15 C 182/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr Radkem Paclíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 7 096 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 7 096 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 096 Kč od 22. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10% se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 5. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 7 096 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou prostřednictvím cestovní agentury [název agentury] uzavřela smlouvu o zájezdu (rezervační [číslo]), jejímž předmětem byl zájezd do hotelu [název hotelu], a to na termín od 13. 3. 2020 do 18. 3. 2020. Součástí zájezdu byla letecká doprava s udaným časem odletu z [anonymizováno] dne 18. 3. 2020 v 18.30 hod. V průběhu trvání zájezdu však byl čas odletu posunut na 9.00 hod. Žalobkyni se tak v důsledku posunu odletu pobyt v cílové destinaci fakticky zkrátil o jeden den a dne 18. 3. 2020 nemohla čerpat zaplacený pobyt v hotelu a zaplacenou stravu odpovídající tomuto dni. Žalobkyně dále zdůraznila, že čas odletu nebyl uveden jako přibližný, smlouva o zájezdu byla uzavřena jen několik málo dní před jeho konáním, kdy žalobkyně důvodně očekávala, že se udaný čas odletu z cílové destinace měnit nebude a má tak právo na slevu z ceny zájezdu. S ohledem na to, že obsahem zájezdu bylo celkem pět dní pobytu v cílové destinaci a byl fakticky zkrácen o jeden den, požadovala žalobkyně slevu ve výši jedné pětiny zaplacené ceny zájezdu, tj. částku 7 096 Kč. Žalobkyně rovněž uvedla, že u žalované zájezd reklamovala, přitom žalovaná ve svém vyjádření ze dne 17 4. 2020 odkázala na všeobecné informace, které jsou nedílnou součástí každé smlouvy. Poukazem na tento dokument však dle žalobkyně nelze derogovat zákonná ustanovení a odchýlit se od nich v neprospěch spotřebitele. Vyjádření žalované se tak zcela míjí s důvody, pro něž žalobkyně zájezd reklamovala.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že v termínu, v němž se uskutečnil zájezd, docházelo k náhlým a nepředvídatelným změnám v souvislosti s propuknutím celosvětové pandemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV 2 (dále jen„ Covid“) a v souvislosti s opatřeními v návaznosti na Covid vydanými jednotlivými státy napříč celým světem. V souvislosti s přijatými opatřeními zrušila společnost [aerolinie 1], která měla dle Smlouvy zajišťovat leteckou přepravu, s účinností ke dni 17. 3. 2020 veškeré lety mezi [anonymizováno] a [anonymizováno], a to v obou směrech. Tímto opatřením byl zrušen mimo jiné i let žalobkyně z [anonymizováno] do [anonymizováno], přičemž odlet se měl dle smlouvy uskutečnit dne 18. 3. 2020 v 17:15 hod., přitom žalovaná byla připravena plnění dle smlouvy poskytnout v plném rozsahu, přičemž ke zrušení daného letu došlo v souvislosti s působením vyšší moci, kdy žalovaná neměla možnost vzniklou situaci jakýmkoli způsobem předvídat nebo ovlivnit. V souvislosti se zrušením uvedeného letu zajistila žalovaná žalobkyni náhradní let s odletem dne 18. 3. 2020 v 9:15 hod., a to se [aerolinie 2]. V období odletu žalované dle smlouvy, tj. dne 18. 3. 2020, docházelo k přijímání opatření směřujícím k omezování volného pohybu osob a plošnému uzavírání státních hranic, jakož i dalších opatření směřujících k omezení šíření Covid. Žalovaná zajistila ve vzniklé situaci i přes značnou vytíženost zbývajících letových spojů neprodleně žalobkyni náhradní let, když v daném případě odlet nastal tentýž den osm (8) hodin před původním orientačním termínem odletu uvedeným ve smlouvě. Žalobkyně se díky pohotovému jednání žalované byla schopna vrátit ve sjednaném termínu na území České republiky, a to v době nouzového stavu. V případě, že by žalovaná náhradní let nezajistila, resp. by za prioritu považovala zachování času odletu, hrozilo žalobkyni reálné riziko nemožnosti dopravit se zpět na území České republiky, přičemž v souvislosti s pobytem v [anonymizováno] by žalobkyni vznikaly nepředvídatelné náklady na stravu a ubytování, které by žalovaná nebyla povinna nést. V souvislosti s výše uvedeným žalovaná dále uvedla, že žalobkyně dle smlouvy cestovala v doprovodu pětiletého dítěte, což dle názoru žalované ještě více podporuje skutečnost, že bylo nezbytné zajistit žalobkyni možnost dostat se zpět na území České republiky jakýmkoli možným způsobem a to bez jakéhokoli odkladu. Nad rámec uvedeného žalovaná rovněž předpokládala, že s ohledem na globální pandemii bylo rovněž v zájmu žalobkyně dostat se zpět do vlasti a omezit tím rizika se situací související. Žalovaná tak má za to, že vzhledem k příčině posunu času odletu spočívající ve vypuknutí celosvětové pandemie Covid, jakož i v souvisejících opatřeních, kdy se jednalo o nepředvídatelné a nevyhnutelné okolnosti, nemohl žalobkyni vzniknout nárok na slevu z ceny zájezdu. Žalovaná rovněž uvedla, že žalovaná svým jednáním odvrátila mnohonásobně vyšší újmu, která žalobkyni v dané situaci hrozila a dle žalované je až s podivem, že jsou v tomto řízení uplatňovány nároky na slevu z ceny zájezdu za zkrácení pobytu de facto o část dne způsobené výlučně snahou cestovní kanceláře dostat své klienty co nejdříve do České republiky. Výše uvedené skutečnosti dle názoru žalované dokládají, že je uplatnění nároku žalobkyně jednoznačně v rozporu s dobrými mravy. Dále pak žalovaná doplnila, že ke dni 13. 3. 2020 zde neexistovala žádná objektivní překážka, která by znemožňovala poskytnutí služby dle smlouvy o zájezdu, přičemž v této době probíhaly lety mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] standardně.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

4. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že byla mezi nimi uzavřena smlouva o zájezdu dne 9. 3. 2020 do destinace [anonymizováno] s tím, že k odletu mělo dojít a zároveň došlo dne 13. 3. 2020 a zájezd měl trvat do 18. 3. 2020. Dále byla mezi účastníky nesporná i cena zájezdu, která byla ze strany žalobkyně řádně uhrazena.

5. Spor byl však mezi účastníky o to, zda má žalobkyně nárok na slevu zájezdu v případě zkrácení zájezdu v podobě plánovaného odletu žalobkyně z dovolené dle cestovní smlouvy namísto 18. 3. 2020 v odpoledních hodinách 17:15, za situace kdy k odletu z dovolené došlo dne 18. 3. 2020 v ranních hodinách v 9:15, a to z důvodu zrušení původního letu pro mimořádné okolnosti vyvolané propuknutím celosvětové pandemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV.

6. Z objednávky služeb ze dne 9. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou, zastoupenou cestovní agenturou [cestnovní agentura], uzavřely smlouvu o zájezdu do [destinace], s odletem z [anonymizováno] do [anonymizováno] dne 13. 3. 2020 ve 22:05 hod a s návratem z [anonymizováno] do [anonymizováno] dne 18. 3. 2020 v 17:15 hod. Účastníkem zájezdu pak byla žalobkyně a [osobní údaje dítěte] Cena zájezdu činila 35 840 Kč.

7. Z reklamace zájezdu ze dne 20. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované reklamovala výše uvedený zájezd z důvodu posunu odletu, kdy pobyt v cílové destinaci se fakticky zkrátil o jeden den a dne 18. 3. 2020 nemohla čerpat zaplacený pobyt v hotelu a zaplacenou stravu odpovídající tomuto dni a požádala o úhradu slevy ve výši jedné pětiny zaplacené ceny zájezdu, tj. 7 096 Kč.

8. Z vyjádření žalované ze dne 17. 4. 2020 bylo zjištěno, že ta odmítla žalobkyní uplatňovaný nárok, mj. v důsledku nevyhnutelných a mimořádných okolností způsobených pandemií Covid 19 a opatřeními jak vlády ČR, tak i ostatních států, kdy tato opatření vedla i k významnému omezení letového provozu.

9. Z SMS korespondence bylo zjištěno, že 17. 3. 2020 byla žalobkyně informována o změně a zrušení letu společností [aerolinie 1] do [anonymizováno] s tím, že let bude v 9:15 [aeroliniemi 2] s transferem z hotelu na letiště v 6:10.

