16 C 11/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 178 250 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 178.250,-Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky 178.250, -Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 74.318,20 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce uzavřel dne 28. 11. 2007 se žalovaným pojistnou smlouvu , hodnota, . V pojistné smlouvě smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1.000,- Kč měsíčně. Pojištění na základě pojistné smlouvy k datu tohoto podání skončilo výpovědí. Žalobce zaplatil na pojistném celkově 203.000,- Kč, žalovaný v souvislosti s ukončením pojistné smlouvy vyplatil žalobci odkupné ve výši 24.750,- Kč.

2. Žalobce se touto žalobou domáhá po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve výši 178.250,- Kč s příslušenstvím, které odpovídá pojistnému, které žalobce uhradil na základě pojistné smlouvy, sníženému o plnění žalovaného, neboť pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem.

3. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení přípisem ze dne 13. 11. 2024. Žalovaný ke dni podání žaloby bezdůvodné obohacení žalobci nevydal a svým přípisem ze dne 14. 11. 2024 nárok žalobce odmítl.

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobu považuje za nedůvodnou a odmítá ji v celém rozsahu. Žalovaný jakékoli důvody neplatnosti pojistné smlouvy odmítá, pojistná smlouva byla uzavřena řádně a platně, zcela v souladu se zákonem účinným v době jejího uzavření. Žaloba je tedy zcela nedůvodná, neboť s ohledem na platnost pojistné smlouvy nemohlo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení vůbec vzniknout.

5. Žalovaný vznáší námitku promlčení, kdy pojistná smlouva byla uzavřena dne 28. 11. 2007 za účinnosti SOZ. Již při uzavření měl žalobce k dispozici veškeré relevantní podklady, především pak VPP, ZPP a další nedílné součásti pojistné smlouvy, ze kterých mohl dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost pojistné smlouvy a měl tak možnost dovolat se včas údajné neplatnosti. Žalobce podal žalobu dne 12. 2. 2025, promlčená jsou proto dle § 107 odst. 1 SOZ plnění provedená přede dnem 12. 2. 2023.

6. Žalovaný dále uplatňuje námitku započtení, a to tak, že tímto započítává pohledávku ve výši 24.750,- Kč původně poskytnutou jako odkupné při ukončení životního pojištění, a to proti pohledávkám žalobce na vydání údajného bezdůvodného obohacení vzniklého z uhrazeného pojistného v období od 12. 2. 2023 do poslední platby pojistného. Nepromlčené pohledávky žalovaného jsou tudíž vyšší než nepromlčené pohledávky žalobce, a žalobce proto nemá nárok na vydání jakéhokoli bezdůvodného obohacení.

7. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobce, jako spotřebitel, uzavřel s žalovaným 28. 11. 2007 se žalovaným pojistnou smlouvu , hodnota, (dále jen: „Pojistná smlouva“). V Pojistné smlouvě smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou. Jedná se o formulářovou smlouvu, jejíž součástí se staly i všeobecné pojistné podmínky označené jako VPP , Anonymizováno, (dále jen: „VPP“) a zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění , Anonymizováno, (dále jen: „ZPP“). Z Pojistné smlouvy se podává, Pojistné bylo sjednáno ve výši 1.000,-Kč měsíčně. Byl sjednán alokační poměr 70% / 30%. Smluvní ujednání ZPP obsahují mimo jiné:Článek 12: Pojistitel snižuje každý měsíc podílový účet pojistníka o rizikové pojistné za rizika sjednaná v pojistné smlouvě. Za účelem krytí nákladů souvisejících s uzavřením pojistné smlouvy (dále jen „počáteční náklady“) sráží pojistitel u pojištění s běžným pojistným na konci každého pojistného roku pojistitelem stanovené procento počátečních jednotek z celkového množství počátečních jednotek, a to do konce pojistné doby, nejvýše však po dobu stanovenou pojistitelem. U pojistných smluv s jednorázovým pojistným sráží pojistitel na konci každého pojistného roku pojistitelem stanovené procento počátečních jednotek z celkového množství počátečních jednotek, a to do konce pojistné doby, nejvýše však po dobu stanovenou pojistitelem. Aktuální a maximální výše těchto nákladů je uvedena v sazebníku poplatků a Informacích pro klienta. Pojistitel sráží každý měsíc sjednané pojistné doby z podílového účtu pojistníka správní náklady za daný měsíc. Maximální a aktuální výše správních nákladů je stanovena v sazebníku poplatků a Informacích pro klienta. Správní náklady se mohou měnit nejvýše jednou za pojistný rok. Hodnotu podílového účtu pojistníka může pojistitel navíc snížit o další technické poplatky související se správou pojistné smlouvy. Přehled těchto poplatků je uveden v sazebníku poplatků. U pojistných smluv s běžným pojistným sráží pojistitel poplatky uvedené v odst. 1, 3 a 4 z akumulačních jednotek. Pojistitel přeměňuje tyto poplatky podle nákupní ceny platné k prvnímu dni v měsíci na akumulační jednotky, o které pak sníží počet aktuálních podílových jednotek evidovaných na podílovém účtu pojistníka. U pojistných smluv s jednorázovým pojistným sráží pojistitel poplatky uvedené v odst. 1, 3 a 4 z počátečních jednotek, příp. z akumulačních jednotek, pokud tyto na pojistné smlouvě vznikly. Pojistitel přeměňuje tyto poplatky podle nákupní ceny platné k prvnímu dni v měsíci na podílové jednotky, o které pak sníží počet aktuálních podílových jednotek evidovaných na podílovém účtu pojistníka. Aktuální sazebník poplatků je k nahlédnutí v sídle a obchodních místech pojistitele.Článek 14: Pojistitel fondy pravidelně oceňuje za účelem stanovení nákupní a prodejní ceny podílových jednotek. Fondy jsou oceňovány v oceňovacích dnech stanovených pojistitelem, minimálně však jednou za měsíc. Hodnotou fondu je hodnota prostředků patřících fondu snížená o hodnotu závazků k datu ocenění. Pojistitel je oprávněn odečítat z hodnoty fondu náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu. Pojistitel stanoví roční poplatek za správu fondů v procentech hodnoty fondu, jehož výši může jednou za rok měnit, přičemž hodnota ročního poplatku nemůže být vyšší než pojistitelem stanovené maximum. Tento poplatek je odečítán úměrně při každém oceňování. Nákupní cenou podílových jednotek vázaných na daný fond je podíl aktuální hodnoty fondu a počtu podílových jednotek vázaných na fond. Za tuto cenu nakupuje pojistitel podílovou jednotku od pojistníka. Aktuální cenu prodeje podílových jednotek stanoví pojistitel tak, aby rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou činil maximálně 5 % prodejní ceny. Za tuto cenu prodá pojistitel podílovou jednotku pojistníkovi. Nákupní a prodejní cena stanovená v oceňovací den je zpětně platná do data předchozího dne oceňování. Ceny pojistitel eviduje s přesností na pět desetinných míst. Pojistitel může odečítat z hodnoty fondu při každém oceňování výdaje související s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu. Pojistitel je dále oprávněn snižovat hodnotu fondu o všechny daňové srážky spojené s aktivy fondu. Poplatky uvedené v odst. 1–5 tohoto článku jsou součástí sazebníku poplatků podle čl. 12.(viz důkaz pojistná smlouva , hodnota, , všeobecné pojistné podmínky VPP , Anonymizováno, , zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění , Anonymizováno, )

8. Z produktového sešitu , Anonymizováno, -investiční životní pojištění se podává, že se jedná o soubor informací pro klienta, který obsahuje poučení subjektu údajů, informace pro klienta, VPP, ZPP, Tabulky IŽP, výtah ze sazebníku poplatků, charakteristiku typů podílových fondů, vzory podání (žádost o částečný odkup, žádost o přemístění, resp. o změnu alokačního poměru), bankovní spojení pro úhradu mimořádného pojistného, prohlášení o alokačním poměru mimořádného pojistného. V informaci pro klienta jsou mimo jiné vyčísleny odkupní koeficienty počátečních jednotek pro tarif Z67 – pro odkup smlouvy, odkupní koeficienty počátečních jednotek pro tarif Z67J – pro částečný odkup a odkup smlouvy, tabulka maximálních poplatků, která uvádí maximální limit za poplatek za správu fondu 2 %, správní náklady 100 Kč, počáteční náklady – Z67 7 % za rok, počáteční náklady – Z67J 1,5 % za rok, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou 5 %. Informace pro klienta dále obsahuje způsob výpočtu a účtování rizikového pojistného, také informaci o účtování nákladů a poplatků souvisejících s pojištěním. Dále se uvádí, že část pojistného přestavuje rizikové pojistné a druhá část představuje spořící část pojistného. Rizikové pojistné se kalkuluje každý měsíc podle aktuálního věku pojištěného a aktuální pojistné částky. Spořící část je poté ukládána na prostřednictvím nákupu podílových jednotek na podílový účet pojistníka. Dále se zde uvádí, že z podílového účtu pojistníka se pravidelně strhávají poplatky za počáteční a správní náklady, a v ceně podílových jednotek se zohledňují poplatky za správu fondu. (viz důkaz informace pro klienta, produktový sešit , Anonymizováno, – investiční životní pojištění, výtah ze sazebníku poplatků)

