15 C 224/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika - Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 300 Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 27. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Žalobkyně byla dne , datum, okolo , Anonymizováno, . hodiny účastnicí dopravní nehody na , Anonymizováno, . kilometru dálnice , Anonymizováno, ve směru na , adresa, . Po nehodě se uchýlila do prostoru za svodidly, a posléze se tímto prostorem vydala proti směru jízdy k vozidlu , Anonymizováno, , jež se zapnutými majáky zastavilo za vozidly havarovanými. Přitom však spadla do součásti dálnice , Anonymizováno, , zhruba 2 m hlubokého betonového propustku vodního toku , Anonymizováno, , ve vlastnictví žalované, nacházejícího se na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, . Hrana propustku, v části přiléhající k dálničnímu mostu , Anonymizováno, z níž žalobkyně do propustku spadla, zjevně náležející ke stavební konstrukci mostu, však nebyla opatřena zábradlím bránícím pádu uživatelů dálnice do propustku. Přitom sama žalovaná prostřednictvím svých orgánů, konkrétně orgánů , právnická osoba, , uživatelům dálnice notoricky doporučuje v případě nehody, poruchy či najetí na dálnici v protisměru, aby „neprodleně opustili místo nehody za svodidlo po pravém okraji dálnice“, resp. „co nejrychleji vozidlo opustili a šli za svodidla dálnice, dostatečně daleko“. Navíc, hrana téhož propustku na protilehlé straně dálnice, přiléhající k dálničnímu mostu , Anonymizováno, zábradlím opatřena je. V důsledku předmětného pádu došlo u žalobkyně ke vzniku otevřené tříštivé zlomeniny pilonu holenní kosti vlevo, jež si následně vyžádala řadu operačních a invazivních výkonů, včetně aplikace zevního fixátoru , datum, . Za adekvátní náhradu vytrpěných bolestí považuje žalobkyně částku 300 000 Kč. Právní zástupce žalobkyně proto vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne , datum, , doručenou žalované dne , datum, , k odčinění jí vytrpěných bolestí, a to peněžitou náhradou ve výši 300 000 Kč, a to do pěti dnů od doručení této výzvy. Žalovaná však žalobkyni ničeho neuhradila, přípisem ze dne , datum, právnímu zástupci žalobkyně toliko sdělila, že byť je vlastníkem dálnice, správu dálnice vykonává , právnická osoba, , jemuž ve smyslu § 27 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, předává předžalobní výzvu k vyřízení. Pětidenní lhůta poskytnutá žalované k plnění marně uplynula dne , datum, , ode dne , datum, je tak žalovaná v prodlení.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalovaný nárok neuznává. Žalovaná vznesla námitku nedostatku pasivní legitimace. Podle výkazu vlastníků parcel je vlastníkem pozemku , Anonymizováno, . , adresa, , na kterém se částečně předmětná zvýšená římsa nachází, je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž příslušnost hospodařit s majetkem státu má , právnická osoba, , Anonymizováno, , IČO , IČO, (dále také ,,, Anonymizováno, "). Ze zřizovací listiny , Anonymizováno, ze dne , datum, plyne, že , Anonymizováno, hospodaří s dálnicemi a silnicemi I. třídy, s jejich součástmi a příslušenstvím, a to spolu se souvisejícími právy a závazky a souvisejícími pozemky a stavbami (čl. II, bod 1, první odrážka), přičemž je právnickou osobou vystupující v právních vztazích svým jménem a nesoucí odpovědnost z těchto vztahů vyplývající (čl. IV, bod 2). Rozsah výkonu majetkových práv stanoví čl. IV Zřizovací listiny , Anonymizováno, , podle kterého má , Anonymizováno, právo tento majetek držet, užívat jej a nakládat s ním v souladu s právními předpisy a s touto zřizovací listinou. Žalobkyně již od února , Anonymizováno, vedla jednání o mimosoudním vypořádání s , Anonymizováno, , kdy žalobkyně