15 C 138/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 95 374 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobce uzavřel s žalovanou dne , datum, pojistnou smlouvu o životním pojištění , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, (dále jen „pojistná smlouva“), jejíž součástí byly i Všeobecné pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob označené jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „VPP“) a Zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění označené jako ZPP IŽP , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „ZPP“). Pojištění zaniklo k datu , datum, . V souvislosti se zánikem pojištění vyplatila žalovaná žalobci odkupné ve výši , částka, . Žalobce uhradil žalované za dobu trvání pojištění pojistné v celkové výši , částka, . Žalobce se domáhá po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, , tj. rozdílu mezi uhrazeným pojistným a poskytnutým plněním, a to z důvodu neplatnosti smlouvy. Pojistné plnění je konstruováno pomocí aktuální hodnoty podílového účtu pojistníka. Podílový účet pojistníka je v průběhu pojištění snižován o různé poplatky a náklady. Konkrétní výše některých z nich však ze smluvních dokumentů nevyplývá. Žalobce je přesvědčen, že pojistná smlouva je neplatná z důvodu nepřiměřenosti a neurčitosti ujednání o rozsahu pojistného plnění, když žalobce neměl možnost zjistit konkrétní výši poplatků a nákladů, a tedy ani konkrétní částku, o kterou bude podílový účet pojistníka či hodnota samotného fondu snížena. Žalobce poukázal na ujednání čl. 12 odst. 1 ZPP týkající se snižování podílového účtu pojistníka o rizikové pojistné, kdy v žádném dokumentu, který je součástí pojistné smlouvy, není konkretizována výše rizikového pojistného; dále na ujednání článku 12 odst. 4 ZPP, podle kterého hodnotu podílového účtu pojistníka může pojistitel snížit o další technické poplatky související se správou pojistné smlouvy, kdy v žádném dokumentu, který je součástí pojistné smlouvy, není konkretizována výše dalších technických poplatků; dále na ujednání článku 14 odst. 1 ZPP, podle kterého je pojistitel oprávněn odečítat z hodnoty fondu náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu, které jsou spotřebiteli zcela neznámé a jejichž výše je tak zcela na vůli pojistitele; dále na ujednání článku 14 odst. 5 ZPP, podle kterého je pojistitel oprávněn odečítat z hodnoty fondu výdaje související s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu, kdy jejich dopad na hodnotu podílových jednotek je pro běžného spotřebitele nezjistitelný a jeho výše je zcela na vůli pojistitele.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že již při uzavření měl žalobce k dispozici veškeré relevantní podklady, především pak Všeobecné pojistné podmínky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen "VPP"), Zvláštní pojistné podmínky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen "ZPP") a informaci pro klienta, ze kterých mohl dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost Pojistné smlouvy a měl tak možnost dovolat se včas údajné neplatnosti. Žalobce se o údajném bezdůvodném obohacení mohl dozvědět již při první platbě pojistného, neboť již v okamžiku uzavření Pojistné smlouvy měl k dispozici veškeré informace, ze kterých mohl dovodit tvrzenou neplatnost Pojistné smlouvy. Po uzavření Pojistné smlouvy byla navíc žalobce o vývoji Pojistné smlouvy pravidelně informován prostřednictvím výpisů z podílového účtu. Tyto výpisy obsahovaly i informaci o výši částky uhrazené na rizikové pojistné a na počáteční a správní náklady za daný rok. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že žalobce měl prokazatelně pochybnost o pojistné smlouvě již v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy zaslal žalované první výzvu k objasnění stavu pojistné smlouvy a současně požádal o případné ukončení pojistné smlouvy od počátku a vrácení veškerého plnění. V návaznosti na tuto výzvu zaslala žalovaná žalobci informační dopis ze dne , datum, , kterým byl žalobce opakovaně informován o stavu pojistné smlouvy a strhávaných částkách. Následně se žalobce opakovaně obrátil na žalovanou ještě e-maily ze dne , datum, a ze dne , datum, , v návaznosti na které byl vždy žalobci zaslán dopis s požadovanými informacemi. Dne , datum, pak žalobce dokonce zahájil řízení před finančním arbitrem, v rámci kterého se domáhal určení neplatnosti pojistné smlouvy a vydání bezdůvodného obohacení. Následně vzal žalobce dne , datum, tento svůj návrh zpět. Řízení tedy bylo zastaveno usnesením ze dne , datum, . Žalovaná tak vznesla námitku promlčení ve vztahu k pojistnému zaplacenému více než dva roky před podáním žaloby. Při aplikaci promlčecí doby dle § 107 odst. 1 SOZ je částka vyplacená žalovanou vyšší než částka zaplacená žalobkyní. Z toho důvodu žalobce nemá nárok na vydání jakéhokoli bezdůvodného obohacení. Žalobce podal žalobu dne , datum, , promlčená jsou proto dle § 107 odst. 1 SOZ plnění provedená přede dnem , datum, . Žalovaná proto uplatňuje námitku započtení, a to tak, že tímto započítává pohledávku ve výši , částka, poskytnutou žalobci dne , datum, jako odkupné, a to proti pohledávce žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, resp. nepromlčené části plateb pojistného uhrazeného žalobcem za období posledních , Anonymizováno, let před podáním žaloby. Nepromlčené a vymahatelné pohledávky žalované jsou tudíž vyšší než nepromlčené a vymahatelné pohledávky žalobce, a žalobce proto nemá nárok na vydání jakéhokoli bezdůvodného obohacení. Pokud jde o žalobcem namítanou neplatnost pojistné smlouvy, žalovaná jakékoli důvody neplatnosti pojistné smlouvy odmítá, pojistná smlouva byla uzavřena řádně a platně a nedošlo k žádnému porušení zákona. Žalovaná proto navrhla žalobu zamítnout.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

