14 C 275/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. titul jméno příjmení sídlem adresa o: zaplacení 372 401,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 372 401,77 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 262 868,87 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 162 868,87 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 112 868,87 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 259 532,90 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 150 665 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit jí 372 401,77 Kč s příslušenstvím v podobě smluvního úroku z prodlení.

2. Uvedla, že mezi ní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o dodávkách úklidových prací a pomocných prací (dále též„ Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úklidové a pomocné práce v objektu na adrese [adresa]. Žalovaná se pak zavázala poskytnout za tyto řádně provedené práce smluvní odměnu. Ve Smlouvě bylo sjednáno, že smluvní odměna bude odvozena od počtu metrů uklizených ploch, dle četnosti a typu prací, případně dle počtu odpracovaných hodin, a to dle přílohy [číslo] Smlouvy. V čl. [příjmení] Smlouvy si pak smluvní strany sjednaly, že žalobkyně bude žalované dále fakturovat i náklady za dodaný hygienický a spotřební materiál.

3. Úklidové a pomocné práce byly na základě Smlouvy žalobkyní vykonávány od dubna roku 2019 do září roku 2019. Odměna byla žalobkyni žalovanou uhrazena za měsíce duben, květen a červen daného roku. Odměna za červenec byla uhrazena pouze částečně; uhrazeno bylo 150 000 Kč z celkově vyfakturovaných 262 868,87 Kč. Za měsíc srpen nebylo uhrazeno ničeho; fakturováno přitom bylo 259 532,90 Kč.

4. Žalobkyně faktury za dané měsíce vystavila způsobem, který byl mezi stranami zavedený od počátku spolupráce. Před vystavením faktury žalobkyně provedla (prostřednictvím [celé jméno svědkyně]) konzultaci s jednatelem žalované; faktura tak byla vystavena až na základě dohody s jednatelem žalované (žalobkyně za účelem prokázání uvedeného k žalobě přiložila čestné prohlášení [celé jméno svědkyně]). Skutečnost, že proces fakturace probíhal popsaným způsobem, dokládá i fakt, že na základě tohoto stejného postupu byla vystavena faktura za červen, která byla žalovanou uhrazena. Žalovaná fakturované částky nikdy nereklamovala.

5. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dlužných částek, avšak bez úspěchu.

6. Žalobkyně proto požadovala, aby soud rozsudkem žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 372 401,77 Kč a související smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně.

7. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Uvedla, že žalobkyně se dle čl. II odst. 3 Smlouvy zavázala provést veškeré práce v odpovídající kvalitě a četnosti dle požadavku žalované. Tento závazek žalobkyně opakovaně porušovala. Žalovaná zasílala žalobkyni řadu reklamací. Uvedené mělo za následek, že žalovaná odmítla uhradit fakturu za červenec roku 2019, a to do doby, než bude sjednána náprava. Ač se tak nestalo, žalovaná za účelem smírného řešení věci a vstřícného přístupu, uhradila část dané faktury. Pochybení žalobkyně se však nadále prohlubovala, vyšlo navíc najevo, že byly vykazovány práce, které pracovnice žalobkyně neprovedly. Žalovaná proto odmítla uhradit fakturu za měsíc srpen roku 2019.

8. Žalovaná dále tvrdila, že [celé jméno svědkyně] pro ni zajišťovala správu nemovitostí (na základě smlouvy o spolupráci), a vedla tedy běžnou provozní komunikaci v tomto ohledu. Nebyla však zaměstnankyní žalované a nebyla zmocněna ani oprávněna za žalovanou přijmout plnění, to mohl učinit pouze jednatel žalované, [jméno] [příjmení]. Žalovaná nadto s [celé jméno svědkyně] ukončila spolupráci ke konci června roku 2019 [celé jméno svědkyně] tudíž nemohla za červenec a srpen roku 2019 za žalovanou činit žádná jednání, natož přebírat plnění a schvalovat faktury. K ukončení spolupráce přitom došlo z důvodu nespolehlivost [celé jméno svědkyně]. Tato skutečnost ji motivovala, aby čestným prohlášením podpořila tvrzení žalobkyně. Čestné prohlášení je tedy nevěrohodné a nemělo by k němu být přihlédnuto.

9. Žalobkyně v replice uvedla, že z povahy poskytnutého plnění plyne, že jakékoliv případné reklamace musely být prováděny ihned po provedení úklidu, aby mohla být provedena náprava. [příjmení] mezi žalobkyní a žalovanou proto byla taková, že před vystavením faktury proběhla mezi žalobkyní a žalovanou konzultace. Během této žalovaná uplatňovala případné reklamace a následně byla žalované poskytnuta odpovídající sleva. Tato konzultace byla vždy vedena přes [celé jméno svědkyně] s [jméno] [příjmení]. Následně byla po zohlednění reklamací vystavena konečná faktura, která byla zaslána žalované. Výše poskytnuté slevy byla vyčíslena v příloze faktury, která tvořila nedílnou součást faktury. Nedostatky v úklidu se řešily ihned a případná sankce byla zohledněna v rámci měsíční faktury. Žádný jiný postup není ani v praxi možný. Pokud je na nedostatky v úklidu upozorněno později, nelze již určit, zda jde o pochybení přičitatelné žalobkyni. Smlouva byla uzavřena až dne [datum]; v období její účinnosti byla provedena jediná reklamace, a to e-mailem ze dne [datum] – tento e-mail však neuvádí žádná konkrétní pochybení, kterých se měla žalobkyně dopustit. Kromě reklamací, které již byly zohledněny v rámci měsíční fakturace, nikdy neproběhla ze strany žalované žádná písemná reklamace, ze které by jasně vyplývalo, co přesně žalovaná reklamuje a jakou slevu požaduje. O skutečnosti, že žalobkyně řádně provedla předmětné práce, svědčí to, že žalobkyně za tyto práce sama řádně uhradila odměnu své subdodavatelské společnosti [právnická osoba] ([IČO]). Tvrzení žalované, že [celé jméno svědkyně] nemohla za žalovanou přijmout plnění či fakturu, je účelové. [jméno] žalovaná uvádí, že měla s [celé jméno svědkyně] uzavřenu smlouvu o spolupráci týkající se nemovitostí, které měla žalobkyně uklízet. Ke správě nemovitostí přitom jistě patří i úklid. Žalobkyně proto neměla jinou možnost než jednat s danou osobou, k čemuž ji instruoval [jméno] [příjmení]. Žalobkyně nebyla schopna ověřit, v jakém vztahu byla [celé jméno svědkyně] s žalovanou. [celé jméno svědkyně] vystupovala jako pověřená osoba ve věci úklidu prostor a toto nebylo nikým za celou dobu spolupráce zpochybněno. Tvrzení, že spolupráce s [celé jméno svědkyně] byla ukončena v červnu roku 2019, není pravdivé. To plyne mj. z e-mailu žalované ze dne [datum] a z e-mailu ze dne [datum].

