15 C 259/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky , 140 00 Praha 4 proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení 40 106 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky 40 106 Kč (původně v žalobě uvedené ve výši 40 736 Kč, kdy žalobkyně následně v řízení uvedla, že se jedná o chybně uvedenou částku a tuto opravila) s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Na základě návrhu č. 9523074185 ze dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu investičního životního pojištění dle tarifu Z65 č. , hodnota, (dále jen „Pojistná smlouva“) s počátkem pojištění od 1. 4. 2005, pojistnou dobou 30 let a pojistnou částkou 2 000 Kč. V Pojistné smlouvě smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojistné bylo sjednáno ve výši 3 000 Kč měsíčně a v průběhu trvání pojištění bylo sníženo na 1 090 Kč měsíčně. Pojištění na základě Pojistné smlouvy skončilo ke dni , datum, , a to na základě výpovědi žalobkyně ze dne , datum, . Žalobkyně zaplatila na pojistném celkově 416 070 Kč, žalovaná poskytla žalobkyni na základě Pojistné smlouvy plnění ve výši mimořádných výběrů ve výši 72 190 Kč a 290 731 Kč, tj. celkem 362 921 Kč a v souvislosti s ukončením pojištění jí vyplatila odkupné ve výši 13 043 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 40 106 Kč s příslušenstvím, které odpovídá pojistnému, které žalobkyně uhradila na základě Pojistné smlouvy, sníženému o plnění žalované, neboť Pojistná smlouva je podle žalobkyně neplatná pro rozpor se zákonem a unijním právem. Pojistné plnění pro případ smrti upravuje článek 24 odst. 2 ZPP, který uvádí, že: „v případě smrti pojištěného vyplatí pojistitel pojistnou částku určenou pojistnou smlouvou a aktuální hodnotu podílového účtu platnou k datu nahlášení pojistné události...“ Při dožití pojištěného pak podle článku 24 odst. 1 ZPP „vyplatí pojistitel aktuální hodnotu podílového účtu pojištěnému, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak“. Ze shora uvedeného vyplývá, že rozsah pojistného plnění je konstruován pomocí aktuální hodnoty podílového účtu pojistníka. Podílový účet pojistníka je v průběhu pojištění snižován o různé poplatky a náklady. Konkrétní výše některých z nich však ze smluvních dokumentů nevyplývá, žalobkyně s nimi nebyla seznámena ani jiným způsobem. Jde o rizikové pojistné dle článku 12 odst. 1 ZPP, další technické poplatky související se správou pojistné smlouvy dle článku 12 odst. 4 ZPP či náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu na nákup a prodej a poplatku za správu fondů dle článku 14 odst. 5 ZPP. Budoucí pojistné plnění tak závisí na tom, o jaké poplatky či náklady bude snížen podílový účet pojistníka či hodnota samotného fondu, od které se odvíjí nákupní cena podílových jednotek. Žalobkyně je přesvědčena, že Pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „Směrnice“). Na pojištění sjednané Pojistnou smlouvou se vztahují Všeobecné pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob (VPP POS 2005/01) a Zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění (ZPP IŽP 2005/01). Zneužívajícími ujednáními v Pojistné smlouvě jsou: ujednání článku 12 odst. 1 ZPP týkající se snižování podílového účtu pojistníka o rizikové pojistné, neboť v žádném dokumentu, který je součástí Pojistné smlouvy, není konkretizována výše rizikového pojistného, žalobkyně nebyla s výší rizikového pojistného seznámena; ujednání článku 12 odst. 4 ZPP, podle kterého hodnotu podílového účtu pojistníka může