14 C 396/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s., IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 5 561 075 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně ode dne , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 280 154‬ Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované uhrazení částky , částka, s příslušenstvím. Uvádí, že dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytování služby (dále též „Smlouva I“), jejímž předmětem byl závazek žalované poskytovat žalobkyni na kontinuální bázi komplexní soubor činností a dodávek s cílem realizace a následného udržování fotovoltaických systémů (čl. I). Smluvní strany sjednaly cenu za dané plnění v čl. IV Smlouvy I. Cena byla stanovena jako konečná za jednu , Anonymizováno, (fotovoltaickou elektrárnu) a byly v ní zahrnuty veškeré náklady žalované na poskytovaná plnění. V souladu s čl. IV odst. 2 Smlouvy I byla žalovaná oprávněna požadovat během poskytování plnění a činností souvisejících s předmětem plnění přiměřenou část ceny, tedy zálohu. Záloha byla Smlouvou I limitována 40 % předpokládané hodnoty smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a jejím zákazníkem. Zákaznickými smlouvami byly smlouvy o dílo, jejichž předmětem byla dodávka a montáž FVE zákazníkům žalobkyně. Zákaznické smlouvy měly být plněny prostřednictvím subdodavatele žalobkyně, jímž byla právě žalovaná. S ohledem na predikci uzavíraných zákaznických smluv vystavila žalovaná dne , datum, proforma fakturu č. , hodnota, na nákup materiálu ve výši , částka, . Záloha byla žalobkyní uhrazena dne , datum, na bankovní účet žalované.

2. Smlouva I byla uzavřena na dobu jednoho kalendářního měsíce. Žalovaná se přitom zavázala, že veškeré činnosti, které byly započaty po dobu trvání Smlouvy I, dokončí do , datum, . Na základě činnosti žalované bylo uzavřeno celkem , hodnota, zákaznických smluv. K realizaci nakonec zůstalo 18 zákaznických smluv (5 zákaznických smluv bylo ukončeno z důvodu odstoupení zákazníků). U těchto zákaznických smluv žalovaná provedla přípravné činnosti ve smyslu čl. I, odst. 1.1 Smlouvy I, avšak nedošlo k naplnění čl. I, odst. 1.2 dané smlouvy, tedy k vlastní dodávce a instalaci , Anonymizováno, . Přípravné činnosti představovaly podání žádosti o připojení k příslušnému provozovateli distribuční soustavy a činnost žalované směřující k uzavření zákaznických smluv.3. , jméno FO, vzájemných jednáních byla nakonec žalobkyně nucena přistoupit k instalaci FVE vlastními silami, o čemž žalovanou informovala a požádala, aby žalovaná ukončila veškeré činnosti ve vztahu k zákazníkům žalobkyně.

4. Žalobkyně následně provedla finanční odhad nákladů, které žalovaná vynaložila na činnosti dle Smlouvy I. Učinila tak, ačkoliv se jednalo o činnosti svým charakterem přípravné, jejichž cena měla být dle Smlouvy I obsažena v ceně za dodávku a instalaci FVE (Smlouva I pro tyto činnosti nestanovila žádné finanční ohodnocení). Žalobkyně přesto přistoupila v zájmu nalezení smírného řešení věci k vyčíslení nákladů vynaložených žalovanou, byť nedošlo ani k jedné dodávce a instalaci FVE. Žalobkyně pak následně jednostranně započetla uhrazenou zálohu oproti pohledávce žalované odpovídající žalobkyní vyčísleným nákladům ve výši , částka, . Žalobkyně pak započetla oproti poskytnuté záloze i pohledávku žalované na úhradu za montážní práce týkající se chytrého termostatu , Anonymizováno, ve výši , částka, .

5. Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení vyplacené zálohy ponížené o provedený zápočet, a to ve lhůtě 21 dnů od doručení předmětné výzvy. Žalovaná na předžalobní výzvu nikterak nereagovala, dlužnou částku ve výši , částka, žalobkyni neuhradila.

6. Žalobkyně doplnila, že Smlouvu I uzavřela na omezenou dobu s dokončením prací do , datum, , jelikož zamýšlela v rámci výběrového řízení mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek vybrat dodavatele s nejnižší cenovou nabídkou, se kterým uzavře smlouvu o poskytování služeb za účelem poskytování komplexních činností v oblasti dodávek FVE a jejich udržování na delší časové období (dále též „Smlouva II“). Žalobkyně v rámci tohoto neveřejného výběrového řízení oslovila několik dodavatelů s žádostí o podání cenové nabídky, mezi kterými byla i žalovaná. Žalobkyně vyhodnotila nabídku žalované jako nejvýhodnější a dne , datum, ji vyzvala k doručení podepsaných originálů smluv včetně ceníku služeb. Žalovaná žalobkyni návazně doručila podepsaný návrh Smlouvy II. Žalobkyně se však následně rozhodla výběrové řízení zrušit, k čemuž byla podle pokynů k výběrovému řízení oprávněna. Důvodem ke zrušení výběrového řízení byla akvizice společnosti, díky které si žalobkyně zajišťuje dodávky a instalaci FVE vlastními silami. Oznámení o zrušení výběrového řízení bylo žalované odesláno e-mailem dne , datum, .

7. Žalobkyně z výše uvedených důvodů požadovala, aby soud uložil žalované zaplatit jí zbývající část poskytnuté zálohy ve výši , částka, . Žádala pak i přiznání souvisejícího zákonného úroku z prodlení.

8. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Ve vyjádření ze dne , datum, vznesla námitku promlčení. Akcentovala, že Smlouva I byla uzavřena na dobu určitou, tj. na dobu jednoho měsíce ode dne jejího uzavření. Smlouva I teda skončila ke dni , datum, . V tomto období jednoho měsíce však nebyla uzavřena žádná zákaznická smlouva, která by byla předmětem Smlouvy I. Do , datum, tedy nebylo co dokončovat. To žalobkyně věděla od , datum, .9. , jméno FO, ukončení Smlouvy I neměla žalovaná zmocnění ani plnou moc k činnosti dle Smlouvy I. Žalobkyně tedy věděla, že žalovaná pro ni od , datum, nic nerealizuje a ani nic realizovat nemůže. Promlčecí doba tedy započala běžet dne , datum, . Záloha byla účelově vázána na nákup materiálu pro FVE. Vzhledem k tomu, že do dne , datum, nebyla uzavřena žádná smlouva se zákazníky dle Smlouvy I, bylo žalobkyni zřejmé, že uvedený materiál není možno použít, a tedy ode dne , datum, běží promlčecí lhůta. Žalobkyně podala žalobu dne , datum, , a její nárok je tedy promlčen.

10. Žalovaná dále uvedla, že po skončení Smlouvy I byla žalobkyně povinna dle svých vnitřních předpisů vyhlásit výběrové řízení k uzavření další smlouvy, tj. Smlouvy II. Žalobkyně tak učinila a žalovaná v tomto výběrovém řízení uspěla. Žalobkyně jí zaslala návrh Smlouvy II. Ten žalovaná podepsala a poslala do sídla žalobkyně. Žalobkyně však smlouvu nepodepsala. Celou dobu však s žalovanou jednala, jako by byly strany danou smlouvou vázány. Později se však ukázalo, že žalobkyně nemá zájem ve Smlouvě II pokračovat, čímž žalované způsobila značnou škodu přesahující , částka, . Žalovaná uvedla, že pokud soud neuzná za oprávněnou její námitku promlčení, tak do výše žalované částky uplatňuje tuto škodu jako obranu proti podané žalobě. Smlouva II byla žalobkyní opakovaně odsouhlasena, a to způsobem, který nezakládal pochybnosti o úmyslu žalobkyně Smlouvu II uzavřít. Smluvní strany po dlouhou dobu podle Smlouvy II jednaly. Následně však žalobkyně bez důvodu zrušila výběrové řízení. Tím žalované vznikla škoda. Žalobkyně je dle žalované odpovědná za své předsmluvní jednání ohledně Smlouvy II, neboť dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy skončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Žalobkyně je proto žalované odpovědná za náhradu nákladů vynaložených na smluvní jednání, náhradu za ztrátu na zisku z ušlé příležitosti (žalovanou byla pro realizaci Smlouvy II rezervována kapacita) a za náhradu ušlého zisku. Jednání žalobkyně spočívající v opakovaném potvrzení obsahu smlouvy, v deklarování připravenosti smlouvu podepsat a ve sdělení o tom, že se smlouvou nebude řídit až po dlouhém časovém úseku, je dle žalované učebnicovým příkladem naplnění předsmluvní odpovědnosti. Žalovaná mohla jen těžko očekávat větší záruky, že dojde k uzavření Smlouvy II. Žalovaná investovala značné prostředky do toho, aby výběrové řízení vyhrála. V důsledku jeho zrušení a odmítnutí podepsání Smlouvy II žalované vznikla škoda.

11. Žalovaná proto namítla, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

12. Žalobkyně ve vyjádření ze dne , datum, uvedla, že námitka promlčení se jeví jako účelová. Je pak i v rozporu s dosavadními tvrzeními žalované. Žalobkyně konstatovala, že dne , datum, odeslala žalované e-mail, jehož přílohou byl návrh Smlouvy I, návrh plné moci a návrh smlouvy o zpracování osobních údajů. Smlouva I byla žalobkyní podepsána dne , datum, . Poté žalobkyně návrh Smlouvy I, včetně žalobkyní dne , datum, podepsané plné moci, doručila žalované, která Smlouvu I dopodepsala. Předmětná plná moc přitom opravňovala žalovanou mj. k veškerým faktickým a právním jednáním a úkonům v zastoupení žalobkyně jako zhotovitele díla při dodávkách FVE zákazníkům. Plná moc byla udělena do , datum, , neboť se předpokládalo, že zákaznické smlouvy nebudou pravděpodobně uzavřeny v době trvání Smlouvy I. Na základě tohoto zmocnění došlo k uzavření zákaznických smluv. Pokud byly tyto smlouvy uzavřeny do , datum, (tj. během účinnosti plné moci) připojila na danou zákaznickou smlouvu svůj podpis žalovaná. Pokud se tak stalo po tomto datu, žalovaná předala smlouvu k podpisu žalobkyni, ta ji podepsala (v hlavičce smlouvy však nadále zůstalo, že žalobkyně byla při uzavření smlouvy zastoupena žalovanou).

13. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, uvedla, že na základě Smlouvy I nezrealizovala žádnou zakázku, což bylo žalobkyni známo již od , datum, . Smlouvy, které žalovaná se zákazníky uzavřela, byly žalovanou v dobré víře uzavřeny na základě Smlouvy II. Žalovaná se až v prosinci roku 2018 dozvěděla, že žalobkyně nehodlá Smlouvu II dodržovat. Zákaznické smlouvy byly uzavřeny po konci platnosti Smlouvy I a po uzavření Smlouvy II.

14. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

15. Mezi stranami byla dne , datum, podepsána Smlouva I, kterou se žalovaná zavázala poskytovat pro žalobkyni na kontinuální bázi soubor činností a dodávek s cílem realizace a následného udržování FV systémů u zákazníků žalobkyně. Poskytovány měly být zejména přípravné činnosti, vlastní dodávka a instalace , právnická osoba, a další činnosti sjednané mezi žalobkyní a žalovanou (revize, pozáruční servis). V čl. II Smlouvy I bylo sjednáno, že tato smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to na jeden kalendářní měsíc od účinnosti smlouvy s tím, že poskytovatel (žalovaná – poznámka soudu) je povinen dokončit veškeré činnosti dle čl. I. Smlouvy, které v této době započal, nejpozději do , datum, . V článku IV Smlouvy I bylo sjednáno, že cena za poskytnuté plnění, jak je vymezeno v čl. I smlouvy, je stanovena dohodou smluvních stran v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Cena za přípravné činnosti je zahrnuta v ceně za dodávku a instalaci, neboť přípravné činnosti jsou poskytovatelem vykonávány v rámci standardní snahy poskytovatele o získání zakázky a jsou nezbytnou podmínkou pro realizaci, jakýkoliv další nárok na odměnu za přípravné činnosti poskytovateli nevzniká. Cena dodávky a instalace , právnická osoba, a dalších sjednaných činností bude stanovena na základě dohody smluvních stran dle přílohy č. , hodnota, „Ceník“ v závislosti na výkonu FVE. Objednatelem odsouhlasený soupis provedených činností, korespondující s přílohou č, 1 bude součástí fakturace. Smlouva byla žalobkyní podepsána dne , datum, a žalovanou dne , datum, . Přílohou č. , hodnota, dané smlouvy je ceník, ve kterém jsou uvedeny konkrétní částky za dodání a instalaci FVE; tyto jsou odvozeny od výkonu daných FVE (důkaz: Smlouva o poskytování služby č. , hodnota, a její příloha č. , hodnota, ).

16. Žalovaná uhradila žalobkyni zálohu ve výši , částka, , a to na základě proforma faktury vystavené dne , datum, . Tato faktura předložená žalobkyní má v popisu uvedeno, že se jedná o fakturu na zálohu na instalaci 24 ks malých fotovoltaických elektráren. Faktura stejného čísla předložená žalovanou pak má v popisu uvedeno, že se jedná o fakturu na zálohu na nákup materiálu určeného pro dodávku a montáž kompletních FVE dle Smlouvy o poskytování služby ze dne , datum, (dále je pak rozepsáno, že daná faktura se týká PV modulů, měničů napětí, celohliníkových konstrukcí pro šikmé a ploché střechy a elektromateriálu) (důkaz: proforma faktury č. , hodnota, předložené žalobkyní a žalovanou a potvrzení o odchozí úhradě ze dne , datum, ).

17. Ze zápisu z jednání mezi zástupci , právnická osoba, ., , právnická osoba, . a , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně během tohoto jednání sdělila, že Smlouva II nebyla nikdy uzavřena. Právo zrušit výběrové řízení bylo právem žalobkyně. Veškeré leady (tj. kontakty na potenciální zákazníky – poznámka soudu) byly žalované předány výhradně ke Smlouvě I. Žalovaná během tohoto jednání uvedla, že žalobkyně neplní podmínky Smlouvy I ani Smlouvy II. Z toho vznikají žalované škody. Žalovaná se řídí Smlouvou II. Její uzavření se jevilo vysoce pravděpodobné. Žalované tak vzniká škoda, která zahrnuje také ušlý zisk. Žalovaná pak uvedla i to, že na základě Smlouvy I i Smlouvy II již byly uzavřeny smlouvy s konečnými zákazníky. Tyto nelze dokončit z důvodu neplnění povinností žalobkyní.

18. Z dopisu právního zástupce žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná žalobkyni sdělila, že má nadále zájem plnit své závazky vzniklé na základě Smlouvy I a Smlouvy II a postupovat dle uvedených smluv.

19. Z oznámení o zápočtu vzájemných pohledávek dle § 1982 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ze dne , datum, a připojené přílohy soud zjistil, že žalobkyně touto písemností započetla oproti své pohledávce na vyplacení zálohy ve výši , částka, pohledávku žalované na uhrazení montážních prací systému TADO ve výši , částka, a pohledávku žalované na úhradu činností provedených na základě Smlouvy I ve výši , částka, . Žalobkyně uvedla, že provedla finanční odhad nákladů vynaložených žalovanou na činnosti dle Smlouvy I; tento tvoří přílohu dané písemnosti a plyne z něj, že žalobkyně u 23 zákaznických smluv provedla ocenění žalovanou provedených činností s tím, že tyto ocenila celkově na , částka, .

20. Z dopisu žalobkyně nazvaného reakce na Váš dopis datovaný dne , datum, , výzva k úhradě/vydání zadržované věci, předžalobní výzva ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby jí ve lhůtě 21 dní ode dne doručení dané písemnosti vrátila částku , částka, .

21. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná žalobkyni dne , datum, vyúčtovala montážní práce systému , Anonymizováno, v ceně , částka, .

22. Z e-mailu ze dne , datum, odeslaného , jméno FO, žalované soud zjistil, že daný zaměstnanec žalobkyně zaslal dne , datum, žalované e-mail s následujícím textem: , právnická osoba, pane , Anonymizováno, , dle domluvy Vám posílám návrhy jednotlivých dokumentů pro uzavření spolupráce:

1. Smlouva o poskytování služby včetně Přílohy č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, o , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ). , jméno FO, shlédnutí a odsouhlasení připravíme originály. Z e-mailu plyne, že jeho přílohu tvořily soubory pojmenované , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, _, Anonymizováno, , , Anonymizováno, o , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, _, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a , Anonymizováno, , Anonymizováno, _, Anonymizováno, a.s.

