14 C 288/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 3 621 844 Kč s přísl. + po

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 3 621 844,67 Kč s úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 3 621 844,67 Kč ode dne [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 586 915 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 621 844 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně žalované na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], uhradila finanční částku 3 621 844,67 Kč představující jistinu žalované částky s příslušenstvím. Toto pravomocné soudní rozhodnutí bylo následně na základě podaného dovolání zrušeno a věc byla vrácena zpět odvolacímu soudu k dalšímu projednání věci. Žalobkyní uhrazená částka tak představuje ode dne zrušení rozsudku Vrchního soudu rozsudkem Nejvyššího soudu bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně. Žalobkyně žalované při úhradě částky sice plnila na základě právního důvodu, tento právní důvod však následně odpadl, a žalovaná je proto nyní povinna přijatou částku ve výši 3 621 844,67 Kč vydat zpět žalobkyni. Žalobkyně dne [datum] uhradila na účet exekutora částku ve výši 3 932 001,47 Kč. Tato částka zahrnovala jistinu ve výši 1 535 046 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 809 648,67 Kč a náklady předcházejícího řízení ve výši 277 150 Kč a uvedenou částku nákladů exekuce ve výši 314 110 Kč. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě žalované částky a tehdy i uhrazených nákladů exekuce. Dopisem ze dne [datum] žalovaná nárok žalobkyně odmítla. Z veřejně dostupných listin insolvenčního rejstříku však žalobkyně zjistila, že žalovaná podala Městského soudu v Praze jako insolvenčnímu soudu vyjádření ze dne [datum], kde zopakovala, že uplatňovaný nárok neuznává. K tomuto vyjádření insolvenčnímu soudu žalovaná uvedla, že z uplatňované částky obdržela částku 3 621 844,67 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně do dnešního dne požadovanou částku nevrátila, uplatňuje ji žalobce v rámci této žaloby na bezdůvodné obohacení.

2. Žalovaná v reakci na žalobu uvedla, že ji neuznává. Žalobkyně za důvod, pro který plnila žalované, označuje rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací], který byl následně zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a věc byla vrácena Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení. V dalším řízení Vrchní soud v Praze svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [číslo jednací] zrušil rozsudek Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve výroku I. ohledně zaplacení 1 535 046 Kč s příslušenstvím a dále ve výroku II. a v tomto rozsahu řízení zastavil. Učinil tak na základě procesního úkonu žalované, a to zpětvzetí žaloby, která byla motivována skutečností, že po vydání rozsudku Vrchního soudu z [datum rozhodnutí] sp. zn. [číslo jednací] žalovaná splnila výroky I i II tohoto rozsudku, při konstatování, že skutečnost, že došlo k zániku této (dříve přisouzené) části dluhu, byla v řízení spolehlivě osvědčena a je ostatně nesporná. Právním důvodem plnění tedy nebyl a není citovaný rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací], ale právní vztah žalobkyně a insolvenčního dlužníka [právnická osoba] - [právnická osoba] [IČO] založený smlouvami o dílo a s nimi související sjednanou bankovní zárukou za řádné provedení díla. Neoprávněným čerpáním bankovní záruky žalobkyní a následným uhrazením poskytnuté záruky insolvenčním dlužníkem bance vznikla pohledávka insolvenčního dlužníka za žalobkyní na zaplacení částky takto neoprávněně čerpané záruky, která byla následně zahrnuta do majetkové podstaty dlužníka a která zanikla jejím uhrazením. Z tohoto důvodu nedošlo k obohacení majetkové podstaty dlužníka.