10. V podání ze dne [datum] žalovaná opětovně akcentovala, že odměna měla být hrazena pouze za řádně odvedené práce. Žalobkyně práce neprovedla řádně. Žalovaná se navíc zavázala hradit pouze práce řádně objednané. Žalobkyně nadto musí prokázat existenci dohody o smluvní ceně. K fakturaci odměny bylo nutno odsouhlasení fakturované částky odpovědným zástupcem žalované (čl. V Smlouvy). Z žádné listiny nevyplývá oprávnění [celé jméno svědkyně] činit tuto činnost, tj. odsouhlasovat fakturované částky. Jedinou oprávněnou osobou byl [jméno] [příjmení], jednatel žalované. Žalobkyně tedy musí doložit jeho souhlas.

11. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

12. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu nazvanou smlouva o dodávkách úklidových a pomocných prací (Smlouva). Žalobkyně se v této zavázala, že bude poskytovat úklidové a pomocné práce v objektu na adrese [adresa]. Uvedené práce měly být prováděny ve standardní kvalitě tak, aby nebylo k provedení těchto prací výhrad. V článku III Smlouvy se žalobkyně s žalovanou dohodly, že žalovaná za řádně poskytnuté práce zaplatí žalobkyni smluvní odměnu, a to dle podmínek stanovených Smlouvou. Určování dané smluvní odměny bylo upraveno v čl. [příjmení] Smlouvy následovně: Za veškeré práce objednané objednatelem (žalovanou – poznámka soudu) a poskytnuté zhotovitelem (žalobkyní – poznámka soudu) bude oběma stranami sjednána smluvní cena ve výši dle počtu metrů uklizených ploch, dle četnosti a typu prací, případně dle počtu odpracovaných hodin, v cenách uvedených v příloze [číslo] (ceník úklidových prací), která tvoří nedílnou součást této smlouvy. Žalobkyně pak byla dle uvedeného ustanovení Smlouvy oprávněna měsíčně konstantně žalované fakturovat 2 000 Kč za pronájem potřebných pracovních prostředků a pomůcek. Žalobkyně pak byla oprávněna žalované fakturovat i hygienický a spotřební materiál, a to na základě skutečně dodaného zboží. V následujícím článku Smlouvy, čl. V, byl ujednán způsob fakturace a úhrady odměny. V tomto článku se strany dohodly, že„ za provedené práce je zhotovitel, jak shora uvedeno, povinen vystavit fakturu. (…) Vystavení faktury provede zhotovitel vždy ke konci měsíce, za nějž fakturuje po odsouhlasení fakturované částky odpovědným zástupcem objednatele. Takto potvrzenou fakturu předá zhotovitel osobně, e-mailem či prostřednictví pošty prokazatelně na fakturační, nebo emailovou adresu objednatele. Splatnost faktury je do 15. dne následujícího měsíce. Úhradu faktury provede objednatel podle údajů uvedených ve faktuře převodem prostředků na účet zhotovitele, který bude též uveden ve faktuře.“ Pokud nebude faktura ve stanovené lhůtě uhrazena,„ zhotovitel si nárokuje účtovat úrok z prodlení ve výši 0,05 % z fakturované ceny za každý den prodlení.“ Přílohou Smlouvy byl ceník úklidových prací, ve kterém je za položku ostatní práce sjednána cena 120 Kč/hodina a 140 Kč/hodina pro vedoucího pracovníka. (důkaz: smlouva o dodávkách úklidových a pomocných prací ze dne [datum] a k ní připojený ceník)

13. Žalobkyně žalované fakturovala za práce dle Smlouvy (za rozhodné měsíce) měsíčně se splatností daných faktur vždy k 15. dni následujícího měsíce. Fakturováno bylo, co se týče samotných úklidových prací, podle počtu odpracovaných hodin. Za měsíc červen roku 2019 žalobkyně žalované vyfakturovala částku 213 187,48 Kč. Za měsíc červenec roku 2019 částku 262 868,87 Kč a za měsíc srpen téhož roku částku 259 532,90 Kč. Veškeré faktury mají připojen jeden„ finální“ dodací list a dále pak dodací list, na kterém jsou ručně provedeny úpravy (označené jako sleva) spočívající v odečtení určitého počtu odpracovaných hodin, v úpravě výše hodinové odměny či výše částky fakturované za pronájem úklidové techniky. Následně je na tomto dodacím listu ručně upravena celková výše fakturované částky a dodací list je dále ručně opatřen přípisem souhlasí a podpisem [celé jméno svědkyně]. Upravenému dodacímu listu pak odpovídá žalobkyní podepsaný„ finální“ dodací list a obsah vlastní faktury. (důkaz: faktury č. 1910 37, 1910 042 a 1910 032, a připojené dodací listy, shodná vyjádření účastníků)