23. Z plné moci ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně udělila žalované plnou moc, a to na dobu určitou; do , datum, . Plná moc byla udělena a) k veškerým faktickým a právním jednáním a úkonům v zastoupení žalobkyně jakožto zhotovitele díla při dodávkách fotovoltaických systémů třetím osobám, včetně jednání s těmito osobami jakožto objednateli takového díla; b) k uzavírání a ukončování smluvních vztahů o dílo mezi žalobkyní jakožto zhotovitelem díla (dodávky fotovoltaických systémů) a třetími osobami jakožto objednateli takového díla; c) ke všem faktickým a právním jednáním souvisejícím se zastupováním žalobkyně před příslušným provozovatelem distribuční soustavy při podání žádosti o připojení zařízení na výrobu elektřiny objednatele díla k distribuční soustavě a k administraci této žádosti, a to na základě plné moci udělené objednatelem díla žalobkyni; d) k uzavření smlouvy o připojení mezi příslušným provozovatelem distribuční soustavy a objednatelem, k připojení zařízení na výrobu elektřiny objednatele díla k distribuční soustavě, a to na základě plné moci udělené objednatelem díla žalobkyni; e) ke všem faktickým a právním jednáním souvisejícím se zastupováním žalobkyně při podání žádosti třetí osoby – objednatele díla o podporu z programu Nová zelená úsporám a její následné administraci až do jejího řádného ukončení, a to na základě plné moci udělené objednatelem díla žalobkyni.

24. Ze smluv o poskytování služby uzavřených mezi žalobkyní a , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela v období od , datum, do , datum, tyto smlouvy s předmětnými zákazníky. Jejich předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout uvedeným zákazníkům službu dodání a instalace , Anonymizováno, . Ve všech smlouvách je v záhlaví uvedeno, že dané smlouvy uzavřela žalobkyně zastoupená žalovanou. Smlouvy uzavřené do , datum, jsou podepsány žalovanou. Smlouvy uzavřené po tomto datu jsou podepsány žalobkyní.

25. Z dokumentů výběrového řízení neveřejné zakázky týkajících se výběrového řízení na Smlouvu II soud zjistil, že v jejich čl. 1.2 bylo uvedeno, že nabízející ponese veškeré náklady související s jeho účastí ve výběrovém řízení, včetně nákladů spojených s přípravou a podáním jeho nabídky, vyhlašovatel neponese jakoukoliv odpovědnost za tyto náklady bez ohledu na průběh a výsledek výběrového řízení. V čl. 15 daného dokumentu je pak uvedeno, že vyhlašovat si vyhrazuje právo zrušit výběrové řízení do doby uzavření smlouvy a neuzavřít smlouvu s vybraným nabízejícím.

26. Z e-mailového vlákna mezi žalobkyní a žalovanou ve dnech , datum, až , datum, soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, oznámila žalované, že její nabídka byla ve výběrovém řízení vyhodnocena jako nejvýhodnější. Žalobkyně žalovanou vyzvala, aby jí zaslala tři vyhotovení vyplněného návrhu Smlouvy II v listinné podobě. Žalobkyně dodala, že po zařízení podpisů za žalobkyni bude žalované odeslán zpět jeden výtisk smlouvy. Žalobkyně uvedenou povinnost splnila a zaslala žalobkyni podepsaný návrh Smlouvy II (důkaz: žalovanou dne , datum, podepsaný návrh smlouvy o poskytování služby).

27. Soudem zjištěný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl důvod pochybovat. Ostatně, ani účastníci k těmto směru nevznesli žádných námitek. Další dokazování pak soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo nadbytečné a nehospodárné. Soud zejména neprovedl žalovanou navržené výslechy zaměstnanců žalované, kteří měli vypovídat o tom, že žalovaná jednala na základě Smlouvy II. Tuto otázku je možno vyhodnotit již na základě poskytnutých podkladů, a nadto se nejedná o otázku skutkovou (pro jejíž objasnění by bylo lze vyslechnout svědky), nýbrž jde o otázku právní (zda došlo k uzavření Smlouvy II, či nikoliv), jejíž vyhodnocení je na soudu. Ze stejného důvodu pak soud pro nadbytečnost zamítl i žalovanou navržené výslechy zákazníků, se kterými byly uzavřeny jednotlivé smlouvy na dodávku a instalaci FVE.

28. Pro úplnost soud dodává, že ve věci provedl i další dokazování. Pro posouzení dané věci však ostatní důkazy nebyly rozhodné, proto je blíže ve svém odůvodnění nezmiňuje.

29. Na věc soud aplikoval následující právní normy:

30. Podle § 619 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „OZ“): (1) Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. (2) Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

31. Podle § 621 OZ: Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

32. Podle § 629 odst. 1 OZ: Promlčecí lhůta trvá tři roky.

33. Podle § 2991 OZ: (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Soud se v prvé řadě zabýval uplatněnou námitkou promlčení žalovaného nároku.

35. Nárok žalobkyně na vrácení části zálohy na dodávku a instalaci FVE je v nynější situaci (záloha byla poskytnuta na vlastní realizaci FVE, k té však nedošlo) nutno posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V době poskytnutí zálohy zde byl řádný právní důvod k jejímu poskytnutí. Tento však následně odpadl.

36. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty tak bylo rozhodné, kdy se žalobkyně dozvěděla, nebo dozvědět mohla a měla o vzniku bezdůvodného obohacení a o osobě povinné k jeho vydání. Jinými slovy, je nutno určit, kdy se žalobkyně dozvěděla (či dozvědět mohla a měla) o tom, že na základě Smlouvy I nedojde k dodání a instalaci žádné FVE, a záloha (vázaná právě na toto dodání a instalaci) se tak stane na straně žalované bezdůvodným obohacením [v tomto ohledu srov. judikaturu Nejvyššího soudu, dle které platí, že proběhlo-li plnění na základě příslibu budoucího protiplnění, počítá se subjektivní promlčecí lhůta ve smyslu § 619 a 621 OZ od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o tom, že obohacený příslib protiplnění odvolal nebo vytvořil stav, ze kterého je zřejmé, že účel, za nímž bylo plněno, nebude uskutečněn (rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, či sp. zn. , spisová značka, )].

37. Soud přitom nesouhlasí s žalovanou, že by promlčecí lhůta započala běžet už dne následujícího po dni, ve kterém uběhl jeden měsíc od účinnosti Smlouvy I. Žalovaná v tomto ohledu tvrdí, že pokud nedošlo ve lhůtě jednoho měsíce od účinnosti Smlouvy I k podpisu žádných zákaznických smluv, tak již následujícího dne měla žalobkyně vědět, že není co dokončovat, a že by tedy od tohoto dne měla započít běžet promlčecí lhůta.

38. Je pravdou, že Smlouva I byla uzavřena na dobu určitou, konkrétně na dobu jednoho měsíce od její účinnosti. Smlouva I se stala účinnou dne , datum, (tohoto dne ji podepsala žalovaná). Ve Smlouvě I však bylo současně sjednáno, že žalovaná veškeré činnosti dle Smlouvy I, které započala v době onoho jednoho měsíce, dokončí do , datum, .

39. Smlouva I tedy umožňovala, aby žalovaná na jejím základě vykonávala činnosti až do konce roku 2018. Mezi tyto činnosti pak jistě patřilo i samotné uzavírání smluv s konečnými zákazníky. Smlouva I totiž nestanovovala, že veškeré zákaznické smlouvy by bylo nutno uzavřít v jednom měsíci po účinnosti Smlouvy I, resp. že po tomto datu by mohlo docházet už pouze jen k činnostem týkajícím se již uzavřených zákaznických smluv. Jinými slovy, sama Smlouva I byla konstruována tak, že počítala s tím, že může dojít k situaci, že k podpisu zákaznické smlouvy dojde až poté, co uplyne jeden měsíc ode dne účinnosti Smlouvy I. Takové smluvní ujednání ostatně odpovídá modelu obchodní spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou, který byl nastaven tak, že žalobkyně předávala žalované leady (kontakty na potenciální zákazníky), které žalovaná kontaktovala s tím, že pokud zákazník projevil zájem, předložila mu žalovaná indikativní nabídku. Pokud zájem zákazníka trval, žalovaná zákazníka osobně navštívila a předložila mu návrh odpovídající smlouvy. Již z popsaného je zřejmé, že dané činnosti nemusely vždy být provedeny ve lhůtě jednoho měsíce. Naopak se jako zcela racionální jeví tvrzení žalobkyně, že dané smluvní ujednání zohledňovalo právě skutečnost, že ne vždy bylo možno zákaznickou smlouvu uzavřít v krátké (jednoměsíční) lhůtě.

40. Je přitom zásadní, že do data uvedeného ve smlouvě, tedy do data , datum, došlo k uzavření zákaznických smluv s klienty na instalaci FVE. Takové smlouvy byly soudu doloženy a plyne z nich, že byly uzavřeny na základě činnosti žalované. To ostatně žalovaná ani nerozporuje. Tvrdí však, že dané zákaznické smlouvy byly uzavřeny nikoliv na základě Smlouvy I, nýbrž se tak stalo na základě Smlouvy II. Tomuto tvrzení nelze přisvědčit. Smlouva II totiž nebyla nikdy uzavřena. Z provedeného dokazování plyne (a strany to ostatně ani nečiní sporným), že návrh Smlouvy II byl podepsán žalovanou a byl zaslán k podpisu žalobkyni. Žalované bylo sděleno, že poté, co bude návrh Smlouvy II podepsán žalobkyní, bude jí zaslán jeden podepsaný výtisk. To se však nikdy nestalo. Žalobkyně návrh Smlouvy II nikdy nepodepsala. Nelze tedy souhlasit s tím, že Smlouva II byla platně uzavřena, a že zákaznické smlouvy byly uzavřeny na podkladě Smlouvy II, a nikoliv Smlouvy I. Je naopak nutno souhlasit s žalobkyní v tom, že zákaznické smlouvy byly uzavřeny na podkladě Smlouvy I.

41. Pokud přitom byly na podkladě Smlouvy I uzavřeny zákaznické smlouvy na realizaci FVE s konkrétními zákazníky, je zřejmé, že žalobkyně se mohla dozvědět, že nedojde k dodání a instalaci žádné FVE, až nejdříve dne , datum, . Do , datum, totiž žalovaná mohla (a měla) vykonávat veškeré činnosti dle Smlouvy I, tj. mohla (a měla) provést i vlastní dodávku a instalaci FVE u konečných zákazníků. Až dne , datum, se tedy žalobkyně dozvěděla o tom, že jí uhrazená záloha nebude moci být využita na dodávku a instalaci FVE u zákazníků, a že se tedy stala bezdůvodným obohacením na straně žalované.