9. Soud má dále za prokázané, že žalobce přípisem ze dne 7. 11. 2024 (doručený dne 13. 11. 2024 žalovanému) vypověděl pojistnou smlouvu a současně požádal o zaslání odkupného. Informací k ukončení pojištění ze dne 18. 11. 2024 sdělil žalovaný žalobci, že vzhledem k podané výpovědi zaniklo sjednané pojištění Future Z67 ke dni 31. 12. 2024. Současně sděluje, že výši odkupného vypočítal jako součet hodnoty počátečních jednotek snížených o odkupní koeficient, hodnoty akumulačních jednotek a hodnoty mimořádných jednotek. Pro výpočet použil nákupní cenu podílové jednotky platnou k nejbližšímu následujícímu oceňovacímu dni po zániku pojištění. Hodnota odkupného může být snížená o nevyúčtované poplatky nebo navýšená o dobropisy poplatků stržené za období po splatnosti zániku pojištění. Současně sdělil výslednou výši odkupného 24.750,- Kč a jeho výpočet. Uvedené vyplývá i z potvrzení zániku pojištění ze dne 13. 1. 2025. (viz důkaz výpověď pojistné smlouvy ze dne 7. 11. 2024, informace k ukončení pojištění ze dne 18. 11. 2024, potvrzení zániku pojištění ze dne 13. 1. 2025)

10. Z přehledu zaplaceného pojistného (vystaveného žalovaným) k datu 6. 3. 2025 se podává, že k Pojistné smlouvě bylo od 25. 3. 2008 do 1. 11. 2024 uhrazeno celkem 203.000,- Kč. Od 1. 2. 2023 do 1. 11. 2024 bylo uhrazeno celkem 21.000,- Kč. (viz důkaz přehled zaplaceného pojistného)

11. Soud má dále za prokázané, že žalovaný po celou dobu trvání Pojistné smlouvy pravidelně informoval žalobce o průběžném vývoji pojištění formou výpisů z podílového fondu, kterými sděloval žalobci informace o Pojistné smlouvě, o aktuálních cenách podílových jednotek, aktuální odkupní hodnotě. Současně výpisy obsahovaly informace o běžném/ jednorázovém pojistném, mimořádném pojistném, rizikovém pojistném za úrazové pojištění, rizikovém pojistném za nemocenské pojištění, rizikovém pojistném za životní pojištění, správním poplatku, počátečních nákladech. V rozšířených informacích (ze dne 6. 1. 2022, 20. 12. 2022, 13. 12. 2023) byli žalobci poskytnuté informace i o tom, jak bude s pojistným dále v průběhu let nakládáno, včetně uvedení nákladů a částek odkupného v jednotlivých letech, budoucí vývoj pojištění v čase, a vysvětlení některých položek a jejich režimu (rizikové pojistné za hlavní pojištění smrti, rizikové pojistné za ostatní pojištění, hodnota podílových jednotek a odkupného, náklady). Doručení těchto informací a vyplývá z opisů interní komunikační platformy žalovaného, a to ze složky klientská zóna, moje zprávy a také mailové komunikace ze dne 30. 10. 2024, ze kterého se podává, že žalobce zaslal z emailu (, e-mail, ) do klientské zóny dotaz: „Dobrý den, mám dva dotazy: - každý měsíc hradím pojistné 1.000Kč, přesto je celkové uhrazené pojistné o 1 Kč nižší než je počet měsíců od počátku smlouvy * 1000. Prosím o informaci, kam se ta1 Kč ztratila. - Podle smlouvy činí pojistné 1000Kč/měsíc. Na portálu vidím pojistné 955 Kč měsíčně. Podle smlouvy je konec pojištění 1. 1. 2030, na portálu uvádíte 31.12.2029.Uznávám, nejedná se o velké rozdíly, ale můžete uvést informace na portálu do souladu se smlouvou? Děkuji, , Jméno žalobce, “.(viz důkaz výpisy z podílového účtu z let 2012 – 2024, rozšířená informace o průběhu pojištění ze dne 6. 1. 2022, rozšířená informace o průběhu pojištění ze dne 20. 12. 2022, rozšířená informace o průběhu pojištění ze dne 13. 12. 2023, záznam o doručení do klientské zóny ze dne 11. 1. 2022, záznam o doručení do klientské zóny ze dne 11. 1. 2023, záznam o doručení rozšíření do klientské zóny ze dne 7. 1. 2024, záznamy o odeslání rozšíření do klientské zóny, e-mail ze dne 30. 10. 2024, záznam o zpracování průvodních e-mailů adresovaných žalobci, průvodními e-maily se záznamem o jejich zpracování)

