15 C 113/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 14 290 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 320,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 290 Kč od [datum] do [datum], zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 13 969,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 969,12 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 320 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 14 290 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Dne [datum] žalobce, jakožto zákazník, uzavřel s žalovaným, jakožto pořadatelem zájezdu, smlouvu o zájezdu rezervační číslo: [číslo], [variabilní symbol], s předmětem plnění – zájezd v termínu od [datum] do [datum], Řecko - Kréta, celková cena 28 580 Kč. Za zájezd žalobce v souladu se smlouvou o zájezdu zaplatil dne [datum] zálohu ve výši 14 290 Kč na účet [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], která podle smlouvy o zájezdu vystupuje jako zprostředkovatel. Dne [datum] odstoupil žalobce od předmětné smlouvy o zájezdu, a to z důvodu mimořádných okolností ve smyslu ust. § 2535 občanského zákoníku, neboť v době odstoupení od smlouvy až do dnešní doby, tj. doby kdy měl již proběhnout předmětný zájezd, existuje v místě pobytu zvýšené riziko nákazy koronavirem SARSCoV- 2. Počty nakažených v místě pobytu stále rostou, kdy v době termínu zájezdu byl jejich počet v daném místě rekordní. Restriktivní opatření se proto nadále zpřísňují, kdy tak např. platí povinnost nosit roušku ve všech uzavřených prostorách a při plavbě lodí je rouška povinná i na palubě, přičemž porušení této povinnosti je sankcionováno pokutou 150 Euro. Pro pláže, turistické památky atp. platí opatření upravující maximální počet osob, vzájemné rozestupy atp. Při příletu do země jsou pak cestující z každého letu namátkově testování na přítomnost koronaviru, přičemž do výsledku testu je testovaný jedinec povinen setrvat v izolaci. Před příletem navíc musí každý cestující vyplnit formulář, v němž musí uvést, jaké památky navštíví a jaké jsou jeho plány na území Řecka. Tyto a další skutečnosti a opatření tak představují okolnosti mající vliv na průběh a poskytnutí zájezdu. Od 17. 8. 2020 Řecká republika vyžaduje předložit při vstupu na řecké území lékařské potvrzení negativní diagnózy v anglickém jazyce vystavené na základě dokladu o negativním PCR testu na Covid-19, který byl proveden v průběhu posledních 72 hodin před příletem do Řecka. Z uvedeného vyplývá, že situace je v zemi skutečně vážná, kdy ke gradaci došlo právě v termínu zájezdu, a jednotlivá opatření shora uvedená pak představují okolnosti ovlivňující poskytování zájezdu ve smyslu ust. § 2535 občanského zákoníku. Žalobce obdržel až dne [datum] od žalovaného e-mail o vyúčtování odstupného (storno poplatku) ve výši 5 923 Kč za osobu, tj. celkem 11 846 Kč (kdy toto zvýšené odstupné žalovaný nijak nepodložil), pročež je vyměření odstupného neoprávněné, neboť ve smyslu ust. § 2535 občanského zákoníku má žalobce nárok na vrácení částky za zájezd zaplacené, a to v plné výši, nejdéle do 14 dnů od odstoupení. Na předžalobní výzvy zaslané žalobcem dne [datum] a [datum] žalovaný nereagoval a žalobci dodnes neuhradil ani část jeho nároku.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že mezi ní a žalobcem byla dne [datum] uzavřena uvedená smlouva, na jejímž základě měl žalobce absolvovat zájezd v období od [datum] do [datum] na Krétu. Dále žalovaná potvrdila, že žalobce dne [datum], dle žalované neplatně, odstoupil od smlouvy, a to dle jeho vymezení na podkladě ust. § 2535 občanského zákoníku. Jako důvod k využití zmíněného ustanovení žalobce uvádí existenci rizika nákazy koronavirem. K tomuto žalovaná uvádí, že zmíněná argumentace není v této věci na místě, když údajné odstoupení provedl žalobce více než čtvrt roku před plánovanou realizací smlouvy o zájezdu. Ať již byla tehdejší situace jakákoli, nemohl ani žalobce, žalovaná, ale ani kdokoli jiný předpokládat, jaká bude situace v době, kdy mělo dojít k realizaci zájezdu. Žalobce ve své žalobě sice popisuje, jaký byl tehdejší stav, jaký byl stav v období, kdy měl proběhnout zájezd a jaký je stav současný, avšak tyto skutečnosti nemají na posouzení celé věc zásadnější význam. Na celou věc je třeba nahlížet optikou tehdejšího, byť poněkud nejistého, stavu. Pokud tedy žalobce dospěl k závěru, že nemá zájem zájezd realizovat, měl možnost od smlouvy odstoupit s tím, že za tohoto stavu bude účtováno odpovídající odstupné. Žalobce však své odstoupení definoval ust. § 2535 občanského zákoníku, které však v tomto případě aplikovat nelze. Z předmětného ustanovení plyne, že zákazník má právo od smlouvy odstoupit bez nutnosti placení odstupného v případě, že v místě určení existují mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu. Z tohoto znění lze tedy jasně dovodit časovou a skutkovou propojenost existence mimořádných okolností v době realizace zájezdu a možnosti odstoupit od smlouvy bez povinnosti hradit odstupné. Tento aspekt však v případě postupu žalobce nebyl naplněn, neboť tento hodnotil situaci více než čtvrt roku před realizací zájezdu, přičemž tehdy nebylo a ani nemohlo být jasné, jak bude situace v době plánovaného zájezdu v místě realizace vypadat. Dle žalované bylo tedy odstoupení na podkladě ust. § 2535 občanského zákoníku zcela předčasné a nedůvodné, proto tedy neplatné. Pokud žalobce odstoupil od smlouvy, je třeba na toto odstoupení hledět jako na„ prosté“ odstoupení, které s sebou nese povinnost úhrady odstupného, o které byl žalobce informován. Dále žalovaná uvedla, že částka po odečtu odstupného (ve výši 11 846 Kč) byla žalobci vrácena prostřednictvím provizního prodejce v částce 3 826 Kč, a to již v červnu 2020. Při jednání dne [datum] žalovaná doplnila své tvrzení ohledně částky 3 826 Kč tak, že tato částka nebyla žalobci vrácena, neboť v červnu 2020 se provizní prodejce, tzn. [anonymizována dvě slova], obrátila na žalobce s výzvou k poskytnutí součinnosti, žalobce ovšem součinnost neposkytl, proto provizní prodejce neměl kam částku poslat.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

