14 C 33/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zast. obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení, datum narození, bytem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, se sídlem adresa pro zaplacení částka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka, a to do 15ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 15ti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka.

1. Žalobou ze dne datum se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši částka, s odůvodněním, že žalobce uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o zájezdu číslo prostřednictvím cestovní agentury jméno příjmení jméno se měl konat v době od datum do datum. Žalobce zaplatil za zájezd zálohu ve výši částka. Žalovaná předmětný zájezd zrušila z důvodu pandemie koronaviru a vystavila žalobci dne datum poukaz dle § 4 zákona č. 185/2020 Sb. na předmětnou částku částka. Žalobce využil svého práva dle § 3 odst. 3 zákona 185/2020 Sb. a odmítl vydaný poukaz s tím, že je držitelem průkazu ZTP. Učinil tak přípisem ze dne datum, kde sdělil žalované, že lhůta pro navrácení částky částka dle ust. § 6 odst. 5 zákona č. 185/2020 Sb. je 14 dnů od skončení ochranné doby, tedy od doručení odmítnutí, které bylo zasláno doporučeně do sídla žalované dne datum. V dané lhůtě však k vyplacení dlužné částky nedošlo a žalovaná ani její právní zástupce nijak nereagovali na mailovou výzvu žalobce.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne datum, ve kterém uvedla, že potvrzuje, že mezi ní a žalobcem byla uzavřena smlouva o zájezdu, přičemž zájezd byl následně z důvodu pandemie zrušen. Rovněž žalovaná potvrdila, že žalobci byl vystaven voucher v odpovídající výši, který žalobce odmítnul s odkazem na skutečnost, že je držitelem průkazu ZTP. Žalovaná dále uvedla, že žalobci jako držiteli průkazu ZTP vrátila odpovídající část ceny zájezdu ve výši částka. Na druhou část ceny vystavila žalovaná voucher, neboť druhý účastník zájezdu neprokázal, a dokonce ani netvrdil, že by byl osobou splňující podmínky pro odmítnutí voucheru, a proto mu byl voucher vystaven. Na základě výše uvedeného žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou.

3. Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to do částky částka z důvodu její úhrady ze strany žalované. Zdejší soud proto usnesením ze dne 21. 10. 2020, č. j. 14 C 33/2020-16 řízení zastavil co do částky částka. Žalobce se následně podáním ze dne datum vyjádřil k vyjádření žalované a uvedl, že odmítnout poukaz může pouze zákazník, tedy osoba, která uzavřela smlouvu o zájezdu a vystupuje jako smluvní strana s pořadatelem zájezdu. Tato osoba má taktéž povinnost hradit cenu zájezdu, oproti účastníku zájezdu, který tuto povinnost nemá. Z výše uvedeného žalobce dovozuje závěr, že není možné vystavit poukaz účastníku zájezdu, v tomto případě paní jméno příjmení, na jejíž jméno byl poukaz vystaven, neboť by tak došlo k bezdůvodnému obohacení na straně účastníka zájezdu. Žalobce proto poukaz jemu doručený dne datum vrátil zpět žalované a nadále trvá na úhradě zbývající částky ve výši částka.

4. Na základě výše uvedeného není mezi stranami sporné, že žalobce uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o zájezdu číslo prostřednictvím cestovní agentury jméno příjmení jméno se měl konat v době od datum do datum. Žalobce zaplatil za zájezd zálohu ve výši částka. Žalovaná předmětný zájezd zrušila z důvodu pandemie koronaviru. Mezi stranami rovněž není sporu, že žalovaná vrátila žalobci částku částka, neboť je držitelem průkazu ZTP a vystavený poukaz z tohoto důvodu žalobce odmítnul. Následně žalovaná vystavila na zbylou část ceny za zájezd poukaz v hodnotě částka, a to na jméno druhého účastníka zájezdu. Tento poukaz byl žalované ze strany žalobce vrácen. Toto koresponduje s provedeným dokazováním, zejména s Oznámením o odmítnutí poukazu ze dne datum, kopií průkazu ZTP, smlouvou o zájezdu, poukazem číslo potvrzením o provedení transakce.

5. Předmětem sporu tedy zůstala otázka, zda byla žalovaná oprávněna vystavit poukaz účastníkovi zájezdu, který nebyl držitelem průkazu ZTP, když žalobce, jakožto zákazník, vystavení poukazu odmítnul a žádal vrátit prostředky vynaložené za zájezd v plné výši.

