14 C 224/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 47 072 Kč

I. Řízení se zastavuje v části 1 824 Kč se zákonným úrokem s této částky od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 22 624 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 624 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá ve zbývající části 22 624 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 624 Kč od [datum] do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice 50 % jí vynaložených nákladů řízení, jejichž výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice 50 % jí vynaložených nákladů řízení, jejichž výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 47 072 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je vlastníkem vozidla zn. MERCEDES-BENZ ML 350, [registrační značka]. Uvedené vozidlo bylo dne [datum] v obci [obec] účastno dopravní nehody, která byla zaviněna panem [jméno] [příjmení], jako řidičem osobního motorového vozidla zn. [příjmení] [jméno], [registrační značka]. K dopravní nehodě došlo tím, že [jméno] [příjmení] při předjíždění narazil do vozidla žalobkyně jedoucího stejným směrem, a to přední částí svého vozidla do levé zadní části vozidla žalobkyně, které odbočovalo vlevo na vedlejší pozemní komunikaci. V souvislosti s uvedenou nehodou vznikla žalobkyni celková škoda ve výši 109 499 Kč včetně DPH, sestávající z: částky za zapůjčení náhradního vozidla ve výši 16 720 Kč bez DPH; nákladů za opravu vozidla ve výši 73 775,04 Kč bez DPH, jak bylo vše vyúčtováno autorizovaným servisem [příjmení] [příjmení], spol. s r.o., [IČO], a to fakturou [číslo] vystavenou dne [datum]. Žalovaná je pojistitelem, který měl k okamžiku dopravní nehody uzavřenou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem shora uvedeného vozidla [registrační značka], a tedy je v souladu s ust. § 6 a 9 zák. č. 168/1999 Sb. osobou odpovědnou žalobkyni za zaplacení vzniklé škody. Žalovaná však odmítla žalobkyni uhradit škodu v celém rozsahu; v důsledku toho tak musela žalobkyně uhradit část vyfakturované škody a tyto částky jsou požadovány touto žalobou.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává. Žalobkyně uvádí, že předmětné vozidlo bylo účastno dopravní nehody, jež byla zaviněna p. [jméno] [příjmení], řidičem osobního motorového vozidla tov. zn. [příjmení] [jméno], [registrační značka], ale zcela opomíjí skutečnost, že dle relace Policie ČR nebylo rozhodnuto o tom, kdo tuto dopravní nehodu zavinil, proto bylo vedeno správní řízení Městským úřadem ve Vsetíně, kdy nejdříve bylo stanoveno sice zavinění na straně řidiče p. [jméno] [příjmení], kdy byl uznán z porušení přísl. ust. zák. o provozu na pozemních komunikacích, ale posléze na základě jeho odvolání, Krajský úřad ve [obec] toto rozhodnutí zrušil a řízení zastavil z důvodu, že nelze žádnou z možných verzí události mít za prokázanou s tím, že zůstaly důvodné pochybnosti o tom, že se obviněný dopustil protiprávního jednání, jež mu bylo správním orgánem kladeno za vinu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Z těchto důvodů, že nebylo možné stanovit viníka dopravní nehody, žalovaná přistoupila ke stanovení míry účasti ve výši [číslo] na základě shora uvedeného rozhodnutí. Žalovaná navíc vznáší námitku promlčení ohledně doplatku plnění, týkajícího se škody na vozidle z důvodu, že k dopravní nehodě došlo dne [datum] a žaloba byla podána k soudu až [datum], čili po uplynutí 3 leté promlčecí doby.

3. Žalobkyně z důvodu částečné úhrady vzala žalobu zpět co do částky 1 824 Kč spolu s příslušenstvím z této částky. Soud podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), řízení výrokem I. částečně zastavil, neboť žalobkyně vzala žalobu v této části zpět.

4. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Mezi stranami není sporná výše ceny za opravu vozidla a půjčovné. Sporná je však míra spoluúčasti. Takovému tvrzení účastníků odpovídá i důkaz fakturou [číslo] informace o výplatě pojistného a výpočet žalované.