3. Žalobkyně k vyjádření žalované uvedla, že výklad žalované, že snad měla žalobkyně uhradit sporný závazek, který od počátku řadu let neuznává, a tedy nikoli povinnost uloženou jí vykonatelným rozsudkem Vrchního soudu, nemá žádnou oporu v ani právním ani ve skutkovém stavu. Žalobkyně se od počátku nároku žalované bránila, a tento nárok neuznávala, což žalobkyni potvrdil i soud prvního stupně, tedy Městský soud v Praze, který žalobu v původním řízení zamítl. Když žalobkyně plnila na vykonatelné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, plnila tak pouze své povinnosti zaplatit z výroku tohoto rozsudku. Když byl tento rozsudek zrušen, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vrátit. Pro stávající žalobu o vydání bezdůvodného obohacení je podstatné, že i v citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu, ze kterého Vrchní soud vycházel, se dále podává, že původní řízení sice může být po zaplacení zastaveno, ale k tomu Nejvyšší soud výslovně doplňuje, že v takovém případě vzniká na základě zrušení původního rozhodnutí bezdůvodné obohacení, které může být vymáháno žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. K samotnému skutkovému stavu žalobkyně uvedla, že mezi ní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem byla uzavřena smlouva o dílo ze dne [datum], jejímž předmětem byla ve smlouvě specifikovaná komplexní dodávka stavebních a jiných prací za účelem komplexní rekonstrukce domu„ Domácnost“ v [příjmení] ul. [číslo] v [obec a číslo], a to v souladu s projektovou dokumentací a stavebním povolením. Dále k ukončení uvedené rekonstrukce byla dne [datum] uzavřena mezi účastníky další smlouva o dílo. K zajištění závazků žalobkyně z obou uvedených smluv o dílo poskytla banka [právnická osoba] bankovní záruku podle záruční listiny č. L/G [číslo] ze dne [datum] ve výši Kč 10 655 646 Kč, která byla na základě dohody účastníků dne [datum] snížena na 1 950 000 Kč. Dílo bylo provedeno a žalobkyní převzato s výjimkou reklamovaných závad, které byly žalobkyní včas reklamovány. Nesporným je rovněž to, že žalobkyně dne [datum] vyzvala banku k vyplacení bankovní záruky a ta celou částku ve výši 1 950 000 Kč žalované poskytla poukázáním na její účet. Mezi účastníky je sporné, zda vady reklamované žalobcem byly včas a řádně odstraněny a zda v důsledku toho byla či nebyla žalobkyně oprávněna čerpat bankovní záruku poskytnutou bankou [právnická osoba] V podrobnostech žalobkyně odkázala na spis Městského soudu v Praze sp. zn. 31 Cm 22/2001.

4. Žalobkyně spolu s žalobou podala i návrh na předběžné opatření, kterému Obvodní soud pro Prahu 1 vyhověl usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Proti tomuto usnesení podala žalovaná odvolání a Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] návrh na předběžné opatření zamítl. Dne [datum] žalobkyně podala opětovný návrh na vydání předběžného opatření, kterému soud vyhověl usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací]. Rovněž proti tomuto usnesení podala žalovaná odvolání a Městský soud v Praze nařízení předběžného opatření opětovně zamítl usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací].

