15 C 85/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 ,, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o: zaplacení 275 027 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 275 027 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nároku na náhradu majetkové škody a nemajetkové újmy vzniklé žalobkyni v důsledku nesprávného úředního postupu orgánů státu spočívajícího v nepřiměřené délce správního řízení. Žalobkyně uvedla, že ve stavebním řízení došlo k zásadním průtahům způsobeným zejména nekompetentností úředníků stavebního úřadu. V důsledku toho trvalo řízení o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, a to od podání žádosti do vydání pravomocného rozhodnutí, cca , Anonymizováno, roků (podání žádosti o stavební povolení dne , datum, , právní moc stavebního povolení dne , datum, ). Jednalo se přitom o stavbu rodinného domu, tedy o celkem standardní a nikterak výrazně komplikovanou záležitost. Žalobkyně podala dne , datum, k Úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , Odbor výstavby a územního plánování (dále jen „Stavební úřad“) žádost o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení (dále jen „Žádost“), na novostavbu rodinného domu při , adresa, , na pozemku p.č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Na základě Žádosti Stavební úřad rozhodl dne , datum, tak, že vydal územní rozhodnutí a stavební povolení na danou stavbu (dále jen „Rozhodnutí SÚ z , datum, “). Žalobkyně se opakovaně dotazovala na stav své Žádosti, odpovědí od úřednice jí byly vždy výmluvy a sliby, které nebyly dodrženy. Na základě odvolání sousedů rozhodl odvolací orgán , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Odbor územního a stavebního řízení (dále jen „MMB“) svým rozhodnutím ze dne , datum, (dále jen „Rozhodnutí MMB z , datum, “) tak, že zrušil Rozhodnutí SÚ z , datum, a vrátil věc Stavebnímu úřadu k novému projednání. Stavební úřad následně nečekaně a překvapivě zastavil řízení svým usnesením ze dne , datum, (dále jen „Rozhodnutí SÚ z , datum, “). Na základě odvolání žalobkyně rozhodl odvolací orgán, tj. opět , Anonymizováno, , svým rozhodnutím ze dne , datum, (dále jen „Rozhodnutí MMB z , datum, “) tak, že zrušil Rozhodnutí SÚ z , datum, a vrátil mu věc k novému projednání. Napadené rozhodnutí bylo zrušeno pro závažné vady v řízení před Stavebním úřadem, kdy Stavební úřad měl nezákonné požadavky vůči žalobkyni. Stavební úřad následně opětovně rozhodl svým rozhodnutím ze dne , datum, (dále jen „Rozhodnutí SÚ z , datum, “) tak, že vydal územní rozhodnutí a stavební povolení. Rozhodnutí SÚ z , datum, trpělo opětovně vadami, proto na základě odvolání sousedů odvolací orgán , Anonymizováno, svým rozhodnutím ze dne , datum, (dále jen „Rozhodnutí , Anonymizováno, z , datum, “) zrušil Rozhodnutí SÚ z , datum, a věc mu vrátil k novému projednání. V rámci přezkumného řízení vydal následně , Anonymizováno, úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , datum, rozhodnutí (dále jen „Rozhodnutí KÚ z , datum, “), kterým zrušil Rozhodnutí , Anonymizováno, z , datum, (kterým bylo zrušeno Rozhodnutí SÚ z , datum, ). , Anonymizováno, poté, co bylo zrušeno jeho předchozí Rozhodnutí , Anonymizováno, z , datum, , následně pokračoval v řízení o odvolání proti Rozhodnutí SÚ z , datum, . , Anonymizováno, i v tomto obnoveném řízení konstatoval vady napadeného rozhodnutí a svým rozhodnutím ze dne , datum, (dále jen „Rozhodnutí , Anonymizováno, z , datum, “) i tentokrát zrušil Rozhodnutí SÚ z , datum, . Stavební úřad svým rozhodnutím ze dne , datum, (dále jen „Rozhodnutí SÚ z , datum, “) již potřetí vydal územní rozhodnutí a stavební povolení. Na základě odvolání sousedů rozhodoval ve věci opětovně odvolací orgán , Anonymizováno, , který svým rozhodnutím ze dne , datum, (dále jen „Rozhodnutí , Anonymizováno, z , datum, “) změnil Rozhodnutí SÚ z , datum, , kdy věcně ponechal územní rozhodnutí a stavební povolení v platnosti a změnil pouze podmínky pro odstranění stávající stavby rodinného domu na pozemku, na kterém bude probíhat výstavba. Rozhodnutí , Anonymizováno, z , datum, bylo účastníkům doručeno, a dne , datum, tedy došlo k nabytí právní moci rozhodnutí Stavebního úřadu o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení ve změněné podobě. Dnem , datum, bylo tedy správní řízení pravomocně skončeno.