byla opakovaně informována, že místo, ze kterého došlo k pádu, je mostem (propustek) vybudovaným proto, aby účelová komunikace, konkrétně cesta, vedoucí souběžně s tělesem dálnice, v daném místě překonala vodní tok , Anonymizováno, , přičemž tento objekt není součástí dálnice. Žalobkyně byla informována, že , Anonymizováno, není vlastníkem ani správcem účelové komunikace, kvůli které byl daný objekt vybudován, a není ani vlastníkem či správcem objektu samotného, přičemž vlastnictví pozemku, který se částečně nachází pod dotčenou stavbou (mostem), na tom nemůže nic změnit. K pádu žalobkyně do prostoru mezi dálničním mostem ev. č, Anonymizováno, a mostem na účelové komunikaci dne , datum, došlo ze zvýšené římsy tvaru,,U" mostního objektu na účelové komunikaci, jež není v majetku , Anonymizováno, . Na dálničním mostě ev. č. , Anonymizováno, ..1 je umístěno zábradelní svodidlo s vodorovnou výplní, jež odpovídá příslušným normám i stavebně technickým parametrům a záchytným systémům na dálnici. , Anonymizováno, tedy prevenční povinnost v tomto ohledu neporušilo. Žalobkyně byla opakovaně informována, že , Anonymizováno, za újmu, kterou žalobkyně utrpěla v souvislosti s pádem do prostoru mezi dálničním mostem ev. č. , Anonymizováno, a mostem na účelové komunikaci, není odpovědné a byla se svým nárokem odkázána na vlastníka účelové komunikace, jejíž součástí je zvýšená římsa mostu, ze které došlo k pádu. Také ze situace na místě je zřejmé, že zvýšená římsa mostu, ze které došlo k pádu žalobkyně, byla vybudována jako součást účelové komunikace vedoucí po pozemcích parc. č. , Anonymizováno, . , adresa, , které nejsou ve vlastnictví , Anonymizováno, , přičemž je zřejmé, že stavba tělesa účelové komunikace má charakter samostatné nemovité věci. Z uvedeného je zřejmé, že nezajištěná stavba (zvýšená římsa mostu), ze které došlo k pádu žalobkyně, je sice zčásti umístěna na pozemku žalovaného, ale je samostatnou stavbou jiného, za níž vlastník pozemku nenese odpovědnost. Žalovaná nesouhlasí s argumentací žalobkyně, že žalovaný vytvořil nebezpečnou situaci tím, že v místě vybudoval hluboký propustek s kolmými betonovými stěnami. Z žaloby je zřejmé, že žalobkyně se za svodidly pohybovala už nějakou, přesně neurčenou dobu, až do příjezdu hlídky , právnická osoba, , aniž by došlo k jakékoliv újmě. K dopravní nehodě došlo na dálničním mostě nebo v bezprostřední blízkosti dálničního mostu ev. č. , Anonymizováno, který je řádně osazen zábradelním svodidlem s vodorovnou výplní. Už tato samotná skutečnost musela být žalobkyni známa a žalobkyně , Anonymizováno, tedy měla v místě za svodidlem pohybovat se zvýšenou opatrností. Žalovaný, ačkoliv souhlasí s tím, že žalobkyně postupovala podle doporučení, jak se chovat po vzniku dopravní nehody na dálnici, tedy opustila bezpečně těleso dálnice za svodidla, nesouhlasí s tím, že odpovídá za chování žalobkyně za svodidly. Prostor za svodidly je prostor, který nemusí být vždy bezpečný, a to z mnoha důvodů (nerovnost terénu, příkré svahy, říční toky, a další). Je to prostor pro účastníka dopravní nehody neznámý a tomu by mělo odpovídat jeho chování. Jinými slovy, žalovaný je názoru, že žalobkyně se za svodidly nechovala obezřetně tak, aby předešla vzniku újmy. V neznámém terénu, v zimě, za zhoršených povětrnostních podmínek a snížené viditelnosti, by se podle zvyklostí měla vrátit na těleso dálnice cestou, kterou se dostala za svodidla, neboť tato cesta byla zcela zřejmě bezpečná, případně vyčkat na pokyny hlídky , právnická osoba, . Žalobkyně se naproti tomu chovala v prostoru za svodidly riskantně, když vstupovala do míst neznámých a nejistých co do kvality terénu a možných jiných překážek.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