4. Žalobce jako zákazník s žalovanou jako pořadatelem zájezdu zastoupenou cestovní agenturou [webová adresa] uzavřel dne [datum] smlouvu o zájezdu, jejímž předmětem byl zájezd do Řecka v termínu od [datum] do [datum] (smlouva o zájezdu ze dne [datum]). Součástí smlouvy byly rovněž všeobecné obchodní podmínky pořadatele zájezdu a [právnická osoba] (Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] [anonymizováno]). Žalobce dne [datum] uhradil za zájezd zálohu ve výši 14 290 Kč (potvrzení o platbě debetní kartou na částku 14 290 Kč). Dne [datum] žalobce zaslal žalované odstoupení od smlouvy od zájezdu (odstoupení od smlouvy o zájezdu ze dne [datum], e-mailová komunikace mezi žalobcem a žalovanou ze dne [datum]). Žalovaná vyčíslila stornopoplatek za zrušený zájezd ve výši 11 846 Kč (faktura - daňový doklad [číslo]). Žalobce opakovaně komunikoval se [právnická osoba] ohledně odstoupení od smlouvy a požadavku na vrácení zaplacené částky (e-mailová komunikace ze dne [datum], [datum] a [datum], e-mailová komunikace ze dne [datum], [datum], e-mailová komunikace ze dne [datum], [datum], e-mailová komunikace za období od [datum] do [datum], e-mailová komunikace za období od [datum] do [datum]). Dne [datum] [právnická osoba] oznámila žalobci, že cestovní kancelář storno provedla, nicméně storno poplatek je zachován s tím, že na vzniklý přeplatek byla žalobci zaslána žádost o vrácení, kterou má žalobce nahrát vyplněnou a podepsanou dle instrukcí v daném e-mailu (e-mailová komunikace mezi [právnická osoba] a žalobcem ze dne [datum]). Následně žalobce opakovaně zaslal žalované předžalobní výzvu k uhrazení částky 14 290 Kč (předžalobní výzva a výzva na vydání potvrzení o poskytnutí informací ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího lístku). Možnosti cestování do Řecka byly v době předcházející zájezdu i v době konání zájezdu omezené z důvodu rozšíření nemoci Covid-19, v Řecku bylo v této souvislosti nutno dodržovat řadu mimořádných opatření (zpráva Velvyslanectví České republiky v Athénách o možnostech cestování mezi Řeckem a Českou republiku ze dne [datum], zpráva Velvyslanectví České republiky v Aténách ze dne [datum] o rozšíření povinnosti nosit roušku, zpráva Velvyslanectví České republiky v Aténách ze dne [datum] o možnostech cestování z České republiky do Řecka v souvislosti s Covid-19, zpráva Velvyslanectví České republiky v Aténách ze dne [datum] o povinnosti předložit negativní PCR test na Covid-19, náhled internetových stránek ze dne [datum] týkající se počtů případů onemocnění Covid-19 v Řecku, zpráva ze dne [datum] týkající se platných mimořádných opatření v Řecku v souvislosti s onemocněním Covid-19). Dne [datum] [právnická osoba] zaplatila na účet žalobce částku 2 444 Kč (listina označená jako jednostranný zápočet ze dne [datum] včetně podací stvrzenky).

5. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná další skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci.

6. Soud na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

7. Žalobce jako zákazník s žalovanou jako pořadatelem zájezdu zastoupenou cestovní agenturou [webová adresa] uzavřel dne [datum] smlouvu o zájezdu, jejímž předmětem byl zájezd do Řecka v termínu od [datum] do [datum]. Žalobce dne [datum] uhradil za zájezd zálohu ve výši 14 290 Kč. Dne [datum] žalobce zaslal žalované odstoupení od smlouvy od zájezdu. Žalovaná vyčíslila stornopoplatek za zrušený zájezd ve výši 11 846 Kč. Žalobce opakovaně komunikoval se [právnická osoba] ohledně odstoupení od smlouvy a požadavku na vrácení zaplacené částky. Dne [datum] [právnická osoba] oznámila žalobci, že cestovní kancelář storno provedla, nicméně storno poplatek je zachován s tím, že na vzniklý přeplatek byla žalobci zaslána žádost o vrácení, kterou má žalobce nahrát vyplněnou a podepsanou dle instrukcí v daném e-mailu. Následně žalobce opakovaně zaslal žalované předžalobní výzvu k uhrazení částky 14 290 Kč. Možnosti cestování do Řecka byly v době předcházející zájezdu i v době konání zájezdu omezené z důvodu rozšíření nemoci Covid-19, v Řecku bylo v této souvislosti nutno dodržovat řadu mimořádných opatření. Dne [datum] [právnická osoba] zaplatila na účet žalobce částku 2 444 Kč.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

9. Podle § 2521 odst. 1 o. z. smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu.

10. Podle § 2533 odst. 1 o. z. zákazník může před zahájením zájezdu od smlouvy odstoupit vždy, avšak pořadatel jen tehdy, byl-li zájezd zrušen, anebo porušil-li zákazník svou povinnost.

11. Podle § 2533 odst. 2 o. z. je-li ujednáno odstupné, musí být jeho výše přiměřená. Přiměřenost odstupného se odvíjí od doby mezi okamžikem odstoupení od smlouvy a okamžikem zahájení zájezdu s ohledem na očekávané úspory nákladů a na příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Není-li ujednáno odstupné, odpovídá jeho výše ceně zájezdu snížené o úspory nákladů a o příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Na žádost zákazníka pořadatel výši odstupného odůvodní.

