14 C 251/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 139 830 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 79 830 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 79 830 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 60 000 Kč se zákonným úrokem prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 60 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částek 79 830 Kč a 60 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Z žalobních tvrzení vyplynulo, že žalobkyně je vlastníkem jednotky [číslo] v domě [adresa] v k.ú. [příjmení] město, kde má umístěnou restauraci (dále jen„ jednotka“). Uvedenou jednotku si pronajala [právnická osoba] and [právnická osoba], [IČO] se sídlem [ulice a číslo] (dále jen„ nájemce“). S účinností od [datum] nájemce hradil správci kotelny v předmětném domě náklady na provoz kotelny v omylu, že je tak povinen činit. Tyto náklady činily 39 915 Kč bez DPH. Podle čl. D. odst. 1 písm. j) změny prohlášení vlastníka ze dne [datum] (dále jen„ prohlášení“) je kotelna společnou částí domu. Ačkoli náklady na provoz a dozor kotelny nejsou v prohlášení výslovně stanoveny, ze skutečnosti, že kotelna je společnou částí domu, vyplývá, že náklady na její provoz a dozor je povinen zajišťovat a hradit žalovaný, který je následně rozúčtuje vlastníkům jednotek. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně (resp. nájemce) hradila náklady, které měl hradit žalovaný, vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení ve výši 399 915 Kč. Předmětem tohoto návrhu je však pouze bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] ve výši 79 830 Kč. Neboť mezi nájemcem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek na základě smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván, ale marně. Žalovaný na základě neplatného usnesení shromáždění ze dne [datum] provedl v roce 2013 rekonstrukci kotelny, při které mělo dojít k údajné separaci topného sytému pro uvedenou nebytovou jednotku [číslo] pro ostatní jednotky v domě, tj. rozdělení kotlů, přívodu plynu a rozvodu tepla. Po tomto údajném rozdělení se výrazně zvýšily náklady nájemce spojené s topným systémem. Je tedy zcela evidentní, že nedošlo ke skutečnému„ rozdělení kotelny“ a tak v důsledku jednání žalobkyně byl nájemce nucen hradit náklady, které by jinak byli povinni hradit jiní uživatelé domu. Spotřeby plynu do„ rozdělení kotelny“ činila cca 26 až 28 MWh. Po„ rozdělení kotelny“ činila spotřeba necelých 93 MWh a 71,5 MWh. Spotřeba za poslední dva roky tak stoupla o více než 100 MWh za poslední dva roky, oproti stejnému období v předchozích letech. To je při ceně cca 978 Kč za MWh (viz. pevná cena za odebraný plyn + komoditní složka ceny) o částku 97 800 Kč bez DPH. Neoprávněným„ rozděleným kotelny“ vznikla nájemci škoda minimálně ve výši 60 000 Kč.

2. Žalovaný vznikl dne [datum]. Při výkonu své činnosti se žalovaný řídí stanovami, které na své první schůzi shromáždění přijalo. Přijetí stanov je osvědčeno notářským zápisem NZ [číslo], jehož Přílohu [číslo] tvoří stanovy. Změna prohlášení vlastníka ze dne [datum] (dále jen„ prohlášení“) vymezuje jednotky v budově a stanovuje pravidla pro správu společných částí domu a hospodaření. Dle tohoto prohlášení je kotelna společnou částí domu. Tyto skutečnosti jsou mezi stranami sporu nesporné. První nárok ve výši 79 830 Kč představuje dle názoru žalobkyně bezdůvodné obohacení, kterým se žalovaný obohatil, když žalobkyně, resp. postupitel za žalovaného hradil náklady na provoz a dozor plynové kotelny. K tomuto nároku žalovaný podává následující vyjádření: Nájemce si zcela dobrovolně a pravděpodobně na základě pokynu žalobkyně coby pronajímatele uzavřel„ smlouvu na provozování a dozor plynové kotelny“, a to bez toho, aby o tom informoval žalovaného. Žalovaný ve stejném roce uzavřel rovněž smlouvu na provozování a dozor plynové kotelny, a to se stejnou společností, která provoz a dozor kotelny zajišťuje, a to [právnická osoba] gas spol. s.r.o. Tato společnost kotelnu i zhotovila. Společnost K.V.K. gas tedy od samého počátku zajišťovala provoz a dozor plynové kotelny v domě. Vzhledem k tomu, že v domě byla pouze jedna jednotka ([číslo]), která byla nebytovým prostorem, a ostatní jednotky v domě byly bytové, technologicky byla kotelna rozdělena tak, že 3 kotle zajištovaly dodávku tepla do bytových jednotek a ohřev teplé vody pro celý dům. Zbývající 2 kotle pak zajišťovaly dodávku tepla toliko pro nebytovou jednotku a plyn pro plynové spotřebiče v kuchyni této jednotky. Toto pomyslné rozdělení kotelny nebylo učiněno z iniciativy žalovaného, nýbrž z iniciativy původních vlastníků a správcovské firmy ([anonymizována dvě slova]), která dům spravovala. Není tedy pravdou, že žalobkyně, resp. nájemce uzavřel smlouvu v omylu a že by tento omyl způsobil žalovaný. Žalovaný žádným způsobem nenutil nájemce, aby uzavřel předmětnou smlouvu, neboť ani nevěděl, že takovou smlouvu uzavřel. Je zřejmé, že žalobkyně, resp. nájemce platil za správu té části kotelny, která zajišťovala teplo výhradně pro prostory, které nájemce užívá a užíval. Naproti tomu žalovaný hradil za správu části kotelny, která zajišťovala teplo pro bytovou část domu, a navíc dodávala teplo pro ohřev teplé vody i pro nebytovou jednotku. V podstatě si tak obě strany sporu hradily náklady spojené s provozem té části kotelny, která dodávala teplo pro tu část domu, kterou jedna nebo druhá strana výhradně užívala. Žalobkyně si navíc sama z vlastní iniciativy zřídila vlastní plynoměr a oddělila přívod plynu do 2 kotlů. Tím si žalobkyně v podstatě zajistila, že prokazatelně platí skutečně spotřebované množství plynu, které nebytová jednotka spotřebuje. Plynoměr je navíc v prostoru nebytové jednotky a žalovaný k němu nemá přístup. Jakákoliv manipulace ze strany žalovaného je tedy vyloučena. Žalobkyně sama ve vzájemné korespondenci uvádí, že vlastní 2 kotle a nemusí se tak podřizovat společné správě ze strany žalovaného. K nároku na náhradu škody ve výši 60 000 Kč žalovaný uvádí, že se zcela nezakládá na pravdě tvrzení o neoprávněném rozdělení kotelny. Technologicky došlo k rozdělení kotelny právě z iniciativy žalobkyně, že to byl žalovaný, který se následně po letech, kdy byly objeveny nesrovnalosti ve vyúčtování tepla, dozvěděl, že žalobkyně výhradně užívá 2 kotle, aby tak měl kontrolu nad spotřebou plynu pro jeho jednotku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně má pro nebytovou jednotku zřízený vlastní přívod vč. plynoměru, jak již bylo uvedeno, spotřeba plynu je tedy měřena výhradně pro nebytovou jednotku. Vzhledem k tomu, že v nebytovém prostoru je provozována restaurace, jsou výkyvy ve spotřebě plynu tedy možné a není to nic výjimečného. Žalovaný provedl rekonstrukci kotelny, resp. provedl výměnu 3 kotlů, zajišťující vytápění bytové části, z důvodu jejich blížícího se konce životnosti a potřeby jejich výměny za účinnější zařízení. K výměně došlo v roce 2013. Výměna ostatních 2 kotlů nebyla provedena z toho důvodu, že žalobkyně hlasovala při schvalování výměny a výše investice proti a odmítla se na výměně kotlů finančně podílet. Z tohoto důvodu byla provedena výměna kotlů jen pro bytovou část. Usnesení, které žalobkyně cituje, bylo shledáno neplatným ze zcela jiného důvodu.

