14 C 358/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Tůmovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem jméno FO sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 58 806 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 58 806 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 14. 3. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 23 655,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se jako pojištěný domáhá vůči žalované, která je pojistitelem vozidla , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , náhrady nákladů právního zastoupení v řízení o náhradu majetkové újmy, jež proti němu zahájila , právnická osoba, . v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 29. 5. 2019. Pojistníkem a vlastníkem výše uvedeného vozidla je společnost , právnická osoba, , pojištěným byl žalobce jako řidič tohoto vozidla. V důsledku nepřizpůsobení rychlosti ze strany žalobce došlo ke střetu s autobusem ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, . Ta nejprve uplatnila nárok na náhradu škody přímo po žalované, avšak protože její nárok nebyl plně uspokojen, domáhala se následně v řízení vedeném u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, náhrady škody po provozovateli a také po řidiči vozidla. Přestože žalobce žalovanou opakovaně informoval o zahájení řízení a žádal o její stanovisko a sdělení, jak má v řízení postupovat, žalovaná nereagovala, čímž znemožnila žalobci uznat nárok či uzavřít smír. V důsledku toho byl žalobce nucen se nároku bránit soudní cestou, přičemž mu vznikly náklady na právní zastoupení ve výši 58 806 Kč, které uplatnil u žalované dne 13. 3. 2024, avšak žalovaná dosud ničeho neuhradila. Žalobce se proto domáhá zaplacení této částky spolu s úrokem z prodlení.

2. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby jako neopodstatněné, neboť žalobce podle jejího názoru nebyl pojištěným ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., jelikož v době dopravní nehody ze dne 29. 5. 2019 jednal jako zaměstnanec provozovatele vozidla a plnil pracovní úkoly. Za škodu způsobenou při této činnosti odpovídá výlučně zaměstnavatel, nikoliv žalobce osobně. Žalovaná tvrdí, že pojistné plnění poskytla provozovateli vozidla, nikoliv žalobci, který tak nemá nárok na úhradu nákladů právního zastoupení dle § 2862 odst. 2 občanského zákoníku. Dále zpochybňuje účelnost některých úkonů právního zástupce žalobce, konkrétně odměnu za odvolání proti usnesení o přerušení řízení a za nahlížení do spisu, které podle ní nebyly potřebné pro účelné bránění práva.

3. Žalovaná ve svém doplněném vyjádření setrvává na stanovisku, že žalobce není pojištěným ve smyslu zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť dopravní nehodu ze dne 29. 5. 2019 způsobil jako zaměstnanec při výkonu práce pro svého zaměstnavatele, společnost , právnická osoba, Podle žalované tak odpovědnost za škodu nese výlučně zaměstnavatel, nikoliv žalobce osobně, neboť žalobce nejednal tzv. „v excesu“, tedy nevybočil z rámce plnění pracovních úkolů. Žalovaná argumentuje, že ani skutečnost, že žalobce jel nepřiměřeně rychle a byl trestněprávně postižen, neznamená automaticky vybočení z pracovních povinností, a tudíž nezakládá jeho osobní odpovědnost. V tomto kontextu žalovaná poukazuje na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu, která potvrzuje, že občanskoprávní odpovědnost zaměstnance za škodu je omezena a že za újmu způsobenou zaměstnancem odpovídá zaměstnavatel, pokud zaměstnanec jednal v rámci výkonu práce. Žalovaná proto uzavírá, že žalobce nemá nárok na náhradu nákladů právního zastoupení, neboť nebyl pojištěným, a navrhuje, aby soud žalobu zamítl jako neopodstatněnou.

4. Mezi účastníky nebyly v podstatě žádné sporné skutečnosti, spornou mezi nimi zůstala otázka právního hodnocení, tedy zda bylo jednání žalobce spočívající ve výrazném překročení rychlosti excesem z pracovní činnosti či nikoliv.

5. Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne 29. května 2019 soud zjistil, že řidičem nákladního automobilu SPZ: , SPZ, byl při předmětné nehodě žalobce.

6. Ze žaloby o náhradu majetkové újmy ve výši 270 766 Kč s příslušenstvím ze dne 25. května 2022 soud zjistil, že žalobkyně Dopravní společnost , adresa, s.r.o. se po žalovaných , Jméno žalobce, (zde žalobce) a společnosti , právnická osoba, domáhala náhrady majetkové újmy ve výši 270 766 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně rovněž navrhla, aby do řízení na straně žalovaných vstoupila žalovaná v tomto řízení.

7. Z vyjádření žalovaného , Jméno žalobce, , k této žalobě ze dne 27. 6. 2022 soud zjistil, že tento nárok žalobkyně neuznal a namítal, že není pasivně legitimován, neboť nákladní vozidlo řídil jako zaměstnanec při výkonu pracovní činnosti.