42. Soud pak akcentuje i to, že do dne , datum, nemohla mít žalobkyně ani přibližné (orientační) povědomí o výši bezdůvodného obohacení na straně žalované. Do posledního dne roku 2018 totiž mohla žalovaná ve své podstatě vykonat jakýkoliv objem prací spočívajících v dodávce a instalaci FVE. Až dne , datum, pak nastal „stopstav“, dle kterého bylo lze určit, v jaké části se záloha stala bezdůvodným obohacením na straně žalované.

43. Na uvedeném přitom nic nemění to, že snad byla žalovaná vedena (nesprávnou) úvahou o tom, že Smlouva II byla sjednána platně. K tomu soud předně podotýká, že žalovaná byla informována o tom, že až bude návrh Smlouvy II podepsán žalobkyní, bude o tom žalovaná informována tím, že jí bude doručen podepsaný výtisk smlouvy. To se nikdy nestalo. Žalovaná si tedy měla být vědoma, že Smlouva II nebyla uzavřena, resp. nemohla bez dalšího vycházet z toho, že daná smlouva uzavřena byla. I kdyby tomu tak nicméně bylo, tedy i kdyby byla žalovaná skutečně v dobré víře ohledně platnosti Smlouvy II, tato její dobrá víra nemůže nic změnit na tom, že daná smlouva ve skutečnosti uzavřena nebyla. Co se pak týče tvrzeného přesvědčení žalované o tom, že veškeré smlouvy se zákazníky byly uzavřeny výhradně na základě Smlouvy II, nelze nepoukázat na vyjádření samotné žalované, která při jednání s žalobkyní dne , datum, explicitně uvedla, že zákaznické smlouvy byly uzavřeny jak na základě Smlouvy I, tak na základě Smlouvy II (viz zápis z jednání mezi zástupci , právnická osoba, ., , právnická osoba, . a , právnická osoba, . ze dne , datum, ). V dopisu ze dne , datum, pak právní zástupce žalované uvedl, že žalovaná má nadále zájem plnit své závazky vzniklé jak na základě Smlouvy I, tak i na základě Smlouvy II. Poukazuje-li přitom žalovaná v tomto ohledu na jednání žalobkyně, která měla v žalované založit dobrou víru ohledně toho, že k uzavření Smlouvy II dojde, je nutno uvést, že ani takové skutečnosti nemohou zapříčinit platnost Smlouvy II. Tyto by mohly v zákonem stanovených případech vést ze vzniku předsmluvní odpovědnosti žalobkyně (k tomu viz dále), avšak nic více.

44. Relevanci pak nelze přiznat ani tvrzení žalované, že po uplynutí jednoměsíční lhůty po účinnosti Smlouvy I již žalovaná neměla žádné zmocnění jednat za žalobkyni. Zaprvé je v tomto ohledu nutno poukázat na čl. VI. odst. 10 Smlouvy I, kde bylo výslovně uvedeno zmocnění pro žalovanou. Toto pak bylo uděleno na dobu trvání Smlouvy I a závazků z nich plynoucích. Nebylo tedy omezeno pouze na jeden měsíc od podpisu Smlouvy I. Dále je pak nutno akcentovat, že kromě uvedeného zmocnění byla žalované žalobkyní udělena i separátní plná moc, která byla účinná do , datum, . Tato plná moc se přitom vztahovala právě ke Smlouvě I, neboť její návrh byl žalované zaslán spolu s návrhem Smlouvy I. Datace dané plné moci (, datum, ) pak taktéž konvenuje tomu, že tato byla udělena k jednáním dle Smlouvy I.

45. Soud je proto názoru, že promlčecí lhůta započala běžet nejdříve dne , datum, . Pokud tedy žalobkyně žalobu podala dne , datum, , učinila tak v zachovalé promlčecí lhůtě. Námitka promlčení tedy není důvodná.

46. V případě, že soud námitce promlčení nevyhoví, navrhla žalovaná do výše žalované částky k započtení oproti pohledávce žalobkyně svoji pohledávku z předsmluvní odpovědnosti. Žalovaná tvrdila, že žalobkyně v ní svým jednáním založila oprávněné očekávání, že dojde k uzavření Smlouvy II. Žalovaná popsala okolnosti týkající se výběrového řízení na uzavření Smlouvy II a uvedla, že zrušení výběrového řízení a neuzavření Smlouvy II jí způsobilo značnou škodu ve výši přesahující , částka, . Tato škoda pak měla být tvořena náklady na smluvní ujednání, náhradou ztráty zisku z ušlé příležitosti a ušlým ziskem.

47. Odhlédne-li soud od jisté obsahové tenze mezi tvrzením žalované o tom, že je zde pohledávka z titulu náhrady škody za předsmluvní odpovědnost založenou neuzavřením Smlouvy II, a tvrzením o tom, že Smlouva II byla uzavřena (viz výše), uvádí, že žalovanou uplatněnou pohledávku z předsmluvní odpovědnosti nelze v nynějším řízení započíst.

48. Podle § 1987 OZ: (1) K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. (2) Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

49. Podle názoru soudu je pohledávka žalované vzniklá z tvrzené předsmluvní odpovědnosti žalobkyně právě takovou ilikvidní (nejistou neurčitou) pohledávkou a jako taková není způsobilá k započtení.

