15 C 265/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 33 910 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobce, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 33 910 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 33 910 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované částku 18 082 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 35 145,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku ve výši 33 910 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdí, že pro žalovanou jako OSVČ prováděl jednotlivé instalace telekomunikačních zařízení u tzv. koncových zákazníků. [ulice] probíhala tak, že byl žalobce instruován k provedení jednotlivých úkonů, přičemž za každý měsíc následně obdržela zástupkyně žalované e-mail, který obsahoval podklady k fakturaci. Na základě zaslaných podkladů žalobce za měsíc [anonymizováno] [rok] vystavil fakturu [číslo] splatnou dne [datum] na částku 36 400 Kč, na kterou žalovaná neuhradila ničeho s odůvodněním, že žalobce jí má dlužit„ nevrácený montážní materiál“ v hodnotě 50 495 Kč. Z dodacího listu ze dne [datum] je však zřejmé, že veškeré montážní zařízení žalované předal s výjimkou jednoho kusu zdroje a dvou kusů [příjmení] karet v celkové částce 2 490 Kč, kterou následně odečetl z fakturované částky a požaduje po žalované úhradu ve výši 33 910 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaná ve vyjádření uvedla, že žalobce v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] pro ni prováděl instalace telekomunikačních zařízení u koncových zákazníků. Žalobce při ukončení spolupráce nevrátil žalované věci převzaté za účelem realizace instalací, které během spolupráce nepoužil. Žalovaná předmětnou fakturu neuhradila, neboť trvala na tom, aby jí žalobce nepoužité věci vrátil. Porovnáním převzatého, použitého a vráceného materiálu žalovaná zjistila, že nebyly vráceny tyto věci: [anonymizována tři slova] (cena á 5 999 Kč) celkem za 35 994 Kč, [anonymizována tři slova] (cena á 5 999 Kč) celkem za 11 998 Kč a 1 základní modem ze 4 000 Kč, tedy celkově za 51 992 Kč. S ohledem na uvedené žalovaná započetla vzájemné pohledávky žalobce (33 910 Kč) a žalované (51 992 Kč), když obě pohledávky se co do výše 33 910 Kč kryjí. Pohledávka žalované za žalobcem ve zbývající částce ve výši 18 082 Kč trvá a žalovaná proto učinila vzájemný návrh ve smyslu § 98 o.s.ř.

3. Ke vzájemnému návrhu žalované žalobce uvedl, že částku k započtení ani částku převyšující neuznává s odůvodněním, že údajný„ schodek“ vznikl pouze důvěřivostí a nedůsledností žalobce, který vždy bezmyšlenkovitě podepsal dodací listy předložené mu žalovanou. V praxi totiž bylo běžné, že si technici materiál vzájemně operativně předávali a doplňovali, pokud některému nevystačil. Navíc po prostudování dodacích listů žalované některé položky nesedí a z inventarizace materiálu žalované k žalobci, kterou žalobci žalovaná zaslala, vyplývá, že některý materiál jí dokonce přebývá.

4. Výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno] ke dni [datum] má soud za prokázané, že jednatelem a společníkem žalované je [jméno] [příjmení].

5. E-mailovou komunikací ze dne [datum] - [datum] má soud za prokázané, že žalovaná v zastoupení [jméno] [příjmení] žalobci zaslala podklady k fakturaci za měsíc [anonymizováno] [rok].

6. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce vystavil žalované fakturu za [anonymizováno] [rok] znějící na částku 34 400 Kč.

7. Detailem pohybu – bezhotovostním příjmem, datum zaúčtování [datum], má soud za prokázané, že z účtu žalované byla na bankovní účet č. [bankovní účet] zaúčtována částka 34 400 Kč.

8. Přehledem zakázek za [anonymizováno] [rok] má soud za prokázané, u jakých klientů žalobce v měsíci [anonymizováno] [rok] provedl montáž.

9. E-mailovou komunikací ze dne [datum], [datum] a [datum] má soud za prokázané, že žalovaná v zastoupení [jméno] [příjmení] žalobci zaslala podklady k fakturaci za měsíc [anonymizováno] [rok].

10. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce vystavil žalované fakturu za [anonymizováno] [rok] znějící na částku 37 000 Kč.

11. Detailem pohybu – bezhotovostním příjmem, datum zaúčtování [datum], má soud za prokázané, že z účtu žalované byla na bankovní účet č. [bankovní účet] zaúčtována částka 37 000 Kč.

