15 C 219/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa pro zaplacení 857 410,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 857 410,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 857 410,42 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 37 297 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 857 410,42 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Žalobce je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č.458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a je tedy držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona. Žalobkyní bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa]. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Dne [datum] byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru, který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektřiny tak byla ukončena se stavem [anonymizována čtyři slova]. Při následných pokusech o demontáž opět nebyl umožněn přístup k měřicímu zařízení. Dne [datum] byla na odběrném místě obnovena smlouva na dodávku elektrické energie - nová smlouva byla převedena z provizorního odběru na trvalý, a jelikož došlo ke zpřístupnění odběrného místa, dne [datum] mohlo dojít i k demontáži původního elektroměru v. [číslo] se stavem VT [anonymizována dvě slova] kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru, tedy [anonymizována dvě slova] kWh, a stálé platy za příkon jsou vypočítány dle doby trvání neoprávněného odběru. Na odběrném místě zřejmě probíhala výstavba nebo rekonstrukce budovy (staveniště). Žalovaná má uzavřenou smlouvu o připojení odběrného místa. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovení § 51 energetického zákona, a z ustanovení § 16 odst. 1, vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, v platném znění (dále jen“ vyhláška 359/2020 Sb.“), tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Neoprávněně odebraná elektřina byla měřena, bez platné Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, resp. Smlouvy o distribuci elektřiny, osazeným elektroměrem. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr v období od [datum] (ukončení smlouvy) do [datum] (odhalení neoprávněného odběru) se skládá z rozdílu počátečního stavu na měřidle a konečného stavu, a to rozdílu vysokého tarifu (VT) a nízkého tarifu (NT) vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které je připočítáno DPH. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobci způsobena škoda v celkové výši 857 410,42 Kč. Žalobcem byla vystavena dne [datum] faktura [číslo] splatná dne [datum] na částku ve výši 857 410,42 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil, a to ani po výzvě k zaplacení ze dne [datum], ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum].

2. Žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Žalovaná uvedla, že žalobkyně podkladem ke svému nároku předkládá zejména fakturu [variabilní symbol], kterou vydala v dané věci sama. Žalované se předložená faktura v podstatě jevila a jeví jako pokus o podvod na žalované. Žalovaná uvedenou fakturu žádala již od žalobkyně podrobně vysvětlit poté, co ji od žalobkyně obdržela v rámci výzvy k úhradě, neboť faktura neobsahuje žádné podrobnosti ohledně titulu účtovaného nároku. Vysvětlení od pracovníků žalobkyně se žalované nedostalo, ačkoliv o to opakované žádala. Faktura není sama o sobě právním důvodem vzniku nároku. Samostatná faktura neprokazuje existenci údajného nároku žalobkyně vůči žalobci. Žalovaná poukázala dále na to, že otázku údajného neoprávněného odběru žalobkyně staví pouze na dále neověřených údajích. Pokud žalobkyně tvrdí, že žalovaná údajně neumožnila přístup k měřícímu zařízení ve smyslu energetického zákona, proto nemohlo dojít k odpojení elektřiny na odběrném místě žalovaného, což mělo vést k neoprávněnému odběru, s tím žalovaná nesouhlasí. Žalovaná od roku [rok] pravidelně komunikuje se žalobkyní ohledně dodávek do nemovitostí žalované, navíc žalovaná vždy aktivně řešila se žalobkyní sdělené nedostatky k její plné spokojenosti. Žalovaná dne [datum] uzavřela se žalobkyní Smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě do napěťové hladiny [anonymizováno] kv [číslo], pro odběrné místo [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Právní vztah o dodávce elektřiny byl tedy mezi žalobkyní a žalovanou v rozhodném období založen jimi uzavřenou smlouvou. Podle žalované se tak v případě dodávek do odběrného místa [obec a číslo] nemůže jednat o neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona. Pokud by žalobkyně přesto prokázala existenci žalobou uplatněného nároku, nemá nárok na částku odpovídající DPH.