8. Z plné moci od žalobce pro advokátka , tituly před jménem, , jméno FO, , soud zjistil, ž v řízení vedeném u Okresního soudu ve , adresa, jej zastupoval stejný zástupce jako v tomto řízení.

9. Z vyjádření k návrhu smíru ze dne 14. 9. 2023 soud zjistil, že zástupce žalovaného , Jméno žalobce, sděloval zástupci žalobkyně v řízení u Okresního soudu ve , adresa, , že žalovaný není ve smyslu § 2862 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) oprávněn bez souhlasu pojistitele jakýkoliv nárok uznat, žalovaný však do této doby žádné pokyny neobdržel. Zároveň právní zástupce sdělil, že má žalovaný za to, že ve sporu není pasivně legitimován, neboť v době nehody byl v pracovním poměru a plnil pracovní příkazy zaměstnavatele.

10. Z dopisu adresovaného žalované od zástupce žalobce ze dne 27. 6. 2022 soud zjistil, že zástupce žalobce informoval žalovanou o řízení probíhajícím proti žalovanému , Jméno žalobce, , že tento nároky žalobkyně odmítl. Zároveň zástupce žalobce požádal o součinnost a sdělení případných pokynů ohledně řízení.

11. Z urgence stanoviska ze dne 24. 3. 2023 soud zjistil, že zástupce žalovaného , Jméno žalobce, opakovaně žalovanou požádal o sdělení stanoviska, jak v dané věci postupovat, neboť do této doby neobdržel žádné informace.

12. Z odvolání proti usnesení č. j. , spisová značka, soud zjistil, že se žalovaný , Jméno žalobce, odvolal proti usnesení Okresního soudu ve , adresa, výše uvedeného čísla jednacího, ve kterém opakovaně uváděl, že ve věci není pasivně legitimován.

13. Z návrhu na pokračování v řízení ze dne 3. dubna 2023 soud zjistil, že žalovaný , Jméno žalobce, navrhl pokračování v řízení. Ze sdělení k výzvě soudu ze dne 14. 9. 2023 ke sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že žalovaný , Jméno žalobce, opětovně sdělil, že není pasivně legitimován ve sporu, dále uvedl, že od žalované dosud neobdržel pokyny, jak ve věci postupovat.

14. Z urgence stanoviska ze dne 27. 6. 2022 a 24. 3. 2023, dopis z dne 14.9.2023 soud zjistil, že se zástupce žalovaného , Jméno žalobce, opakovaně domáhal po žalované sdělení stanoviska, jak postupovat v řízení vedeném u Okresního soudu ve , adresa, , neboť tento vyzval účastníky, aby jednali o smírném řešení sporu.

15. Ze vstupu , právnická osoba, . do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované, soud zjistil, že žalovaná přistoupila jako vedlejší účastník na straně žalované, přičemž uvedla, že žalovaná , právnická osoba, je u pojišťovny pojištěna a tato má tak zájem na výsledku sporu.

16. Z návrhu na vydání usnesení o smíru ze dne 20. 2. 2024 soud zjistil, že účastníci se dohodli na smíru s tím, že žalovaní 1 a 2 se zavázali společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 270 766 Kč s příslušenstvím. Vedlejší účastník (v tomto řízení žalovaná) se zavázala žalobkyni nahradit náklady soudního řízení ve výši 29 040 Kč.

17. Z usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne 22. února 2024, č. j. , spisová značka, soud zjistil, že výše uvedený návrh smíru byl tímto usnesením schválen s tím, že ve výroku bylo specifikováno, že vedlejší účastnice (zde žalovaná) vystupovala na straně žalované 2 (, právnická osoba, ).

18. Z přípisu Okresního soudu ve , adresa, ze dne 31. března 2023 soud zjistil, že tento vyzval účastníky ke sdělení procesních stanovisek a dále k pokusu o smírné vyřešení věci. Dále v rámci předvídatelnosti svého rozhodnutí avizoval, že se jeví jako vhodné vycházet z poměru míry zavinění řidičů na dopravní nehodě podle rozsudku Okresního soudu ve , adresa, vydaného v rámci řízení pod sp. zn. , spisová značka, , tedy že míra zavinění žalovaného , Jméno žalobce, na nehodě činí 75 % a míra zavinění řidiče autobusu 25 %. Dále soud sdělil, že bude zvažovat solidární odpovědnost obou žalovaných ve věci a nikoliv jen odpovědnost zaměstnavatele.

19. Z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne 13. prosince 2022 jednací číslo , spisová značka, soud zjistil, že obžalovaný , Jméno žalobce, a , jméno FO, , podezřelý výraz, . Míra zavinění byla v rozsudku stanovena tak, jak je již uvedeno shora. Dále z rozsudku soud zjistil, že obžalovaný , Jméno žalobce, jel v obci rychlostí nejméně , Anonymizováno, Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 1. března 2023, č. j. , spisová značka, soud zjistil, že odvolání obžalovaných byla tímto zamítnuta.

