15 C 93/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od [datum] do zaplacení s tím, že žalovaná částka představuje nevyčerpanou část zálohy poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] a.s., v likvidaci, [IČO], sídlem [adresa] [anonymizováno] [obec] (dále jen„ [anonymizováno]“), žalované na základě rámcové smlouvy o využívání letadel ze dne [datum] O vrácení nevyčerpané části zálohy požádala [právnická osoba] žalovanou dopisem ze dne [datum], žalovaná doposud nic neplnila. Dne [datum] [právnická osoba] postoupila svou pohledávku na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno dne [datum]. Žalobkyně zaslala předžalobní výzvu žalované dne [datum], žalovaná ani poté nic nesplnila.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že uplatněný nárok neuznává ani zčásti. Žalovaná má za to, že nárok, i kdyby existoval, je promlčen, neboť promlčecí lhůta počíná běžet od [datum], tedy ode dne následujícího po dni, kdy byla záloha převedena na účet žalované. Žalovaná je nicméně názoru, že přes vznesenou námitku promlčení je nárok žalobkyně nedůvodný. V souladu s rámcovou smlouvou o využívání letadel žalobkyně složila [právnická osoba] částku ve výši [částka] plus DPH, celkem tedy [částka] jako zálohu na služby [právnická osoba] dle této smlouvy. Hodinová cena letových hodin byla stanovena dle dohody stran se slevou ve výši 18%, a to s přihlédnutím k minimálnímu čerpání služeb v částce [částka]. Žalobkyně služby čerpala se sjednanou slevou, ale celkovou částku [částka] nevyčerpala, čímž jí nevznikl nárok na slevu 18%. Pokud by poskytnuté služby byly bez slevy, jejich výše by dosáhla částky [částka] bez DPH, tedy by převýšila hodnotu poskytnuté zálohy. S ohledem na uvedené je žalovaná přesvědčena, že postup žalobkyně je nemravný a nepoctivý a nepožívá právní ochrany. Z toho důvodu navrhuje žalobu zamítnout.

3. Žalobkyně v replice na vyjádření žalované namítla bezdůvodnost vznesené námitky promlčení, když promlčecí doba pro vrácení zálohy poskytnuté na základě již uzavřené, ale také účastníky do budoucna uvažované smlouvy, počíná běžet až od okamžiku, kdy smlouva, v souvislosti s jejímž uzavřením byla záloha složena, pozbude své účinnosti (např. v důsledku odstoupení, výpovědi či uplynutí doby) – srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka]. Jelikož k výpovědi rámcové smlouvy došlo dne [datum], nárok se nepromlčí dříve než tři roky od tohoto data, a k datu podání žaloby tedy promlčen není. Pokud jde o meritum věci, žalobkyně popírá, že by žalovanou tvrzená podmínka vyčerpání celé zálohy pro uplatnění slevy byla jakkoli smluvně zakotvena. Skutečným důvodem, proč došlo k ukončení vzájemné spolupráce, byla skutečnost, že žalovaná se v roce 2017 zjevně dostala do provozních problémů. [anonymizována dvě slova] se opakovaně na žalovanou obracela s požadavkem na poskytnutí služeb, nicméně z důvodu nedostatku přepravní kapacity nebyla žalovaná tyto služby schopna poskytnout. Na žalovanou je také vedeno několik exekucí. Žalobkyně dále upozornila, že žalovaná vystavila dvě faktury na totožnou službu, a to na let [obec] [obec] [obec] [obec], který se uskutečnil v červenci 2016, nicméně žalovaná jej fakturuje dvakrát, a to fakturami [číslo] [rok]. Faktura [číslo] pak žalované ani nebyla doručena. Při jednání, které se konalo dne [datum], žalobkyně změnila právní titul pro vrácení zálohy v tom smyslu, že se nejedná o zálohu poskytnutou na základě rámcové smlouvy, ale o zálohu, která byla poskytnuta na budoucí plnění dle jednotlivých, v budoucnu uzavíraných smluv. Proto je názoru, že promlčecí doba neběží od okamžiku, kdy byla rámcová smlouva vypovězena, ale až od okamžiku, kdy bylo zjevné, že žádné další budoucí smlouvy již uzavírány nebudou. Za tento okamžik pak považuje zaslání výzvy ze dne [datum].