12. Soud má dále za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne 13. 11. 2024, na níž zamítavě reagoval žalovaný dopisem ze dne 14. 11. 2024. (viz důkaz výzva k vydání bezdůvodného obohacení 13. 11. 2024, opověď ze dne 14. 11. 2024)

13. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrhy důkazů rozhodovací praxí Městského soudu v Praze, kterou však měl na paměti při rozhodnutí ve věci samé.Podle § 3028 odst. 1 zákona. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.Podle § 3036 o. z. podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.Podle § 1 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen: „zákon o pojistné smlouvě“) nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.Podle § 4 odst. 4 a 5 zákona o pojistné smlouvě součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.Podle ustanovení § 37 zákona č. 40/1967Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:“SOZ“) právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.Podle ustanovení § 41 SOZ vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.Podle ustanovení § 451 odst. 1 SOZ kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.Podle ustanovení § 451 odst. 2 SOZ je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.Podle ustanovení § 457 SOZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

14. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve shrnuje, že má za prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne 28. 7. 2007 Pojistnou smlouvu, přičemž s ohledem na datum uzavření a přechodná ustanovení o.z. (§ 3028 a § 3036 o. z.), je třeba na právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti o. z., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení Pojistné smlouvy aplikovat dosavadní právní předpisy, tedy zejména zákon o pojistné smlouvě a SOZ. Pojistná smlouva je investiční pojistnou smlouvou sjednanou dle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě, kterou se pojistitel zavázal vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Z uvedeného vyplývá, že v rámci Pojistné smlouvy docházelo k úhradě pojistného žalobcem, přičemž toto pojistné nebo jeho část měla být investována podle daného ujednání v Pojistné smlouvě. Na druhé straně se žalovaný zavazuje vyplatit oprávněné osobě (obmyšlenému) sjednané pojistné plnění v případě smrti pojištěného.

15. Vzhledem ke konstrukci Pojistné smlouvy soud konstatuje, že ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě představuje zvláštní právní úpravu inkorporace nepřímých smluvních ujednání pro pojistné smlouvy, přičemž zákon o pojistné smlouvě volí pro tyto vztahy striktnější konstrukci. Nepřímá smluvní ujednání, která obsahují pojistné podmínky, se stanou součástí pojistné smlouvy jen tehdy, jestliže je s nimi pojistník před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen (nejde-li o výjimku dle § 23 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě). Pokud až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další (druhou) úroveň nepřímých smluvních ujednání, musí být tyto inkorporovány za stejných podmínek jako podmínky první; konstrukce pojistných podmínek, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další úroveň nepřímých smluvních ujednání, možná je, ovšem za dodržení stejných podmínek inkorporace, jaké jsou stanoveny pro celé pojistné podmínky. Pokud tedy § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě požaduje, aby pojistné podmínky byly k pojistné smlouvě připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny, je nezbytné tuto povinnost vztáhnout na všechny pojistné podmínky, které mají tvořit součást pojistné smlouvy a mají být pro smluvní strany závazné, bez ohledu na jejich formální označení. Jak z provedeného dokazování vyplynulo, součástí Pojistné smlouvy se staly VPP, ZPP která v čl. 12. bod 1. stanoví, že pojistitel snižuje každý měsíc podílový účet pojistníka o rizikové pojistné za rizika sjednaná v pojistné smlouvě. V čl. 12. bod 3. je uvedeno, že pojistitel sráží každý měsíc sjednané pojistné doby z podílového účtu pojistníka správní náklady za daný měsíc. Maximální a aktuální výše správních nákladů je stanovena v sazebníku poplatků a Informacích pro klienta. Správní náklady se mohou měnit nejvýše jednou za pojistný rok. Dle čl. 12. bod 4 hodnotu podílového účtu pojistníka může pojistitel navíc snížit o další technické poplatky související se správou pojistné smlouvy. Přehled těchto poplatků je uveden v sazebníku poplatků. Dle čl. 14. odst. 1 pojistitel fondy pravidelně oceňuje za účelem stanovení nákupní a prodejní ceny podílových jednotek. Fondy jsou oceňovány v oceňovacích dnech stanovených pojistitelem, minimálně však jednou za měsíc. Hodnotou fondu je hodnota prostředků patřících fondu snížená o hodnotu závazků k datu ocenění. Pojistitel je oprávněn odečítat z hodnoty fondu náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu. Pojistitel stanoví roční poplatek za správu fondů v procentech hodnoty fondu, jehož výši může jednou za rok měnit, přičemž hodnota ročního poplatku nemůže být vyšší než pojistitelem stanovené maximum. Tento poplatek je odečítán úměrně při každém oceňování. Dle čl. 14 bod 5 pojistitel může odečítat z hodnoty fondu při každém oceňování výdaje související s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu.

