15 C 113/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 14 290 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 320,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 290 Kč od datum do datum, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 13 969,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 969,12 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 320 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 14 290 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Dne datum žalobce, jakožto zákazník, uzavřel s žalovaným, jakožto pořadatelem zájezdu, smlouvu o zájezdu rezervační číslo: číslo, variabilní symbol, s předmětem plnění – zájezd v termínu od datum do datum, Řecko - Kréta, celková cena 28 580 Kč. Za zájezd žalobce v souladu se smlouvou o zájezdu zaplatil dne datum zálohu ve výši 14 290 Kč na účet právnická osoba, anonymizováno, IČO, se sídlem adresa, která podle smlouvy o zájezdu vystupuje jako zprostředkovatel. Dne datum odstoupil žalobce od předmětné smlouvy o zájezdu, a to z důvodu mimořádných okolností ve smyslu ust. § 2535 občanského zákoníku, neboť v době odstoupení od smlouvy až do dnešní doby, tj. doby kdy měl již proběhnout předmětný zájezd, existuje v místě pobytu zvýšené riziko nákazy koronavirem SARSCoV- 2. Počty nakažených v místě pobytu stále rostou, kdy v době termínu zájezdu byl jejich počet v daném místě rekordní. Restriktivní opatření se proto nadále zpřísňují, kdy tak např. platí povinnost nosit roušku ve všech uzavřených prostorách a při plavbě lodí je rouška povinná i na palubě, přičemž porušení této povinnosti je sankcionováno pokutou 150 Euro. Pro pláže, turistické památky atp. platí opatření upravující maximální počet osob, vzájemné rozestupy atp. Při příletu do země jsou pak cestující z každého letu namátkově testování na přítomnost koronaviru, přičemž do výsledku testu je testovaný jedinec povinen setrvat v izolaci. Před příletem navíc musí každý cestující vyplnit formulář, v němž musí uvést, jaké památky navštíví a jaké jsou jeho plány na území Řecka. Tyto a další skutečnosti a opatření tak představují okolnosti mající vliv na průběh a poskytnutí zájezdu. Od 17. 8. 2020 Řecká republika vyžaduje předložit při vstupu na řecké území lékařské potvrzení negativní diagnózy v anglickém jazyce vystavené na základě dokladu o negativním PCR testu na Covid-19, který byl proveden v průběhu posledních 72 hodin před příletem do Řecka. Z uvedeného vyplývá, že situace je v zemi skutečně vážná, kdy ke gradaci došlo právě v termínu zájezdu, a jednotlivá opatření shora uvedená pak představují okolnosti ovlivňující poskytování zájezdu ve smyslu ust. § 2535 občanského zákoníku. Žalobce obdržel až dne datum od žalovaného e-mail o vyúčtování odstupného (storno poplatku) ve výši 5 923 Kč za osobu, tj. celkem 11 846 Kč (kdy toto zvýšené odstupné žalovaný nijak nepodložil), pročež je vyměření odstupného neoprávněné, neboť ve smyslu ust. § 2535 občanského zákoníku má žalobce nárok na vrácení částky za zájezd zaplacené, a to v plné výši, nejdéle do 14 dnů od odstoupení. Na předžalobní výzvy zaslané žalobcem dne datum a datum žalovaný nereagoval a žalobci dodnes neuhradil ani část jeho nároku.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že mezi ní a žalobcem byla dne datum uzavřena uvedená smlouva, na jejímž základě měl žalobce absolvovat zájezd v období od datum do datum na Krétu. Dále žalovaná potvrdila, že žalobce dne datum, dle žalované neplatně, odstoupil od smlouvy, a to dle jeho vymezení na podkladě ust. § 2535 občanského zákoníku. Jako důvod k využití zmíněného ustanovení žalobce uvádí existenci rizika nákazy koronavirem. K tomuto žalovaná uvádí, že zmíněná argumentace není v této věci na místě, když údajné odstoupení provedl žalobce více než čtvrt roku před plánovanou realizací smlouvy o zájezdu. Ať již byla tehdejší situace jakákoli, nemohl ani žalobce, žalovaná, ale ani kdokoli jiný předpokládat, jaká bude situace v době, kdy mělo dojít k realizaci zájezdu. Žalobce ve své žalobě sice popisuje, jaký byl tehdejší stav, jaký byl stav v období, kdy měl proběhnout zájezd a jaký je stav současný, avšak tyto skutečnosti nemají na posouzení celé věc zásadnější význam. Na celou věc je třeba nahlížet optikou tehdejšího, byť poněkud nejistého, stavu. Pokud tedy žalobce dospěl k závěru, že nemá zájem zájezd realizovat, měl možnost od smlouvy odstoupit s tím, že za tohoto stavu bude účtováno odpovídající odstupné. Žalobce však své odstoupení definoval ust. § 2535 občanského zákoníku, které však v tomto případě aplikovat nelze. Z předmětného ustanovení plyne, že zákazník má právo od smlouvy odstoupit bez nutnosti placení odstupného v případě, že v místě určení existují mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu. Z tohoto znění lze tedy jasně dovodit časovou a skutkovou propojenost existence mimořádných okolností v době realizace zájezdu a možnosti odstoupit od smlouvy bez povinnosti hradit odstupné. Tento aspekt však v případě postupu žalobce nebyl naplněn, neboť tento hodnotil situaci více než čtvrt roku před realizací zájezdu, přičemž tehdy nebylo a ani nemohlo být jasné, jak bude situace v době plánovaného zájezdu v místě realizace vypadat. Dle žalované bylo tedy odstoupení na podkladě ust. § 2535 občanského zákoníku zcela předčasné a nedůvodné, proto tedy neplatné. Pokud žalobce odstoupil od smlouvy, je třeba na toto odstoupení hledět jako na„ prosté“ odstoupení, které s sebou nese povinnost úhrady odstupného, o které byl žalobce informován. Dále žalovaná uvedla, že částka po odečtu odstupného (ve výši 11 846 Kč) byla žalobci vrácena prostřednictvím provizního prodejce v částce 3 826 Kč, a to již v červnu 2020. Při jednání dne datum žalovaná doplnila své tvrzení ohledně částky 3 826 Kč tak, že tato částka nebyla žalobci vrácena, neboť v červnu 2020 se provizní prodejce, tzn. anonymizována dvě slova, obrátila na žalobce s výzvou k poskytnutí součinnosti, žalobce ovšem součinnost neposkytl, proto provizní prodejce neměl kam částku poslat.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

