15 C 209/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 17 275 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, a to s následujícím odůvodněním. Žalobkyně a žalovaná spolu dne , datum, uzavřely pojistnou smlouvu č. , hodnota, (dále jen „pojistná smlouva“) pro případ smrti, přičemž měsíční pojistné bylo sjednáno ve výši , částka, . Součástí pojistné smlouvy byly i všeobecné pojistné podmínky označené jako VPP POS 2005/1 a zvláštní pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob ZPP IŽP 2010/02. Pojištění následně skončilo výpovědí. Žalobkyně se nyní na žalované domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, , které odpovídá rozdílu mezi pojistným, které žalobkyně žalované uhradila, a poskytnutým plněním ze strany žalované, neboť pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem. Pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání ve smyslu § 56 zák. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „SOZ“), který byl do SOZ implementován na základě směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen "Směrnice"), a to konkrétně ujednání pod body 13.1., 13.2., 13.4., 15.1. až 15.

5. Jelikož výše rizikového pojistného, poplatků a nákladů byla v pojistné smlouvě stanovena neurčitě, byla tak míra snižování hodnoty pojištění ponechána zcela na libovůli žalované. Žalovaná tak mohla předpokládat, že by žalobkyně v rámci individuálního vyjednávání s takovými ujednáními nesouhlasila. Zneužívající povahu žalobkyně dále dovozuje z obsahové neurčitosti a netransparentnosti ujednání týkajících se poplatků a nákladů, v důsledku, kterých žalobkyně neměla možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy. Z tohoto důvodu je smlouva absolutně neplatná jako celek, neboť obsahuje nepřiměřená smluvní ujednání. Žalobkyně na základě pojistné smlouvy uhradila pojistné ve výši , částka, , žalovaná žalobkyni poskytla plnění ve výši , částka, a zbývá tedy vyplatit ještě částku , částka, . Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, avšak žalovaná nároky žalobkyně odmítla. Dále požaduje žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že pojistná smlouva byla uzavřena zcela platně a v souladu se zákonem účinným v době uzavření pojistné smlouvy. S veškerými náležitostmi a podmínkami pojistné smlouvy byla žalobkyně řádně seznámena a všechna plnění učiněná dle pojistné smlouvy, tak byla učiněna po právu a v souladu s pojistnou smlouvou. Žalovaná rozporovala, že by pojistná smlouva byla nesrozumitelná, netransparentní nebo že by obsahovala ujednání, která by byla žalobkyni jakkoliv skryta. K rizikovému pojistnému uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že se úmrtnost míry v čase mění, nelze tak výši rizikového pojistného vyčíslit dopředu konkrétní přesnou částkou pojistného, z tohoto důvodu je tak v pojistných podmínkách srozumitelně uveden způsob výpočtu rizikového pojistného a tento výpočet je rovněž uveden v informaci pro klienta. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně byla prokazatelně seznámena se sazebníkem poplatků, který obsahuje konkrétní částku či procentní sazbu všech žalobkyní napadených nákladů/poplatků. Žalovaná má rovněž za to, že i kdyby žalobkyni nebyla z dotčených ustanoveních zřejmá přesná částka rizikového pojistného a souvisejících poplatků, neznamená to, že by kvůli tomu žalobkyně nebyla vůbec schopna posoudit ekonomické důsledky dotčených ustanovení. Dotčená ustanovení jsou tedy zcela srozumitelná a transparentní. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení, neboť žaloba byla podána dne , datum, a dle §107 odst. 1 SOZ jsou tak plnění učiněná přede dnem , datum, promlčena. Z tohoto důvodu rovněž žalovaná vznesla námitku započtení, a to oproti pohledávce ve výši , částka, .