12. Přehledem zakázek za [anonymizováno] [rok] má soud za prokázané, u jakých klientů žalobce za měsíc [anonymizováno] [rok] provedl montáž.

13. E-mailovou komunikací ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná v zastoupení [jméno] [příjmení] žalobci zaslala podklady k fakturaci za měsíc [anonymizováno] [rok].

14. Přehledem realizovaných zakázek z [anonymizováno] [rok] má soud za prokázané, že žalobce za měsíc [anonymizováno] [rok] provedl montáž u klientů v celkové výši 36 400 Kč.

15. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce vystavil žalované fakturu za [anonymizováno] [rok] znějící na částku 36 400 Kč.

16. Dopisem ze dne [datum] včetně podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce sdělil žalované, že jí vrací [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [rok] a upozornil, že dosud neobdržel úhradu faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 36 400 Kč.

17. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši 36 400 Kč.

18. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení částky ve výši 33 910 Kč, která představuje neuhrazenou fakturu [číslo] vystavenou dne [datum] po započtení vzájemné pohledávky žalované za žalobcem za materiál ve výši 2 490 Kč.

19. Sdělením k předžalobní výzvě, výzvě k úhradě ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní zástupce žalované žalobci sdělil, že schodek na žalobcem nevráceném materiálu je ve výši 50 495 Kč a vyzval žalobce k úhradě této částky.

20. Kopií dodacího listu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalované žalobce předal následující: [anonymizováno 5 slov] vč. [příjmení], [anonymizováno 5 slov] vč. [příjmení], [anonymizováno 5 slov] vč. [příjmení], [anonymizována dvě slova] modem, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], 1x [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno], kdy na dodacím listu dále ručně dopsáno, že chybí 1x zdroj a 2x [příjmení].

21. E-mailovou komunikací mezi stranami za období od [datum] do [datum] a SMS komunikací z [anonymizováno] [rok] má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou probíhala komunikace ohledně nevyplacené odměny žalobce a nevráceného materiálu, kdy žalobce byl jednatelkou žalované upozorněn, že pokud nebude materiál řádně vrácen, bude vše řešeno zápočtem.

22. Dodacími listy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] má soud za prokázané, jaký materiál žalobce od žalované převzal.

23. Rámcovou smlouvou o dodávce služeb č. [anonymizováno] [rok] uzavřenou mezi společností [právnická osoba] jako objednatelem a [právnická osoba] jako zhotovitelem má soud za prokázané, že předmětem smlouvy je stanovení základních podmínek pro instalace či deinstalace zařízení ke službě [anonymizováno] v pevném místě a případně také ke službě [anonymizována dvě slova], které budou realizovány vždy na základě jednotlivých požadavků objednatele a na základě objednávky těchto činností pro sjednané období. Dle čl. VI. odst. 4 zařízení objednatele zůstává ve vlastnictví objednatele do doby jeho předání uživateli na základě zakázkového listu, v němž uživatel potvrdí, že požadovaná služba u něj byla úspěšně zprovozněna. Zhotovitel odpovídá za poškození, ztrátu či zničení předaného zařízení od okamžiku jeho převzetí v centrálním skladu zhotovitele až do doby řádné a uživatelem potvrzené realizace montážního požadavku, k níž bylo zařízení objednatele použito.

24. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] má soud za prokázané, že byla vystavena dodavatelem [právnická osoba] odběrateli [právnická osoba] a jejím předmětem byla fakturace manka za zboží na skladu [anonymizováno] [obec] na částku 15 754 Kč.

25. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] má soud za prokázané, že jejím předmětem byla fakturace škody za manko z inventarizace konsignačního skladu na částku 93 054,7 Kč.

26. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] má soud za prokázané, že jejím předmětem byla náhrada způsobené škody - manko dle smlouvy na částku 104 655,42 Kč.

27. Zakázkovými listy ze dne [datum], [datum], [datum] - marný výjezd, ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], bez uvedení data, [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], marný výjezd ze dne [datum], ze dne [datum] [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] - marný výjezd, [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] - označeno jako storno, ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] – storno, ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], marný výjezd z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a ze dne [datum] má soud za prokázané, jaké instalace byly žalobcem provedeny a jaký materiál byl při nich spotřebován.