10. Z tiskových článků ze dne 16. 3. 2020 až 19. 3. 2020, které byly provedeny k důkazu před soudem a týkaly se mimořádných okolností vyvolané pandemií koronaviru, byly zejména zjištěny skutečnosti, z té doby obecně známe, že došlo k narušení mezinárodní dopravy, docházelo k rušení letových spojů, následně docházelo k repatriačním letům, uzavírání letišť, uzavírání státních hranic, byla nařizována karanténní opatření, občané nejen ČR, ale různých států měli problém s návratem do vlasti či doslova uvízli v zahraničí na delší dobu s nejistým výhledem návratu do domovských států.

11. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedená nesporná tvrzení účastníků, jakož i o výše uvedené listinné důkazy. Soud provedl dokazování i dalšími listinami, jako byly Všeobecné smluvní podmínky žalované a emailovou komunikací ze dne 16. 3. 2020 o zrušení letu, ale ty nepřinesly pro rozhodnutí ve věci žádné relevantní skutečnosti, a proto je soud pro nadbytečnost v odůvodnění rozsudku ani blíže nezmiňuje. Další dokazování CD nosičem předloženým žalovanou soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, navíc na tomto nosiči měly mýt zachyceny další tiskové články a nahrávky ze zpráv k rozhodnému období, když i strana žalující uvedla, že tyto skutkové okolnosti jí jsou známé.

12. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené a shrnout, že bylo soudem prokázáno, že žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o zájezdu do [destinace], s odletem z [anonymizováno] do [anonymizováno] dne 13. 3. 2020 ve 22:05 hod a s návratem z [anonymizováno] do [anonymizováno] dne 18. 3. 2020 v 17:15 hod. Účastníkem zájezdu pak byla žalobkyně a [osobní údaje dítěte], přitom namísto plánovaného odletu žalobkyně z dovolené dle cestovní smlouvy dne 18. 3. 2020 v odpoledních hodinách v 17:15, došlo k odletu z dovolené dne 18. 3. 2020 v ranních hodinách v 9:15, a to z důvodu zrušení původního letu pro mimořádné okolnosti vyvolané propuknutím celosvětové pandemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV.

13. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že strany mezi sebou uzavřeli smlouvou o zájezdu dle ustanovení § 2521 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), dle kterého smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu.

14. Podle ust. § 2537 odst. 2 o. z., zákazník bez zbytečného odkladu vytkne pořadateli vadu zájezdu. Zákazník zároveň určí přiměřenou lhůtu k odstranění vady, ledaže pořadatel odmítne odstranit vadu nebo je zapotřebí okamžité nápravy. Zákazník má právo vytknout vadu rovněž prostřednictvím zprostředkovatele prodeje zájezdu. Za doručení zprávy, žádosti nebo stížnosti zákazníka pořadateli se pro běh lhůt včetně promlčecí lhůty považuje i jejich doručení zprostředkovateli prodeje zájezdu.

15. Podle ust. § 2539 odst. 2 o. z., nelze-li v důsledku nevyhnutelných a mimořádných okolností zajistit návrat zákazníka v souladu se smlouvou, nese pořadatel náklady na nezbytné ubytování, pokud možno v rovnocenné kategorii, a to nejvýše za tři noci na jednoho zákazníka. Pokud jsou v právních předpisech Evropské unie o právech cestujících vztahujících se k příslušnému dopravnímu prostředku stanovena pro návrat delší období, uplatní se tato období.

16. Podle ust. § 2540 odst. 1 o. z., má-li zájezd vadu a vytkl-li ji zákazník bez zbytečného odkladu v souladu s § 2537 odst. 2, má zákazník právo na slevu z ceny ve výši přiměřené rozsahu a trvání vady.

17. Podle ust. § 2541 odst. 1 o. z., ocitne-li se po zahájení zájezdu zákazník v nesnázích nebo v situaci podle § 2539 odst. 2, poskytne mu pořadatel neprodleně pomoc, zejména tím, že mu a) sdělí údaje o zdravotních službách, místních úřadech a konzulární pomoci, b) je nápomocen se zprostředkováním komunikace na dálku a c) pomůže najít náhradní cestovní řešení.

