Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

15 C 75/2021

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-03-29 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH01:2023:15.C.75.2021.1

Citované zákony (5)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení 2 780 686,83 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 780 686,83 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá náhrady škody, která jí měla vzniknout vydáním nezákonných rozhodnutí, a to v důsledku toho, že [anonymizována dvě slova] pro [část Prahy] vůči žalobci následující daňové příkazy: dodatečný daňový výměr na daň z přidané hodnoty ze dne 3. 4. 2007, [číslo jednací], kterým byla žalobci na základě zprávy o kontrole [číslo jednací] dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty za říjen 2002 ve výši 276 804 Kč; dodatečný daňový výměr na daň z přidané hodnoty ze dne 3. 4. 2007, [číslo jednací], kterým byla žalobci na základě zprávy o kontrole [číslo jednací] dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty za říjen 2002 ve výši 201 511 Kč; dodatečný daňový výměr na daň z příjmů právnických osob ze 5. 4. 2007, [číslo jednací], kterým byla žalobci na základě zprávy o kontrole [číslo jednací] dodatečně vyměřena daň z příjmů právnických osob za říjen 2002 ve výši 673 940 Kč; platební výměr ze dne 11. 1. 2008, [číslo jednací], kterým bylo žalobci na základě zprávy o kontrole [číslo jednací] dodatečně vyměřeno penále ve výši 704 715 Kč; platební výměr ze dne 11. 1. 2008, [číslo jednací], kterým bylo žalobci na základě zprávy o kontrole [číslo jednací] dodatečně vyměřeno penále ve výši 210 995 Kč; platební výměr ze dne 11. 1. 2008, [číslo jednací], kterým bylo žalobci na základě zprávy o kontrole [číslo jednací] dodatečně vyměřeno penále ve výši 290 548 Kč (dále společně jen„ platební výměry“). Žalobce uhradil na základě vydaných platebních výměrů celkovou částku 2 358 513 Kč.

2. Uvedené platební výměry byly vydány na základě kontroly prováděné finančním úřadem z důvodu údajné trestné činnosti jednatele žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která byla kvalifikována jako trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 2, 3 písm. c) tr. zákona (zák. č. 140/1961 Sb.), ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr, zákona. Této trestné činnosti se měl [anonymizováno] [příjmení] dopustit jako jednatel daňového subjektu. S ohledem na své závěry podal [anonymizována dvě slova] pro [část Prahy] [číslo jednací], který se týkal údajného neoprávněného uplatnění daňově uznatelných nákladů v souvislosti s vystavením daňových dokladů. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24. 7. 2017, sp. zn. [spisová značka], byl jednatel žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. a) tr. řádu, tedy z důvodu neprokázání, že by se stal skutek, pro nějž byl [anonymizováno] [příjmení] stíhán. Vzhledem k uvedenému pravomocnému rozsudku Městského soudu v Praze je dle žalobce nutno mít za prokázané, že dodavatelské faktury [právnická osoba], [anonymizováno] [spisová značka], ze dne 18. 10. 2002 a č. [spisová značka], ze dne 9. 12. 2002, byly vystaveny po právu, přičemž podkladem k vystavení této faktury byly služby skutečně poskytnuté žalobci. Oba daňové doklady byly žalobcem správně zaúčtovány a daňová přiznání žalobce za období říjen a prosinec 2002, jak ve vztahu k dani z příjmů právnických osob, tak i dani z přidané hodnoty, tak byla správná. Vzhledem ke správnosti řádných daňových přiznání podaných daňovým subjektem nebyl dán důvod k vydání dodatečných daňových přiznání k dani z příjmů právnické osoby a dani z přidané hodnoty. Z tohoto důvodu se žalobce nemohl dostat do prodlení se splněním jakékoliv daňové povinnosti vymezené v uvedených dodatečných platebních výměrech a nebyl tak dán právní důvodu k vydání platebních výměrů na daňové penále, jak jsou výše specifikovány. Jelikož nebylo prokázáno, že by se jednatel dopustil jednání spočívajícího v krácení daní na základě vystavení uvedených daňových dokladů, nemohl se tohoto jednání dopustit ani žalobce, jednající jednatelem Ing. [příjmení]. Veškerá plnění uhrazená daňovým subjektem na základě shora uvedených platebních výměrů ve prospěch České republiky tak byla plněna na základě nezákonných rozhodnutí. Jelikož žalobce podal správná daňová přiznání za období říjen až prosinec 2002, nebyly dány důvody pro vystavení uvedených dodatečných daňových výměrů, a tedy ani nebyly dány důvody pro ukládání sankcí za porušení daňových povinností žalobce.