pojistitel snížit o další technické poplatky související se správou pojistné smlouvy, neboť v žádném dokumentu, který je součástí Pojistných smluv, není konkretizována výše dalších technických poplatků, žalobkyně nebyla s výší těchto technických poplatků seznámena; ujednání článku 14 odst. 5 ZPP o nákladech souvisejících s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu na nákup a prodej a poplatku za správu fondů, neboť jejich dopad na hodnotu podílových jednotek je pro běžného spotřebitele nezjistitelný a jeho výše je zcela na vůli pojistitele.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že již při uzavření měla žalobkyně k dispozici veškeré relevantní podklady, především pak Všeobecné pojistné podmínky VPP POS 2005/01 (dále jen "VPP"), Zvláštní pojistné podmínky ZPP IŽP 2005/01 (dále jen "ZPP") a informaci pro klienta, ze kterých mohla dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost Pojistné smlouvy a měla tak možnost dovolat se včas údajné neplatnosti. Žalobkyně se o údajném bezdůvodném obohacení mohla dozvědět již při první platbě pojistného, neboť již v okamžiku uzavření Pojistné smlouvy měla k dispozici veškeré informace, ze kterých mohla dovodit tvrzenou neplatnost Pojistné smlouvy. Po uzavření Pojistné smlouvy byla navíc žalobkyně o vývoji Pojistné smlouvy pravidelně informována prostřednictvím výpisů z podílového účtu. Tyto výpisy obsahovaly i informaci o výši částky uhrazené na rizikové pojistné a na počáteční a správní náklady za daný rok. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že žalobkyně je nadto sama advokátkou, která v několika případech zastupovala klienty žalované proti žalované v obdobných řízeních, stejně jako manžel žalované, , tituly před jménem, , jméno FO, . Právě v těchto řízeních to pak byla sama žalobkyně, která jménem dalších pojistníků namítala neplatnost obdobných pojistných smluv a používala argumentaci prakticky totožnou s žalobní argumentací. Žalovaná proto odmítá zjevný rozpor mezi argumentací žalobkyně, která tvrdí, že o neplatnosti Pojistné smlouvy dříve nevěděla, ale současně zastupuje spotřebitele v jiných řízeních, ve kterých argumentuje o opaku. Žalovaná tak vznesla námitku promlčení ve vztahu k pojistnému zaplacenému více než dva roky před podáním žaloby. Při aplikaci promlčecí doby dle § 107 odst. 1 SOZ je částka vyplacená žalovanou vyšší než částka zaplacená žalobkyní. Z toho důvodu žalobkyně nemá nárok na vydání jakéhokoli bezdůvodného obohacení. Žalobkyně podala žalobu dne 2. 11. 2023, promlčená jsou proto dle § 107 odst. 1 SOZ plnění provedená přede dnem 2. 11. 2021. Žalovaná proto uplatňuje námitku započtení, a to tak, že tímto započítává pohledávku ve výši 13 043 Kč poskytnutou jako odkup životního pojištění a částku 290 731 Kč poskytnutou jako částečný odkup životního pojištění, a to proti pohledávce žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, resp. nepromlčené části plateb pojistného uhrazeného žalobkyní za období posledních 2 let před podáním žaloby. Nepromlčené a vymahatelné pohledávky žalované jsou tudíž vyšší než nepromlčené a vymahatelné pohledávky žalobkyně, a žalobkyně proto nemá nárok na vydání jakéhokoli bezdůvodného obohacení. Pokud jde o žalobkyní namítanou neplatnost pojistné smlouvy, žalovaná jakékoli důvody neplatnosti pojistné smlouvy odmítá, pojistná smlouva byla uzavřena řádně a platně a nedošlo k žádnému porušení zákona. Žalovaná proto navrhla žalobu zamítnout.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