16. Z uvedeného je zřejmé, že v Pojistné smlouvě nebyla stanovena konkrétní výše rizikového pojistného, správních nákladů, technických poplatků, nákladů související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu, poplatků za správu fondu, výdajů souvisejících s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu a nelze ji zjistit ani z dalších smluvních dokumentů. Z Pojistné smlouvy, ani VPP a ZPP není možné určit výši ani způsob, který by vedl ke stanovení jejich výše. Současně také platí, že výše těchto položek je určující pro celkovou bilanci Pojistné smlouvy a jejich neznalost, respektive neurčitost, postavená na konstrukci jednostranného určení jejich výše ze strany žalovaného, způsobuje rozsah práv žalobce vyplývajících z Pojistné smlouvy neurčitým. Je sice nepochybné, že konkretizace smluvního ujednání může být různá, není kupř. nezbytně nutné, aby byly náklady, jejichž náhrada může být v průběhu trvání smluvního vztahu požadována, určeny již na jeho počátku konkrétní peněžitou částkou. Vždy však musí být bez pochybností zřejmé, o jaké konkrétní náklady (na co, resp. za co) se bude jednat, aby pak bylo možno v každém jednotlivém případě posoudit oprávněnost požadavku na zaplacení té které částky (tj. aby bylo možno posoudit, zda tu jde o náklad vynaložený skutečně na ten, který sjednaný konkrétní účel). Tak tomu ovšem v daném případě není.

17. Soud tak shledává ujednání o oprávnění žalovaného snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné, správní náklady, technické poplatky, náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu, poplatky za správu fondu, výdajů souvisejících s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu za absolutně neplatná z důvodu neurčitosti ve smyslu § 37 odst. 1 SOZ.

18. Dle § 41 SOZ platí, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Oddělitelnost části právního úkonu od ostatního jeho obsahu je třeba vždy dovodit výkladem z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo. Neoddělitelnost je tak třeba chápat ve smyslu obsahovém nikoliv reálné neoddělitelnosti. Jak již bylo výše uvedeno, neplatná ujednání nejsou z hlediska celkového výsledku poskytovaných plnění z Pojistné smlouvy a důsledků pro žalobce zanedbatelná a jsou zásadním elementem hospodářského výsledku Pojistné smlouvy a jejich znalost (nebo alespoň přesný způsob jejich určení) je bezesporu jedním ze základních ukazatelů při rozhodování žalobce o uzavření Pojistné smlouvy. Absence těchto informací, respektive jejich neurčitost, má klíčový negativní důsledek spočívající v tom, že objektivně není zjistitelné, jaká část běžného pojistného po odečtení všech výše uvedených poplatků a nákladů má být investována do nákupu podílových jednotek. Vůle žalovaného vyplatit pojistné plnění v kapitálové hodnotě snížené o výše uvedené poplatky a náklady a rizikové pojistné byla zásadní při uzavírání Pojistné smlouvy nejen pro žalobce, ale i pro žalovaného, kdy v případě absence těchto ujednání by žalovaný Pojistnou smlouvu pravděpodobně neuzavřel, neboť v ekonomické rovině by absence těchto ujednání pro žalovaného znamenala, že by pojistnou ochranu a správu investic poskytoval bezúplatně. Nemožnost objektivního určení, jaká část běžného pojistného po odečtení výše uvedených poplatků a nákladů má být investována do nákupu podílových jednotek, se tak promítá do všech relevantních aspektů smluvního vztahu Pojistné smlouvy. Toto ujednání proto nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit a způsobuje tedy neplatnost celé uzavřené Pojistné smlouvy jako takové; jde přitom o neplatnost absolutní.

19. Z právě uvedeného závěru vyplývá, že žalobce platil žalovanému pojistné na základě absolutně neplatné Pojistné smlouvy, čímž vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 2 SOZ představující jednotlivé platby pojistného, které je dle § 451 odst. 1 SOZ povinen vydat. Jak bylo výše uvedeno, žalobce zaplatil žalovanému celkem 203.000,- Kč a vyplaceno na odkupném mu bylo 24.750,- Kč. Rozdíl poskytnutých plateb pojistného činí 178.250,- Kč, přičemž poslední platba pojistného připadla na 1. 11. 2024.