14. Fakturu za červen roku 2019 žalovaná uhradila v plné výši žalobkyni dne [datum]. Fakturu za červenec toho stejného roku žalobkyně neuhradila celou; dne [datum] na danou fakturu uhradila 100 000 Kč a dne [datum] 50 000 Kč. Na fakturu za srpen roku 2019 žalovaná neuhradila ničeho. (periodické výpisy z bankovního účtu žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum], shodná vyjádření účastníků)

15. Mezi žalobkyní a žalovanou probíhala e-mailová komunikace, v rámci které žalovaná mj. upozorňovala na nedostatky provedeného úklidu. Rozhodného období měsíců července a srpna roku 2019 se týkají e-maily ze dne [datum] (pokoj 223) a ze dne [datum] (pokoj 222). Jednatel žalobkyně k reklamaci ze dne [datum] uvedl, že tuto neuznává, neboť daný pokoj byl obsazen od [datum] do [datum] a k reklamaci došlo až dne [datum]. Jednatel žalobkyně dodal, že bylo domluveno, že vše se bude reklamovat ihned a odpovědný pracovník vadu odstraní; doba tohoto odstranění se nebude započítávat, a tím pominou důvody ke slevám při fakturaci. V e-mailu ze dne [datum] pak dále jednatel žalované uvedl, že musí reklamovat úklidové práce za červenec roku 2019; [celé jméno svědkyně] je nicméně na antibiotikách, a žalovaná tak nebude schopna písemnou reklamaci učinit dříve, než [datum]. Jednatel žalované žalobkyni nabídl schůzku dne [datum], kde by došlo k finančnímu vyrovnání a ukončení spolupráce. Jednatel žalobkyně na tento e-mail reagoval e-mailem ze dne [datum], ve kterém uvedl, že na konci měsíce července, ostatně tak jako každý předešlý měsíc, projednal s jednatelem žalované pověřeným zástupcem [celé jméno svědkyně] provedení úklidových prací dle Smlouvy. I přes počáteční nesouhlas jednatele žalobkyně došlo nakonec ke shodě v tom, že žalobkyně žalované poskytne slevu ve výši 50 hodin z důvodu reklamace. Jednateli žalobkyně bylo dále sděleno, že jednatel žalované nesouhlasí s odměnou ve výši 140 Kč/hodina pro vedoucí pracovnici. Jednateli žalobkyně bylo [jméno] [příjmení] sděleno, že jednatel žalované po provedení daných slev s fakturací souhlasí. (důkaz: e-maily ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum])

16. Žalobkyně dané úklidové a pomocné práce pro žalovanou vykonávala subdodavatelsky, za využití [právnická osoba] služby, s.r.o. ([IČO]). Za měsíc červenec roku 2019 daná obchodní společnost žalobkyni vyúčtovala 1 603 hodin úklidových prací a za měsíc srpen roku 2019 1 481 hodin. Žalobkyně dané služby [právnická osoba] služby, s.r.o. uhradila (důkaz: smlouva o subdodávkách úklidových a pomocných prací ze dne [datum], faktura [číslo] faktura [číslo] související dodací listy a výpisy z účtu žalobkyně za období od [datum] do [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a za období od [datum] do [datum]) 17. [celé jméno svědkyně] ještě v závěru měsíce srpna roku 2019 a na počátku měsíce září roku 2019 sjednávala schůzku mezi žalobkyní a žalovanou ve věci úklidu předmětných prostor a zasílala žalobkyni na žádost jednatele žalované tabulku s návrhem nacenění úklidu. (důkaz: e-mail [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] adresovaný jednateli žalobkyně a e-mail [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] adresovaný jednateli žalobkyně)

18. V e-mailu ze dne [datum] jednatel žalované sděloval jednateli žalobkyně, aby za měsíc prosinec 2018 bylo operováno s částkou 115 Kč/hodina za všechny pracovnice, a dále uvedl, že návrh Smlouvy podepíše s hodinovou sazbou ve výši 120 Kč/hodina pro uklízečku a 140 Kč/hodina pro vedoucí. Jednatel žalované dále dodal, že počet pracovnic bude stanovován vždy den dopředu podle odjezdů a příjezdů. (důkaz: e-mail jednatele žalované ze dne [datum])

19. Svědkyně [celé jméno svědka], bývalá jednatelka [právnická osoba] služby s.r.o., při výslechu uvedla, že pracovala pro žalobkyni. Jednalo se především o úklidové práce – pokojské. Rozsah prací domlouvala [celé jméno svědkyně] a p. [jméno]. Svědkyně nevěděla, že by proběhly nějaké reklamace. Kdyby tomu tak bylo, došlo by ihned k jejich odstranění. Rozsah prací byl podobný jako v předchozích měsících. Svědkyně nejednala s žalovanou, jednala pouze s [celé jméno svědkyně] a jednatelem žalobkyně. [příjmení] se odsouhlasovaly se stejnými osobami, tj. s [celé jméno svědkyně] a jednatelem žalobkyně. (důkaz: výslech [jméno] [příjmení]) 20. [jméno] [příjmení], jednatel žalované v rozhodné době, během výslechu uvedl, že žalobkyně nadhodnocovala faktury; za červenec a srpen roku 2019 fakturovala práce za 8 lidí pracujících 8 hodin denně 7 dní v týdnu. Úklid za žalovanou kontrolovala [celé jméno svědkyně]. Reklamace odesílal e-mailem či přes WhatsApp, kde se řešila reklamace v témže dni. Jinak reklamovala [celé jméno svědkyně] či jiní pracovníci. V reklamaci žádali opravy. V souhrnné reklamaci pak žádali slevu, bylo možno dosáhnout slevy až 40 %. Svědek dále uvedl, že [celé jméno svědkyně] pro žalovanou pracovala do léta roku 2019, možná i do srpna. [ulice] s ní skončila kvůli špatným referencím. Byla na ní vidět snaha domluvit se s žalobkyní. Písemné objednávky se nedělaly. Nepamatuje si, jak byly služby objednávány. [celé jméno svědkyně] neměla pravomoc odsouhlasovat faktury a ani provést platbu. (důkaz: výslech [jméno] [příjmení])

21. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala výzvou ze dne [datum] k uhrazení dlužné části faktury za červenec roku 2019 a k uhrazení faktury za srpen roku 2019 a souvisejícího smluvního úroku z prodlení. (důkaz: předžalobní výzva žalobkyně ze dne [datum] a související dodejka)

22. V řízení bylo provedeno dokazování i dalšími listinami, ty ale nepřinesly pro rozhodnutí ve věci žádné další relevantní skutečnosti, a proto je soud v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje.

23. Další důkazy navržené účastníky pak soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť pro svoje závěry měl dostatek skutkových zjištění. Další dokazování by tak bylo nadbytečné a nehospodárné (k tomu blíže viz dále). <b>24. K vlastnímu posouzení důvodnosti žaloby soud uvádí následující:</b> 25. Předmětem sporu je odměna za práce dle Smlouvy za měsíc červenec a měsíc srpen roku 2019.

26. Před samotným věcným posouzením žaloby soud předesílá, že nepřehlédl, že žalovaná na fakturu za měsíc červenec roku 2019 částečně plnila. Podle § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též„ OZ“), přitom platí, že plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Soud však není názoru, že by z okolností projednávané věci bylo lze usuzovat, že žalovaná částečnou úhradou uznala i zbytek dluhu. Z e-mailu jednatele žalované ze dne [datum] naopak plyne, že jednatel žalované s výší fakturované částky za měsíc červenec nesouhlasil a chtěl o této vést jednání (viz výše rekapitulovaný obsah daného e-mailu). Za této situace nelze dospět k závěru, že částečné plnění by vedlo k uznání zbytku dluhu.

27. K meritu věci pak soud uvádí následující:

28. Z provedeného dokazování vyplynulo, že faktury (resp. podklady pro fakturaci v podobě dodacích listů) za předmětná období, tj. za období měsíce července a měsíce srpna roku 2019, byly zkontrolovány a po provedení určitých korekcí byly tyto schváleny [celé jméno svědkyně]. Uvedené není mezi účastník sporné a toto ostatně zřetelně plyne z dodacích listů připojených k fakturám, které jsou ručně upraveny tak, že fakturované hodiny a částky jsou ručně přeškrtnuty, je ručně dopsána sleva (představovaná počtem hodin a v případě faktury za červenec i slevou z ceny za hodinu práce pro vedoucí) a následně je na dodacích listech ručně uveden nový počet hodin a nová fakturovaná částka. Dodací listy jsou opatřeny ručně dopsaným sdělením souhlasí a podpisem [celé jméno svědkyně].

29. Z uvedeného plyne, že [celé jméno svědkyně] schválila jak finálně fakturovaný počet řádně odpracovaných hodin, tak i samotnou konečně fakturovanou částku. Jak přitom vyplynulo z provedeného dokazování, tato částka měla zohledňovat i případné reklamace poskytnutého plnění. Bylo totiž zjištěno, že případné reklamace se řešily buď ihned a byly odstraněny opravou (tj. dodatečným úklidem), případně se pak tyto řešily v konečné měsíční fakturaci souhrnně, kdy za tyto byla poskytována sleva. O tom svědčí vyjádření [jméno] [příjmení], který vypověděl, že reklamace byly řešeny buď obratem a opravou (v tomto smyslu vypověděla i [celé jméno svědka]), či souhrnně, kdy žádali slevu. Odkázat pak lze i na e-mail jednatele žalobkyně ze dne [datum] adresovaný [jméno] [příjmení], ve kterém jednatel žalobkyně uvedl, že bylo sjednáno, že reklamace budou prováděny ihned a odpovědný pracovník závadu ihned odstraní; doba odstranění vady se nebude započítávat a tím pominou důvody ke slevám při fakturaci. Uvedené ostatně odpovídá i povaze žalobkyní poskytovaného plnění – žalobkyně pro žalovanou vykonávala úklidové práce. Je přitom zřejmé, že vady úklidových prací je nutno řešit ihned, aby bylo lze jednoznačně určit, zda jde skutečně o vady úklidu přičitatelné žalobkyni.

30. Je tedy nutno učinit dílčí závěr, že [celé jméno svědkyně] schválila celkovou oprávněnost odměny za poskytnuté služby (v konečné výši odměny přitom byly zahrnuty i reklamace a schválen byl i počet řádně odpracovaných hodin). Tomu ostatně odpovídá i text samotné Smlouvy, ve které bylo sjednáno, že žalobkyně vystaví fakturu na konci měsíce, a to po odsouhlasení částky pro fakturaci odpovědným zástupcem žalované. Takto odsouhlasenou fakturu předá žalobkyně žalované do 15. dne následujícího měsíce. Žalovaná následně provede úhradu dle údajů uvedených ve faktuře (čl. V Smlouvy: Za provedené práce je zhotovitel (žalobkyně – poznámka soudu), jak shora uvedeno, povinen vystavit fakturu. (…) Vystavení faktury provede zhotovitel vždy ke konci měsíce, za nějž fakturuje po odsouhlasení fakturované částky odpovědným zástupcem objednatele (žalované – poznámka soudu). Takto potvrzenou fakturu předá zhotovitel osobně, e-mailem či prostřednictví pošty prokazatelně na fakturační, nebo emailovou adresu objednatele. Splatnost faktury je do 15. dne následujícího měsíce. Úhradu faktury provede objednatel podle údajů uvedených ve faktuře převodem prostředků na účet zhotovitele, který bude též uveden ve faktuře.“). Z uvedeného tedy plyne, že strany se shodly, že fakturace bude probíhat tak, že odpovědný zástupce žalované schválí fakturovanou částku jako celek. Takto schválenou částku pak žalobkyně uvede ve faktuře, kterou doručí žalované. Žalovaná pak tuto fakturu bez dalšího proplatí.