3. Žalobkyně se následně vyjádřila tak, že není pravda, že by nájemce dobrovolně uzavřel smlouvu„ na provozování a dozor plynové kotelny“ ze dne [datum]. Tato smlouva byla podepsána nějakou paní [příjmení], která s nájemcem neměla nic společného. Navíc se jednalo o právní paskvil. Tvrzení o tom, jakým způsobem byla v minulosti užívána kotelna, jsou taktéž účelová a zavádějící. Žalovaný byl a je povinen zajišťovat a hradit provoz kotelny s tím, že náklady následně přeúčtuje vlastníkům jednotek v souladu se zákonem a prohlášením vlastníka, případně stanovami společenství. V žádném případě tyto náklady nemůže hradit nájemce. V roce 2013 žalovaný protiprávně oddělil dva kotle od plynoměru a napojili je na plynoměr restaurace bez jakéhokoli souhlasu nájemce. Po té spotřeba plynu na předmětném plynoměru stoupla cca na trojnásobek. Když nájemce na zkoušku zavřel přívod plynu na svém plynoměru, tak byty byly bez teplé vody. Po poučení soudem následně žalobkyně doplnila tvrzení. Jak vyplývá z ust. § 9 odst. 1 zák. č. 72/1994 Sb. a i samotných stanov žalovaného, viz. čl. II. odst. 1 písm. b) základní povinností žalovaného je správa domu, tedy i provoz společných částí domu a pozemků včetně technického zařízení a společných částí technických sítí (rozvody el. energie, plynu, svislé a vodorovné rozvody vody a odvod odpadních vod) zahrnující i revize a opravy. Žalovaný je tak povinen zajišťovat provoz kotelny a byl tedy povinen hradit náklady na provoz a dozor plynové kotelny. Jak bylo uvedeno shora, tyto služby byl povinen zajišťovat žalovaný. Žalovaný byl tedy povinen hradit náklady na provoz a dozor plynové kotelny, které měl pak následně rozúčtovat vlastníkům jednotek. Žalovaný na základě neplatného usnesení shromáždění ze dne [datum] provedl v roce 2013 rekonstrukci kotelny, při které mělo dojít k údajné separaci topného sytému pro uvedenou nebytovou jednotku [číslo] pro ostatní jednotky v domě, tj. rozdělení kotlů, přívodu plynu a rozvodu tepla. Spotřeby plynu na plynoměru postupitele do„ rozdělení kotelny“ činila cca 26 až 28 MWh. Po„ rozdělení kotelny“ činila spotřeba plynu na plynoměru postupitele necelých 93 MWh a 71,5 MWh. Spotřeba za rozhodné období tak stoupla o více než 100 MWh za poslední dva roky, oproti stejnému období v předchozích letech. To je při ceně cca 978 Kč za MWh (viz. pevná cena za odebraný plyn + komoditní složka ceny) o částku 97 800 Kč bez DPH. Když postupitel zjistil, že spotřeba plynu na jeho plynoměru stoupla na cca trojnásobek, požádal o zkoušku v podobě vypnutí kotlů, kdy ovládání kotlů je na elektřinu, takže kotle byly odpojené od el. energie a tím pádem nefungovaly. Výsledkem této zkoušky bylo, že byty v domě byly bez teplé vody.