20. Z vyčíslení nákladů za právní zastoupení, pojistná událost číslo , hodnota, , ze dne 13. března 2024 soud zjistil, že zástupce žalovaného , Jméno žalobce, vyčíslil pojišťovně , Jméno žalované, . náklady právního zastoupení ve výši 60 621Kč včetně DPH.

21. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 21. 11. 2024 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení nákladů řízení vynaložených v souvislosti s řízením vedeném u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, ve výši 60 621 Kč, a to do 7 dnů.

22. Z dohody o uznání dluhu ze dne 13. března 2024 soud zjistil, že , Jméno žalobce, jako dlužník uznal svůj dluh vůči právnímu zástupci za poskytnuté právní služby ve věci jeho zastupování u Okresního soudu ve , adresa, , ps. Zn. , spisová značka, , v celkové výši 64 886 Kč, neboť s ohledem na finanční situaci dlužníka se účastníci dohody shodli na uznání dluhu.

23. Soud důkazy zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Dne 29. května 2019 došlo k dopravní nehodě, při níž žalobce jako řidič nákladního vozidla SPZ , SPZ, způsobil střet s autobusem společnosti , právnická osoba, ., když překročil maximální povolenou rychlost v obci, kde jel minimální rychlostí 93 km/hod. V následném občanskoprávním řízení vedeném u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, se uvedená společnost domáhala náhrady škody ve výši 270 766 Kč s příslušenstvím po žalobci i jeho zaměstnavateli, společnosti , právnická osoba, , přičemž žalobce nárok neuznal s odůvodněním, že vozidlo řídil jako zaměstnanec při výkonu práce. Žalobce byl v tomto řízení zastoupen advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , který opakovaně kontaktoval žalovanou pojišťovnu s žádostí o pokyny, jak ve věci postupovat, avšak bez odezvy. V průběhu řízení žalovaná vstoupila jako vedlejší účastník na stranu zaměstnavatele žalobce a následně byl mezi účastníky uzavřen soudem schválený smír, v němž se žalobce spolu se zaměstnavatelem zavázal k úhradě škody. V trestním řízení , podezřelý výraz, . Žalobce následně vyčíslil náklady právního zastoupení ve výši 60 621 Kč a vyzval žalovanou k jejich úhradě, což žalovaná neučinila. Žalobce uznal dluh vůči svému právnímu zástupci ve výši 64 886 Kč, tyto náklady však skutečně zaplaceny nebyly.

24. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

25. Podle § 2819 o. z. vynaložil-li pojistník účelně náklady při odvracení bezprostředně hrozící pojistné události na zmírnění následků již nastalé pojistné události nebo proto, že plnil povinnost odklidit poškozený pojištěný majetek nebo jeho zbytky z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů, má proti pojistiteli právo na jejich náhradu, jakož i na náhradu škody, kterou v souvislosti s touto činností utrpěl (odst. 1). Vynaložil-li zachraňovací náklady pojištěný nebo jiná osoba nad rámec povinností stanovených jiným zákonem, má proti pojistiteli stejné právo na náhradu jako pojistník (odstavec 3).

26. Podle § 2861 odst. 1 o. z. z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému.

27. Podle § 2862 odst. 1 o.z. pojištěný oznámí bez zbytečného odkladu pojistiteli vznik škodné události, skutečnost, že proti němu poškozený uplatnil právo na náhradu a vyjádří se ke své povinnosti nahradit vzniklou škodu, popřípadě újmu, k požadované náhradě a k její výši. Podle odst. 2 stejného ustanovení pojištěný oznámí pojistiteli bez zbytečného odkladu i to, že proti němu bylo v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení před orgánem veřejné moci nebo rozhodčí řízení; zároveň mu sdělí, kdo je jeho právním zástupcem a zpraví pojistitele o průběhu i výsledcích řízení. V řízení o náhradě postupuje pojištěný v souladu s pokyny pojistitele; náklady řízení hradí pojištěnému pojistitel.

28. Podle § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. ve znění účinném k datu škodní události, se pro účely tohoto zákona rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.

29. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. ve znění účinném k datu škodní události, se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle odst. 2 stejného ustanovení nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem.