20. Soud poznamenává, že ze samotné skutečnosti, že žalovaný s žalobcem uzavřel neplatnou Pojistnou smlouvu nelze dovodit úmysl žalovaného se bezdůvodně obohatit. O úmyslné bezdůvodné obohacení na straně žalovaného by šlo pouze v případě, že by věděl, nebo byl alespoň srozuměn s tím, že přijímáním běžného pojistného od žalobce se bezdůvodně obohacuje. Jak bylo v řízení zjištěno, žalovaný jednal po celou dobu se žalobcem tak, jako by Pojistná smlouva byla platně uzavřena, poskytoval mu z ní plnění, a vždy postupoval v souladu s Pojistnou smlouvou, jako by byla platná. Dle názoru soudu z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný přijímal plnění od žalobce z domnělého titulu platné Pojistné smlouvy a nelze tak dovodit, že tato plnění přijímal žalovaný s úmyslem bezdůvodně se obohatit na úkor žalobce. Teprve konečné, pravomocné, autoritativní rozhodnutí individuálně konstatující neplatnost této konkrétní Pojistné smlouvy, je pro obě strany tím rozhodným okamžikem, kdy má na jisto postavené, že Pojistná smlouva je neplatná a tedy, že přijaté plnění od žalobce je plněním bez právního důvodu. Na uvedeném nic nemění ani povědomí o rozhodovací praxi v obdobných věcech, ani doporučení ČNB (dohledový benchmark ČNB č. 3/2012 ze dne 30. 11. 2012, úřední sdělení ČNB ze dne 2. 5. 2012 známý soudu z úřední činnosti). Soud tak shrnuje, že bezdůvodné obohacení na straně žalovaného vzniklé plněním žalobce k neplatné Pojistné smlouvě nelze považovat za úmyslné.

21. Ve vztahu k aplikaci směrnice 93/13/EHS (směrnice Rady č. 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách), soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 499/2023–143 (dále také rozsudek Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 3113/2023, usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2024, sp. zn. III. ÚS 2438/23) podle kterého, sankce neplatnosti právního úkonu podle § 37 odst. 1 obč. zák. se váže k náležitostem projevu vůle; projev vůle je neurčitý, je-li po jazykové stránce sice srozumitelný, avšak nejednoznačný zůstává jeho věcný obsah, a neurčitost tohoto obsahu nelze překlenout ani za použití výkladových pravidel uvedených v § 35 odst. 2 obč. zák.; výkladem projevu vůle lze pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze však jím doplňovat údaje, jež právní úkon neobsahuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1147/2014). … Není-li požadavek určitosti dodržen, stíhá písemný právní úkon sankce absolutní neplatnosti podle § 37 odst. 1 obč. zák. (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2007, sp. zn. 29 Odo 59/2003, ze dne 5. 4. 2006, sp. zn. 4 29 Odo 221/2005, a ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2509/2007). Požadavek jasnosti a srozumitelnosti ujednání (článek 4 odst. 2 a článek 5 směrnice) se liší od požadavku určitosti právního úkonu. Je proto třeba odlišit soudní přezkum naplnění (obecných) požadavků na platnost právního úkonu (smlouvy), typicky právě z hlediska jeho určitosti, která představuje kvalitu jeho obsahu (jednajícím se nepodařilo jednoznačným způsobem stanovit obsah vůle, přičemž tuto se nepodařilo překlenout ani za použití výkladových pravidel), od obsahové kontroly ujednání ve smlouvě (testu přiměřenosti) - tedy zda konkrétní (platná) ujednání v rozporu s požadavkem dobré víry (přiměřenosti) znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Vada ujednání spočívající v chybějícím obsahu vůle jednajících, jejímž následkem je neplatnost smlouvy (podle stávající úpravy občanského zákoníku jde o zdánlivé právní jednání), možnost zkoumání jeho přiměřenosti neumožňuje." Soud tak uzavírá, že důvodem neplatnosti Pojistné smlouvy byla shledána neurčitost podstatných smluvních ujednání, nikoli jejich nepřiměřenost ve smyslu tzv. generální klauzule (čl. 3 odst. 1) směrnice. Spočívá-li tedy důvod neplatnosti Pojistné smlouvy v absenci určitého ujednání, pak takové (chybějící, neexistující) ujednání logicky vzato nelze podrobit přezkumu z hlediska jeho přiměřenosti podle § 56 odst. 1 SOZ.