12. Podle § 2535 o. z. zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody.

13. Podle § 2536a o. z. při odstoupení od smlouvy pořadatel vrátí bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů po ukončení závazku ze smlouvy, veškeré platby uhrazené zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd, v případech stanovených tímto zákonem pak snížené o odstupné za předčasné ukončení závazku ze smlouvy.

14. V předmětné věci bylo nesporné, že mezi účastníky byla na konci ledna 2020 uzavřena smlouva o zájezdu do Řecka, který se měl konat v období července a srpna 2020. Mezi stranami bylo rovněž nesporné, že žalobce zaplatil zálohu ve výši 14 290 Kč. [příjmení] pak nebylo ani o tom, že dne [datum] bylo žalované doručeno odstoupení žalobce od smlouvy o zájezdu.

15. Mezi stranami tak zůstala sporná pouze otázka, zda v předmětné věci byly splněny podmínky pro odstoupení od smlouvy o zájezdu podle § 2535 o. z., či zda se jednalo o odstoupení ve smyslu § 2533 o. z., tedy zda měl žalobce na základě odstoupení od smlouvy nárok na vrácení celé uhrazené částky, či pouze částky snížené o odstupné.

16. Soud se proto za situace, kdy skutkový stav mezi účastníky sporný nebyl, zaměřil na posouzení, zda byly naplněny veškeré podmínky pro odstoupení od smlouvy dle ustanovení § 2535 o. z. Pokud jde o otázku, kdy lze odstoupit od smlouvy, uvedené ustanovení obsahuje pouze určení, že musí být od smlouvy odstoupeno před zahájením zájezdu, což žalobce učinil. Žádné bližší časové určení pro tento úkon v zákoně stanoveno není. Pokud jde o další podmínku spočívající v tom, že v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu, má soud za to, že pandemii onemocnění Covid-19 lze pod takto vymezené okolnosti podřadit, neboť šíření této nemoci představuje značné ohrožení lidského zdraví, přičemž v souvislosti se zamezením šíření tohoto onemocnění je nutno dodržovat řadu mimořádných opatření. Dle předmětného ustanovení přitom musí tyto okolnosti nastat v místě pobytu, což v dané věci rovněž bylo splněno. Pokud jde o časové určení ve vztahu k výskytu mimořádných okolností, předmětné ustanovení hovoří o tom, že v místě určení cesty nastaly mimořádné okolnosti. Gramatickým výkladem lze dle názoru soudu dovodit, že tyto okolnosti měly nastat v minulosti, resp. že existence mimořádných okolností musí trvat v době odstoupení od smlouvy. Existence mimořádných okolnosti v místě určení cesty v době odstoupení od smlouvy přitom byla prokázána, když z provedených důkazů k počtu nakažených osob je zřejmé, že první případy onemocnění Covid-19 byly v Řecku zaznamenány na přelomu února a března 2020, od této doby případy prokázaných nákaz přibývaly.

17. Soud se sice ztotožňuje s tvrzením žalované, že ani žalobce, ani žalovaná nemohli na konci března, resp. na počátku dubna, kdy došlo k odstoupení od smlouvy, předvídat, jaká situace bude v Řecku v době konání zájezdu, na druhou stranu je nutné zdůraznit, že s ohledem na nepříznivý vývoj v šíření nákazy existovala již v době odstoupení od zájezdu důvodná obava, že se šíření onemocnění Covid-19 nepodaří v blízké době zastavit, když nemoc se postupně šířila do všech oblastí světa a počty nakažených neustále rostly. Soudu se pak nejeví jako spravedlivé, aby byl žalobce za této situace, která byla naprosto mimořádná, nucen vyčkávat s odstoupením od smlouvy do doby bližší plánované realizaci zájezdu. Z provedeného dokazování je přitom zřejmé, že i v době konání zájezdu (což ovšem soud s ohledem na výše uvedené nepovažuje za rozhodné) riziko nákazy onemocněním Covid-19 v cílové destinaci trvalo. Ostatně pandemie nemoci Covid-19, která se rozšířila po celém světě, trvá do dnešního dne.

