14 C 72/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 64 386 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 64 386 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 32 193 Kč od 12. 12. 2015 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 32 193 Kč od 20. 1. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 26 150 Kč, a to k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 64 386 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je vlastníkem jednotky [číslo] umístěné v budově [adresa], zapsané na [list vlastnictví] pro kat. úz. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ Jednotka“). Žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek, jehož předmětem činnosti je správa společných částí budovy [adresa], zapsané na [list vlastnictví] pro kat. úz. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ Budova“). Jednotku žalobkyně má pronajatou společnost [právnická osoba], IČ [IČO] [anonymizováno] (dále jen„ Nájemce“), přičemž nájemné za Jednotku bylo stanoveno částkou ve výši 128 772 Kč měsíčně. V období měsíců listopad a prosinec roku 2015 přestal žalovaný do Jednotky žalobkyně zajišťovat dodávky tepla. Kotelna v Budově je společnou částí domu, tudíž její správu je žalovaný povinen vykonávat. Žalovaný odmítl poskytnout dodávky do Jednotky žalobkyně. V důsledku této skutečnosti byla žalobkyně povinna poskytnout Nájemci slevu na nájemném za Jednotku ve výši 25 % z měsíčného nájemného, což činí částku ve výši 32 193 Kč za jeden měsíc, celkem tedy 64 386 Kč za měsíce listopad a prosinec roku 2015. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zajištění dodávek tepla do Jednotky, avšak žalovaný tuto povinnost splnil až na konci měsíce prosince roku 2015. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k náhradě škody, avšak žalovaný nárok žalobkyně neuznal.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že při výkonu své činnosti se řídí stanovami. Z důvodu rozdílného účelu užívání nebytové jednotky byla kotelna od samého počátku provozu rozdělena na dvě části, přičemž jedna část zajišťovala vytápění a výrobu teplé vody pro bytové jednotky a druhá část byla určena pro nebytové prostory. Každá část měla vlastní měření spotřebovaného množství plynu. Nájemce nebytové jednotky si již v roce 2004 zcela samostatně a z vlastní vůle uzavřel ohledně dozoru a provozu kotelny samostatnou smlouvu s [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. Tento způsob provozu fungoval od roku 2004 a žalobkyně díky vlastnímu plynoměru, platila skutečné množství spotřebovaného plynu nebytovou jednotkou. V inkriminované období, po které žalobkyně požaduje údajnou náhradu škody, se žalovaný dozvěděl, že nájemce vypověděl smlouvu na správu a dozor části kotelny, a tudíž došlo k odpojení kotlů od zdroje. K tomu existuje e-mailová korespondence mezi nájemcem a provozovatelem [právnická osoba] [anonymizováno], která upozornila na vážné důsledky, které mohou nastat při dlouhodobém odpojení kotlů od zdroje elektrické energie. O úmyslu smlouvu ukončit nájemce ani žalobkyně žalovaného neinformovala, ani jej neinformovala o svém záměru, aby další topnou sezónu byla kotelna spravována společně pro byty i nebytový prostor. Žalobkyně se zapojení kotlů dožadovala na začátku topné sezóny okamžitě, což nebylo technicky možné. Žalovaná tedy musela udělat nezbytnou revizi zařízení, zjistit případné vady, provést zprovoznění a zapojení, a to v době co možná nejkratší.

3. Žalobkyně následně doplnila svá tvrzení. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný, ač k tomu byl povinen, nezajistil připojení jednotky žalobkyně na topný systém, a to přes písemné výzvy žalobkyně a jejího nájemníka. Podle článku D. odst. 1 písm. j) změny prohlášení vlastníka ohledně budovy, kde se jednotka žalobkyně nachází ze dne 20. 6. 1999 platí, že kotelna je společnou částí domu. Podle článku II. odst. 1 písm. b) stanov žalovaného platí, že žalovaný zajišťuje provoz společných částí domu včetně technického zařízení. Z výše uvedených dokumentů vyplývá, že žalovaný je povinen zajišťovat mimo jiné i připojení jednotek v domě na topný systém. Kotelnu v domě spravuje [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [IČO], sídlem [adresa]. Tato společnost měla na správu kotelny dvě smlouvy. Jednu se žalobkyní a druhou s nájemcem žalobkyně. Když žalobkyně zjistila, že její nájemce po dobu více něž 10 let platí údržbu dvou kotlů, které slouží pro ohřev vody pro celý dům, doporučila svému nájemci, aby smlouvu se [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] vypověděl. Tak nájemce žalobkyně učinil a dne 13. 2. 2015 smlouvu vypověděl. Následně žalobkyně dopisem ze dne 20. 10. 2015 vyzvala žalovaného, aby její jednotku na topný systém v domě připojil. Na tento dopis reagoval žalovaný nedatovaným dopisem doručeným právnímu zástupkyni žalobkyně dne 2. 11. 2015 a jednotku na topný systém nepřipojil. Žalovaný podmiňoval připojení jednotky na topný systém zaplacením poměrné části na rekonstrukci kotelny. Žalovaný na konci měsíce prosinec 2015 jednotku žalobkyně na topný systém připojil.