18. Podle ust. § 2900 o. z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

19. Podle ust. § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

20. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015 /2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011 /83/ a o zrušení směrnice Rady 90/314/ (dále„ Směrnice“), definuje nevyhnutelné a mimořádné okolnosti v čl. 3 bodu 12 jako situaci, již strana, která se jí dovolává, nemůže ovlivnit a jejímž důsledkům nelze zabránit ani přijetím veškerých přiměřených opatření ve spojení s bodem 31 preambule, který jako nevyhnutelné a mimořádně okolnosti mající zásadní vliv na poskytování cestovních služeb uvádí například válečný konflikt, jiné závažné bezpečnostní problémy jako terorismus, významná rizika pro lidské zdraví, například výskyt ohniska závažného onemocnění v cestovní destinaci, přírodní katastrofy, jako například záplavy, zemětřesení či povětrnostní podmínky. Zájezd v takovém případě nemůže pokračovat, povinnost poskytnout zájezd bude modifikována (zanikne) v důsledku výskytu vis maior, a pořadatel musí zajistit bezpečí zákazníka jeho přepravou zpět. Podle konkrétní situace výskyt vis maior může znamenat změnu závazku (nemožnost plnění části služeb - náhradní řešení) nebo jeho zánik pro následnou nemožnost plnění. Nicméně speciální povinnosti pořadatele nadále přetrvávají, primárně povinnost zajistit bezpečnost zákazníka a jeho přepravu zpět do místa zájezdu, a není-li to možné, pak zajistit nezbytné ubytování a pomoc v nouzi (srov. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI (§ 2521-3081, relativní majetková práva 2. část), Wolters Kluwer (ČR), právní stav v ASPI k : 1. 1. 2021).

21. Usnesením Vlády ČR ze dne 13. března 2020 č. 203 bylo přijato krizové opatření, a to v návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav, kterým Vláda nařídila s účinností od 16. března 2020, 00:00 hodin 1. zákaz vstupu pro všechny cizince s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území České republiky; to neplatí, je-li vstup těchto cizinců v zájmu České republiky, 2. zákaz občanům České republiky a cizincům s trvalým nebo s přechodným pobytem nad 90 dnů na území České republiky vycestovat z území České republiky; to neplatí, je-li z tohoto opatření udělena výjimka.

22. V daném případě byla mezi žalobkyní jako zákazníkem a žalovanou jako cestovní kanceláří uzavřena smlouva o zájezdu, přitom ve smyslu ve smyslu ust. § 2540 odst. 1 sice došlo po formální stránce k porušení smlouvy, pokud se týče délky pobytu, když odlet ze zahraniční destinace do Prahy se neuskutečnil 18. 3. 2020 v 17:15, ale týž den o 8 hodin dříve, konkrétně v 9:15 hod, avšak soudem nebylo možno přiznat žalobkyni, jako zákazníkovi, právo na slevu z ceny zájezdu, a to z důvodů uvedených níže. V řízení bylo beze všech pochybností, které nezpochybňovala ani sama žalobkyně, prokázáno, že dřívější odjezd z hotelu a odlet ze zahraniční destinace byl zapříčiněn zcela mimořádnými okolnostmi, které nemohla žádným způsobem ovlivnit žalovaná, když v průběhu trvání zájezdu propukla celosvětová pandemie koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2. Důsledkem propuknutí pandemie koronaviru ohrožující lidské zdraví, přijala nejen Vláda ČR, ale i většina ostatních států, opatření, kterými se snažila zabránit šíření výše uvedeného onemocnění, ať již v podobě uzavírání státních hranic a v této souvislosti i uzavíráním letišť, zákazem vstupu cizích státních příslušníků na své území a omezením pohybu vlastních občanů nejen v domovském státě, ale v zákazech vycestovat do zahraničí. V rozhodném období, ve kterém žalobkyně trávila zahraniční dovolenou, byla nařizována karanténní opatření, občané nejen ČR, ale různých států měli problém s návratem do vlasti či doslova uvízli v zahraničí na delší dobu s nejistým výhledem návratu do domovského státu. Občané byli vyzývání k urychlenému návratu ze zahraničí a stejně tak i cestovní kanceláře k tomu, aby zajistily rychlý návrat svých klientů domů. Plánovaný let, kterým měla být žalobkyně spolu s pětiletým dítětem, které jí na zájezdu doprovázelo, byl smluvní leteckou společností zrušen, o čemž byla žalobkyně žalovanou informována a byl jí a s ní i pětiletému dítěti zajištěn náhradní let, sice o 8 hodin dříve, ale vzhledem k mimořádným okolnostem uvedeným výše, šlo o jedinou možnost (vyjma možnosti ponechat žalobkyni i s pětiletým dítětem v zahraniční destinaci s možnými následnými náklady na ubytování a stravu na úkor žalobkyně a s nejistým návratem do České republiky), jak žalobkyni a s ní pětiletému dítěti zajistit bezpečný návrat domů.