4. Žalobce jako zákazník s žalovanou jako pořadatelem zájezdu zastoupenou cestovní agenturou webová adresa uzavřel dne datum smlouvu o zájezdu, jejímž předmětem byl zájezd do Řecka v termínu od datum do datum (smlouva o zájezdu ze dne datum). Součástí smlouvy byly rovněž všeobecné obchodní podmínky pořadatele zájezdu a právnická osoba (Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba a Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba anonymizováno). Žalobce dne datum uhradil za zájezd zálohu ve výši 14 290 Kč (potvrzení o platbě debetní kartou na částku 14 290 Kč). Dne datum žalobce zaslal žalované odstoupení od smlouvy od zájezdu (odstoupení od smlouvy o zájezdu ze dne datum, e-mailová komunikace mezi žalobcem a žalovanou ze dne datum). Žalovaná vyčíslila stornopoplatek za zrušený zájezd ve výši 11 846 Kč (faktura - daňový doklad číslo). Žalobce opakovaně komunikoval se právnická osoba ohledně odstoupení od smlouvy a požadavku na vrácení zaplacené částky (e-mailová komunikace ze dne datum, datum a datum, e-mailová komunikace ze dne datum, datum, e-mailová komunikace ze dne datum, datum, e-mailová komunikace za období od datum do datum, e-mailová komunikace za období od datum do datum). Dne datum právnická osoba oznámila žalobci, že cestovní kancelář storno provedla, nicméně storno poplatek je zachován s tím, že na vzniklý přeplatek byla žalobci zaslána žádost o vrácení, kterou má žalobce nahrát vyplněnou a podepsanou dle instrukcí v daném e-mailu (e-mailová komunikace mezi právnická osoba a žalobcem ze dne datum). Následně žalobce opakovaně zaslal žalované předžalobní výzvu k uhrazení částky 14 290 Kč (předžalobní výzva a výzva na vydání potvrzení o poskytnutí informací ze dne datum, předžalobní výzva ze dne datum včetně podacího lístku). Možnosti cestování do Řecka byly v době předcházející zájezdu i v době konání zájezdu omezené z důvodu rozšíření nemoci Covid-19, v Řecku bylo v této souvislosti nutno dodržovat řadu mimořádných opatření (zpráva Velvyslanectví České republiky v Athénách o možnostech cestování mezi Řeckem a Českou republiku ze dne datum, zpráva Velvyslanectví České republiky v Aténách ze dne datum o rozšíření povinnosti nosit roušku, zpráva Velvyslanectví České republiky v Aténách ze dne datum o možnostech cestování z České republiky do Řecka v souvislosti s Covid-19, zpráva Velvyslanectví České republiky v Aténách ze dne datum o povinnosti předložit negativní PCR test na Covid-19, náhled internetových stránek ze dne datum týkající se počtů případů onemocnění Covid-19 v Řecku, zpráva ze dne datum týkající se platných mimořádných opatření v Řecku v souvislosti s onemocněním Covid-19). Dne datum právnická osoba zaplatila na účet žalobce částku 2 444 Kč (listina označená jako jednostranný zápočet ze dne datum včetně podací stvrzenky).

5. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná další skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci.

6. Soud na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

7. Žalobce jako zákazník s žalovanou jako pořadatelem zájezdu zastoupenou cestovní agenturou webová adresa uzavřel dne datum smlouvu o zájezdu, jejímž předmětem byl zájezd do Řecka v termínu od datum do datum. Žalobce dne datum uhradil za zájezd zálohu ve výši 14 290 Kč. Dne datum žalobce zaslal žalované odstoupení od smlouvy od zájezdu. Žalovaná vyčíslila stornopoplatek za zrušený zájezd ve výši 11 846 Kč. Žalobce opakovaně komunikoval se právnická osoba ohledně odstoupení od smlouvy a požadavku na vrácení zaplacené částky. Dne datum právnická osoba oznámila žalobci, že cestovní kancelář storno provedla, nicméně storno poplatek je zachován s tím, že na vzniklý přeplatek byla žalobci zaslána žádost o vrácení, kterou má žalobce nahrát vyplněnou a podepsanou dle instrukcí v daném e-mailu. Následně žalobce opakovaně zaslal žalované předžalobní výzvu k uhrazení částky 14 290 Kč. Možnosti cestování do Řecka byly v době předcházející zájezdu i v době konání zájezdu omezené z důvodu rozšíření nemoci Covid-19, v Řecku bylo v této souvislosti nutno dodržovat řadu mimořádných opatření. Dne datum právnická osoba zaplatila na účet žalobce částku 2 444 Kč.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

9. Podle § 2521 odst. 1 o. z. smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu.

10. Podle § 2533 odst. 1 o. z. zákazník může před zahájením zájezdu od smlouvy odstoupit vždy, avšak pořadatel jen tehdy, byl-li zájezd zrušen, anebo porušil-li zákazník svou povinnost.

11. Podle § 2533 odst. 2 o. z. je-li ujednáno odstupné, musí být jeho výše přiměřená. Přiměřenost odstupného se odvíjí od doby mezi okamžikem odstoupení od smlouvy a okamžikem zahájení zájezdu s ohledem na očekávané úspory nákladů a na příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Není-li ujednáno odstupné, odpovídá jeho výše ceně zájezdu snížené o úspory nákladů a o příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Na žádost zákazníka pořadatel výši odstupného odůvodní.

