15 C 97/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 219 998 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 219 998 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 219 998 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 219 998 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Dne [datum] byla mezi žalovanou jako pojišťovnou a žalobcem jako pojistníkem uzavřena Smlouva o pojištění obytných budov a souvisejících staveb [číslo] přičemž předmětem smluvního ujednání bylo pojištění věci – rodinného domu na pojistnou částku 5 000 000 Kč při stanovení pojistného v částce 4 200 Kč. K textu smlouvy nebyly napevno připojeny žádné další listiny, např. všeobecné pojistné podmínky. Po dni [datum] žalobce včas uskutečňoval veškerá peněžitá plnění ve prospěch žalované vyplývající ze smlouvy. V přesně nezjištěný den a hodinu v jarních měsících roku 2013 došlo na objektu [adresa] v [katastrální uzemí] ke spáchání trestné činnosti nezjištěnou osobou, což žalobce nahlásil Policii ČR i žalované. Dne [datum] bylo vydáno usnesení Policie ČR, kterým byla trestní věc proti neznámému pachateli odložena. Pojistná událost byla žalované oznámena dne [datum]. Žalobce předložil žalované svazek materiálů ohledně rozsahu a výše poškození objektu pojistnou událostí, žalované byly rovněž předány i další listiny ohledně výše škody. Celková újma žalobce představuje částku 239 998 Kč (odcizení + poškození za 216 184 Kč, nutné náklady na odborné stanovení rozpočtů nutných oprav za 13 552 Kč a vynucené cestovní náhrady žalobce za 10 262 Kč). Veškeré uplatněné požadavky žalobce měly být řešeny v rámci likvidace pojistné události, když tato částka ani zdaleka nedosahuje sjednaného limitu 5 000 000 Kč. Žalobce nebyl u sjednání pojištění v žádném případě poučen o výluce z plnění, kterou prosazuje žalovaná, která dovodila, že žalobci přísluší výplata pouze 20 000 Kč. Platba v této výši byla uskutečněna. Pokud jde o plnění nad tuto částku, žalovaná dovodila, že tzv. Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb DPPSO 1 brání vyššímu plnění. Žalobce neprodleně reklamoval výši pojistného plnění podáním s datem [datum]. Žalovaná reagovala odpovědí na stížnost s datem [datum] a informací o vyřízení škodní události s datem [datum]. Žalobce následně zaslal žalované další písemnosti, na které žalovaná reagovala navazujícími písemnostmi, jejichž společným jmenovatelem bylo presentování závěru o nedůvodnosti reklamací žalobce. Dále žalobce poukazuje na to, že žalobce byl ve smluvním vztahu spotřebitelem a slabší smluvní stranou. Nebyl tedy důvod výši pojistného plnění zkracovat, nota bene pokud žalobce byl o doplňkových pojistných podmínkách informován nevčasně a neprůkazně a tím neúčinně.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedla, že nárok uplatněný žalobcem neuznává. Žalovaná má za nesporné, že dne [datum] uzavřela jako pojistitel se žalobcem jako pojistníkem a pojištěným pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění obytných budov a souvisejících staveb (dále jen„ smlouva“) s počátkem pojištění od [datum] na dobu neurčitou. Smlouva zanikla k datu [datum] pro neplacení pojistného. Jak vyplývá z úvodního ujednání smlouvy, sjednané pojištění se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku [anonymizováno] [rok], Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb [anonymizována dvě slova], obsahem smlouvy a zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění k datu uzavření smlouvy. Uvedené pojistné podmínky jsou nedílnou součástí smlouvy. Smlouva spolu s kompletními pojistnými podmínkami byla žalobci předána v pevné papírové složce. Převzetí smluvní dokumentace a seznámení se s jejím obsahem žalobce potvrdil svým prohlášením ve smlouvě a podpisem smlouvy. Předmětem pojištění je rodinný dům (hájenka) nacházející se na adrese [adresa]. Pojištění bylo sjednáno pro případ působení pojistných nebezpečí uvedených v čl. 2 DPPSO, přičemž limity plnění pro případ působení pojistných nebezpečí dle čl. 2 písm. j), k ), l) DPPSO byly omezeny v čl. 7 odst. 1 DPPSO na částku 10 000 Kč, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Dne [datum] oznámil žalobce žalované, že dne [datum] mělo dojít ke vloupání neznámého pachatele do domu vypáčením dveří a okenice, k poškození a k odcizení věcí. Událost byla zaregistrována pod [číslo]. Dne [datum] bylo žalobci vyplaceno plnění ve výši 20 000 Kč. Pokud jde o uplatněnou výši škody, žalované není zřejmé, jak žalobce k této částce dospěl. Z úředního záznamu Policie ČR je zřejmé, že žalobce uvedl jako odcizené i movité věci, jejichž zaplacení není likvidní z pojištění staveb. Co se týče nákladů na odstranění blíže nespecifikovaných poškození, není vůbec zřejmé, v kterých částech objektu se měla tato poškození nacházet. Zřejmě jsou do částky zahrnuty i náklady na opravu nepojištěných součástí objektu, tzn. nikoli pouze rodinného domu, ale i nepojištěné hospodářské budovy. Navíc nelze přehlédnout, že v usnesení Policie ČR ze dne [datum] se uvádí, že neznámý pachatel měl způsobit škodu na odcizených věcech za 71 220 Kč, přičemž ve výčtu odcizených věcí je uvedena řada movitých věcí, které nejsou součástí stavby, a škoda poškozením ve výši 33 798 Kč. Žalovaná rovněž činí sporným, že by žalobcem tvrzené škody vznikly výlučně v důsledku působení některého ze sjednaných pojistných nebezpečí, a to s ohledem na dezolátní stav nemovitostí, kdy tyto škody jsou důsledkem dlouhodobého procesu chátrání a naprosté neúdržby. Žalovaná dále uplatnila kompenzační námitku ve výši 1 680 Kč za pojistné, které žalobce v termínu splatnosti (tj. do [datum]) neuhradil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