2. Žalobkyně dále uvedla, že si je vědoma skutečnosti, že podklady, které Stavebnímu úřadu spolu s Žádostí předložila, byly následně doplňovány, což mohlo prodloužit délku stavebního řízení. Nicméně tato skutečnost nemohla v žádném případě zapříčinit trvání řízení o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení v délce , Anonymizováno, roků. Žalobkyně sice postupně doplňovala některé části dokumentace na výzvu stavebního úřadu, což mohlo řízení trochu prodloužit (prodloužení jde však na vrub též úředníkům, kteří žalobkyni neuměli správně vyzvat k řádnému doplnění), na druhou stranu sama aktivně urgovala úředníky Stavebního úřadu, kteří měli k řešení jejího případu více než laxní přístup. Žalobkyně tedy využila všech dostupných (i neformálních) prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení. Žalobkyně hodlala nemovitost postavit za účelem zajištění vlastního bydlení. Po celou dobu správního řízení, až dodnes, musí žalobkyně čekat, kdy už konečně bude stavba postavena a následně moci bydlet bez nutnosti hradit nájemné třetím osobám. Tímto trpí nejen žalobkyně, ale celá její rodina, která žije po dobu mnoha let v nejistotě, zda tedy nakonec budou mít vlastní bydlení, či nikoliv. Zbytečné čekání rodiny několik let na to, zda budou moci postavit vlastní bydlení, je jednoznačně psychická újma, kterou je nutno odčinit přiměřeným zadostiučiněním. Navíc žalobkyně musí po celou dobu nepřiměřeně dlouhého správního řízení, tedy po dobu mnoha let, zcela zbytečně hradit nájemné za malý nájemní byt, které by hradit nemusela, pokud by bylo rozhodnuto v zákonných lhůtách. Význam předmětu řízení pro žalobkyni je tedy značný. Žalobkyně proto požaduje zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši , částka, (za první dva roky trvání částku dohromady , částka, a za následujících , Anonymizováno, let požaduje částku , Anonymizováno, x , částka, ).

3. Dále žalobkyně uvedla, že jí nesprávným úředním postupem byla způsobena též přímá škoda spočívající v úbytku financí žalobkyně, ke kterému by nedošlo, pokud by správní orgány postupovaly dle zákona a rozhodly o Žádosti žalobkyně v přiměřených lhůtách. Žalobkyně v době podání Žádosti byla nájemcem nájemního bytu na adrese , adresa, . Nájemní smlouva byla uzavřena dne , datum, na dobu , Anonymizováno, let, avšak následně byly stranami uzavřeny dodatky prodlužující nájemní vztah. Na základě dodatku č. , hodnota, byl nájemní vztah změněn na dobu neurčitou. Žalobkyně vychází z toho, že pokud by o Žádosti (podané v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) bylo rozhodnuto v zákonných lhůtách, mohlo být stavební povolení vydáno (i s rezervou) cca na přelomu roku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a žalobkyně mohla následně začít stavět dům, jak plánovala, a proto též žádost o stavební povolení podávala. Dle standardních dob trvání výstavby (i s rezervou) by žalobkyně dům dokončila cca do , Anonymizováno, let, tj. na konci roku , Anonymizováno, již mohla ve svém domě bez problémů bydlet, což se ovšem nestalo z důvodu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nevydání stavebního povolení v zákonných lhůtách. Tj. minimálně od , datum, až do podání žaloby žalobkyně hradí nájem v nájemním bytě zcela zbytečně a takto zbytečně uhrazené nájemné tvoří škodu vzniklou žalobkyni. Protiprávní jednání žalobkyně spatřuje v nesprávném úředním postupu spočívajícím v nevydání stavebního povolení v zákonných lhůtách. Příčinná souvislost spočívá dle žalobkyně v tom, že kdyby stavební povolení bylo vydáno v zákonných lhůtách, mohla žalobkyně za následující , Anonymizováno, roky postavit dům a minimálně od , datum, by již mohla mít vlastní bydlení a nemusela by platit zbytečně nájem. Žalobkyně za nájem bytu uhradila následující částky: za rok , Anonymizováno, částku , částka, , za rok , Anonymizováno, částku , částka, , za rok , Anonymizováno, částku , částka, , za rok , Anonymizováno, a část roku , Anonymizováno, (do , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) částku , částka, . Celkově tak žalobkyně požaduje uhradit částku , částka, jako náhradu škody. Žalobkyně žádala ministerstvo o zaplacení zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu a náhradu škody v celkové výši , částka, , ministerstvo však i přes opakované urgence žádost žalobkyně nevyřídilo. Žalobkyně požaduje dále uhradit po žalované zákonné úroky z prodlení, a to ode , datum, , tj. po uplynutí , Anonymizováno, dnů ode dne podání žádosti na ministerstvo, až do zaplacení.

4. Žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Žalovaná ve svém vyjádření popsala průběh správního řízení a dále uvedla, že pokud jde o nárok na náhradu škody, jednalo se o novostavbu rodinného domu, ke které měla žalobkyně teprve obdržet (v případě splnění všech podmínek) územní rozhodnutí a stavební povolení. Na vydání takového rozhodnutí není právní nárok, žalobkyně tedy nemohla být v důvodném očekávání, že jí bude toto rozhodnutí automaticky vydáno, a to navíc za situace, kdy téměř po celou dobu řízení svoji žádost neustále doplňovala (ať již z vlastního podnětu nebo na základě výzvy správního orgánu) a měnila svůj záměr. Žalobkyně pozapomíná, že aby mohla tuto stavbu rodinného domu užívat, musela by nad rámec výše uvedeného rozhodnutí získat též příslušné oprávnění správního orgánu k užívání takové stavby (tj. kolaudační souhlas, případně jiné oprávnění.). I kdyby žalobkyně získala též příslušné oprávnění danou stavbu užívat, je pouze v rovině jejího tvrzení, že by skutečně přestala využívat nájemní bydlení k bytu č. , hodnota, v domě čp. , Anonymizováno, v , adresa, a přestěhovala se do zmíněného rodinného domu. Žalovaná tak má za to, že nebyl prokázán vznik škody a nelze shledat ani příčinnou souvislost mezi tvrzenou škodou a nesprávným úředním postupem správních orgánů.

5. K nároku žalobkyně na zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalovaná uvedla, že tento nárok považuje za promlčený. Správní řízení skončilo již dne , datum, , kdy nabylo právní moci poslední rozhodnutí správního orgánu. Žádost o předběžné projednání nároku na náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalobkyně uplatnila cca týden před uplynutím promlčecí doby, přičemž šestiměsíční doba pro předběžné vyřízení uplatněných nároků, po kterou se staví běh promlčecích lhůt, marně uplynula dne , datum, , přičemž žaloba je datována až dnem , datum, .