3. Žalobce se snažil domoci vrácení finančních prostředků uhrazených na základě výše uvedených nezákonných rozhodnutí v rámci institutů daňového řízení. Žalobce podal návrhy na obnovu všech řízení, v rámci nichž byly platební výměry vydány. Dne 13. 9. 2018, pod [číslo jednací], vydalo [anonymizována tři slova] (dále též jen„ správce daně“), společné rozhodnutí o zastavení řízení ve věci uvedených návrhů na obnovu řízení. O podaném odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí bylo rozhodnuto rozhodnutím [anonymizována tři slova] [číslo jednací], tak, že odvolání žalobce bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. Současně vyzval žalobce [stát. instituce] k vrácení bezdůvodného obohacení spočívajícího v úhradě finančních prostředků žalobcem na základě předmětných nezákonných rozhodnutí ve výši odpovídající výši plateb uhrazených na základě uvedených platebních výměrů. Na tuto výzvu reagovalo [stát. instituce] svým přípisem ze dne [datum], kterým uplatněný nárok žalobce odmítlo.

4. V souvislosti s vydáním uvedených nezákonných rozhodnutí [anonymizována dvě slova] pro [část Prahy] žalobci škoda v celkové výši 2 358 513 Kč. S ohledem na dobu vydání uvedených rozhodnutí [anonymizována dvě slova] pro [část Prahy] výše škody navyšována mírou inflace za období od [datum] do [datum], která dle údajů Českého statistického úřadu dosahuje souhrnné výše 17,9 %, čemuž odpovídá částka 422 173,83 Kč. Celková výše škody vzniklá žalobci z důvodu uvedených nezákonných rozhodnutí činí částku 2 780 686,83 Kč.

5. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila následovně. Poslední z rozhodnutí o odvolání proti dodatečným platebním výměrům, kterými měla být dle tvrzení žalobkyně způsobena škoda, bylo žalobkyni doručeno dne [datum], nárok byl přitom uplatněn u soudu dne [datum]. Z toho tedy vyplývá, že nárok je promlčen minimálně pro uplynutí objektivní promlčecí doby, a žalovaná tedy uplatňuje námitku promlčení. Dále žalovaná uvedla, že nezákonnost předmětných platebních výměrů nebyla nikdy shledána. Úhrada doměřených daní a daňového penále proto nemůže představovat jakoukoliv škodu. Rozsudek Městského soudu v Praze v trestní věci sp. zn. [spisová značka], kterým byl jednatel žalobkyně zproštěn obžaloby, vycházel ze závěru soudu, že na straně obžalovaného nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byl obžalovaný stíhán. Na straně [číslo] zmíněného zprošťujícího rozsudku je uvedeno, že se nepodařilo dostatečně prokázat, že„ deklarovaná činnost“ nebyla [právnická osoba] [anonymizováno] provedena a že obžalovaný [jméno] [příjmení] uplatnil faktury neoprávněně. Z tohoto závěru soudu však nelze dovozovat, že„ deklarovaná činnost“ skutečně provedena byla. Zprošťující rozsudek Městského soudu v Praze v trestní věci sp. zn. [spisová značka] doměřenou daň a její příslušenství nijak nezpochybnil a s ohledem na povahu řízení ani zpochybnit nemohl. Skutkové okolnosti konkrétního případu orgány [anonymizována dvě slova] [země] a orgány činné v trestním řízení posuzují jinou optikou. Zproštění obžaloby obviněného nemohlo mít žádný dopad na závěry učiněné správcem daně v daňovém řízení, neboť zákonnost dodatečných platebních výměrů na daň a platebních výměrů na daňové penále soud v trestní věci shledat ani nemůže, neboť mu to nepřísluší. Není podstatné, jaké důkazy provedené v trestním řízení popsal soud v odůvodnění rozsudku v trestní věci sp. zn. [spisová značka]. Správce daně provedl vlastní dokazování, z něhož dospěl k určitým skutkovým zjištěním, která měla určité právní následky. Trestní řízení i daňové řízení jsou samostatná řízení, která probíhají zcela nezávisle. Jejich právní úprava a průběh jsou zcela odlišné. V daňovém řízení je na daňovém subjektu, aby prokázal správnost svých tvrzení, resp. je to daňový subjekt, kdo nese důkazní břemeno. V řízení trestním je důkazní břemeno na orgánech činných v trestním řízení. Proto může být výsledek trestního řízení ovlivněn nedostatkem shromážděných důkazů svědčících o vině obžalovaného. Rozhodnutí vydané v trestním řízení nezavazuje správce daně k určitému výsledku daňového řízení a je tedy v tomto směru irelevantní. Výsledek daňového řízení v případě žalobkyně nebyl závislý na otázce, zda konkrétní osoba spáchala či nespáchala trestný čin. Předmětem řízení bylo prověření, zda nárok na odpočet daně z přidané hodnoty žalobkyně uplatnila v souladu se zákonem, a dále to, zda žalobkyně mezi náklady (výdaje) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zahrnula takové náklady (výdaje), které jsou daňově uznatelné. Není splněna podmínka existence nezákonného rozhodnutí a již z tohoto důvodu tedy nelze nárok na náhradu škody přiznat. Navíc není prokázáno, že by žalobkyně podala proti rozhodnutím o odvolání správní žalobu, a tedy ani nesplnila podmínku vyčerpání všech procesních prostředků.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

