15 C 117/2008

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 19. 10. 2007 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 448 664 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů řízení ve výši 51 356,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svým návrhem došlým zdejšímu soudu dne 15. 5. 2008 ve znění jeho částečného zpětvzetí při jednání soudu dne 12. 11. 2010 a ve znění částečného zpětvzetí při jednání soudu dne 9. 6. 2017 domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 000 000 Kč spolu s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce měl se žalovanou uzavřenou dohodu [číslo] [rok], podle které se žalovaná zavázala mimo jiné poskytovat žalobci zdravotnické služby v rámci zvoleného programu zdravotní preventivní péče od 2. 4. 2007 do 31. 3. 2008 za částku 62 700 Kč. Žalobce v rámci uvedeného programu vyhledal službu u žalované počátkem října 2007, kdy si stěžoval u ošetřujícího lékaře [anonymizováno] [celé jméno svědka] na bolest ucha, na bolest mandlí, hemeroidy, v podstatě na virózu, přitom bylo provedeno interní vyšetření. Dále vyhledal žalobce ošetření u žalované dne 17. 10. 2007, kdy si opět [anonymizováno] [celé jméno svědka] stěžoval na dušnost, tlak na prsou a další symptomy infarktu myokardu a dotazoval se ošetřujícího lékaře, zda nemá infarkt s tím, že [anonymizováno] [celé jméno svědka] provedl měření EKG a po tomto měření odeslal žalobce domů, přitom žalobci nic nepředepsal. Stav žalobce se zhoršil, proto druhý den, tedy 18. 10. 2007 opět vyhledal ošetření u žalované a zde již po naměření EKG byla okamžitě zavolána rychlá záchranná služba a žalobce byl ihned odeslán na [anonymizováno 8 slov] [obec], kde byla ihned prováděna operace u žalobce a bylo zjištěno, že došlo špatnou diagnózou a nepřistoupení k léčení po zjištění nálezu dne 17. 10. 2007 ze snímku EKG k mimořádně rozsáhlému poškození zdraví, za které odpovídá žalovaná, a to jak pro porušení své povinnosti ze smlouvy dle ust. § 420 obč. zák., tak i pro porušení ustanovení § 415 obč. zák., neboť si nepočínala tak, aby nedocházelo k dalším škodám na zdraví. Žalobce dále uvedl, že pokud by EKG ze dne 17. 10. 2007 zodpovědně posuzoval graduovaný lékař s příslušnou atestací a pokud měla být poskytnuta služba tak, jak se k tomu zavázala žalovaná v dohodě, pak jediným správným postupem je urychlený transport pacienta na pracoviště s kardiologickou erudicí a s odpovídajícím vybavením, když je patrné, že kdokoliv, kdo je schopen přečíst snímek EKG ze dne 17. 10. 2007, by zjistil poškození zdraví a akutní infarkt myokardu. Pokud by byla provedena včasná diagnostika a byl by správně vyhodnocen záznam EKG ze dne 17. 10. 2007 a intervence byly realizovány na postižených místech o dvacet čtyři hodin dříve, byl by velmi výrazně omezen rozsah ischemického postižení myokardu, přitom důsledek opomenutí či neposkytnutí správné služby a neprovedení správné diagnózy ze strany žalované mělo mimo jiné za následek, po operaci žalobce, snížení výkonu výsledné funkce levé komory srdeční na 38 %.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a uvedla, že žalobce se na pracoviště žalované dostavil dne 5. 10. 2007 a udával bolesti pravého zvukovodu, jiné obtíže neudával, přitom mu byl ordinován odpovídající lék, po kterém obtíže rychle ustoupily. Další návštěva žalobce u žalované se uskutečnila dne 17. 10. 2007, kdy se dostavil v 11:00 hod. a uvedl, že pravděpodobně přechodil nachlazení a od rána se necítí dobře, přesněji uváděl, že se cítí unavenější a neuváděl žádné jiné obtíže, kdy negoval dušnost, tlak na prsou a bolest, i další příznaky infarktu myokardu. Zaměstnanec žalované [příjmení] [celé jméno svědka] provedl řadu vyšetření včetně EKG a vyšetření laboratorní s tím, že byl zjištěn prodělaný infarkt myokardu staršího data v řádu týdnů. Žalobci byla ihned aplikována infuzní léčba a podány další léky a bylo mu vysvětleno, že prodělal infarkt myokardu v řádu týdnů a jsou nezbytná další vyšetření. Stav žalobce nebyl indikací k okamžitému provedení dalších vyšetření, a proto byl k těmto vyšetřením objednán na následující den 18. 10. 2007 na pracoviště žalované a současně byla na den 18. 10. 2007 objednána echokardiografie a koronografie na pracovišti [anonymizována čtyři slova] [obec]. Zároveň byla žalobci nabídnuta hospitalizace, leč žalobce preferoval pobyt v domácím léčení za dodržování režimových opatření a jelikož okamžitá hospitalizace nebyla z medicínského hlediska nezbytná, byla žalobci upravena medikace a byly mu vydány léky na 1 den a byl poučen o režimových opatřeních. Následující den 18. 10. 2007 se žalobce dostavil a opět neuváděl subjektivní obtíže, avšak provedenými vyšetřeními byla zjištěna progrese ischémie s odpovídajícími EKG změnami na přední stěně myokardu a žalobce byl proto ihned odeslán na pracoviště [anonymizováno]. Žalovaná uvedla, že postupovala lege artis a v souladu se standardy lékařské kardiologické společnosti, a tedy žádnou škodu na zdraví žalobci nezpůsobila.

3. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 28. 2. 2014, č. j. [číslo jednací], byla žaloba zamítnuta a žalobci bylo uloženo zaplatit žalované a státu náhradu nákladů řízení. Tento rozsudek byl následně k odvolání žalobce zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2014, č. j. [číslo jednací] Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že znalecké posudky v dané věci vypracované vycházely téměř výlučně ze zdravotnické dokumentace předložené žalovanou stranou, jejíž obsah žalobce zpochybňoval. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že rozpory ve zdravotnické dokumentaci byly vysvětleny ošetřujícím lékařem žalobce [anonymizováno] [celé jméno svědka], kdy nebyl vysvětlen rozpor mezi záznamem lékaře, dle něhož problémy žalobce spočívaly pouze ve zvýšené únavě, neměl bolesti ani dechové obtíže, zatímco v sesterské dokumentaci bylo uvedeno, že přišel k akutní hospitalizaci pro tachykardii a pocit dušnosti. Žalobce přitom tvrdil rovněž bolestivost. V dokumentaci je dále záznam o provedení vyšetření z krve žalobce, založeny jsou však výsledky pouze některých vyšetření. Vyšetření, jejichž výsledky chybí, přitom mohly být v dané věci rozhodné, jak vyplývá z výpovědi zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Pokud výsledky vyšetření chybí, logicky vznikají pochybnosti o tom, zda tato vyšetření skutečně byla provedena. Pokud v této situaci žalobce navrhoval znalecký posudek, kterým by bylo prověřeno, zda nebylo následně zasaženo do zdravotnické dokumentace žalobce, nelze takový důkaz považovat za nadbytečný. Odvolací soud dále shledal důvodnou námitku žalobce, že nebyl proveden jeho výslech, ačkoliv tento důkaz opakovaně navrhoval. Výpověď žalobce měla být konfrontována s výpovědí ošetřujícího lékaře [anonymizováno] [celé jméno svědka] a zdravotnickou dokumentací. Námitku žalobce, že nejprve měl být zjištěn skutkový stav a teprve poté měly být vypracovány znalecké posudky, tak považuje odvolací soud za důvodnou. Rozhodnou skutečností v daném případě nepochybně je, s jakými obtížemi žalobce k lékaři přišel, přičemž výpověď žalobce je jedním z důkazů způsobilých tyto skutečnosti prokázat. Odvolací soud závěrem konstatoval, že úkolem prvostupňového soudu je provést výslech žalobce, dále znalecký posudek ke zjištění, zda bylo do zdravotnické dokumentace žalobce zpětně zasahováno a v závislosti na výsledcích tohoto dokazování zvážit další postup, zda bude třeba doplnění znaleckého posudku z oboru zdravotnictví.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

5. Z uzavřené dohody [číslo] [rok] ze dne 2. 4. 2007 bylo zjištěno, že žalovaná se zavázala poskytovat žalobci zdravotnické služby v rámci zvoleného programu zdravotní preventivní péče od 2. 4. 2007 do 31. 3. 2008 za částku 62 700 Kč.