6. Žalobkyně ve své replice uvedla, že nesouhlasí s tím, že by její nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu byl promlčen, neboť žalobkyně uplatnila svůj nárok včas v šestiměsíční lhůtě, a to dne , datum, . Žalovaná k vyřízení žádosti přistupovala laxně. , adresa, měsíce se nic nedělo, pokud žalobkyně telefonovala s dotazem žalované, obdržela odpověď, že věc je v řešení. Podáním ze dne , datum, zaslala žalobkyně na žalovanou žádost o informaci, zda žalovaná žádosti vyhoví, resp. v jaké lhůtě se žalovaná vyjádří. Žalobkyně obdržela odpověď dne , datum, v tom smyslu, že žalobkyně bude o vyřízení informována v co nejkratší možné době, po obdržení příslušných stanovisek a spisových materiálů, případně podkladů v dané věci od daných správních orgánů. Žalobkyně tedy čekala na vyjádření žalované, pravidelně příslušnému pracovníku žalované telefonovala s dotazem, kdy žádost bude vyřízena, přičemž vždy obdržela odpověď, že tomu tak bude v nejbližší době, čemuž žalobkyně důvěřovala. Žalovaná se však k uplatněnému nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu nevyjádřila nikdy. Tedy nejprve jeden státní orgán vyřizuje žádost žalobkyně o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení , Anonymizováno, roků, když následně žalobkyně požaduje zákonnou satisfakci, tak vyřízení její žádosti na nemajetkovou újmu opětovně trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, resp. není vyřízeno nikdy. Žalobkyně se domnívá, že i pokud by její nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu měl být promlčen, tak taková námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy a nemělo by k ní být přihlíženo. Byly to orgány státní správy, které způsobily extrémní dobu trvání řízení (stavební úřad nedodržel zákonné lhůty dle stavebního zákona) a tím zavdaly příčinu ke vzniku nároku žalobkyně na zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Byly to orgány státní správy, které nereagovaly na mimosoudní žádost žalobkyně na zadostiučinění za nemajetkovou újmu a nikdy nerozhodly. Za tohoto stavu, kdy orgány státní správy opakovaně nedodržovaly zákonné lhůty, by nemělo být přihlíženo k argumentaci žalované ohledně údajného promlčení.

7. K nároku na náhradu škody žalobkyně dále uvedla, že drtivá většina zdržení ve správním řízení jde k tíži správního orgánu, resp. žalované. Žalobkyně sice postupně doplňovala některé části dokumentace na výzvu stavebního úřadu, což mohlo řízení částečně prodloužit. Prodloužení jde však na vrub též úředníkům, kteří žalobkyni neuměli správně vyzvat k řádnému doplnění – nevyzvali žalobkyni najednou ve vztahu ke všemu, co chybí, ale vyzývali ji nesystematicky postupně. Žalobkyně na druhou stranu sama aktivně urgovala úředníky stavebního úřadu, kteří měli k řešení jejího případu více než laxní přístup. Ve vztahu k námitce žalované, že na vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení není právní nárok a že žalobkyně nemohla být v důvodném očekávání, že jí toto bude automaticky vydáno, žalobkyně uvedla, že vydání či nevydání rozhodnutí v územním řízení a stavebním řízení není na libovůli stavebního úřadu, naopak v případě splnění všech podmínek je stavební úřad povinen tato rozhodnutí vydat. Žalobkyně všechny podmínky splnila a pravomocné územní rozhodnutí a stavební povolení nakonec vydáno bylo, avšak v extrémních lhůtách. K tomu žalobkyně podotýká, že počítá svůj nárok na náhradu škody až od roku , Anonymizováno, , když přitom vychází z toho, že při standardním běhu okolností by pravomocné stavební povolení mělo být vydáno (i s rezervou) cca na přelomu roku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (žádost byla podaná v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zákonná lhůta pro vydání povolení činí , Anonymizováno, dnů). V žalobě tedy žalobkyně zohlednila i skutečnost že správní řízení může trvat i trochu déle, než je zákonem stanovená lhůta (nikoliv však , Anonymizováno, let). Žalobkyně považuje za nesprávné tvrzení žalované o neprokázání vzniku škody. K tvrzení žalované, že i kdyby žalobkyně získala příslušná oprávnění a rodinný dům by postavila, není jisté, že by přestala užívat nájemní bydlení v , Anonymizováno, a přestěhovala by se do zmíněného rodinného domu, žalobkyně uvedla, že nájemní byt v , Anonymizováno, je velikosti , Anonymizováno, +, Anonymizováno, s podlahovou plochou , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2. Žalobkyni bylo ke dni podání žádosti , Anonymizováno, roků. Dle názoru žalobkyně je zřejmé, že v takto malém bytě nelze založit rodinu. Za jakým jiným uvažovat o tom, že by dům byl určený k pronájmu – v takovém případě by však škodou byl ušlý zisk, který by žalobkyně při standardním běhu okolností mohla inkasovat. Ušlý zisk za nepronajímaný rodinný dům by byl nepochybně vyšší, než tyto částky hrazeného nájemného.

