15 C 309/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Jméno advokátky Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 124 847 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 124 847 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 124 847 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 30 976 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce domáhá zaplacení částky 124 847 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Dne , datum, uzavřel žalobce se žalovanou smlouvu o životním pojištění Dynamik č. , hodnota, (dále jen „Pojistná smlouva“). Součástí Pojistné smlouvy se staly i všeobecné pojistné podmínky označené jako verze , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, (dále jen „VPP“) a doplňkové pojistné podmínky označené jako verze , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, (dále jen „DPP“). Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu , Anonymizováno, let, s měsíčním pojistným ve výši 1 500 Kč. Žalobce uzavřel Pojistnou smlouvu jako spotřebitel. Pojištění zaniklo ke dni , datum, s výplatou odkupného. Částku odkupného ve výši , částka, žalovaná vyplatila na účet žalobce. Žalobce zaplatil na pojistném , částka, . Žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, včetně příslušenství, neboť se domnívá, že Pojistná smlouva je absolutně neplatná z důvodu nepřiměřených smluvních ujednání ve smyslu § 56 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „SOZ“) a z důvodu neurčitosti těchto ujednání dle § 37 odst. 1 SOZ, pojistná smlouva je dle žalobce též neplatná z důvodu rozporu s evropským právem, zejména Směrnicí Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách. Pojistná smlouva obsahuje v doplňkových pojistných podmínkách následující ustanovení upravující: a) Rizikové pojistné, kdy článek 1, bod 1.

5. DPP stanoví, že: „Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za pojištění pro případ smrti a o rizikové pojistné za další sjednaná pojištění.“; článek 1 bod 1.

6. DPP stanoví, že: „Rizikové pojistné za pojištění pro případ smrti a rizikové pojistné za další sjednaná pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného.“; b) Počáteční a správní poplatky, kdy článek 1 bod 2.