31. O skutečnosti, že před vystavením faktury probíhalo jednání mezi žalobkyní a [celé jméno svědkyně], během kterého byly vypořádány reklamace a byla odsouhlasena finální výše odměny, na kterou má žalobkyně nárok, pak vypovídá i předchozí praxe stran. [příjmení] způsobem totiž proběhla fakturace za předchozí měsíc, tj. měsíc červen roku 2019. Faktura byla upravena a odsouhlasena [celé jméno svědkyně] a tato byla následně v upravené podobě žalovanou uhrazena. V tomto ohledu pak soud dále odkazuje i na e-mail ze dne [datum], ve kterém jednatel žalobkyně uvedl, že na konci měsíce července, ostatně tak jako každý předešlý měsíc, projednal s jednatelem žalované pověřeným zástupcem [celé jméno svědkyně] provedení úklidových prací dle Smlouvy: došlo ke shodě v tom, že žalobkyně žalované poskytne slevu ve výši 50 hodin z důvodu reklamace; jednateli žalobkyně bylo [celé jméno svědkyně] sděleno, že jednatel žalované nesouhlasí s odměnou ve výši 140 Kč/hodina pro vedoucí pracovnici a dále, že po provedení daných slev jednatel žalované s fakturací souhlasí.

32. Žalovaná ostatně ani samotný fakt odsouhlasení podkladů pro fakturaci [jméno] [příjmení] nepopírá. Je však názoru, že [celé jméno svědkyně] nebyla oprávněna takové odsouhlasení učinit. To dle žalované mohl činit pouze její jednatel, [jméno] [příjmení].

33. S tím však nelze souhlasit.

34. Podle § 430 odst. 1 OZ: Pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

35. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2021, č. j. 21 Cdo 2114/2019-173, pak plyne, že:„ citované ustanovení § 430 odst. 1 OZ zakotvuje úpravu zákonného zastoupení podnikatele, přičemž k tomu, aby určitá osoba mohla jednat za podnikatele, vyžaduje zákon současné splnění dvou podmínek. Především musí jít o osobu, která je pověřena určitou činností; pověřená osoba nemusí být zaměstnancem, ani v jiném obdobném vztahu k podnikateli (není zde žádné omezení týkající se poměru těchto osob k podnikateli). Druhou podmínkou vzniku oprávnění pověřené osoby zastupovat podnikatele přímo ze zákona bez zvláštní plné moci je to, že činnost, kterou je tato osoba pověřena, je činností při provozu podniku. Jednatelské oprávněn pověřené osoby vyplývající z uvedeného ustanovení je tedy založeno především na obvyklosti právních jednání, k nimž při činnosti, k níž je pověřena, dochází, přičemž jejich obvyklost je třeba posuzovat objektivně (srov. – ve vztahu k obsahově obdobné dřívější právní úpravě obsažené v ustanovení § 15 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník – například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. 29 Odo 569/2002, uveřejněný pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2003, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2008 sp. zn. 32 Cdo 1161/2008). Občanský zákoník blíže nevymezuje, co se rozumí„ pověřením“. Výslovně nevyžaduje, aby takové pověření bylo určitým způsobem formalizováno. V praxi takové pověření může mít například podobu vymezení pracovní náplně ve vnitřních organizačních předpisech podnikatele, avšak tato skutečnost není podmínkou pro vznik pověření. Pověření může být učiněno neformálně, nemusí vyplývat ani z organizačního členění subjektu a ani z pracovního zařazení (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2011, sp. zn. 23 Cdo 41/2011, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 1515/2018).“ 36. Z uvedeného plyne, že není rozhodné, že [celé jméno svědkyně] nebyla zaměstnankyní žalované. Relevantní je pouze to, zda byla žalovanou pověřena takovou činností (vykonávanou při provozu podnikání žalované), při které obvykle dochází ke schvalování podkladů pro vystavení faktur za úklidové a pomocné práce.

37. Soud je názoru, že tomu tak jednoznačně bylo. [jméno] žalovaná tvrdí, že měla s [celé jméno svědkyně] uzavřenu smlouvu o spolupráci, dle které [celé jméno svědkyně] zajišťovala pro žalovanou správu nemovitostí, kterých se týká nynější spor.

38. Je přitom zřejmé, že správa daných nemovitostí zahrnuje mj. právě i jejich úklid (dané prostory byly využívány pro ubytování hostů). Z provedeného dokazování vyplynulo, že [celé jméno svědkyně] domlouvala rozsah úklidových prací, tyto objednávala a řešila i reklamace týkající se úklidových prací (výslech [jméno] [příjmení] a výslech [jméno] [příjmení]). [jméno] žalovaná [celé jméno svědkyně] označovala jako provozní manažerku a odkazovala na její vyjádření, co se týče reklamace úklidu (e-mail jednatele žalované ze dne [datum] – z tohoto ostatně plyne, že [celé jméno svědkyně] řešila úklid na každodenní bázi). V e-mailu ze dne [datum] pak jednatel žalované uvedl, že písemná reklamace úklidu bude možná až za součinnosti s [celé jméno svědkyně]. Z e-mailu [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] pak plyne, že [celé jméno svědkyně] (s uvedením popisu její funkce jako Chief Operating Officer) sjednávala za žalovanou schůzku s žalobkyní ohledně úklidu.