5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Ze spisu Městského soudu v Praze pod sp. zn [spisová značka] vyplývá, že dne [datum] podala [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ žalovaná“) žalobu na [právnická osoba] 3 Development, spol. s. r. o (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) na zaplacení částky 1 950 000 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla komplexní dodávka stavebních a jiných prací a služeb za účelem rekonstrukce. Dne [datum] byla uzavřena ještě další smlouva o dílo. K zajištění závazků dlužníka byla poskytnuta bankovní záruka ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 10 655 646 Kč, která byla následně snížena na částku 1 950 000 Kč. Podle záruční listiny L/G [číslo] ze dne [datum] byla banka povinna poukázat plnění z bankovní záruky ve prospěch účtu právní předchůdkyně žalobkyně po obdržení jeho písemné výzvy obsahující sdělení, že žalovaná nesplnila závazky z předmětných smluv o dílo během záruční lhůty. Dopisem ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala banku k vyplacení bankovní záruky, která byla i vyplacena. Žalovaná považuje vyplacení bankovní záruky za neoprávněné, neboť dílo provedla, předala a odstranila vady, které právní předchůdkyně žalobkyně v záruční lhůtě reklamovala ve lhůtách, které byly oboustranně schváleny. Právní předchůdkyně žalobkyně namítala, že bankovní záruka byla čerpána oprávněně, protože k ní přistoupila až po neúspěšném jednání s žalovanou o odstranění veškerých vad díla, přičemž náklady na garanční opravy činily částku 6 973 992 Kč. Žalovaná namítla, že vady uváděné právní předchůdkyní žalobkyně ani nebyly předmětem díla a práce prováděla sama právní předchůdkyni žalobkyně. V době čerpání bankovní záruky trvala pouze závada vlhkosti omítek v suterénu, kterou však neuznala, zbytek závad byl již odstraněn. Městský soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] žalobu zamítl. Ve věci bylo podáno odvolání a Vrchní soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] rozsudek Městského soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Městský soud v Praze opětovně rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] a žalobu zamítl. Žalovaná podala proti rozsudku odvolání a Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] změnil výrok tak, že žalobkyně ([právnická osoba]) byla povinna zaplatit žalované částku 1 535 046 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] a potvrdil zamítnutí rozsudku, co do částky 414 954 Kč. Proti tomuto rozsudku bylo podáno dovolání a Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne [datum] zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. [číslo jednací] Vrchní soud v Praze následně dne [datum rozhodnutí] vydal rozsudek pod č.j. [číslo jednací], dle kterého měla žalobkyně zaplatit žalované částku 1 535 046 Kč s 10% úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobkyně opětovně podala proti tomuto rozhodnutí dovolání. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] byla odložena vykonatelnost rozsudku Vrchního soudu v Praze pod č.j. [číslo jednací]. Následně byl rozsudek [číslo jednací] zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] Vrchní soud řízení co do částky 1 535 046 Kč s příslušenstvím zastavil, neboť žalobkyně částku již uhradila a dluh tak zanikl. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dovolání, které však bylo odmítnuto usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací].

7. S ohledem na skutečnost, že daná věc byla již soudy několikrát řešena, soud při zjišťování skutkového stavu se souhlasem stran vycházel z výše zmíněného spisu, když provedl důkaz zejména jednotlivými protokoly no jednání s tím, že strany souhlasily s přečtením výpovědí jednotlivých svědků a nebylo třeba svědky opakovaně vyslýchat. Soud však na návrh žalované zopakoval výslech svědka pana [příjmení] [jméno] [příjmení].

8. V daném případě, jak je uvedeno výše, a jak vyplývá ze smlouvy o bankovní záruce č. L/G- [číslo] ze dne [datum], včetně dodatku [číslo] o její změně ze dne [datum], byla v daném případě bankou [právnická osoba] poskytnuta bankovní záruka za závazky žalované podle smluv o dílo ze dne [datum] a [datum] a to ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 1 950 000 Kč s platností do [datum].

9. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou právního vztahu mezi žalovanou a bankou poskytující bankovní záruku a dále pak, zda došlo k zaplacení částky odpovídající bankovní záruce bance. Právo na plnění podle ustanovení § 321 odst. 4 obch. zák. je logickým důsledkem ustanovení § 321 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb., obch. zák., které určuje, že dlužník je povinen zaplatit bance to, co banka plnila podle své povinnosti ze záruční listiny vystavené v souladu se smlouvou uzavřenou s dlužníkem. Proto nejprve musí dlužník bance uhradit to, co banka plnila věřiteli na základě záruční listiny, a až následně může dlužník po věřiteli, který dosáhl na základě bankovní záruky plnění, na něž neměl vůči dlužníkovi nárok, žádat vrácení tohoto plnění. Předpoklady pro založení povinnosti věřitele vrátit dlužníku plnění z bankovní záruky podle ustanovení § 321 odst. 4 obch. zák. jsou dva. Prvním z nich je neexistence nároku věřitele vymezeného v bankovní záruce na plnění vůči dlužníkovi a druhým je to, že dlužník banku, která bankovní záruku proplatila, uspokojil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2008, sp. zn. 32 Cdo 386/2007). Žalovaná tuto skutečnost soudu doložila, a to na základě výpisu z účtu Account statement request report, ze kterého vyplývá stržení částky odpovídající bankovní záruce z účtu žalované.

