16 C 165/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: jméno FO , narozený Datum narození žalobce , adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobce Ing. Anonymizováno , narozeného Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B proti žalovanému: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno o na zdržení se zásahu do práv žalobce

I. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zdržet se jakéhokoliv zásahu do nájemního práva žalobce k bytové jednotce č. , Anonymizováno, v KÚ , adresa, umístěné v 5. nadzemním podlaží v budově na adrese , adresa, , zejména se zdržet zásahů činěných prostřednictvím žalob na vyklizení, podaných vůči osobě , tituly před jménem, , jméno FO, žijícím v domácnosti žalobce.

II. Žalobce a vedlejší účastník jsou povinni nahradit žalovanému na náhradě nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 900,- Kč.

1. Žalobce se žalobou domáhá povinnosti zdržet se jakéhokoliv zásahu do nájemního práva žalobce k bytové jednotce č. , Anonymizováno, v KÚ , adresa, umístěné v 5. nadzemním podlaží v budově na adrese , adresa, (dále jen: „Byt“). Žalobce k žalobě uvedl, že dne 17. 7. 2002 uzavřel žalobce se žalovaným nájemní smlouvu o nájmu bytu, jejímž předmětem byl závazek žalovaného přenechat byt žalobci k užívání a závazek žalobce hradit sjednané nájemné. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalobce dále uvádí, že byt byl po celou dobu trvání nájemního vztahu užíván rovněž , tituly před jménem, , jméno FO, se svou rodinou, přičemž tato skutečnost byla žalovanému řádně oznámena v souladu s podmínkami nájemní smlouvy. Dne 7. 8. 2024 požádal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného o oznámení rozšíření počtu osob užívajících byt o novorozenou , jméno FO, , narozenou dne , datum, . Na tuto žádost reagoval žalovaný sdělením ze dne 14. 8. 2024, v němž uvedl, že nájemní smlouva měla zaniknout výpovědí učiněnou žalobcem.

2. S tímto tvrzením žalovaného žalobce zásadně nesouhlasí. Žalobce výslovně uvádí, že nikdy neučinil žádné právní jednání směřující k ukončení nájemní smlouvy, ať již výpovědí či jiným způsobem, ani k tomu nezmocnil jakoukoli třetí osobu. Z uvedeného důvodu podal žalobce žalobu na určení platnosti a účinnosti nájemní smlouvy, o níž bylo vedeno řízení u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . V této věci soud prvního stupně vydal dne , datum, rozsudek č. j. , spisová značka, , proti němuž žalobce v zákonné lhůtě podal odvolání. Žalobce současně zjistil, že žalovaný zahájil další řízení vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , jehož předmětem je vyklizení osoby, která Byt užívá společně se žalobcem.

3. Žalobce v této souvislosti poukazuje na to, že žalovaným tvrzená výpověď nesplňuje zákonné náležitosti dle § 2286 odst. 1 občanského zákoníku, a že žalobce nikdy žádnou výpověď nepodepsal ani neodeslal. Žalobce má proto za to, že nájemní smlouva je nadále platná a účinná a žalobci svědčí plná ochrana nájemního práva. Součástí tohoto práva je i oprávnění umožnit jiným osobám společné užívání Bytu a přijímat nové členy své domácnosti, přičemž oznamovací povinnost dle § 2272 občanského zákoníku žalobce splnil. Postup žalovaného, který odmítl rozšíření počtu osob v Bytě zohlednit a současně podal žalobu na vyklizení, žalobce považuje za nepřípustný zásah do jeho nájemního práva. Z uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby soud poskytl jeho nájemnímu právu ochranu a uložil žalovanému povinnost zdržet se jakýchkoli zásahů směřujících k omezení užívání Bytu žalobcem a osobami, kterým bylo užívání Bytu žalobcem umožněno.

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že ji v celém rozsahu neuznává. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že v souladu s § 19 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a Statutem hlavního města Prahy (vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy), má svěřenu správu předmětného Bytu.

5. Dále uvedl, že mezi účastníky je současně vedeno řízení o určení platnosti a účinnosti nájemní smlouvy u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . V průběhu tohoto řízení soud dospěl k závěru, že smlouva o nájmu Bytu č. , Anonymizováno, , uzavřená dne 17. 7. 2002 mezi žalovaným jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem, je neplatná.

6. Žalovaný dále uvádí, že , tituly před jménem, , jméno FO, užíval Byt na základě jiného právního titulu nežli uvedené nájemní smlouvy, konkrétně na základě smlouvy o nájmu Bytu č. 2021/1073 ze dne , datum, . Současně poukazuje na skutečnost, že , tituly před jménem, , jméno FO, vede proti žalovanému u Obvodního soudu pro , adresa, několik soudních sporů, a to zejména řízení vedená pod sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, . Podle tvrzení žalovaného došlo jednáním , tituly před jménem, , jméno FO, k takovému stavu Bytu, že jej nelze užívat, a to nejméně od února 2025. Žalovaný zdůrazňuje, že to není on, kdo by porušoval své povinnosti či bránil faktickému užívání Bytu. Žalovaný uvádí, že , tituly před jménem, , jméno FO, je plně schopen hájit svá práva a své právní zájmy samostatně, a neexistuje žádný legitimní důvod, aby žalobce zasahoval do jeho postavení prostřednictvím podání podle názoru žalovaného nedůvodné žaloby.