22. Vzhledem k námitce promlčení vznesené žalovaným soud zdůrazňuje, že s ohledem na datum sjednání Pojistné smlouvy a § 3036 o. z. je třeba otázku promlčení posuzovat podle § 107 SOZ. Podle § 107 odst. 1 SOZ se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení je ve světle ustanovení § 107 odst. 1 SOZ, jimž se řídí i posuzovaný právní vztah založený Pojistnou smlouvou, rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Byla-li majetková hodnota nabyta v souladu s kontraktem stiženým absolutní neplatností, odvíjí se běh subjektivní promlčecí doby od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají. Touto vědomostí přitom ustanovení § 107 odst. 1 SOZ nemíní znalost právní kvalifikace, nýbrž pouze skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Objektivní a subjektivní promlčecí doby pak počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba. Jinak řečeno, pro počátek subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení je rozhodující subjektivní moment, kdy se oprávněný dozví všechny takové okolnosti, které jsou relevantní pro uplatnění jeho práva u soudu, a není přitom rozhodné, že měl již dříve možnost dozvědět se skutečnosti, na jejichž základě si mohl učinit úsudek o vzniku bezdůvodného obohacení a jeho výši. Nezáleží dále ani na tom, zda se oprávněný o svém právu nedozvěděl vlastním zaviněním, tedy zda se (skutečně) o svém právu dozvědět mohl anebo měl dozvědět při vynaložení potřebné péče. Vědomost oprávněného o tom, že se na jeho úkor někdo obohatil a o tom, v čí prospěch k tomuto obohacení došlo, musí být skutečná, prokázaná, nikoliv jen předpokládaná. Současně z aktuální judikatury Ústavního soudu plyne, že počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení podle § 107 odst. 1 SOZ, jako původních plateb pojistného učiněných na základě neplatné smlouvy, nemůže být bez dalšího určen pouze podle okamžiků uzavření smlouvy a plateb pojistného. Ty jsou samy o sobě objektivními okolnostmi, které o subjektivní vědomosti oprávněného o bezdůvodném obohacení nevypovídají. Je-li z individuálních okolností věci zřejmé, že věřitel v okamžiku plateb pojistného o existenci bezdůvodnosti obohacení na straně dlužníka z důvodu neplatnosti smlouvy s vysokou pravděpodobností nevěděl a soudy jiné kroky ke zjištění subjektivní vědomosti oprávněného o bezdůvodném obohacení neučiní, ani neodůvodní, proč to nebylo nutné nebo možné, je rozhodnutí o marném uplynutí subjektivní promlčecí doby neústavně libovolné a formalistické, je-li založeno toliko na odkazu na judikaturu, podle níž vědomost o existenci bezdůvodného obohacení a odpovědnosti subjektu práva z něj má znamenat vědomost o okolnostech, z nichž lze na bezdůvodné obohacení usoudit (viz nález Ústavního soudu z 10. 5. 2022, sp. zn. III. ÚS 2127/21).

23. Dle názoru soudu jsou shora uvedené důvody neplatnosti Pojistné smlouvy seznatelné již ze samotného textu Pojistné smlouvy, přičemž žalobce v žalobě nespojoval neplatnost Pojistné smlouvy s žádnými dalšími skutečnostmi, o které by opíral svou argumentaci, a o kterých by se nedozvěděl nejpozději podpisem Pojistné smlouvy. Avšak s ohledem na výše zmíněné judikatorní závěry, je ke zjištění plného uvědomění si skutečného rozsahu práv a povinností vzniklých z Pojistné smlouvy, a z toho vyplývající subjektivní vědomí žalobce o všech okolnostech, které jsou relevantní pro uplatnění jeho práva u soudu, významná i znalost faktického stavu pojistného, tedy dostatečná informovanost žalobce o výši odbytného, včetně vyčíslení konkrétní výše odečítaných položek rizikového pojistného, počátečních nákladů a dalších poplatků. V této souvislosti je pak na místě akcentovat dopisy – výpisy z podílového fondu, ale především dopisy – rozšíření informace o stavu pojistné smlouvy (viz výše), kdy nejpozději z informace o stavu pojistné smlouvy ze dne 6. 1. 2022 mohl žalobce získat vědomost o stavu a pohybech na podílovém účtu, jakož i o odečítaných položkách v podobě rizikového pojistného, nákladů a dalších poplatků a výši případného odkupného. Tedy o skutečnostech zakládajících, vedle znalosti smluvního obsahu Pojistné smlouvy, subjektivní vědomí žalobce o tom, že Pojistná smlouva vykazuje nedostatky způsobující její neplatnost, a s tím související existenci nároku na vydání bezdůvodného obohacení v zřejmé výši žalovaným. Žalobci tak nepochybně muselo být nejpozději v tento okamžik jasné, že Pojistná smlouva neobsahuje potřebná dostatečně určitá ujednání, a že jediný subjekt, který se mohl na základě takto vadné smlouvy bezdůvodně obohacovat, byl žalovaný. Dle názoru soudu v uvedeném okamžiku bylo možné učinit úsudek o ekonomickém výsledku pojistně investičního záměru a spočítat, co přinesla částka investovaná do předmětného pojistného produktu žalobci a co žalovanému. Žalobce tak měl dostatečné podklady pro jednoduchou, laickou úvahu o nevýhodnosti zvoleného pojistného produktu, povaze Pojistné smlouvy a jednání žalovaného a mohl učinit úvahu o bezdůvodném obohacení na základě neplatnosti smlouvy. Nejpozději ke dni 6. 1. 2022 tak měl žalobce skutečnou vědomost o všech skutkových okolnostech, z nichž lze dovodit odpovědnost žalovaného za bezdůvodné obohacení. (pro srovnání rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. 18 Co 130/2024, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2024, č.j. 20 Co 425/2024- 224, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024, č.j. 72 Co 376/2024 – 202).

