15 C 189/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 371 255,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 371 255,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 371 255,40 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 126 823,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 371 255,40 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Dne [datum] žalobkyně jakožto postupník a [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], jakožto postupitelé, uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky představující bezdůvodné obohacení ve výši 371 255,40 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou poskytnutou žalovaným a částkou uhrazenou právními předchůdci žalobce v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] znějící na částku ve výši 600 000 Kč uzavřenou mezi právními předchůdci žalobce a žalovaným. Právní předchůdci žalobce uhradili žalovanému na základě výše specifikované smlouvy částku 863 655,40 Kč, poskytnuty jim na základě smlouvy byly finanční prostředky ve výši 492 400 Kč. Žalobce má za to, že výše uvedená smlouva je neplatná, a to z důvodu porušení povinnosti žalovaného posoudit úvěruschopnost právních předchůdců žalobce jako spotřebitelů. K tomu, aby žalovaný splnil svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, potřebuje řadu dokumentů, ze kterých zjistí relevantní informace, a to například výpisy z bankovního účtu spotřebitele, pracovní smlouvu spotřebitele, potvrzení o příjmu spotřebitele, příp. daňové přiznání spotřebitele atd. Dále je k poskytnutí finančních prostředků nutné nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalovaný si však před uzavřením smluv o úvěru žádné tyto dokumenty neobstaral, ani neprovedl nahlédnutí do příslušných databází. Shora uvedená smlouva o úvěru je tedy v celém rozsahu neplatná. Z této skutečnosti vyplývá, že žalovaný mohl požadovat po právních předchůdcích žalobce pouze uhrazení poskytnutých částek, a nikoli uhrazení úroku a dalších poplatků. Právní předchůdci žalobce na závazky ze smlouvy uhradili celkem částku ve výši 863 655,40 Kč, přičemž s ohledem na výše uvedené skutečnosti měli uhradit pouze částku ve výši 492 400 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami ve výši 371 255,40 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které žalobce požaduje vrátit. Rozdíl mezi žalovaným deklarovanou výší úvěru ve výši 600 000 Kč a jistinou skutečně poskytnutou právním předchůdcům žalobce ve výši 492 400 Kč je vysvětlen tím, že žalobce má ve smlouvě uvedeny poplatky zjevně rozporné s dobrými mravy, tj. poplatek za sjednání úvěru ve výši 80 000 Kč, poplatek za expresní čerpání úvěru ve výši 15 600 Kč, poplatek za uzavření smlouvy mimo provozovnu ve výši 2 000 Kč a poplatek za vyhotovení smluv ve výši 10 000 Kč Tyto částky tedy nebyly žalovaným vyplaceny právním předchůdcům žalobce, ale žalovaný je vyplatil sám sobě. Je také zřejmé, že výše RPSN je zjevně nemravná, když již před uzavřením smlouvy je po dlužnících jako spotřebitelích vyžadováno zaplacení poplatků, které ve svém souhrnu tvoří více než jednu šestinu formálně udávané jistiny úvěru. Žalovaný navíc zcela zjevně neuvedl do smluv veškeré předpoklady použité pro výpočet RPSN, čímž porušil svoji zákonnou informační povinnost. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum], ve které žalovaného vyzval k vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný však ani po doručení této výzvy ničeho neuhradil.

