingu, která může být i vyšší.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

6. Na základě výše uvedeného vyšlo v řízení najevo, že mezi stranami není sporné, že žalobkyně a žalovaná 1 uzavřely dne 14. 7. 2015 leasingovou smlouvu [číslo] (na základě žádosti o finanční leasing žalované 1 ze dne 7. 7. 2015), jejímž předmětem byl leasing frézy FGV 32 a soustruhu SN 40 C. Leasing byl mezi stranami sjednán na dobu 60 měsíců a celkové měsíční splátka byla sjednána ve výši 7 984 Kč. Mezi stranami není sporné ani to, že žalovaná 2 na základě ručitelského prohlášení ze dne 7. 7. 2015 zajistila závazek žalované 1. Rovněž není rozporována ani skutečnost, že žalovaní předmět leasingu do dnešního dne žalobkyni nevrátili. Zdejší soud se proto dále zabýval otázkou ukončení závazku a následného vypořádání stran.

7. Z odstoupení od smlouvy ze dne 13. 9. 2016 soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od leasingové smlouvy č. [tel. číslo]. Jako důvod odstoupení žalobkyně uvedla prodlení žalované s úhradou leasingové splátky déle než 30 dnů. Celková dlužná částka byla vyčíslena na 375 590,37 Kč. Spolu s odstoupením od smlouvy bylo žalovaným zasláno závěrečné vyúčtování a formulář pro vrácení předmětu leasingu s tím, že pokud by žalovaná hodlala vrátit předmět leasingu osobně, měla si dohodnout termín vrácení se zaměstnanci žalobkyně. Podle obsahu zdejší soud předmětný formulář posoudil jako výzvu k vrácení předmětu leasingu. Z dokladu o doručení soud zjistil, že odstoupení od smlouvy a související dokumenty byly doručeny žalovanému 2 dne 14. 9. 2016 a žalované 1 v souladu s § 573 občanského zákoníku nejpozději dne 19. 9. 2016.

8. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy o finančním leasingu (dále občanský zákoník) a dále podle všeobecných leasingových podmínek žalobkyně.

9. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

10. Podle § 2018 odst. 1 občanského zákoníku kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.

11. Podle § 2018 odst. 2 občanského zákoníku ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

12. Podle § 2021 odst. 1 občanského zákoníku má věřitel právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

13. Podle § 2001 občanského zákoníku od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

14. Podle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

15. Podle § 2005 odst. 1 občanského zákoníku odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

16. Podle § 13 odst. 1 Všeobecných leasingových podmínek má LP právo odstoupit od leasingové smlouvy, nebude-li předmět leasingu dodán dodavatelem z důvodu nikoli na straně LP do 8 týdnů od uzavření smlouvy. LP je povinen LN neprodleně informovat o tom, že předmět leasingu nebude dodán. LN je povinen nahradit LP již vynaložené náklady. LP se zavazuje neprodleně nahradit již poskytnuté plnění po odečtení nákladů vynaložených ze strany LP.

17. Podle § 14 odst. 1 Všeobecných obchodních podmínek pokud bude LN v prodlení s placením svých peněžitých dluhů dle smlouvy a/nebo jejích částí, je LP oprávněn požadovat úrok z prodlení 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.

18. Podle § 14 odst. 2 Všeobecných obchodních podmínek je LP oprávněn od leasingové smlouvy odstoupit, pokud LN bude v prodlení s úhradou leasingové splátky a/nebo jakéhokoli svého peněžitého dluhu dle smlouvy déle než 30 dnů.

19. Podle § 16 odst. 1 Všeobecných obchodních podmínek pokud dojde k zániku smlouvy z důvodu odstoupení LP a/nebo v případě úmrtí LN a/nebo z důvodu uvedených v § 12 – tzv. mimořádné předčasné ukončení smlouvy (a to i ve vztahu jen k některým předmětům leasingu), vzniká LP nárok, aby mu LN uhradil částku ve výši všech leasingových splátek, které by měly být uhrazeny od okamžiku předčasného ukončení smlouvy. LP dále tuto částku sníží o všechna případná pojistná plnění či jiné přijaté náhrady. Nárok LP je splatný k okamžiku zániku smlouvy.

20. Podle § 16 odst. 2 Všeobecných obchodních podmínek není-li výslovně sjednáno jinak, ke dni ukončení smlouvy ztrácí LN právo držet předmět leasingu a je povinen předmět leasingu bezodkladně na vlastní náklady a nebezpečí vrátit LP. Předmět leasingu musí být vrácen v sídle LP uvedeném v leasingové smlouvě, pokud LP neurčí jiné místo, které se prostorově nachází blíže k sídlu LN. Pokud LN předmět leasingu bezodkladně nevrátí, je LP oprávněn, avšak nikoli povinen, nechat předmět leasingu na náklady LN vyzvednout.

21. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně a žalovaná 1 uzavřely dne 14. 7. 2015 ve smyslu § 1746 odst. 2 smlouvu o finančním leasingu [číslo] jejímž předmětem byl leasing frézy FGV 32 a soustruhu SN 40 C. Leasing byl mezi stranami sjednán na dobu 60 měsíců a celkové měsíční splátka byla sjednána ve výši 7 984 Kč. Na základě ručitelského prohlášení ze dne 7. 7. 2015 žalovaná 2 platně a v souladu s ustanovením 2018 a násl. občanského zákoníku zajistila závazek žalované 1 ručitelským prohlášením. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou leasingové splátky odstoupila žalobkyně v souladu s § 14 odst. 2 Všeobecných obchodních podmínek od leasingové smlouvy a zaslala konečné vypořádání. Odstoupení od smlouvy shledal zdejší soud jako platné a účinné, neboť bylo doručeno oběma žalovaným, a to žalovanému 2 dne 14. 9. 2016 a žalované 1 v souladu s § 573 občanského zákoníku nejpozději dne 19. 9. 2016. V souladu s ustanovením § 16 odst. 1 Všeobecných obchodních podmínek vznikl nárok na vrácení předmětu leasingu, dále v souladu s § 14 odst. 1 Všeobecných obchodních podmínek nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, a rovněž v souladu s § 16 odst. 1 Všeobecných obchodních podmínek nárok na úhradu všech leasingových splátek, které by měly být uhrazeny od okamžiku předčasného ukončení smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná předmět leasingu žalobkyni po výzvě nevrátila, neshledal zdejší soud její námitku, že žalobkyně nepřistoupila k odečtení výtěžku z prodeje předmětu leasingu jako relevantní, neboť k odečtení výtěžku z prodeje dojít nemohlo, a to v důsledku toho, že žalovaná předmět leasingu žalobkyni nevrátila, ač jí k tomu žalobkyně vyzvala. Ze stejného důvodu zdejší soud rovněž nepřihlédnul ani k námitce započtení, neboť skutečnost, že vznikají náklady na skladování předmětu leasingu, nemohou jít k tíži žalobkyně, neboť ona není v prodlení s vyzvednutím předmětu leasingu.

22. Na základě výše uvedeného zdejší soud žalobě v plném rozsahu výrokem I. tohoto rozhodnutí vyhověl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 100 740,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 15 024 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 375 590,37 Kč sestávající z částky 9 820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 820 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 820 Kč za jednání s protistranou dle § 11 odst. 1 písm. i) a. t., z částky 9 820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 9 820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 70 840 Kč ve výši 14 876,40 Kč.