14 C 347/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 423,50 eur + 1 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 423,50 EUR a 1 200Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 423,50 EUR od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 200 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 292 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Ustanovenému opatrovníkovi žalované se přiznává odměna za zastupování žalované ve výši 5 868,50 Kč.

IV. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 423,50 EUR a 1 200Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne datum žalovaná objednala u žalobkyně přepravu zboží v termínu anonymizováno 3./ datum z anonymizováno v země (od právnická osoba anonymizováno 6 slov, sídlem adresa 10) do obec (pro společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ PSČ). Žalobkyně tuto přepravu řádně provedla a vyúčtovala žalované fakturou číslo ze dne datum splatnou dne datum dohodnuté přepravné ve výši 423,50 € s DPH, na jehož zaplacení vzniklo právo dle ustanovení § 2564 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni ani přes výzvu nesplnila a stále tak dluží celou částku 423,50 €, čímž jí na základě ustanovení čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích ve spojení s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, vznikla povinnost nahradit žalobkyni rovněž náklady za vymáhání pohledávky v paušální výši 1 200 Kč.

2. Žalovaná v době podání žaloby neměla statutární orgán, soud ji proto ustanovil opatrovníka z řad advokátů JUDr. jméno jméno, Ph.D., LL.M., který se ve věci vyjádřil tak, že nárok neuznává. Dle žalobních tvrzení se mělo jednat o přepravu zboží, a to dle objednávky žalované. Přeprava zboží proběhla, což žalobkyně dokládá dokladem typu anonymizováno. Dle názoru žalované však žalobní tvrzení nevyplývají z navrhovaných listin a žalobkyně je tak v řízení neprokázala. Žalobkyně zejména neprokázala uzavření řádně a určité smlouvy o přepravě. Z tohoto důvodu žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou. V průběhu řízení došlo ke jmenování likvidátora a soud opatrovníka zprostil jeho funkce.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Dne datum žalovaná objednala u žalobkyně přepravu zboží v termínu 11. 3./ datum z anonymizována dvě slova země (od právnická osoba anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, sídlem adresa 10) do obec pro společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ PSČ (důkaz: objednávka přepravy, anonymizováno). Žalobkyně tuto přepravu provedla a vyúčtovala žalované fakturou číslo ze dne datum splatnou dne datum dohodnuté přepravné ve výši 423,50 € s DPH (důkaz: touto fakturou). Žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím svého právního zástupce výzvu k zaplacení dne datum (důkaz touto výzvou).

6. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Ohledně zjištěného skutkového stavu odkazuje na výše uvedená zjištění plynoucí z výše uvedených důkazů.

7. Podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) ,§ číslo: (1) Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.

8. Podle § 2564 o.z.: (1) Přepravné je splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení.

9. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně doložila objednávku přepravy zboží vč. dohodnuté ceny, provedení přepravy a vyúčtování přepravného, má soud za to, že žaloba je důvodná, neboť mezi stranami byla uzavřena smlouva o přepravě a žalobkyně ji řádně splnila. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nezaplatila fakturovanou částku ani přes výzvu, čímž jí na základě ustanovení čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích ve spojení s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, vznikla povinnost nahradit žalobkyni rovněž náklady za vymáhání pohledávky v paušální výši 1 200 Kč.

10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

11. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 292 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 680 Kč ve výši 1 612 Kč.

13. Jelikož žalované byl pro zastupování v tomto řízení ustanoven opatrovník z řad advokátů, byla opatrovníku ve výroku III. tohoto rozsudku přiznána odměna za toto zastupování v souladu s § 140 odst. 2 o. s. ř., přičemž opatrovníku byla přiznána odměna za cekem 3 úkony učiněné ve věci (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření a účast na jednání), kdy odměna za jeden úkon činí shodně jako u právního zástupce žalobkyně 1 620 Kč, dále 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč a 21 % DPH, neboť opatrovník je jejím plátcem. S ohledem na skutečnost, že opatrovník uplatnil odměnu v celkové výši 5 868,50 Kč, která odpovídá výše uvedenému, soud mu ji přiznal. Soud nepřiznal nárok na náhradu nákladů České republice v souvislosti s ustanovením opatrovníka, neboť žalovaná neodpovídá za to, že neměla statutární orgán, a tedy nezavinila ani vznik nákladů státu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.