14 C 33/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zast. obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení , datum narození , bytem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa pro zaplacení částka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka], a to do 15ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 15ti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši [částka], s odůvodněním, že žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zájezdu [číslo] prostřednictvím cestovní agentury [jméno] [příjmení] [jméno] se měl konat v době od [datum] do [datum]. Žalobce zaplatil za zájezd zálohu ve výši [částka]. Žalovaná předmětný zájezd zrušila z důvodu pandemie koronaviru a vystavila žalobci dne [datum] poukaz dle § 4 zákona č. 185/2020 Sb. na předmětnou částku [částka]. Žalobce využil svého práva dle § 3 odst. 3 zákona 185/2020 Sb. a odmítl vydaný poukaz s tím, že je držitelem průkazu ZTP. Učinil tak přípisem ze dne [datum], kde sdělil žalované, že lhůta pro navrácení částky [částka] dle ust. § 6 odst. 5 zákona č. 185/2020 Sb. je 14 dnů od skončení ochranné doby, tedy od doručení odmítnutí, které bylo zasláno doporučeně do sídla žalované dne [datum]. V dané lhůtě však k vyplacení dlužné částky nedošlo a žalovaná ani její právní zástupce nijak nereagovali na mailovou výzvu žalobce.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že potvrzuje, že mezi ní a žalobcem byla uzavřena smlouva o zájezdu, přičemž zájezd byl následně z důvodu pandemie zrušen. Rovněž žalovaná potvrdila, že žalobci byl vystaven voucher v odpovídající výši, který žalobce odmítnul s odkazem na skutečnost, že je držitelem průkazu ZTP. Žalovaná dále uvedla, že žalobci jako držiteli průkazu ZTP vrátila odpovídající část ceny zájezdu ve výši [částka]. Na druhou část ceny vystavila žalovaná voucher, neboť druhý účastník zájezdu neprokázal, a dokonce ani netvrdil, že by byl osobou splňující podmínky pro odmítnutí voucheru, a proto mu byl voucher vystaven. Na základě výše uvedeného žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou.

3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to do částky [částka] z důvodu její úhrady ze strany žalované. Zdejší soud proto usnesením ze dne 21. 10. 2020, č. j. 14 C 33/2020-16 řízení zastavil co do částky [částka]. Žalobce se následně podáním ze dne [datum] vyjádřil k vyjádření žalované a uvedl, že odmítnout poukaz může pouze zákazník, tedy osoba, která uzavřela smlouvu o zájezdu a vystupuje jako smluvní strana s pořadatelem zájezdu. Tato osoba má taktéž povinnost hradit cenu zájezdu, oproti účastníku zájezdu, který tuto povinnost nemá. Z výše uvedeného žalobce dovozuje závěr, že není možné vystavit poukaz účastníku zájezdu, v tomto případě paní [jméno] [příjmení], na jejíž jméno byl poukaz vystaven, neboť by tak došlo k bezdůvodnému obohacení na straně účastníka zájezdu. Žalobce proto poukaz jemu doručený dne [datum] vrátil zpět žalované a nadále trvá na úhradě zbývající částky ve výši [částka].

4. Na základě výše uvedeného není mezi stranami sporné, že žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zájezdu [číslo] prostřednictvím cestovní agentury [jméno] [příjmení] [jméno] se měl konat v době od [datum] do [datum]. Žalobce zaplatil za zájezd zálohu ve výši [částka]. Žalovaná předmětný zájezd zrušila z důvodu pandemie koronaviru. Mezi stranami rovněž není sporu, že žalovaná vrátila žalobci částku [částka], neboť je držitelem průkazu ZTP a vystavený poukaz z tohoto důvodu žalobce odmítnul. Následně žalovaná vystavila na zbylou část ceny za zájezd poukaz v hodnotě [částka], a to na jméno druhého účastníka zájezdu. Tento poukaz byl žalované ze strany žalobce vrácen. Toto koresponduje s provedeným dokazováním, zejména s Oznámením o odmítnutí poukazu ze dne [datum], kopií průkazu ZTP, smlouvou o zájezdu, poukazem [číslo] potvrzením o provedení transakce.

5. Předmětem sporu tedy zůstala otázka, zda byla žalovaná oprávněna vystavit poukaz účastníkovi zájezdu, který nebyl držitelem průkazu ZTP, když žalobce, jakožto zákazník, vystavení poukazu odmítnul a žádal vrátit prostředky vynaložené za zájezd v plné výši.