39. Lze tedy shrnout, že [celé jméno svědkyně] byla žalovanou pověřena ke koordinaci, objednávaní, kontrole a reklamacím úklidových služeb vykonávaných na základě Smlouvy (jak jednatel žalobkyně, tak i jednatel žalované k ní ostatně i tímto způsobem přistupovali). Tato činnost přitom byla vykonávána při činnosti podniku žalované a při jejím výkonu jistě obvykle docházelo i ke schvalování počtu odpracovaných hodin ([celé jméno svědka] při výslechu ostatně výslovně uvedla, že odpracované hodiny schvalovala [celé jméno svědkyně]), k řešení reklamací (že [celé jméno svědkyně] prováděla reklamace uvedla i sama žalovaná), resp. obecně ke schvalování podkladů pro určení výše odměny odvozené od těchto okolností. O tom, že [celé jméno svědkyně] tak fakticky činila, tj. schvalovala podklady pro vystavení faktury dle Smlouvy, ostatně svědčí i skutečnost, že žalovaná v předchozím období měsíce června roku 2019 proplatila fakturu vycházející z podkladů schválených právě [celé jméno svědkyně].

40. Z uvedeného tak plyne, že [celé jméno svědkyně] při schválení fakturované částky zastupovala žalovanou, a pokud schválila žalobkyní provedenou fakturaci, její jednání žalovanou zavazuje (§ 430 odst. 1 OZ). V tomto ohledu je pak kromě uvedeného nutno poukázat i na již zmiňovaný čl. V Smlouvy, ve kterém bylo sjednáno, že„ za provedené práce je zhotovitel (žalobkyně – poznámka soudu), jak shora uvedeno, povinen vystavit fakturu. (…) Vystavení faktury provede zhotovitel vždy ke konci měsíce, za nějž fakturuje po odsouhlasení fakturované částky odpovědným zástupcem objednatele (žalované – poznámka soudu). Takto potvrzenou fakturu předá zhotovitel osobně, e-mailem či prostřednictví pošty prokazatelně na fakturační, nebo emailovou adresu objednatele. Splatnost faktury je do 15. dne následujícího měsíce. Úhradu faktury provede objednatel podle údajů uvedených ve faktuře převodem prostředků na účet zhotovitele, který bude též uveden ve faktuře.“ Mezi stranami tedy bylo sjednáno, že správnost fakturovaných částek bude schvalovat odpovědný zástupce žalované. Je přitom nepochybné, že tímto byla právě [celé jméno svědkyně]. V tomto ohledu je nutno opakovaně odkázat na výše uvedená zjištění (například e-mail jednatele žalobkyně ze dne [datum]) a znovu akcentovat zejména fakt, že fakturu za předchozí období měsíce června roku 2019 [celé jméno svědkyně] schválila a tato byla bez výhrad žalovanou uhrazena.

41. Na tomto závěru nic nemění ani to, zda si případně musela [celé jméno svědkyně] před jednotlivými kroky (zejména potvrzením podkladů pro fakturaci, dohodou o snížení počtu hodin v návaznosti na reklamac0 atd.), které pak komunikovala s žalobkyní, ověřovat a odsouhlasovat jejich správnost s jednatelem žalované. V takovém případě se jednalo pouze o vnitřní pravidla spolupráce mezi [celé jméno svědkyně] a žalovanou. Pokud byla [celé jméno svědkyně] pověřena ke všem činnostem souvisejícím se zajištěním úklidových služeb, včetně komunikace s žalobkyní a odsouhlasení podkladů pro fakturaci, není pro žalobkyni podstatné, jak byla nastavena, případně dodržena tato vnitřní pravidla. V daném případě je rozhodující, že konečné vyjádření vůči žalobkyni spadalo do rozsahu pověření [celé jméno svědkyně], a žalobkyně tak mohla vycházet z toho, že [celé jméno svědkyně] jedná za žalovanou.

42. Nelze přitom souhlasit s tvrzením žalované, že [celé jméno svědkyně] nemohla za žalovanou činit žádná jednání týkající se měsíců července a srpna roku 2019, neboť žalovaná s ní ukončila spolupráci již ke konci června roku 2019. [jméno] [příjmení], jednatel žalované, během výslechu uvedl, že žalovaná spolupracovala s [celé jméno svědkyně] do léta roku 2019, možná i do srpna. Z e-mailu jednatele žalované ze dne [datum] pak zřetelně plyne, že [celé jméno svědkyně] s žalovanou spolupracovala v oblasti úklidu daných prostor ještě k tomuto datu (jednatel žalované v tomto e-mailu uvádí, že nelze k danému datu provést písemnou reklamaci úklidu, neboť [celé jméno svědkyně] je na antibiotikách). [jméno] [celé jméno svědkyně] pak s žalobkyní komunikovala pracovním e-mailem ohledně schůzky žalobkyně a žalované stran úklidu ještě dne [datum]. Dne [datum] pak [celé jméno svědkyně] prostřednictvím pracovního e-mailu jednateli žalobkyně zasílala na žádost jednatele žalované tabulku s návrhem nacenění úklidu.