4. Žalovaný jako procesní obranu k návrh uvedl, že náklady na provoz kotelny nájemce žalobkyně platil na základě„ Obchodní smlouvy“, kterou dne [datum] uzavřel s [anonymizována dvě slova] spol. s r.o. Na základě této smlouvy platil nájemce dodavateli měsíční paušál ve výši 4 435 Kč, a to pouze po dobu topné sezony, tj. od 1.9. do [číslo], neboť v té době 2 kotle které byly na základě smlouvy dozorovány a servisovány, zajišťovaly pouze vytápění jednotky [číslo] nikoliv dodávku teplé vody. I přesto byla žalobkyni, resp. jejímu nájemci dodávka teplé vody zajišťována, aniž by za to nájemce dodavateli (K.V.K. gas) platil poplatky na provoz kotelny – viz. čl. III, odst. (c) obchodní smlouvy. Žalovaný měl rovněž uzavřenou„ [ulice] smlouvu“ se [právnická osoba] gas spol. s r.o. ze dne [datum], na základě které platil měsíční paušál ve výši 4 547,20 Kč a to po dobu celého kalendářního roku, neboť 3 kotle, které byly touto smlouvou spravovány zajišťovaly teplo pro bytové jednotky a dodávku teplé vody pro celý objekt, tedy i jednotku žalobkyně. Žalovaný za rok 2013 zaplatil za správu kotelny 12 x 4 547,20 Kč 54 566,40 Kč. Za rok 2014 částku 54 566,40 Kč. Za rok 2015 částku 54 566,40 Kč. Celkem za období od roku 2013 – 2015 žalovaný zaplatil za správu kotelny částku 163 699,20 Kč. Při sloučení nákladů na provoz kotelny pro bytovou i nebytovou část a následného rozpočítání mezi jednotky, je vyúčtování nákladů, které by měla platit žalobkyně žalovanému následující: Celkem za správu kotelny činí náklad 243 529,20 Kč (163 699,20 + 79 830 Kč). Z toho na TUV 40% činí 97 411,68 Kč a teplo 60% je 146 117,52 Kč. Žalobkyně by se musela podílet na nákladech za správu kotelny v části tepla (vytápění) podle plochy své jednotky, která činí 184 m2. Výpočet je následující: 146 117, 52 Kč děleno 990,7 m2 (celková plocha jednotek v domě) krát 184 (plocha jednotky žalobkyně) = 27 138 Kč. Při sloučení nákladů na provoz kotelny v části tepla by se žalobkyně podílela na nákladech částkou 27 138 Kč. V případě nákladů na ohřev teplé vody žalovaný předkládá seznam nákladových faktur za předmětné období. Tyto nákladové faktury žalovaný navýšil o náklad jednotky žalobkyně (79 830 Kč) za správu kotelny, a to tak, že v roce 2013 žalobkyně zaplatila částku 17 740 Kč, v roce 2014 zaplatila částku 39 915 Kč a v roce 2015 částku 22 175 Kč. Z přehledu je zřejmé, že žalobkyně v roce 2013 zaplatila náklady na ohřev TUV ve výši 34 149,48 Kč, v roce 2014 ve výši 29 489,75 Kč a v roce 2015 ve výši 38 507,14 Kč. Po navýšení nákladů rozpočítaných společně pro celý objekt vzniká na straně žalobkyně rozdíl v tom, jaké náklady měla zaplatit a jaké náklady ve skutečnosti zaplatila. Rozdíl činí 13 523,69 Kč Touto částkou by se žalobkyně měla podílet na nákladech na správu kotelny v části dodávky TUV. Na základě výše uvedených výpočtů žalovaný zjistil, že v inkriminovaném období by se žalobkyně na nákladech v souvislosti s provozem kotelny měla podílet částkou 40 661,69 Kč. Žalobkyně sdělila, že proti pohledávce žalovaného vznáší námitku promlčení, ke které žalovaný uvedl, že je v rozporu s dobrými mravy.

5. Z listinných důkazů a svědeckých výpovědí byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Ze Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] včetně dodatků [číslo] soud zjistil, že jednotku má na této základě smlouvy pronajatou [právnická osoba] and [právnická osoba], [IČO], která v jednotce provozuje restauraci. Bližší podmínky nájemního vztahu nejsou pro posouzení věc podstatné.

7. Změnou prohlášení vlastníka – znění ke dni [datum] včetně přílohy [číslo] byla vymezena též jednotka [číslo] jako nebytový prostor v suterénu a 1. NP domu o celkové ploše 184 m², skládající se z tam uvedených místností (není uvedena kotelna), jednotka není vybavena, její součástí je veškerá vnitřní instalace (potrubní rozvody teplé a studené vody, etážového vytápění, elektroinstalace, kromě stoupacích vedení včetně uzavíratelných ventilů a měření. K jednotce náleží spoluvlastnický podíl na společných částech budovy o velikosti [číslo]. Společné části budovy byly změnou prohlášení určeny tak, že společnými částmi domu jsou mimo jiné rozvody kanalizace, plynu, elektřiny, (…,) jakož i kotelna (D.1 h) a j). Dle bodu F jsou vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti svých spoluvlastnických podílů, platit měsíčně na účet správce zálohy na úhradu nákladů spojených se správou domu a na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním jednotky (služby), vyúčtování záloh provede správce nejpozději do 6 měsíců od skončení zúčtovacího období, do 30 dnů od vyúčtování je platný nedoplatek na zálohách. Náklady na správu domu představuje mimo jiné spotřeba energií ve společných částech domu (voda, elektřina, plyn), na níž se vlastníci podílí podle poměru spoluvlastnického podílu na společných částech domu, na úhradě ostatních nákladů spojených se správou domu a přilehlého pozemku se podílí podle hodnot naměřených na bytových vodoměrech, je-li takto spotřeba měřena, stejně jako na nákladech na spotřebu energií ve společných částech domu (voda, elektřina, plyn).