1. DPP stanoví, že: „Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad.“; c) Inkasní poplatky, kdy článek 1 bod 2.

2. DPP stanoví, že: „Pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné.“ Žalobce se domnívá, že výše uvedená ustanovení jsou zneužívající ve smyslu § 56 SOZ. Z Pojistné smlouvy, resp. dokumentace, kterou žalobce k Pojistné smlouvě obdržel, nelze zjistit konkrétní obsah uvedených ujednání. Žalobce totiž od žalované pojistně technické zásady neobdržel. V důsledku obsahové neurčitosti těchto ujednání nemá žalobce jako spotřebitel možnost zjistit, jak je tvořena kapitálová hodnota pojištění a jaká je výše nákladů, o které žalovaná tuto kapitálovou hodnotu hodlala snižovat (a skutečně snižovala) a tím zjistit výši budoucího pojistného plnění. Existence takto koncipovaných ujednání ve formulářové spotřebitelské smlouvě je v rozporu s požadavkem poctivosti, což ve výsledku způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Důsledkem nepřiměřenosti smluvních ujednání je jejich absolutní neplatnost. Žalobce se domnívá, že výše citovaná ujednání Pojistné smlouvy jsou zároveň i obsahově neurčitá ve smyslu § 37 odst. 1 SOZ. Uvedená ujednání neobsahují určení konkrétní výše rizikového pojistného, resp. počátečních, správních a inkasních nákladů, ani mechanismus, kterým by jejich výše měla být jednoznačně a transparentně určena, když pojistně technické zásady nebyly součástí smluvní dokumentace. Žalobce tak neměl možnost zjistit konkrétní výši daného poplatku, a tedy ani konkrétní částku, o kterou bude snížena kapitálová hodnota pojištění. Neplatnost jednotlivých zneužívajících ujednání o snižování kapitálové hodnoty pojištění proto způsobuje absolutní neplatnost Pojistné smlouvy jako celku. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne , datum, k vydání bezdůvodného obohacení. Tato výzva byla žalované doručena dne , datum, . Na tuto výzvu žalované reagovala zamítavě. Ve vyjádření k předžalobní výzvě ze dne , datum, žalovaná uvedla, že nárok žalobce je promlčený v subjektivní promlčecí lhůtě. Dle vyjádření žalované se mohl žalobce o škodě dozvědět nejpozději v okamžiku vyplacení odkupného. S tím žalobce nesouhlasí, kdy z výplaty odkupného se žalobce mohl dozvědět pouze o zániku pojistné smlouvy a výši nespotřebovaného pojistného (odkupného), z uvedeného nelze vědomost neplatnosti smlouvy (bez dalšího) dovodit.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že považuje žalobu za nedůvodnou. Pokud žalobce odkazuje na režim zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen "SOZ"), zcela pomíjí fakt, že Pojistná smlouva se touto právní úpravou již neřídí. Pojistná smlouva totiž byla na základě dohody žalobce s žalovanou podřízena právní úpravě zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "OZ"), a to v souladu s § 3028 odst. 3 OZ. Tato dohoda je obsažena v dodatku k Pojistné smlouvě ze dne , datum, (dále jen "Dodatek"), konkrétně pak v čl. 1 odst. 1.2 tohoto Dodatku. Pojistná smlouva se s účinností k datu jejího uzavření, vč. veškerých práv a nároků s jejím uzavřením souvisejícím, řídí právní úpravou OZ. Pokud žalobce poukazoval na skutečnost, že v daných ujednáních Pojistné smlouvy zcela chybí nějaká podstatná informace a toto tvrzení by soud považoval za správné, pak se zcela zjevně jedná o nedostatek projevu vůle spočívající v nejednoznačnosti věcného obsahu, tj. o vadu neurčitosti dle § 37 odst. 1 SOZ, nikoliv o vadu nepřiměřenosti. To samé pak platí a tyto závěry jsou plně aplikovatelné i v intencích OZ, konkrétně ustanovení § 1813 OZ a § 553 OZ, které se na Pojistnou smlouvu aplikují. S ohledem na skutečnost, že Pojistná smlouva se poměry SOZ neřídí, ale byla dle výše popsané dohody podřízena úpravě OZ, pak by žalobcem tvrzená obsahová neurčitost odpovídala vadě neurčitosti právního jednání dle § 553 odst. 1 OZ. V souladu s odst. 2 tohoto ustanovení však platí, že "byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku." Žalovaná předně nesouhlasí s tím, že by Dotčená ujednání kdy byla neurčitá. Právní předpisy nikdy nepožadovaly a ani nyní nepožadují výslovné ujednání smluvních stran o výši rizikového pojistného pro případ smrti či o jednotlivých složkách pojistného. I kdyby však skutečně ze znění Dotčených ustanovení nevyplývaly údaje namítané žalobcem a tudíž byly shledávány neurčitými, pak byla tato neurčitost objasněna informacemi obsaženými v Dodatku. Smluvní strany všechny konkrétní částky Dodatkem dále a více specifikovaly (a to vč. opakovaného informování o dosavadním vývoji pojištění a vlivu těchto částek na kapitálovou hodnotu pojištění). Konkrétní sjednanou výši dosavadního rizikového pojistného stanoví čl. 2 odst. 2.3.2 Dodatku a výši rizikového pojistného v následujících letech trvání pojištění pak stanoví čl. 3 Dodatku. Konkrétní výši počátečních nákladů stanoví čl. 2 odst. 2.3.3 Dodatku, konkrétní výši správních (administrativních) a inkasních nákladů pak stanoví čl. 5 Dodatku. Co do způsobu tvorby kapitálové hodnoty pojištění, tedy konkrétního procesu alokace pojistného, pak lze plně odkázat na DPP, které tvorbu kapitálové hodnoty detailně vysvětlují. Dle DPP platí, že nejprve se z daného uhrazeného pojistného oddělí část určená k pokrytí životního pojištění včetně nákladů, jež se v souladu s bodem 2 čl. 2.5 DPP připíše do tzv. kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou (dále též jako "KH(TÚM)"). Z KH(TÚM) se pak dle výše Dotčených ujednání strhávají srážky za jednotlivá Pojistnou smlouvou sjednaná životní pojištění, rizikové pojištění, správní náklady, inkasní náklady a splátky počátečních nákladů. Ze zbývající výše uhrazeného pojistného se vyčlení část pojistného určená k investování, jež představuje tzv. kapitálovou hodnotu negarantovanou, jejíž výše je rovna pojistnému sníženému o část, která je určena k pokrytí životního pojištění včetně nákladů, tj. KH(TÚM), a dále případně o část pojistného za doplňková pojištění. Dodatek pak tento způsob tvorby kapitálové hodnoty pojištění pouze reflektuje, přičemž aktuální konkrétní částky uvádí v čl. 2 odst. 2.4 bod 2.4.1 Dodatku. Konkrétní hodnotu pojištění a odkupného pak upravuje čl. 2 odst. 2.4 bod 2.4.3 Dodatku. Co se týče dalšího vývoje pojištění a jeho kapitálové hodnoty, pak tento byl dohodnut v čl. 3 Dodatku, vč. všech konkrétních částek. Žalovaná proto uzavírá, že jakákoliv hypotetická neurčitost Pojistné smlouvy, či nejasnost mezi smluvními stranami, byla vyjasněna společným jednáním účastníků řízení v souladu § 553 odst. 2 OZ uzavřením Dodatku, kterým byly ujasněny konkrétní částky veškerých rozhodných položek pro formování kapitálové hodnoty pojištění a tedy pojistného plnění.