4. Z pojistné smlouvy ze dne , datum, , informace pro klienta a Všeobecných pojistných podmínek VPP POS 2005/01 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela pojistnou smlouvu o životním pojištění se společností Generali Pojišťovna a.s.

5. Ze Zvláštních pojistných podmínek pro investiční životní pojištění ZPP IŽP 2007/01 (dále jen „ZPP“) soud zjistil, že v čl. 12 odst. 1 ZPP bylo ujednáno, že pojistitel snižuje každý měsíc podílový účet pojistníka o rizikové pojistné za rizika sjednaná v pojistné smlouvě. V čl. 12 odst. 2 ZPP bylo dále ujednáno, že za účelem krytí nákladů souvisejících s uzavřením pojistné smlouvy sráží pojistitel u pojištění s běžným pojistným na konci každého pojistného roku maximálně 7 % počátečních jednotek z celkového množství počátečních jednotek, a to do konce pojistné doby, nejvýše však po dobu 30 let. V čl. 12 odst. 4 ZPP bylo ujednáno, že hodnotu podílového účtu pojistníka může pojistitel navíc snížit o další technické poplatky související se správou pojistné smlouvy.

6. Z výpisů z podílového účtu ze dne , datum, , , datum, ,, Anonymizováno, , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalovaná pravidelně informovala žalobkyni o průběhu pojištění.

7. Z dopisu žalované ze dne , datum, včetně přehledu předpisu a zaplaceného pojistného byly zjištěny jednotlivé platby pojistného zaplacené žalobkyní.

8. Z ukončení pojištění ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně předmětnou smlouvu vypověděla.

9. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná vyplatila žalobkyni dne 9. 3. 2023 částku 290 731 Kč.

10. Z potvrzení o příchozí úhradě ze dne 21. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná vyplatila žalobkyni dne 13. 6. 2023 částku 13 043 Kč.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 40 736 Kč.

12. Z vyjádření k výzvě k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 18. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná nárok žalobkyně odmítla.

13. Z přepisu zvukového záznamu z jednání konaného dne 6. 12. 2019 u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobkyně jako advokátka vystupovala v řízení týkajícím se smlouvy o investičním životním pojištění.

14. Z náhledu webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně na svých webových stránkách advokáta uvádí, že od roku 2015 tvoří podstatnou část její právní agendy právní poradenství klientům, kteří vymáhají své nároky ze smluv životního pojištění u různých životních pojišťoven.

15. Z žaloby podle ustanovení § 244 a následujících o.s.ř. ze dne 7. 8. 2018, návrhu na zahájení řízení o vydání bezdůvodného obohacení ze dne 19. 7. 2017 a výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 21. 3. 2017 bylo zjištěno, že manžel žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, , zastupoval klienty ve sporech týkajících se neplatnosti smluv o investičním životním pojištění.

16. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, kdy další provedené důkazy nejsou pro posouzení věci podstatné, soud je proto v odůvodnění rozhodnutí neuváděl. Další navrhované důkazy pak soud pro nadbytečnost neprováděl a ostatní důkazní návrhy zamítl, kdy soud má za to, že skutkový stav byl výše uvedenými důkazy dostatečně objasněn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

17. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.

18. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

20. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“) nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.

21. Podle § 4 odst. 4 a 5 zákona o pojistné smlouvě součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

22. Podle ustanovení § 37 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném v rozhodném období (dále jen „obč. zák“) právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

23. Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

24. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

25. Podle ustanovení § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

26. Podle ustanovení § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

27. Soud se zabýval platností pojistné smlouvy, kdy dospěl k závěru, že smlouva neobsahuje konkrétní, dostatečně určitá ujednání o výši rizikového pojistného, počátečních a správních nákladů. Smlouva neobsahuje konkrétní, dostatečně určitá ujednání o pojistném plnění, které je vymezeno pomocí aktuální hodnoty podílového účtu, kdy v pojistné smlouvě nikde není definováno, jakou částku pojistník alokuje do počátečních podílových jednotek. Z pojistné smlouvy ani žádného jiného dokumentu, který je její součástí, nevyplývá, jaká část pojistného má být určena na tvorbu podílových jednotek. V pojistné smlouvě není určitým způsobem sjednáno, jaká část běžného pojistného bude určena na tvorbu počátečních jednotek, není tedy zřejmé, jaké množství počátečních podílových jednotek bude na podílovém účtu pojistníka v konkrétní dobu. Proto má soud za neurčité rovněž ujednání o pojistném plnění, které je konstruováno na základě hodnoty podílového účtu, jehož hodnota není s ohledem na neurčitost počátečních a akumulačních podílových jednotek stanovitelná. Soud má za to, že shora uvedená skutečnost sama o sobě postačuje pro závěr, že pojistná smlouva je absolutně neplatná jako celek, neboť jde o zásadní ujednání.