24. Dále se soud zabýval otázkou, zda námitka promlčení uplatněná žalovaným je v rozporu s dobrými mravy. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích, je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Odepřít výkon práva spočívajícího ve vznesení námitky promlčení pak lze jen na základě skutečností, které nastaly nebo vznikly poté, co vzniklo právo, jehož prosazení se žalovaná strana vznesením námitky promlčení brání. Rozpor námitky promlčení s dobrými mravy je totiž třeba dovozovat toliko z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna, nikoliv z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku. Jinými slovy, je třeba posoudit skutkové okolnosti, které nastaly až po úhradě každé jednotlivé splátky žalobce a vztahují se pouze k uplatnění námitky promlčení, nikoliv k platnosti či neplatnosti Pojistné smlouvy, okolnostem jejího vzniku atp. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný po celou dobu trvání (neplatné) Pojistné smlouvy poskytoval žalobci informace o jejím průběhu (viz výše výroční dopisy), nikterak neomezoval, či ovlivňoval žalobce v jeho uvážení, kdy uplatnit nárok na vydání bezdůvodného obohacení, a to po celou dobu trvání (neplatné) Pojistné smlouvy. Skutečnost, že žalobce uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení až po uplynutí subjektivní promlčecí doby, bylo tak pouze na jeho úvaze a bdělosti. Soud proto shrnuje, že v posuzované věci neshledal, že by k promlčení nároků žalobce došlo vinou žalovaného, nebo, že by námitka promlčení byla projevem zneužití práva na úkor žalobce a ani, že by některý z těchto důvodů byl naplněn v tak výjimečné intenzitě, která by odůvodňovala odepření práva uplatnit námitku promlčení. Soud připomíná, že uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení.

25. Za situace, kdy k poslední úhradě pojistného k Pojistné smlouvě došlo dne 1. 11. 2022 a zjištěné skutkové okolnosti neopodstatňují závěr o úmyslném bezdůvodném obohacení žalovaného, lze uzavřít, že žalobce uplatnil svůj žalobní nárok u soudu žalobou podanou dne 12. 2. 2025 po marném uplynutí subjektivní promlčecí lhůty (§ 107 SOZ) a jeho nárok je tak v části zaplaceného pojistného do dne 12. 2. 2023 promlčen. Ve zbytku tj. v části 21.000,-Kč odpovídající zaplacenému pojistnému za období od 1. 2. 2023 do 1. 11. 2024 nárok promlčen není. Vůči nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení uplatnil žalovaný námitku započtení vyplacené částky odkupného ve výši 24.750,- Kč. Protože žalobci prospívá pohledávka v nepromlčené části bezdůvodného obohacení ve výši 21.000,- Kč, nezbývá než uzavřít, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení v nepromlčené části zanikl započtením. Soud tak dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou není dán a žalobu ve výroku shora ad. I. zamítl.

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. vzhledem k tomu, že žalovaný byl v žalobě úspěšný. Soud tak přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 74.318,20 Kč, spočívající v náhradě právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 7 úkonů právní služby ve výši 8.260,- Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 3. 4. 2025,vyjádření k replice žalobce ze dne 17. 7. 2025, účast na jednání dne 22. 7. 2025, vyjádření ze dne 29. 7. 2025, účast na jednání dne 23. 9. 2025, ½ sdělení žalovaného k výzvě soudu ze dne 15. 5. 2025, ½ účast na jednání, při kterém došlo k vyhlášení rozhodnutí dne 30. 9. 2025) dále 8 x režijní paušál po 450,- Kč. Součástí nákladů řízení je i DPH v zákonné výši. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.