15 C 209/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 17 275 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku ve výši částka s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, a to s následujícím odůvodněním. Žalobkyně a žalovaná spolu dne datum uzavřely pojistnou smlouvu č. hodnota (dále jen „pojistná smlouva“) pro případ smrti, přičemž měsíční pojistné bylo sjednáno ve výši částka. Součástí pojistné smlouvy byly i všeobecné pojistné podmínky označené jako VPP POS 2005/1 a zvláštní pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob ZPP IŽP 2010/02. Pojištění následně skončilo výpovědí. Žalobkyně se nyní na žalované domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka, které odpovídá rozdílu mezi pojistným, které žalobkyně žalované uhradila, a poskytnutým plněním ze strany žalované, neboť pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem. Pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání ve smyslu § 56 zák. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „SOZ“), který byl do SOZ implementován na základě směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen "Směrnice"), a to konkrétně ujednání pod body 13.1., 13.2., 13.4., 15.1. až 15.

5. Jelikož výše rizikového pojistného, poplatků a nákladů byla v pojistné smlouvě stanovena neurčitě, byla tak míra snižování hodnoty pojištění ponechána zcela na libovůli žalované. Žalovaná tak mohla předpokládat, že by žalobkyně v rámci individuálního vyjednávání s takovými ujednáními nesouhlasila. Zneužívající povahu žalobkyně dále dovozuje z obsahové neurčitosti a netransparentnosti ujednání týkajících se poplatků a nákladů, v důsledku, kterých žalobkyně neměla možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy. Z tohoto důvodu je smlouva absolutně neplatná jako celek, neboť obsahuje nepřiměřená smluvní ujednání. Žalobkyně na základě pojistné smlouvy uhradila pojistné ve výši částka, žalovaná žalobkyni poskytla plnění ve výši částka a zbývá tedy vyplatit ještě částku částka. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, avšak žalovaná nároky žalobkyně odmítla. Dále požaduje žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že pojistná smlouva byla uzavřena zcela platně a v souladu se zákonem účinným v době uzavření pojistné smlouvy. S veškerými náležitostmi a podmínkami pojistné smlouvy byla žalobkyně řádně seznámena a všechna plnění učiněná dle pojistné smlouvy, tak byla učiněna po právu a v souladu s pojistnou smlouvou. Žalovaná rozporovala, že by pojistná smlouva byla nesrozumitelná, netransparentní nebo že by obsahovala ujednání, která by byla žalobkyni jakkoliv skryta. K rizikovému pojistnému uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že se úmrtnost míry v čase mění, nelze tak výši rizikového pojistného vyčíslit dopředu konkrétní přesnou částkou pojistného, z tohoto důvodu je tak v pojistných podmínkách srozumitelně uveden způsob výpočtu rizikového pojistného a tento výpočet je rovněž uveden v informaci pro klienta. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně byla prokazatelně seznámena se sazebníkem poplatků, který obsahuje konkrétní částku či procentní sazbu všech žalobkyní napadených nákladů/poplatků. Žalovaná má rovněž za to, že i kdyby žalobkyni nebyla z dotčených ustanoveních zřejmá přesná částka rizikového pojistného a souvisejících poplatků, neznamená to, že by kvůli tomu žalobkyně nebyla vůbec schopna posoudit ekonomické důsledky dotčených ustanovení. Dotčená ustanovení jsou tedy zcela srozumitelná a transparentní. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení, neboť žaloba byla podána dne datum a dle §107 odst. 1 SOZ jsou tak plnění učiněná přede dnem datum promlčena. Z tohoto důvodu rovněž žalovaná vznesla námitku započtení, a to oproti pohledávce ve výši částka.