10. Na základě shodného tvrzení účastníků má soud za prokázané, že mezi žalovanou jako zhotovitelem a právní předchůdkyní žalobkyně jako objednatelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla ve smlouvě specifikovaná komplexní dodávka stavebních a jiných prací za účelem kompletní rekonstrukce domu v [příjmení] ul. [číslo] v [obec a číslo], a to v souladu s projektovou dokumentací a stavebním povolením. Dále, že k dokončení uvedené rekonstrukce byla dne [datum] uzavřena mezi účastníky další smlouva o dílo.

11. Pokud jde o skutkový stav má soud na základě shodného tvrzení účastníků dále za prokázané, že dílo bylo provedeno a převzato s výjimkou reklamovaných závad, které byly včas reklamovány. Nesporným je rovněž to, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] vyzvala banku k vyplacení bankovní záruky a ta celou částku ve výši Kč 1 950 000 Kč poskytla poukázáním na účet právní předchůdkyně žalobkyně.

12. Spornou zůstala mezi účastníky otázka, zda vady reklamované právní předchůdkyní žalobkyně byly včas a řádně odstraněny a zda v důsledku toho byla či nebyla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna čerpat bankovní záruku poskytnutou bankou [právnická osoba] Protože rozhodnými pro toto posouzení byly tři skupiny reklamovaných vad, bylo dokazování zaměřeno právě na tyto vady. Jednak se jednalo o vady podhledů v halách a kancelářích, vady truhlářských výrobků (konkrétně oken) a problematiku sanačních omítek v suterénu budovy.

13. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že uvedené vady byly právní předchůdkyní žalobkyně reklamovány včas. To vyplývá i z obsahu smlouvy ze dne [datum], podle které mělo být dílo dokončeno a předáno objednateli do [datum] a záruka byla sjednána na dobu tří let od převzetí díla. Dílo pak bylo podle zápisu o převzetí předáno dne [datum]. Současně bylo ujednáno, že vady a nedodělky zřejmé při převzetí budou odstraněny do [datum]. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum], adresované žalované, jehož přílohou byl soupis vad pořízený dne [datum], je prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně reklamovala předmětné vady před uplynutím tříleté záruční doby. Stejně tak tomu bylo i u reklamace na základě soupisu vad ze dne [datum].

14. Pokud jde o jednotlivé okruhy výše uvedených vad, má soud za prokázané následující skutečnosti. V případě reklamace týkající se podhledů v halách a kancelářích žalovaná tvrdí, že ta byla vyřízena slevou z ceny ve smyslu ust. § 436 odst. 1 obch. zák., což bylo právní předchůdkyní žalobkyně akceptováno. Na základě dopisu žalované ze dne [datum], adresovaného právní předchůdkyni žalobkyně, ve kterém navrhuje způsob řešení reklamace, má soud za prokázané, že v případě vad podhledů žalovaná navrhovala vyřízení reklamace poskytnutím finanční kompenzace. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum], adresovaného žalované, má soud za prokázané, že s návrhem řešení nesouhlasila, když v tomto dopise uvádí, že navrhovaný způsob řešení a rozsah oprav nebyl akceptován, a to zejména pokud jde o vady truhlářských výrobků a podhledů v celém objektu a současně sděluje, že bude nucena čerpat bankovní záruku. Pokud žalovaná tvrdí, že sleva byla řešena v rámci závěrečné faktury, nelze to podle názoru soudu považovat za dohodu o vyřešení této reklamace. Nutno konstatovat, že tato vada odstraněna nebyla.