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

5. Dne [datum] společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely rámcovou smlouvu o využívání letadel, v níž deklarovaly zájem [právnická osoba] využívat letadla poskytovaná žalovanou, a to zejména pro účely přepravy pracovníků a partnerů [právnická osoba]. V čl. III smlouvy byla sjednána hodinová sazby za jednotlivé typy letadel, v odst. 3 se [právnická osoba] zavázala uhradit na účet žalované zálohu na služby dle této smlouvy ve výši [částka] plus DPH, přičemž bylo současně ujednáno, že [právnická osoba] není nijak časově vázána na vyčerpání této částky. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (rámcová smlouva o využívání letadel ze dne [datum]). Uzavření smlouvy předcházela e-mailová komunikace stran, kdy žalovaná [právnická osoba] nabídla v případě předplacení hodin v hodnotě [částka] slevu 18% (e-mailová korespondence mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Žalovaná [právnická osoba] vystavila na sjednanou částku [částka] dne [datum] zálohovou fakturu (zálohová faktura č. [anonymizováno] [rok]). Společnost [anonymizováno] žalované sjednanou částku ve výši [částka] plus DPH, celkem tedy částku [částka], v listopadu 2014 uhradila (výpis z účtu [právnická osoba] z listopadu 2014 a výpis z účtu žalované z listopadu 2014). V průběhu trvání rámcové smlouvy žalovaná [právnická osoba] umožnila minimálně lety v celkové částce [částka] včetně DPH odpovídající součtu částek účtovaných fakturami č. [rok], [rok], [rok], [číslo], [číslo] a [číslo] (faktury č. [rok], [rok], [rok], [číslo], [číslo] a [číslo]). Žalovaná kromě těchto faktur vystavila ještě fakturu č. [rok], kterou byla účtována částka [částka] za let z [obec] do Ženevy a zpět dne [datum] (faktura č. [rok]). Společnost [anonymizováno] v červnu 2017 požádala žalovanou o potvrzení zůstatku zálohy ke dni [datum], přičemž žalovaná ve své odpovědi uvedla, že ještě nevystavili fakturu za poslední let do Ženevy ze dne [datum] za částku [částka] bez DPH (e-mailová komunikace mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou ze dne [datum] s odpovědí ze dne [datum]). Žalovaná následně poslala fakturu č. [rok] (e-mailová komunikace ze dne [datum]). Následně proběhla mezi žalovanou a [právnická osoba] komunikace ohledně nesrovnalostí ohledně výše čerpané zálohy (e-mailová komunikace z června 2017). Společnost [anonymizováno] žalovanou opakovaně vyzývala v rámci e-mailové komunikace k vrácení nevyčerpané části zálohy (e-mailová komunikace ze dne [datum] a ze dne [datum]). Dne [datum] [právnická osoba] vyzvala žalovanou k vrácení části zálohy s tím, že o využívání dalších služeb žalované již nemá zájem (výzva k vrácení zálohy ze dne [datum] včetně podacího lístku). Dne [datum] došlo mezi [právnická osoba] a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky na vrácení zálohy poskytnuté na budoucí plnění ve výši [částka] vyplývající z rámcové smlouvy (smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Postoupení pohledávky [právnická osoba] oznámila žalované (oznámení ze dne [datum] s potvrzením o převzetí zásilky dne [datum]). Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně dodejky). Právní zástupce žalované na tuto výzvu odpověděl tak, že žalovaná uplatněný nárok neuznává (odpověď na předžalobní výzvu ze dne [datum]). K finanční situaci žalované bylo zjištěno, že proti žalované bylo dne [datum] zahájeno exekuční řízení pro vymožení částky [částka] s příslušenstvím a dne [datum] pro vymožení částky [částka] s příslušenstvím (výpis z centrální evidence exekucí ze dne [datum]). V roce 2018 žalovaná neměla žádné zaměstnance (příloha k účetní závěrce ve zkráceném rozsahu ke dni [datum]). V letech 2017 a 2018 došlo k významnému poklesu tržeb žalované oproti minulým obdobím (výkazy zisku a ztráty ke dni [datum] a ke dni [datum]).