4. Žalobkyně byla dne , datum, okolo , Anonymizováno, . hodiny účastnicí dopravní nehody na , Anonymizováno, . kilometru dálnice , Anonymizováno, ve směru na , adresa, (záznam o dopravní nehodě ze dne , datum, ). Po nehodě se uchýlila do prostoru za svodidly, a posléze se tímto prostorem vydala proti směru jízdy k vozidlu , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, jež zastavilo za vozidly havarovanými. Přitom však spadla do součásti dálnice , Anonymizováno, do cca 2 metry hlubokého betonového propustku vodního toku , Anonymizováno, , nacházejícího se na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , jehož vlastníkem je , Anonymizováno, , přičemž příslušnost hospodařit s majetkem státu má , právnická osoba, ČR, , Anonymizováno, , IČO, (dále jen “, Anonymizováno, “) (výslech žalobkyně, technická zpráva - zaměření skutečného stavu části betonového mostu a mostku v k.ú. , adresa, ze dne , datum, ). Ze zřizovací listiny , Anonymizováno, ze dne , datum, plyne, že , Anonymizováno, hospodaří s dálnicemi a silnicemi I. třídy, s jejich součástmi a příslušenstvím, a to spolu se souvisejícími právy a závazky a souvisejícími pozemky a stavbami (čl. II, bod 1, první odrážka), přičemž je právnickou osobou vystupující v právních vztazích svým jménem a nesoucí odpovědnost z těchto vztahů vyplývající (čl. IV, bod 2). Rozsah výkonu majetkových práv stanoví čl. IV Zřizovací listiny , Anonymizováno, , podle kterého má , Anonymizováno, právo tento majetek držet, užívat jej a nakládat s ním v souladu s právními předpisy a s touto zřizovací listinou. (zřizovací listina , právnická osoba, , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, ) Propustek nebyl opatřen zábradlím (snímek hrany propustku přiléhající k dálničnímu mostu evidenční číslo , Anonymizováno, ). , právnická osoba, uživatelům dálnice doporučuje v případě nehody, poruchy či najetí na dálnici v protisměru, aby "neprodleně opustili místo nehody za svodidlo po pravém okraji dálnice", resp. "co nejrychleji vozidlo opustili a šli za svodidla dálnice, dostatečně daleko, do bezpečné vzdálenosti od odstaveného vozidla" (doporučení Policie ČR ze dne , datum, , doporučení Policie ČR týkající se postupu při a bezprostředně po dopravní nehodě). Propustek na protilehlé straně dálnice, přiléhající k dálničnímu mostu ev. č. , Anonymizováno, , zábradlím opatřen je (snímek hrany propustku na protilehlé straně dálnice, fotografie detailu zakončení zábradlí propustku u mostu , Anonymizováno, na protilehlé straně). V důsledku předmětného pádu došlo u žalobkyně k poranění dolní končetiny, jež si následně vyžádalo operační zákrok (propouštěcí zpráva ze dne , datum, ). , Anonymizováno, žalobkyni opakovaně sdělilo, že , Anonymizováno, splnilo svou povinnost opatřit most , Anonymizováno, záchytným systémem v podobě zábradelního svodidla s vodorovnou výplní, jenž odpovídá příslušným normám (dopis , právnická osoba, adresovaný žalobkyni ze dne , datum, , včetně posouzení prostoru vpravo od mostu evidenční číslo , Anonymizováno, z hlediska záchytného zařízení, vyjádření , právnická osoba, ve věci výzvy k náhradě nemajetkové újmy ze dne , datum, ). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne , datum, , doručenou žalované dne , datum, , k odčinění jí vytrpěných bolestí, a to peněžitou náhradou ve výši 300 000 Kč, a to do pěti dnů od doručení této výzvy (předžalobní výzva ze dne , datum, , včetně doručenky datové zprávy). Žalovaná přípisem ze dne , datum, právnímu zástupci žalobkyně sdělila, že byť je vlastníkem dálnice, správu dálnice vykonává , právnická osoba, , Anonymizováno, , jemuž ve smyslu § 27 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, předává předžalobní výzvu k vyřízení (vyjádření žalované ze dne , datum, ). , Anonymizováno, v reakci na předžalobní výzvu žalobkyni sdělilo, že místo, ze kterého došlo k pádu, je mostem (propustek) vybudovaný proto, aby účelová komunikace, konkrétně cesta, vedoucí souběžně s tělesem dálnice, v daném místě překonala vodní tok Cholinka, přičemž tento objekt není součástí dálnice. Žalobkyně byla informována, že , Anonymizováno, není vlastníkem ani správcem účelové komunikace, kvůli které byl daný objekt vybudován, a není ani vlastníkem či správcem objektu samotného, přičemž vlastnictví pozemku, který se částečně nachází pod dotčenou stavbou (tj. mostem), na tom nemůže nic změnit. (reakce na předžalobní výzvu ze dne , datum, )