4. Z pojistné smlouvy číslo , hodnota, ze dne , datum, , pojistky k pojistné smlouvě číslo , hodnota, a Všeobecných pojistných podmínek , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že žalobce uzavřel pojistnou smlouvu o životním pojištění se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .

5. Ze Zvláštních pojistných podmínek pro investiční životní pojištění , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „ZPP“) soud zjistil, že v čl. 12 odst. 1 ZPP bylo ujednáno, že pojistitel snižuje každý měsíc podílový účet pojistníka o rizikové pojistné za rizika sjednaná v pojistné smlouvě. V čl. 12 odst. 2 ZPP bylo dále ujednáno, že za účelem krytí nákladů souvisejících s uzavřením pojistné smlouvy (dále jen „počáteční náklady“) sráží pojistitel u pojištění s běžným pojistným na konci každého pojistného roku pojistitelem stanovené procento počátečních jednotek z celkového množství počátečních jednotek, a to do konce pojistné doby, nejvýše však po dobu stanovenou pojistitelem. V čl. 12 odst. 4 ZPP bylo ujednáno, že hodnotu podílového účtu pojistníka může pojistitel snížit o další technické poplatky související se správou pojistné smlouvy.

6. Z výpisů z podílového účtu ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, bylo zjištěno, že žalovaná pravidelně informovala žalobce o průběhu pojištění.

7. Z potvrzení o úhradách z účtu společnosti , právnická osoba, . a z potvrzení o úhradách z účtu žalobce byly zjištěny jednotlivé platby pojistného zaplacené žalobcem.

8. Z objasnění stavu investiční životní pojistky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce požádal žalovanou o objasnění stavu pojistné smlouvy a současně požádal o případné ukončení pojistné smlouvy od počátku a vrácení veškerého plnění.

9. Z odpovědi na stížnost ze dne , datum, bylo zjištěno, že v návaznosti na shora uvedenou žádost žalobce zaslala žalovaná žalobci informační dopis ze dne , datum, , kterým byl žalobce opakovaně informován o stavu pojistné smlouvy a strhávaných částkách.