6. Po právní stránce soud výše uvedenou otázku posoudil podle ustanovení zák. č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu. Konkrétně dle ustanovení § 3: (1) Ochranná doba je doba, o kterou se odkládá vrácení plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd, jestliže tento peněžitý dluh vznikl pořadateli zájezdu (dále jen "pořadatel") v důsledku odstoupení od smlouvy o zájezdu podle § číslo nebo § 2536 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku (2) Ochranná doba počíná běžet dnem doručení poukazu na zájezd zákazníkovi a končí dnem datum, neskončí-li podle tohoto zákona dříve. (3) Je-li zákazníkem osoba, která je ke dni doručení oznámení pořadatele o využití ochranné doby držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, osoba vedená v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, osoba těhotná, osoba čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, osoba starší 65 let nebo osamělý rodič pečující o nezaopatřené dítě, ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd. Ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd dále v případě zaměstnance, který ke dni doručení oznámení pořadatele o využití ochranné doby nemohl po dobu nejméně 30 dnů konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele podle § 208 a 209 zákoníku práce. Ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd také v případě škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení. A dále podle § 5 téhož zákona: Zákazník, u něhož jsou splněny podmínky podle § 3 odst. 3, může odmítnout poukaz na zájezd oznámením pořadateli. Zákazník je současně povinen pořadateli vrátit vydaný poukaz na zájezd.

7. Zákonodárce vyčlenil v § 3 odst. 3 zák. č. 185/2020 Sb., určité skupiny zvláště zranitelných zákazníků, kteří mohou poukaz jednostranným právním jednáním odmítnout, čímž skončí ochranná doba. Dle důvodové zprávy k zákonu 185/2020 Sb. jde o fyzické osoby, které jsou v souvislosti s koronavirovou krizí obzvláště zranitelné a jejich tíživá sociální nebo ekonomická situace by se v důsledku čerpání poukazu mohla prohloubit. Pojem zákazník není v zákoně č. 185/2020 Sb. definován. Vymezení pojmu najdeme v § 4 odst. 1 zák. č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, kde je uvedeno: Zákazníkem je osoba, která má v úmyslu uzavřít nebo uzavře s cestovní kanceláří smlouvu o zájezdu nebo spojených cestovních službách, nebo osoba, v jejíž prospěch byla některá z těchto smluv uzavřena, anebo osoba, které byla smlouva postoupena. Směrnice 2015 číslo užívá pro totéž pojem cestující. Dle čl. 3 odst. 6 je cestujícím každá osoba, která má v úmyslu uzavřít smlouvu v oblasti působnosti této směrnice nebo má právo cestovat na základě takovéto smlouvy. Za zákazníka ve smyslu zákona č. 185/2020 Sb. je možné považovat: příjmení, která uzavřela s cestovní kanceláří smlouvu o zájezdu. Jde o zákazníka objednatele, který je zároveň stranou smlouvy, neboť smlouvu uzavřel a má povinnost zaplatit cenu zájezdu (NS 33 Cdo 715/2017). příjmení, v jejíž prospěch byla tato smlouva uzavřena. Jde o spolucestujícího zákazníka (účastníka zájezdu), v jehož prospěch byla smlouva uzavřena (§ 1767 a násl. obč. zák.), např. rodinný příslušník objednatele. Sám o sobě není stranou smlouvy a nemá povinnost uhradit cenu zájezdu (NS 33 Cdo 715/2017).

8. Pokud je objednatelem zájezdu osoba, která spadá do skupiny zvláště zranitelných zákazníků (§ 3 odst. 3), má právo poukaz odmítnout i za další osoby účastnící se zájezdu, které podle zákona č. 185/2020 Sb. nejsou zvláště zranitelnými zákazníky. Stejně tak mají právo poukaz odmítnout zákazníci, kteří nejsou stranou smlouvy, ale spadají do skupiny zvláště zranitelných zákazníků, tentokrát ale nikoliv i za další osoby účastnící se zájezdu, ale pouze za sebe. Vztaženo na tento případ pak objednatelem zájezdu, a tedy zákazníkem byl žalobce, který má právo odmítnout poukaz i za ostatní účastníky zájezdu. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, které představují soudní poplatek. Jiné náklady žalobce nepožadoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.