3. Žalobkyně ve své replice uvedla, že dne [datum] byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Od [datum] neevidovala žalobkyně od žalovaného nebo vybraného dodavatele žádost o uzavření Smlouvy o distribuci a nebyla tak s účinností od [datum] pro odběrné místo zajištěna řádná distribuce a dodávka elektřiny od žádného z dodavatelů elektřiny, tzn. že tímto dnem byla další distribuce elektřiny v daném odběrném místě kvalifikována jako neoprávněná distribuce (neoprávněný odběr) dle ust. § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Žalovaný tedy odebíral elektřinu od [datum] neoprávněně, jelikož neměl pro dané odběrné místo uzavřenou žádnou smlouvu a nebyl tu žádný subjekt pro zúčtování (obchodník s elektřinou) se kterým by uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny. Žalovaný byl dopisy plně informován o neoprávněném odběru. Náhrada škody za neoprávněný odběr, je upravena speciálním předpisem zákonem č. 458/2000 Sb. energetickým zákonem včetně prováděcí vyhlášky č. 82/2011 Sb., která v § 9 odstavci 9 zahrnuje DPH do náhrady škody. Nutno rovněž přihlédnout k tomu, že elektrická energie byla fakticky dodána a není důvodu, aby běžný odběratel hradil z dodané elektřiny DPH a neoprávněný odběratel nikoli.

4. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně přistoupila ke stanovení výše počátečního stavu odhadem, ačkoliv žalovaná po celou dobu nijak nebránila demontáži elektroměru a elektroměr byl po celou dobu pro techniky žalobkyně volně přístupný. Konečný stav byl určen žalobkyní dle viditelného údaje na měřidle [číslo] ke dni demontáže, tj. [datum]. K demontáži elektroměru na odběrném místě došlo bez přítomnosti žalované nebo jejího zástupce či pověřené osoby. Žalovaná tak nemohla ověřit zjištěný konečný stav měřícího zařízení [číslo]. Žalobkyně pak pouze žalované dne [datum] (emailem v čase [anonymizováno]) odeslala oznámení, že došlo k návštěvě odběrného místa, jehož přílohou byl dokument Oznámení o provedených pracích ze dne [datum] (v čase [anonymizováno]), kde není uveden konečný stav na měřidle demontovaného elektroměru. Ze strany žalobkyně ani nebyla poskytnuta žádná fotodokumentace měřidla a jeho stavu při demontáži, která by vyloučila jakékoliv pochybnosti o dosaženém konečném stavu. Tvrzená spotřeba dosahující [anonymizováno] MWh odpovídá spotřebě průmyslového podniku. Přitom když se plánovala spotřeba (za předcházející rok dle dostupných smluv), kalkulovalo se pouze se spotřebou [anonymizováno] na rok. Optikou uvedeného nelze ani vyloučit, že v rámci„ prostého“ přepisu údaje z elektroměru došlo k lidskému selhání a nesprávnému přepisu stavu. Žalovaná je tak přesvědčena, že konečný stav na elektroměru nebyl řádně zaznamenán a vzbuzuje důvodné pochybnosti.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

6. Žalovaná byla připojena k distribuční soustavě v odběrném místě na adrese [adresa] (smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě ze dne [datum]). Dne [datum] byla v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie (zpráva [anonymizováno] ze dne [datum]). Žalovaná po tomto datu opakovaně žádala, aby elektroměr nebyl demontován a slibovala uzavření smlouvy na dodávku elektřiny (přehled telefonických hovorů žalobkyně s žalovanou). Žalovaná rovněž žádala o navýšení hlavního jističe (žádost o navýšení rezervovaného příkonu ze dne [datum]). Žalovaná dne [datum] uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, od této smlouvy však bylo ze strany [právnická osoba] odstoupeno před zahájením dodávky, a to pro nedodání revizní zprávy (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum], zpráva společnosti [právnická osoba] ze dne [datum]). Na adrese odběrného místa docházelo v předmětné době k rozsáhlé rekonstrukci nemovitosti (fotografie předmětné nemovitosti). Žalobkyní byla dne [datum] provedena demontáž elektroměru v uvedeném odběrném místě (protokol o kontrole odběrného místa ze dne [datum], protokol o kontrole odběrného místa ze dne [datum], fotografie elektroměru ze dne [datum]). V odběrném místě byl instalován elektroměr [číslo] (fotografie elektroměru ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], vyúčtování služby za distribuci elektřiny - konečné, doklad [číslo] detailní rozpis vyúčtování k dokladu [číslo]). Demontovaný elektroměr byl následně zlikvidován (souhrnný dodací list [číslo] ze dne [datum], souhrnný dodací list [číslo] ze dne [datum], likvidační protokol ze dne [datum], seznam elektroměrů předaných k likvidaci). Žalobkyně určila množství odebrané elektřiny jako rozdíl stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru, tedy [anonymizována dvě slova] kWh (výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny). Žalobkyně žalované oznámila zjištění neoprávněného odběru (oznámení o neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místě ze dne [datum], včetně doručenky, dopis žalobkyně adresovaný žalované ze dne [datum]). Žalobkyně vystavila dne [datum] fakturu [číslo] splatnou dne [datum] na částku ve výši 857 410,42 Kč (faktura [číslo]) Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě této částky výzvou ze dne [datum] a dále předžalobní výzvou ze dne [datum] (upomínka platby za neoprávněný odběr ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum]).

7. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, kdy další provedené důkazy nejsou pro posouzení věci podstatné, soud je proto v odůvodnění rozhodnutí neuváděl.

8. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem.

9. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen„ energetický zákon“) neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

10. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

11. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná nepopírala, že v předmětném odběrném místě odebírala elektřinu, kdy ovšem rozporovala její výši, neboť měla za to, že naměřený odběr neodpovídá reálné spotřebě. Soud však po provedeném dokazování dospěl k závěru, že při určení množství elektřiny je možno vycházet z údajů zachycených na elektroměru demontovaném z předmětného odběrného místa dne [datum]. Žalované se nepodařilo zpochybnit správnost naměřených údajů. Žalovaná nejprve rozporovala, že by údaje zachycené v protokolu o kontrole odpovídaly naměřeným hodnotám, což ovšem bylo v řízení prokázáno fotodokumentací předmětného elektroměru, na němž byla zachycena shodná hodnota, která byla uvedena v protokolu. Žalovaná následně rozporovala, že se jedná o elektroměr z uvedeného odběrného místa. Skutečnost, že na předmětné fotografii byl skutečně zachycen elektroměr měřící spotřebu v daném odběrném místě, byla prokázána fotografiemi pořízenými v jiném období ve spojení s dokumentací, z níž je zřejmé, že na daném místě byl nainstalován právě předmětný elektroměr.

12. Dále žalovaná zaměřila svou argumentaci na zpochybnění správnosti měření. Ověření správnosti měření elektroměru již nebylo možné s ohledem na prokázanou likvidaci elektroměru provést, nicméně soud má za to, že lze z naměřených hodnot vycházet, kdy z doložených fotografií je zřejmé, že předmětný elektroměr byl opatřen úřední plombou a že tato nebyla nijak poškozena. Soud se dále zabýval i tvrzeními žalované ohledně toho, že v uvedeném místě nemohlo být dosahováno spotřeby odpovídající naměřeným hodnotám. S tímto tvrzením žalované se soud neztotožnil, neboť podstatný nárůst spotřeby v daném odběrném místě oproti dřívějšímu období lze vysvětlit probíhající rekonstrukcí předmětné nemovitosti, kdy s ohledem na rozsah rekonstrukce a na velikost nemovitosti se soudu uvedená spotřeba nejeví jako nepřiměřená, neboť práce související s rekonstrukcí objektu jsou zajisté mnohem energeticky náročnější než běžný provoz objektu. Z tohoto důvodu má soud za to, že není namístě vycházet ze spotřeby naměřené v objektu před jeho rekonstrukcí ani po předmětné rekonstrukci.

13. Pokud dále žalovaná poukazovala na to, že sama žalobkyně udržovala neoprávněný odběr v daném odběrném místě a že mohla provést demontáž elektroměru již dříve, tato námitka žalované není důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovanou v rozhodném období komunikovala a byla to právě žalovaná, která sama žádala, aby elektroměr nebyl z daného místa demontován, kdy slibovala uzavření smlouvy o dodávce elektřiny. Žalovaná přitom poukazovala na smlouvu o dodávkách elektřiny ze dne [datum], kdy ovšem provedeným dokazováním bylo zjištěno, že od této smlouvy bylo ze strany obchodníka odstoupeno, a to pro nedodání potřebné revizní zprávy ze strany žalované. Bylo tedy prokázáno, že žalovaná odebírala v době od [datum] do [datum] elektřinu v uvedeném odběrném místě neoprávněně, kdy žalovaná je v důsledku toho povinna uhradit žalobkyni jakožto provozovateli distribuční soustavy škodu vzniklou neoprávněným odběrem.

14. S ohledem na výše uvedené soud v plném rozsahu žalobě vyhověl. Nárok na požadované příslušenství v podobě úroku z prodlení má oporu v ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výše v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 297 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 34 297 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží za každý z úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky částka 300 Kč (předžalobní výzva, žaloba, 4x účast na jednání, 4x vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]).

16. Ohledně lhůty k plnění pak soud postupoval dle § 160 odst. 1 o. s. ř.