10. Z e-mailů ze dne , datum, a , datum, a z dopisů ze dne , datum, a , datum, bylo zjištěno, že se žalobce opakovaně obrátil na žalovanou ještě e-maily, v návaznosti na které byl vždy žalobci zaslán dopis s požadovanými informacemi.

11. Z návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem ze dne , datum, , doplnění návrhu ze dne , datum, , předběžného právního posouzení finančního arbitra č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, a usnesení finančního arbitra ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že dne , datum, žalobce zahájil řízení před finančním arbitrem, v rámci kterého napadal předmětnou pojistnou smlouvu, přičemž řízení bylo pro zpětvzetí návrhu následně zastaveno usnesením ze dne , datum, .

12. Z ukončení pojištění ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce předmětnou smlouvu vypověděl.

13. Z odkupu životního pojištění ze dne , datum, bylo zjištěno, že po výpovědi smlouvy bylo žalobci žalovanou vyplaceno odkupné ve výši , částka, .

14. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, .

15. Z vyjádření žalované k předžalobní výzvě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná žalobci sdělila, že neshledala pochybení při uzavření smlouvy, z toho důvodu nepovažuje požadavek žalobce na vydání předmětné částky za oprávněný.

16. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, kdy další provedené důkazy nejsou pro posouzení věci podstatné, soud je proto v odůvodnění rozhodnutí neuváděl. Další navrhované důkazy pak soud pro nadbytečnost neprováděl a ostatní důkazní návrhy zamítl, kdy soud má za to, že skutkový stav byl výše uvedenými důkazy dostatečně objasněn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

17. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.

18. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

20. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“) nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.

21. Podle § 4 odst. 4 a 5 zákona o pojistné smlouvě součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

22. Podle ustanovení § 37 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném v rozhodném období (dále jen „obč. zák“) právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

23. Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

24. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

25. Podle ustanovení § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

26. Podle ustanovení § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

27. Soud se zabýval platností pojistné smlouvy, kdy dospěl k závěru, že smlouva neobsahuje konkrétní, dostatečně určitá ujednání o výši rizikového pojistného, počátečních a správních nákladů. Smlouva neobsahuje konkrétní, dostatečně určitá ujednání o pojistném plnění, které je vymezeno pomocí aktuální hodnoty podílového účtu, kdy v pojistné smlouvě nikde není definováno, jakou částku pojistník alokuje do počátečních podílových jednotek. Z pojistné smlouvy ani žádného jiného dokumentu, který je její součástí, nevyplývá, jaká část pojistného má být určena na tvorbu podílových jednotek. V pojistné smlouvě není určitým způsobem sjednáno, jaká část běžného pojistného bude určena na tvorbu počátečních jednotek, není tedy zřejmé, jaké množství počátečních podílových jednotek bude na podílovém účtu pojistníka v konkrétní dobu. Proto má soud za neurčité rovněž ujednání o pojistném plnění, které je konstruováno na základě hodnoty podílového účtu, jehož hodnota není s ohledem na neurčitost počátečních a akumulačních podílových jednotek stanovitelná. Soud má za to, že shora uvedená skutečnost sama o sobě postačuje pro závěr, že pojistná smlouva je absolutně neplatná jako celek, neboť jde o zásadní ujednání.