28. Výslechem svědka [celé jméno svědka] má soud za prokázané následující. Svědek pracoval u žalované jako OSVČ s uzavřenou dohodou o provedení práce na pozici technický ředitel řízení malých technických projektů a žalobce najímal jako technika pro žalovanou. Úkolem svědka je odborně školit techniky, aby zvládli technickou stránku instalace s předepsanými parametry klientů. Ze začátku projektu i techniky zásoboval, následně to prováděla [právnická osoba]. Skladovou zásobu obdržel technik 1x týdne na základě dodacího listu. Inventarizaci dodělávala [jméno] [příjmení] s kolegyněmi. Žalovaná je malá společnost, která má dynamicky [číslo] techniků a všichni se de facto znají. Všichni technici mají stejná pravidla, znají se a mají na sebe telefonní čísla. Inventarizace probíhá jednou ročně s tím, že se při ní všichni technici sejdou na centrálním skladu v [obec]. Za materiál technici ručí, když bude materiál chybět, musí ho technik zaplatit. Cena je stanovena dodacím listem. Technici od žalované odebírají dva druhy materiálu, kdy jeden je zadavatele ([anonymizováno]), a technik ručí za to, aby byl předán a nainstalován klientovi. Druhý materiál je tzv. instalační, který je dodáván žalovanou a následně jeho cena odečtena technikovi. Jedná se o konektory, kabely. Část materiálu je v ceně instalace. Pokud by bylo spotřebováno více, hradí ho klient přímo technikům při instalaci, proto se tento materiál potom odečítá. Jedná se o jednoduchý systém: na dodacím listu je uvedeno, kolik materiálu technik nafasoval, a na základě instalačních protokolů, které podepíše klient, je zřejmé, kolik materiálu bylo spotřebováno, a zbytek musí mít technik ve vozidle. Materiál žalované zaváželo přímo [anonymizováno] do skladu v [obec], tam ho svědek nabral a rozvážel po technicích. [příjmení] vždy obdržel to, co mu chybělo. S žalobcem se svědek scházel pro předání materiálu na velkém parkovišti na [příjmení]. Občas mu materiál předávala [jméno] [příjmení], protože míval často zpoždění. Dodací listy vyplňoval s žalobcem vždy na místě. Mohlo se stát, že svědek materiál dovážel přímo z [obec], tak si dodací list vytisknul. To se stávalo, když prováděl zásobování třeba o víkendu. Technici přibližně znali poměry, tak si materiál doplňovali podle potřeby. Zpravidla měli [anonymizováno] instalací denně. Druhou možností bylo, že si technik materiál vyzvedl sám na [příjmení]. Pokud se stalo, že technikovi chyběl materiál, mohl si ho vypůjčit od jiného, ale pak si ho měli i vrátit. [ulice] s žalobcem probíhala půl roku. O ukončení spolupráce s technikem rozhoduje zadavatel, pokud technik dlouhodobě špatně odvádí práci. V takovém případě zadavatel zašle písemnou žádost o pochybení a společnost může dostat i pokutu. Žalobce měl 3 velké prohřešky, a proto s ním [anonymizováno] ukončila spolupráci. Při inventarizaci měli 3 technici manko inventární. Inventární manko u 2 z nich bylo především proto, že jim vykradli auto. [příjmení] musela žalovaná za techniky zaplatit. Nepoužitý materiál se nevracel, vracel se pouze materiál poškozený, nebo při skončení technika. Mimořádný závoz materiálu prováděl svědek. Svědek si nepamatuje, co znamenají mínusové položky na dodacích listech. Některé dodací listy nejsou svědkem podepsané, protože šlo primárně o podpis technika, že mu byl materiál dodán. Prázdné položky si mohl technik proškrtat sám. Žalobce vždy přišel na předání materiálu pozdě, v autě měl nepořádek, chodily stížnosti od zákazníků a od dodavatelů, vygradovalo to tím, že ho [anonymizováno] propustila. Otec žalobce vždy svědka přemluvil, že bude už vše v pořádku.

29. Výslechem svědka [celé jméno svědka] má soud za prokázané následující. Svědek již [anonymizováno] let pracuje pro žalovanou jako instalační technik. Svědek byl s žalobcem kolega zhruba před [anonymizováno] lety, pracovali zrovna pro [anonymizováno]. Náplň práce byla v té době stále stejná, nainstalovat u zákazníka internet. Materiál přivážel dodávkou jeden z řidičů nebo pan [celé jméno svědka] a fasoval se 1x týdně podle potřeby. Předání materiálu probíhalo tak, že se materiál vyložil z auta, spočítaly se kusy a sepsal a podepsal se protokol, který byl většinou připravený. V protokolu byly uvedeny kusy a přístroje, které se montují u zákazníků, možná i cena. Protokol byl 1x pro svědka a 1x pro řidiče. Vracel se pouze vadný materiál zhruba 1x ročně, a to kanceláři v [obec]. Při vrácení byl vydán zápis o vrácení, který byl podepsán technikem a skladnicemi. Nespotřebovaný materiál patřil [anonymizováno], přístroje se přesně hlídaly, tedy pokud něco chybělo při inventuře, musel to technik uhradit. Svědkovi nikdy nic nechybělo. Svědek si myslí, že všichni technici měli stejné podmínky, ale nezajímal se o to.

30. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané následující. Svědek pracoval pro žalovanou od [anonymizováno] [rok] do začátku [anonymizováno] [rok] na projektu pro [anonymizováno] - instalace internetu na pozici instalační technik. Jeho náplní práce bylo jezdit po koncových klientech firmy [anonymizováno], jak je oni nasmlouvají, a instaloval jim internet, realizoval výstavbu zařízení. V praxi to vypadá tak, že technik dostane nějakou anténu, modem, kabel a ten zapojí. Svědek pracoval na živnostenský list a fakturoval pravidelně měsíčně podle výkazu instalací. Dohoda byla ústní. Jedna část materiálu byla přímo od firmy [anonymizováno], který poskytovala žalované, kdy se jednalo hlavně o antény a modemy, a druhá část byla drobný materiál jako kabely, koncovky, konektory, nářadí, které si každý technik zajišťoval sám. První část materiálu se distribuovala tak, že se svědek sešel s panem [příjmení] buď u něho, nebo na [příjmení], nebo u svědka v [část obce], předal se materiál a podepsal dodací list, kterého byly vždy 2 kopie, 1 pro pana [příjmení] a 1 pro svědka. Jakmile materiál převzal, tak za něj ručil. To, jaký materiál nafasuje, bylo na vzájemné dohodě. Iniciátorem byl vždy svědek, protože věděl, jaké má zásoby materiálu. Párkrát se stalo, že se kolegou technikem si vzájemně vypůjčili nějaký materiál, protože fasování neproběhlo dostatečně včas a svědkovi došel nějaký materiál, který potřeboval pro provedení instalace. Jakmile příslušný materiál nafasoval, tak ho kolegovi vrátil. Šlo to mimo společnost, byla to vzájemná výpomoc. Stávalo se tak oboustranně. Svědek slyšel i od [celé jméno svědka], že si také s někým měnil materiál. Inventury probíhaly. Svědkovi se nikdy nestalo, že by mu něco chybělo, ale předpokládá, že v takovém případě by společnost požadovala náhradu materiálu. Cena materiálu byla uvedena na každém dodacím listě. Dodací list vyplňoval svědek společně s panem [příjmení]. Stávalo se, že panu [příjmení] do dodacího listu promlouval, korigoval ho. Dodací list byl předtištěný a číslovky se vždy doplňovaly na místě podle fyzického převzetí jednotlivých položek materiálu. Množství potřebného materiálu svědek sděloval vždy dopředu telefonicky nebo přes [anonymizováno]. Svědek vracel materiál panu [příjmení] při fasování zase na dodací list – vratku, kterou napsali na druhou stranu dodacího listu, ale nebylo to moc často. Prázdná okénka v dodacím listu se proškrtávala, ale nebylo to pravidlem. Svědek nikdy neměl manko. Svědek neví, zda všichni technici měli stejné podmínky. 31. [příjmení] [jméno] [příjmení] má soud za prokázané následující. Svědek pro [právnická osoba] pracoval asi rok jako OSVČ, s žalobcem byli kolegové, technici, dělali stejnou práci. Pro pana [příjmení] pracoval s přestávkami [anonymizováno] let pod různými společnostmi. Žalobce ve společnosti pracoval ještě dřív jak svědek. Svědkovi byl zaslán jednostranný návrh pracovní smlouvy. Určitě ji dostal každý technik. Svědek ji nepodepsal, protože byla pro technika likvidační, jelikož obsahovala nesmyslné sankce. Vše bylo na ústní dohodě, jejímž obsahem byla dohoda, že společnost dodá materiál, minimálně den předem dodá adresy, kam má jet montovat, a 1x za měsíc pošlou podklady pro fakturu. Materiál svědkovi buď přivezl pan [celé jméno svědka], nebo někdo jiný přijel s velkým autem, kde měl materiál pro více techniků. Občas mu dodací list přišel vyfocený na [anonymizováno], když mu třeba výjimečně vezli materiál domů. Dodací listy vždy odpovídaly. Materiál šlo mít i do zásoby. Vždy se podepsal dodací list ve dvou vyhotoveních, kde byl uveden počet převzatého materiálu. Dodací listy se vyplňovaly na místě. Svědek dodací listy nepodepisoval, pan [celé jméno svědka] je vždy podepsal před ním. Materiál společnost vozila vždy podle plánovaných zakázek. Někdy se stalo, že svědek neměl nějaký materiál. Řešilo se to tak, že si je půjčovali s ostatními techniky. To bylo mimo [právnická osoba], jen mezi techniky, ale ve společnosti o tom věděli. Vypůjčený materiál se musel vrátit zase přímo technikovi, protože by mu chyběl. Když byla velká inventura, tak se musel všechen materiál spočítat a technici odvézt vše do [obec]. Kdyby svědkovi při skončení chyběl nějaký materiál, tak by ho asi musel uhradit. Žádné ujednání ohledně manka nebylo, ale vyplývá to z věci. S materiálem si technici nemohli dělat, co chtěli, byl navázán na zakázku.

32. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Pokud jde o výpovědi svědků, pak jejich výpovědi považuje soud za věrohodné a autentické.

33. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.

34. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobcem a žalovanou soud posoudil jako inominátní smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), když mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena ústní smlouva, na jejímž základě se žalobce zavázal pro žalovanou provádět instalace telekomunikačních zařízení u tzv. koncových zákazníků a žalovaná se zavázala za to žalobci hradit sjednanou odměnu. Mezi stranami bylo dále ujednáno, že žalobci bude za účelem plnění úkolů vyplývajících ze smlouvy žalovanou poskytován instalační materiál, přičemž žalobce se zavázal tento materiál pro případ, že nebude použit pro instalaci u koncových zákazníků, žalované vrátit, případně zaplatit ujednanou cenu.

35. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce pro žalovanou prováděl instalační práce, přičemž tyto práce v rámci běžné obchodní praxe fakturoval. Faktura [číslo] za měsíc [anonymizováno] [rok] splatná dne [datum] na částku 36 400 Kč žalobci žalovanou uhrazena nebyla. Od fakturované částky žalobce odečetl částku 2 490 Kč, která představuje hodnotu 1 ks zdroje a 2 ks [příjmení] karet, které žalobce nebyl schopen žalované vrátit.

36. Mezi účastníky řízení bylo sporné, zda žalobci vznikl dluh za nevrácený instalační materiál v hodnotě 51 992 Kč, který žalovaná uplatnila vzájemným návrhem, přičemž tento nárok ponížila o výši nároku uplatněného žalobcem a domáhala se zaplacení částky 18 082 Kč.

37. Žalovaná v řízení netvrdila, tím méně prokazovala, že by dlužnou částku žalobci uhradila. Souhlas žalované s uplatněným nárokem žalobce lze rovněž dovodit z jejího vzájemného návrhu, kdy žalovaná započetla svůj nárok proti nároku žalobce.

38. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na zaplacení částky ve výši 33 910 Kč představující nezaplacenou fakturu [číslo] za měsíc [anonymizováno] [rok] je důvodný.

39. Dále se soud zabýval nárokem uplatněným žalovanou.

40. V řízení bylo prokázáno, co bylo běžnou praxí týkající se principů spolupráce žalované s techniky, tedy že technikům byl žalovanou předáván materiál za účelem provádění instalací na základě dodacích listů, které obsahovaly rovněž informaci o druhu a množství materiálu a o jejich ceně. Dodací listy byly vydávány ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno si ponechal technik a druhý žalovaná. Při instalacích zákazníkům byly techniky sepisovány zakázkové listy, které zachycovaly počet a druh materiálu použitého u konkrétního zákazníka. Pokud se stalo, že dodací list nebylo možné technikovi předat kvůli nečekanému závozu hned na místě, obdržel technik dodací list přes aplikaci [anonymizováno]. [příjmení] tak měl vždy možnost zkontrolovat, zda zapsaný a faktický převzatý počet materiálu odpovídá a není třeba provést nějaké úpravy.

