15 C 60/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 38 560 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 38 560 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 560 Kč od 19. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 130 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhá po žalované zaplacení částky 38 560 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Žalobce se domáhá uvedené částky jako bezdůvodného obohacení na základě zastavení exekuce v důsledku absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro její rozpor s dobrými mravy. Proti žalobci byla usnesením Okresního soudu v Klatovech č. j. , spisová značka, ze dne 5. 11. 2007 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. , spisová značka, ze dne 24. 3. 2009, nařízena exekuce k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 39 374 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 6 % ročně od 23. 2. 2006 do zaplacení a nákladů předcházejícího řízení ve výši 1 600 Kč, jakož i pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny na základě smlouvy o revolvingové půjčce č. , Anonymizováno, ze dne 21. 12. 2004. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, (nyní Exekutorský úřad , adresa, ). Exekučním titulem byl rozhodčí nález sp. zn. , Anonymizováno, , vydaný rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne 19. 4. 2006. Okresní soud , adresa, (exekuční soud) svým rozhodnutí č. j. , spisová značka, ze dne 7. 1. 2022 (právní moc 19. 2. 2022) uvedenou exekuci zastavil pro její nepřípustnost z důvodu absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a její zjevné nespravedlnosti, a to včetně neplatné rozhodčí doložky vedoucí k nedostatku pravomoci rozhodce. Z tohoto důvodu poukazuje žalobce na skutečnost, že rozhodčí nález představuje rozhodnutí bez významu. Podstatný je závěr exekučního soudu o absolutní neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy pro její rozpor s dobrými mravy. Částka 38 560 Kč představuje plnění převyšující vypůjčené peněžní prostředky, které žalobce na základě neplatné úvěrové smlouvy zaplatil nebo které byly na základě neplatných ujednání účastníků na žalobci vymoženy. Tuto částku žalobce považuje za bezdůvodné obohacení, které žalovaná odmítá i přes opakovanou výzvu žalobci vrátit. Žalobce požaduje na žalované rovněž úrok z prodlení v zákonem stanovené výši od 19. 2. 2022, kdy usnesení o zastavení exekuce nabylo právní moci, do zaplacení.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že s žalobním návrhem žalobce nesouhlasí, nárok uplatněný v žalobě neuznává, a to ani z části. Zastavení exekuce nemá vliv na to, že zde existuje hmotněprávní závazek, a to závazek uhradit pohledávky z úvěrové smlouvy, která byla uzavřena mezi žalovanou a žalobcem. Je nesporné, že na smlouvu nebylo řádně hrazeno tak, jak bylo dohodnuto. Veškeré vymožené plnění tak bylo plněním na platný dluh, nikoliv bezdůvodným obohacením. Pokud byla exekuce zastavena, tak přezkoumáván byl exekuční titul, nikoliv dluh samotný; dluh stále existuje – exekuční soud o dluhu ani rozhodovat nemohl. Zejména pak stále existuje předmětný rozhodčí nález, který nabyl právní moci a stal se vykonatelným. Žaloba na zrušení rozhodčího nálezu přitom podána nebyla. Žalobce obdržel rozhodčí nález a na rozhodčí nález byla vyznačena právní moc. Nic žalobci nebránilo, aby podal žalobu na zrušení rozhodčího nálezu – tam mohl tvrdit, že rozhodčí nález je neplatný a soud v řízení o zrušení rozhodčího nálezu je příslušný se tímto zabývat. Takovou žalobu pak mohl podat i následně v průběhu exekučního řízení, kdy mohl prolomit 3měsíční lhůtu na podání žaloby, ale neučinil tak. Pokud žalobce zůstal i po vydání rozhodčího nálezu pasivní (když mohl podat žalobu na zrušení rozhodčího nálezu) a promeškal veškeré lhůty, tak není možné nyní v nalézacím řízení rozhodčí nález přehlížet. Zároveň žalovaná vznesla námitku promlčení, kdy se dle žalované smluvní vztah řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Žalobce mohl mít informace k podání žaloby na zaplacení tvrzeného bezdůvodného obohacení nejpozději v okamžiku, kdy podal návrh na zastavení a odklad exekuce.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