28. Žalobce dle této neplatné pojistné smlouvy platil pojistné a na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení podle § 451 odst. 2 obč. zák., jež tvoří žalobcem zaplacené částky pojistného. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. U každé jednotlivé platby pojistného běží samostatná promlčecí lhůta. Soud je přesvědčen, že v posuzovaném případě skutkové okolnosti, z nichž je dovozována absolutní neplatnost sjednané pojistné smlouvy, musely být žalobci známy již v okamžiku uzavření této smlouvy, neboť se jedná o neplatnost spočívající v textu samotné pojistné smlouvy, jejíž obsah a skutečnosti vedoucí k jejímu uzavření žalobce znal nejpozději v době jejího podpisu. Neplatnost pojistné smlouvy nezaložila žádná další skutečnost, která vznikla, či se stala seznatelnou až po uzavření pojistné smlouvy. Žalobce měl a mohl vědět o neplatnosti pojistné smlouvy ihned v okamžiku jejího podpisu a tedy i při každé platbě pojistného tak měl a mohl vědět, že zde není platný důvod poskytovat plnění, rovněž věděl, komu takové plnění poskytoval a v jaké výši, tj. komu vzniklo na jeho úkor bezdůvodné obohacení a v jaké výši. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého placením pojistného žalobcem je tak rozhodný okamžik, kdy žalobce hradil jednotlivé úhrady pojistného. Počátek subjektivní dvouleté promlčecí lhůty tak začal ohledně každé platby pojistného běžet jeho zaplacením, neboť žalobce ke dni podpisu pojistné smlouvy znal obsah pojistné smlouvy, znal rozhodné skutkové okolnosti a měl možnost zjistit, že se žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatila a začala mu tak běžet promlčecí lhůta. Rovněž nelze pominout, že žalobce byl o způsobu nakládání s hrazeným pojistným v průběhu trvání pojistného vztahu pravidelně informován prostřednictvím každoročních výpisů z podílového účtu. Ovšem ani v případě, že by nebylo možno dospět k výše uvedenému závěru o počátku plynutí promlčecí lhůty, soud má za to, že za nejpozdější okamžik počátku plynutí subjektivní promlčecí lhůty je třeba považovat okamžik, kdy podal návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem. Žalobce tak nabyl vědomost o bezdůvodném obohacení nejpozději dnem , datum, , kdy je zřejmé, že nejpozději k tomuto okamžiku byly žalobci známy okolnosti, z nichž lze na bezdůvodné obohacení usoudit, neboť v návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem a v jeho následném doplnění ze dne , datum, namítal, že se pojišťovna neoprávněně obohacuje na úkor žalobce, nesouhlasí s účtovanou výší nákladů a požaduje zrušení smlouvy od počátku a vrácení zaplaceného pojistného přijatého žalovanou na základě uzavřené pojistné smlouvy. Soud má proto za to, že i kdyby nebylo možno dojít k závěru, že žalobce měl a mohl vědět o důvodech neplatnosti již samotným podpisem smlouvy, žalobce se dozvěděl o skutečném stavu svého investičního pojištění na základě shora uvedených výpisů z podílového účtu a informací, které ke své žádosti obdržel od žalované, přičemž nejpozději začala subjektivní promlčecí lhůta běžet dnem, kterým je datován návrh žalobce na zahájením řízení před finančním arbitrem.

29. Soud neshledal důvodnou ani námitku žalobce ohledně nemravnosti námitky promlčení vznesené žalovanou. Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000). Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by námitka promlčení byla projevem zneužití práva na úkor žalobce, žalobci nebylo žádným způsobem bráněno nebo znemožňováno uplatnění jeho práva, bylo pouze na žalobci, kdy svá práva bude uplatňovat, a pokud nechal marně plynout promlčecí lhůtu, není v rozporu s dobrými mravy, pokud žalovaná v průběhu řízení tuto námitku vznesla.

30. Žalobce podal žalobu dne , datum, . Nepromlčeny jsou tak pouze platby pojistného, které žalobce uhradil v období dvou let před podáním žaloby, tedy v období od , datum, do , datum, . Vhledem k tomu, že žalovaná vznesla námitku promlčení, soud uzavírá, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ve výši přesahující částku zaplacenou za shora uvedené období je již promlčen. Vypořádání vzájemných plnění je nutno provést pouze v rámci dosud nepromlčených plnění. Vzhledem k tomu, že žalovanou zaplacená částka , částka, vyplacená jako odkupné převyšuje nepromlčenou část žalobcem uplatněného nároku, byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, .

32. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění pak dle § 149 odst. 1 o. s. ř.