8. Soud konstatuje obsah posudku ing. [celé jméno znalce] ze dne [datum]. Ze znaleckého posudku ing. [celé jméno znalce], znalcem z oboru technické obory různé, specializace topení, voda, plyn, kanalizace, bezpečnost práce na technických zařízeních topení, tlakové nádoby stabilní, plyn, dodávky tepla, bylo zjištěno a prokázáno, že na plynoměr nájemce žalovaného, nájemce restaurace, je napojen jeden kotel umístěný v kotelně, je připojen plynovodem, který je veden jako samostatný plynovod k samostatnému plynoměru. Plynovod kotle restaurace a plynovod pro kotelnu se nikde nepropojují a nepropojovaly. Na plynovod restaurace se napojuje odbočkou vedenou o patro výš k jednomu plynovému sporáku v restauraci. Na plynovodu restaurace nebyla zjištěna žádná odbočka, ani možnost propojení jinam, tento plynovod je v celém rozsahu viditelný a je opatřen původním žlutým nátěrem. Možnost propojení plynovodu restaurace na jiný systém znalec vyloučil. Dále jsou v kotelně dva kondenzační kotle, ani zde nebyla zjištěna jakákoliv odbočka a propojení jinam. Plynovody pro kotelnu a pro restauraci nikdy nebyly a nejsou jakkoliv propojené. Spotřeby spotřebičů jsou měřeny svými plynoměry. [příjmení] zjevně vytápí radiátory v restauraci (vedení lze vystopovat), kotel nepřipravuje teplou vodu, ta se připravuje kotelnou společenství vlastníků a restaurace část této teplé vody odebírá. [příjmení] kotelny pro objekt zjevně vyrábí teplou vodu pro vytápění bytů, což dokladují i rozvody v kotelně, a ohřívají teplou vodu pro objekt. Dále kotelna ve dvou ohřívácích připravuje teplou vodu pro celý objekt, tedy pro byty a restauraci. Znalec nepojal podezření, že by systémy plynovodů, teplé vody nebo vytápění byly někde propojené. U vytápění a plynu je to nemožné a u teplé vody nepravděpodobné a nepotvrzené. Propojení teplé vody považuje znalec za nemožné. S plynovou instalací nemohlo být manipulováno a už vůbec ne přepínáním toku plynu ve prospěch kohokoliv. Soud opakovaně nepředvolával tohoto znalce na jednání, neboť znalci bránily v účasti zdravotní důvody. Navíc jeho závěry potvrdil i svědek [příjmení] a v kontextu s touto výpovědí jsou závěry znaleckého posudku dostatečné. Zjištěním obsaženým ve znaleckém posudku pak odpovídá zpráva o revizi plynového zařízení, záznam o provedené kontrole plynového zařízení.

9. Ze Zápisu ze schůze shromáždění společenství vlastníků [ulice a číslo], [obec a číslo] ze dne [datum] soud zjistil záměr rekonstrukce kotelny.

10. Z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že jím byla vyslovena neplatnost usnesení shromáždění žalobce s ohledem k nedodržení počtu hlasů potřebných ke schválení tohoto usnesení.

11. Z notářský zápisu [číslo] vč. stanov soud zjistil, že podle stanov žalobce společnými částmi domu jsou i rozvody el. energie, plynu, svislé a vodorovné rozvody vody a odvod odpadních vod, do působnosti shromáždění náleží mimo jiné rozhodování o výši záloh a způsobu rozúčtování cen za služby mezi jednotlivé vlastníky, není-li způsob rozúčtování cen stanoven zvláštním právním předpisem (př. vyhláškou), vlastník je povinen upozornit neprodleně orgány společenství na závady na společných částech domu a působit proti takovému poškození (VI.2c), hradit zálohy na úhradu služeb a nedoplatky z vyúčtování (VI.2e) a prostředky do fondu oprav (VI.2d), tyto měsíčně zálohově - částkách a termínech stanovených shromážděním (VII.1), o vyúčtování záloh podle VI.2d) rozhoduje shromáždění jednou ročně, zálohy na služby VI.2e) - služby vyúčtuje statutární orgán jednou ročně nejpozději do 90 dnů od skončení zúčtovacího období stanoveného zvláštním právním předpisem s tím, že vzájemné vypořádání přeplatků a nedoplatků zajistí výbor do 30 dnů od vyúčtování (VII.4). Shromáždění si v čl. IV.2 d) Stanov vyhradilo rozhodování o věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka.

12. Změnou prohlášení vlastníka byla vymezena též jednotka [číslo] jako nebytový prostor v suterénu a 1. NP domu o celkové ploše 184 m², skládající se z tam uvedených místností (není uvedena kotelna), jednotka není vybavena, její součástí je veškerá vnitřní instalace (potrubní rozvody teplé a studené vody, etážového vytápění, elektroinstalace, kromě stoupacích vedení včetně uzavíratelných ventilů a měření. K jednotce náleží spoluvlastnický podíl na společných částech budovy o velikosti [číslo]. Společné části budovy byly změnou prohlášení určeny tak, že společnými částmi domu jsou mimo jiné rozvody kanalizace, plynu, elektřiny, (…,) jakož i kotelna (D.1 h) a j). Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti svých spoluvlastnických podílů, platit měsíčně na účet správce zálohy na úhradu nákladů spojených se správou domu a na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním jednotky (služby), vyúčtování záloh provede správce nejpozději do 6 měsíců od skončení zúčtovacího období, do 30 dnů od vyúčtování je platný nedoplatek na zálohách. Náklady na správu domu představuje mimo jiné spotřeba energií ve společných částech domu (voda, elektřina, plyn), na níž se vlastníci podílí podle poměru spoluvlastnického podílu na společných částech domu, na úhradě ostatních nákladů spojených se správou domu a přilehlého pozemku se podílí podle hodnot naměřených na bytových vodoměrech, je-li takto spotřeba měřena, stejně jako na nákladech na spotřebu energií ve společných částech domu (voda, elektřina, plyn). Správcem budovy byla pověřena [právnická osoba] a [právnická osoba]

13. Ze Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] včetně dodatků [číslo] soud zjistil, že jednotku má na této smlouvy pronajatou [právnická osoba] and [právnická osoba], [IČO], která v jednotce provozuje restauraci. Bližší podmínky nájemního vztahu nejsou pro posouzení věc podstatné.