4. Žalovaný nesporuje, že došlo k přerušení dodávky tepla do jednotky žalobkyně, neboť žalobkyně, resp. její nájemce provedl v lednu roku 2015 odpojení kotlů určených pro vytápění restaurace. O této skutečnosti nebyl žalovaný nijak informován. Žalovaný měl uzavřenou smlouvu na provoz kotelny s [právnická osoba] [anonymizováno] a o existenci smlouvy, kterou měla uzavřenou žalobkyně se dozvěděl až v roce 2015 právě v souvislosti s odpojením kotlů, které vytápěly prostor restaurace. Žalovaný dodává, že pokud žalobkyně měla v úmyslu kotle odpojit a ukončit smlouvu na jejich provoz, mohla to sdělit o měsíc dříve na zasedání shromáždění, které se konalo dne 14. 12. 2014 a na kterém mohl být schválen postup, jak bude kotelna provozována. Žalovaný uvádí, že k zapojení kotlů a obnovení dodávek tepla byl vyzván teprve dopisem ze dne 3. 11. 2015, na který obratem reagovala právní zástupkyně žalovaného dopisem ze dne 6. 11. 2015. Na základě tohoto dopisu žalobkyni sdělila, že kotelna bude zprovozněna bezprostředně poté, co bude provedena revize kotelny a zjištěn její skutečný stav. Rovněž byla žalobkyně požádána o součinnost, aby předložila veškerou dokumentaci a revizní zprávy, příp. protokoly o provedených opravách. Požadované listiny žalobkyně nikdy nepředložila. Žalovaný zapojil kotle dne 17. 12. 2015 a zajistil tak vytápění nebytového prostoru. Zástupce žalovaného pan [jméno] [příjmení], který je předsedou výboru SVJ, obdržel výzvu žalobkyně ze dne 3. 11. 2015 Pan [anonymizováno] se spojil s panem [příjmení], jednatelem [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], která spravuje a dozoruje předmětnou kotelnu. Pan [anonymizováno] ho požádal o to, aby zjistil, v jakém stavu jsou odpojené kotle a zda bude možné kotle neprodleně zprovoznit. Pan [anonymizováno] zástupce žalovaného informoval o tom, že kotle mohou být díky dlouhodobému odpojení od zdroje nevratně poškozené. Pan Ing. [příjmení] provedl kontrolu odpojených kotlů a zjistil nefunkční čerpadla z důvodu dlouhodobého odpojení. Dále pana [příjmení] informoval o tom, že pokud společenství bude chtít stávající kotle zprovoznit tak, aby vydržely celou topnou sezonu, bude potřeba do nich investovat několik desítek tisíc s tím, že v nejbližší nadcházející topné sezóně bude i tak nezbytná jejich výměna a rekonstrukce zdroje vytápění. K tomu, aby stávající kotle dočasně zprovoznil, sdělil, že je třeba opravit čerpadla. Navrhl možnost zakoupení repasovaných čerpadel, která vydrží do doby zprovoznění nových kotlů. V rámci své pravomoci členové výboru schválili, že budou zakoupena repasovaná čerpadla, aby bylo možné stávající kotle zprovoznit a zajistit vytápění jednotky. Výměna kotlů představovala investici nad 50 tis. Kč, proto bylo nezbytné výběr dodavatele schválit na shromáždění vlastníků – viz. čl. IV, odst. 3, písm. d) stanov. Ve spolupráci s panem [příjmení] [příjmení] byla dne 16. 12. 2015 provedena kontrola a čištění kotlů. Následující den byla provedena výměna nefunkčních čerpadel a bylo zprovozněno vytápění restaurace. Pro úplnost žalovaný uvádí, že k dodávce a montáži nového plynového kotle došlo dne 8. 2. 2016 – viz předávací protokol. Do té doby žalovaný zajistil vytápění prostoru restaurace, a to v přiměřené době, během které musel zajistit potřebné kroky – zjištění skutečného stavu kotelny, schválení investice, objednávka a dodávka repasovaných dílů a nového plynového kotle.