18. Zejména s ohledem na znění ustanovení § 2535 a rovněž s přihlédnutím k mimořádnosti nastalé situace a ke konkrétním okolnostem případu má soud za to, že podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení byly naplněny. Rozhodná pro posouzení splnění podmínek je podle soudu rovněž skutečnost, že v době, kdy žalobce smlouvu o zájezdu uzavíral, tedy v druhé polovině ledna 2020, nemohl předpokládat, že dané okolnosti v místě realizace zájezdu nastanou, když v době uzavření smlouvy sice už existovaly zprávy o výskytu nové nemoci, nicméně v lednu 2020 byla nemoc Covid-19 rozšířena pouze v některých mimoevropských zemích, v Evropě v té době žádné potvrzené případy nakažených nebyly zaznamenány a nebylo možno očekávat, že se nemoc následně rozšíří i do Evropy a že propukne celosvětová pandemie. První případy se v Evropě začaly objevovat až na konci ledna, situace na evropském kontinentu se pak výrazně zhoršila až v průběhu března, kdy byly zaznamenány případy již po celé Evropě.

19. Rovněž je nutné zmínit, že v době, kdy žalobce odstoupil od smlouvy, nebylo zřejmé,, jak dlouho pandemie potrvá a jaký bude její vývoj, přičemž v předmětné době neexistovalo proti nemoci Covid-19 očkování ani léky, v této souvislosti se pak soudu jeví obava žalobce o své zdraví a zdraví své přítelkyně, která s ním měla cestovat, jako důvodná, není proto důvodu pochybovat o tom, že žalobce od smlouvy odstoupil skutečně z důvodu mimořádných okolností, které v místě pobytu nastaly. Soud má za to, že pokud by žalobce již v době uzavírání smlouvy věděl, že lze v cílové destinaci očekávat riziko šíření nemoci, pravděpodobně by smlouvu o zájezdu vůbec neuzavřel.

20. Soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že je možno na posuzovaný případ aplikovat § 2535 o. z., tedy že žalobce od smlouvy odstoupil bez povinnosti platit odstupné, proto má nárok na vrácení celé zaplacené částky.

21. Pokud jde o otázku zaplacení dílčí částky 2 444 Kč, v souvislosti s níž byla žaloba vzata částečně zpět, z provedeného dokazování vyplývá, že tato částka byla zaplacena žalobci až dne [datum], přičemž žalovaná tuto skutečnost nerozporovala. Pokud žalovaná poukazovala na neposkytnutí součinnosti ze strany žalobce pro provedení platby, soud se s tímto argumentem žalované neztotožnil. Bylo sice prokázáno, že ze strany [právnická osoba] byl žalobci zasílán e-mail s instrukcemi ohledně vrácení přeplatku, nicméně soud má za to, že v dané věci je rozhodné, že žalobce přímo žalovanou vyzval k zaplacení předmětné částky a již v odstoupení od smlouvy uvedl číslo účtu, na který žádá zaslat uvedenou částku, kdy shodné číslo účtu bylo opětovně uvedeno i v předžalobní výzvě z června 2020. Žalovaná tak dle názoru soudu měla všechny údaje potřebné k zaplacení předmětné částky a skutečnost, že žalobce nepostupoval podle pokynů [právnická osoba], nelze považovat za neposkytnutí součinnosti, které by žalované bránilo v uhrazení částky alespoň ve výši, kterou považovala za důvodnou.

22. Žalobce rovněž důvodně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení po uplynutí 14 dnů od odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2536a o. z., tedy od [datum], kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou předmětné částky.

23. S ohledem na to, že žalobce vzal žalobu částečně zpět, kdy započetl zaplacenou částku nejprve na úroky z prodlení, soud v tomto rozsahu výrokem I. řízení zastavil a ve zbylé části žalobě vyhověl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 320 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 14 290 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 000 Kč.

25. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění v případě výroku III. pak dle § 149 odst. 1 o. s. ř.