4. Dne [datum] byla mezi žalobcem jako pojistníkem a žalovanou jako pojišťovnou uzavřena smlouva o pojištění obytných budov a souvisejících staveb [číslo] (dále jen„ smlouva“) s počátkem pojištění od [datum] na dobu neurčitou. Pojištěnou věcí byl rodinný dům (hájenka) na adrese [adresa]. Dle bodu 2 smlouvy pojištění sjednané podle této pojistné smlouvy se řídí ustanoveními občanského zákoníku, Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku [anonymizováno] [rok] (dále jen„ VPPM“), Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb [anonymizována dvě slova] (dále jen„ DPPSO“) a obsahem této smlouvy. Dle bodu 3 smlouvy bylo pojištění sjednáno ve smyslu článku 2 DPPSO pro zde vyjmenovaná pojistná nebezpečí. Dle bodu 4 smlouvy byla sjednána pojistná částka ve výši 5 000 000 Kč a roční pojistné ve výši 4 200 Kč. Dle bodu 14 pojistník prohlašuje, že převzal Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku [anonymizováno] [rok] a Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb [anonymizována dvě slova]. Dále je zde ujednáno, že uvedené pojistné podmínky jsou součástí pojistné smlouvy a pojistník prohlašuje, že je seznámen s jejich obsahem (smlouva o pojištění obytných budov a souvisejících staveb [číslo] ze dne [datum]). Dle čl. 10 odst. 1 VPPM pojistná částka je horní hranicí pojistného plnění pojišťovny. Dle čl. 10 odst. 3 VPPM v pojistné smlouvě mohou být sjednány limity pojistného plnění pro jednotlivé pojištěné věci, soubory věcí, náklady a pro jednotlivá pojistná nebezpečí (Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku [anonymizováno] [rok]). Dle čl. 2 DPPSO není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se sjednává (mj.) pro tato pojistná nebezpečí: j) odcizení věci krádeží vloupáním nebo loupeží, k ) úmyslné poškození nebo úmyslné zničení věci, l) poškození nebo zničení stavebních součástí způsobené jednáním pachatele směřující k odcizení věci. Dle čl. 7 odst. 1 DPPSO není-li v pojistné smlouvě sjednáno jinak a došlo-li k pojistné události z příčiny pojistného nebezpečí uvedeného v článku 2 písm. j), k ) nebo l) těchto podmínek, je pojistné plnění omezeno částkou 10 000 Kč (Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb [anonymizována dvě slova]). Na jaře roku 2013 došlo v předmětné nemovitosti ke vloupání a odcizení věcí (úřední záznam Policie České republiky ze dne 6. 6. 2013, [číslo jednací] [anonymizováno], poučení poškozeného v trestním řízení ze dne [datum] ve věci krádeže vloupáním proti neznámému pachateli, vyrozumění ze dne 30. 6. 2013, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo]). Věc byla odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání (usnesení policejního orgánu ze dne 4. 9. 2013, [číslo jednací], usnesení státního zástupce okresního státního zastupitelství v Šumperku ze dne 25. 9. 2013, [číslo jednací]). Žalobce oznámil pojistnou událost žalované a poskytl žalované podklady k výši způsobené škody (seznam odcizených poškozených věcí, škodní událost [číslo] k pojistné smlouvě [číslo] včetně listiny označené jako celkové náklady na opravy po vloupání do objektu na [obec] potoce ze dne [datum] a včetně stavebních rozpočtů a krycích listů rozpočtu označených jako oprava elektroinstalace po vloupání do objektů, oprava bleskosvodu po vloupání do objektu a oprava kachlových kamen po vloupání do objektu, listina označená jako věc cestovní náhrady za dne [datum] adresovaná žalované). Žalovaná vyplatila žalobci dne [datum] pojistné plnění ve výši 20 000 Kč (informace o výplatě ze dne [datum] k pojistné události [číslo]). Žalobce následně výši pojistného plnění u žalované reklamoval (listina označená jako reklamace výše pojistného plnění ze dne [datum]). Žalovaná na reklamaci reagovala tak, že nebylo shledáno pochybení na straně vyřizujícího likvidátora a výše pojistného plnění byla potvrzena (odpověď na stížnost ze dne [datum] informace o vyřízení škodní události ze dne [datum]). Žalobce následně zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění (listina označená jako pokus o smír, předžalobní upomínka, výzva k plnění ze dne [datum], potvrzení o přijetí ze dne [datum]). Požadavek žalobce na poskytnutí pojistného plnění ve výši 219 998 Kč byl ze strany žalované odmítnut (písemnost žalované ze dne [datum] adresovaná zástupci žalobce - reakce na dopis z [datum]).

5. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná další skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci.

6. Soud zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování připojením spisového materiálu Policie ČR ve věci vloupání do předmětné nemovitosti a výslechem žalobce, neboť soud považoval provedené dokazování za dostatečné pro rozhodnutí ve věci.

7. Soud na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

8. Dne [datum] byla mezi žalobcem jako pojistníkem a žalovanou jako pojišťovnou uzavřena smlouva o pojištění obytných budov a souvisejících staveb [číslo] (dále jen„ smlouva“) s počátkem pojištění od [datum] na dobu neurčitou. Pojištěnou věcí byl rodinný dům (hájenka) na adrese [adresa]. Dle bodu 2 smlouvy pojištění sjednané podle této pojistné smlouvy se řídí ustanoveními občanského zákoníku, Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku [anonymizováno] [rok] (dále jen„ VPPM“), Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb [anonymizována dvě slova] (dále jen„ DPPSO“) a obsahem této smlouvy. Dle bodu 3 smlouvy bylo pojištění sjednáno ve smyslu článku 2 DPPSO pro zde vyjmenovaná pojistná nebezpečí. Dle bodu 4 smlouvy byla sjednána pojistná částka ve výši 5 000 000 Kč a roční pojistné ve výši 4 200 Kč. Dle bodu 14 smlouvy pojistník prohlašuje, že převzal Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku [anonymizováno] [rok] a Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb [anonymizována dvě slova]. Dále je zde ujednáno, že uvedené pojistné podmínky jsou součástí pojistné smlouvy a pojistník prohlašuje, že je seznámen s jejich obsahem. Dle čl. 10 odst. 1 VPPM pojistná částka je horní hranicí pojistného plnění pojišťovny. Dle čl. 10 odst. 3 VPPM v pojistné smlouvě mohou být sjednány limity pojistného plnění pro jednotlivé pojištěné věci, soubory věcí, náklady a pro jednotlivá pojistná nebezpečí. Dle čl. 2 DPPSO není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se sjednává (mj.) pro tato pojistná nebezpečí: j) odcizení věci krádeží vloupáním nebo loupeží, k ) úmyslné poškození nebo úmyslné zničení věci, l) poškození nebo zničení stavebních součástí způsobené jednáním pachatele směřující k odcizení věci. Dle čl. 7 odst. 1 DPPSO není-li v pojistné smlouvě sjednáno jinak a došlo-li k pojistné události z příčiny pojistného nebezpečí uvedeného v článku 2 písm. j), k ) nebo l) těchto podmínek, je pojistné plnění omezeno částkou 10 000 Kč. Na jaře roku 2013 došlo v předmětné nemovitosti ke vloupání a odcizení věcí. Věc byla Policií ČR odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání Žalobce oznámil pojistnou událost žalované a poskytl žalované podklady k výši způsobené škody Žalovaná vyplatila žalobci dne [datum] pojistné plnění ve výši 20 000 Kč Žalobce následně výši pojistného plnění u žalované reklamoval. Žalovaná na reklamaci reagovala tak, že nebylo shledáno pochybení na straně vyřizujícího likvidátora a výše pojistného plnění byla potvrzena. Žalobce následně zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění. Požadavek žalobce na poskytnutí pojistného plnění ve výši 219 998 Kč byl ze strany žalované odmítnut.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy (dále jen„ obč. zák.“).