23. Pokud žalobkyně neměla zájem o dřívější návrat do České republiky, když o změně letu věděla od od 17. 3. 2020, kdy byla o změně letu informována SMS zprávou v 10:16 hod., mohla svoji neochotu odletět dříve vytknout jako vadu zájezdu bez zbytečného odkladu dle ust. § 2537 odst. 2 o. z. pořadateli zájezdu, nejpozději do doby odletu náhradního spoje, tak, aby žalované byl dán prostor k nápravě např. tím, že žalobkyně a s ní cestující pětileté dítě zůstane na hotelu a žalobkyně by pak riskovala, že si ponese po uplynutí tří nocí dle ust. § 2539 odst. 2 o. z. (za které by nesla nezbytné náklady na ubytování žalovaná) tyto náklady sama, navíc bez konkrétního určení data návratu do vlasti. Soud má ale za to, že i žalobkyně si byla vědoma mimořádnosti situace, když proti dřívějšímu odletu u žalované nijak, do doby, kdy žalovaná mohla na případné výtky ze strany žalobkyně řádně reagovat, nebrojila a i z tohoto důvodu, tak bylo třeba žalobu zamítnout, neboť žalobkyně nevytkla vadu zájezdu žalované včas.

24. Zejména však bylo třeba žalobu zamítnout z důvodu, že přiznání žalobkyni plnění za vadu zájezdu, kterou byl dřívější návrat do vlasti za výše uvedených okolností a aplikovat ust. § 2540 odst. 1 o. z., by nebylo ničím jiným než přepjatým formalismem a zejména použití předpisu v rozporu s dobrými mravy. Soud by tak vlastně postihl žalovanou za to, že splnila svoji primární povinnost, zajistit bezpečnost zákazníka, resp. žalobkyně spolu s pětiletým dítětem, když zajistila jejich přepravu zpět do vlasti. Lze v této souvislosti hovořit o tom, že byla ze strany žalované poskytnuta žalobkyni pomoc v nouzi, která bezprostředně žalobkyni a jejímu dětskému spolucestujícímu již hrozila, neboť již nastaly mimořádné okolnosti předvídané ust. § 2539 odst. 2 o. z. a Směrnicí, za které lze pandemickou situaci vyvolanou koronavirem, označovaného jako SARS CoV-2, zcela jistě považovat. Stejně tak žalovaná splnila svým postupem předejít újmě na zdraví na straně cestujících i svou prevenční povinnost dle ust. § 2900 o. z.

25. Ze všech výše uvedených důvodů tak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nadto soud závěrem uvádí, že pokud by žalovaná nezajistila pro žalobkyni a jejího dětského spolucestujícího náhradní let a žalobkyně a dítě by zůstalo v zahraničí bez možnosti brzkého a především jistého návratu do vlasti, mohlo pak také dojít ke zcela větší újmě na straně žalobkyně, než jen v podobě zkrácení zájezdu o osm hodin, proto soud oceňuje profesionální přístup žalované i v daném, zcela mimořádném a nepředvídatelném období, ve kterém nenechala své zákazníky takříkajíc„ na holičkách“.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Soud si byl vědom toho, že v řízení byla zcela úspěšná žalovaná, ale vzhledem k citlivosti věci, kdy formálně o vadu zájezdu šlo, avšak záleželo na právním posouzení celého případu v konsekvencích mimořádných událostí a vypjaté doby (srov. výše), kdy se zájezd uskutečnil a které představovaly takové důvody hodné zvláštního zřetele, že soud výjimečně náhradu nákladů řízení úspěšné žalované zcela nepřiznal.