6. Po právní stránce soud výše uvedenou otázku posoudil podle ustanovení zák. č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu. Konkrétně dle ustanovení § 3: (1) Ochranná doba je doba, o kterou se odkládá vrácení plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd, jestliže tento peněžitý dluh vznikl pořadateli zájezdu (dále jen "pořadatel") v důsledku odstoupení od smlouvy o zájezdu podle § [číslo] nebo § 2536 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku (2) Ochranná doba počíná běžet dnem doručení poukazu na zájezd zákazníkovi a končí dnem [datum], neskončí-li podle tohoto zákona dříve. (3) Je-li zákazníkem osoba, která je ke dni doručení oznámení pořadatele o využití ochranné doby držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, osoba vedená v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, osoba těhotná, osoba čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, osoba starší 65 let nebo osamělý rodič pečující o nezaopatřené dítě, ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd. Ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd dále v případě zaměstnance, který ke dni doručení oznámení pořadatele o využití ochranné doby nemohl po dobu nejméně 30 dnů konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele podle § 208 a 209 zákoníku práce. Ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd také v případě škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení. A dále podle § 5 téhož zákona: Zákazník, u něhož jsou splněny podmínky podle § 3 odst. 3, může odmítnout poukaz na zájezd oznámením pořadateli. Zákazník je současně povinen pořadateli vrátit vydaný poukaz na zájezd.

7. Zákonodárce vyčlenil v § 3 odst. 3 zák. č. 185/2020 Sb., určité skupiny zvláště zranitelných zákazníků, kteří mohou poukaz jednostranným právním jednáním odmítnout, čímž skončí ochranná doba. Dle důvodové zprávy k zákonu 185/2020 Sb. jde o fyzické osoby, které jsou v souvislosti s koronavirovou krizí obzvláště zranitelné a jejich tíživá sociální nebo ekonomická situace by se v důsledku čerpání poukazu mohla prohloubit. Pojem zákazník není v zákoně č. 185/2020 Sb. definován. Vymezení pojmu najdeme v § 4 odst. 1 zák. č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, kde je uvedeno: Zákazníkem je osoba, která má v úmyslu uzavřít nebo uzavře s cestovní kanceláří smlouvu o zájezdu nebo spojených cestovních službách, nebo osoba, v jejíž prospěch byla některá z těchto smluv uzavřena, anebo osoba, které byla smlouva postoupena. Směrnice 2015 [číslo] užívá pro totéž pojem cestující. Dle čl. 3 odst. 6 je cestujícím každá osoba, která má v úmyslu uzavřít smlouvu v oblasti působnosti této směrnice nebo má právo cestovat na základě takovéto smlouvy. Za zákazníka ve smyslu zákona č. 185/2020 Sb. je možné považovat: [příjmení], která uzavřela s cestovní kanceláří smlouvu o zájezdu. Jde o zákazníka objednatele, který je zároveň stranou smlouvy, neboť smlouvu uzavřel a má povinnost zaplatit cenu zájezdu (NS 33 Cdo 715/2017). [příjmení], v jejíž prospěch byla tato smlouva uzavřena. Jde o spolucestujícího zákazníka (účastníka zájezdu), v jehož prospěch byla smlouva uzavřena (§ 1767 a násl. obč. zák.), např. rodinný příslušník objednatele. Sám o sobě není stranou smlouvy a nemá povinnost uhradit cenu zájezdu (NS 33 Cdo 715/2017).

8. Pokud je objednatelem zájezdu osoba, která spadá do skupiny zvláště zranitelných zákazníků (§ 3 odst. 3), má právo poukaz odmítnout i za další osoby účastnící se zájezdu, které podle zákona č. 185/2020 Sb. nejsou zvláště zranitelnými zákazníky. Stejně tak mají právo poukaz odmítnout zákazníci, kteří nejsou stranou smlouvy, ale spadají do skupiny zvláště zranitelných zákazníků, tentokrát ale nikoliv i za další osoby účastnící se zájezdu, ale pouze za sebe. Vztaženo na tento případ pak objednatelem zájezdu, a tedy zákazníkem byl žalobce, který má právo odmítnout poukaz i za ostatní účastníky zájezdu. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], které představují soudní poplatek. Jiné náklady žalobce nepožadoval.