41. Z provedeného dokazování, zejména ze svědeckých výpovědí, vyplývá, že všichni technici pracující pro žalovanou měli stejné podmínky spolupráce a v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce měl sjednány nějaké zvláštní podmínky spolupráce, resp. způsob předávání materiálu. S ohledem na prokázané podmínky spolupráce mezi techniky a žalovanou má soud za prokázané, že žalobce od počátku musel vědět, že převzatý nepoužitý materiál musí vyúčtovat, resp. vrátit, a že mu při chybějícím materiálu bude účtována cena ve výši uvedené na dodacích listech. Tuto skutečnost rovněž potvrzuje běžná praxe mezi techniky, kteří si mezi sebou vypůjčovali materiál, pokud někomu nějaký chyběl. Technici vypověděli, že když si od svého kolegy nějaký materiál vypůjčili, tak mu museli tentýž materiál opět vrátit, aby dotyčnému kolegovi materiál při inventuře nechyběl.

42. Namítal-li žalobce nepravost žalovanou předložených kopií dodacích listů, mohl soudu předložit vyhotovení těchto dodacích listů, které měl k dispozici, neboť ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že dodací listy byly vyhotovovány ve dvou kopiích. Žalobce však dodací listy soudu nepředložil a jeho tvrzení ohledně nepravosti dodacích listů tak soud považuje za účelové.

43. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobce převzal od žalované materiál, který byl povinen v případě nevyužití při montážích vrátit, případně zaplatit cenu uvedenou v dodacích listech. Jestliže bylo z dodacích listů patrné, kolik materiálu jakého druhu žalobce převzal a dalo-li se množství porovnat s množstvím materiálu použitého žalobcem dle zakázkových listů, bylo snadno seznatelné, zda má žalobce na převzatém materiálu nějaké manko, resp. kolik žalované dluží.

44. Proto soud dospěl k závěru, že nárok žalované na zaplacení částky ve výši 51 992 Kč, přestavující dluh žalobce za nevrácený instalační materiál, je důvodný.

45. Vzhledem ke skutečnosti, že soud dospěl k závěru, že nárok žalobce uplatněný žalobou vůči žalované je důvodný a nárok žalované uplatněný vzájemným návrhem vůči žalobci je rovněž důvodný, existují zde vzájemná plnění způsobilá započtení dle ust. § 1982 OZ.

46. Podle ust. § 1982 odst. 2 OZ se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

47. Pohledávka žalobce za žalovanou ve výši 33 910 Kč se zcela kryje s pohledávkou žalované za žalobcem, která je ve výši 51 992 Kč, proto dospěl soud k závěru, že žaloba uplatněná žalobcem vůči žalované není důvodná, a rozhodl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.

48. Vzhledem ke skutečnosti, že pohledávka žalované za žalobcem převyšuje pohledávku žalobce za žalovanou co do výše 18 082 Kč, když soud dospěl k závěru, že nárok žalované je důvodný, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 35 145,22 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 51 992 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, odpor ze dne [datum] + doplnění, duplika ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahující délku 2 hodin, účast na jednání dne [datum] přesahující délku 2 hodin, účast na jednání dne [datum]) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., celkem 31 320 Kč.

50. Právní zástupce žalované účtoval cestovné za jízdu osobním automobilem, proto mu byla přiznána náhrada za použití vozidla a náhrada za ztrátu času. Jedna cesta ze sídla právního zástupce k soudu odpovídá vzdálenosti 90 km a času 1:00 hod. a žalované tak náleží náhrada za použití vozidla za cestu na jednání dne [datum] dle § 1 písm. b) vyhlášky č. č. 467/2022 Sb. ve výši 936 Kč (180 km x 5,20 Kč) a dále náhrada za pohonné hmoty ve výši 289,22 Kč (při průměrné spotřebě vozidla 3,8 l [číslo] km). Advokátovi dále náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 a.t. ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu za 4x2 cesty ze sídla právního zástupce k soudu a zpět, přičemž jedna cesta odpovídá 2 započatým půlhodinám. Celkový promeškaný čas činí 16 půlhodin, čemuž odpovídá náhrada ve výši 1 600 Kč.

51. Soud právnímu zástupci žalované nepřiznal náklady za úkony: doplnění důkazních prostředků ze dne [datum], označení svědků a shrnutí ze dne [datum] a vyjádření k svědkům ze dne [datum], neboť se nejedná o podání, za která by advokátovi náhrada nákladů řízení dle advokátního tarifu příslušela. Jedná se pouze o jednoduchá podání bez právní argumentace, která obsahují rovněž shrnutí, která korespondují s již sdělenými stanovisky (k tomu srov. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2013, sp. zn. 57 Co 799/2013).