3. Žalobkyně označila tvrzení žalované za nepravdivé, neboť žalobkyně nebyla informována o výši nákladové/poplatkové struktury pojištění a ani o výši rizikového pojistného a mechanismu jeho výpočtu, ze kterého by si mohla dovodit jeho výši a vývoj v čase. Dle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, je ujednání o rizikovém pojistném podstatnou náležitostí pojistné smlouvy a je tedy od ostatního obsahu smlouvy neoddělitelné, a za takových okolností jeho neplatnost způsobuje absolutní neplatnost pojistné smlouvy jako celku. K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že promlčecí doba u nároku na vydání bezdůvodného obohacení běží ode dne, kdy bylo plněno, a to pouze v případě, že bylo plněno z neplatné smlouvy a odkázala se na rozhodnutí soudu Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který konstatoval, že pokud si účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy poskytli navzájem peněžitá plnění, popřípadě plnění, za něž jim přísluší peněžitá náhrada, může se ten z nich, který plnil ve větším rozsahu, úspěšně domoci jen vrácení toho, oč plnění, které sám poskytl, přesahuje plnění, které obdržel od druhé smluvní strany. K tomuto okamžiku se vypořádávají i vzájemně poskytnutá plnění. V tento okamžik tak dle žalobkyně nemůže být nárok promlčen.

4. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy, kdy z těchto listin zjistil níže uvedený skutkový stav.

5. Z pojistné smlouvy číslo hodnota ze dne datum, pojistky k pojistné smlouvě a všeobecných pojistných podmínek pro soukromé pojištění osob Anonymizováno má soud za prokázané, že žalobkyně dne datum uzavřela pojistnou smlouvu o životním pojištění se společností Anonymizováno 6. Ze Zvláštních pojistných podmínek pro investiční životní pojištění Anonymizováno (dále jen „ZPP“) soud zjistil, že v čl. Anonymizováno odst. 1 ZPP bylo ujednáno, že pojistitel snižuje každý měsíc podílový účet pojistníka o rizikové pojistné za rizika sjednaná v pojistné smlouvě. V č.l. Anonymizováno odst. 2 ZPP bylo ujednáno, že za účelem krytí nákladů souvisejících s uzavřením pojistné smlouvy (dále jen „počáteční náklady“) sráží pojistitel u pojištění s běžným pojistným na konci každého pojistného roku pojistitelem stanovené procento počátečních jednotek z celkového množství počátečních jednotek, a to do konce pojistné doby, nejvýše však po dobu stanovenou pojistitelem. V čl. Anonymizováno odst. 4 ZPP bylo dále ujednáno, že hodnotu podílového účtu pojistníka může pojistitel navíc snížit o další technické poplatky související se správou pojištění. V čl. Anonymizováno odst. 1 ZPP bylo ujednáno, že pojistitel je oprávněn odečítat z hodnoty fondu náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu. V čl. 15 odst. 5 ZPP bylo dále ujednáno, že pojistitel je oprávněn odečítat z hodnoty fondu při každém oceňování výdaje související s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu.

7. Z přehledu předepsaného a zaplaceného pojistného k pojistné smlouvě číslo hodnota má soud za prokázané, že žalobkyně na pojistném zaplatila celkem částku částka.

8. Z výpisů z podílového účtu ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum a rozšířené informace o průběhu pojištění ze dne datum a ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná pravidelně informovala žalobkyni o průběhu pojištění.

9. Z odkupu životního pojištění ze dne datum má soud za prokázané, že po výpovědi smlouvy žalovaná vyplatila žalobkyni částku částka.

10. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne datum, včetně dodejky, a výpovědi pojistné smlouvy ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení pro neplatnost ujednání pojistné smlouvy a následně žalobkyně podala výpověď pojistné smlouvy.

11. Z vyjádření k předžalobní výzvě ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaná měla za to, že smlouva byla uzavřena platně a obsahovala všechny potřebné náležitosti a požadavek žalobkyně tak nepovažovala za důvodný.

12. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené a shrnout, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena pojistná smlouva, jejíž součástí byly i všeobecné pojistné podmínky a zvláštní pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob. Žalobkyně na pojistném uhradila celkem částku ve výši částka. Jelikož byla dle žalobkyně smlouva uzavřena v rozporu se zákonem a evropským právem, považovala žalobkyně pojistnou smlouvu za neplatnou a vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení. Dne datum žalobkyně pojistnou smlouvu vypověděla, kdy jí ze strany žalované bylo následně uhrazeno odkupné ve výši částka.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.

14. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

15. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

16. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“) nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.