8. Žalovaná dále uvedla, že trvá na tom, že nárok žalobkyně je promlčený, a uvedla, že žalobkyně uplatnila svoji žádost o náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu primárně u Ministerstva , Anonymizováno, , které tuto žádost postoupilo žalované jako příslušnému úřadu až poslední den šestiměsíční doby pro předběžné projednání uplatněných nároků. Tato šestiměsíční lhůta tedy marně uplynula, aniž by příslušná organizační složka státu žalobkyni sdělila, zda vzneseným nárokům vyhoví či nikoliv. Pokud nárok poškozeného nebyl v rámci zmíněné doby plně uspokojen, tak je poškozeným dána možnost domáhat se svých nároků u soudu. Na výše uvedeném nic nemění skutečnost, že žalovaná se v daném případě snažila žádost žalobkyně předběžně projednat, resp. žádost posoudit po uplynutí zmíněných šesti měsíců, ani to, že konečný výsledek tohoto posouzení nebyl žalobkyni nakonec žalovanou zaslán. Tvrzení žalobkyně, že námitka promlčení vznesená žalovanou je v rozporu s dobrými mravy, nelze přisvědčit. Žalobkyně byla již pro účely předběžného projednání jejích nároků právně zastoupena advokátem, tedy osobou znalou práva. Jak vyplývá z dopisu právního zástupce žalobkyně, datovaného dne , datum, a doručeného žalované dne , datum, , právní zástupce žalobkyně si byl vědom, že lhůta ve smyslu § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. již marně uplynula a že má možnost (v zastoupení žalobkyně) uplatnit žalobu k soudu ve smyslu § 14 a § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. Ačkoliv muselo být právnímu zástupci žalobkyně známo, že ve smyslu § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se běh promlčecí doby staví pouze ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců, přesto se rozhodl i poté vyčkávat tak dlouho, dokud žalovaná v dané věci „nerozhodne“. Žalovaná má za to, že v daném případě neexistují okolnosti takové intenzity, které by mohly mít za následek odepření práva žalované uplatnit námitku promlčení.

9. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

10. Žalobkyně podala dne , datum, k Úřadu městské části , Anonymizováno, , adresa, , Odbor výstavby a územního plánování (dále jen „stavební úřad“) žádost o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení na novostavbu rodinného domu při , adresa, , na pozemku p.č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Na základě žádosti stavební úřad rozhodl dne , datum, tak, že vydal územní rozhodnutí a stavební povolení na danou stavbu (rozhodnutí , Anonymizováno, městské , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , adresa, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Na základě odvolání rozhodl odvolací orgán , Anonymizováno, města , Anonymizováno, , Odbor územního a stavebního řízení svým rozhodnutím ze dne , datum, tak, že zrušil rozhodnutí stavebního úřadu z , datum, a vrátil věc stavebnímu úřadu k novému projednání (rozhodnutí , Anonymizováno, města , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Stavební úřad následně zastavil řízení svým usnesením ze dne , datum, (usnesení Úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o zastavení řízení ze dne , datum, ). Na základě odvolání žalobkyně rozhodl odvolací orgán svým rozhodnutím ze dne , datum, tak, že zrušil rozhodnutí stavebního úřadu z , datum, a vrátil mu věc k novému projednání (rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Stavební úřad následně opětovně rozhodl svým rozhodnutím ze dne , datum, tak, že vydal územní rozhodnutí a stavební povolení (rozhodnutí Úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , adresa, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Na základě odvolání odvolací orgán svým rozhodnutím ze dne , datum, zrušil rozhodnutí stavebního úřadu z , datum, a věc mu vrátil k novému projednání (rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Následně vydal , Anonymizováno, úřad , Anonymizováno, kraje dne , datum, rozhodnutí, kterým zrušil rozhodnutí odvolacího , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, z , datum, . Magistrát , Anonymizováno, , Anonymizováno, svým rozhodnutím ze dne , datum, zrušil rozhodnutí stavebního úřadu z , datum, (rozhodnutí , Anonymizováno, města , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Stavební úřad svým rozhodnutím ze dne , datum, vydal územní rozhodnutí a stavební povolení (rozhodnutí , Anonymizováno, městské , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , adresa, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Na základě odvolání rozhodoval ve věci opětovně odvolací orgán, který svým rozhodnutím ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , změnil rozhodnutí stavebního úřadu z , datum, , kdy věcně ponechal územní rozhodnutí a stavební povolení v platnosti a změnil pouze podmínky pro odstranění stávající stavby rodinného domu na pozemku, na kterém bude probíhat výstavba (rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Žalobkyně zaslala Ministerstvu , Anonymizováno, ČR žádost o náhradu škody a zadostiučinění dle zákona č. 82/1998 Sb., kdy se domáhala zaplacení částky , částka, jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu a částky , částka, jako náhrady škody (žádost o náhradu škody ze dne , datum, ). Žádost byla postoupena Ministerstvu pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, ČR dne , datum, (postoupení věci ze dne , datum, ). Ministerstvo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ČR právnímu zástupce žalobkyně přípisem ze dne , datum, sdělilo, že zástupce žalobkyně bude o vyřízení žádosti informován v co nejkratší možné době (vyjádření ministerstva pro místní rozvoj ze dne , datum, ). Téhož dne si ministerstvo pro místní rozvoj vyžádalo stanovisko a spisový materiál od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, (žádost o stanovisko ze dne , datum, adresovaná , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , žádost o stanovisko ze dne , datum, adresovaná , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ). , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, podal své stanovisko dne , datum, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , datum, (stanovisko , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , stanovisko , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, ).