12. Podle § 2535 o. z. zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody.

13. Podle § 2536a o. z. při odstoupení od smlouvy pořadatel vrátí bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů po ukončení závazku ze smlouvy, veškeré platby uhrazené zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd, v případech stanovených tímto zákonem pak snížené o odstupné za předčasné ukončení závazku ze smlouvy.

14. V předmětné věci bylo nesporné, že mezi účastníky byla na konci ledna 2020 uzavřena smlouva o zájezdu do Řecka, který se měl konat v období července a srpna 2020. Mezi stranami bylo rovněž nesporné, že žalobce zaplatil zálohu ve výši 14 290 Kč. příjmení pak nebylo ani o tom, že dne datum bylo žalované doručeno odstoupení žalobce od smlouvy o zájezdu.

15. Mezi stranami tak zůstala sporná pouze otázka, zda v předmětné věci byly splněny podmínky pro odstoupení od smlouvy o zájezdu podle § 2535 o. z., či zda se jednalo o odstoupení ve smyslu § 2533 o. z., tedy zda měl žalobce na základě odstoupení od smlouvy nárok na vrácení celé uhrazené částky, či pouze částky snížené o odstupné.

16. Soud se proto za situace, kdy skutkový stav mezi účastníky sporný nebyl, zaměřil na posouzení, zda byly naplněny veškeré podmínky pro odstoupení od smlouvy dle ustanovení § 2535 o. z. Pokud jde o otázku, kdy lze odstoupit od smlouvy, uvedené ustanovení obsahuje pouze určení, že musí být od smlouvy odstoupeno před zahájením zájezdu, což žalobce učinil. Žádné bližší časové určení pro tento úkon v zákoně stanoveno není. Pokud jde o další podmínku spočívající v tom, že v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu, má soud za to, že pandemii onemocnění Covid-19 lze pod takto vymezené okolnosti podřadit, neboť šíření této nemoci představuje značné ohrožení lidského zdraví, přičemž v souvislosti se zamezením šíření tohoto onemocnění je nutno dodržovat řadu mimořádných opatření. Dle předmětného ustanovení přitom musí tyto okolnosti nastat v místě pobytu, což v dané věci rovněž bylo splněno. Pokud jde o časové určení ve vztahu k výskytu mimořádných okolností, předmětné ustanovení hovoří o tom, že v místě určení cesty nastaly mimořádné okolnosti. Gramatickým výkladem lze dle názoru soudu dovodit, že tyto okolnosti měly nastat v minulosti, resp. že existence mimořádných okolností musí trvat v době odstoupení od smlouvy. Existence mimořádných okolnosti v místě určení cesty v době odstoupení od smlouvy přitom byla prokázána, když z provedených důkazů k počtu nakažených osob je zřejmé, že první případy onemocnění Covid-19 byly v Řecku zaznamenány na přelomu února a března 2020, od této doby případy prokázaných nákaz přibývaly.

17. Soud se sice ztotožňuje s tvrzením žalované, že ani žalobce, ani žalovaná nemohli na konci března, resp. na počátku dubna, kdy došlo k odstoupení od smlouvy, předvídat, jaká situace bude v Řecku v době konání zájezdu, na druhou stranu je nutné zdůraznit, že s ohledem na nepříznivý vývoj v šíření nákazy existovala již v době odstoupení od zájezdu důvodná obava, že se šíření onemocnění Covid-19 nepodaří v blízké době zastavit, když nemoc se postupně šířila do všech oblastí světa a počty nakažených neustále rostly. Soudu se pak nejeví jako spravedlivé, aby byl žalobce za této situace, která byla naprosto mimořádná, nucen vyčkávat s odstoupením od smlouvy do doby bližší plánované realizaci zájezdu. Z provedeného dokazování je přitom zřejmé, že i v době konání zájezdu (což ovšem soud s ohledem na výše uvedené nepovažuje za rozhodné) riziko nákazy onemocněním Covid-19 v cílové destinaci trvalo. Ostatně pandemie nemoci Covid-19, která se rozšířila po celém světě, trvá do dnešního dne.