28. Žalobkyně dle této neplatné pojistné smlouvy platila pojistné a na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení podle § 451 odst. 2 obč. zák., jež tvoří žalobkyní zaplacené částky pojistného. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. U každé jednotlivé platby pojistného běží samostatná promlčecí lhůta. Soud je přesvědčen, že v posuzovaném případě skutkové okolnosti, z nichž je dovozována absolutní neplatnost sjednané pojistné smlouvy, musely být žalobkyni známy již v okamžiku uzavření této smlouvy, neboť se jedná o neplatnost spočívající v textu samotné pojistné smlouvy, jejíž obsah a skutečnosti vedoucí k jejímu uzavření žalobkyně znala nejpozději v době jejího podpisu. Neplatnost pojistné smlouvy nezaložila žádná další skutečnost, která vznikla, či se stala seznatelnou až po uzavření pojistné smlouvy. Žalobkyně, tím spíše s ohledem na její právnické vzdělání, měla a mohla vědět o neplatnosti pojistné smlouvy ihned v okamžiku jejího podpisu a tedy i při každé platbě pojistného tak měla a mohla vědět, že zde není platný důvod poskytovat plnění, rovněž věděla, komu takové plnění poskytovala a v jaké výši, tj. komu vzniklo na její úkor bezdůvodné obohacení a v jaké výši. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého placením pojistného žalobkyní je tak rozhodný okamžik, kdy žalobkyně hradila jednotlivé úhrady pojistného. Počátek subjektivní dvouleté promlčecí lhůty tak začal ohledně každé platby pojistného běžet jeho zaplacením, neboť žalobkyně ke dni podpisu pojistné smlouvy znala obsah pojistné smlouvy, znala rozhodné skutkové okolnosti a měla možnost zjistit, že se žalovaná na její úkor bezdůvodně obohatila a začala jí tak běžet promlčecí lhůta. Rovněž nelze pominout, že žalobkyně byla o způsobu nakládání s hrazeným pojistným v průběhu trvání pojistného vztahu pravidelně informována prostřednictvím každoročních výpisů z podílového účtu. Další podstatnou okolností pro posouzení počátku plynutí promlčecí lhůty je skutečnost, že žalobkyně je sama advokátkou, která (stejně jako její manžel) zastupuje klienty v obdobných sporech ze smluv o investičním životním pojištění. Sama žalobkyně na svých webových stránkách uvádí, že tyto spory již od roku 2015 tvoří podstatnou část její právní agendy. Soud tak má za to, že pokud se žalobkyně předmětnou problematikou již od roku 2015 profesně zabývá, mohla nejpozději v tomto období nabýt vědomost o bezdůvodném obohacení, kdy je zřejmé, že v obdobných sporech, v nichž zastupovala své klienty, uplatňovala obdobnou argumentaci ve vztahu k namítané neplatnosti uzavřených smluv, nejeví se proto jako pravděpodobné, aby si nebyla obdobných okolností, z nichž lze na bezdůvodné obohacení usoudit, vědoma u smlouvy, kterou sama uzavřela. Soud má proto za to, že i kdyby nebylo možno dojít k závěru, že žalobkyně měla a mohla vědět o důvodech neplatnosti již samotným podpisem smlouvy, žalobkyně se dozvěděla o skutečném stavu svého investičního pojištění na základě shora uvedených výpisů z podílového účtu, přičemž nejpozději začala subjektivní promlčecí lhůta běžet v období, kdy žalobkyně jako advokátka zastupovala klienty pojišťoven v obdobných sporech, v nichž byla namítána neplatnost uzavřených smluv.

29. Soud neshledal námitku promlčení v rozporu s dobrými mravy. Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by námitka promlčení byla projevem zneužití práva na úkor žalobkyně, žalobkyni nebylo žádným způsobem bráněno nebo znemožňováno uplatnění jejího práva, bylo pouze na žalobkyni, kdy svá práva bude uplatňovat, a pokud nechala marně plynout promlčecí lhůtu, není v rozporu s dobrými mravy, pokud žalovaná v průběhu řízení tuto námitku vznesla.

30. Žalobkyně podala žalobu dne , datum, . Nepromlčeny jsou tak pouze platby pojistného, které žalobkyně uhradila v období dvou let před podáním žaloby, tedy v období od , datum, do , datum, . Vhledem k tomu, že žalovaná vznesla námitku promlčení, soud uzavírá, že nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení ve výši přesahující částku zaplacenou za shora uvedené období je již promlčen. Vypořádání vzájemných plnění je nutno provést pouze v rámci dosud nepromlčených plnění. Vzhledem k tomu, že žalovanou zaplacená částka , částka, poskytnutá jako odkup životního pojištění a částka , částka, poskytnutá jako částečný odkup životního pojištění převyšují nepromlčenou část žalobkyní uplatněného nároku, byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, ) a dále z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání soudu dne , datum, , při němž došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, .

32. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění pak dle § 149 odst. 1 o. s. ř.