4. Mezi žalovanou jako věřitelem na straně jedné a žalobcem jako dlužníkem a paní , jméno FO, jako spoludlužníkem na straně druhé byla uzavřena smlouva o revolvingové půjčce č. , Anonymizováno, ze dne 21. 12. 2004 na částku 54 000 Kč, se splatností 24 měsíců, s výší měsíční splátky 2 250 Kč a se sazbou RPSN 83,39 %. Dále byla sjednána smluvní odměna za poskytnutí půjčky ve výši 21 600 Kč a poplatek za uzavření smlouvy ve výši 1 900 Kč. Byla ujednána rozhodčí doložka, kterou se strany měly dohodnout, že pravomoc k řešení veškerých sporů a nároky, které přímo nebo odvozeně vznikly z této smlouvy o půjčce nebo v návaznosti na ni, budou řešeny dle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, v jednoinstančním písemném rozhodčím řízení samostatně kterýmkoliv z níže uvedených rozhodců, kterému žalobce doručí žalobu, přičemž zde byli uvedeni tři rozhodci, a to s dovětkem, že rozhodcem může být ještě i jiný věřitelem zvolený rozhodce. Mezi těmito rozhodci je výslovně uveden i , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž nakonec rozhodčí nález vydal. Proti žalobci byla usnesením Okresního soudu v Klatovech č. j. , spisová značka, ze dne 5. 11. 2007 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. , spisová značka, ze dne 24. 3. 2009 nařízena exekuce k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 39 374 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 6 % ročně od 23. 2. 2006 do zaplacení a nákladů předcházejícího řízení ve výši 1 600 Kč, jakož i pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, (nyní Exekutorský úřad , adresa, ). Exekučním titulem byl rozhodčí nález sp. zn. , Anonymizováno, , vydaný rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne 19. 4. 2006. Dne 28. 5. 2009 vydal soudní exekutor vyrozumění o upuštění od provedení exekuce, a to s ohledem na uhrazení pohledávky a jejího příslušenství, jakož i nákladů exekuce, ze strany povinného. K tomuto datu tudíž pověření soudního exekutora k provedení exekuce zaniklo a exekuční řízení tak bylo skončeno. Výše uvedeným rozhodčím nálezem rozhodl rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, tak, že žalobní nárok vyplývající z požadované úhrady částky ve výši 59 624 Kč s příslušenstvím je po právu a straně žalované (, Jméno žalobce, , tj. povinný a , jméno FO, ) tedy bylo uloženo do 3 dnů od doručení rozhodčího nálezu rukou společnou a nerozdílnou zaplatit straně žalující (, Anonymizováno, ., tj. oprávněná) částku ve výši 59 624 Kč s 6 % úrokem ode dne 23. 2. 2006 do zaplacení a dále náklady rozhodčího řízení ve výši 1 600 Kč. Rozhodčí nález byl opatřen doložkou právní moci s datem 2. 5. 2006 a doložkou vykonatelnosti s datem 12. 5. 2006. Usnesením Okresního soudu v Klatovech. č.j. , spisová značka, ze dne 7. 1. 2022 byla nařízená exekuce zastavena, neboť exekuční soud dospěl k závěru, že uvedená spotřebitelská smlouva, jejíž součástí by měla být smluvní ujednání obsahující rozhodčí doložku, je pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná, a to od samého počátku, pravomoc rozhodce k rozhodování sporu nebyla nikdy platně založena. Rozhodcem vydaný rozhodčí nález je proto nezpůsobilým exekučním titulem a vedení exekuce na jeho základě je nepřípustné (usnesení Okresního soudu v Klatovech. č.j. , spisová značka, ze dne 7. 1. 2022, vyrozumění soudního exekutora o upuštění od provedení exekuce ze dne 28. 5. 2009, vyúčtování exekuce k 30. 1. 2009 ze dne 5. 5. 2009). Žalobce před podáním žaloby požadoval po žalované vydání bezdůvodného obohacení, ta to ovšem odmítala (emailová komunikace mezi stranami ze dne 4. 4. 2022 a 30. 3. 2022, předžalobní výzva ze dne 7. 2. 2024, odpověď na výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 11. 4. 2022, odpověď na opětovnou výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 29. 2. 2024).

5. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy. Další dokazování soud neprováděl, když bylo provedené dokazování pro posouzení projednávané věci s ohledem na dostatečně zjištěný skutkový stav dostatečné.

6. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem.

7. Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Právní vztah žalované a žalobce založený posuzovanou úvěrovou smlouvou se při aplikaci shora citovaných právních norem řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).

10. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

11. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

13. Podle § 451 odst. 1, 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

14. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

15. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

16. Podle § 107 odst. 2 obč. zák. nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

17. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

18. Podle § 629 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

19. Podle § 638 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

20. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle ust. § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení představujícího rozdíl mezi částkami zaplacenými žalobcem žalované a vymoženými v exekuci a částkou poskytnutou ze strany žalované žalobci, kdy o samotné částce nebyl mezi stranami spor.

