14 C 32/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: na ochranu rušené držby

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se dalšího vypuzení žalobkyně z nebytových prostor nacházejících se v I. podzemním podlaží a v I. nadzemním podlaží budovy [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] vše v obci [obec], [katastrální uzemí] zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], užívaných žalobkyní na základě Dohody o převedení práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy ze dne 5. června 2000 uzavřené dne 27. července 2013, v níž jsou uvedené Nebytové prostory dále vymezeny v situačních pláncích (v nichž jsou ohraničeny silnou čárou) tvořících přílohu uvedené nájemní smlouvy i přílohu tohoto usnesení a povinnost umožnit žalobkyni výkon práva nájmu nebytových prostor nacházejících se v I. podzemním podlaží a v I. nadzemním podlaží budovy [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] vše v obci [obec], [katastrální uzemí] zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], užívaných žalobkyní na základě Dohody o převedení práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy ze dne 5. června 2000 uzavřené dne 27. července 2013, v níž jsou uvedené Nebytové prostory dále vymezeny v situačních pláncích (v nichž jsou ohraničeny silnou čárou) tvořících přílohu uvedené nájemní smlouvy i přílohu tohoto usnesení, se zamítá.

II. Návrh na ustanovení opatrovníka žalobkyni se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 4 356 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalované.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 poplatek ve výši 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost umožnit žalobkyni nerušenou držbu práva provozovat bar zvaný„ [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]“ na adrese [adresa], [obec a číslo] – [obec]. Žalobkyně je právnickou osobou, která od 9. 9. 2013 provozuje„ [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [příjmení]“, umístěný v nebytových prostorách nacházejících se v 1. podzemním podlaží (suterén) a v 1. nadzemním podlaží (přízemí) budovy [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], na adrese [adresa], to vše z titulu„ DOHODY o převedení práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy ze dne 5. června 2000“ (dále jen„ Dohoda“), kterážto Dohoda byla uzavřena již dne 27. července 2013 mezi žalobkyní jakožto novým nájemcem a tehdejšími vlastníky výše uvedené budovy [adresa] jakožto pronajímatelem. Dohodou bylo sjednáno prodloužení doby nájmu předmětných nebytových prostor do 31. 12. 2025. Za žalobkyni jedná její jednatel [jméno] [příjmení], [datum narození], který byl do funkce jediného statutárního orgánu žalobce ustanoven dne 17. 1. 2017 a je v ní nepřetržitě od uvedeného dne, tedy byl v ní i níže uvedeného rozhodného dne 28. 1. 2022 při neoprávněném vniknutí žalované do nebytových prostor a jednatelem je i v současnosti, jak ostatně potvrdil nově Městský soud v Praze svým Usnesením č.j. C 200021/RD101/MSPH, Fj 37271/2022/MSPH ze dne 2. 2. 2022. Dne 28. 1. 2022 po poledni se žalobkyně, resp. jednatel [příjmení]. [příjmení] telefonicky dozvěděl, že žalovaná svolává v provozovně inventuru. K takovým úkonům žalovaná nebyla oprávněna, když s ní jako se zaměstnankyní byl ukončován pracovní poměr výpovědí ze dne 23. 11. 2021 a od 25. 10. 2021 nemá do nemovitostí povolen přístup. Od P. [příjmení] i J. [příjmení] se M. [obec] dozvěděl, že vstupní dveře do provozovny umístěné v nebytových prostorech jsou uzamčeny s tím, že se nemohou dostat do nebytových prostor, neboť byl u uvedených dveří vyměněn zámek, a že osoby nacházející se viditelně v uzamčených nebytových prostorách odmítají p. [příjmení] i J. [příjmení] do provozovny vpustit a na výzvu k otevření vchodových dveří do nebytových prostor reagují negativně. M. [příjmení] telefonicky na tísňové lince 158 toto ohlásil v cca 14:50 hod. s tím, že je jednatelem žalobkyně, která provozuje na adrese [obec], [ulice a číslo] v nebytových prostorách bar, a že neznámý počet osob vnikl do nebytových prostor bez souhlasu žalobkyně, že jsou jimi obsazeny protiprávně a že brání osobám pověřeným žalobkyní ve vstupu do předmětné provozovny. JUDr. [jméno] [příjmení] se dostavil téhož dne 28. 1. 2022 v 19:40 hodin ke vstupu do nebytových prostor předmětné budovy [adresa] společně s M. [příjmení], jednatelem žalobkyně a J. [příjmení] se pokusili vstoupit do předmětné provozovny umístěné v nebytových prostorech, v čemž jim však bylo zabráněno z důvodu uzamčení vstupních dveří do nebytových prostor. Předmětné nebytové prostory jsou žalovanou nadále obsazeny, žalobkyně a jí pověření pracovníci byly ze strany žalované z držby vypuzeni a žalobkyni byl znemožněn přístup. Žalovaná tedy počínaje dnem 28. 