6. Soud na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 7. [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne [datum] rámcovou smlouvu o využívání letadel, v níž se [právnická osoba] zavázala uhradit na účet žalované zálohu na služby ve výši [částka] včetně DPH. Uzavření smlouvy předcházela komunikace žalované se [právnická osoba], kdy žalovaná [právnická osoba] nabídla v případě předplacení hodin v hodnotě [částka] slevu 18%. Společnost [anonymizováno] žalované na základě vystavené zálohové faktury uhradila dne [datum] částku [částka]. V průběhu trvání rámcové smlouvy žalovaná [právnická osoba] umožnila lety v celkové částce [částka] včetně DPH. Žalovaná vystavila kromě faktur ve výše uvedené souhrnné výši fakturu č. [rok], kterou byla účtována částka [částka] za let z [obec] do [anonymizováno] a zpět dne [datum]. Společnost [anonymizováno] v červnu 2017 požádala žalovanou o potvrzení zůstatku zálohy ke dni [datum], přičemž žalovaná ve své odpovědi uvedla, že ještě nevystavili fakturu za poslední let do [anonymizováno] ze dne [datum] za částku [částka] bez DPH. Žalovaná následně poslala fakturu č. [rok]. Následně proběhla mezi žalovanou a [právnická osoba] komunikace ohledně nesrovnalostí ohledně výše čerpané zálohy. Společnost [anonymizováno] žalovanou opakovaně vyzývala v rámci e-mailové komunikace k vrácení nevyčerpané části zálohy. Dne [datum] [právnická osoba] vyzvala žalovanou písemně k vrácení části zálohy s tím, že o využívání dalších služeb žalované již nemá zájem. Dne [datum] došlo mezi [právnická osoba] a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky na vrácení zálohy poskytnuté na budoucí plnění ve výši [částka] vyplývající z rámcové smlouvy. Postoupení pohledávky [právnická osoba] oznámila žalované dne [datum]. Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu, na kterou právní zástupce žalované odpověděl tak, že žalovaná uplatněný nárok neuznává.

8. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem.

9. Podle § 1807 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se má za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

13. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

14. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

15. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

16. Podle § 638 odst. 1 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

17. Mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření rámcové smlouvy o využívání letadel, která upravuje podmínky realizace jednotlivých realizačních smluv (v tomto případě tedy jednotlivých smluv o pronájmu letadel). Tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, na jejím základě došlo ke složení zálohy na budoucí realizační smlouvy ve výši [částka] včetně DPH. Tato částka, která byla [právnická osoba] poskytnuta žalované, tak byla zálohou ve smyslu § 1807 o. z. V posuzované věci byla rámcová smlouva právním důvodem pro zaplacení zálohy ve výši [částka] včetně DPH. Tuto částku je tedy nutné považovat za důvodnou platbu. S ohledem na to, že rámcová smlouva ze dne [datum] neobsahuje žádné ujednání o tom, jakým způsobem má být uhrazená záloha při jejím nevyčerpání vypořádána, je třeba nespotřebovanou část zálohy posuzovat dle ustanovení o bezdůvodném obohacení.