23. Soud se nejdříve zabýval otázkou tvrzeného vzniku bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že se soud ztotožňuje se závěry exekučního soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a rozhodčí doložky, na něž lze pro stručnost odkázat, kdy toto rozhodnutí je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, dospěl soud k závěru, že strany si navzájem plnily bez právního důvodu na základě absolutně neplatné smlouvy, částky vymožené exekutorem pak představují plnění na základě právního důvodu, který odpadl. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení je důvodný.

24. Soud se rovněž zabýval uplatněnou námitkou promlčení, přičemž pokud jde o plnění, jež žalovaná vymohla na žalobci v exekučním řízení na základě nezpůsobilého titulu, jedná se o bezdůvodné obohacení získané plněním na základě právního důvodu, který odpadl. Toto bezdůvodné obohacení přitom vzniklo za účinnosti o. z., neboť k pravomocnému zastavení exekučního řízení došlo dne 19. 2. 2022, a proto je třeba posuzovat bezdůvodné obohacení včetně promlčení dle o. z. Ve vztahu k počátku promlčecí doby lze odkázat na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2023, č. j. 33 Cdo 1124/2023, který byl vydán ve skutkově obdobné věci a zabýval se právě touto otázkou: „V rozsudku ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5134/2017, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10/2020, Nejvyšší soud dovodil, že v nalézacím řízení zahájeném povinným o vydání bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout vymožením plnění, na které oprávněný neměl právo, nemůže soud jako předběžnou posoudit otázku, zda byl či nebyl dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h/ o. s. ř., jejímž podkladem byla neplatná rozhodčí doložka. Pouze na základě výroku o zastavení exekuce lze uzavřít, že plnění, které bylo na povinném vymoženo, oprávněnému nenáleží. K zastavení exekuce z důvodu, že dodatečně vyjde najevo, že byla od samého počátku vedena a provedena na základě nezpůsobilého exekučního titulu, musí dojít nezbytně v rámci exekuce, třebaže již ukončené vymožením plnění a nákladů exekuce. Do doby ukončení exekuce jiným procesním právem předvídaným způsobem než vymožením přetrvává procesní důvod, pro který vymožené plnění náleží oprávněnému. V rozsudku ze dne 10. 7. 2019, sp. zn. 20 Cdo 1227/2019, se Nejvyšší soud zabýval případem, kdy žalovaný (soudní exekutor) nařídil proti žalobci (povinnému) exekuci pro vymožení pohledávky s příslušenstvím a nákladů nalézacího a exekučního řízení. Exekuce byla od počátku vedena na základě nezpůsobilého exekučního titulu (rozhodčího nálezu, k jehož vydání neměl rozhodce pravomoc). Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty Nejvyšší soud ztotožnil s právní mocí usnesení, jímž soud exekuci zastavil a rozhodl, že exekutor nemá právo na náhradu nákladů exekuce; tímto okamžikem bylo totiž najisto postaveno, že žalobce není povinen žalovanému náklady exekuce platit.“ (dále rovněž rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2024, sp. zn. 33 Cdo 501/2023). Právo na vydání bezdůvodného obohacení se začalo promlčovat ve tříleté promlčecí době, poté co odpadl důvod, pro který plnění náleželo žalované jakožto oprávněné. Jelikož k pravomocnému zastavení exekučního řízení došlo v roce 2022 a žaloba byla podána v roce 2024, není nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo odpadnutím právního důvodu, promlčen.

25. Nad rámec výše uvedeného, kdy soud má za to, že uplatněná námitka promlčení není důvodná, soud uvádí, že námitku promlčení vznesenou žalovanou hodnotil rovněž jako rozpornou s dobrými mravy. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaná jakožto profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů podstatu svého podnikání založila na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru, když zdejším soudem byly opakovaně shledány smlouvy o úvěru, v nichž žalovaná vystupovala jako úvěrující, jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy. I v nyní projednávané věci lze konstatovat, že výše smluvní úrokové sazby byla nepřiměřeně vysoká, což muselo být žalované jako profesionálovi zřejmé, přesto však podala k rozhodci žalobu a následně zahájila exekuční řízení. Ze všech těchto důvodů je třeba přisvědčit žalobci, že výše uvedené vědomé jednání žalované vykazuje všechny znaky zneužití práva, a námitka promlčení se v daném případě příčí dobrým mravům.

26. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 130 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 930 Kč a nákladů dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za 4 úkony nezastoupeného účastníka (výzva k plnění, žaloba, vyjádření ze dne 5. 6. 2024, vyjádření ze dne 18. 9. 2024) po 300 Kč.

28. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.