14 C 356/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Löbl Marethovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B pro zaplacení 163 312,50 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 7 069,24 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za období od 6. 8. 2018 do zaplacení, částku 22 374 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky za období od 17. 6. 2019 do zaplacení, částku 22 861,26 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky za období od 18. 6. 2019 do zaplacení, částku 33 248 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za období od 9. 7. 2019 do zaplacení, částku 67 760 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za období od 15. 8. 2019 do zaplacení, částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za období od 31. 12. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost plnění druhého z žalovaných.II. Každý z žalovaných je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18 530,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou ze dne 23. 12. 2024 se žalobkyně na žalovaných domáhala zaplacení částky 163 312,50 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku).

2. Žalobkyně uvedla, že žalované 1 poskytla dle jejích objednávek služby autobusové přepravy. Žalovaná 1 jí za dané služby nezaplatila. Jednalo se u služby vyfakturované fakturou č. , hodnota, , ze které nebyla uhrazena částka 58 324,29 Kč splatná dne 5. 8. 2018, fakturou č. , hodnota, na částku 22 374 Kč splatnou dne 16. 6. 2019, fakturou č. , hodnota, na částku 22 861,26 Kč splatnou dne 17. 6. 2019, fakturou č. , hodnota, , ze které nebyla uhrazena částka 33 248 Kč splatná dne 8. 7. 2019, fakturou č. , hodnota, na částku 67 760 Kč splatnou dne 14. 8. 2019 a fakturou č. , hodnota, na částku 10 000 Kč splatnou dne 31. 12. 2019.

3. Dne 7. 12. 2022 žalobkyně s žalovanou 1 uzavřely dohodu, kterou došlo k uznání předmětného dluhu s tím, že dluh bude uhrazen nejpozději do 30. 6. 2023.

4. Ani následně žalovaná 1 dluh neuhradila. V rekci na upomínku k placení zaslanou v prosince roku 2023 žalovaná 1 uhradila žalobkyni částku 51 255,05 Kč, kterou byl částečně umořen dluh z faktury č. , hodnota, .

5. Dne 5. 3. 2024 se žalovaný 2 zaručil, že uhradí dluh, neuhradí-li jej žalovaná 1 do 18. 12. 2023.

6. Ani jeden z žalovaných však žalobkyni do dne podání žaloby neuhradili ničeho. Neučinili tak ani na základě předžalobní výzvy.

7. Žalobkyně proto žádá, aby jí žalovaní uhradili zbývající dluh ve výši 163 312,50 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši jdoucí ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých faktur. Žalobkyně žádá i o přiznání částky 1 200 Kč odpovídající paušální náhradě nákladů na uplatnění pohledávky.

8. Ani jeden z žalovaných se k žalobě nevyjádřil.

9. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalobkyně i žalovaných s rozhodnutím věci bez jednání soud předpokládá, neboť se nevyjádřili na výzvu soudu, ve které bylo uvedeno, že pokud tak učiní, bude soud přepokládat, že souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání.

10. Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud následující skutkový stav.

11. Žalobkyně a žalovaná 1 spolu dne 7. 12. 2022 uzavřely dohodu nazvanou „Uznání dluhu a dohoda o způsobu jeho splacení“. V dohodě je uvedeno, že smluvní strany shodně konstatují, že žalovaná 1 ke dni uzavření dohody neuhradila žalobkyni služby vyfakturované fakturou č. , hodnota, , ze které nebyla uhrazena částka 58 324,29 Kč splatná dne 5. 8. 2018, fakturou č. , hodnota, na částku 22 374 Kč splatnou dne 16. 6. 2019, fakturou č. , hodnota, na částku 22 861,26 Kč splatnou dne 17. 6. 2019, fakturou č. , hodnota, , ze které nebyla uhrazena částka 33 248 Kč splatná dne 8. 7. 2019, fakturou č. , hodnota, na částku 67 760 Kč splatnou dne 14. 8. 2019 a fakturou č. , hodnota, na částku 10 000 Kč splatnou dne 31. 12. 2019. Celkový dluh dle dohody činil 214 567,55 Kč a vznikl na základě smluv o osobní přepravě, v rámci které žalobkyně pro žalovanou 1 vykonávala autobusovou přepravu dle objednávek. Žalovaná 1 v dohodě prohlásila, že uvedený dluh s příslušenstvím uznává co do důvodu i výše. Dluh (včetně příslušenství) měl být splacen nejpozději do 30. 6. 2023. Podpis jednatele žalované 1 na dohodě je ověřen. (dohoda ze dne 7. 12. 2022)