50. Žalovaná danou pohledávku odvíjí od jednání stran ohledně Smlouvy II. Žalovaná akcentuje, že žalobkyně svým jednáním v žalované vzbudila oprávněné očekávání, že k uzavření této smlouvy dojde. Připomíná, že byla informována o tom, že její nabídka byla vyhodnocena jako nejlepší, že byla vyzvána k podpisu návrhu smlouvy a jeho zaslání žalobkyni, což také učinila, a že žalobkyně jí o tom, že Smlouvu II neuzavře, informovala až s několikaměsíčním odstupem.

51. Žalobkyně s uvedeným nárokem nesouhlasí. Odkazuje na to, že z dokumentů k výběrovému řízení plynulo, že žalobkyně je oprávněna výběrové řízení do uzavření smlouvy zrušit bez uvedení důvodu, že žalobkyně je oprávněna neuzavřít smlouvu s vybraným nabízejícím a dále, že nabízející (tj. žalovaná) ponese veškeré náklady související s jeho účastí v tomto výběrovém řízení včetně nákladů spojených s přípravou a podáním jeho nabídky a vyhlašovatel (tj. žalobkyně) neponese jakoukoliv odpovědnost za tyto náklady bez ohledu na průběh a výsledek tohoto výběrového řízení. Žalobkyně pak akcentuje i to, že případná smlouva vzniklá z výběrového řízení by neukládala žalobkyni povinnost využít služeb vybraného dodavatele v určitém počtu objednávek. Žalobkyně dále uvádí, že ke zrušení výběrového řízení došlo z důvodu akvizice společnosti, díky které si žalobkyně dodávky a instalace FVE zajišťuje vlastními silami.

52. Uvedená argumentace žalobkyně dle názoru soudu relevantním způsobem zpochybňuje pohledávku žalované na náhradu škody z předsmluvní odpovědnosti.

53. Podle § 1729 OZ: (1) Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. (2) Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

54. Pro vznik předsmluvní odpovědnosti je tedy nutno splnění uvedených zákonných podmínek. Mezi ty se přitom řadí mj. důvodné očekávání poškozeného v uzavření smlouvy a absence legitimního důvodu k ukončení jednání o smlouvě na straně škůdce. V tomto ohledu přitom nelze upřít jistou relevanci tvrzením žalobkyně stran procesu sjednávání Smlouvy II (tedy tvrzením žalobkyně o tom, že žalovaná byla prostřednictvím dokumentace k výběrovému řízení informována, že k ukončení jednání o smlouvě může dojít i před podpisem smlouvy, že smlouva nemusí být podepsána ani s vybraným uchazečem; o tom, že důvodem neuzavření Smlouvy II byla skutečnost, že žalobkyně byla nově schopna si dodávky a instalace FVE provádět vlastními silami atd.). Přehlédnout pak nelze ani to, že z hlediska principu autonomie vůle je zjevné, že vznik případné odpovědnosti za újmu vzniklou ukončením kontraktačního jednání bez spravedlivého důvodu má být spíše výjimkou, nikoli pravidlem, a posouzení spravedlivosti důvodu, a tudíž poctivosti či nepoctivosti jednání, nesmí být příliš přísné. Jako spravedlivý důvod by měla být posouzena každá racionální úvaha jednající strany, vycházející z objektivní skutečnosti, ale i z obhajitelného subjektivního přesvědčení podloženého konkrétními okolnostmi v daném místě a čase (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

55. O tom, že pohledávka žalované z titulu předsmluvní odpovědnosti je nejistá a neurčitá pak svědčí i samotný fakt, že žalobkyně tuto jakkoli blíže nespecifikovala a neuvedla pak ani její konkrétní výši. Tvrdila pouze to, že se jedná o pohledávku ve výši přesahující , částka, tvořenou náklady na smluvní ujednání, náhradou ztráty zisku z ušlé příležitosti a ušlým ziskem.

56. Z relevantní judikatury přitom plyne, že nejistou nebo neurčitou je právě taková pohledávka, která je sporná (nejistá) co do základu a/nebo výše, a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Pohledávka se přitom jeví objektivně spornou, má-li proti ní protistrana relevantní věcné argumenty (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Tak je tomu dle názoru soudu právě v nynější věci.

57. Dodat pak lze, že podle již odkazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , je za účelem závěru stran ilikvidity nutno zkoumané pohledávky posoudit vzájemně; je-li míra nejistoty ohledně aktivní pohledávky (zde pohledávky žalované na náhradu škody z předsmluvní odpovědnosti) vyšší, než míra nejistoty ohledně pasivní pohledávky (zde pohledávky žalobkyně na vrácení zálohy), je aktivní pohledávka zpravidla ilikvidní. Zhodnoceno pak má být i to, zda vyžaduje zjištění (prokázání) aktivní pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce.

58. V nyní posuzované věci je zřejmé, že pohledávka z předsmluvní odpovědnosti je vysoce nejistá. Je sporný její základ i její výše; žalobkyně oboje relevantně věcně zpochybňuje. Pohledávka na vydání zálohy se naopak jeví jako jistá. Je pak nabíledni i to, že ohledně pohledávky žalobkyně bylo lze rozhodnout na základě v zásadě nekomplikovaného a časově nenáročného dokazování. Ohledně pohledávky žalované přitom platí pravý opak. Posouzení, zda je dán nárok žalované na náhradu škody, a pokud ano, v jaké výši, by si vyžádalo rozsáhlé dokazování.

59. Za této situace nelze jinak, než pohledávku žalované na náhradu škody z předsmluvní odpovědnosti označit za ilikvidní, a započtení za neplatné. Pro úplnost pak soud dodává, že započít lze pohledávky splatné. Splatnost pohledávky z náhrady škody není stanovena právním předpisem a nebyla-li dohodnuta, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, co byl o plnění věřitelem požádán. Výzva přitom vyvolává splatnost dluhu v rozsahu, v jakém byl požadavek vyčíslen (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaná přitom ani netvrdila, že by dané podmínky před učiněním kompenzačního projevu splnila.