3. Co se týče námitek o zneužívající povaze Dotčených ujednání, pak žalovaná nesouhlasí s tvrzeními žalobce, že by Dotčená ujednání měla zakládat jakoukoliv nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a že by se tedy mělo jednat o zneužívající ujednání ať už ve smyslu SOZ, OZ či ve smyslu Směrnice. Žalobce nadto ani netvrdí, v čem by tato nerovnováha měla spočívat, či jak se tato nerovnováha projevila v pojistném vztahu. Žalovaná dále uvedla, že žalobu neuznává také s ohledem na promlčení velké části vzneseného nároku. Již při uzavření Pojistné smlouvy měl tak žalobce k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých seznal způsob nakládání s pojistným a mohl tedy tuto tvrzenou neurčitost seznat a dovolat se včas údajné neplatnosti. Žalobce se tedy o údajném bezdůvodném obohacení mohl dozvědět již při první platbě pojistného, neboť již v okamžiku uzavření Pojistné smlouvy měl k dispozici veškeré informace a podklady, ze kterých mohl dovodit a nyní i dovozuje údajnou neplatnost/neurčitost Pojistné smlouvy, a tedy že částka uhrazená dle Pojistné smlouvy je tvrzeným bezdůvodným obohacením. Žalobce totiž byl se způsobem nakládání s pojistným prokazatelně seznámen a jeho nákladovou složkou a rizikovým pojistným nejpozději v okamžik uzavření Pojistné smlouvy, a to převzetím a seznámením se se všeobecnými pojistnými podmínkami a doplňkovými pojistnými podmínkami. Převzetí a seznámení se s VPP a DPP žalobce potvrdil podpisem Pojistné smlouvy. Žalobce byl o způsobu nakládání s hrazeným pojistným pravidelně informován po celou dobu trvání pojistného vztahu. Pokud žalobce tvrdí neoprávněné strhávání částek rizikového pojistného a částek nákladů a poplatků ze strany žalované, pak žalovaná uvádí, že o konkrétní výši KH(TÚM), která slouží k pokrytí nákladové struktury pojištění a rizikového pojistného, byl žalobce každoročně informován prostřednictvím výročních dopisů a následně informacemi k pojistné smlouvě. Od roku , Anonymizováno, byly žalobci zasílány informace k pojistné smlouvě, které kromě stavu KH(TÚM) vždy obsahovala i podrobný rozpis jednotlivých složek této kapitálové hodnoty, tedy konkrétní částku uhrazenou na rizikové pojistné, na náklady i aktuální výši odkupného. Ačkoliv tedy žalobce byl o těchto konkrétních částkách informován, ničeho proti nim nenamítal, z čehož je možné usuzovat, že byl s hrazením těchto částek seznámen a byl si vědom, že žalovaná je oprávněna tyto účtovat. Právo na vydání bezdůvodného obohacení je tak z velké části promlčeno uplynutím promlčecí lhůty, neboť Žaloba byla podána až dne , datum, . Promlčená jsou tedy veškerá plnění uhrazená přede dnem , datum, . S ohledem na skutečnost, že v nepromlčeném období vyplatila žalovaná žalobci odkupné ve výši , částka, , nezbývá k žalobci k vyplacení ničeho. Žalovaná z procesní opatrnosti uplatnila námitku započtení, a to tak, že započítává částku ve výši , částka, vyplacenou žalobci jako odkupné při ukončení Pojistné smlouvy, a to proti nepromlčeným pohledávkám žalobce na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého z uhrazeného pojistného v nepromlčeném období. Nepromlčené a vymahatelné pohledávky žalované jsou tudíž vyšší než nepromlčené a vymahatelné pohledávky žalobkyně, a žalobkyně proto nemá nárok na vydání jakéhokoli bezdůvodného obohacení.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

5. Z pojistné smlouvy číslo , hodnota, ze dne , datum, a Všeobecných pojistných podmínek , Anonymizováno, -, Anonymizováno, –, Anonymizováno, –, Anonymizováno, soud zjistil, že žalobce s žalovanou uzavřel pojistnou smlouvu o životním pojištění.