7. Z potvrzení o úhradách platebních výměrů [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila na výše uvedené platební výměry celkovou částku 2 358 513 Kč.

8. Z dopisu žalované ve věci výzvy k vrácení bezdůvodného obohacení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná odmítla nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení uplatněný u žalované dne [datum].

9. Z rozhodnutí [anonymizována tři slova] [územní celek] [číslo jednací], rozhodnutí o zastavení řízení [anonymizována tři slova] [územní celek] [číslo jednací], rozhodnutí [anonymizována tři slova] [číslo jednací], rozhodnutí [anonymizována tři slova] [číslo jednací], podnětu [anonymizována tři slova] [část Prahy], a z nesporných tvrzení účastníků učinil soud následující skutková zjištění: [datum] - Finanční [anonymizováno] pro [část Prahy] u daňového subjektu daňovou kontrolu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen 2002 až prosinec 2002. Finanční úřad pro [část Prahy] u daňového subjektu daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2002. [datum] - S daňovým subjektem byla projednána zpráva o daňové kontrole, jež byla vyhotovena pod [číslo jednací]. [datum] - Finanční úřad pro [část Prahy] dodatečné platební výměry na daň z přidané hodnoty [číslo jednací] za zdaňovací období říjen 2002 a [číslo jednací] za zdaňovací období prosinec 2002. Uvedené dodatečné platební výměry byly doručeny daňovému subjektu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum]. [datum] - Finanční úřad pro [část Prahy] dodatečný platební výměr [číslo jednací], kterým byla doměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2002 ve výši 673 940 Kč. Důvodem doměření daně byla skutečnost, že daňový subjekt mezi daňově uznatelné výdaje zahrnul výdaje na základě faktur od společnosti [právnická osoba] Dodatečný platební výměr byl dne [datum] doručen daňovému subjektu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Proti výše uvedenému dodatečnému platebnímu výměru brojil daňový subjekt odvoláním. [datum] - Daňový subjekt podal odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen 2002, který byl vydán pod [číslo jednací] a proti dodatečnému platebnímu výměru [číslo jednací] na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2002, který byl vydán pod [číslo jednací]. [datum] Finanční úřad pro [část Prahy] v souvislosti s doměřením daně za výše uvedená zdaňovací období níže uvedené platební výměry na daňové penále: k doměřené dani z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen 2002 – platební výměr [číslo jednací] na daňové penále ve výši 290 548 Kč; k doměřené dani z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2002 – platební výměr [číslo jednací] na daňové penále ve výši 210 995 Kč; k doměřené dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2002 – platební výměr [číslo jednací]. Uvedené platební výměry byly daňovému subjektu doručeny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum]. [datum] - Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu rozhodlo o odvoláních proti dodatečným platebním výměrům [číslo jednací] za zdaňovací období říjen 2002 (rozhodnutí o odvolání [číslo jednací]) a [číslo jednací] za zdaňovací období prosinec 2002 (rozhodnutí o odvolání [číslo jednací]). Rozhodnutí o odvolání byla daňovému subjektu doručena dne [datum] [anonymizováno] provozovatele poštovních služeb. [datum] - Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu rozhodlo o odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2002 vydanému Finančním úřadem pro [část Prahy] [číslo jednací] tak, že odvolání zamítlo a napadený dodatečný platební výměr potvrdilo. Stalo se tak rozhodnutím o odvolání [číslo jednací], které bylo daňovému subjektu doručeno dne [datum] prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. [datum] - [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednatel daňového subjektu, byl rozsudkem Městského soudu v Praze v právní věci sp. zn. [spisová značka] zproštěn obžaloby. [datum] - Daňový subjekt podal návrhy na obnovu řízení ve věci dodatečných platebních výměrů na daň (daň z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen 2002 a prosinec 2002 a na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2002) a ve věci souvisejících platebních výměrů na daňové penále. [datum] - [anonymizována tři slova] rozhodlo o návrhu na obnovu řízení ve věci daně z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen 2002 a prosinec 2002 tak, že řízení podle § 106 odst. 1 písm. e) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ daňový řád“) zastavilo. Stalo se tak rozhodnutím [číslo jednací]. [datum] - [anonymizována tři slova] rozhodlo o návrhu na obnovu řízení ve věci daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2002 tak, že řízení podle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu zastavilo. Stalo se tak rozhodnutím [číslo jednací]. [datum] - [anonymizována tři slova] rozhodlo o návrhu na obnovu řízení ve věci daňového penále na dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2002 tak, že řízení podle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu zastavilo. Stalo se tak rozhodnutím [číslo jednací]. [datum] - [anonymizována tři slova] rozhodlo o návrhu na obnovu řízení ve věci daňového penále na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen 2002 a prosinec 2002 tak, že řízení podle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu zastavilo. Stalo se tak rozhodnutím [číslo jednací].