5. Žalobkyně k předmětné události uvedla, že předmětného dne po dopravní nehodě spolu s dalším účastníkem nehody zavolala Policii ČR, poté šli za svodidla a čekali na příjezd policistů, kteří následně se svým vozidlem zastavili asi 20 metrů za vozidly zúčastněnými na dopravní nehodě, poté policisté přišli za nimi. Následně policisté žalobkyni vyzvali, aby se žalobkyně k policejnímu vozidlu dostavila. Žalobkyně si vzala doklady, peníze a vydala se volně podél svodidel rovně k policejnímu autu. Najednou vstoupila do prázdna a spadla do 2,5metrové díry, kterou neviděla. V předmětnou dobu byla relativně tma, nebylo dobře vidět. (výslech žalobkyně).

6. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec uvedeného žádná další skutková zjištění významná pro posouzení věci, a proto se jimi soud blíže nezabýval. Další důkazy navržené účastníky soud neprováděl, když je pro posouzení projednávané věci s ohledem na dostatečně zjištěný skutkový stav považoval za nadbytečné, kdy soud má za to, že místní šetření by nepřispělo k objasnění věci, kdy pro posouzení charakteru místa pádu měl soud k dispozici fotografie předmětného místa. Znalecký posudek na stanovení výše nemajetkové újmy soud neprováděl s ohledem na to, že dospěl k závěru, že základ nároku není dán, jak bude uvedeno níže, a proto není namístě zjišťovat výši nemajetkové újmy.

7. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem.

8. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

9. Podle § 2901 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

10. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti.

11. Podle § 12 odst. odst. 1 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, jsou mostní objekty a propustky součástí dálnice.

12. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je vlastníkem dálnic stát.

13. Mezi stranami nebylo sporné, že žalobkyně byla dne , datum, účastnicí dopravní nehody na dálnici a že při pohybu za svodidly spadla do propustku a způsobila si tím zranění, v důsledku nichž následně u žalované uplatnila nárok na odčinění nemajetkové újmy. Sporné mezi stranami bylo, zda je žalovaná v dané věci pasivně legitimovaná, a dále komu lze přičítat odpovědnost za předmětný pád.

14. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobkyně do předmětného propustku spadla při pohybu podél svodidel dálnice, tedy z místa těsně přiléhajícího k dálničnímu mostu, a to z části, která stavebně souvisí s dálničním mostem, proto má soud s ohledem na výše citovaná ustanovení zákona o pozemních komunikacích za to, že v dané věci je pasivně legitimovaná žalovaná, neboť mostní objekty a propustky jsou součástí dálnice, přičemž vlastníkem dálnice je stát.

15. Soud se dále zabýval okolnostmi předmětného pádu a rovněž způsobem, jakým je předmětný propustek proti pádu zajištěn. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně po nehodě překonala svodidla v místě mimo předmětný propustek a dále se pohybovala za svodidly podél nich, kdy následně do propustku spadla. Pokud jde o okolnosti tohoto pádu a počínání samotné žalobkyně, bylo zjištěno, že žalobkyně se za svodidly pohybovala za snížené viditelnosti, kdy předmětný propustek vůbec neviděla. Pokud jde o argumentaci žalobkyně, že se chovala dle doporučení Policie ČR, která doporučuje po dopravní nehodě na dálnici účastníkům takové nehody uchýlit se za svodidla, soud má za to, že toto doporučení směřuje skutečně pouze k tomu, aby se účastník dopravní nehody dostal do bezpečí za svodidla, nikoliv aby se za těmito svodidly dále jakkoliv pohyboval. Soud se ohledně pohybu žalobkyně za svodidly ztotožňuje s argumentací žalované, že prostor za svodidly v žádném případě není určen k pohybu chodců, tomuto účelu tak nemusí být uzpůsoben, a pokud se chodec (účastník dopravní nehody) již za těmito svodidly pohybuje, má se v takovém místě, které mu není známo, nadto za snížené viditelnosti, která v předmětné době panovala, pohybovat nanejvýš opatrně. To však žalobkyně neučinila, když dle svých slov šla normální chůzí volně podél svodidel, tedy se těchto ani nepřidržovala, přičemž soud má za to, že pokud by žalobkyně dodržela zvýšenou míru opatrnosti, kterou od ní bylo možno s ohledem na charakter místa vyžadovat, tedy pokud by šla pomalu a našlapovala v jí neznámých místech opatrně, případně se i přidržovala svodidel, mohla předmětný propustek včas zaregistrovat a zabránit tak pádu. Předně se však dle soudu v tomto místě neměla vůbec pohybovat. Soud dále uvádí, že předmětné místo, v němž k prostoru dálnice přiléhal předmětný propustek, je opatřeno zvýšeným zábradlím tak, aby v tomto místě nebylo možné svodidla překonat, a tímto bylo ze strany žalované učiněno opatření k zabránění pádu do předmětného propustku při pokusu o překonání svodidel v tomto místě. Ačkoliv soud dává za pravdu žalobkyni v tom, že pokud by předmětný propustek byl opatřen zábradlím ze všech stran (tak, jak je tomu v případě propustku na opačné straně dálnice), bylo by možné předmětnému pádu zabránit a takové opatření by tedy s ohledem na bezpečí osob bylo nanejvýš vhodné, pokud však předmětný propustek takovým zábradlím opatřen nebyl, nelze toto s ohledem na výše uvedené klást k tíži žalované. Soud tak má po provedeném dokazování za to, že žalobkyně si předmětný pád zavinila především sama svým vlastním neopatrným počínáním.

16. S ohledem na výše uvedené soud výrokem I. žalobu v plném rozsahu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 100 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky částka 300 Kč (vyjádření k žalobě ze dne , datum, , příprava na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , příprava na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , příprava na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ).

18. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.