14. Z výpovědi paní [jméno] [příjmení], [datum narození], soud zjistil, že s manželem mají pronajaté nebytové prostory v předmětné nemovitosti a přibližně do r. 2013 byla spotřeba energie standardní. Plynoměr a elektroměr je veden a přihlášen na restauraci, a pokud jde o rozúčtování vody a topení ta byla rozúčtována podle jednotlivé spotřeby. V roce 2014 dostali vyúčtování za poslední období tj. od června 2013 do června následujícího roku, kdy se projevila několikanásobná spotřeba plynu. Tato skutečnost je zarazila a vedlo je to k tomu, že si udělali následnou zkoušku. Zjistili, že v kotelně je 5 kotlů a domnívali se, že na ně jsou napojeny i byty. Zároveň získala informaci, že dva kotle byly odpojeny a napojeny na restauraci. V lednu 2015 provedli zkoušku, restaurace byla dále provozována bez teplé vody. Údržbu kotlů hradili 8 měsíců ročně ve výši 5 200 Kč, včetně DPH. Do kotelny neměla přístup. Neviděla nikoho ze strany žalované vstupovat do kotelny. Nikdy neměla klíče od kotelny, ani je nyní nemá. Spotřeba vody v letech 2013 až 2014 byla stejná. Z jejího hlediska byla na jejich kotle napojena další osoba, což se nakonec potvrdilo dle vyúčtováním, protože následující rok byla nižší spotřeba. Vyúčtování plynu hradí přímo Pražské plynárenské, jak již uvedla, mají vlastní plynoměr a smlouvu. Postoupila jsem pohledávku na žalobkyni, jednalo se o pohledávku zpětně 3 roky. Ve výši 5 200 Kč měsíčně s tím, že za každý rok 8 měsíců. Vycházela jsem ze skutečnosti, že jsme plnili na základě neplatné smlouvy.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], [datum narození], soud zjistil, že mají uzavřenou smlouvu s žalovanou na provoz kotelny. S žalovanou má uzavřenu smlouvu přibližně od r. 1997, kdy se jednotlivé smlouvy měnily. Poukazuje na skutečnost, že v r. 2002 po povodních se rozdělila kotelna na dvě separátní jednotky, část byla pro restauraci a druhá část pro bytové jednotky. Jejich společnost zajišťuje provoz kotelny, k rozdělení došlo v r. 2002, ale kotelna je stále v jednom prostoru. V r. 2015 došlo k výměně nových spotřebičů, resp. v r. 2013 se prováděla výměna nových kotlů. V r. 2015 se prováděla výměna pro nebytové prostory - restauraci. Uvádí, že teplá voda je zajišťována prostřednictvím kotlů pro celý objekt, a pokud jde o vytápění, část kotlů je pouze pro bytový fond, a druhá část pro vytápění restaurace. V r. 2015, když probíhala zkouška kotlů, přítomen nebyl, byl tam pověřený pracovník. Bylo požadováno 3x vypnutí za účelem kontroly spotřeby plynu. Vzhledem k tomu, že se jedná o kotelnu III. kategorie, kam nemá přístup nepovolaný pracovník, nemohli předat klíče třetí osobě bez tohoto oprávnění. Zda se může vyjádřit, zda je možné, aby se na úkor spotřeby plynových kotlů nebytového prostoru, vytápěly jednotlivé bytové jednotky, uvádí, že technicky je možné všechno, ale je to krajně nepravděpodobné. Do prostoru restaurace, kde je umístěn plynoměr, nemají přístup.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], [datum narození], soud zjistil, že k přepojování kotlů nedošlo, zvýšenou spotřebu neví, jak si vysvětlit. Kotelnu společnost spravuje cca od r. 1998. Ve společnosti je zaměstnán od r. 2004. V r. 2013 byla provedena výměna kotlů pro SVJ. V r. 2016 byla provedena výměna kotlů pro restauraci. Jinak nebyly provedeny žádné zásahy do kotelny. Svědkovi předložena fotografie čl. 219 – svědek uvádí, že na čl. 219 je zobrazen kotel nový pro restauraci, kdy na původních místech byly dva kotle. [příjmení] na místě, kde byl původní kotel, sloužily pro topení a vzduchotechniku v restauraci. Na plynovou trubku se lze napojit – je to plyn restaurace. Spotřebič, který by se napojil, by musel být napojen na rozvod pro restauraci. Svědek vylučuje, že by se na tyto rozvody mohl napojit jiný spotřebič, který by byl pro SVJ. Důvodem je, že ostatní spotřebiče, které jsou v kotelně, mají své napojení. [příjmení] pro SVJ mají pevné napojení, pokud by se někdo snažil o napojení, musely by se komplet předělat rozvody SVJ, nestačí pouze trubka pro napojení. [příjmení] [jméno] jsou originální sada, na kterou se nelze v současné době ani napojit. Než probíhala rekonstrukce, tak tam byly trubky obdobné jako na fotografii čl. 219 s tím, že by byl nutný větší zásah pro napojení. Originální sada pro SVJ byla provedena v r. 2013. Pokud by se někdo napojil na plyn, tak kotel by neběžel, neboť není napojen na žádný rozvod. Nestačí jednoduchá odbočka, musí se přidat komplet rozvod. Objednatelem prací – výměna kotlů SVJ bylo SVJ a pro restauraci také SVJ. Pro restauraci byla výměna pozdější v r. 2016. V knize kotelny je uvedeno, že byla provedena výměna kotlů. Je tam pouze konstatování – výměna kotlů. První výměna v r. 2013 je také popsána pouze takto. V době rekonstrukce nebyla žádná dočasná napojení. Výměna kotle je cca jeden na den práce. V r. 2013 se měnila originální sada pod kotly, která se napojila na stávající rozvody SVJ. Smlouvy s restaurací byly uzavřeny z důvodu, že nás provozovatelé restaurace oslovili. Cena našich služeb je stanovena na základě výkonu kotelny. Cena se vytvořila tak, že se vzal celkový výkon kotelny, který se rozdělil dle výkonu kotle restaurace a dle výkonu kotle SVJ. Dnes je sečten výkon dvou kotlů. Obsluha chodí do kotelny každý den. [příjmení] od kotelny mají pouze oni, nikdo jiný do ní nemá přístup. Přístup k plynoměru restaurace nemají, je přímo v restauraci. Napojení na plyn nelze provést, neboť by tam musela být hadice do půl metru podle normy. [příjmení] [jméno] byly na jiném místě – cca 2,5 metru. Toho by si všimli. Revize kotlů se dělají pravidelně – jednou za 3 roky. Jednou do roka se dělá pravidelná servisní prohlídka a jednou do roka se dělá prohlídka spojové cesty. V rámci revizní prohlídky se kontroluje napojení plynových spotřebičů na rozvod plynu a těsnost plynového rozvodu. Originály revizních zpráv archivují. Smlouva s restaurací byla ukončena výpovědí ze strany provozovatele restaurace, domnívá se, že to byl konec r. 2015, začátek r. 2016. V r. 2015 na požadavek majitele restaurace docházelo k testu odpojení kotlů. Majitel restaurace kotle pro restauraci vyndal ze zásuvky a tyto zapečetil, aby nešly použít. V bytech nedošlo ke změně tepla ani teplé vody. V deníku kotelny je popsáno, jak dlouho byl kotel odpojen, a kdy byl zapojen, bylo to na několikrát. Pečetě byly v původním stavu, poté co tam přišli.