10. Soud dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování v souladu se zásadou hospodárnosti řízení již neprováděl a další důkazní návrhy (spisem finančního úřadu a výslechem účetní žalobkyně) tak pro nadbytečnost zamítl.

11. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedená shodná či nesporná tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy. Ostatně mezi účastníky nebylo ohledně skutkového stavu sporu, v dané věci tak šlo především o právní posouzení.

12. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“).

13. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

15. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

16. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle odst. 2 cit. ustanovení byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle odst. 3 cit. ustanovení nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

17. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

18. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se nárok promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

19. Pro vznik odpovědnosti státu zákon předpokládá současné splnění tří předpokladů: existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

20. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že podmínka spočívající ve vydání nezákonného rozhodnutí nebyla splněna, neboť předmětná rozhodnutí, která žalobkyně označila za nezákonná, nebyla pro nezákonnost zrušena. Předmětné platební výměry vydané v daňovém řízení nelze považovat za nezákonné jenom z toho důvodu, že v trestním řízení byl jednatel žalobkyně, který byl viněn z krácení daně, obžaloby zproštěn. Soud se ztotožňuje s argumentací žalované, že výsledky trestního řízení nejsou rozhodné pro daňové řízení, neboť tato dvě řízení jsou ovládána jinými zásadami. Jedná se o specifická řízení s odlišně pojatým rozložením důkazního břemene, kdy výsledky daňového a trestního řízení ohledně téhož skutku nejsou na sobě závislé a nemusejí být shodné. Žalovaná navíc v řízení uplatnila námitku promlčení, přičemž soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je již promlčen pro uplynutí objektivní promlčecí doby, neboť poslední z rozhodnutí o odvolání proti platebním výměrům, kterými měla být způsobena škoda, bylo žalobkyni doručeno dne [datum], nárok byl u soudu přitom uplatněn až dne [datum]. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží za každý z úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky částka 300 Kč (vyjádření k žalobě ze dne [datum], příprava na jednání, účast na jednání dne [datum]).

22. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.