15. V případě vady týkající se truhlářských výrobků (oken), žalovaná ve svém dopise ze dne [datum] sdělila, že tato vada bude odstraněna do [datum]. Tvrdí sice, že vada byla odstraněna, což prokazuje zápisy ze dne [datum] a [datum]. Ze zápisu o odevzdání a převzetí stavby ze dne [datum] má soud za prokázané, že jeho předmětem bylo převzetí opravy netěsnosti oken v 6. podlaží budovy, a to na základě reklamace. V zápise je zhodnocena jakost prací jako dobrá a uvedeno, že vady a nedodělky nejsou. Při předávání byla přítomna za subdodavatele paní [příjmení], za žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] a za správce budovy [jméno] [příjmení]. Ze zápisu nevyplývá, že by byl přítomen někdo za právní předchůdkyni žalobkyně, tedy za objednatele. Žalovaná v této souvislosti dovozuje, že pan [příjmení] jako pracovník banky jednal jako zástupce právní předchůdkyně žalobkyně. Tuto skutečnost popírá ve své svědecké výpovědi sám pan [příjmení]. Ostatně i Ing. [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedl, že za objednatele při přejímce odstraněných vad nebyl nikdo přítomen. V případě Ing. [příjmení] se jednalo o pracovníka žalované, který měl na starosti právě odstraňování vad. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že právní předchůdkyni žalobkyně odstranění závady nebylo předáno. Totéž platí o zápisu ze dne [datum] s tím rozdílem, že se jednalo o odstraňování vad (netěsnosti oken) v [číslo] podlaží předmětné budovy.

16. V případě závady týkající se sanačních omítek v suterénu budovy žalovaná tvrdí, že se jedná o komplexní problematiku, která nebyla předmětem smlouvy o dílo. Tvrdila, že stavba je stará 200 let a že projektová dokumentace neobsahovala žádná zásadní opatření směřující k odstranění vlhkosti, kromě sanačních omítek. Dále se odvolávala na odborný posudek ČVUT [obec] a Technické kanceláře Ing. Arch. [jméno] [příjmení], ze kterého vyplývá, že příčinou vlhkosti je zcela nevhodný nátěr stěn suterénu, který však žalovaná neprováděla. Uvedla, že tyto práce objednala přímo banka jako nájemce. Z toho podle něho vyplývá, že reklamovaná vada omítek v suterénu není vůbec vadou ve smyslu smlouvy o dílo. V této souvislosti se odvolala na svědeckou výpověď Ing. [příjmení], který uvedl, že slyšel o tom, že sanační nátěr stěn si prováděl budoucí uživatel sám. Pokud jde o tuto reklamovanou závadu, má soud za prokázané, že provedení sanačních omítek v suterénu předmětné budovy bylo předmětem smlouvy o dílo ze dne [datum] a to na základě obsahu samotné smlouvy.