17. Z faktury za plyn a jednotlivých stavů soud zjistil, jednotlivé spotřeby plynu, ale nezjistil žádnou příčinu jejich nárůstů. Spotřeby plynu odpovídají žalobním tvrzením. Náklady jsou pak uvedeny v jednotlivém rozúčtování záloh, kde jsou rovněž uvedeny i náklady za správu kotelny.

18. K fotografiím čl. 219 až 221 soud uvádí, že z nich nezjistil ničeho, co by neoprávněně napovídalo napojení na systém kotelny.

19. Z Odborného posudku ing. [příjmení] čl. 246 soud zjistil, že tento se zabývá výkyvem ve spotřebě. Ke znaleckému posudku ing. [celé jméno znalce], se vyjádřil tak, že znalec v posudku z roku 2019 poměrně podrobně popisuje instalovaná zařízení sloužící pro vytápění a ohřev TV v daném objektu, nicméně popisuje stav, kdy již bylo rozúčtování v souladu se stavem před rekonstrukcí, nemohl proto zjistit příčinu této disproporce. Zcela mimo realitu je věta, že by se rozpadla hydraulika rozvodů teplé vody. Na trhu je dostatek armatur, které by při kvalitním zpracování projektu umožnily seřízení potřebného průtoku teplé vody k jednotlivým spotřebičům. Pokud by však skutečně znalec měl pravdu a žádné změny v zapojení kotelny neproběhly, pak se nutně musí jednat o účetní chybu, vzniklou buď špatným odečtením hodnot na měřičích tepla a plynu vadnými měřiči tepla nebo plynu úmyslným zkreslením údajů.

20. Z tabulky, kterou zpracovala spol. IVEX, která provádí správu domu, soud zjistil, výkazy rozdílu ve vyúčtování, kdy tyto odpovídají tvrzením žalovaného v jeho návrhu.

21. Z Obchodní smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a [anonymizováno] gas spol. s.r.o. soud zjistil, že tato byla uzavřena na provoz kotelny žalovaného za celkovou roční částku 45 096 Kč bez DPH.

22. Z faktur [příjmení] [příjmení] spol. s.r.o. faktury za roky 2013, 2014, 2015 vystavené na žalovaného, soud zjistil jednotlivé měsíční úhrady, které odpovídají tvrzením žalovaného. V roce 2013, 2014 a 2015 se jedná o částku 4 547 Kč měsíčně. Dále z faktur vystavených na žalobkyni zjistil měsíční úhrady 5 366,40 Kč, respektive 5 367 Kč, což odpovídá i tvrzením žalobkyně uvedených v žalobě.

23. Soud odkazuje na výše uvedená zjištění plynoucí z jednotlivých důkazů. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho rozhodného pro posouzení věci, z těchto důkazů při svém rozhodování nevycházel a dále se jimi proto v odůvodnění svého rozhodnutí nezabývá a tyto nehodnotí. Další účastníky označené důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost. Soud neprovedl důkaz výpovědí paní [příjmení], neboť by se nejednalo o svědeckou výpověď, ale o vysvětlení jejích výpočtů, což spadá do břemene tvrzení tížícího žalovaného, dále ani nedoplňoval znalecký posudek, neboť již provedený znalecký posudek vyčerpávajícím a jednoznačným způsobem zodpověděl otázky soudem položené a jednoznačně z nich vyplynul závěr, že k žalovaným předestřenému zapojení kotlů a rozvodů na úkor nájemce restaurace nedošlo. K tomuto vedlo i svědectví M. [příjmení], který napojení vyloučil. Nadbytečnost pak platí i pro výslech jednatele žalobkyně a opakování důkazů v jeho přítomnosti. Soud má za to, že v daném případě se jedná o zástupce účastníka, který je právně zastoupen, a tedy je schopen svá tvrzení soudu specifikovat a jeho výslechem soud nebude nahrazovat jeho povinnost tvrzení. Soud dále ve vztahu k procesní obraně žalovaného neprováděl další dokazování, neboť má za to, že v daném případě je nutné se zabývat nejprve samotným promlčením a způsobilostí pohledávky k započtení. Ostatní důkazy tedy byly pro nadbytečnost zamítnuty.

24. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

25. S ohledem na to, že část období spadá před účinnost o.z. soud použitelnost právních předpisů rozdělil na období před [datum] a po něm. Před tímto datem se právní vztahy řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, poté pak o.z.

26. Podle ustanovení § 451 zák. č. 40/1964 Sb.: 1) Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 2) Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

27. Podle ustanovení § 454 zák. č. 40/1964 Sb.: Bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

28. Podle § 107 odst. 1, 2 zák. č. 40/1964 Sb. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění a bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

29. Podle § 106 odst. 1, 2, zák. č. 40/1964 Sb. se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

30. Podle § 2991 odst. 1 o.z.: 1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle § 2991 odst. 2 o.z.: se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle § 609 o.z.: Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

33. Podle § 629 o.z.: 1) Promlčecí lhůta trvá tři roky.

34. Podle § 1180 odst. 1 o.z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

35. Podle § 1181 odst. 1 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

36. Podle § 1181 odst. 2 o.z. není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

37. Podle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

38. Podle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

39. Podle § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle ust. § 1987 odst. 2 o.z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

40. Podle § 1989 o. z.: 1) Promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

41. Podle § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užívání bytů a nebytových prostorů v domě s byty, které stanovuje, že není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

42. Soud dospěl k závěru, že žaloba je v části, tj. v nároku 1 důvodná, pročež jí v tomto rozsahu vyhověl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, a to z následujících důvodů. Jednalo se o plnění za správu kotelny žalované. Z faktur K.V.K. gas, spol. s.r.o. a ze smlouvy mezi touto společností a nájemcem žalobkyně totiž vyplynulo, že nájemce žalobkyně uzavřel smlouvu s touto společností a měsíčně hradil za správu kotelny. [ulice] částka odpovídala počtu kotlů a jejich výkonu. Společnost K.V.K. gas spol. s.r.o. rozdělila náklady na správu kotelny mezi obě strany a to podle počtu kotlů. [příjmení], která byla ze strany nájemce žalobkyně hrazena tedy byla adekvátní. To odpovídá i výpovědi M. [příjmení]. Z pohledu soudu se tedy jedná o bezdůvodné obohacení, neboť jinak by tuto částku byl nucen vynaložit žalovaný. Na tom nic nemění skutečnost, že byla uzavřena samostatná smlouva, neboť se fakticky jedná o správu kotelny a bezdůvodné obohacení může spočívat i v tom, že došlo k zajištění služby, kterou měla zajišťovat druhá strana. To, že správu kotelny zajišťuje žalovaný, vyplývá ze Změny prohlášení, kdy podle čl. D. odst. 1 písm. j) změny prohlášení vlastníka ze dne [datum] je kotelna společnou částí domu. Soud vyhověl žalobě i v požadavku na zákonný úrok z prodlení, kdy vycházel ze zaslané výzvy ze dne [datum].

43. Ve vztahu k druhému nároku soud uvádí, že tomuto soud nevyhověl, neboť nezjistil, že by k jakémukoliv napojení kdy došlo. Žalovaný provedl v roce 2013 rekonstrukci kotelny v domě. Z provedeného dokazování však neoprávněné zásahy ze strany žalovaného, které by svědčily o tom, že neoprávněně nakládal s kotli v kotelně či jiným vedením, že by došlo k napojení ohřevu topení bytových jednotek v domě a ohřevu teplé vody na plynoměr nájemce žalobkyně, tedy na úkor nebytové jednotky žalobkyně, ničeho takové zjištěno nebylo, ba takový závěr byl spolehlivě vyloučen provedeným dokazováním. Z provedeného znaleckého posudku zpracovaného [celé jméno znalce] bylo spolehlivě prokázáno, že znalec nezjistil žádné napojení ohřevu topení bytových jednotek v domě a ohřevu vody na úkor žalobkyně prostřednictvím kotle určeného pouze pro jednotku žalobkyně či jiným způsobem, dále že na plynoměr nájemce žalobkyně je napojen jeden kotel umístěný v kotelně, další kotle kotelny pro celý dům vyrábí teplou vodu pro vytápění bytů a ohřívají teplou vodu pro dům, dále kotelna ve dvou ohřívácích připravuje teplou vodu pro celý objekt, tzn. byty i nebytovou jednotku žalobkyně. Znalec nepojal byť jen podezření o propojení systémů plynovodů, teplé vody nebo vytápění, u vytápění a plynu je to nemožné a u teplé vody nepravděpodobné a nepotvrzené. Znalec přitom shledal veškerá vedení trasovatelná a nezjistil žádné manipulace s instalacemi. Ostatně i z výpovědi svědka pana [příjmení]. [příjmení] bylo zjištěno, že mu není známo, že by po osazení nových kotlů v roce 2013 došlo k propojování potrubí, a svědek vyloučil, že by mohlo dojít k vytápění bytových jednotek žalobkyně, případně ohřevu teplé užitkové vody pro jednotky žalovaného v neoprávněný prospěch ostatních jednotek na úkor jednotky žalobkyně. Soud nemá důvodu pochybovat o správnosti odborných závěrů znalce, který pečlivě a přesvědčivě zpracoval posudek v projednávané věci. Závěry znalce jsou logicky vysvětleny a jsou přezkoumatelné. Není proto žádného důvodu zadat nový znalecký posudek v zásadě toliko proto, že žalobkyně s již zpracovaným posudkem nesouhlasí a považuje jeho závěry za nesprávné, neboť jsou pro ni nepříznivé. Pokud svědkyně [příjmení], vypovídala o nefunkčním vytápění a nedostatku teplé vody v několika bytech v domě v souvislosti s vypnutím kotlů v kotelně, pak tyto informace nejsou přezkoumatelné. Nejednalo se o profesionálně prováděné měření, ale zejména tato skutečnost nekoresponduje s výpovědí svědka [příjmení]. [příjmení], který fakticky vyloučil jakékoliv napojování. Pokud by totiž k napojení mělo dojít, tak by se jednalo o větší zásah, který by byl v kotelně patrný. Kotelna je pravidelně kontrolována a vše by bylo viditelné. Navíc se jednalo o delší časové období. Ostatně i posudek Ing. [příjmení] ke zvýšené spotřebu uvádí, že jsou i jiné možné důvody viz výše. Soud dodává, že skutečnost, že došlo k poklesu spotřeby plynu sama o sobě izolovaně bez dalšího nevypovídá o neoprávněných zásazích žalovaného namítaných žalobkyní, tedy tyto neprokazuje, resp. neprokazuje příčinu zvýšené spotřeby. Ze samotného zvýšení spotřeby navíc nelze dovodit, že by došlo k jejímu spotřebování žalovaným.