6. Ze zdravotní dokumentace žalobce vedené žalovanou za období od 12. 10. 2004 do 18. 10. 2007 soud zejména zjistil, že dne 5. 10. 2007 se žalobce dostavil k žalované pro diskomfort v oblasti pravého ucha s tím, že po dovolené přechodil údajně nachlazení, aktuálně nemá obtíže, funkce v pořádku, obavy z ORL komplikací, přitom se domlouvá velká interní kontrola, kdy žalobce termín zavolá s uvedením osoby [anonymizováno]. [celé jméno svědka]; dne 17. 10. 2007 v 10:25 telefonuje žalobce – subjektivně unavenější, údajně přechodil nachlazení, necítí se dobře s tím, že se dostavil k žalované v 11:00, přitom po příchodu byla provedena krátká interní kontrola, UKG + funkce, odběry předběžně: KO, CRP, ALT, AST, GMT, urea, kreatinin, cholesterol, TAG, CK MB s uvedením osoby [anonymizováno]. [celé jméno svědka], kdy v 11:03 bylo natočeno EKG, změřeny FF, nabrány odběry, krev ihned předána do laboratoře s tím, že klient bude přijat na krátkodobou infuzní léčbu – netransmurální IM přední stěny staršího data s objednáním u [anonymizováno] [příjmení] na echokardigrafii a [anonymizováno]. [příjmení] na koronární jednotce s medikací: Egilok 50 tbl., Capoten 12,5 mg rozkousat, Anopyrin 100 mg, infuze: Apaurin 1 amp. a Furosemid 1 amp., v 11:35 podán Betaloc 50 tbl., Cpoten 12,5 mg rozkousat, Anopyrin 100 mg tbl. a infuze Apaurin 1 amp. a Furosemid 1 amp. s tím, že na zítra [anonymizováno] [příjmení] echokardigrafie, RTG S+P a [anonymizována dvě slova]. [příjmení] koronarografie, kdy medikace začne od zítřka a na večer 17.10.2007 vydán Prestarium 4 mg ½ tbl., na ráno 18. 10. 2007 Prestarium 4 mg, Cancor 10, Rhefluin, Oxazepam 10 mg, Anopyrin 100 mg denně s uvedením osoby [příjmení] [jméno] a [anonymizováno]. [celé jméno svědka], ve 14:54 uvádí záznam, že zavedena kanyla, infuze vykapaly bez obtíží, podána medikace + léky domů, dostaví se zítra na RTG atd. s uvedením osoby [celé jméno svědkyně], kdy v záznamu vypracovaného zdravotní sestrou [celé jméno svědkyně] ze 17. 10. 2007 v 11:35 je uvedeno, že klient přichází k akutní hospitalizaci pro tachykardii a pocit dušnosti, zároveň bylo dne 17. 10. 2007 natočeno žalobci [příjmení] a provedeny laboratorní odběry se zaznamenanými výsledky výzkumné a diagnostické laboratoře s uvedením mj. WBC - leukocyty 9.3 giga/l, CK 0,98 ukat/l, CRP – STATIM 18- 24 mg, zároveň byla vyhotovena zpráva, označena jako konsiliární vyšetření ze dne 17. 10. 2007 – interní kontrola, ve které je zejména uvedeno, že žalobce je aktuálně bez kontroly cca 6 měsíců, poslední echiokardiografická kontrola na podzim 2006, přitom zjištěna nevýrazná diastolická dysfunkce s tím, že před dvěma týdny prodělal údajnou virosu a zánět zevního zvukovodu vpravo, cítí se unavenější, ráno se necítil dobře a dostavil se na kontrolu, aktuálně nemá bolesti ani dechové, dle EKG: sinusový rytmus 116, statimově Leuko 9,3, CK celková 0,9, CRP 18-24 se závěrem: stav st.p. prodělaném AIM přední stěny, statimově infuze s Apaurinem + Fosemid 40 mg, Anopyrin 100 mg + captopril 25 mg rozkousat s nasazením medikace: Prestarium, Modurecit, Cancor, Anopyrin, Oxazepan, přitom byla klientovi nabídnuta hospitalizace do zítřka, kdy bylo objednáno RTG plic + echo, info o nezbytnosti koronografe v časném režimu, klient hospitalizaci nechce, EKG nález svědčí pro změny v minulosti, dostaví se zítra k echokardiografii + EKG, bude objednána koronografie v časném režimu s tím, že žalobce má mít do zítřka klidový režim a nekouřit, přičemž tlak měl při odchodu 115/70, P 90, kdy na konci lékařské zprávy je uvedeno jméno [celé jméno svědka]; dne 18. 10. 2007 přichází žalobce k žalované cca v 15:10, v 15:10 je žalobce objednán na RTG, v 16:30 k [anonymizováno]. [příjmení] a v 17:30 na echokardiografii u [anonymizováno]. [příjmení] s tím, že dle konsiliárního vyšetření ze dne 18. 10. 2007 – echokardiografické vyšetření, provedené [anonymizováno] [příjmení], žalobce udával symptomy trvající ve smyslu dušnosti a únavnosti, přitom při orientačním vyšetření se jako dominantní nález ukazuje rozsáhlá porucha kinetiky v hrotové oblasti s postižením okolních segmentů přilehlých stěn a jedná se o rozsáhlou hypokinezi až akinesu a ložiskovou dyskinesu, kdy vzhledem k tomuto nálezu, který je v korelaci s EKG u žalobce zahájen management ak. STEMI, dále zpráva o konsiliárním vyšetření ze dne 18. 10. 2007 – interní kontrola uvádí, že žalobce se ráno necítil dobře, měl pocit krátkého dechu, na EKG dnes zjevná Pardeeho vlna ve svodech z levého prekordia, absentující na včerejším záznamu (přiloženo), Echokardiograficky – hypokinesa, laboratorně: KO Leuko 11,1 jinak nihil, troponin a myoglobin jsou nabrány, CRP 18 – 24, se závěrem, že se jedná o rozsáhlý AIM přední stěny, s elevací ST a echokardiografickým nálezem, aktuálně Clexan 0,8, Anopyrin 100 mg vzal ráno, vzhledem k absenci bolesti analgetika nepodána a se zřetelem k tomuto nálezu, který je v korelaci s EKG zahájen management ak. STEMI s medikací: Prestarium, Modurecit, Cancor, Anopyrin, kdy na konci zprávy je podepsán [celé jméno svědka].

7. Ze zdravotní dokumentace žalobce vedené [anonymizována tři slova] v [obec] (dále jen„ [anonymizována dvě slova] [obec]“) soud zejména zjistil, že dne 18. 10. 2007 byl žalobce převezen rychlou záchrannou službou z pracoviště žalované do [anonymizována dvě slova] [obec], dle zprávy označené jako příjem z 19. 10. 2007, byl žalobce s progredující dušností, bez AP s dg. STEMI přední stěny, byl indikován k urgentní SNG a byl indikován k urgentnímu CABG, přitom dle somatického nálezu je žalobce orientovaný, dobře spolupracující a subjektivně se cítí dobře; podle zprávy o hospitalizaci ze dne 29. 10. 2007, byl žalobce od 18. 10. 2007 do 29. 10. 2007 hospitalizován na [anonymizováno] chirurgické klinice [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec] s diagnózou pokračujícího infarktu myokardu přední stěny, ruptury srdeční stěny jako běžné komplikace následující infarkt myokardu, esenciální hypertenze, selhání levé komory, atrioventrikulární blokáda druhého stupně, s operační diagnózou – ICHS, st. p. IM a Incip. Ruptura anteroapikální LK s operačními výkony 19. 10. 2007 – Bypass aortocoronarius triplex ad RIA a Reinforcement anteroapikální stěny LK dakronovým patchem.

8. Ze zprávy ze dne 17. 10. 2007, označené jako Opis – konsiliární vyšetření – interní kontrola a podepsané [anonymizováno] [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že obsahuje zcela identické údaje, které jsou uvedené ve zprávě o konsiliárním vyšetření ze dne 18. 10. 2007 – interní kontrola.

9. Ze znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem [anonymizována tři slova] [část obce] [číslo] ze dne 10. 2. 2009 bylo zjištěno, a to k otázce správnosti diagnostiky, léčby, medikace a stanovení dalšího léčebného postupu dne 17. 10. 2007, zejména s ohledem na výsledky EKG vyšetření ze dne 17. 10. 2007, že nemocný měl pouze nespecifické obtíže bez bolestí na hrudi či dušnosti s tím, že křivka EKG je v dokumentaci popsána správně včetně interpretace, kdy se jedná o obraz subakutního či prodělaného infarktu myokardu s tím, že na křivce nejsou přítomny jednoznačné známky rozvíjejícího se akutního infarktu myokardu, přitom podaná a doporučená medikace odpovídá diagnóze stavu po prodělaném infarktu myokardu (subakutního či chronického) včetně časového sledu a typu doporučených vyšetření a pokud jde o určení změn na EKG ze dne 18. 10. 2007, oproti vyšetření ze dne 17. 10. 2007, svědčí pro akutní ischémii. Po doplnění znaleckého posudku dodatkem ze dne 10. 2. 2010 znalecký ústav uvedl, že po pečlivém prostudování zdravotnické dokumentace [anonymizována dvě slova] [obec] znalec dospěl k závěru, že skutkové podstaty uvedené v dokumentaci věcně i formálně zcela logicky navazují na dokumentaci z ošetření žalobce ze dne 17. 10. 2007 a 18. 10. 2007, jak je zaznamenáno v originální zdravotnické dokumentaci žalované, a potvrzují závěry znaleckého posudku [číslo] s tím, že lékařská péče byla poskytována bez prodlení, správně a v souladu se stanovenými postupy lege artis. Závěrem znalecký ústav uvedl, že čerpal z doplněné zdravotnické dokumentace a po pečlivém srovnání nových dokumentů s původní originální dokumentací, doplněné materiály nezakládají důvod k revizi původního znaleckého posudku, přičemž k Opisu ze dne 17. 10. 2007 znalecký ústav uvedl, že vykazuje všechny znaky kompilace formulací z originální lékařské zprávy ze dnů 17. 10. 2007 a 18. 10. 2007 a je tedy spíše výpisem z originální zdravotnické dokumentace a tudíž nepřináší žádnou novou skutkovou podstatu, na základě které by znalec dospěl k nutnosti revize svého vyjádření. Zároveň závěry znaleckého posudku potvrdil zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který uvedl, že vycházel ze zdravotní dokumentace žalobce a dále doplnil, že laboratorní vyšetření se indikuje v okamžiku, kdy je podezření na akutní infarkt myokardu, tak aby se akutní infarkt myokardu vyloučil, či potvrdil, kdy příznaky jsou bolest na hrudi, EKG - obraz akutního infarktu myokardu a v případě, že toto je, tak laboratorní vyšetření, které dokumentuje stupeň poškození srdečních buněk vyplavením látek do krve, přitom k EKG ze dne 17. 10. 2007 zástupce znaleckého ústavu uvedl, že se jedná o prodělaný infarkt myokardu s tím, že období prodělaného infarktu se nedá přesně určit, můžou to být měsíce, můžou to být roky s tím, že z obrazu ze dne 17. 10. 2007 se nejedná o akutní infarkt myokardu, přitom z tohoto záznamu není podezření na akutní infarkt myokardu a toto vyloučil, kdy v EKG ze dne 17. 10. 2007 je obraz jizvy po prodělaném infarktu myokardu přední stěny, přičemž pacient nemusel poznat, že infarkt myokardu prodělal. Pokud jde o 17. 10. 2007, zda lékař měl provést laboratorní vyšetření, uvedl, že uvedený lékař se choval adekvátně a obezřetně, když pacientovi byla nabídnuta hospitalizace a i vzhledem k absenci bolesti na hrudi. Pokud si lékař pozval pacienta druhý den na kontrolu na ECHO (ultrazvukové vyšetření srdce a katetrizaci - invazivní vyšetření věnčitých tepen), takto bylo dostatečné a léčba ze dne 17. 10. 2007 odpovídá léčbě stavu po prodělaném infarktu myokardu. Pokud jde o opis ze dne 17. 10. 2007, znalec uvedl, že se shoduje nápadně se zprávou ze dne 18. 10. 2007 s tím, že jde o jakýsi kompilát těchto dvou zpráv, přitom původní zdravotní dokumentace bez tohoto opisu na sebe logicky navazuje.

