14 C 244/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 2 508 eur s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 508 EUR s ročním úrokem z prodlení z částky 1 254 EUR ve výši 9,75% ročně, počínaje dnem 3. 3. 2019 do zaplacení a ročním úrokem z prodlení z částky 1 254 EUR ve výši 9,75% ročně, počínaje dnem 11. 3. 2019 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 61 299,54 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice vynaložené náklady řízení ve výši 260 Kč, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 2 508 EUR s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 29. 9. 2018 rámcovou smlouvu o spolupráci na základě, které pro žalovanou zhotovoval obkladačské práce v Německé spolkové republice. Za takto odvedenou práci pak vystavoval dle dohody žalované pravidelně faktury, které byly vypláceny, až na faktury [číslo] [rok] a [anonymizováno] [rok]. V únoru 2019 však přestal pro žalovanou vykonávat práce vzhledem k tomu, že žalovaná přestala bez jakéhokoliv důvodu proplácet faktury vystavené žalobcem za odvedenou práci. Takto nebyla uhrazena faktura [číslo] [rok] vystavená dne 16. 2. 2019, splatná dne 2. 3. 2019 a znějící na částku 1 254 EUR, a dále nebyla žalobci uhrazena faktura [číslo] [rok] vystavená dne 24. 2. 2019, splatná dne 10. 3. 2019 a znějící na částku 1 254 EUR. Žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dluhu opakovaně, avšak vždy marně. Konečně žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou dne 24. 6. 2019 k úhradě dlužné částky. Žalovaná však na předmětnou výzvu reagovala formou emailové zprávy, kdy odmítla cokoliv na žalobcem vystavené faktury uhradit.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že nárok neuznává. Žalovaná považuje uzavřenou smlouvu o spolupráci za smlouvu platnou, ostatně na základě této smlouvy žalobce pro žalovanou vykonával práce a na základě této smlouvy také žalobce vystavoval faktury a žalovaná na základě vystavených faktur plnila. Na základě takto uzavřené rámcové smlouvy o spolupráci, ze dne 29. 9. 2018 a za podmínek zde uvedených žalobce pro žalovanou práce vykonával a byla mu vyplácena sjednaná cena. Žalovaná k fakturám [číslo] [rok] a [anonymizováno] [rok], které byly vystaveny žalobcem, se vyjadřuje tak, že částky uvedené ve vystavených fakturách neuznává, a to ani z části. O tom byl žalobce vyrozuměn písemně dne 26. 2. 2019, kdy byla vůči němu uplatněna smluvní pokuta, sjednaná v článku IV/4, smlouvy a dle článku VI/5 a VI/11, smlouvy. Žalovaná také písemně upozornila na to, že nebyl řádně veden stavební deník a nebyly dány důvody pro vystavení sporných faktur.

3. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Žalobce a žalovaná uzavřeli Rámcovou smlouvu o spolupráci. Předmětem této smlouvy byla spolupráce v oblasti poskytování služeb ze strany žalobce, zejména provádění montážních, stavebních, úklidových a řemeslných prací. Cena za provádění prací byla sjednána částkou 19 EUR/hod. Splatnost faktur byla stanovena na 14 dnů. V této smlouvě byla rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 500 000 Kč, pokud by žalobce uzavřel obchodní nebo pracovní vztah s osobami, se kterými se na základě této smlouvy seznámí. Dále byla sjednána smluvní pokuta za užívání omamných látek a alkoholu při provádění zakázky dle článku VI/5 a VI/11 ve výši 10 000 EUR (důkaz Rámcovou smlouvou o spolupráci dne 29. 9. 2018). Za odvedenou práci pak vystavil faktury [číslo] [rok] a [anonymizováno] [rok]. Faktura [číslo] [rok] byla vystavená dne 16. 2. 2019, splatná dne 2. 3. 2019 a zněla na částku 1 254 EUR. Faktura [číslo] [rok] byla vystavená dne 24. 2. 2019, splatná dne 10. 3. 2019 a znějící na částku 1 254 EUR. Obě tyto faktury byly vystaveny za obkladačské práce vždy za 66 hod x 19 EUR (důkaz těmito fakturami). Žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou dne 24. 6. 2019 k úhradě těchto faktur (důkaz předžalobní výzvou ze dne 24. 6. 2019). Žalovaná uplatnila na žalobci smluvní pokutu přípisem ze dne 26. 2. 2019. V tomto přípise byla stanovena smluvní pokuta 500 000 Kč a 10 000 EUR za porušení Rámcové smlouvy o spolupráci. Specifikace skutku, tj. za co konkrétně byla smluvní pokuta uplatněna zde však chybí. Je zde pouze odkaz na body smlouvy. Rovněž zde chybí i provedení zápočtu na žalované faktury (důkaz přípisem ze dne 26. 2. 20219). Soud ve věci provedl dokazování ve vztahu k prokázání odvedení fakturovaných prací, a to potvrzením spol. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 12. 5. 2021, pracovním deníkem s rozpisem hodin. Z těchto listin pak vyplývá, že žalobce vykonával činnost v Německu tak, jak je uvedeno v žalobě. Vždy se jednalo o týdenní potvrzení odpracovaných hodin 66 hod. K prokázání souvislosti daných prací s žalovanou soud provedl důkaz i fakturami mezi spol. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovanou, ze kterých plyne, že žalovaná pravidelně této společnosti fakturovala odvedené práce 66 hodin týdně za dva pracovníky po 26 EUR za hodinu. Z těchto faktur soud zjistil pravidelnost předešlého fakturování a z faktur vystavených dne 16. 2. 2019 a 23. 2. 2019 pak soud zjistil, že žalovaná si nechala u spol. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] proplatit žalované faktury navýšené o její zisk. Počet hodin přesně odpovídá a odpovídá i datum vystavení faktur ve vztahu k žalovaným fakturám. Soud tedy nemá pochybnost, že žalovaná skutečně předmětné faktury obdržela a že práce byly žalobcem řádně vykonány. Tyto skutečnosti rovněž potvrzuje žalobce ve svém účastnickém výslechu a rovněž i svědek [jméno] [příjmení]. Svědek [příjmení] rovněž vyloučil porušení smlouvy v důsledku užití alkoholu. K porušení smlouvy uvedl, že po výpovědi ze strany žalované jim byla nabídnuta spolupráce přímo spol. [jméno] [příjmení]. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že žalobce skutečně vykonal předmětné práce pro žalovanou.

5. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu a neprováděl další dokazování s cílem, aby ještě dále ověřoval skutečné vykonání práce, neboť výše provedené dokazování považuje za zcela dostatečné.

6. Podle ustanovení § 2586 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále„ OZ“): 1) Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

7. Podle ustanovení § 1746 OZ: 1) Zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. 2) Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

8. Podle ustanovení § 1982 OZ: 1) Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. 2) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

9. Podle ustanovení § 2048 OZ: 1) Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992, č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky, čl. 26: 1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.

11. Mezi smluvními stranami došlo k uzavření Rámcové smlouvy o spolupráci, ve které byly stanoveny podmínky spolupráce, a to vč. odměny 19 EUR/hod. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce řádně pro žalovanou práce vykonal, a dokonce žalovaná si uplatnila u německého partnera nárok na jejich proplacení. Za tohoto stavu soud neměl žádnou pochybnost o odvedení prací a nárok na jejich zaplacení ve výši určené ve smlouvě mezi účastníky. K tomu, zda měl nebo neměl být přílohou faktur i stavební deník, či jiné přílohy soud uvádí, že pokud žalovaná uplatnila svoji fakturu u německého partnera, tak měla dostatečné podklady pro další fakturaci a nic jí nebránilo faktury žalobci proplatit, ostatně obdržela od německého partnera i platby. K otázce smluvní pokuty soud uvádí, že tyto shledal neplatnými. U smluvní pokuty 500 000 Kč má soud za to, že je v rozporu s právem svobodně podnikat a na svobodnou volbu povolání. U smluvní pokuty 10 000 EUR pak soud uvádí, že její výše je natolik vysoká ve vztahu k zajišťované povinnosti nepožívat omamné látky a alkohol, že se jedná o rozpor s dobrými mravy. Ostatně i pokud by dané smluvní pokuty byly platně sjednány, tak z přípisu žalované ze dne 26. 2. 2019 vyplývá, že tyto smluvní pokuty nebyly řádně uplatněny. Zcela zde totiž chybí popis skutku, za co konkrétně by měly být uplatněny, tj. za jaké porušení. Tento přípis ostatně ani neobsahuje hmotněprávní úkon započtení a ani žalovaná nárok na smluvní pokutu vzájemným návrhem nebo procesní obranou neuplatnila. Žalovaná pouze odkazovala na uplatnění smluvní pokuty vůči žalobci. Soud tedy shledal, že smluvní pokuta nebyla ani řádně uplatněna, a proto ji nemohl použít k případnému započtení na důvodný nárok žalobce. Důvodnost nároku na smluvní pokuty pak vyvrací i výpověď svědka [příjmení], který uvedl, že k porušení povinností žalobce nikterak nedošlo, kdy jim byla po výpovědi ze strany žalované, t.j po ukončení smlouvy, nabídnuta práce v Německu a alkohol žalobce nepožíval. Ostatně pokud by došlo k nějakým excesům, tak by německý partner s žalobcem, nespolupracoval.

12. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 61 299,54 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 3 260 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava převzetí věci a první porada s klientem, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis odvolání žalobce proti usnesení dne 23. 11. 2020, účast na jednání, dne 27. 11. 2020, sepis vyjádření, dne 13. 4. 2021 účast na jednání, dne 4. 5. 2021 sepis návrhů na doplnění dokazování – vyjádření, dne 16. 6. 2021 účast na jednání u OS Praha 1, sepis návrhu na doplnění dokazování, dne 15. 9. 2021 účast na jednání), včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Podle § 13 odst. 1 a.t. cestovní náklady na cestovné právního zástupce žalobce k jednání u OS Praha 1 dne 23. 11. 2020, kterou uskutečnil vozidlem Mazda 6, [registrační značka], přičemž průměrná spotřeba uvedeného osobního automobilu je 5,7 litru/100km nafty, cena 1 km 5,7: 100 = 0,057 x 312 (odpovídá jedné cestě z [anonymizována dvě slova] do [obec] a zpět, jedna cesta vždy po 156 km) = 17,8 x cena nafty, která činila 31,80 Kč = 566 Kč Cena za spotřebované pohonné hmoty činí na trase [obec] – [obec] a zpět, tedy 1 cesta á 312 km celkem = 566 Kč, dále základní náhradu za použití silničního motorového vozidla, která činí 4,20 Kč za ujetý km, tedy 4,20 x 312 = 1 310,40 Kč. Náhradu za ztrátu času promeškaného při uvedené cestě na shora uvedené jednání podle § 14 odst. 1 písm. a) 10 půlhodin x 100 Kč, celkem 1 000 Kč. Cestovné právního zástupce žalobce k jednání u OS Praha 1 dne 13. 4. 2021, cena 1 km 5,7: 100 = 0,057 x 312 (odpovídá jedné cestě z [anonymizována dvě slova] do [obec] a zpět, jedna cesta vždy po 156 km) = 17,8 x cena nafty, která činila 28,20 Kč = 502 Kč Cena za spotřebované pohonné hmoty činí na trase [obec] – [obec] a zpět, tedy 1 cesta á 312 km celkem = 502 Kč, dále základní náhradu za použití silničního motorového vozidla, která činí 4,40 Kč za ujetý km, tedy 4,40 x 312 = 1 372,80 Kč. Náhradu za ztrátu času promeškaného 10 půlhodin x 100 Kč, celkem 1 000 Kč. Cestovní náklady na cestovné právního zástupce žalobce k jednání u OS Praha 1 dne 16. 6. 2021, cena 1 km 5,7: 100 = 0,057 x 312 = 17,8 x cena nafty, která činila 28,20 Kč = 502 Kč Cena za spotřebované pohonné hmoty činí na trase [obec] – [obec] a zpět, tedy 1 cesta á 312 km celkem = 502 Kč, dále základní náhradu za použití silničního motorového vozidla dle téže vyhlášky, která činí 4,40 Kč za ujetý km, tedy 4,40 x 312 = 1 372,80 Kč. Náhradu za ztrátu času promeškaného při uvedené cestě 10 půlhodin x 100 Kč, celkem 1 000 Kč. Cestovní náklady na cestovné právního zástupce žalobce k jednání u OS Praha 1 dne 15. 9. 2021, cena 1 km 5,7: 100 = 0,057 x 312 = 17,8 x cena nafty, která činila 28,20 Kč = 502 Kč Cena za spotřebované pohonné hmoty činí na trase [obec] – [obec] a zpět, tedy 1 cesta á 312 km celkem = 502 Kč, dále základní náhradu za použití silničního motorového vozidla, která činí 4,40 Kč za ujetý km, tedy 4,40 x 312 = 1 372,80 Kč. Náhradu za ztrátu času promeškaného při uvedené cestě na shora uvedené jednání 10 půlhodin x 100 Kč, celkem 1 000 Kč. Daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 50 660,80 Kč ve výši 10 638,74 Kč O nákladech státu ve smyslu výroku III. soud rozhodl tak, že zavázal k jejich úhradě žalovanou. Jedná se o náklad spojený s cestou svědka [příjmení] za jízdné z [obec] do [obec] a zpět vlakem v částce 200 Kč a 60 Kč cestování MHD po Praze.