43. Soud tedy uzavírá, že žalovaná zastoupená [celé jméno svědkyně] schválila fakturaci za práce poskytnuté žalobkyní v měsících červenci a srpnu roku 2019. Toto schválení v sobě přitom zahrnovalo i schválení počtu (řádně) odpracovaných hodin dle Smlouvy a zohledňovalo i případné reklamace (schválením [celé jméno svědkyně] nadto došlo i k potvrzení toho, že dané práce spadaly pod předmětnou Smlouvu, že fakturované práce byly žalovanou objednány a došlo ke sjednání smluvní ceny; k objednávkám jednotlivých úklidových služeb pak soud dodává, že z provedeného dokazování vyplynulo, že počet potřebných pracovnic byl žalovanou operativně poptáván podle aktuální potřeby den předem). Pro úplnost lze dodat, že i kdyby oprávnění [celé jméno svědkyně] nezahrnovalo schvalování fakturovaných částek (což je však dle názoru soudu závěr, ke kterému nelze za nastalého skutkového stavu dojít), nemohla by tato skutečnost jít k tíži žalobkyně. V tomto ohledu je totiž nutno odkázat na § 431 OZ: Překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu. Z provedeného dokazování přitom neplyne, že by žalobkyně měla mít jakékoliv indicie o tom, že [celé jméno svědkyně] by měla jednat nad své oprávnění (žalovaná ostatně ani nic takového netvrdí).

44. Aktuální obranu žalované, že práce byly nadhodnoceny (počet reálně odpracovaných hodin byl ve skutečnosti nižší, než kolik žalobkyně vyfakturovala) a že mělo dojít ke zohlednění reklamací, tudíž nelze považovat za relevantní. Ve Smlouvě bylo explicitně sjednáno, že pokud dojde ke schválení fakturované částky odpovědným zmocněncem žalované (což se stalo), má žalovaná povinnost fakturovanou (schválenou) částku uhradit. Nad rámec věci soud dodává, že o tom, že byly vyfakturovány práce, které byly reálně provedeny svědčí, že žalobkyně tyto provedla subdodavatelsky a počty hodin práce vyfakturované žalobkyni subdodavatelskou obchodní společností řádově odpovídají počtu hodin práce následně vyfakturovaným žalobkyní žalované (žalobkyně žalované dokonce fakturovala méně hodin, než které žalobkyni účtovala její subdodavatelská společnost).

45. Soud v tomto ohledu dodává, že vnímá argumentaci žalované, že [celé jméno svědkyně] byla motivována ukončením spolupráce k postupu ve prospěch žalobkyně a v neprospěch žalované. Soud k uvedenému předně akcentuje, že pokud by [celé jméno svědkyně] měla jednat v neprospěch žalované, jen těžko by s žalobkyní vyjednávala konkrétní výši slevy na odměně za dané měsíce. Dále pak soud akcentuje, že i kdyby [celé jméno svědkyně] skutečně jednala v neprospěch žalované, tato skutečnost by automaticky nemohla vést k tomu, že žalovaná by se zbavila své povinnosti plynoucí z jednání [celé jméno svědkyně], tj. zbavila by se povinnosti uhradit dané faktury. Je-li žalovaná přesvědčena, že [celé jméno svědkyně] jednala (úmyslně) v neprospěch žalované a schválila faktury neodpovídající realitě, je na žalované, aby se proti danému jednání bránila příslušnými právními prostředky právě proti [celé jméno svědkyně]. Případné poškozující jednání zástupce osoby nemůže v zásadě jít k tíži třetích osob jednajících v dobré víře se zástupcem (srov. § 437 odst. 2 OZ).

46. Je proto nutno uzavřít, že žalobní nárok je oprávněný. Žalobkyně má právo na úhradu částek dle faktur za červenec a srpen roku 2019 (faktury č. 1910 a č. 1910).

47. O oprávněnosti nároku žalobkyně a o nedůvodnosti obrany žalované přitom svědčí již provedené důkazní prostředky v podobě listinných důkazních prostředků a výslechu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (v tomto ohledu soud dodává, že výslech [jméno] [příjmení] nehodnotí jako nevyužitelný jen z toho důvodu, že [celé jméno svědka] uvedla, že neví o tom, že by proběhly reklamace úklidových služeb – to, že svědkyně nevěděla, zda proběhly reklamace, nijak nesvědčí o tom, že by o předmětných úklidových službách neměla žádné informace, jak tvrdila žalovaná při jednání dne [datum]).

48. Soud proto pro nadbytečnost zamítl další důkazní návrhy účastníků. Provádění dalšího dokazování by totiž bylo nadbytečné a nemohlo by nic změnit na výše uvedených závěrech. Soud zejména konstatuje, že neprovedl důkaz účetnictvím žalované, neboť skutečnost, zda žalovaná daná plnění zanesla do svého účetnictví a přiznala je pro daňové účely, je pro otázku soukromoprávního posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně nerozhodná. Soud pak dále dodává, že pro nadbytečnost neprovedl ani výslech [celé jméno svědkyně], či výslech jednatele žalobkyně. K výslechu [celé jméno svědkyně] soud pro úplnost uvádí, že výslech dané osoby se pokusil provést. Tyto snahy však zůstaly bez výsledku. Soud zajistil, aby [celé jméno svědkyně] odpověděla na otázky e-mailem. K důkazu pak provedl i čestné prohlášení [celé jméno svědkyně]. Vzhledem k tomu, že žalovaná zpochybnila věrohodnost a pravost těchto důkazů, soud z těchto pro účely tohoto rozsudku nevycházel. Ostatně, pro učinění výše uvedených právních závěrů to ani nebylo zapotřebí. Z tohoto důvodu pak návazně nebylo zapotřebí ani provést výslech [celé jméno svědkyně]. Provedení tohoto důkazního prostředku by nebylo s to změnit výše uvedené právní závěry. Z tohoto důvodu soud, veden mj. i hlediskem hospodárnosti, upustil od provedení tohoto výslechu.