18. Zejména s ohledem na znění ustanovení § 2535 a rovněž s přihlédnutím k mimořádnosti nastalé situace a ke konkrétním okolnostem případu má soud za to, že podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení byly naplněny. Rozhodná pro posouzení splnění podmínek je podle soudu rovněž skutečnost, že v době, kdy žalobce smlouvu o zájezdu uzavíral, tedy v druhé polovině ledna 2020, nemohl předpokládat, že dané okolnosti v místě realizace zájezdu nastanou, když v době uzavření smlouvy sice už existovaly zprávy o výskytu nové nemoci, nicméně v lednu 2020 byla nemoc Covid-19 rozšířena pouze v některých mimoevropských zemích, v Evropě v té době žádné potvrzené případy nakažených nebyly zaznamenány a nebylo možno očekávat, že se nemoc následně rozšíří i do Evropy a že propukne celosvětová pandemie. První případy se v Evropě začaly objevovat až na konci ledna, situace na evropském kontinentu se pak výrazně zhoršila až v průběhu března, kdy byly zaznamenány případy již po celé Evropě.

19. Rovněž je nutné zmínit, že v době, kdy žalobce odstoupil od smlouvy, nebylo zřejmé,, jak dlouho pandemie potrvá a jaký bude její vývoj, přičemž v předmětné době neexistovalo proti nemoci Covid-19 očkování ani léky, v této souvislosti se pak soudu jeví obava žalobce o své zdraví a zdraví své přítelkyně, která s ním měla cestovat, jako důvodná, není proto důvodu pochybovat o tom, že žalobce od smlouvy odstoupil skutečně z důvodu mimořádných okolností, které v místě pobytu nastaly. Soud má za to, že pokud by žalobce již v době uzavírání smlouvy věděl, že lze v cílové destinaci očekávat riziko šíření nemoci, pravděpodobně by smlouvu o zájezdu vůbec neuzavřel.

20. Soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že je možno na posuzovaný případ aplikovat § 2535 o. z., tedy že žalobce od smlouvy odstoupil bez povinnosti platit odstupné, proto má nárok na vrácení celé zaplacené částky.

21. Pokud jde o otázku zaplacení dílčí částky 2 444 Kč, v souvislosti s níž byla žaloba vzata částečně zpět, z provedeného dokazování vyplývá, že tato částka byla zaplacena žalobci až dne datum, přičemž žalovaná tuto skutečnost nerozporovala. Pokud žalovaná poukazovala na neposkytnutí součinnosti ze strany žalobce pro provedení platby, soud se s tímto argumentem žalované neztotožnil. Bylo sice prokázáno, že ze strany právnická osoba byl žalobci zasílán e-mail s instrukcemi ohledně vrácení přeplatku, nicméně soud má za to, že v dané věci je rozhodné, že žalobce přímo žalovanou vyzval k zaplacení předmětné částky a již v odstoupení od smlouvy uvedl číslo účtu, na který žádá zaslat uvedenou částku, kdy shodné číslo účtu bylo opětovně uvedeno i v předžalobní výzvě z června 2020. Žalovaná tak dle názoru soudu měla všechny údaje potřebné k zaplacení předmětné částky a skutečnost, že žalobce nepostupoval podle pokynů právnická osoba, nelze považovat za neposkytnutí součinnosti, které by žalované bránilo v uhrazení částky alespoň ve výši, kterou považovala za důvodnou.

22. Žalobce rovněž důvodně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení po uplynutí 14 dnů od odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2536a o. z., tedy od datum, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou předmětné částky.

23. S ohledem na to, že žalobce vzal žalobu částečně zpět, kdy započetl zaplacenou částku nejprve na úroky z prodlení, soud v tomto rozsahu výrokem I. řízení zastavil a ve zbylé části žalobě vyhověl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 320 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 14 290 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 000 Kč.

25. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění v případě výroku III. pak dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.