18. Soud se tak poté, kdy mu usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2020, č. j. [číslo jednací], byla věc vrácena k dalšímu řízení, předně zabýval důvodností námitky promlčení vznesené žalovanou a posuzoval, kdy došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, tj. kdy se stala důvodně poskytnutá záloha bezdůvodným obohacením. Běh promlčecí doby k uplatnění nároku na vrácení zálohy počíná běžet teprve okamžikem, kdy se ten, kdo zálohu na plnění ze smlouvy poskytl, dozvěděl, že taková smlouva nebude uzavřena. V souladu s pokynem odvolacího soudu tak soud vyzval žalobkyni postupem podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnila skutková tvrzení o tom, kdy se její právní předchůdkyně dozvěděla, že došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované, a aby ke svým tvrzením předložila důkazy. Žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že nemůže jednoznačně určit přesný okamžik, kdy její předchůdkyně nabyla vědomost o tom, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení, neboť [právnická osoba] se dozvídala o tom, že budoucí realizační smlouvy již nebudou uzavírány, postupně, kdy nejprve byla ze strany žalované odmítána se svými žádostmi o poskytnutí leteckých služeb, později se [právnická osoba] dozvěděla o údajných provozních problémech žalované a na jaře 2018 se dozvěděla o exekučních řízeních vedených proti žalované, následně i z dalších skutečností, jako nefunkčnost webových stránek žalované a informace z účetních závěrek, předchůdkyně žalobkyně došla k závěru o praktickém ukončení činnosti žalované. Žalobkyně uvedla, že její předchůdkyni bylo zřejmé, že budoucí služby ve smyslu rámcové smlouvy nebudou realizovány, nejpozději v květnu 2018, případně dne [datum], kdy byla žalované doručena výzva [právnická osoba], jímž vypověděla rámcovou smlouvu, z čehož je zřejmé, že po datu [datum] již neměla předchůdkyně žalobkyně zájem další realizační smlouvy uzavírat. K počátku běhu objektivní lhůty pak dle žalobkyně nemohlo dojít dříve než [datum], tedy den po realizaci posledního letu [právnická osoba]. K bezdůvodnému obohacení tak došlo v období od [datum] do [datum].

19. Soud neshledal námitku promlčení vznesenou žalovanou důvodnou. Zálohu složenou dne [datum] na účet žalované nelze od počátku považovat za bezdůvodné obohacení, neboť tato byla uhrazena v souladu s uzavřenou rámcovou smlouvou, promlčecí lhůta tak nemohla začít běžet již dne [datum], jak se domnívá žalovaná. Pro stanovení běhu objektivní promlčecí lhůty je rozhodující okamžik, kdy bezdůvodné obohacení vzniklo. Subjektivní promlčecí lhůta může začít běžet nejdříve s počátkem lhůty objektivní. Bezdůvodné obohacení získané plněním z právního důvodu, který odpadl, vzniká okamžikem, kdy odpadl právní důvod již poskytnutého plnění, tedy kdy žalovaná odmítla dále poskytovat služby na základě rámcové smlouvy, resp. kdy vytvořila stav, z něhož je zřejmé, že k realizaci dalších smluv již nedojde. Soud se s tvrzením žalobkyně, že k bezdůvodnému obohacení nemohlo dojít dříve než dne [datum], ztotožnil, neboť předchozího dne ještě žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyně letecké služby ve smyslu uzavřené rámcové smlouvy. Nevyčerpaná část složené zálohy se tak bezdůvodným obohacením musela stát až po tomto datu. Není tak pochybností o tom, že i nabytí vědomosti o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované, nastalo až po tomto datu. Dle soudu přitom s ohledem na datum zahájení soudního řízení, kdy žaloba byla podána dne [datum], není nutné se blíže zabývat stanovením přesného okamžiku vzniku bezdůvodného obohacení či nabytí vědomosti o tom, že žalovanému bezdůvodné obohacení vzniklo, neboť k bezdůvodnému obohacení, jakož i k nabytí vědomosti o něm, došlo ve výše uvedeném období, z čehož je zřejmé, že ani objektivní, ani subjektivní promlčecí lhůta nemohla do data podání žaloby dne [datum] uplynout a nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak nemůže být promlčen.