6. Z doplňkových pojistných podmínek verze , Anonymizováno, –, Anonymizováno, –, Anonymizováno, -, Anonymizováno, (dále jen „DPP“) soud zjistil, že článek 1 bod 1.

5. DPP stanoví, že: „Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za pojištění pro případ smrti a o rizikové pojistné za další sjednaná pojištění.“; článek 1 bod 1.

6. DPP stanoví, že: „Rizikové pojistné za pojištění pro případ smrti a rizikové pojistné za další sjednaná pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného.“; článek 1 bod 2.

1. DPP stanoví, že: „Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad.“; článek 1 bod 2.

2. DPP stanoví, že: „Pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné.“7. Z výročních dopisů za období let , Anonymizováno, –, Anonymizováno, a z informací k pojistné smlouvě ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná pravidelně informovala žalobce o průběhu pojištění.

8. Z dopisu žalované ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná oznámila žalobci, že připravila dodatek, na základě kterého se jeho životní smlouva č. , hodnota, bude řídit novým občanským zákoníkem a že v rámci dodatku žalovaná žalobci nabídne speciální benefit. Dále žalovaná žalobci sdělila, že bude žalobce telefonicky kontaktovat a domluví si s ním osobní schůzku, žalovaná rovněž žalobci sdělila jméno poradce, se kterým bude věc řešena.

9. Z dodatku k pojistné smlouvě číslo , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná prohlásili, že mají v úmyslu pojistnou smlouvu aktualizovat, aby se zákon č. 89/2012 Sb. aplikoval i na pojistnou smlouvu, kdy strany dále prohlásily, že považují za vhodné podrobněji specifikovat některé závazky z pojistné smlouvy s ohledem na to, že se Nejvyšší soud ČR v roce , Anonymizováno, vyjádřil k některým otázkám souvisejícím s uzavřením, obsahem a průběhem vztahů z pojistných smluv. Dodatek stanovil konkrétní sjednanou výši dosavadního rizikového pojistného, výši rizikového pojistného v následujících letech trvání pojištění, konkrétní výši počátečních, správních a inkasních nákladů, konkrétní hodnotu pojištění a odkupného, upraven je zde i další vývoj pojištění a kapitálové hodnoty včetně konkrétních částek.

10. Z informace k ukončení pojištění ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná oznámila žalobci, že obdržela pokyn žalobce k předčasnému ukončení pojištění, kdy výše plnění k , datum, činí , částka, .

11. Ze sdělení o zániku pojištění ze dne , datum, bylo zjištěno, že předmětná smlouva byla ukončena, kdy výše odkupného činí celkem , částka, .

12. Z emailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná žalobci sdělila, že na smlouvu bylo zaplaceno pojistné v celkové výši , částka, .

13. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, ve lhůtě 14 dnů od obdržení výzvy.

14. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení částky , částka, .

15. Z vyjádření žalované k předžalobní výzvě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná nárok žalobce odmítla.

16. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy. Další navrhované důkazy pak soud pro nadbytečnost neprováděl a ostatní důkazní návrhy zamítl, kdy soud má za to, že skutkový stav byl výše uvedenými důkazy dostatečně objasněn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

17. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.

18. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“), nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.

20. Podle ustanovení § 37 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

21. Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

22. Podle § 2758 odst. 1, 2 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

23. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle ust. § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

25. Podle ust. § 556 odst. 1, 2 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

26. Podle § 553 odst. 1, 2 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

27. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

28. Právní vztah žalobce a žalované, založený posuzovanou pojistnou smlouvou, se řídil obč. zák. a zákonem o pojistné smlouvě, a to do doby, než účastníci projevili vůli podřídit svá práva a povinnosti právní úpravě obsažené v o. z., k čemuž došlo v důsledku uzavření dodatku ze dne , datum, .

29. Pokud jde o původně uzavřenou pojistnou smlouvu ze dne , datum, , soud dospěl k závěru o její absolutní neplatnosti pro absenci určitého a konkrétního smluvního ujednání o výši a způsobu stanovení rizikového pojistného a o způsobu stanovení počátečních, správních a inkasních nákladů. Výši rizikového pojistného nelze zjistit z žádného smluvního ujednání. V době uzavření smlouvy nebyla dána jasná pravidla určení výše rizikového pojistného tak, aby jejich výše byla objektivně zjistitelná. Jelikož je ujednání o rizikovém pojistném neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, již neplatnost ujednání o výši rizikového pojistného způsobuje neplatnost smlouvy o životním pojištění jako celku.

30. Soud se proto následně zabýval tím, jaký dopad na posouzení vzájemných práv a povinností účastníků má skutečnost, že účastníci dne , datum, ujednali úpravu vzájemných práv a povinností dodatkem k pojistné smlouvě. Soud má za to, že neurčitost smluvních ujednání týkajících se výše rizikového pojistného a výše počátečních, správních a inkasních nákladů byla zhojena uzavřením dodatku ze dne , datum, . Předmětný dodatek stanovil konkrétní sjednanou výši dosavadního rizikového pojistného v čl. 2 odst. 2.3.2, výši rizikového pojistného v následujících letech trvání pojištění v čl.

3. Konkrétní výše počátečních nákladů byla stanovena dodatkem v čl. 2 odst. 2.3.3, konkrétní výše správních a inkasních nákladů byla stanovena v čl.

5. Tvorba kapitálové hodnoty je pak podrobně vysvětlena v čl. 2.4.

1. V čl. 2.4.3 je pak upravena konkrétní hodnota pojištění a odkupného. V čl. 3 pak je upraven další vývoj pojištění a kapitálové hodnoty včetně konkrétních částek.

31. Soud proto uzavírá, že tímto dodatkem byl dodatečně vyjasněn obsah předmětné pojistné smlouvy a dodatek tak odstranil dosavadní neurčitost pojistné smlouvy. Podpisem dodatku došlo k vyjasnění projevu vůle smluvních stran pojistné smlouvy. Mezi žalobcem a žalovanou došlo k určení a potvrzení konkrétních částek doposud uhrazených počátečních nákladů a rovněž došlo k jednoznačnému sjednání konkrétní výše rizikového pojistného platného až do konce účinnosti pojistné smlouvy. Podle § 553 odst. 2 o. z. přitom platí, že byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku. Po uzavření dodatku tedy již pojistná smlouva netrpí neurčitostí a dle výše uvedeného ustanovení se tak k její předchozí neurčitosti nepřihlíží a je nutno na pojistnou smlouvu nahlížet jako na od počátku bezvadné právní jednání. Soud přitom rovněž poukazuje na ustanovení § 574 o. z., dle něhož na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

32. Žalobce byl o možnosti uzavřít dodatek žalovanou informován s předstihem písemnou cestou. Žalobce předmětný dodatek uzavřel dobrovolně a projevil svou vůli být jím vázán. Soud po posouzení obsahu dodatku dospěl k závěru, že předmětný dodatek je srozumitelný a transparentní a z žádných písemných ujednání nelze dovodit lstivé jednání žalované. Již z preambule dodatku je zřejmé, že jeho cílem je mj. podrobněji specifikovat obsah závazků z pojistné smlouvy, kdy je zde rovněž poukaz na rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR. Tato skutečnost nebyla žalobci skryta ani zatajena. Z textu dodatku je zřejmé, že jeho účelem byla mj. podrobnější specifikace ustanovení pojistné smlouvy. Žalobci toto muselo být zřejmé, neboť obsah dodatku je srozumitelný, a to jak v části rekapitulující dosavadní průběh pojistné smlouvy, tak v části obsahující dohodu o budoucím průběhu pojistné smlouvy. Ujednání obsažená v dodatku jsou zcela jednoznačná a určitá a i pro právního laika pochopitelná. Je z nich možno bez dalšího určit nákladovou strukturu pojištění. Obsah daného právního jednání nezahrnuje zastřená či zneužívající jednání. Žalobce svobodně a vědomě dodatek podepsal, a souhlasil tak s následky tohoto jednání, kdy obsahem dodatku byla postavena najisto práva a povinnosti z původní pojistné smlouvy. Ustanovení dodatku jsou natolik zřejmá, že žalobce si musel být vědom (resp. měl si být vědom) veškerých jak minulých, tak i budoucích práv a povinností plynoucích z pojistné smlouvy. Podle § 4 o. z. je po každé svéprávné osobě možno vyžadovat rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. Žalobci musely být zřejmé veškeré právní následky podpisu dodatku.

33. S ohledem na výše uvedené, kdy je soud názoru, že vadnost pojistné smlouvy byla sjednáním dodatku odstraněna a na pojistnou smlouvu je tak nutno hledět jako na bezvadné právní jednání, a to již od počátku, dospěl soud k závěru, že na straně žalované bezdůvodné obohacení nevzniklo, proto soud žalobu výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , vyjádření k replice žalobce ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, ) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, .

35. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění pak dle § 149 odst. 1 o. s. ř.