5. Žalobkyně poukazuje na výše uvedené články prohlášení vlastníka, ze kterých vyplývá, že žalovaný je povinen zajišťovat připojení jednotek na topný systém. Žalovaný má pak svou činnost vykonávat tak, aby nedocházelo k tomu, že některé jednotky v domě nejsou na topný systém napojeny a měl by průběžně toto napojení kontrolovat. Žalobkyně má za to, že není rozhodné, kdy a jakým způsobem žalovaného k napojení vyzvala, když žalovaný má obecnou povinnost společné části spravovat, resp. udržovat napojení jednotek na topný systém, navíc s ohledem na předložené důkazy nelze pochybovat o tom, že žalovaný o nenapojení jednotky žalobkyně v období květen 2015 až listopad 2015 moc dobře věděl nebo alespoň vědět mohl. Výzvu k napojení odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne 29. 10. 2015, přičemž na tuto výzvu reagoval obratem předseda žalovaného. Žalovaný v uvedeném dopise podmiňoval připojení jednotky na topný systém zaplacením poměrné části na rekonstrukci kotelny, a to opětovně ne podle výše spoluvlastnického podílu. Poslední krok před připojením kotelny pak provedla žalobkyně, kdy dopisem ze dne 11. 12. 2015 sdělila žalovanému, že finanční částku na rekonstrukci zaplatí. Ihned poté žalovaný na konci měsíce prosinec 2015 jednotku žalobkyně na topný systém připojil. Je tedy zřejmé, že žalovaný jednotku žalobkyně nepřipojil účelově tak, aby žalobkyni přinutil zaplatil částku za rekonstrukci kotelny a nejednalo se tak o dobu, která by byla nezbytná k připojení jednotky žalobkyně na topný systém.

6. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Ze stanov soud zjistil podle článku D. odst. 1 písm. j) změny prohlášení vlastníka ohledně budovy, kde se jednotka žalobkyně nachází ze dne 20. 6. 1999 platí, že kotelna je společnou částí domu. Podle článku II. odst. 1 písm. b) stanov žalovaného platí, že žalovaný zajišťuje provoz společných částí domu včetně technického zařízení.

8. Z komunikace mezi účastníky, tj. z dopisu ze dne 29. 10. 2015, odpovědi na výzvu, reakce ze dne 3. 11. 2015, emailu ze dne 11. 12. 2015, vč. dopisu ze dne 11. 12. 2015, email ze dne 28. 1. 2015, soud zjistil, že mezi stranami probíhala komunikace ohledně zapojení kotelny s tím, že obsah této komunikace se shoduje s tvrzeními účastníků. Konkrétně se jedná o výzvu k zapojení kotlů a požadavek žalovaného na dodání podkladů a úhradu částky 96 936 Kč, resp. následných 95 154 Kč.

9. Ze zápisu ze zasedání shromáždění soud zjistil, že bylo schváleno konečné a řešení výměny kotlů.

10. Ze zápisu – kotelna soud zjistil, že v lednu 2016 byly kotle odpojeny od elektrické sítě a tyto byly následně dne 17. 12. 2015 zapojeny.

11. Z faktury [číslo] ze dne 16. 12. 2015 a dodacího listu ze dne 16. 12. 2015 soud zjistil, že [anonymizována tři slova] provedla výměnu čerpadel.

12. Z předávacího protokolu ze dne 8. 2. 2016 soud zjistil, že proběhla výměna kotlů.

13. Z faktur [číslo] na částku 32 193 Kč a [číslo] rovněž na částku 32 193 Kč soud zjistil, že nájemce vyfakturoval žalobkyni nárok na slevu na nájemném ve výši 25 %.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ohledně napojování byl problém stáří kotlů. Kotle byly staršího data a v době, kdy proběhla rekonstrukce bytů, se kotle měnily. Pro restauraci se kotle měnily v roce 2016. V r. 2015 došlo na žádost nájemníka restaurace k odpojení kotlů, to bylo začátkem roku 2015. Kotle pro restauraci byly odpojeny. Kotle byly zapojeny v prosinci 2015. Přesné datum, kdy byli požádáni o zapojení kotlů, si nepamatuje, bylo to na podzim 2015. Napojení je otázka několika týdnů, v tomto konkrétním případě v důsledku odpojení kotlů došlo k jejich poruše. Došlo k zaseknutí čerpadla, toto se muselo opravit. Oprava trvala přibližně týden až 14 dnů. Jakmile jsme byli požádáni o napojení, začali jsme na tom pracovat. Prodlevy tam nebyly. Odpojení prováděli lidi z naší firmy. Společenství vlastníků jsme o tom neinformovali. Smlouvu jsme měli s nájemcem restaurace. Kotle byly způsobilé k napojení čerpadla, to bylo v prosinci 2015. Nájemce restaurace byl upozorněn na to, jaké dopady bude mít odpojení kotlů. Před napojením byla provedena kontrola před spuštěním. Na základě této kontroly se zjistilo, že jsou nefunkční čerpadla. Tato byla vyndána z kotlů, při demontáži bylo zjištěno, že tato jsou neopravitelná a byla poptávána repasovaná. Na nefunkčnost čerpadel přišli v listopadu. Následně sháněli repasovaná čerpadla. 16. 12. 2015 byla provedena prohlídka kotlů před spuštěním.

15. Soud provedl i další důkazy, tyto však v odůvodnění výslovně nezmiňuje, neboť z nich nezjistil relevantní skutečnosti. Dále soud neprováděl dokazování ani výslechem znalce [příjmení], či další navržené důkazy, neboť měl za to, že takto zjištěný skutkový stav je pro rozhodnutí ve věci dostatečný.

16. Soud vychází ze podstatných informací o zjištěném skutkovém stavu: Nájemce žalobkyně ukončil smluvní vztah s provozovatelem kotelny [anonymizována tři slova] v lednu 2015 a ke konci tohoto měsíce došlo k odpojení kotlů pro restauraci. Žalobkyně požádala o zapojení kotlů dne 29. 10. 2015. Na tento přípis žalovaný reagoval bezprostředně. K zapojení kotlů došlo až 17. 12. 2015. Důvodem bylo nutnost posoudit stav kotlů, vyměnit čerpadla a zvážit výměnu kotlů.

17. Za podstatné v dané věci soud považuje posouzení toho, zda žalovaný jednat bez zbytečného odkladu tak, aby předešel vzniku škody u žalobkyně.

18. Podle ustanovení § 2900 zák. č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku platí, že„ Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.“ 19. Podle ustanovení § 2913 téhož zákona (1) Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. (2) Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

20. Soud vychází z toho, že nájemce žalobkyně nechal sám odpojit kotle určené pro restauraci, a žalobkyně požádala až v průběhu topné sezóny o napojení. Žalovaný dle názoru soudu jednal bez zbytečného odkladu tak, aby zajistil zapojení kotlů. Doba cca 1,5 měsíce je přiměřená povaze opětovného zapojení kotlů. Je třeba si uvědomit, že s ohledem na nutnost posouzení stavu kotlů a zvážení jejich možné výměny, bylo třeba vynaložit určitý čas na realizaci oprávněného požadavku žalobkyně. Svědek [příjmení] potvrdil, že napojení kotlů je otázka několika týdnů, a navíc v tomto případě došlo i k poruše, a bylo nutné vyměnit čerpadla. Svědek rovněž potvrdil, že jednali bez prodlev. Soud má za to, že žalobkyně mohla rozumně očekávat, že napojení vyžádá určitý čas a nic jí nebránilo požádat o napojení dříve. Tím by předešla vzniku případné škody. Soud má rovněž pochybnosti, zda jí skutečně škoda vznikla, neboť za odpojení kotlů byl odpovědný nájemce, který požadovaným odpojením závadu čerpadel fakticky způsobil, a rovněž mohl očekávat, že napojení zabere určitý čas. I pokud by soud posoudit věc tak, že bylo povinností žalovaného dle stanov zapojení provést a kotle provozovat, tak jejich odpojením zapříčinil nájemce žalobkyně vznik škody a za tento odpovídá pouze on a nemá právo jej nárokovat na žalobkyni. Na tom nic nemění požadavek na úhradu části nákladů na rekonstrukci, neboť i přes tento požadavek došlo k napojení bez zbytečného odkladu v přiměřené a běžně očekávatelné lhůtě.

21. Vzhledem k tomu, že žalovaný neporušil svou prevenční povinnost a jednal ve lhůtě přiměřené tak, aby škodě předešel, soud žalobu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 150 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 386 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze 6,5 úkonu uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.