17. Na základě Zprávy ČVUT, katedry stavebních hmot, ze dne [datum], na kterou se odvolávají oba účastníci, a na základě posouzení Ing. Arch. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], má soud za prokázané, že sanační omítky v suterénu budovy v [příjmení] ul. [číslo] v [obec a číslo], jsou provedeny vadně. Ze závěrů ČVUT vyplývá, že sanační omítka nesplňuje určité požadavky podle směrnice WTA [číslo] a zejména, že její vysoká kapilární vodivost přispěla ke snížení její funkce v objektu a zvýraznila vady na zcela nevhodně aplikovaném povrchovém nátěru. Celkové selhání sanační omítky je souhrnem důsledků nedostatečného průzkumu před návrhem sanace, chyb při realizaci, nedostatečně připraveného podkladu, nedostatečné tloušťky nanesených vrstev, selhání hydrofobních vlastností použité omítky jakož i použití akrylátového nátěru. Ze závěrů tohoto posouzení vyplývá i to, že sanační omítka byla realizována jako jediné sanační opatření při rekonstrukci objektu, které mělo řešit vlhkostní poměry ve zdivu suterénu nosné konstrukce objektu. Z posouzení technickou kanceláří Ing. Arch. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] pak vyplývá, že jednak nebyla provedena jiná sanační opatření, než omítnutí stěn suterénu sanačními omítkami a pokud jde o vlastnosti použité omítky, odvolává se tato zpráva na výše uvedený posudek ČVUT. Jako další důvod nežádoucího stavu suterénu, pokud jde o vlhkost, uvedl obložení soklů budovy žulovými deskami a jejich použití i na části chodníku. Uvedl, že tato úprava je nevhodná, neboť tím došlo k úplné eliminaci difúze vodní páry z podzákladí do vnějšího prostředí a transport vlhkosti včetně rozpustných solí se tak soustředil jen do stěn suterénu směrem do interiéru. Jako další důvod uvedl, že podlahy v suterénu jsou betonové, pravděpodobně s vodorovnými izolacemi, což rovněž směřuje vlhkost do stěn. Dále pak použití nevhodného nátěru omítek. Z uvedených závěrů posouzení stavu suterénu rekonstruované budovy soud jednoznačně dovozuje, že provedení sanačních omítek v suterénu budovy bylo provedeno vadně. Lze připustit, což rovněž vyplývá z uvedených posouzení, že pouhé použití sanačních omítek není dostatečným opatřením. Podle názoru soudu však bylo na žalované, jako zhotoviteli, aby postupovala v souladu s ust. § 551 odst. 1 obch. zák., podle kterého je povinna upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných mu objednatelem k provedení díla, jestliže to může zjistit při vynaložení odborné péče. Pokud tak neučiní, odpovídá za vady díla způsobené použitím nevhodných věcí předaných objednatelem nebo pokynů daných objednatelem (§ 551 odst. 3 obch. zák.). V daném případě šlo o postup pro odstranění vlhkosti suterénu spočívající pouze v provedení sanačních omítek, při vědomí žalované, že se jedná o budovu starou 200 let bez řádných izolací. Nelze tedy sdílet názor žalované, že jedinou příčinou nežádoucího stavu v suterénu předmětné budovy, pokud jde o vlhkost stěn, je použití nevhodného nátěru sanačních omítek. Jak vyplývá z uvedených odborných posouzení, jedná se pouze o jednu z příčin a z logiky věci vyplývá, že o příčinu, která následovala po nedostatečném provedení opatření k odstranění vlhkosti suterénu na základě provedených sanačních omítek.

18. Na základě smlouvy o dílo ze dne [datum], smlouvy ze dne [datum] a to konkrétně projektové dokumentace, která je nedílnou součástí smlouvy o dílo, má soud za prokázané, že celková plocha nasmlouvaných sanačních omítek činila 530 m2, což při sjednané jednotkové ceně 1 035 Kč (v případě stropů 1 095 Kč) představuje celkem Kč 558 060 Kč bez DPH (5% DPH odpovídá Kč 27 903 Kč). Jak vyplývá z výše uvedených posudků (zejména ČVUT), sanační omítky byly provedeny vadně v celém rozsahu. V tomto rozsahu také byly reklamovány (dopis ze dne [datum] včetně soupisu vad ke dni [datum]).