3. Žalobkyně označila tvrzení žalované za nepravdivé, neboť žalobkyně nebyla informována o výši nákladové/poplatkové struktury pojištění a ani o výši rizikového pojistného a mechanismu jeho výpočtu, ze kterého by si mohla dovodit jeho výši a vývoj v čase. Dle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, je ujednání o rizikovém pojistném podstatnou náležitostí pojistné smlouvy a je tedy od ostatního obsahu smlouvy neoddělitelné, a za takových okolností jeho neplatnost způsobuje absolutní neplatnost pojistné smlouvy jako celku. K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že promlčecí doba u nároku na vydání bezdůvodného obohacení běží ode dne, kdy bylo plněno, a to pouze v případě, že bylo plněno z neplatné smlouvy a odkázala se na rozhodnutí soudu Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který konstatoval, že pokud si účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy poskytli navzájem peněžitá plnění, popřípadě plnění, za něž jim přísluší peněžitá náhrada, může se ten z nich, který plnil ve větším rozsahu, úspěšně domoci jen vrácení toho, oč plnění, které sám poskytl, přesahuje plnění, které obdržel od druhé smluvní strany. K tomuto okamžiku se vypořádávají i vzájemně poskytnutá plnění. V tento okamžik tak dle žalobkyně nemůže být nárok promlčen.

4. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy, kdy z těchto listin zjistil níže uvedený skutkový stav.

5. Z pojistné smlouvy číslo , hodnota, ze dne , datum, , pojistky k pojistné smlouvě a všeobecných pojistných podmínek pro soukromé pojištění osob , Anonymizováno, má soud za prokázané, že žalobkyně dne , datum, uzavřela pojistnou smlouvu o životním pojištění se společností , Anonymizováno6. Ze Zvláštních pojistných podmínek pro investiční životní pojištění , Anonymizováno, (dále jen „ZPP“) soud zjistil, že v čl. , Anonymizováno, odst. 1 ZPP bylo ujednáno, že pojistitel snižuje každý měsíc podílový účet pojistníka o rizikové pojistné za rizika sjednaná v pojistné smlouvě. V č.l. , Anonymizováno, odst. 2 ZPP bylo ujednáno, že za účelem krytí nákladů souvisejících s uzavřením pojistné smlouvy (dále jen „počáteční náklady“) sráží pojistitel u pojištění s běžným pojistným na konci každého pojistného roku pojistitelem stanovené procento počátečních jednotek z celkového množství počátečních jednotek, a to do konce pojistné doby, nejvýše však po dobu stanovenou pojistitelem. V čl. , Anonymizováno, odst. 4 ZPP bylo dále ujednáno, že hodnotu podílového účtu pojistníka může pojistitel navíc snížit o další technické poplatky související se správou pojištění. V čl. , Anonymizováno, odst. 1 ZPP bylo ujednáno, že pojistitel je oprávněn odečítat z hodnoty fondu náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu. V čl. 15 odst. 5 ZPP bylo dále ujednáno, že pojistitel je oprávněn odečítat z hodnoty fondu při každém oceňování výdaje související s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu.

7. Z přehledu předepsaného a zaplaceného pojistného k pojistné smlouvě číslo , hodnota, má soud za prokázané, že žalobkyně na pojistném zaplatila celkem částku , částka, .

8. Z výpisů z podílového účtu ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, a rozšířené informace o průběhu pojištění ze dne , datum, a ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná pravidelně informovala žalobkyni o průběhu pojištění.

9. Z odkupu životního pojištění ze dne , datum, má soud za prokázané, že po výpovědi smlouvy žalovaná vyplatila žalobkyni částku , částka, .

10. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne , datum, , včetně dodejky, a výpovědi pojistné smlouvy ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení pro neplatnost ujednání pojistné smlouvy a následně žalobkyně podala výpověď pojistné smlouvy.

11. Z vyjádření k předžalobní výzvě ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná měla za to, že smlouva byla uzavřena platně a obsahovala všechny potřebné náležitosti a požadavek žalobkyně tak nepovažovala za důvodný.

12. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené a shrnout, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena pojistná smlouva, jejíž součástí byly i všeobecné pojistné podmínky a zvláštní pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob. Žalobkyně na pojistném uhradila celkem částku ve výši , částka, . Jelikož byla dle žalobkyně smlouva uzavřena v rozporu se zákonem a evropským právem, považovala žalobkyně pojistnou smlouvu za neplatnou a vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení. Dne , datum, žalobkyně pojistnou smlouvu vypověděla, kdy jí ze strany žalované bylo následně uhrazeno odkupné ve výši , částka, .

13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.

14. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

15. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

16. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“) nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.