20. Poté, co soud dospěl k závěru o nedůvodnosti námitky promlčení, se zabýval další námitkou žalované vztahující se k rozsahu poskytnutých služeb a k výši čerpání zálohy. Mezi stranami byl spor ohledně faktury č. [rok], kdy žalobkyně rozporovala oprávněnost vystavení této faktury s tím, že se dle jejího názoru jedná o duplicitní fakturaci, kdy faktura č. [rok] byla vystavena na shodnou částku jako faktura [rok]. Soud proto vyzval ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. žalovanou k uvedení důvodu vzniku těchto faktur a uvedení, jaké plnění bylo žalobkyni ze strany žalované v souvislosti s těmito fakturami poskytnuto, přičemž byla žalovaná zároveň poučena, že nebude-li na výzvu řádně reagováno, může to vést k neúspěchu ve věci. Žalovaná k výzvě soudu ovšem nedoložila žádné důkazy prokazující, že na základě předmětných dvou faktur byly poskytnuty dva různé lety. Žalovaná žádné důkazy v soudem stanovené lhůtě nedoložila, soud tak nemá za prokázanou důvodnost vystavení rozporované faktury, kdy z faktury č. [rok] vůbec nevyplývá, za jaký let byla faktura vystavena, kdy z ní není vůbec zřejmé, jakého dne se měl předmětný let konat, navíc tato faktura ze dne [datum] byla vystavena krátce poté, kdy mezi stranami proběhla e-mailová komunikace dne [datum], v níž žalovaná uvádí, že doposud nebyla vystavena faktura za poslední let do [anonymizováno] ze dne [datum] za částku [částka] bez DPH, přitom faktura č. [rok] vystavená již dne [datum] zní právě na částku [částka] bez DPH a je v ní uvedeno, že faktura je vystavena za let dne [datum] z [obec] do [anonymizováno] a zpět. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že došlo k neoprávněnému dvojímu účtování téhož letu.

21. Poslední otázkou, kterou se soud zabýval, byla námitka žalované týkající se tvrzené 18% slevy. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že tvrzená podmínka čerpání celé zálohy pro uplatnění poskytnuté slevy nebyla smluvně zakotvena, kdy uzavřená smlouva se o této podmínce nezmiňuje. V e-mailu, na který poukazuje žalovaná, se sice uvádí jednotlivé výše slev ve vztahu k výši poskytnuté zálohy, z této strohé komunikace ovšem není patrné, že by podmínkou pro poskytnutí uvedené slevy bylo vyčerpání celé zálohy, proto soud námitku žalované, že žalobce nemá na poskytnutou slevu nárok, nepovažoval za důvodnou.

22. Soud tedy na základě výše uvedeného vyhověl žalobě v plném rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když rovněž zavázal žalovanou k úhradě příslušenství z dlužné částky, když se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobkyni, žalobkyně tak má právo rovněž na zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za řízení před soudem prvního stupně v částce [částka] a soudního poplatku za odvolání v částce [částka] a dále nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtrnácti úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, replika žalobce ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], odvolání, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum]) včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

24. K dalším úkonům, které žalobkyně uvedla ve vyčíslení náhrady nákladů řízení, soud uvádí, že pokud jde o 3 další porady s klientem, žalobkyně tyto úkony nijak nespecifikovala, nedoložila potvrzení o konání těchto porad a ze spisu provedení těchto úkonů nevyplývá, proto náhrada za tyto úkony nebyla soudem přiznána. Pokud jde o účtované úkony spočívající v prostudování spisu, lze sice výjimečně advokátovi přiznat odměnu za samostatný úkon právní služby spočívající v prostudování spisu analogicky podle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu (prostudování spisu při skončení vyšetřování), učinit tak lze ovšem pouze v případě, odůvodňují-li takový postup konkrétní okolnosti případu (při zohlednění zejména nezbytnosti a účelnosti postupu, procesní situace), např. tehdy, založí-li žalovaný do spisu velké množství listin, s nimiž se žalobce potřebuje seznámit, což ovšem v daném případě naplněno nebylo, kdy ze spisového materiálu potřeba nahlížení do spisu, navíc opakovaného, nevyplývá, proto soud nepřiznal náhradu ani za tyto úkony právní služby.

25. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo k plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř.