15 C 42/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu nemajetkové újmy ve výši 48 750 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 48 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá na žalované zaplacení částky 48 750 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení z titulu nároku na náhradu nemajetkové újmy vzniklé žalobci v důsledku nesprávného úředního postupu orgánů státu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného [stát. instituce] jako správním orgánem prvního stupně pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] a Krajským úřadem [územní celek] jako orgánem odvolacím pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] a dále soudního řízení vedeného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a následně Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení o přestupku vedené správními orgány a navazující soudní řízení trvalo od doručení oznámení o zahájení řízení o přestupku dne [datum] do zastavení řízení dne [datum] [anonymizováno] měsíců. Tuto dobu žalobce nepovažuje za přiměřenou. Žalobce při vyčíslení nemajetkové újmy vycházel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], kdy žalobce vychází ze základní částky [částka] za jeden rok řízení ([částka] za první dva roky řízení), základní částka za řízení tak činí [částka]. Žalobce dále spatřuje důvod pro zvýšení této částky o 20 % v povaze přestupkového řízení, z něhož lze dovodit zvýšený význam řízení pro žalobce. Další důvod ke zvýšení základní částky o 20 % spatřuje žalobce ve skutečnosti, že se jednalo o banální řízení, kde nebylo potřeba složitějšího dokazování. Důvodem pro snížení základní částky o 40 % je dle žalobce skutečnost, že řízení bylo projednáváno na čtyřech stupních. Žalobce dále požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení z celkové částky 48 750 Kč od [datum], tedy ode dne následujícího po dni, kdy žalobce uplatnil nárok u žalované.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Má za to, že žalobci nemohla být nepřiměřenou délkou předmětného řízení způsobena nemajetková újma. Žalovaná poukazuje na skutečnost, že žalobci hrozilo pouze uložení pokuty ve výši 2 000 Kč. Dále nelze odhlédnout od skutečností, ke kterým došlo v rámci správního řízení. Žalobce využil služeb tzv. pojištění proti pokutám, a to nejen s ohledem na osoby, které za něj v rámci řízení jednaly, ale i s ohledem na obstrukční taktiku, kterou tyto osoby zvolily. Poté, co dvakrát [anonymizováno] před zahájením řízení proti provozovateli vozidla vyzval žalobce, aby zaplatil stanovenou částku anebo identifikoval řidiče vozidla, který v čase spáchání přestupku vozidlo řídil, žalobce u prvého z přestupků sdělil, že vozidlo řídil pan [jméno] [příjmení] [příjmení] a v případě druhého z přestupků měl vozidlo řídit pan [jméno] [příjmení]. Z úřední činnosti správních orgánů a nakonec i žalované je ovšem známo, že tyto nekontaktní osoby jakožto řidiče účelově označují různí provozovatelé vozidel v jiných případech napříč celou Českou republikou, což signalizuje zneužití práva. Magistrát proto odložil věc přestupků řidiče vozidla a zahájil řízení proti žalobci jakožto provozovateli vozidla a předvolal žalobce k ústnímu jednání. Na toto jednání se žalobce bez omluvy nedostavil a řízení se nijak neúčastnil. Následně bylo vydáno rozhodnutí o vině žalobce ze spáchání přestupků provozovatele vozidla. Proti tomu podal zmocněnec žalobce blanketní odvolání nemající zákonné náležitosti. K doplnění odvolání nedošlo ani přes výzvu. Nutno podotknout, že zmocněnec žalobce vystupující v rámci tohoto správního řízení, je znám častým zastupováním osob ve správních řízeních, zejména o dopravních přestupcích, a problematika náležitostí odvolání mu tak jistě měla být více než dobře známa. Až v rámci žaloby ve správním soudnictví sdělil druhý ze zmocněnců žalobce, [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], advokát, veškeré argumenty, které využívá v celé řadě řízení. Z úřední činnosti žalované a z dnes již rozsáhlé judikatury soudů v typově stejných věcech je zřejmé, že zejména [anonymizováno] [jméno] [jméno], který jménem žalobce uplatnil nárok na odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., zmocněnec žalobce ve správním řízení tj. [právnická osoba] [anonymizováno], která již zanikla, tedy po ukončení likvidace došlo k jejímu výmazu z obchodního rejstříku ke dni [datum], a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], advokát, který zastupoval žalobce v řízení před správními soudy, jsou provázané osoby, které založily svůj podnikatelský záměr na zastupování řidičů přestupců, kdy„ obstrukčními“ či„ liknavými“ postupy dosahují pro své klienty beztrestnosti. Žalovaná na základě skutkových okolností posuzované věci dospěla k závěru, že uplatněním práva na náhradu újmy nedochází k výkonu subjektivního práva, nýbrž k jeho zneužití. Výše popsaný postup ve spojení s následným uplatněním nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. nelze hodnotit jinak, než jako jednání, které je v rozporu s veřejným pořádkem. Dle žalované není možné, aby žalobci vznikla nemajetková újma, když skrze své zmocněnce činil jednotlivá podání směřující k prodloužení celkové délky řízení.

3. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy, kdy z těchto listin, jakož i z nesporných tvrzení účastníků zjistil níže uvedený skutkový stav: • Dne [datum] vypracovala [ulice] policie [obec] oznámení o podezření ze spáchání přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 361/2000 Sb.“), kterého se měl dopustit blíže neurčený řidič vozidla [značka automobilu], [registrační značka], ve vlastnictví žalobce dne [datum] v [údaj o čase] hod., když nerespektoval povinnost vyplývající z dopravní značky„ [anonymizováno] rovnoběžné čáry ([anonymizována dvě slova])“, která vyznačuje plochu, do které je zakázáno vjíždět nebo nad ni nákladem zasahovat. (oznámení o přestupku) • Dne [datum] vypracoval [anonymizováno] výzvu žalobci jakožto vlastníku a provozovateli výše uvedeného vozidla, aby do 15 dnů ode dne doručení této výzvy zaplatil určenou částku, případně aby sdělil jméno řidiče, který v inkriminovaném čase předmětné vozidlo skutečně řídil. Tato výzva byla žalobci doručena téhož dne, tj. [datum] do datové schránky. (výzva provozovateli vozidla ze dne [datum]) • Dne [datum] [anonymizováno] prostřednictvím e-mailové zprávy obdržel sdělení žalobcova zmocněnce, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], (dále též„ zmocněnec“), že v danou dobu vozidlo řídil pan [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození]. Bylo sděleno, že se jedná o zaměstnance [právnická osoba] s.r.o., který si přebírá poštu na adrese [adresa] (sdělení údajů potřebných k určení totožnosti řidiče vozidla) • Dne [datum] vypracoval [anonymizováno] předvolání pana [příjmení] k podání vysvětlení na den [datum]. Toto předvolání se nepodařilo doručit. (výzva k podání vysvětlení ze dne [datum]) • Dne [datum] vypracovala [ulice] policie [obec] oznámení o podezření ze spáchání přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., kterého se měl dopustit blíže neurčený řidič vozidla [značka automobilu], [registrační značka] ve vlastnictví žalobce dne [datum] v [údaj o čase] hod., když porušil pravidla provozu na pozemních komunikacích tak, že neoprávněně zastavil a stál na křižovatce, nebo v kratší vzdálenosti než 5 m před a za křižovatkou. (oznámení přestupku) • Dne [datum] vypracoval [anonymizováno] výzvu žalobci jakožto vlastníku a provozovateli výše uvedeného vozidla, aby do 15 dnů ode dne doručení této výzvy zaplatil určenou částku, případně aby sdělil jméno řidiče, který v inkriminovaném čase předmětné vozidlo řídil. Tato výzva byla žalobci doručena téhož dne, tj. [datum] do datové schránky. (výzva provozovateli vozidla ze dne [datum]) • Dne [datum] [anonymizováno] prostřednictvím e-mailové zprávy obdržel sdělení žalobcova zmocněnce, [právnická osoba] s.r.o., že v danou dobu vozidlo řídil pan [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa], [země], doručovací adresa [adresa]. Bylo sděleno, že se jedná o zaměstnance [právnická osoba] s.r.o. (sdělení údajů potřebných k určení totožnosti řidiče vozidla) • Dne [datum] vypracoval [anonymizováno] předvolání pana [příjmení] k podání vysvětlení na den [datum]. Toto předvolání se nepodařilo doručit, neboť daná osoba byla na uvedených adresách neznámá. (výzva k podání vysvětlení ze dne [datum]) • Dne [datum] vypracoval [anonymizováno] oznámení žalobci o zahájení řízení o správních deliktech provozovatele vozidla podle ust. [ustanovení pr. předpisu], kterých se měl dopustit tím, že ve výše uvedených případech nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče. Žalobce byl zároveň předvolán k ústnímu jednání na den [datum]. Předmětné oznámení bylo zmocněnci žalobce doručeno dne [datum] do datové schránky. (oznámení o zahájení řízení o správním deliktu ze dne [datum]) • Dne [datum] se konalo ústní jednání, na které se žalobce ani jeho zmocněnec bez omluvy nedostavili. (protokol o provedení dokazování mimo ústní jednání ze dne [datum]) • Dne [datum rozhodnutí] vypracoval [anonymizováno] rozhodnutí [číslo jednací], jímž uznal žalobce vinným ze dvou shora uvedených správních deliktů provozovatele vozidla podle ust. § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., za což mu uložil pokutu ve výši 2 000 Kč a povinnost k úhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Toto rozhodnutí bylo zmocněnci žalobce doručeno dne [datum] do datové schránky. (rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum]) • Dne [datum] obdržel [anonymizováno] blanketní odvolání žalobce proti shora uvedenému rozhodnutí. (dovolání do rozhodnutí ze dne [datum]) • Dne [datum rozhodnutí] vypracoval [anonymizováno] usnesení [číslo jednací], jímž žalobce vyzval k odstranění vad podaného odvolání, a to do 5 dnů od doručení tohoto usnesení. Tato výzva byla zmocněnci žalobce doručena téhož dne, tj. dne [datum]. Této výzvě žalobce nevyhověl a ve stanovené lhůtě odvolání nedoplnil. (usnesení [stát. instituce] ze dne [datum]) • Dne [datum rozhodnutí] vypracoval [anonymizováno] přípis [číslo jednací], jímž odvolání spolu se spisovou dokumentací předal Krajskému úřadu k rozhodnutí. (sdělení [stát. instituce] ve věci odvolání proti rozhodnutí o správním deliktu ze dne [datum]) • Dne [datum] vypracoval Krajský úřad rozhodnutí [číslo jednací], jímž odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum] potvrdil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum]) • Dne [datum] žalobce podal proti rozhodnutí [anonymizováno] úřadu ze dne [datum] správní žalobu ke Krajskému soudu. Tentokrát již byl zastoupen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem, se sídlem [adresa] (žaloba ze dne [datum]) • Dne [datum] vydal [anonymizováno] soud rozsudek č. j. [číslo jednací], jímž žalobu zamítl. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]) • Dne [datum] podal žalobce proti rozsudku [anonymizováno] soudu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (kasační stížnost ze dne [datum], doplnění kasační stížnosti ze dne [datum], doplnění ze dne [datum], doplnění ze dne [datum]) • Dne [datum] vydal Nejvyšší správní soud rozsudek č. j. [číslo jednací], jímž zrušil rozsudek Krajského soudu ze dne [datum], rozhodnutí Krajského úřadu ze dne [datum] a věc vrátil tomuto správnímu orgánu k dalšímu řízení. Důvodem byla prekluze prvého z přestupků řidiče vozidla ze dne [datum], neboť v důsledku derogačních nálezů Ústavního soudu ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo], a ze dne [datum], [anonymizováno], [ústavní nález], bylo zrušeno ust. § 112 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. K zániku trestnosti přestupku ze dne [datum] došlo již dne [datum], tedy před zahájením řízení o přestupcích provozovatele vozidla proti žalobci. (rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí]) • Dne [datum] vypracoval Krajský úřad rozhodnutí [číslo jednací], jímž zrušil rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a věc vrátil tomuto správnímu orgánu k novému projednání. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] Krajský úřad zde uvedl, že druhý z přestupků, tj. přestupek ze dne [datum] je stále možné projednat, přičemž k zániku odpovědnosti dojde až dnem [datum] (rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum]) • Dne [datum rozhodnutí] vypracoval Magistrát usnesení [číslo jednací], jímž řízení o obou přestupcích provozovatele vozidla zastavil z důvodu prekluze odpovědnosti za přestupky. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (usnesení [stát. instituce] ze dne [datum], vyrozumění o zastavení řízení ze dne [datum], včetně doručenky datové zprávy) • Žalobce uplatnil u žalované dne [datum] nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 48 750 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení (uplatnění nároku na poskytnutí peněžitého zadostiučinění ze dne [datum], doručenka od uplatnění nároku na poskytnutí peněžitého zadostiučinění ze dne [datum]).

4. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“).

5. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

6. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

7. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

8. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

9. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. Náhrada nemajetkové újmy má v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl udržován. Na nepřiměřenou délku přestupkového a navazujícího soudního řízení lze přitom aplikovat čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“), který zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě. Dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) je nezbytné řízení, která probíhala částečně před správními orgány a částečně před soudy a na jejichž celou délku je nutno aplikovat čl. 6 odst. 1 Úmluvy, posuzovat z hlediska délky řízení jako jeden celek (viz např. rozsudek [příjmení] [příjmení] proti České republice [číslo] ze dne [datum]). V souladu s judikaturou ESLP se vychází z vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro účastníka řízení morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu se zásadně nevyžadují, neboť újma v tomto případě vzniká již samotným porušením práva.

11. Žalobce se domáhal poskytnutí zadostiučinění za řízení trvající od [datum] do [datum], tedy více než 51 měsíců.

12. Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením, které představuje nesprávný úřední postup ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věta třetí zákona č. 82/1998 Sb., je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (srov. rozsudek Nejvyššího soudu, ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010).

13. Žalovaná v rámci své obrany tvrdila, že v posuzovaném případě nastaly okolnosti, které vyvracejí vznik nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení. Za rozhodnou okolnost žalovaná označila chování žalobce v průběhu posuzovaného řízení, tzn. pasivitu ve správní fázi řízení (neomluvená neúčast u ústního jednání, neodůvodnění odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí) a nedostatky jeho procesních úkonů (podání blanketního odvolání), a aktivitu až v soudní fázi řízení v podobě správní žaloby obsahující veškeré námitky týkající se celého (i prvostupňového) správního řízení. Žalovaná označila chování žalobce v průběhu posuzovaného řízení za účelově obstrukční, s cílem co nejvíce řízení prodloužit. Žalovaná poukázala na to, že žalobce využil služeb tzv. pojištění proti pokutám, což žalovaná dovozuje z jmen osob, které zastupovaly žalobce v posuzovaném řízení ([právnická osoba], [anonymizováno] [příjmení] [jméno], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]), což jsou osoby známé svým zastupováním v řízeních o dopravních přestupcích a aplikováním obstrukční taktiky a popsané zejména v rozhodnutích Nejvyššího správního soudu.

14. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že průběhem posuzovaného řízení a chováním žalobce v něm byla vyvrácena domněnka o nemajetkové újmě vzniklé žalobci nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení.

15. Žalobce sám k délce řízení přispěl, když v řízení o přestupku označoval jako řidiče nekontaktní osoby, bez omluvy se nedostavil na ústní jednání, proti rozhodnutí [anonymizováno] úřadu uplatnil blanketní odvolání, které na výzvu nedoplnil, ačkoli byla výzva zmocněnci žalobce prokazatelně doručena. Veškerá tvrzení vztahující se k pochybení, ke kterým dle žalobce v řízení došlo, byla následně tvrzena až v rámci správní žaloby podané u [název soudu].

16. Žalobce zvolil v posuzovaném řízení obstrukční postup s cílem dosáhnout prekluzi a tím zánik odpovědnosti z přestupku, byl zastoupen osobami, o kterých je soudům z vlastní činnosti známo, že využívají jako hlavní procesní strategii„ obhajoby“ přestupců nejrůznější procesní obstrukce (srov. např. rozsudek rozšířeného senátu ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], [číslo] Sb. [anonymizováno], bod [anonymizováno]).

17. Za rozhodnou skutkovou okolnost tedy soud považuje chování žalobce v průběhu řízení před správními orgány. Žalobce neměl po celou dobu správní fáze řízení potřebu se vyjadřovat, ať již po stránce skutkové, hmotněprávní či procesní, žalobce se o průběh správního řízení v podstatě nezajímal, nebyl v něm aktivní. S ohledem na tyto okolnosti lze jen stěží dovodit, že byl ohledně výsledku celého řízení (nejen správní fáze) v takové nejistotě, že by tato nejistota ve spojení s délkou řízení působila žalobci nějakou nemajetkovou újmu. Soud přitom rovněž přihlédl ke skutečnosti, že žalobci hrozilo v předmětném řízení pouze uložení pokuty ve výši 2 000 Kč.

18. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobci nevznikla nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení nemajetková újma, neboť s ohledem na okolnosti případu bylo zjištěno, že žalobce nebyl po dobu posuzovaného řízení v nejistotě ohledně výsledku řízení. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží za každý z úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky částka 300 Kč (vyjádření k žalobě, příprava na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum]).

20. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.