11. Žalobkyně v době od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, bydlela v nájemním bytě na adrese , adresa, , kdy se jednalo o nájem služebního bytu vázaný na výkon práce pro pronajímatele, kterým byla Městská , Anonymizováno, , adresa, (smlouva o nájmu bytu uzavřená mezi Městskou částí , adresa, jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem ze dne , datum, , včetně dodatku číslo , hodnota, -, Anonymizováno, ; výslech žalobkyně). Za uvedené období žalobkyně za nájem bytu zaplatila pronajímateli celkovou částku , částka, (evidence plateb za rok , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , přehled plateb za roky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ). Původní budova na pozemku p.č. , hodnota, při , adresa, byla určena k demolici (průvodní a souhrnná technická zpráva k demolici rodinného domu ze , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dodatek číslo , hodnota, k průvodní a souhrnné technické zprávě za , Anonymizováno, , Anonymizováno, , fotodokumentace nemovitosti obsažená v odhadu číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Od roku , Anonymizováno, měla žalobkyně evidován trvalý pobyt na adrese , adresa, (kopie občanského průkazu žalobkyně vydaného v roce , Anonymizováno, , výpis z lustrace obyvatel). V současné době žalobkyně bydlí na adrese , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , kde má od roku , Anonymizováno, evidován trvalý pobyt (výpis z lustrace obyvatel, výpis z katastru nemovitostí k datu , datum, , LV , Anonymizováno, , katastrální území , Anonymizováno, , jméno FO, , k pozemku číslo , hodnota, , fotografie rodinného domu na adrese , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, ke dni , datum, z portálu , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ). V , adresa, je již postaven nový dům, tento však dosud není zkolaudován (výpis z katastru nemovitostí k datu , datum, , LV , Anonymizováno, , katastrální územní , adresa, , vztahující se k pozemku číslo , hodnota, , fotografie stavby na parcelním čísle , hodnota, ke dni , datum, z webového portálu mapy.cz; výslech žalobkyně).

12. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy a účastnický výslech žalobkyně, kdy další provedené důkazy nejsou pro posouzení věci podstatné, soud je proto v odůvodnění rozhodnutí neuváděl (e-mailová komunikace mezi žalobkyní a pracovníky stavebního úřadu, smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru,spisový materiál správních orgánů, čestné prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ). Dalšínavrhované důkazy pak soud pro nadbytečnost neprováděl a ostatní důkazní návrhy zamítl, kdy soud má za to, že skutkový stav byl výše uvedenými důkazy dostatečně objasněn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

13. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“).

14. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle odstave 3 téhož ustanovení stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

15. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

16. Podle ust. § 5 OdškZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

17. Dle ust. § 6 odst. 1 OdškZ ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad"). Dle odst. 2 téhož ustanovení je úřadem podle odstavce 1 a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem; b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu.

18. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

19. Dle ust. § 14 odst. 1, 3, § 15 odst. 2 OdškZ se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Podle ust. § 31a odst. 1 OdškZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odstavce 2 téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odstavce 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Podle ust. § 32 odst. 3 OdškZ nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

22. Podle ust. § 35 odst. 1 OdškZ promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

23. Pro vznik odpovědnosti státu zákon předpokládá současné splnění tří předpokladů: existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

24. Ve vztahu k nároku na náhradu škody, která měla žalobkyni vzniknout hrazením nájemného za nájem bytu v , Anonymizováno, , dospěl soud k závěru, že není dána příčinná souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Provedeným dokazováním totiž bylo zjištěno, že žalobkyně si v rozhodném období pronajímala byt na adrese , adresa, v návaznosti na její zaměstnání, které v , Anonymizováno, vykonávala. Nájem předmětného bytu byl přitom přímo vázán na výkon zaměstnání pro pronajímatele bytu, kterým byla Městská část , adresa, . Pokud by pracovní poměr žalobkyně zanikl, skončil by i nájem předmětného bytu. S ohledem na výše uvedené je tedy zřejmé, že bezprostřední příčinou placení nájemného za předmětný byt byla skutečnost, že žalobkyně pro pronajímatele bytu pracovala. V tomto ohledu má soud za to, že nejsou relevantní tvrzení žalobkyně o tom, že měla záměr po stavbě rodinného domu, kterého se týkalo předmětní stavební řízení, se do tohoto rodinného domu přestěhovat. Záměr žalobkyně byl navíc pouze obecný, žalobkyně neměla poblíž zamýšleného bydliště sjednané žádné zaměstnání a není tak najisto postaveno, že by se v případě stavby předmětného rodinného domu skutečně v rozhodném období do tohoto domu odstěhovala a přestala by využívat nájemní bydlení v , Anonymizováno, . Ostatně z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně ani v současné době v předmětném domě, který je již postaven, ale dosud není zkolaudován, nebydlí, přičemž bydlí v jiném rodinném domě v obci , Anonymizováno, , jméno FO, . Bezprostřední příčinou tvrzené škody v podobě zaplaceného nájemného tak byla skutečnost, že žalobkyně byla v rozhodné době zaměstnána v , Anonymizováno, , v souvislosti s tímto zaměstnáním jí byl poskytován nájem předmětného služebního bytu. S ohledem na to lze uzavřít, že není dán vztah příčinné souvislosti mezi tvrzeným pochybením žalované a vznikem škody a nárok žalobkyně na náhradu škody tedy není důvodný.

25. Pokud jde o nárok žalobkyně na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky správního řízení, zabýval se soud nejprve námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná, přičemž soud shledal tuto námitku důvodnou. Předmětné správní řízení skončilo dne , datum, , kdy nabylo právní moci rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Tímto dne počala žalobkyni běžet šestiměsíční promlčecí doba. Tato se následně stavěla po dobu šesti měsíců od uplatnění nároku na nemajetkovou újmu u žalované dne , datum, . Po uplynutí 6 měsíců došlo k pokračování běhu promlčecí doby. Z výše uvedeného je zřejmé, že v době podání žaloby u zdejšího soudu dne , datum, byl nárok žalobkyně již promlčen. Pokud jde o námitku žalobkyně, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, soud se s tímto neztotožnil. Žalobkyni nic nebránilo, aby žalobu podala předtím, než se žalovaná k nároku žalobkyně vyjádřila, neboť podání žaloby je podmíněno uplatněním nároku u příslušného úřadu, nikoliv vydáním stanoviska žalované (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1529/2011 ze dne 21. 12. 2011) Žalobkyně si lhůt pro promlčení nároku měla být vědoma tím spíše, že byla již v rozhodné době právně zastoupena. Uplatnění námitky promlčení by se přitom příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by navíc musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak(viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4112/2010 ze dne 24. 5. 2011). Soud v daném případě žádné takové výjimečné okolnosti neshledal, proto námitka žalobkyně, že je vznesená námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy, není důvodná.

26. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v plném rozsahu výrokem I. zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží za každý z 9 úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky částka , částka, (vyjádření ze dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , příprava na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , příprava na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , příprava na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ).

28. Ohledně lhůty k plnění pak soud postupoval dle § 160 odst. 1 o. s. ř.