19. Na základě smlouvy o dílo ze dne [datum], zejména obsahu projektové dokumentace a její průvodní zprávy, které jsou nedílnou součástí smlouvy, má soud za prokázané, že podle smlouvy se v případě truhlářských výrobků (okna a dveře), jednalo o opravu stávajících oken v ceně 1 560 482 Kč bez DPH (10 925 Kč za m2) a o provedení replik stávajících oken v ceně 2 248 769 Kč bez DPH (13 325 Kč za m2), celkem tedy v ceně Kč 3 809 251 Kč. Na základě soupisu vad k [datum] má soud za prokázané, že vadných reklamovaných oken reklamací ze dne [datum] bylo 50%, tedy v ceně 1 904 625,50 Kč. V případě podhledů v kancelářích a halách má soud na základě předmětné smlouvy o dílo a projektové dokumentace za prokázané, že provedení podhledů bylo sjednáno v rozsahu celkem 2 030 m2, což při sjednané ceně 667 Kč za m2 (bez DPH) odpovídá částce 1 354 031 Kč bez DPH. Na základě soupisu vad ze [datum] (příloha reklamace ze [datum]) má soud za prokázané, že reklamované jako vadné byly podhledy v rozsahu celkem 522,79 m2, což odpovídá částce Kč 348 700 Kč bez DPH. V případě všech tří druhů uplatněných vad díla se jednalo o práce v celkové ceně 5 721 342 Kč bez DPH (s 5% DPH Kč 6 007 409 Kč). Z toho bylo vadných prací celkem v ceně Kč 2 811 385,50 bez DPH (DPH ve výši 140 569 Kč).

20. S ohledem na uvedené závěry má soud za prokázané, že vady díla, spočívající ve vadně provedených podhledech, vadách truhlářských výrobků (oken) a ve vadně provedených sanačních omítkách v suterénu budovy, odstraněny nebyly a v době vyžádání poskytnutí bankovní záruky právní předchůdkyní žalobkyně, tedy ke dni [datum], stále existovaly.

21. Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině (§ 313 obch. zák.). Je-li bankovní zárukou zajištěna nepeněžitá pohledávka, má se za to, že do výše stanovené v záruční listině je zajištěn peněžitý nárok, který by měl věřitel vůči dlužníkovi v případě, že dlužník porušil závazek, jehož plnění je zajištěno bankovní zárukou (§314 obch. zák.).

22. Žalovaná svůj závazek k odstranění uvedených vad díla nesplnila, když podle shodného tvrzení účastníků byla lhůta k odstranění vad sjednána původně do [datum] a postupně na základě dohody prodloužena do [datum]. Žalovaná sice dopisem ze dne [datum] navrhovala prodloužení lhůt k odstranění vad do [datum], ale na tento návrh nebyl druhou stranou akceptován. [příjmení] toho nelze pominout skutečnost, že v případě závady sanačních omítek v suterénu budovy žalovaná reklamovanou vadu neuznala. Pokud tedy v souladu se smlouvou o bankovní záruce banka bankovní záruku ve výši Kč 1 950000 Kč poskytla, nejednalo se o bezdůvodné obohacení na úkor žalované.

23. Pokud jde o výši bankovní záruky, je třeba vzít v úvahu především výši nákladů potřebných na event. odstranění předmětných vad (§ 314 obch. zák.) V této souvislosti soud přihlédl k závěrům společnosti [právnická osoba] o kalkulaci nákladů pro garanční opravy ze dne [datum], ze kterých vyplývá odhadovaná výše nákladů na opravu předmětných závad ve výši Kč 6 973 992 Kč tedy podstatně vyšší částce, než činí poskytnutá bankovní záruka. Rovněž z předběžného posouzení [právnická osoba], s.r.o. z dubna 2004, týká se pouze nákladů na odstranění vad v suterénu budovy, lze usoudit, že poskytnutá záruka zdaleka nepřesahuje výši nákladů potřebných na odstranění předmětných vad, když na samotnou problematiku vlhkosti suterénu je jako potřebná výše nákladů uvedena částka ve výši 2 až 2,5 mil. Kč. Soud si je v této souvislosti vědom toho, že pokud jde o odhadované náklady, nejedná se o znalecké posudky. S ohledem na značný nepoměr mezi uváděnými odhady a výší bankovní záruky, ve prospěch nižší bankovní záruky, soud uvedené odhady považuje za dostačující. Soud vzal v úvahu zejména skutečnost, že sjednaná cena díla v části odpovídající všem třem okruhům stavebních prací, kterých se vytčené vady týkají, činila 5 721 342 Kč bez DPH a tyto práce byly shledány a reklamovány jako vadné v rozsahu odpovídajícím částce Kč 2 811 385,50 bez DPH. Rovněž z tohoto pohledu je třeba, s ohledem na ust. § 314 obch. zák., považovat výši čerpání bankovní záruky za více než přiměřené, když tato výše ani z daleka nedosahuje na základě smlouvy, jak výše dovozeno, stanovenou cenu vadných prací a již vůbec neodpovídá nákladům potřebným na odstranění vad, jak vyplývá z výše uvedených předběžných posouzení a kalkulací.