17. Podle § 4 odst. 4 a 5 zákona o pojistné smlouvě součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

18. Podle ustanovení § 37 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném v rozhodném období (dále jen „obč. zák“) právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

19. Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

20. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

21. Podle ustanovení § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

22. Podle ustanovení § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

23. Soud se zabýval platností pojistné smlouvy, kdy dospěl k závěru, že smlouva neobsahuje konkrétní, dostatečně určitá ujednání o výši rizikového pojistného, dalších poplatků a nákladů. Výši rizikového pojistného a dalších poplatků a nákladů nelze zjistit z žádného smluvního ujednání. V době uzavření smlouvy nebyla dána jasná pravidla určení jejich výše tak, aby byla objektivně zjistitelná. Soud má za to, že shora uvedená skutečnost sama o sobě postačuje pro závěr, že pojistná smlouva je absolutně neplatná jako celek, neboť jde o zásadní ujednání neoddělitelná od ostatního obsahu smlouvy.

24. Žalobkyně dle této neplatné pojistné smlouvy platila pojistné a na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení podle § 451 odst. 2 obč. zák., jež tvoří žalobkyní zaplacené částky pojistného. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

25. Za okamžik počátku plynutí subjektivní promlčecí lhůty je třeba považovat okamžik, kdy žalobkyně prokazatelně nabyla vědomost o bezdůvodném obohacení. Na vědomost žalobkyně o nedostatcích pojistné smlouvy nasvědčujících, že došlo k bezdůvodnému obohacení, lze usuzovat ze skutečnosti, že v dané věci udělila plnou moc právnímu zástupci, tedy dnem , datum, . V řízení nebyla dřívější skutečná vědomost žalobkyně o neplatnosti smlouvy a existenci bezdůvodného obohacení prokázána, v dřívějším období proto nelze shledat počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty, neboť soud má za to, že ze smlouvy, z pojistných podmínek ani z konkrétních výročních dopisů a informací žalované nevyplývají údaje, z nichž by žalobkyně musela nepochybně seznat neplatnost smlouvy. Žalobkyně uplatnila svůj nárok žalobou u soudu dne , datum, , subjektivní promlčecí lhůtu k uplatnění nároku tedy nezmeškala.

26. Soud má za to, že výše uvedená smluvní ujednání o rizikovém pojistném a nákladové struktuře produktu nedefinovaly jasně závazek pojistitele, kdy svou nekonkrétností připouští jejich zneužití žalovanou v neprospěch žalobkyně. Předmětná pojistná smlouva přitom podléhá úpravě obsažené ve Směrnici Rady 93/13/EHS ze dne , datum, (dále jen „Směrnice“). Soud proto, pokud se týče uplatnění objektivní promlčecí lhůty, dospěl v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Městského soudu v Praze v obdobných sporech (srovnej např. rozsudky Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ) k závěru, že uplatnění tříleté objektivní lhůty by v případě posuzovaného dlouhodobého smluvního vztahu žalobkyně a žalované znamenalo porušení zásady efektivity v neprospěch spotřebitele v rozporu se Směrnicí a s pokyny pro její výklad. Z uvedeného důvodu soud objektivní promlčecí lhůtu neaplikoval a shledal námitku promlčení nedůvodnou.

27. S ohledem na závěr soudu o neplatnosti pojistné smlouvy a na nedůvodnost námitky promlčení dospěl soud k závěru, že na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je nutno vypořádat. Žalobkyně na základě pojistné smlouvy uhradila pojistné ve výši , částka, , žalovaná žalobkyni poskytla plnění ve výši , částka, , rozdíl mezi těmito částkami činí , částka, , v tomto rozsahu tak soud žalobě výrokem I. vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení v zákonné výši.

28. Co do částky , částka, s příslušenstvím byla žaloba výrokem II. zamítnuta, neboť částka zaplaceného pojistného převyšuje částku vyplaceného odkupného pouze o , částka, , nikoliv o žalovanou částku , částka, .

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení neúspěch jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ) a z částky , částka, za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na vyhlášení rozsudku dne , datum, ) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do , datum, a dvou paušálních náhrad výdajů ve výši , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od , datum, a DPH 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

30. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění pak dle § 149 odst. 1 o. s. ř.