44. Ve vztahu k námitce započtení uplatněné žalovaným soud uvádí, že tuto neuznal neboť má za to, že nárok je promlčený. Soud poukazuje na ustanovení § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. Vyúčtování za období od [datum] až [datum] tak mělo být žalobkyni předloženo do [datum], za období od [datum] až [datum] do [datum] a konečně za období od [datum] až [datum] do [datum]. Vzhledem k tomu, že vyúčtování v zákonem stanovené době nebylo, splatnost jednotlivých vyúčtování nastala dle názoru soudu vždy k 1. 5. toho kterého roku, a to dle ustanovení § 627 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, které stanovuje, že má-li být podle zvyklosti nebo podle praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, pohledávka vyrovnána na základě vyúčtování předkládaného koncem určitého období, počne promlčecí lhůta běžet ode dne následujícího po konci období, kdy vyúčtování mělo být předloženo. K dotazu soudu PZ žalované uvedl, že k rozúčtování dochází v březnu následujícího roku. Nárok na zaplacení vyúčtování služeb je strany žalovaného bezpochyby nárokem majetkovým, který je nutné uplatnit v obecné tříleté promlčecí lhůtě, tzn. do [datum], [datum] a [datum], což se nestalo. Institut promlčení má vést oprávněného k tomu, aby svá práva vykonal ve společensky přiměřené době tak, aby po časově neomezenou dobu nebyli dlužníci ohledně svých povinností vystavení donucujícímu zákroku ze strany soudů. Tím institut promlčení v souladu s požadavkem právní jistoty brání existenci dlouhotrvajících občanských subjektivních práv a jim odpovídajících povinností. K promlčení soud současně uvádí, že se promlčelo nejen právo na úhradu finančního plnění, ale soud má za to, že je promlčeno i právo provést opravu vyúčtování, které se podle soudu promlčuje v týchž lhůtách. Ve vztahu k pohledávkám od roku 2014 se soud zabýval i možným setkáním pohledávek ve smyslu § 1989 o.z. Soud má však za to, že se pohledávky nesetkaly. Důvodem je jednak to, že pohledávky jsou vždy mezi určitými osobami a v tomto případě to byl nájemce žalobkyně a nikoliv žalobkyně. Dalším důvodem je pak to, že se jednalo o právo na vyúčtování a jeho splatnost by byla od výzvy na žalobkyni a opravené vyúčtování nebylo v promlčecí době ani uděláno. Soud rovněž nemohl kompenzační námitku akceptovat i s ohledem na to, že návrh žalovaného sám o sobě neobsahoval hmotněprávní úkon směřující k započtení. Z pohledu soud se navíc jedná o pohledávku nejistou. Soud vychází z aktuální judikatury k otázce způsobilosti pohledávky započtení řešené ust. § 1987 odst. 2 o.z., konkrétně rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020. V uvedeném rozsudku Nejvyšší soud podal výklad ust. § 1987 odst. 2 o.z., podle kterého pohledávka nejistá nebo neurčitá není způsobilá k započtení, a to se závěrem, že nejistotou a neurčitostí pohledávky se rozumí i likvidita pohledávky v právním smyslu, tedy nezbytným předpokladem pro závěr o způsobilosti pohledávky k jednostrannému započtení je, aby se jednalo o pohledávku likvidní. Soud musí v řízení, v němž je uplatněna (aktivní) pohledávka proti žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce jednostranným úkonem k započtení, zda je taková aktivní pohledávka uplatňovaná k započtení pohledávkou jistou, tak tomu přitom není, jeví-li se aktivní pohledávka spornou z objektivního hlediska, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantně věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu či výše rozsáhlejší či složitější dokazování. Tak je tomu dle názoru soudu i v nyní projednávané věci. Soud je toho názoru, že shora uvedená pohledávka užitá žalovaným k jednostrannému započtení, je pohledávkou nejistou a ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o.z. proto nezpůsobilou k započtení, a tedy též nezpůsobilou přivodit zánik byť části pohledávek uplatněných žalobou. V daném případě totiž z pohledu soudu došlo k tomu, že vyúčtování bylo upraveno pouze vůči žalobkyni a nikoliv vůči ostatním spoluvlastníkům a v tomto kontextu se jeví požadavek žalovaného na úhradu diskriminačním. Bylo by totiž třeba zohlednit i podíly ostatních spoluvlastníků a provést i celkové změny vůči nim. Za tímto účelem by pak bylo nutné provádět rozsáhlé dokazování a soud má za to, že za tohoto stavu se jedná o pohledávku nejistou a tedy nezpůsobilou k započtení.

45. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě částečně vyhověl.

46. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 150 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal. Soud má za to, že v daném případě byl úspěch a neúspěch ve věci téměř srovnatelný a s ohledem na vztahy v SVJ by ani nebylo vhodné náhradu nákladů, kterékoliv ze strany přiznat, kdy tato náhrada by byla hrazena ze společných prostředků, tedy i žalobkyní.