2. Žalovaná se vyjádřila v rámci odůvodnění odporu podaného proti elektronickému platebnímu rozkazu následovně. Žalovaný úvěruschopnost postupitelů řádně zkoumal a posoudil. K posouzení úvěruschopnosti postupitelů byly zejména vyžádány příjmy postupitelů, kdy [jméno] [příjmení] byla zaměstnána na pozici technik dopravy a skladu u [právnická osoba] a údržba silnic [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], s průměrným měsíčním příjmem v posledních 6 kalendářních měsících ve výši 17 928 Kč a s průměrným měsíčním příjmem za poslední zdaňovací období ve výši 18 500 Kč. Výše uvedené skutečnosti pak byly písemně potvrzeny zaměstnavatelem [jméno] [příjmení], což bylo i následně ověřeno telefonicky pověřeným zaměstnancem žalovaného. Nelze ani nereflektovat skutečnost, že [jméno] [příjmení] byla u výše uvedeného zaměstnavatele zaměstnána na dobu neurčitou, a to již od [datum]. Od zaměstnavatele [jméno] [příjmení] byly dále vyžádány exekuční příkazy dílčích soudních exekutorů ve vztahu ke srážkám ze mzdy, kterými byla podpořena skutečnost, že [jméno] [příjmení] je zaměstnána u tohoto zaměstnavatele a této je vyplácena mzda s postihem ve prospěch exekuovaných pohledávek manžela [jméno] [příjmení]). S ohledem na tuto skutečnost byl příjem [jméno] [příjmení] zcela relevantní ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti postupitelů, neboť zde byl nejenom pravidelný měsíční příjem, ale i stálost (historie) pracovního poměru. Dále byl posuzován příjem [jméno] [příjmení] (vznik živnostenského oprávnění [datum]), kdy u jeho osoby byly vzaty na vědomí faktury ve vztahu k daňovému přiznání za rok [rok] s příjmem ve výši 816 992 Kč a výdaji 693 178 Kč, kdy rozdíl mezi příjmy a výdaji představoval částku v úhrnné výši 123 814 Kč [ulice] čistý příjem [jméno] [příjmení] tedy byl ve výši 10 318 Kč. Žalovaný dále prověřil i skutečnost, že předmětné daňové přiznání bylo podáno [anonymizováno] úřadu pro [územní celek]. Výpisy z účtu postupitelů pak nebyly vyžadovány, neboť tyto byly nerelevantní z důvodu vydaných exekučních příkazů srážkami ze mzdy. [příjmení] schvalovatel spotřebitelského úvěru žalovaného tedy primárně vycházel z příjmu [jméno] [příjmení], která měla příjem ze stabilního zaměstnání ve výši 18 500 Kč/měsíc a z příjmu [jméno] [příjmení], který měl příjem z dlouhodobě vykonávané podnikatelské činnosti ve výši 10 318 Kč/měsíc. Celkové čisté měsíční příjmy domácnosti postupitelů pak dosáhly částky ve výši 28 818 Kč.

3. Pokud jde o výdaje, schvalovatel spotřebitelského úvěru zejména zohlednil zákonem stanovená životní minima pro období od [datum] do [datum], kdy dle § 3 odst. 2) a 3) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, kdy životní minimum rodiny činilo měsíční částku ve výši 10 870 Kč. Schvalovatel spotřebitelského úvěru dále v rámci posouzení úvěruschopnosti postupitelů zohlednil i zákonem stanovenou výši nákladů na bydlení, kdy výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen„ ZoSSP“), pro období od [datum] do [datum] za kalendářní měsíc představovala částku ve výši 4 113 Kč pro čtyři a více osob v rodině podle § 7 odst. 5 ZoSSP s tím, že výše částek, které se započítávaly na plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva podle § 25 odst. 1 písm. c) ZoSSP, pro období od [datum] do [datum] za kalendářní měsíc představovala částku ve výši 1 547 Kč pro čtyři a více osob v rodině podle § 7 odst. 5 ZoSSP. S ohledem na tuto skutečnost pak měsíční náklad na bydlení představoval částku ve výši 5 660 Kč. Konečně do výdajů postupitelů byla schvalovatelem spotřebitelského úvěru promítnuta i výše anuitní splátky z titulu smlouvy, tj. částka ve výši 10 812 Kč. Po zohlednění výše uvedených skutečností, tj. příjmů domácnosti ve výši 28 818 Kč, životního minima pro čtyři osoby v domácnosti ve výši 10 870 Kč, nákladů na bydlení pro čtyři osoby v domácnosti ve výši 5 660 Kč a anuitní splátky ve výši 10 812 Kč, zůstávala postupitelům měsíční finanční rezerva v úhrnné výši 1 476 Kč pro případ neočekávaných situací. Postupitelé nebydleli v nájemném bydlení, tudíž jejich měsíční náklady byly nižší, než stanovené shora uvedenými právními předpisy.

4. Žalovaný dále prověřil a zcela umořil dluhy postupitelů, a to na základě lustrace provedené v nebankovním registru a na základě lustrace listu vlastnictví (k.ú. [obec], [list vlastnictví]). Postupitelé, ohroženi hrozbou zpeněžení majetku v exekučních řízeních, tak byli finančně očištěni od závazků, jejichž úhrn splátek byl vyšší než měsíční anuitní splátka sjednaná ve smlouvě, která byla nastavena tak, aby postupitelé byli schopni dostát svému novému závazku. Refinancováním předchozích závazků postupitelů došlo i ke stopnutí běhu dílčích smluvních pokut, příslušenství a nákladů právních úkonů (exekuční náklady, náklady právního zastoupení), které denně vůči postupitelům nabíhaly. Je zřejmé, že postupitelé uzavřením Smlouvy s žalovaným stabilizovali svoji finanční situaci, zejména závazky, když tyto refinancovali tak, aby byli schopni novému závazku v podobě smlouvy dostát. Uzavřením smlouvy postupitelé byli schopni plnit své závazky (anuitní splátky) z titulu smlouvy řádně a včas, o čemž svědčí zejména jejich samotná platební morálka. Postupitelé se za dobu trvání závazku z titulu smlouvy do dne postoupení pohledávky nedostali do jakéhokoliv prodlení s dílčími platbami.