24. S ohledem na uvedené skutečnosti a dílčí závěry soud dospěl k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně čerpala předmětnou bankovní záruku oprávněně. Vzhledem k učiněným závěrům nebylo třeba se zabývat v rámci tohoto odůvodnění zbývajícími provedenými důkazy.

25. Z výše uvedeného tedy plyne, že sice žalovaná obdržela od žalobkyně na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] finanční částku 3 621 844,67 Kč s příslušenstvím. Toto pravomocné soudní rozhodnutí bylo však následně na základě podaného dovolání zrušeno a věc byla vrácena zpět odvolacímu soudu k dalšímu projednání věci. Žalobkyní uhrazená částka tak představuje ode dne zrušení rozsudku Vrchního soudu rozsudkem Nejvyššího soudu bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně. Žalobkyně žalované při úhradě částky sice plnila na základě právního důvodu, tento právní důvod však následně odpadl, a žalovaná je proto nyní povinna přijatou částku ve výši 3 621 844,67 Kč vydat zpět žalobkyni. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě žalované částky. Dopisem ze dne [datum] žalovaná nárok žalobkyně odmítla. Protože žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od tohoto data, soud vyhověl i tomuto požadavku žalované, neboť žalovaná svůj dluh včas neuhradila.

26. Podle § 451 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., obč. zák., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Splněním dluh zanikne (§ 559 odst. 1 obč. zák.). Je-li tedy ve vykonávacím řízení zaplacen dluh, který existoval, je splněn a zaniká; jde-li o plnění na nedluh, vzniká oprávněnému bezdůvodné obohacení na úkor povinného. Je tedy zřejmé, že pokud žalobkyně – ať již dobrovolně nebo ve vykonávacím řízení - splní na základě pravomocného rozsudku uloženou povinnost, pak v případě, že tato povinnost podle hmotného práva skutečně existovala, zaniká splněním. Jestliže neexistovala, získává na úkor žalované bezdůvodné obohacení. V dané věci s ohledem na výše uvedené je patrné, že bankovní záruka byla čerpána oprávněně a pravomocné a vykonatelné rozhodnutí na základě, kterého bylo plněno, neodpovídalo hmotnému právu, ostatně i proto bylo Nejvyšším soudem zrušeno. Za této situace vymožené plnění nepředstavovalo úhradu na existují dluh, ale bylo bezdůvodným obohacením, které je třeba vydat.

27. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení 28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 586 915 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 181 093 Kč a nákladů řízení a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 621 844 Kč sestávající z částky za 14, 5 úkonů á 22 820 Kč. Konkrétně se jedná o úkony dle § 11 odst. 1 a. t.: převzetí právního zastoupení, sepis žaloby ze dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum], sepis návrhu závěrečné řeči, dále za zastupování na 5 soudních jednáních - dne [datum], dne [datum], dne [datum], v délce více jak dvě hodiny (tj. 2 úkony), dne [datum] v délce více jak dvě hodiny (tj. 2 úkony), dne [datum], při kterém došlo toliko k vyhlášení rozhodnutí (0,5 úkonu). Dále 15 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. v částce 4 500 Kč Tyto částky s výjimkou soudního poplatku jsou navýšeny o DPH ve výši 21% tj. o částku 70 432 Kč. Soud nepřiznal náklady související s předběžným opatřením vč. soudního poplatku za něj. Důvodem je skutečnost, že předběžné opatření v dané věci bylo nedůvodné a nemohlo se tak jednat o účelně vynaložené náklady.