12. Dne 5. 3. 2024 žalovaný 2 podepsal dokument nazvaný „Převzetí ručení za splnění povinnosti“. V dokumentu je uvedeno, že žalobkyně a žalovaná 1 uzavřely dne 7. 12. 2022 dohodu o uznání dluhu, na jejímž základě je žalovaná 1 povinna zaplatit žalobkyni částku 214 561,55Kč s příslušenstvím. Žalovaný 2 prohlásil, že uvedený dluh spolu s úroky z prodlení do zaplacení uhradí, pokud tak žalovaná 1 neučiní do 18. 12. 2023. Ručení bylo sjednáno na dobu do 31. 12. 2023. Podpis žalovaného 2 na dokumentu je opatřen ověřovací doložkou pro legalizaci. (prohlášení o ručení ze dne 5. 3. 2024)

13. Právní zástupkyně žalobkyně zaslala oběma žalovaným předžalobní výzvu k uhrazení pohledávky žalobkyně ve výši 163 312,50 Kč. Odkázala na dohodu o uznání dluhu a na skutečnost, že na základě následně zaslané výzvy byl dluh uhrazen jen částečně a zbývá uhradit právě částku 163 312,50 Kč s příslušenstvím. Oba žalovaní byli vyzváni, aby dluh uhradili, jinak bude přistoupeno k soudnímu vymáhání pohledávky. (předžalobní výzvy ze dne 23. 8. 2024 a ze dne 24. 8. 2024 a související doručenka z datové schránky, podací lístek a sledování zásilek)

14. Věc soud právně posoudil následujícím způsobem.

15. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „o. z.“): Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

16. Z dohody uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou 1 dne 7. 12. 2022 jednoznačně plyne, že žalovaná 1 uznala dluh vzniknuvší jí z titulu smluv o osobní přepravě co do důvodu i co do výše. Uznání se přitom týká i souvisejícího příslušenství. V dohodě jsou jednoznačně specifikovány jednotlivé dlužné pohledávky i jejich příslušenství, a to číslem faktury, datem jejího vystavení, výší dlužné částky a její splatností.

17. Z uvedeného plyne, a to zejména při absenci jakékoliv procesní obrany žalovaných, že uznaný dluh existoval a odpovídal výší skutečnému dluhu žalované 1.

18. Z předžalobní výzvy pak plyne, že žalovaná 1 na daný dluh hradila pouze částečně, a nadále žalobkyni dluží 163 312,50 Kč.

19. Nárok žalobkyně je tak ve vztahu k žalované 1 důvodný.

20. Důvodný je nárok i vůči žalovanému 2.

21. Podle § 2018 o. z.: (1) Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. (2) Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

22. Podle § 2021 odst. 1 o. z.: Věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

23. Žalovaný 2 se písemně zavázal, že dluh žalobkyni uhradí, neučiní-li tak žalovaná 1. Žalovaný 2 se tedy stal ručitelem. Jelikož přitom žalovaná 1 dluh neuhradila, ač k tomu byla vyzvána, je žalobkyně oprávněna požadovat plnění i po žalovaném 2.

24. Důvodný je i požadavek žalobkyně na uhrazení úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z. a vyhláška č. 351/2013 Sb.) z jednotlivých dlužných pohledávek, s tím, že počátkem běhu úročení je vždy den následující po dni, kdy se ta která pohledávka stala splatnou.

25. Žalobkyně má konečně právo i na částku 1 200 Kč odpovídající paušální částce nákladů na uplatnění pohledávky dle § 3 vyhlášky č. 351/2013 Sb.

26. Soud proto výrokem I žalobě v plném rozsahu vyhověl. Uložené platební povinnosti přitom uložil žalovaným zaplatit tak, že plněním jednoho z žalovaných zanikne v rozsahu tohoto plnění platební povinnost druhého žalovaného. Takový způsob totiž odpovídá vztahu hlavní dlužník – ručitel.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 060,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 166 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 163 312,50 Kč sestávající z částky 7 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 660 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 8. 2024 a z částky 7 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 12. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 880 Kč ve výši 5 014,80 Kč.

28. Dále soud dodává, že náhradu nákladů řízení neuložil soud žalovaným uhradit společně a nerozdílně, jak požadovala žalobkyně. Tato povinnost je stanovena pouze pro případ, že subjekty tvoří nerozlučné společenství, a tedy nemohou být úspěšně žalováni každý zvlášť. Tak tomu však v tomto případě není. V této věci je žalován dlužník a ručitel, přičemž mohli být úspěšně žalováni každý samostatně. Soud proto uložil každému z žalovaných, aby uhradili žalobkyni polovinu vzniklých nákladů, tj. částku 18 530,40 Kč. V tomto ohledu soud vycházel z premisy, že samostatní společníci platí náhradu nákladů řízení podle poměru účastenství na věci a na řízení, popř. rovným dílem, nelze-li poměr účastenství určit (DRÁPAL, Ljubomír. § 91 [Společenství účastníků]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 592, marg. č. 5). V případě nyní posuzované situace, tj. v případě ručitele a dlužníka, přitom nelze poměrů účastenství určit, soud proto uložil žalovaným, aby uhradili náhradu nákladů řízení každý rovným dílem.

29. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud žalovaným náhradu nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř.

30. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.