60. Soud nad rámec věci dodává, že v tomto řízení mu příslušelo se zabývat pouze tím, zda je pohledávka žalované likvidní a způsobilá k započtení. Jeho výše uvedený právní názor neznamená, že žalovaná by se uhrazení případné škody z předsmluvní odpovědnosti žalobkyně nemohla bez dalšího domoci v dalším soudním řízení (to samozřejmě za předpokladu, že osvědčí všechny rozhodné okolnosti pro nastoupení tohoto typu odpovědnosti). Soud však není názoru, že by bylo lze spravedlivě po žalobkyni požadovat, aby v nynějším řízení musela vyčkat na posouzení (nejisté a neurčité) pohledávky žalované.

61. Soud dále nepřisvědčil ani tvrzením žalované (vzneseným na jednání před soudem) ohledně toho, že částka , částka, , kterou žalobkyně ocenila přípravné práce vykonané žalovanou na základě Smlouvy I, je nepřiměřeně nízká, a její výše nadto nebyla soudu žalobkyní prokázána. K tomu soud odkazuje na čl. IV Smlouvy I týkající se úplaty vzniklé z dané smlouvy, ve kterém bylo sjednáno, že cena za poskytnuté plnění, jak je vymezeno v čl. I smlouvy, je stanovena dohodou smluvních stran v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Cena za přípravné činnosti je zahrnuta v ceně za dodávku a instalaci, neboť přípravné činnosti jsou poskytovatelem vykonávány v rámci standardní snahy poskytovatele o získání zakázky a jsou nezbytnou podmínkou pro realizaci, jakýkoliv další nárok na odměnu za přípravné činnosti poskytovateli nevzniká. Cena dodávky a instalace , právnická osoba, a dalších sjednaných činností bude stanovena na základě dohody smluvních stran dle přílohy č. , hodnota, „Ceník“ v závislosti na výkonu FVE. Objednatelem odsouhlasený soupis provedených činností, korespondující s přílohou č, 1 bude součástí fakturace. Z odkazovaného ceníku tvořícího přílohu Smlouvy I pak plyne, že finanční protiplnění bylo sjednáno jako paušální částka odvislá od výkonu instalované elektrárny. Z uvedeného smluvního ujednání tedy zřetelně plyne, že dle Smlouvy I byla úplata odvislá až od výsledku, tj. od instalace a realizace samotné FVE. Veškeré přípravné činnosti byly uhrazeny právě až v ceně FVE a to až tehdy, když reálně došlo k instalaci takové FVE. Jinými slovy, nedošlo-li k instalaci FVE, neměla žalovaná právo na úhradu činností předcházejících této instalaci. V nynějším případě přitom není sporu o tom, že žalovaná žádnou FVE nezrealizovala. Neměla proto právo na uhrazení ceny dle Smlouvy I. Nerozhodno, že vykonala určité činnosti, pokud tyto nebyly zakončeny realizací vlastní FVE. Pokud tedy žalobkyně tyto přípravné činnosti v rámci zúčtování zálohy nějakým způsobem ocenila, jedná se o postup ve prospěch žalované a nad rámec Smlouvy I. Nelze tedy žalobkyni vytýkat, že měla přípravné činnosti ocenit vyšší částkou. Žalobkyně tyto totiž nemusela dle textu Smlouvy I ocenit vůbec. Stejně tak není namístě provádět dokazování týkající se reálných nákladů, které žalovaná s přípravnými činnostmi měla, jak navrhovala žalovaná u jednání. Takové dokazování by bylo irelevantní pro posuzovanou věc. Je nutno zopakovat, že žalovaná neměla dle Smlouvy I právo na žádnou úplatu za jí vykonané činnosti, pokud tyto nevedly k realizaci FVE. Je přitom nesporné, že k takové realizaci nedošlo. Žalovaná tak neměla právo na jakoukoliv úplatu. Není proto nyní namístě provádět dokazování týkající se výše tohoto (neexistujícího) práva na úhradu nákladů za přípravné činnosti. Z tohoto důvodu soud nevyhověl žalované, která požadovala, aby žalobkyně doložila správnost jí vypočtené částky , částka, , resp. požadovala, aby soudu mohla prokázat výši skutečných nákladů, které žalovaná měla mít s činnostmi dle Smlouvy I.

62. Na základě uvedeného tedy soud uzavírá, že žalobu posoudil v plném rozsahu jako důvodnou. Uložil proto žalované, aby žalobkyni uhradila částku , částka, [, částka, mínus žalobkyní započtené pohledávky žalované ve výši , částka, (ocenění přípravných prací) a , částka, (montáž TADO)]. Soud pak žalobkyni přiznal i jí požadovaný zákonný úrok z prodlení jdoucí od uplynutí lhůty k plnění stanovené výzvou žalobkyně ze dne , datum, .

63. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 280 154‬ Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Dle této vyhlášky náleží žalobkyni, která nebyla zastoupena zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložila výši hotových výdajů, částka , částka, představující , částka, za každý ze 7 úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (jednání s žalovanou v roce 2019 doložené zápisem z jednání ze dne , datum, ; předžalobní výzva ze dne , datum, ; sepis žaloby; vyjádření ze dne , datum, ; příprava na jednání před soudem a účast na jednání před soudem dne , datum, v délce 2 hodin a 39 minut).