49. Pro úplnost pak soud konstatuje, že na oprávněnosti nároku žalobkyně nic nemění skutečnost, že žalobkyně za služby dle Smlouvy fakturovala pouze podle počtu odpracovaných hodin. Takový způsob účtování Smlouva výslovně upravovala, když stanovila, že za veškeré práce bude oběma stranami sjednána smluvní cena ve výši dle počtu metrů uklizených ploch, dle četnosti a typu prací, případně dle počtu odpracovaných hodin, v cenách uvedených v příloze [číslo] (ceník úklidových prací), která tvoří nedílnou součást této smlouvy. Daný ceník pak obsahuje i výši hodinové sazby pro jednotlivou pracovnici a pro vedoucí pracovnici. Je sice pravdou, že ceník hodinovou sazbu stanoví pro ostatní práce, to však dle názoru soudu nic nemění na tom, že účtování založené na počtu odpracovaných hodin bylo dle Smlouvy možné. Nadto, tímto způsobem ostatně bylo mezi žalobkyní a žalovanou v minulosti již fakturováno, jak plyne jednak z e-mailu jednatele žalované z [datum], a jednak z faktury za měsíc červen roku 2019. Jednalo se tudíž o zavedenou praxi, kterou nelze nyní popřít tvrzením, že dle Smlouvy se měl úklid účtovat jiným způsobem.

50. Soud proto uzavírá, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni doposud neuhrazenou část faktury č. 1910 037 za červenec roku 2019 ve výši 112 868,87 Kč (262 868,87 Kč mínus již uhrazených 150 000 Kč) a dále celou částku dle faktury č. 1910 308 za srpen roku 2019 ve výši 259 532,90 Kč. Celkově je tedy žalovaná povinna uhradit žalobkyni 372 401,77 Kč.

51. Žalobkyně pak má právo i na související smluvní úrok z prodlení. V čl. V Smlouvy bylo sjednáno, že pokud nebude faktura proplacena do 15. dne následujícího měsíce, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši 0,05 % z fakturované částky za každý den prodlení.

52. Faktura za červenec byla splatná dne [datum], ode dne následujícího má tedy žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky fakturované danou fakturou, tj. z částky 262 868,87 Kč. Dne [datum] žalovaná na danou fakturu uhradila 100 000 Kč. Ode dne [datum] má tedy žalobkyně právo na smluvní úrok z prodlení z částky 162 868,87 Kč. Dne [datum] dále žalovaná uhradila na danou fakturu 50 000 Kč. Ode dne [datum] má tedy žalobkyně právo na smluvní úrok z prodlení z částky 112 868,87 Kč. Co se pak týče faktury za srpen roku 2019, ta byla splatná dne [datum]. Žalovaná z dané částky neuhradila ničeho, žalobkyně proto má ode dne [datum] právo na smluvní úrok z prodlení z celé fakturované částky ve výši 259 532,90 Kč.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 150 665 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 621 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 372 401,77 Kč sestávající z částky 9 820 Kč za každý z třinácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva ze dne [datum], sepis žaloby, vyjádření k odporu ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a 6 x účast na jednání před soudem) včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. K dané částce pak bylo namístě připočíst i 484 Kč představující odměnu pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem (§ 137 odst. 1 o. s. ř.). Celkově tedy náklady řízení činí 150 665 Kč. Pro úplnost pak soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal jí požadovanou odměnu za úkon spočívající v účasti její zástupkyně na mediačním řízení a za dva úkony spočívající ve dvou poradách žalobkyně s její právní zástupkyní. Uskutečnění porad totiž nebylo soudu doloženo. Nárok na odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s jeho účastí na setkání u zapsaného mediátora pak není nákladem placeným v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem. Povinnost setkání s mediátorem je osobní a přítomnost zástupce je toliko dobrovolná (usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3658/17 a sp. zn. II. ÚS 150/20).

54. Pro úplnost pak soud uvádí, že nepřehlédl návrh žalobkyně na separaci nákladů spojených s jednáním u mediátorky. K takovému postupu však soud neshledal důvod. K tomu zaprvé uvádí, že právní zástupkyně žalobkyně při jednání dne 22. 5 2023 konkretizovala, že navrhuje, aby povinnost uhradit (separované) náklady byla uložena přímo žalované. Soud přitom na tomto jednání vyhlásil rozsudek, kterým uložil žalované, aby žalobkyni uhradila (veškeré) náklady řízení. Dále pak soud opakuje, že nárok na odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s jeho účastí na setkání u zapsaného mediátora není nákladem placeným v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem (k tomu viz výše odkazovanou judikaturu). Dále pak k uvedenému návrhu soud dodává, že k separaci nákladů lze přistoupit, pokud zde jsou náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je účastník nebo zástupce způsobil svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila (§ 147 odst. 1 o. s. ř.) O takovou situaci se v nynější věci nejedná. Právní zástupce žalované byl k účasti na jednání u mediátorky vyzván e-mailem. Právní zástupce na tento e-mail nikterak nereagoval; svoji účast nepotvrdil (při soudním jednání uvedl, že tento e-mail se„ nepropsal“ do jeho e-mailového klienta). Mediátorka po něm přitom nepožadovala jakoukoliv reakci v tom smyslu, že je s termínem jednání srozuměn a tohoto se zúčastní. I přesto jednání proběhlo. Neúčast na mediačním jednání nelze podle názoru soudu v takové situaci hodnotit jako zaviněnou právním zástupcem žalované (resp. žalovanou) či jako vyvolanou náhodou, která se právnímu zástupci žalované (resp. žalované) přihodila, a tuto„ sankcionovat“ aplikací institutu separace nákladů, který by měl být toliko institutem výjimečným. Vzhledem k tomu, že soud neshledal důvody pro separaci nákladů řízení, vypořádal se s návrhem žalobkyně v rámci odvodnění rozsudku (viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV.ÚS 2401/11).

55. O lhůtách k plnění rozhodl soud u výroků I a II podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.