30. Podle § 2914 o.z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

31. Zdejší soud se v prvé řadě zabýval námitkou žalované, že pokud náklady nebyly žalobcem skutečně vynaloženy a došlo pouze k uznání dluhu, tak je žaloba nedůvodná. V tomto ohledu žalovaná poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2022, č.j. 23 Cdo 3173/2020, v němž Nejvyšší soud uvedl, že „Již z dikce rozhodného ustanovení § 2862 odst. 2, část věty druhé za středníkem, o. z., o hrazení nákladů, je zřejmé, že jde o náhradu nákladů, jež pojištěný vynaložil. Pojistiteli tak vzniká povinnost je hradit přímo pojištěnému v případě jejich vynaložení. Nejde tak o povinnost pojistitele platit třetí osobě (např. právnímu zástupci pojištěného) její náklady (např. náklady vynaložené při poskytování právní služby). Proto až v případě skutečného vynaložení nákladů za své právní zastoupení vzniká pojištěnému právo proti pojistiteli na jejich hrazení, tedy náhradu.“. Zástupce žalobce k námitce žalované uvedl, že podle ustálen judikatury nahrazuje skutečnou úhradu dluhu závazek toho, komu škoda vznikla, dluh uhradit. V tomto ohledu soud poznamenává, že takový postup je možný v řízení o náhradu škody, a odkazuje v tomto ohledu i na § 2952 o.z., avšak v tomto řízení se nejedná o vymáhání náhrady škody, avšak žalobce se domáhá náhrady nákladů právního zastoupení z titulu pojištění u žalované. Na tento případ se tak výše uvedený postup tak, jak navrhuje zástupce žalobce, neuplatní, neboť se postupuje podle § 2862 o.z., který výslovně uvádí, že náklady musí být vynaloženy.

32. Žalobce v řízení uvedl, že náklady řízení nebyly dosud uhrazeny, žalobce se pouze zavázal k jejich úhradě uznáním dluhu vůči svému zástupci. Soud tak z výše uvedeného důvodu s ohledem na stávající judikaturu Nejvyššího soudu uzavřel, že žaloba je z důvodu, že náklady nebyly skutečně vynaloženy, nedůvodná a jako takovou ji zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

33. Dále se však soud krátce vyjádří i k věcné stránce sporu, kdy dospěl k závěru, že v případě jednání žalobce při nehodě nešlo o exces žalobce, který způsobil dopravní nehodu jako zaměstnanec společnosti , právnická osoba, V žádném řízení nebylo prokázáno, že by žalobce v době nehody neplnil své pracovní povinnosti, že by se na místě nehody nacházel mimo plnění pracovních povinností. Skutečnost, že při plnění svých pracovních povinností žalobce výrazně překročil maximální povolenou rychlost, což vedlo k nehodě, za což byla vyvozena jeho trestní odpovědnost, nepostačuje ke konstatování, že se jednalo o exces z plnění pracovních povinností a žalobce tak nevystupoval jako zaměstnanec. V tomto ohledu soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.5.2006, sp. zn. 25 Cdo 670/2005 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.6.2011, sp. zn. 28 Cdo 2699/2010 nebo nález ÚS ze dne 19.6.2024, II. ÚS 288/23. Soud v tomto ohledu pouze poznamenává, že skutečnost, zda žalobce plnil pracovní úkoly řádně a dodržel všechny své pracovní povinnosti, zda byl řádně proškolen apod. poté může být důležitá pro posouzení odpovědnosti zaměstnance nahradit škodu zaměstnavateli, který byl povinen ji za zaměstnance nahradit. Zaměstnanec však v takovém případě není napřímo odpovědný za své jednání, kterého se dopustil při výkonu zaměstnání.

34. S ohledem na shora uvedený soud dospěl k závěru, že v řízení vedeném před Okresním soudem ve , adresa, žalobce opravdu nebyl pasivně legitimován, žalobkyně se měla svých nároků domáhat pouze po žalované 2 jako zaměstnavateli. Žalobce v tomto ohledu postupoval správně, když o řízení informoval žalovanou a domáhal se sdělení, jak má ve věci postupovat, neboť nebylo na jeho vůli, zda bude v řízení pokračovat. V situaci, kdy proti němu byla žaloba podána, se musel této bránit a bylo naprosto v souladu se zákonem, když informoval žalovanou o zahájení řízení proti němu jako proti řidiči, a aby mu žalovaná sdělila své stanovisko a pokyny ve věci. Tato se však v tomto ohledu nijak nevyjádřila a s žalobcem nekomunikovala, žalovaný nakonec využil možnosti smírného řešení sporu a uzavřel soudní smír. Tato skutečnost však nemění nic na tom, že pokud byla proti žalobci jako řidiči zodpovědnému za způsobení nehody podána žaloba, proti které se musel bránit, měla mu žalovaná udělit pokyny a následně i nahradit náklady řízení, které by byly účelně vynaloženy na jeho obranu. Avšak v situaci, kdy tyto náklady skutečně vynaloženy nebyly, nemohla být jejich náhrada žalobci přiznána a žaloba byla zamítnuta tak, jak již bylo uvedeno.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 655,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 58 806 Kč sestávající z částky 3 460 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 550 Kč ve výši 4 105,50 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladu řízení do rukou advokáta.