5. Dne [datum] byla postupitelům předložena informační předběžná kalkulace spotřebitelského úvěru, ve kterém se jim dostalo základních informací ohledně úvěru za předpokladu, že bude dále schvalovatelem úvěru schválen. Konkrétně se jednalo o délku splatnosti, výši úvěru, úrokovou sazbu a výši splátky. Před podpisem samotné úvěrové smlouvy postupitelé obdrželi Standardní informace o úvěru (dále jen„ SIÚ“) a zároveň jim bylo poskytnuto náležité vysvětlení jak předsmluvních informací, tak všech náležitostí úvěrové dokumentace včetně důsledků pro případ neplnění smluvních povinností zejména nesplácení úvěru. Sjednaná výše poplatků dle žalované není a nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Pokud jde o povinné náležitosti ve vztahu k RPSN, smlouva obsahuje veškeré náležitosti požadované zákonem, tj. výši RPSN; předpoklady použité pro výpočet RPSN; celkovou částku splatnou spotřebitelem.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

7. Mezi právními předchůdci žalobkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako dlužníky a žalovanou jako věřitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly právním předchůdcům žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 492 400 Kč (nesporná tvrzení účastníků, smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], standardní informace o úvěru ze dne [datum], splátkový kalendář, informační předběžná kalkulace úvěru ze dne [datum]). Před uzavřením smlouvy žalovaná ověřila, že [jméno] [příjmení] byla zaměstnána včetně zjištění výše jejího průměrného měsíčního příjmu (potvrzení o výši příjmu [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Dále žalovaná od zaměstnavatele [jméno] [příjmení] vyžádala exekuční příkazy ve vztahu ke srážkám ze mzdy (exekuční příkaz č. j. [číslo jednací], exekuční příkaz č. j. [číslo jednací], exekuční příkaz č. j. [číslo jednací], exekuční příkaz č. j. [číslo jednací]). Dále byl žalovanou před uzavřením smlouvy posuzován příjem [jméno] [příjmení] (přehled faktur [jméno] [příjmení], formulář k posouzení úvěruschopnosti osoby [jméno] [příjmení], přiznání k dani z příjmu fyzických osob – osoba [jméno] [příjmení] za zdaňovací období roku [rok], doručenka z datové schránky osoby [jméno] [příjmení]). Žalovaná dále provedla lustraci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v nebankovním registru (lustrace nebankovního registru pro osobu [jméno] [příjmení], lustrace nebankovního registru k osobě [jméno] [příjmení]). Dále žalovaná provedla lustraci v katastru nemovitostí (výpis z katastru nemovitostí k datu [datum]). Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru zaplatili právní předchůdci žalobkyně žalované celkovou částku 863 655,40 Kč (nesporná tvrzení účastníků, potvrzení o provedené platbě dne [datum], potvrzení o provedené platbě dne [datum], výpis z běžného účtu ze dne [datum], přehled transakcí úvěru [číslo] za období od [datum] do [datum], tabulka umoření, přehled transakcí úvěru [číslo] za období [datum] [datum], prohlášení o zesplatnění úvěrů z [datum]). [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] postoupili dne [datum] pohledávku za žalovanou žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne [datum], ve které žalovanou informovala o postoupení pohledávky a zároveň vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení (oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne [datum], včetně doručenky datové zprávy).

8. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o nesporná tvrzení účastníků a shora uvedené listinné důkazy, kdy z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná další skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci, soud je proto v odůvodnění rozhodnutí neuváděl (oznámení o dočerpání úvěru ze dne [datum], výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum], podací stvrzenka s datem podání [datum], žádost o úvěr zajištěný nemovitostí ze dne [datum], prohlášení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], reakce na prohlášení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], vč. doručenky, plná moc ze dne [datum] udělená [jméno] [příjmení], plná moc ze dne [datum] udělená [jméno] [příjmení], výzva k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř.). Další navrhované důkazy pak soud pro nadbytečnost neprováděl a ostatní důkazní návrhy zamítl, kdy soud má za to, že žalovanou navrhovanými svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kteří měli osobně a telefonicky jednat s dlužníky před uzavřením smlouvy a kteří měli být slyšeni k tomu, jakým způsobem zkoumali náklady a závazky dlužníků vůči třetím osobám, nelze nahrazovat chybějící tvrzení žalované ohledně zkoumání úvěruschopnosti právních předchůdců žalobkyně, když žalovaná ani k výzvě soudu neuvedla, jaké konkrétní dokumenty si případně vyžádala k ověření výdajové stránky právních předchůdců žalobkyně.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

10. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Soud se předně zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. S ohledem na povahu účastníků předmětné smlouvy je třeba na posuzovaný případ aplikovat zákon o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. V této souvislosti soud poznamenává, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

14. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Poskytovatel úvěru má povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací, informace získané toliko od spotřebitele však za dostatečné považovat nelze. Na informace uvedené spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Odborná péče předpokládá údaje, které spotřebitel věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit.

15. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná před uzavřením posuzované úvěrové smlouvy [číslo] zjišťovala výši příjmů právních předchůdců žalobkyně, když si na základě potvrzení zaměstnavatele a daňových dokladů ověřila výši jejich měsíčních příjmů. Žalovaná rovněž v dostupných databázích ověřovala úvěrovou historii právních předchůdců žalobkyně. Pokud však jde o zjišťování výdajů právních předchůdců žalobkyně, považuje soud činnost žalované ve vztahu k ověření skutečných výdajů právních předchůdců žalobkyně za zcela nedostatečnou. Ze skutkových zjištění vyplynulo, že žalovaná před uzavřením uvedené smlouvy žádným způsobem neověřila skutečné výdaje právních předchůdců žalobkyně, když vycházela z paušální částky výdajů v podobě částky životního minima a ze zákonem stanovené výše nákladů na bydlení. Soud však má za to, že takovéto stanovení výdajů není dostatečné. Žalovaná neprověřila, jaké jsou skutečné náklady právních předchůdců žalobkyně, když žádným způsobem neověřila skutečnou výši jejich plateb za bydlení, výši záloh či výdajů na služby spojené s bydlením, výdajů na dopravu, internet, telefonní služby, pojištění atd., případně výši dalších nezbytných nákladů právních předchůdců žalobkyně. Za tímto účelem nevyžádala od právních předchůdců žalobkyně žádné doklady, z nichž by bylo možno ověřit jejich skutečné výdaje. Žalovaná přitom mohla od právních předchůdců žalobkyně např. vyžádat doklady o jednotlivých platbách či výpisy z účtu právních předchůdců žalobkyně, z nichž by bylo možno vysledovat jejich pravidelné výdaje. Žalovaná se však při ověřování úvěruschopnosti právních předchůdců žalobkyně omezila téměř výhradně na prověřování příjmové stránky a jejich skutečné výdaje nijak neprověřovala.

16. Soud proto uzavřel, že žalovaná nedostála své povinnosti dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když řádně neposoudila úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž důsledkem nesplnění této povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy z výše uvedených důvodů, dalšími námitkami žalobkyně zejména stran nemravnosti poplatků a stanovení RPSN se soud již nezabýval.

17. Z neplatných smluv nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a obě strany si tak byly povinny vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnily. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v rozdílu částky přijaté právními předchůdci žalobkyně od žalované a součtu plateb provedených právními předchůdci žalobkyně na základě předmětné smlouvy. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaná uvedené bezdůvodné obohacení žalobkyni nevydala. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 371 255,40 Kč.

18. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovaná je v prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky dle výzvy ze dne [datum].

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 126 823,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 851 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 371 255,40 Kč sestávající z částky 9 820 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, replika žalobkyně k odporu žalované ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], doplnění tvrzení a důkazů ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum]) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále v souvislosti s cestami realizovanými ve dnech [datum] a [datum] náhrada ve výši 2 x 4 389,56 Kč za 2 x 592 ujetých km na trase [obec] – [obec] a zpět podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 x 14 x 30 minut v částce 2 x 1 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 92 539,12 Kč.

20. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění v případě výroku II. pak dle § 149 odst. 1 o. s. ř.