1. 2022 neoprávněnou svémocí zasáhla do žalobkyně práva držby, když žalobkyně do 28. 1. 2022 dlouhodobě pokojně vykonávala právo předmětného několikaletého úplatného užívání nebytových prostor pro sebe ve smyslu ustanovení § 987 občanského zákoníku, tedy pro výkon své podnikatelské činnosti v souladu s výše specifikovanou Dohodou. Uvedené rušení předmětné držby žalovaná nadále nezákonně udržuje svémocí a v rušení předmětné držby uvedeného práva pokračuje i v době podání této žaloby, nebytové prostory má žalovaná nadále uzamčeny a vstup do nebytových prostor si monitoruje a hlídá.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že je to žalovaná, kdo [anonymizováno] [příjmení] prostřednictvím provozovatele, tj. společnosti žalobkyně, [anonymizováno] [příjmení] dlouhodobě fakticky provozuje, dlouhodobě určuje jeho obchodí strategii, řídí jeho personál a je jeho veřejnou tváří. Do řízení baru žalovanou od října 2021 však [jméno] [příjmení] zasahuje a zneužívá k tomu svou dosavadní pozici jednatele, o kterou dne 27. 1. 2022 přišel, čímž žalovaná považovala celou věc za vyřešenou. Místo toho však následně došlo pouze k vyhrocení vztahů, kdy se [jméno] [příjmení] dne 28. 1. 2022 pokusil [anonymizováno] [příjmení] fyzicky převzít násilím za asistence zhruba dvaceti najatých mužů bezpečností služby. Konfliktu na místě zabránil včasný a profesionální zásah Policie České republiky, která účastníky poučila a [jméno] [příjmení] a jím najaté osoby vyzvala k upuštění od dalšího naléhání na vstup do prostor. S ohledem na výše uvedené je tak zřejmé, že je to pouze [jméno] [příjmení], který přes své odvolání z funkce jednatele společnosti žalobkyně přistoupil k protiprávním a násilným krokům, když si najal skupinu osob, která fakticky fyzicky bránila vstupu do provozovny [anonymizováno] [příjmení] v průběhu pátečního večera, který je pro tržby baru zcela zásadní. V průběhu incidentu se navíc skupina [jméno] [příjmení] najatých osob nechala slyšet, že jakmile dojde k znovuotevření [anonymizováno] [příjmení], jsou [jméno] [příjmení] najati/pověřeni k dalším blokačním akcím i při provozu podniku, kdy se budou vydávat za zákazníky baru a tento blokací míst pro skutečné zákazníky paralyzují. Posledním pokojným stavem před zásahy [jméno] [příjmení] do řízení [anonymizováno] [příjmení] v průběhu října 2021 bylo řízení provozu baru žalovanou. Tento pokojný stav byl obnoven v návaznosti na jmenování žalovanou jednatelkou společnosti dne 27. 1. 2022. Pokojný stav byl opět, a to intenzivněji narušen dne 28. 1. 2022, kdy [jméno] [příjmení] dočasně znemožnil otevření [anonymizováno] [příjmení] pro veřejnost. Protiprávní jednání [jméno] [příjmení], který se pokusil o silové fyzické převzetí prostor [anonymizováno] [příjmení] si vyžádalo dočasné uzavření podniku. Akce [jméno] [příjmení] prostřednictvím žalobkyně jsou způsobilé přivodit [anonymizováno] [příjmení] významnou újmu ve formě ušlého zisku, a v konečném důsledku mohou i celý podnik zcela zničit. Toto je ostatně zřejmě cílem [jméno] [příjmení], zejména s ohledem na kroky [jméno] [příjmení] k vyvedení businessu ze společnosti žalobkyně na s ním propojený subjekt. [jméno] [příjmení] se přitom vydává za jednatele společnosti žalobkyně a měl by tak naopak mít zájem na udržení provozu [anonymizováno] [příjmení] ve prospěch této společnosti, bez ohledu na to, zda tento pro společnost realizuje žalovaná se svým týmem, či jiná osoba. Žalobkyně neprokázala, že by byla žalovanou vypuzena z Nemovitostí a že je jí žalovanou znemožňován výkon nájemního práva k Nemovitostem. Stejně tak neobstojí tvrzení, že by žalovaná neoprávněnou svémocí zasáhla do práva držby. Je to naopak žalovaná, kdo se snaží prostřednictvím žalobkyně provoz [anonymizováno] [příjmení] přes protiprávní jednání [jméno] [příjmení], na jehož popud byla žaloba prostřednictvím žalobkyně podána, udržet. O tom mimo jiné svědčí skutečnost, že je [anonymizováno] [příjmení] od 3. 2. 2022 otevřen veřejnosti. Žalovaná tak nezpochybňuje, že dochází ke svémocnému rušení provozu podniku provozovaného žalobkyní pod názvem [anonymizováno] [příjmení] umístěného v Nemovitostech a dále pak svémocnému rušení držby nájemního práva k Nemovitostem, v nichž je předmětný podnik umístěn, avšak tohoto se opakovaně dopouští pouze [jméno] [příjmení] jakožto odvolaný jednatel žalobkyně. Žalovaná tak není ve věci osobou pasivně legitimovanou. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhuje, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Na závěr žalovaná činí návrh na jmenování procesního opatrovníka společnosti žalobkyně, jelikož je sporné, kdo je statutárním orgánem žalobkyně, a tedy osobou oprávněnou za něj jednat a chránit práva a oprávněné zájmy žalobkyně.