10. Podle § 788 odst. 2 obč. zák. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné. Podle odst. 2 tohoto ustanovení součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky pojistitele (pojistné podmínky), na něž se pojistná smlouva odvolává, a které jsou k ní připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v pojistné smlouvě se lze od pojistných podmínek odchýlit jen v případech v nich určených. V jiných případech se lze odchýlit, jen pokud je to ku prospěchu pojištěného. Podle odst. 4 tohoto ustanovení všeobecné pojistné podmínky obsahují zejména vymezení události, ze které vzniká právo na plnění pojistitele, rozsah a splatnost pojistného plnění, stanovení způsobu placení pojistného a určení jeho výše, způsob, jakým se pojištěný v případě pojištění osob podílí na zisku pojišťovny, pokud tak stanoví pojistná smlouva.

11. Podle § 806 obč. zák. z pojištění majetku má pojištěný právo, aby mu bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, týká-li se pojistná událost věci, na kterou se pojištění vztahuje.

12. Mezi stranami bylo nesporné, že mezi žalobcem jako pojistníkem a žalovanou jako pojišťovnou byla dne [datum] uzavřena smlouva o pojištění obytných budov a souvisejících staveb, kdy následně došlo k pojistné události spočívající ve vloupání do pojištěné nemovitosti a odcizení věcí. Žalobce tuto pojistnou událost žalované oznámil, ta mu následně vyplatila pojistné plnění ve výši 20 000 Kč.

13. Mezi stranami přitom byla výše pojistného plnění, na které měl žalobce dle pojistné smlouvy nárok, sporná. Žalovaná opírala výši vyplaceného pojistného plnění o znění doplňkových pojistných podmínek, v nichž byly sjednány limity pojistného plnění pro vybraná pojistná nebezpečí. Soud se proto předně zabýval zněním smlouvy a pojistných podmínek a dospěl k závěru, že sjednané pojistné limity byly sjednány platně a že žalovaná vyplatila žalobci pojistné plnění v maximální možné výši.

14. Účastníci uzavřeli smlouvu v rámci smluvní volnosti, přičemž součástí smlouvy již v okamžiku jejího uzavření učinili i všeobecné a doplňkové pojistné podmínky. To vyplývá již z úvodního ujednání smlouvy pod bodem 2. Rovněž v bodě 14 smlouvy je opětovně ujednáno, že všeobecné i doplňkové podmínky jsou součástí smlouvy a předmětné ujednání obsahuje rovněž prohlášení, že je pojistník převzal a že je s jejich obsahem seznámen. Žalobce tak svým podpisem smlouvy potvrdil převzetí smluvní dokumentace a seznámení se s jejím obsahem. Argumentace žalobce, který poukazoval na to, že žalobce byl při uzavírání smlouvy slabší smluvní stranou a že nebyl seznámen s pojistnými podmínkami, tak nemůže obstát. Pokud jde o žalobcem tvrzenou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, když srovnává výši limitů pojistného plnění s výší pojistného, soud poukazuje na skutečnost, že limity pojistného plnění byly sjednány pouze pro vybraná pojistná nebezpečí, řada dalších pojistných nebezpečí spočívajících zejména v působení přírodních živlů zůstala limity pojistného plnění neomezena. V této souvislosti je rovněž nutno zmínit rozdíl mezi pojmy pojistná částka a limity pojistného plnění, když pojem pojistné částky je definován v čl. 10 odst. 1 VPPM, v němž je stanoveno, že pojistná částka je horní hranici pojistného plnění, přičemž dle čl. 10 odst. 3 VPPM v pojistné smlouvě mohou být sjednány limity pojistného plnění pro jednotlivé pojištěné věci, soubory věcí, náklady a pro jednotlivá pojistná nebezpečí. Taktomu bylo i v posuzovaném případě, kdy v čl. 7 odst. 1 DPPSO byly sjednány limity pojistného plnění pro vybraná pojistná nebezpečí, včetně těch, pod která byla podřazena předmětná pojistná událost. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě pod bodem 9 označeným jako zvláštní ujednání (ani v jiné části smlouvy) nebyla sjednána žádná zvláštní ujednání, která by limity pojistného plnění vyloučila, je výše pojistného plnění omezena částkou 10 000 Kč pro každé z pojistných nebezpečí uvedených v čl. 7 odst. 1 DPPSO. Pokud tedy žalovaná vyplatila v souvislosti s poškozením nemovitosti po vloupání a s odcizením věcí částku 20 000 Kč, tedy 10 000 Kč za každé ze dvou pojistných nebezpečí, vyplatila žalobci pojistné plnění v souladu s pojistnou smlouvou.

15. S ohledem na výše uvedené, kdy soud dospěl k závěru o platně sjednaných limitech pojistného plnění, se soud již dále nezabýval výší způsobené škody a dalšími okolnostmi namítanými žalovanou a žalobu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží za každý z úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky částka 300 Kč (vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], vyjádření k návrhu na postoupení věci ze dne [datum], závěrečný návrh žalované ze dne [datum], příprava účasti na jednání před soudem dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], příprava účasti na jednání před soudem dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], příprava účasti na jednání před soudem dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum]).

17. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.