10. Z výslechu svědka [příjmení] [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že se žalobce dostavil k žalované počátkem října 2007 se zánětem v uchu, opakovaně mu svědek zdůrazňoval, že se musí dostavit ráno nalačno na standardní pobyt z důvodu diagnostiky, poté se žalobce dostavil 17. 10. 2007 s neurčitým obtížemi, kdy si stěžoval na únavu, špatný spánek a neuváděl žádné příznaky typu bolesti na hrudi, nebo vystřelování bolesti do levé ruky, tedy takové, které by odpovídaly infarktu, měl pouze zvýšený TK, proto se provedla klinické, laboratorní a EKG vyšetření a z těchto vyšetření vyplynulo, že klinické ani laboratorní výsledky infarktu neodpovídají, přitom EKG obraz odpovídal změnám na srdci, které proběhly před několika týdny. Žalobci vysvětlil, že nález na snímku EKG je staršího data, kdy tento nález svědčil o prodělaném infarktu. Od počátku převzetí do péče žalobce infarkt neprodělal, resp. opakovaná vyšetření EKG žádné známky v tomto směru nevykazovala, kdy při posledním pobytu u žalované dne 19. 4. 2007 bylo EKG v normě a změny, které byly na snímku EKG ze 17. 10. 2007 svědčily o tom, že žalobce prodělal infarkt staršího data. Klinické ani laboratorní výsledky vyšetření nebyly indikací k urgentnímu provedení koronarografie (zobrazení cévního řečiště na srdci), avšak svědek žalobci sdělil, že koronarografické vyšetření je třeba provést v intervalu několika dnů a toto vyšetření žalobci objednal na 18. 10. 2007 ve [anonymizována dvě slova] [část obce], posléze ve [anonymizováno] [obec] 17. 10. 2007 byl žalobce u žalované hospitalizován po dobu asi 5-6 hodin, sledoval se jeho stav, puls a TK se zlepšil. Žalobce byl informován o tom, že je potřeba udělat koronární vyšetření v rychlém režimu, které je připraveno na další den, stejně jako echo, které bylo na další den objednáno, a dále, že by bylo vhodné, aby u žalované do druhého dne setrval, i když prakticky už žádné potíže nemá, přesto se žalobce rozhodl jít domů, byl poučen, aby zachovával klidový režim, nekouřil, nechodil ani do lékárny, a proto mu byly nasáčkovány léky. K opisu ze dne 17. 10. 2007 svědek uvedl, že tato listina nebyla vyhotovena k tomuto datu, kdy skutečnosti v této zprávě uvedené pochází z následujícího dne 18. 10. 2007, přitom zpráva byla vyhotovena tak, že svědek otevřel zprávu ze dne 17. 10. 2007 s tím, že využil údaje na ní uvedené v záhlaví a pouze psal nový text a nedopatřením vytiskl zprávu zřejmě ve stresu a v časové tísni z důvodu vážného zdravotního stavu žalobce a rovněž v souvislosti s příjezdem rychlé záchranné služby s datem uvedeným chybně 17. 10. 2007 namísto 18. 10. 2007 a jako pracovní verze, která neměla vůbec opustit pracoviště žalované, odjela s rychlou záchrannou službou s tím, že pokud jde o opis, který má být správně datován 18. 10. 2007, tak novum v něm je EKG, novum je echokardiografie, novum jsou medikace, podané léky.

11. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že 17. 10. 2007 se o žalobce starala dle pokynů [anonymizováno] [celé jméno svědka] s tím, že žalobce dostal infuzní terapii a protože měl být tehdy propuštěn domů, na pokyn [anonymizováno] [celé jméno svědka] připravila léky, které žalobci předala a poučila jej o jejich užívání. Žalobce jí sdělil, že je pracovně zaneprázdněn a potřebuje odejít domů. Při předávání léků byl informován o tom, že na druhý den je objednán na EKG a [anonymizováno] [celé jméno svědka] mu doporučoval, aby zůstal, ale žalobce si to rozmyslel, neboť musel domů. Svědkyně nebyla přítomna tomu, když žalobce přišel do ordinace za doc. [celé jméno svědka] a měl si stěžovat na nějaké obtíže.

12. Z výslechu [anonymizováno] [příjmení] bylo zjištěno, že dne 18. 10. 2007 prováděl u žalobce echokardiografické vyšetření, a pokud jde o EKG ze dne 18. 10. 2007, byl v něm jednoznačný obraz, že se jedná o akutní STEMI, to jest akutní infarkt s elevacemi, a pokud jde o EKG ze dne 17. 10. 2007, nebyly tam změny, které by zakládaly indikaci k urychleným řešením a zakládaly indikaci laboratorního a echokardiografického vyšetření.

13. Z výslechu [anonymizováno] [příjmení] bylo zjištěno, že jako hlavní operatér, kardiochirurg, ve [anonymizována dvě slova] [obec] operoval žalobce dne 18. 10. 2007 s tím, že uvedl to, že viděl zdravotní dokumentaci, kterou přivezla rychlá záchranná služba se žalobcem, kde bylo EKG a jedna zpráva s tím, že EKG bylo ze 17. 10. 2007 a 18. 10. 2007, kdy zpráva byla označena datem 17. 10. 2007, ale ve zprávě bylo popsané EKG z 18. 10. 2007. K EKG ze 17. 10. 2007 svědek uvedl, že již na EKG ze 17. 10. 2007 byly patrné patologické změny a to, že se může jednat o počínající akutní infarkt myokardu nebo ischemii myokardu.

14. Z výslechu [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jako kardiochirurg asistoval u operace žalobce dne 18. 10. 2007. K EKG ze dne 17. 10. 2007 a 18. 10. 2007 uvedl, že vyšel z toho, co viděl na operačním stole, byl to několik dní starý infarkt myokardu a na to nový infarkt. Ke zprávě ze 17. 10. 2007 svědek uvedl, že byl prodělán akutní infarkt myokardu přední stěny a toto i vyplývá z EKG s tím, že ke křivce z EKG ze 17. 10. 2007 nejdříve svědek u jednání soudu dne 10. 6. 2011 uvedl, že pacient prodělává akutní infarkt myokardu, kdy se jedná o učebnicový příklad pro studenty, a následně při jednání soudu dne 23. 11. 2011 svědek ke stejné křivce z EKG ze 17. 10. 2007 uvedl, že nejde o učebnicový přiklad infarktu myokardu, který měli na operačním stole, ale jde o hrubě patologickou křivku, která ve spojitosti s tím, že pacient měl klinickou symptomatologii a předtím negativní EKG, dává obraz akutního koronárního syndromu. Dále svědek uvedl, že dne 17. 10. 2007 u [anonymizováno]. [celé jméno svědka] neměl žalobce karcinogenní šok a dne 18. 10. 2007 již karcinogenní šok měl. Svědek zároveň uvedl, že od roku 2007 žalobce nevyšetřoval, neboť je kardiochirurg a to je doména kardiologů.

15. Ze znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova], [číslo] ze dne 22. 10. 2012 bylo zjištěno, a to k otázce správnosti diagnostiky, léčby, medikace a stanovení dalšího léčebného postupu dne 17. 10. 2007, zejména s ohledem na výsledky EKG vyšetření ze dne 17. 10. 2007, a ve srovnání s dřívějšími vyšetřeními zaznamenanými ve zdravotní dokumentaci a anamnézou žalobce, že bylo žalovanou vedeno správně a na těchto postupech neshledali členové odborné komise pochybení, přitom EKG ze dne 24. 11. 2006 se oproti křivce ze dne 17. 10. 2007 liší velmi pravděpodobně prodělaným infarktem myokardu přední stěny staršího data od posledního vyšetření a nevykazuje známky akutního (čerstvého) infarktu myokardu s tím, že snímek EKG žalobce ze dne 18. 10. 2007 vykazuje známky akutního infarktu myokardu přední stěny, kdy s ohledem na porovnání hodnot naměřených při EKG dne 17. 10. 2007 a 18. 10. 2007 je zřejmé, že v mezidobí mezi těmito dvěma EKG záznamy došlo k akutizaci infarktu myokardu. Dále znalecký ústav uvedl, že při vyšetření žalobce dne 17. 10. 2007 nedošlo k pochybení žalované s tím, že operace, kterou žalobce podstoupil ve [anonymizováno], nebyla důsledkem nesprávného léčebného postupu žalované. Zároveň závěry znaleckého posudku potvrdil zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který při jednání soudu uvedl, že prostudoval celý soudní spis s tím, že na závěrech znaleckého posudku by nic neměnil. Ke křivce EKG ze 17. 10. 2007 uvedl, že mezi rokem 2006 až 2007 došlo k infarktu myokardu, ale na této křivce nejsou známky akutního infarktu myokardu. Pokud jde o vyšetření CKNB (kardioselektivní enzymy), neurčí, jak je infarkt myokardu starý. Dominantní změny určí pouze křivka na EKG. Pokud je akutní infarkt myokardu v řádu hodin, vypadala by křivka jako z měření ze dne 18. 10. 2007 a nikoli jako z měření ze dne 17. 10. 2007, kdy EKG ze 17. 10. 2007 vylučuje jednoznačně akutní infarkt myokardu u žalobce, přitom ošetřující lékař nijak nepochybil. Jen v případě, že by žalobce přišel s tím, že má extrémní bolesti, by prováděl vyšetření CKNB, a vzhledem k tomu, že na křivce EKG ze 17. 10. 2007 nemá akutnost, proto by i on poslal žalobce domů a objednal by ho na další vyšetření.

16. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že se dne 17. 10. 2007 ráno probudil a špatně dýchal, aby popadnul dech, musel se vyklánět ze střešního okna. Mezitím manželka volala [anonymizováno] [celé jméno svědka], kterému řekla, jaké má žalobce potíže, tedy že není schopný dýchat s tím, že má hlavu z okna a že má žalobce strach, že má infarkt. [anonymizováno] [celé jméno svědka] řekl, aby žalobce přijel. Žalobce jel okamžitě, do [anonymizováno] centra přijel sám za dvacet minut až půl hodiny. Žalobce sdělil [anonymizováno] [celé jméno svědka], že měl problém s dýcháním a velkou dušnost, že doma nebyl schopen dýchat, že se dusil a bolela ho ruka. Když došel do [anonymizováno] centra, nebylo mu úplně nejlépe, ale dýchací potíže již neměl, dýchání se zlepšilo. Žalobce se [anonymizováno] [celé jméno svědka] opakovaně ptal, zda nemůže mít infarkt. [anonymizována dvě slova] EKG a po jeho zhlédnutí řekl, že to nic není. Předtím si žalobce dne 4. 10. 2007 s [anonymizováno] [celé jméno svědka] dohodl preventivní prohlídku na den 18. 10. 2007. Dne 17. 10. 2007 po provedení vyšetření EKG [anonymizováno] [celé jméno svědka] sdělil žalobci, aby se dostavil 18. 10. 2007, že zavolá [anonymizováno] [příjmení], aby případně rozptýlil obavy žalobce a udělal echokardiografii. Dne 17. 10. 2007 [anonymizováno] [celé jméno svědka] žalobci žádné léky nepodal, ani nepředepsal, ani nenabídl hospitalizaci, pouze na den 18. 10. 2007 objednal další vyšetření. Žalobce si není jistý, zda dne 17. 10. 2007 bylo prováděno nějaké laboratorní vyšetření. Žalobce tedy dne 17. 10. 2007 odešel domů, následně dne 18. 10. 2007 ráno šel do práce a asi po 14. hodině se dostavil na plánované vyšetření do [anonymizováno] centra. [anonymizováno] [celé jméno svědka] žalobci udělal nové EKG, které už bylo s viditelným poškozením srdce s tím, že žalobce v klidu i po tomto zjištění odeslal k panu [anonymizováno] [příjmení] na chirurgii, a to z důvodu křečových žil, a zároveň ho [anonymizováno] [celé jméno svědka] již hospitalizoval. Potom, co byl žalobce ubytován na pokoji, přišel [anonymizováno] [celé jméno svědka] za žalobcem již s obavami a řekl, že se dostavil [anonymizováno] [příjmení] a že bude žalobce muset absolvovat nějaký zákrok. Poté žalobce podstoupil vyšetření echo u [anonymizováno] [příjmení] a po pár vteřinách se [anonymizováno] [příjmení] obrátil na [anonymizováno] [celé jméno svědka] a řekl mu, ať zavolá RZS. Poté, co bylo žalobci sděleno, že přijede RZS, začal mít opět problémy s dýcháním. Poté, co přijeli do [anonymizováno], se žalobce snažili nejdříve léčit nechirurgickým způsobem, ale následně mu řekli, že to není možné, že musí podstoupit operaci.

17. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 28. 10. 2016 vypracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], k otázce, zda byly u lékařských záznamů žalobce v období od 1. 1. 2007 do 31. 10. 2007 prováděny jakékoli změny po datu či času, ve kterém byly tyto záznamy originálně provedeny, a čeho se tyto změny konkrétně týkaly, zejména posouzení zpětných úprav záznamů ze dne 17. 10. 2007 a 18. 10. 2007, bylo zjištěno, že s daty pacienta bylo pracováno, a to i po uvedeném datu a času, ke kterým se jednotlivé záznamy vztahují. Znalec zmínil aktivitu ze 7. 5. 2008 vztahující se k uloženým záznamům v kartě pacienta ze dne 5. 10. 2007, a aktivitu ze 6. 5. 2008 vztahující se k záznamům z karty pacienta ke dni 18. 10. 2007. Při řešení otázky, čeho se tyto změny konkrétně týkají, narazil znalec na problematiku nedostatečně detailní dokumentace k SW PC Doktor, jako taktéž na problém interdisciplinární. Pro zodpovězení této části úkolu je potřeba dostupné údaje interpretovat jak s pomocí výrobce software, tak popř. s lékařem. Znalec při neznalosti kontextů sporu a vztahů v řešeném sporu nerealizoval domluvenou konzultaci u výrobce SW PC Doktor za účelem dalšího, hlubšího zkoumání souvztažnosti zjištěného. Tím znalec vyloučil možnost ovlivnění zúčastněných osob, kdy ovšem právě zástupci výrobce jsou pravděpodobně jediní, s jejichž přispěním lze případně přesněji zodpovědět, k jakým modifikacím došlo, v jaké časové ose a zda se dá ze systému zodpovědět, čeho se tyto změny konkrétně týkaly. Ke sdělení [anonymizováno] [celé jméno svědka], že pod časovým tlakem dne 18. 10. 2007 nejspíše převzal textaci z 17. 10. 2007 a při rychlém dotextování toho dne již nezměnil předchozí datum dokumentu, ze kterého vycházel, s tímto tvořeným záznamem operoval, kdy vytiskl pouze část či celou textaci konkrétní části zdravotní dokumentace, znalec v posudku uvedl, že testováním potvrdil tuto možnost, kdy lze jak tisknout pouze vybranou část textu, tak lze i vybranou část textu převzít a manipulovat s ní (kopírovat, vyjmout, vložit), např. vložit do rozpracované (dosud neuložené) části nového záznamu a zde ji tisknout, může tedy vzniknout tisk záznamu, který není (právě) uložen. Znalec [jméno] [příjmení] při jednání soudu ke znaleckému posudku dále uvedl, že nalezl záznamy [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v elektronickém systému s tím, že oproti datu a času, kdy měly být tyto záznamy vytvořeny, byly následně zaznamenány i změny, které byly provedeny později. U tohoto systému bylo možno určit pouze datum, čas a osobu, která poslední změnu provedla. Pouze čtení není v tomto systému zaznamenáváno, pouze pokud dojde k nějaké modifikaci, je toto zaznamenáno. Znalec uvedl, že nemohl určit, v jakém rozsahu byla modifikace provedena, kdy výrobce systému může mít nastavenou určitou funkcionalitu, kdy by bylo možno zjistit i data, která byla pořízena dříve a případně, v jakém rozsahu byla tato změněna a co konkrétně změněno bylo či vymazáno, ale nelze to určit s jistotou.

18. Z doplnění znaleckého posudku [číslo] ze dne 30. 8. 2018 vypracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] k posouzení otázky, zda a jakým způsobem a v jakém rozsahu byla konkrétně měněna data u lékařských záznamů v modulačním systému – software PC Doktor, bylo zjištěno, že lékařské záznamy byly v čase měněny, kdy u konkrétní zkoumané implementace programu PC Doktor nebyly aktivovány auditní operace, proto zjištěné změny záznamů nemusí odpovídat veškerým prováděným změnám v programu, stejně jako čas záznamů dle stanice či serveru v lokálním prostředí nemusí odpovídat objektivnímu časovému etalonu. Na dotaz, zda byla data měněna ze vzdáleného přístupu nebo z místní stanice, nelze dle znalce s ohledem na výměnu stanice lékaře a serveru již odpovědět. U jednání soudu znalec [příjmení] [celé jméno znalce] k doplnění znaleckého posudku dále uvedl, že s příslušnými záznamy uvedenými v posudkové části bylo nějakým způsobem manipulováno, například způsobem, že byl i tento záznam tištěn, lze tedy hovořit o změně záznamu. K záznamu uvedenému ve znaleckém posudku pod bodem [číslo], záznam z archivu [číslo] znalec uvedl, že pokud jde o záznamy z 6. 5. 2008, je možné porovnáním s listinným, tištěným záznamem založeným do spisu, zjistit, zda tam byla prováděna nějaká úprava [celé jméno svědka]. Pokud se jedná o podkapitolu [číslo], záznam z archivu ze dne 6. 5. 2008, pak je datum a čas, které jsou zde uvedeny, datum a čas, které eviduje tento systém přímo v datech archivu, kdy docházelo k záznamu předchozí verze, což znamená, že toto je nějaká předchozí verze konkrétního záznamu, kterou upravoval konkrétní uživatel, který je v systému evidován jako [celé jméno svědka] [anonymizována dvě slova], s tím, že v systému si zachoval předchozí verzi tohoto záznamu předtím, než byl nějakým způsobem dále modifikován. Dále znalec uvedl, že operací z pohledu softwarového inženýrství je myšlena činnost s daty či interakce programu s uživatelem, jakákoliv událost, jaká vede k pořízení, změně, uložení, tisknutí a další možné operace, což znamená plejády interakcí. Dále znalec uvedl, že co se týká jednotlivých jmen fyzických osob, které jsou uvedeny, tak znalec prováděl zkoumání jednotlivých počítačových záznamů v databázi, což znamená, že pokud jsou vidět názvy fyzických osob, které měly provádět nějaké operace nebo manipulace s programem, tak evidentně vychází z fyzických osob, které se takzvaně autentizovaly, což znamená, že se přihlásily do systému nějakým jménem a heslem, to samozřejmě není 100% jistotou, že opravdu tato osoba jednala. Znalec rovněž uvedl, že systém byl nainstalován v prostředí s relativně nízkou úrovní zabezpečení na starším druhu serveru, bez jednoznačné synchronizace s nějakým jednotným časovým etalonem, věrohodnost není na nejvyšší úrovni, co se týká jednotlivých záznamů.

19. Z doplnění znaleckého posudku [číslo] ze dne 21. 4. 2020 vypracovaného znaleckým ústavem – 1. [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizováno] [obec] bylo zjištěno, že pokud jde o podrobný popis křivky EKG žalobce ze dne 17. 10. 2007 a k vypořádání se s popisem stejné křivky EKG ze strany [anonymizováno] [příjmení] založeným do spisu žalobcem při ústním jednání dne 17. 5. 2019 a s popisem nejmenované kardioložky ve znění:„ sinus rytmus, jizva na spodní stěně + negativní T-STEMI spodní stěny spíše čerstvého data, elevace ST V1-V4 – obraz jizvy arteroseptální čerstvého data. Jednoznačný nález, aby byl pacient okamžitě odeslán na vyšší kardiologické pracoviště…“, znalecký ústav uvedl, že EKG křivka ze 17. 10. 2007: Sinusový rytmus, q II, III, a VF šíře do 0,04, jejich šířka i hloubka je stejná jako na EKG z 24. 11. 2006 – jde o srdeční osu 60 stupňů a nejde o obraz jizvy po prodělaném infarktu myokardu. Drobná r s obrazem rS ve svodech V1-V3 ve srovnání s EKG ze dne 24. 11. 2006 je zde úbytek amplitudy r kminu, což pravděpodobně vzniklo infarktem myokardu přední stěny staršího data (jde o analogii tvorby kmitu q). Intervaly PQ, QRS i QT jsou v normě. Nesignifikantní elevace odstupů ST úseků a ploše negativní vlny T ve svodech II, III, aVF nesplňují kritéria„ akutní“ elevace při akutním infarktu myokardu. Lehce zvýšené odstupy ST úseků bez napřímené elevace ST úseků ve svodech V1-V3 je obraz chronický (obraz je stejný jako na předchozích křivkách – např. 24. 11. 2006). Bifazická vlna T ve V4 a lehká deprese ST úseku s negativní T vlnou V5 – V6 – velmi pravděpodobně subendokardiální ischemie nejasného stáří. Závěr: EKG křivka ze 17. 10. 2007 vykazuje neakutní ischemické změny a velmi pravděpodobně prodělaný infarkt přední stěny staršího data. K popisu nejmenované kardioložky znalecký ústav uvedl, že její popis není správný, kdy sinus rytmus je správně; jizva na spodní stěně – není pravda, kdy q kmity ve svodech II, III, aVF jsou přítomny dlouhodobě a jsou způsobemy tzv. osou srdeční a nejsou obrazem prodělaného infarktu myokardu, který by byl prezentován jizvou (q kmity); negativní T-STEMI spodní stěny spíše čerstvého data – taková definice se v odborné terminologii nepoužívá. Nesignifikantní elevace odstupu ST ve svodech II, III a aVF nesplňují kritéria elevace při aktutní fázi infarktu myokardu s ST elevacemi (STEMI) – nelze souhlasit s tvrzením, že jde o„ negativní T-STEMI spodní stěny spíše čerstvého data“; elevace ST V1-V4 – obraz jizvy anteroseptální čerstvého data – není pravda. Elevované konkávní (prohnuté) odstupy ST V1-V4 jsou přítomny dlouhodobě a jde tedy o chronický obraz – stejný jako na předchozích křivkách (např. z 24. 11. 2006), nejde tedy o čerstvé změny. Ve svodech V1 – V4 lze detekovat malé r kmity, tedy nejsou přítomny q kmity, které by byly korelátem termínu„ obraz jizvy anteroseptální“. Popis nejmenované kardioložky dle znaleckého ústavu není správný i z důvodu, že neměla k dispozici všechny související informace, je třeba odmítnout její názor, že jde o„ jednoznačný nález, aby byl pacient okamžitě odeslán na vyšší kardiologické pracoviště…“. Znalecký ústav dále ve znaleckém posudku uvedl, že při obrazu akutního srdečního selhání při akutním koronárním syndromu lze předpokládat, že pacient bude výrazně zdůrazňovat dechové potíže a dá se očekávat i snížená hodnota saturace krve kyslíkem. Vzhledem k tomu, že dne 17. 10. 2007 se u žalobce nedají jednoznačně prokázat známky akutního srdečního selhání, dle EKG se nejednalo o akutní koronární syndrom, což podporují výsledky biochemických ukazatelů akutního infarktu myokardu vyšetřené z odběru krve dne 18. 10. 2007, neměly by být [příjmení] [jméno] kardiologické společnosti z roku 2006 vymahatelné. Znalecký ústav uvedl, že po zhodnocení všech podkladů a informací obsažených ve spise soudu lze konstatovat, že postupy při léčbě (péči o žalobce) byly de lege artis. Dále znalecký ústav uvedl, že pokud je úvaha, že dne 17. 10. 2007 se dle EKG obrazu jednalo o akutní infarkt myokardu, pak z kinetiky sérových koncentrací jednotlivých ukazatelů by měla být 18. 10. 2007 zvýšena přinejmenším většina těchto ukazatelů akutního infarktu. Vzhledem k tomu, že je zvýšen jen troponin, jehož koncentrace zůstávají zvýšeny po vzniku akutního infarktu myokardu nejdéle (5-14 dnů u troponinu versus 1 – 3 dny u ostatních), lze nepřímo usuzovat, že vznik infarktu myokardu je staršího data (více jak 2 dny dle normálních hodnot CK a CK BM) s doznívající zvýšenou hodnotou troponinu. Výsledky biochemických ukazatelů akutního infarktu myokardu vyšetřované z odběru krve dne 18. 10. 2007 podporují znalecký názor, že 17. 10. 2007 se nejednalo o akutní koronární syndrom.

20. Zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] u jednání soudu setrval na závěrech doplnění znaleckého posudku a dále doplnil, že když někdo hodnotí jenom jednotlivou křivku, interpretace může být různá, ale když jsou k dispozici pro srovnání staré křivky, tak jde udělat po srovnání závěr, jestli ta změna je čerstvá, nebo stará. Nejdůležitější je, když lze srovnat nějakou starou křivku u člověka, který nemá v daném okamžiku potíže, s danou křivkou. Důležité je porovnání křivky z minulosti, k posouzení, jestli je to čerstvé, nebo ne, se porovnává, jestli se v té křivce něco změnilo. Pokud jde o hodnocení EKG křivky ze dne 17. 10. 2007, které vypracoval prof. [příjmení] dne 18. 6. 2020 a které bylo zástupci znaleckého ústavu při jednání předloženo k vyjádření, zástupce znaleckého ústavu uvedl, že popis [anonymizováno] [příjmení] je v podstatě ve shodě s tím, co uváděl znalecký ústav v odpovědi na otázku č. 2 znaleckého posudku, nikterak se to neliší. Pokud se v hodnocení [anonymizováno] [příjmení] píše:„ inverze vln T, která by mohla svědčit pro ischemii v apikolaterální oblasti myokardu…“, zástupce znaleckého ústavu uvedl, že inverze vlny T neříká vůbec nic o tom, jestli je čerstvá, nebo ne, protože ta vlna T invertuje, čili otočí se do opačného směru a pak tam přetrvává několik dnů, nebo třeba i týdnů, a to nevyjadřuje akutnost stavu, to vyjadřuje chroničnost stavu. Dále uvedl, že pouze elevace úseku ST je jediná známka akutnosti na EKG křivce. Když se tepna uzavře a začíná probíhat infarktový proces, od toho okamžiku se elevuje ST úsek, elevace ST úseku je jediná známka akutnosti. Všechno ostatní se nevztahuje k akutnosti, to je jenom chronická nebo stará změna. Pro akutnost svědčí jenom elevace ST úseku. Pojmem čerstvá změna přitom rozumí jednu minutu až třeba 24 hodin. Od okamžiku, kdy se tepna ucpe, se na EKG začne objevovat elevace ST, což je známka akutnosti, a ta elevace ST trvá v rozmezí hodin a opadne cca za 24 hodin, u jednoho člověka to opadne dřív, u jednoho později. Akutnost infarktu se odehrává od toho okamžiku, kdy se tepna uzavře, čili od 0 minut nebo pár vteřin až do cca 24 hodin, pak ta elevace opadne a otočí se vlna T z pozitivity do negativity. Tento stav trvá třeba týdny i měsíce.

21. Dále k dotazu žalobce, zda by v případě, že by mu žalovaná odebrala vzorky krve na laboratorní vyšetření již dne 17. 10. 2007, došla na základě výsledku laboratorního vyšetření k závěru, že ta situace je vážná a že ho mají odeslat na vyšší kardiologické pracoviště, zástupce znaleckého ústavu uvedl, že si to nemyslí, že podle EKG křivky se nic akutního nezdálo, doplnění markerů se udělá tehdy, když křivka EKG vykazuje akutnost. Domnívá se, že kdyby to udělali den předtím, tak by to vůbec nic na tom rozhodnutí nezměnilo. Nemyslí si, že by žalobci měly být dne 17. 10. 2007 odebírány vzorky krve na laboratorní vyšetření, on osobně by je rovněž neodebíral. Dále k dotazu žalobce ohledně zvýšených hodnot troponinu zástupce znaleckého ústavu uvedl, že kdyby mu byly odebrány vzorky dne 17. 10. 2007, tak troponin bude pozitivní, což ale nic neříká o tom, jestli se má něco akutně udělat, protože je to stará změna podle EKG, tzn. několik dní stará, tedy natolik stará, že se nemusí postupovat radikálně, aby byla potřeba udělat okamžitě koronarografie a okamžitý zásah, žalobce s největší pravděpodobností prodělal infarkt 5 – 10 dnů před datem 18. 10. 2007.

22. Dále zástupce znaleckého ústavu k postupu žalované uvedl, že lékař popsal, že tam je ischemie a že indikuje včasnou koronarografii, přičemž včasná neznamená urgentní, tzn. nemusí být ihned, kdy lékař zorganizoval všechno tak, že měl žalobce přijít následující den, což je včasné, ani zástupce znaleckého ústavu nevidí nezbytnost toho, že by to nesneslo odkladu ani o minutu. Lékař pomýšlel, že tam ta ischemie je, ale není akutní a čerstvá, proto domlouval všechna vyšetření na následující den, až následující den pak měl žalobce akutní změny. Zástupce znaleckého ústavu dále k dotazu ohledně postupu lékaře uvedl, že by neudělal nic jiného, udělal by to stejně, nevidí jedinou známku akutnosti. [anonymizováno] [celé jméno svědka] psal, že žalobci udělal saturaci kyslíku, přičemž pokud se na dušnosti podílí nějaká zásadnější oběhová záležitost, která signalizuje, že krev nemá dostatečné prokrvení, tak pak ten stav té dušnosti je závažný, ale žalobce měl saturaci 96%, což je normální saturace zdravého člověka, nic nenasvědčovalo tomu, že by stav byl tak hrozivý, že by nesnesl odkladu. Oproti tomu, co se týče křivky z 18. 10. 2007, tam už byl nutný okamžitý zásah. K námitce žalobce, že znalecký ústav při zpracování znaleckých posudků vycházel pouze z dat žalované, ale nevycházel z výpovědi žalobce, zástupce znaleckého ústavu uvedl, že pro objektivní zhodnocení jsou podstatné EKG křivky, saturace a poslechový nález, znalecký ústav bral v potaz výpověď žalobce, ale musí ji dát do kontextu s tím, co má objektivně k dispozici, a na základě toho, co bylo napsáno od sestry a doktora, zástupce znaleckého ústavu uvedl, že by nedělal nic jiného než to, co udělali v [anonymizováno] centru. Dále uvedl, že není pravdou, že by neposuzoval žalobcovu dušnost, posuzoval ji, [anonymizována dvě slova] saturaci, která měla normální hodnotu 96%. Pokud je dušnost způsobená nějakou větší oběhovou změnou, tak saturace nebude normální, [anonymizováno] [celé jméno svědka] s informací žalobce, že je dušnější, pracoval, a udělal saturaci, která byla normální. Dále k dotazu žalobce ohledně formulace znalce, že„ lze předpokládat, že pacient bude výrazně zdůrazňovat dechové potíže“, kdy žalobce uvádí, že tyto zdůrazňoval a nikdo je nebral na vědomí, zástupce znaleckého ústavu uvedl, že pokud by žalobce [anonymizováno] [celé jméno svědka] neuvedl údaj, že je dušný, nevyšetřoval by saturaci kyslíkem.

23. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené svědecké výpovědi, účastnickou výpověď žalobce a listinné důkazy, zejména však o znalecké posudky znaleckých ústavů a výslechy jejich zástupců. Soud v souladu se zrušujícím rozhodnutím odvolacího soudu doplnil dokazování výslechem žalobce, znaleckým posudkem z oboru kybernetiky a doplněním znaleckého posudku z oboru zdravotnictví. Další dokazování již soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí si opatřil dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, přičemž vedení dalšího dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení a z tohoto důvodu soud zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování vypracováním revizního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, případně doplnění znaleckého posudku, neboť doplňovat dokazování dalším znaleckým posudkem se jevilo soudu jako nadbytečné, když soud měl k dispozici dva znalecké posudky znaleckých ústavů a dále doplnění znaleckého posudku, přičemž jejich závěry byly shodné a jednoznačné, soud přitom neměl pochybnosti o jejich závěrech, a to ani po vyslechnutí jejich zástupců, kteří se od závěrů uvedených ve znaleckých posudcích nijak neodchylovali.

24. Pokud jde o otázku diagnostiky, léčby, medikace a stanovení dalšího léčebného postupu dne 17. 10. 2007 v případě žalobce u žalované, soud se opřel zejména o závěry znaleckých posudků znaleckých ústavů a výslechy jejich zástupců, když znalecké ústavy měly k dispozici spisový materiál a zdravotní dokumentaci žalobce potřebou k zodpovězení položených otázek ze strany soudu, přitom jejichž závěry byly shodné a neměnné a zároveň i zástupci znaleckých ústavů u jednání soudu závěry znaleckých posudků nejen potvrdili, ale i při jednání soudu jejich závěry obhájili a soudem a účastníky položené otázky náležitě odůvodnili. Soud nevycházel ze svědecké výpovědi [anonymizováno]. [příjmení], který asistoval při operaci žalobce, pokud se vyjadřoval ke správnosti postupu léčby žalobce u žalované dne 17. 10. 2007, neboť byly v jeho výpovědi shledány rozpory zejména ke křivce z EKG ze 17. 10. 2007, kdy nejdříve svědek u jednání soudu dne 10. 6. 2011 uvedl, že pacient prodělává akutní infarkt myokardu s tím, že se jedná o učebnicový příklad pro studenty a následně při jednání soudu dne 23. 11. 2011 svědek ke stejné křivce z EKG ze 17. 10. 2007 uvedl, že nejde o učebnicový přiklad infarktu myokardu, který měli na operačním stole, ale jde o hrubě patologickou křiku, která ve spojitosti s tím, že pacient měl klinickou symptomatologii a předtím negativní EKG, dává obraz akutního koronárního syndromu a zároveň svědek uvedl, že od roku 2007 žalobce nevyšetřoval, neboť je kardiochirurg a to je doména kardiologů, kdy s tímto posledním tvrzením svědka je třeba souhlasit a zdůraznit, že znalecké ústavy specializaci na kardiologii, včetně jejich zástupců, měly a z tohoto důvodu soud ani nevycházel ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [příjmení], pokud jde o posouzení správnosti postupu léčby žalobce u žalované dne 17. 10. 2007, který operoval žalobce ve [anonymizována dvě slova] [obec] a k EKG ze 17. 10. 2007 uvedl, že již na EKG ze 17. 10. 2007 byly patrné patologické změny a to, že se může jednat o počínající akutní infarkt myokardu nebo ischemii myokardu, neboť se opět jedná o kardiochirurga a nikoliv kardiologa, který je předně schopen erudovaně vyhodnotit zdravotní stav žalobce a následný léčebný postup žalované v posuzovaném období. Soud dále k výše uvedenému uvádí, že na rozdíl od ošetřujících a operujících lékařů v inkriminované době, tj. 17. 10. 2007 a 18. 10. 2007, neměly znalecké ústavy k žalobci žádný vztah, neboť nebylo žádným způsobem prokázáno ani namítáno, že by byl žalobce v souvislosti se svým zdravotním stavem prodělaným v rozhodné době v jakémkoliv z těchto zdravotních ústavů či někým ze zástupců znaleckého ústavu léčen či ošetřován. Soud nemá důvod pochybovat o nestrannosti a nezávislosti uvedených znaleckých ústavů.

25. S poukazem na shora uvedené se soud zabýval tím, zda je na straně žalované dána odpovědnost dle ust. § 420 a § 415 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).

26. Podle § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

27. Pro to, aby na straně žalované byla dána odpovědnost za škodu dle ust. § 420 obč. zák., je nutné, aby byly splněny veškeré předpoklady odpovědnosti za škodu, tedy vznik škody, protiprávní jednání žalované, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalované a vznikem škody, výše škody a zavinění. V případě, že není v průběhu řízení prokázán byť jen jeden z výše uvedených předpokladů odpovědnosti za škodu, není možné podanému návrhu na náhradu škody vyhovět. Předpokladem vzniku obecné odpovědnosti za škodu podle § 420 odst. 1 obč. zák. je porušení právní povinnosti (protiprávní úkon), tj. jednání, které je v rozporu s objektivním právem (s právním řádem), dále vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody a presumované zavinění. Porušením právní povinnosti je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak fyzická (či právnická) osoba skutečně jednala (případně opomenula jednat), a tím jak jednat měla, aby dostála svým povinnostem.

28. S ohledem na to, že předmětem řízení byla náhrada újmy na zdraví, kterou měla žalobci způsobit žalovaná svým lékařským postupem, resp. opomenutím takového postupu, nechal soud ve věci vypracovat znalecké posudky k posouzení postupu žalované, když k tomu, aby soud mohl uzavřít, zda žalovaná při léčbě žalobce postupovala lege artis, je třeba odborných znalostí a schopností. Ze závěrů znaleckých posudků pak vyplývá, a to k otázce správnosti diagnostiky, léčby, medikace a stanovení dalšího léčebného postupu dne 17. 10. 2007 zejména s ohledem na výsledky EKG vyšetření ze dne 17. 10. 2007, že lékařská péče byla poskytována žalobci žalovanou bez prodlení, správně a v souladu se stanovenými postupy de lege artis (znalecký ústav - [anonymizována dvě slova] v [část obce]) a k otázce správnosti diagnostiky, léčby, medikace a stanovení dalšího léčebného postupu dne 17. 10. 2007 zejména s ohledem na výsledky EKG vyšetření ze dne 17. 10. 2007, a ve srovnání s dřívějšími vyšetřeními zaznamenanými ve zdravotní dokumentaci a anamnézou žalobce, že bylo žalovanou vedeno správně a na těchto postupech neshledali členové odborné komise pochybení (znalecký ústav - [celé jméno znalce], [ulice] fakulta). Rovněž tak další závěry znaleckých posudků neprokazují, že by žalovaná při léčbě žalobce postupovala v rozporu s dosud známými lékařskými postupy, tedy non lege artis. V této souvislosti je třeba poukázat i na závěry znaleckých posudků, že při vyšetření žalobce dne 17. 10. 2007 nedošlo k pochybení ze strany žalované, přitom operace, kterou žalobce podstoupil ve [anonymizováno], nebyla důsledkem nesprávného léčebného postupu žalované, když EKG ze dne 17. 10. 2007 je infarktem myokardu přední stěny staršího data a nevykazuje známky akutního infarktu myokardu s tím, že snímek EKG žalobce ze dne 18. 10. 2007 vykazuje známky akutního infarktu myokardu přední stěny.

29. Pokud žalobce namítal, že doc. [celé jméno svědka] měl provést i další vyšetření s ohledem na anamnézu žalobce, je třeba k tomuto uvést, a to o pět s odkazem na závěry znaleckých posudků a na vyjádření zástupce znaleckého ústavu, že při vyšetření žalobce dne 17. 10. 2007 nedošlo k pochybení ze strany žalované, přitom soud uvádí, že znalecké ústavy měly k dispozici veškerou zdravotní dokumentaci žalobce spolu s lékařskými zprávami tomuto datu předcházející, přičemž soud v této souvislosti nepochybuje o odbornosti uvedených znaleckých ústavů a o tom, jak tyto lékařské zprávy vyhodnotily v souvislosti s jejich učiněným závěrem, když k otázce soudu ve vztahu ke správnosti diagnostiky, léčby, medikace a stanovení dalšího léčebného postupu dne 17. 10. 2007 zejména s ohledem na výsledky EKG vyšetření ze dne 17. 10. 2007, znalecký ústav, [anonymizována tři slova] [část obce], uvedl, že lékařská péče byla poskytována žalobci žalovanou bez prodlení, správně a v souladu se stanovenými postupy lege artis, a znalecký ústav, [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] [obec], [ulice] fakulta, k otázce soudu, ve vztahu ke správnosti diagnostiky, léčby, medikace a stanovení dalšího léčebného postupu dne 17. 10. 2007, zejména s ohledem na výsledky EKG vyšetření ze dne 17. 10. 2007, a ve srovnání s dřívějšími vyšetřeními zaznamenanými ve zdravotní dokumentaci a anamnézou žalobce, že bylo žalovanou vedeno správně a na těchto postupech neshledali členové odborné komise pochybení.

30. Pokud žalobce uvádí, že sesterská dokumentace vedená žalovanou, uváděla, že žalobce se dostavil s akutními obtížemi bolesti na prsou a dušností, přitom nebylo prováděno vyšetření na enzymy, tak soud musí uvést, že v záznamu vypracovaném zdravotní sestrou [celé jméno svědkyně] ze 17. 10. 2007 v 11:35 je uvedeno, že klient přichází k akutní hospitalizaci pro tachykardii a pocit dušnosti, nikoliv s akutními obtížemi bolesti na prsou, přitom zástupce znaleckého ústavu [anonymizována tři slova] [část obce] uvedl, že laboratorní vyšetření se indikuje v okamžiku, kdy je podezření na akutní infarkt myokardu, tak aby se akutní infarkt myokardu vyloučil či potvrdil, kdy příznaky jsou bolest na hrudi, EKG - obraz akutního infarktu myokardu a v případě, že toto je, tak laboratorní vyšetření, které dokumentuje stupeň poškození srdečních buněk vyplavením látek do krve, přitom u EKG ze dne 17. 10. 2007 se jedná o prodělaný infarkt myokardu a nejedná se o akutní infarkt myokardu, rovněž tak zástupce znaleckého ústavu, [anonymizováno] [ulice] v [obec], [ulice] fakulta, uvedl, že vyšetření CKNB (kardioselektivní enzymy), neurčí, jak je infarkt myokardu starý, dominantní změny určí pouze křivka na EKG a pokud je akutní infarkt myokardu v řádu hodin, vypadala by křivka jako z měření ze dne 18. 10. 2007 a nikoli jako z měření ze dne 17. 10. 2007, kdy EKG ze dne 17. 10. 2007 vylučuje jednoznačně akutní infarkt myokardu u žalobce, přitom ošetřující lékař nijak nepochybil a jen v případě, že by žalobce přišel s tím, že má extrémní bolesti, by prováděl vyšetření CKNB, proto by žalobce poslal domů a objednal by ho na další vyšetření. Ze zdravotní dokumentace žalobce nevyplývá, že by se dostavil k žalované a uváděl bolest na hrudi, pokud jde o uváděnou sesterskou dokumentaci, ta uváděla, že žalobce přichází s tachykardii (zvýšená tepová frekvence) a pocitem dušnosti a pokud nebyly prováděny, resp. nebyly žalovanou zaznamenány laboratorní výsledky na kardioselektivní enzymy, nebylo to vzhledem k zaznamenané křivce EKG ze 17. 10. 2007 a absenci bolesti na hrudi u žalobce, dle závěrů znaleckých posudků znaleckých ústavů, resp. dle vyjádření jejich zástupců, třeba.

31. Na shora uvedených závěrech nic nezměnilo ani doplnění dokazování po zrušení dříve vydaného rozhodnutí. Výpověď žalobce je v zásadních bodech v souladu se skutkovým stavem zjištěným z ostatních provedených důkazů, kdy žalobce zejména potvrdil, že mu při vyšetření dne 17. 10. 2007 bylo provedeno měření EKG a že v době příchodu k žalované již netrpěl akutní dušností. Údaje uvedené žalobcem v jeho výpovědi přitom měl k dispozici rovněž znalecký ústav při vypracování doplnění znaleckého posudku, kdy ani přes některé odlišnosti v žalobcově popisu zdravotních problémů a průběhu vyšetření oproti údajům ve zdravotní dokumentaci a výpovědi doc. [celé jméno svědka] neshledal, že by žalovaná postupovala non lege artis. Naopak znalecký ústav dospěl i v doplnění znaleckého posudku k závěru o správnosti postupu žalované. Zástupce znaleckého ústavu se pak při jednání soudu detailně a přesvědčivě vyjádřil nejen k otázkám položeným v zadání znaleckého posudku, ale rovněž i k žalobcem předložené zprávě prof. [příjmení], který vyhodnotil žalobcovu křivku EKG ze dne 17. 10. 2007, kdy zástupce znaleckého ústavu dospěl k závěru, že popis prof. [příjmení] není v rozporu s tím, co uváděl znalecký ústav, přičemž navíc zdůraznil, že pro správné vyhodnocení křivky EKG je nutné ji porovnat se starší křivkou EKG tak, aby mohly být porovnány případné změny, což znalecký ústav oproti [anonymizováno] [příjmení] učinil. Zástupce znaleckého ústavu při jednání rovněž zodpověděl na veškeré dotazy žalobce a jeho právního zástupce, kdy opakovaně uvedl, že by v daném případě nepostupoval jinak než doc. [celé jméno svědka], neboť předmětná křivka EKG ze dne 17. 10. 2007 nevykazovala známky akutního infarktu myokardu. Zástupce znaleckého ústavu se rovněž vyjádřil k žalobcem uváděné dušnosti, kdy žalobce namítal, že doc. [celé jméno svědka] tuto nijak nezohlednil, k čemuž zástupce znaleckého ústavu uvedl, že doc. [celé jméno svědka] při vyšetření dne 17. 10. 2007 musel dušnost žalobce brát v potaz, protože jinak by nebyl důvod, aby žalobci měřil saturaci krve kyslíkem. Provedené měření přitom vykázalo normální hodnoty. Za této situace, kdy křivka EKG ze dne 17. 10. 2007 nevykazovala známky akutního infarktu, přitom dle zástupce znaleckého ústavu nebylo třeba provádět odběry krve. Zdravotní stav žalobce zjištěný jeho vyšetřením dne 17. 10. 2007 tak dle závěrů znaleckého ústavu nevyžadoval okamžitý zásah a postup doc. [celé jméno svědka], který objednal žalobce na další vyšetření následující den, považoval znalecký ústav za správný.

32. Pokud jde o tvrzení žalobce, že bylo manipulováno se zdravotní dokumentací žalobce vedenou u žalované, znaleckým zkoumáním z oboru kybernetiky sice byla zjištěna manipulace s lékařskou dokumentací žalobce, nicméně software užívaný žalovanou jako modifikaci zaznamenává i takové operace, jako je např. tisk dokumentu. Ze znaleckého posudku a jeho doplnění přitom nebylo zjištěno, že by do zdravotnické dokumentace žalobce bylo zasahováno takovým způsobem, který by představoval úpravy obsahu lékařských zpráv, zejména pak zpráv ze dne 17. 10. 2007 a 18. 10. 2007. Pokud jde o lékařské zprávy ze dne 17. 10. 2007, kdy jedna je označena jako Opis, v řízení bylo prokázáno, že tato listina nebyla vyhotovena k tomuto datu, kdy skutečnosti v této zprávě uvedené pochází z následujícího dne, tj. 18. 10. 2007, neboť obsahuje stejné údaje uvedené ve zprávě z 18. 10. 2007, kdy nové skutečnosti oproti původní zprávě ze 17. 10. 2007 jsou echokardiografie, medikace a podané léky, jak uvedl nejen [anonymizováno] [celé jméno svědka], ale i znalecký ústav [anonymizována dvě slova] v [část obce] a jeho zástupce, který k opisu ze dne 17. 10. 2007 uvedl, že se shoduje nápadně se zprávou ze dne 18. 10. 2007 s tím, že jde o jakýsi kompilát těchto dvou zpráv, přitom původní zdravotní dokumentace bez tohoto opisu na sebe logicky navazuje a stejně tak svědek [příjmení] [příjmení], kardiochirurg [anonymizováno] v [obec] uvedl, že viděl zdravotní dokumentaci žalobce, kterou přivezla rychlá záchranná služba, kde bylo EKG a jedna zpráva s tím, že EKG bylo ze 17. 10. 2007 a 18. 10. 2007, kdy zpráva byla označena datem 17. 10. 2007, ale ve zprávě bylo popsané EKG z 18. 10. 2007. Jedná se tak o zřejmý a vysvětlitelný omyl ošetřujícího lékaře, kdy doc. [celé jméno svědka] došlo k označení zprávy z 18. 10. 2007 datem 17. 10. 2007.

33. V kontextu s výše uvedeným pak není pro posouzení věci podstatné, zda žalovaná provedla, resp. zaznamenala laboratorní výsledky na kardioselektivní enzymy, neboť i přes absenci této skutečnosti znalci uzavřeli, že žalovaná při ošetřování žalobce ve dnech 17. 10. 2007 a 18. 10. 2007, postupovala správně, tedy lege artis, kdy jednoznačnou příčinu následných zdravotních problémů žalobce, které by byly v příčinné souvislosti s léčebným postupem žalované, neuvedli, resp. vyloučili.

34. Provedeným dokazováním tak bylo vyvráceno tvrzení žalobce, že již dne 17. 10. 2007 u žalobce probíhal akutní infarkt myokardu a v důsledku chybného vyhodnocení křivky EKG došlo k prodlení s poskytnutím péče na specializovaném pracovišti.

35. S poukazem na shora uvedené tak soud uzavřel, že žalovaná při ošetřování a léčbě žalobce postupovala lege artis, rovněž nebyla prokázána příčinná souvislost mezi žalobcem tvrzeným protiprávním jednáním žalované a jeho následnými zdravotními komplikacemi, a není tak dána odpovědnost žalované za škodu dle ust. § 420 občanského zákoníku.

36. Žalovaná provedeným dokazováním vyvrátila žalobcem uvedená skutková tvrzení a prokázala, že v případě vyšetření žalobce v rozhodném období postupovala s dostatečnou mírou pečlivosti a obezřetnosti a řádně vyhodnotila možné postupy při léčbě žalobce a není tak dána odpovědnost žalované ani ve smyslu ust. § 415 obč. zák., které stanoví, že každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí, neboť touto prevenční povinností se rozumí běžná míra opatrnosti, nejde o bezbřehou povinnost předvídat a předejít veškerým škodám v budoucnu a nelze tedy ani po žalované rozumně požadovat, aby předpokládala a předvídala, že žalobce po vyšetření jejím lékařem dne 17. 10. 2007, jehož postup byl shledán lege artis, prodělá následující den, tj. 18. 10. 2007 akutní infarkt myokardu.

37. Ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl, aniž se blíže zabýval výší žalobcem požadovaného nároku, a to pro nadbytečnost, neboť v případě, pokud není soudem shledána odpovědnost žalované k náhradě škody z důvodů nenaplnění základních atributů odpovědnosti za škodu a není tak dán základ žalobního nároku, není třeba se zabývat event. výší žalobcem uplatněné škody a tím, zda byly splněny i další předpoklady odpovědnosti za škodu.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 448 664 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 5 000 000 Kč sestávající z částky 28 300 Kč za každý ze 4 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; vyjádření k žalobě ze dne 14. 6. 2008; vyjádření ze dne 17. 10. 2008; účast na jednání před soudem dne 20. 11. 2008), dále po částečném zpětvzetí z tarifní hodnoty ve výši 2 280 000 Kč sestávající z částky 17 420 Kč za každý ze 14 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření ze dne 31. 3. 2010, účast na jednání před soudem dne 12. 11. 2010, účast na jednání před soudem dne 23. 3. 2011, účast na jednání před soudem dne 10. 6. 2011, účast na jednání před soudem dne 23. 11. 2011, účast na jednání před soudem dne 25. 1. 2012, vyjádření ze dne 28. 2. 2012, účast na jednání před soudem dne 22. 1. 2014, účast na jednání před soudem dne 19. 2. 2014, účast na jednání před soudem dne 28. 2. 2014, vyjádření k odvolání, účast na jednání před odvolacím soudem dne 18. 9. 2014, účast na jednání před soudem dne 17. 4. 2015, účast na jednání před soudem dne 9. 6. 2017), dále po částečném zpětvzetí z tarifní hodnoty ve výši 1 000 000 Kč sestávající z částky 12 300 Kč za každý ze 6 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání před soudem dne 17. 5. 2019, účast na jednání před soudem dne 18. 11. 2020, účast na jednání před soudem dne 3. 12. 2021, účast na jednání před soudem dne 21. 2. 2022, účast na jednání před soudem dne 13. 5. 2022, závěrečný návrh), včetně 24 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a u úkonů provedených po převzetí právního zastoupení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 50 400 Kč ve výši 10 584 Kč. Pokud jde o návrh žalobce, aby v případě zamítnutí žaloby nebyla žalované přiznána náhrada nákladů řízení, soud neshledal k postupu dle § 150 o. s. ř. žádný důvod, neboť má za to, že ve věci nejsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, kdy se soud s ohledem na závěry vyplývající z provedeného dokazování neztotožňuje s názorem žalobce, že byla prokázána mnohá pochybení žalované, která dle žalobce odůvodňují nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované.

39. Státu vznikly náklady související s vypracováním znaleckých posudků, tyto náklady po odečtení záloh na provedení důkazu činily celkem 51 356,65 Kč, kdy dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, přitom v projednávané věci měla žalovaná ve věci plný úspěch, soud proto uložil povinnost k náhradě nákladů řízení žalobci a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

40. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění v případě výroku II. pak dle § 149 odst. 1 o. s. ř.