17. Podle § 4 odst. 4 a 5 zákona o pojistné smlouvě součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

18. Podle ustanovení § 37 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném v rozhodném období (dále jen „obč. zák“) právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

19. Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

20. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

21. Podle ustanovení § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

22. Podle ustanovení § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

23. Soud se zabýval platností pojistné smlouvy, kdy dospěl k závěru, že smlouva neobsahuje konkrétní, dostatečně určitá ujednání o výši rizikového pojistného, dalších poplatků a nákladů. Výši rizikového pojistného a dalších poplatků a nákladů nelze zjistit z žádného smluvního ujednání. V době uzavření smlouvy nebyla dána jasná pravidla určení jejich výše tak, aby byla objektivně zjistitelná. Soud má za to, že shora uvedená skutečnost sama o sobě postačuje pro závěr, že pojistná smlouva je absolutně neplatná jako celek, neboť jde o zásadní ujednání neoddělitelná od ostatního obsahu smlouvy.

24. Žalobkyně dle této neplatné pojistné smlouvy platila pojistné a na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení podle § 451 odst. 2 obč. zák., jež tvoří žalobkyní zaplacené částky pojistného. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

25. Za okamžik počátku plynutí subjektivní promlčecí lhůty je třeba považovat okamžik, kdy žalobkyně prokazatelně nabyla vědomost o bezdůvodném obohacení. Na vědomost žalobkyně o nedostatcích pojistné smlouvy nasvědčujících, že došlo k bezdůvodnému obohacení, lze usuzovat ze skutečnosti, že v dané věci udělila plnou moc právnímu zástupci, tedy dnem datum. V řízení nebyla dřívější skutečná vědomost žalobkyně o neplatnosti smlouvy a existenci bezdůvodného obohacení prokázána, v dřívějším období proto nelze shledat počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty, neboť soud má za to, že ze smlouvy, z pojistných podmínek ani z konkrétních výročních dopisů a informací žalované nevyplývají údaje, z nichž by žalobkyně musela nepochybně seznat neplatnost smlouvy. Žalobkyně uplatnila svůj nárok žalobou u soudu dne datum, subjektivní promlčecí lhůtu k uplatnění nároku tedy nezmeškala.

26. Soud má za to, že výše uvedená smluvní ujednání o rizikovém pojistném a nákladové struktuře produktu nedefinovaly jasně závazek pojistitele, kdy svou nekonkrétností připouští jejich zneužití žalovanou v neprospěch žalobkyně. Předmětná pojistná smlouva přitom podléhá úpravě obsažené ve Směrnici Rady 93/13/EHS ze dne datum (dále jen „Směrnice“). Soud proto, pokud se týče uplatnění objektivní promlčecí lhůty, dospěl v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Městského soudu v Praze v obdobných sporech (srovnej např. rozsudky Městského soudu v Praze č. j. spisová značka ze dne datum, č. j. spisová značka ze dne datum, č. j. spisová značka ze dne datum) k závěru, že uplatnění tříleté objektivní lhůty by v případě posuzovaného dlouhodobého smluvního vztahu žalobkyně a žalované znamenalo porušení zásady efektivity v neprospěch spotřebitele v rozporu se Směrnicí a s pokyny pro její výklad. Z uvedeného důvodu soud objektivní promlčecí lhůtu neaplikoval a shledal námitku promlčení nedůvodnou.

27. S ohledem na závěr soudu o neplatnosti pojistné smlouvy a na nedůvodnost námitky promlčení dospěl soud k závěru, že na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je nutno vypořádat. Žalobkyně na základě pojistné smlouvy uhradila pojistné ve výši částka, žalovaná žalobkyni poskytla plnění ve výši částka, rozdíl mezi těmito částkami činí částka, v tomto rozsahu tak soud žalobě výrokem I. vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení v zákonné výši.

28. Co do částky částka s příslušenstvím byla žaloba výrokem II. zamítnuta, neboť částka zaplaceného pojistného převyšuje částku vyplaceného odkupného pouze o částka, nikoliv o žalovanou částku částka.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení neúspěch jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum) a z částky částka za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na vyhlášení rozsudku dne datum) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do datum a dvou paušálních náhrad výdajů ve výši částka dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od datum a DPH 21 % z částky částka ve výši částka.

30. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění pak dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.