3. Žalobkyně následně svou žalobu doplnila tak, že žalovaná, aniž by k tomu disponovala jakýmkoliv právním titulem, začala minimálně počínaje dnem 4. 2. 2022 provozovat bez příslušného živnostenského oprávnění provozovnu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [příjmení] v nebytových prostorách, kdy umožňuje, aby tržby z provozu výše uvedeného baru inkasovala obchodní společnost evidovaná pod [IČO]. Ačkoliv je na stvrzence z předmětné provozovny z 4. 2. 2022 uveden jako příjemce tržby [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [příjmení] s označením„ [anonymizováno]“, tržba je přijata subjektem vedeným pod [IČO], DIČ [anonymizováno], kterým je dle výpisu z OR společnost [právnická osoba], ovládána [jméno] [příjmení], jednatelem a společníkem [právnická osoba] Dle zjištění žalobce je [jméno] [příjmení] příbuznou žalované, která tak přes společnost své tety odklání tržby z provozu předmětného baru ve svůj osobní prospěch.

4. Žalovaná dále vznáší námitku nedostatku věcné příslušnosti. Žalovaná má za to, že je předmětná věc sporem mezi společníky obchodní korporace, které vyplývají z účasti na obchodní korporaci ve smyslu ustanovení § 9 odst. 2 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ občanský soudní řád“) a sporem mezi společníky a členy orgánů obchodní korporace ve smyslu ustanovení § 9 odst. 2 písm. f) občanského soudního řádu, a tudíž je v prvním stupni k projednání věci příslušný krajský soud.

5. Soud pro posouzení dané věci omezil dokazování ve smyslu ustanovení § 178 o.s.ř., kdy toto zaměřil na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

6. Dohodou o převedení práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy ze dne 5. června 2000 uzavřenou dne 27. července 2013, nájemní smlouvou ze dne 5. června 2000, má soud za prokázané nájemní právo žalobkyně a tedy i oprávněnost její držby. Ze spisu zdejšího soudu č. j. 14 C 26/2022 má soud za prokázané, že žalovaná se domáhala žalobou z rušené držby ochrany pro žalobkyni (společnost [právnická osoba]). Z výpisu z obchodního rejstříku a z usnesením Městského soudu v Praze č.j. C 200021/RD101/MSPH, Fj 37271/2022/MSPH ze dne 2. 2. 2022 má soud za prokázané, že osobou v obchodním rejstříku evidovanou jako jednatel společnosti je pan [jméno] [příjmení]. Z pohledu soudu je tedy prokázáno, že poslední držba náleží žalobkyni.

7. Soud se tedy zabýval tím, zda došlo k rušení držby a ke svémocnému rušení. Mezi účastníky není spor o tom, že došlo dne 28. 1. 2022 k incidentu, který řešila Policie ČR. Je však sporné to, kdo byl tímto narušitelem. Z předložených fotografií je patrný i rozsah incidentu a zavření předmětného baru. Z fotografií má soud tedy za prokázané, že k narušení držby došlo.

8. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že bar je otevřen. Ze stvrzenky ze dne 4. 2. 2022 je patrné, že bar je provozován obchodní společností evidovanou pod [IČO], kterou je dle výpisu z OR společnost [právnická osoba]

9. K dokazování právních vztahů ve společnosti [právnická osoba] soud dokazování neprováděl, neboť jak je patrné z žaloby a z řízení vedeného zdejším soudem pod č.j. 14 C 26/2022 je osobou oprávněnou k užívání předmětných prostor tato společnost. Její vnitřní fungování není ve vztahu k držbě prostor tedy relevantní. Další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl vzhledem k petitu žaloby, kterým žalobkyně vymezila svůj požadavek na ochranu držby.

10. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

11. Podle § 177 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., Občanského soudního řádu (o.s.ř.), domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

12. Podle § 178 o.s.ř., v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

13. Podle § 991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (obč. zák.) držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

14. Podle § 1003 obč. zák. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

15. Podle § 162 obč. zák. zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nelze namítat, že právnická osoba nepřijala potřebné usnesení, že usnesení bylo stiženo vadou, nebo že člen orgánu přijaté usnesení porušil.

16. Jak je uvedeno výše, soud se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace na straně žalobkyně a dospěl k závěru, že tato legitimace zde je dána, což vyplývá z existence nájemného práva. Z pohledu soudu žaloba byla podána oprávněnou osobou, která je řádně zastoupena jednatelem zapsaným ve veřejném rejstříku. Soud tedy nevyhověl návrhu žalované, aby určil procesního opatrovníka. Soud vychází z údajů ve veřejném rejstříku, kdy tyto s ohledem na princip materiální publicity považuje za správné. Soud se tedy zabýval pasivní legitimací žalované ve vztahu k žalobkyní vymezenému petitu. Z petitu je zřejmé, že žalobkyně se domáhá uložení povinnosti žalované zdržet se dalšího vypuzení žalobkyně. Soud k tomuto uvádí, že vzhledem k tvrzení účastníků byl incident dne 28. 1. 2022 ukončen ze strany policie ČR a soudu není zřejmé, jakého dalšího vypuzení se žalobkyně domáhá. Petit je z pohledu soudu tedy neurčitým. Navíc tento petit evokuje, že vypuzení žalobkyně z držby předmětných prostor již ustalo, o čemž svědčí i důkaz stvrzenkou ze dne 4. 2. 2022 a tvrzení žalobkyně, že bar je provozován třetí osobou. Za stavu, kdy z této stvrzenky vyplývá, že bar provozuje společnost [právnická osoba] má soud za to, že osobou, která neoprávněna zasahuje do držby žalobkyně je tato právnická osoba, vůči které však žaloba nesměřuje. Žalované tak nemůže být uložena povinnost zdržet se dalšího vypuzení žalobkyně z držby, neboť žalovaná nemá bar v držení. S tím souvisí i zamítnutí dalšího návrhu žalobkyně, který se žalobkyně domáhá uložení povinnosti umožnit žalobkyni výkon práva nájmu nebytových prostor. Pokud je bar provozován společností [právnická osoba], nechť se žalobkyně domáhá toho práva vůči této společnosti. Ve vztahu k žalované soud neshledal uložení této povinnosti důvodným, neboť žalovaná nemá, jak by takovou povinnost mohla splnit.

17. K námitce věcné nepříslušnosti soudu, má soud za to, že tuto je třeba posoudit ve smyslu ustanovení § 6 o.s.ř., kdy soud k této námitce nepřihlíží, neboť má za to, že se jedná o zneužití procesních pravidel. Po předběžném posouzení má soud, za to že tato námitka není důvodná, kdy je zdejší soud věcně příslušným, neboť se jedná o ochranu práva držby (nájmu), kterého se domáhá právnická osoba navenek, a její vnitřní spory nejsou předmětem žaloby. Navíc pokud by soud věc předložil k posouzení věcné příslušnosti, tak by nebylo možné ve smyslu § 177 o.s.ř. rozhodnout ve lhůtě dané zákonem.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, žalobkyně je proto povinna nahradit žalované náklady řízení představované náklady zastoupení advokátem. Náklady zastoupení sestávají z mimosmluvní odměny za 2 úkony právní služby po 1 500 Kč dle § 7, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) za úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření) a 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 AT, a DPH ve výši 756 Kč, celkem 4 356 Kč.

19. Soud zároveň podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu, který podle položky 4 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků činí 5 000.