6. Ze spisu MU [obec] č. j. [anonymizováno] [spisová značka] soud zjistil, že vozidlo žalobkyně bylo účastno dopravní nehody a dle relace Policie ČR nebylo rozhodnuto o tom, kdo tuto dopravní nehodu zavinil, proto bylo vedeno správní řízení Městským úřadem ve Vsetíně, kdy nejdříve bylo stanoveno sice zavinění na straně řidiče p. [jméno] [příjmení], kdy byl uznán z porušení přísl. ust. zák. o provozu na pozemních komunikacích, ale posléze na základě jeho odvolání, Krajský úřad ve [obec] toto rozhodnutí zrušil a řízení zastavil z důvodu, že nelze žádnou z možných verzí události mít za prokázanou s tím, že zůstaly důvodné pochybnosti o tom, že se obviněný dopustil protiprávního jednání, jež mu bylo správním orgánem kladeno za vinu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

7. Ze znaleckého posudku č. AD/ [číslo] a výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] soud zjistil, že dopravní nehodě mohl předejít řidič vozidla [příjmení], protože předjížděl kolonu pomalu jedoucích vozidel, v níž se nacházel i traktor, a kdy nemohl mít jistotu o chování vozidel v této koloně a o případné změně jízdy směru jízdy těchto vozidel. Z pohledu řidiče vozidla [jméno] byla situace v křižovatce poměrně komplikovaná. Z levé strany z ulice, do které chtěl odbočit, vyjíždělo další vozidlo a pokud tedy zkontroloval situaci za sebou, před sebou a v ulici do které najížděl a začal odbočovat, tak v době přesvědčování se situace za sebou mohl vozidlo [příjmení] vidět ve svém jízdním pruhu. Podle provedené simulace se počátek odbočování vozidla [jméno] myšleno fyzického odbočování, překrývá teprve s nájezdem vozidla [příjmení] ke středu vozovky. Situace je zřejmá z přílohy 1 znaleckého posudku. Reakční čas, který měl řidič vozidla [příjmení], na zabránění střetu byl 1,6 sekundy a ten je daný počátkem fyzického odbočování vozidla [jméno]. Část této doby řidič vozidla [příjmení] brzdil, kdy tento čas brždění byl způsobem popsaným v analytické části stanovený na 0,54 sekundy. Rozdílem těchto časů získáváme čas 1,06 sekundy na reakční dobu a technickou odezvu vozidla. Tato doba potom byla porovnána s nejdelšími ještě obvyklými dobami reakcí a technických prodlev, kdy dospěl k závěru, že jeho reakční doba odpovídá době obvyklé, tedy z technického hlediska včasné a protože byla reakci následovaná intenzivním bržděním a přesto došlo ke střetu, znalec konstatoval, že řidič vozidla [příjmení] neměl reálnou možnost jak střetu zabránit. Počínaje počátkem odbočování vozidla [jméno]. Nelze určit, zda řidič vozidla [jméno] jel více či méně vpravo, v jeho jízdním pruhu. K překročení nejvyšší povolené rychlosti nedošlo. Závěrům znalce odpovídá i důkaz fotografiemi.

8. Z informací o výplatě pojistného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žalobkyni vyplatila pouze část škody, když aplikovala nejen nesouvisející položky, ale i 50% spoluúčast.

9. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Soud tedy neprováděl další dokazování, a to zejména revizním znaleckým posudkem, neboť znalec při svém výslechu vysvětlil nehodový děj a zpracovaný znalecký posudek soud považuje dostatečný. Soud ve věci provedl i dokazování dalšími listinami, avšak ve svém odůvodnění z nich nevycházel, proto je blíže nezmiňuje. Ohledně zjištěného skutkového stavu odkazuje na výše uvedená zjištění plynoucí z výše uvedených důkazů.

10. Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů), pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Nestanoví-li zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle o.z. škodu a to účelně vynaložené náklady spojené se způsobenou škodou, vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci. Nebylo-li ujednáno jinak, poskytne pojistitel plnění v rozsahu a ve výši podle odstavce 2 v penězích, nejvýše do limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě.

11. Podle ustanovení § 2932 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“) střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé vzájemně podle své účasti na způsobené vzniklé škodě.

12. Podle § 620 o.z.: (1) Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

13. Podle § 626 o.z.: U práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

14. Podle § 635 o.z.: (2) Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

15. S poukazem na shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k těmto skutkovým a právním závěrům. Mezi účastníky po částečném zpětvzetí žaloby zůstala sporná míra zavinění obou řidičů na dopravní nehodě. Soud vycházel zejména ze znaleckého posudku a výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Ze znaleckého posudku č. AD/ [číslo] a výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] soud zjistil, že dopravní nehodě mohl předejít řidič vozidla [příjmení], protože předjížděl kolonu pomalu jedoucích vozidel, v níž se nacházel i traktor, a kdy nemohl mít jistotu o chování vozidel v této koloně a o případné změně jízdy směru jízdy těchto vozidel. Z pohledu řidiče vozidla [jméno] byla situace v křižovatce poměrně komplikovaná. Z levé strany z ulice, do které chtěl odbočit, vyjíždělo další vozidlo a pokud tedy zkontroloval situaci za sebou, před sebou a v ulici do které najížděl a začal odbočovat, tak v době přesvědčování se situace za sebou mohl vozidlo [příjmení] vidět ve svém jízdním pruhu. Z pohledu soudu při aplikaci ustanovení § 2932 o.z. je míra zavinění dopravní nehody více na řidiči vozidla [příjmení], který se rozhodl předjíždět kolonu vozidel, kdy mohl očekávat, že některé vozidlo může změnit směr (také předjíždět nebo odbočovat). Svým rozhodnutím předjíždět kolonu vozidel zapříčinil vznik rizikové situace více než řidič vozidla [jméno], který odbočoval. Řidič vozidla [jméno] však mohl vozidlo [příjmení] při odbočování vidět a odbočování nezahájit a tedy z pohledu soudu nelze říci, že on sám by se na dopravní nehodě nijak nepodílel. Z pohledu soudu je však podíl vozidla [jméno] na dopravní nehodě nižší, neboť rozhodnutí předjíždět kolonu vozidle je vždy rizikovější a řidič, který takový manévr učiní, musí počítat s rizikem, že některé z před ním jedoucích vozidel může změnit směr jízdy. Při odbočování je však třeba dbát i zvýšené opatrnosti a zejména se přesvědčit o tom, zda tento manévr je možné bezpečně provést. Z pohledu soudu tedy pokud řidič vozidla [jméno] měl možnost vozidlo [příjmení] zahlédnout a manévr nezahájit, tak i on se podílel na dopravní nehodě. Poměr účasti na dopravní nehodě soud s ohledem na výše uvedené určil 75% u vozidla [příjmení] a 25% u vozidla [jméno]. Toto pak aplikoval na žalovaný nárok a žalobě částečně vyhověl výrokem II. a částečně ji zamítl výrokem III. Při aplikaci tohoto poměru účasti na dopravní nehodě soud zohlednil to, že žalovaná stanovila poměr spoluúčasti na 50%.

16. K námitce promlčení soud uvádí, že v dané věci je třeba se zabývat i vědomostí žalobkyně o výši škody, kdy tato ji byla známa až z faktury za opravu vozidla ze dne [datum]. Námitka promlčení tedy není důvodná.

17. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila částku přiznanou výrokem II. do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch blížící se jedné polovině, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O náhradě nákladů státu rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití ustanovení v § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy rozhodl, že každý z účastníků nese polovinu nákladů, které představují náklady na výslech znalce s tím, že o těchto bude následně rozhodnuto samostatným usnesením, neboť ke dni rozhodnutí soudu nebyla výše odměny znalci pravomocně přiznána.