7. Vedlejší účastník k žalobě uvedl, že pokud by žalobce uspěl se svým nárokem založeným na tom, že je nájemcem předmětného Bytu, by tak mohlo být právo vedlejšího účastníka užívat Byt odvozeno od nájemního práva žalobce. Žalovaný se v souběžně vedeném řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, domáhá vyklizení vedlejšího účastníka z tohoto Bytu. Úspěchem žalobce v tomto řízení by byla zásadně posílena šance úspěchu vedlejšího účastníka v uvedeném řízení o vyklizení. Pokud bude žalobě vyhověno, bude tím potvrzena neoprávněnost kroků žalované směřujících k vyklizení vedlejšího účastníka.

8. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o. s. ř., má za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 17. 7. 2002 Nájemní smlouvu k Bytu (bytové jednotce č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, umístěné v 5. nadzemním podlaží v budově na adrese , adresa, ), jejímž předmětem byl závazek žalovaného pronajmout Byt žalobci a závazek žalobce hradit měsíční nájemné (dále jen: „Nájemní smlouva“). (viz důkaz nájemní smlouva ze dne 17. 7. 2002)

9. Dopisem ze dne 7. 8. 2024 se právní zástupce žalobce obrátil na žalovaného se žádostí o aktualizaci seznamu osob spoluužívajících pronajatý Byt o osobu , jméno FO, , narozené , rodné přijmení, , datum, . Z přípisu ze dne 14. 8. 2024 žalovaného právnímu zástupci žalobce se podává, že žalovaný sděluje v reakci na dopis ze dne 7. 8. 2024 v záležitosti nájemní smlouvy ze dne 17. 7. 2002 uzavřené s p. , Anonymizováno, , nar. , datum, , k Bytu (v domě č. p. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, ), že výše uvedená nájemní smlouva skončila výpovědí ze strany nájemce ke dni 1. 3. 2022. (viz důkaz sdělení žalovaného ze dne 14. 8. 2024, č. j. , spisová značka, , žádost o rozšíření počtu osob – dopis ze dne 7. 8. 2024)

10. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 8. 4. 2025 se podává, že soud zamítl žalobu (mezi stejnými účastníky), kterou se žalobce domáhal určení, že nájemní smlouva, uzavřená dne 17. 7. 2002 mezi žalobcem jako nájemcem a žalovaným jako pronajímatelem, jejímž předmětem je užívání bytové jednotky č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (Byt), je ke dni vyhlášení rozsudku platná a účinná. Žalobce podal proti rozsudku soudu I. stupně odvolání. (viz důkaz rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , odvolání žalobce ze dne 15. 5. 2025 + doplnění (5. 6. 2025) č. j. , spisová značka, )

11. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 14. 3. 2013 se podává, že soud schválil mezi shodnými účastníky dle § 99 o. s. ř. smír, ve kterém účastníci zejména prohlašují a uznávají, že výpověď nájmu Bytu ze dne 24. 8. 2010 podaná žalovaným je neplatná. Účastníci dále prohlašují a uznávají, že práva a povinnosti z nájmu Bytu mezi účastníky nadále trvají a řídí se nájemní smlouvou ze dne 17. 7. 2002 uzavřenou mezi žalovaným na straně jedné a žalobcem a , Anonymizováno, na straně druhé (pro vyloučení případných pochybností se konstatuje, že nájem Bytu trvá pouze již mezi žalovaným a žalobcem, neboť Obvodní soud pro , adresa, zrušil rozsudkem ze dne 17. 5. 2011 ve věci sp. zn. , spisová značka, společný nájem Bytu žalobce a , Anonymizováno, a určil, že výlučným nájemcem Bytu je žalobce, proto nájem Bytu svědčí pouze žalobci). (viz důkaz usnesení č. j. , spisová značka, , dohoda o soudním smíru sp. zn. , spisová značka, )

12. Soud má dále za prokázané, že žalovaný podal dne 19. 3. 2025 žalobu proti , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , kterou se domáhá vyklizení bytové jednotky číslo , Anonymizováno, o velikosti 3 + 1, o celkové výměře , Anonymizováno, , sestávající ze tří obytných místností, kuchyně, kuchyňského koutu, předsíně, koupelny, WC, spíže a balkonu v 5. nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, stojícího na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , vše zapsáno na LV , Anonymizováno, u , právnická osoba, , pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, (Byt). V odůvodnění žaloby žalobce (zde žalovaný) uvedl, že dne 25. 11. 2021 uzavřel žalobce (zde žalovaný) s , tituly před jménem, , jméno FO, smlouvu o nájmu bytu č. , Anonymizováno, , ve znění dodatku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , jejímž předmětem byl nájem Bytu. Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou do 2. 3. 2025. Žalobce (zde žalovaný) vyzval , tituly před jménem, , jméno FO, dopisem ze dne 5. 3. 2025 k vyklizení bytu nejpozději do 12. 3. 2025, který však Byt nevyklidil a nepředal. Řízení je v současné době přerušeno. (viz důkaz žaloba ve sp. zn. , spisová značka, , usnesení soudu ve věci žaloby o vyklizení bytu č. j. , spisová značka, )

13. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.Podle § 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen: „o.s.ř.“) je občanské soudní řízení jednou ze záruk spravedlnosti a práva, slouží upevňování a rozvíjení zásad soukromého práva. Každý se může domáhat u soudu ochrany soukromého práva, které bylo ohroženo nebo porušeno.Podle Čl. 36 usnesení č. 2/1993 Sb. usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky (dále jen: „Listina“), každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Podmínky a podrobnosti upravuje zákon.

14. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve shrnuje, že provedeného skutkového zjištění vzal za prokázané, že žalobce se žalovaným uzavřel k Bytu Nájemní smlouvu, přičemž mezi účastníky je současně vedeno řízení o určení platnosti a účinnosti Nájemní smlouvy u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , v němž soud (zatím nepravomocně) dospěl k závěru, že smlouva o nájmu bytu je neplatná. Současně bylo prokázáno, že bylo žalovaným (v pozici žalobce) zahájeno soudní řízení, ve kterém se domáhá vyklizení Bytu , tituly před jménem, , jméno FO, , který měl užívat Byt na základě jiného právního titulu, konkrétně smlouvy o nájmu bytu č. , Anonymizováno, ze dne 25. 11. 2021 na dobu určitou. V tomto řízení zatím nebylo rozhodnuto.

15. Soud zdůrazňuje, že žalobce se žalobou domáhá omezení žalovaného v možnosti zásahu do nájemního práva žalobce a , tituly před jménem, , jméno FO, k Bytu prostřednictvím žalob na vyklizení, podaných vůči osobě , tituly před jménem, , jméno FO, žijícímu v domácnosti žalobce. V této souvislosti je na místě připomenout, že občanské soudní řízení podle § 3 o. s. ř. představuje jednu ze základních záruk spravedlnosti a práva a slouží k upevňování a rozvíjení zásad soukromého práva. Každému musí být umožněno domáhat se u soudu ochrany svého soukromého práva, bylo-li ohroženo nebo porušeno. Tato zásada nachází svůj ústavní základ v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu.

16. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že právo na soudní ochranu představuje základní komponentu demokratického právního státu a že jeho omezení je přípustné pouze výjimečně a na základě zákona, přičemž takové omezení nesmí vést k jeho faktickému vyprázdnění. Žalobou požadovaný zákaz, aby se žalovaný domáhal vyklizení bytu soudní cestou, však podle názoru soudu překračuje meze legitimního výkonu subjektivního práva, neboť směřuje k odepření přístupu k soudu jedné ze stran sporu. Žádnému subjektu nelze upřít možnost domáhat se ochrany jeho práv, a to bez ohledu na jeho právní povahu, tedy včetně státu nebo územních samosprávných celků. Právo na soudní ochranu proto svědčí i žalovanému jako právnické osobě veřejného práva.

17. Dle názoru soudu je na místě připomenout, že žalovaný vykonává vlastnická práva k Bytu (žalovanému je v souladu s § 19 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a Statutem hlavního města Prahy svěřena správa Bytu). Ochranu vlastnictví nelze zužovat pouze na ochranu konkrétních subjektivních oprávnění vlastníka, ale též na zajištění výkonu vlastnického práva, včetně plnění případných povinností spojených s vlastnictvím. Jde o výkon konstrukce vlastnického práva, vyjádřeného dikcí „Vlastnictví zavazuje.“ (srov. čl. 11 odst. 3 větu první Listiny). Z tohoto důvodu je nezbytné vytvořit vlastníkovi dostatečný prostor, tj. poskytnout mu adekvátní soudní ochranu, i proto, aby své povinnosti mohl řádně plnit. Ochrana vlastnického práva zahrnuje i možnost domáhat se vyklizení neoprávněných uživatelů, neboť pouze tak může vlastník dostát svým povinnostem spojeným s vlastnictvím; odepření této možnosti představuje nejen zásah do čl. 11 Listiny, ale též porušení práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

18. Žalobou uplatněný nárok, jímž se žalobce domáhá omezení žalovaného v možnosti podávat žaloby na vyklizení, tak představuje podle názoru soudu nepřípustný zásah do základního práva žalovaného na soudní ochranu. Takový požadavek by fakticky vedl k vyloučení žalovaného z možnosti domáhat se ochrany jeho práv soudní cestou a je proto v přímém rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Právo na soudní ochranu náleží nejen fyzickým osobám, ale i osobám právnickým, včetně územních samosprávných celků, a nelze je omezit ani podmínit tím, že by určitému subjektu bylo znemožněno domáhat se ochrany jeho práv žalobou. Soud proto dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je nejen v rozporu s ústavně zaručeným právem žalovaného na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, ale současně odporuje i § 3 občanského soudního řádu, neboť nesleduje legitimní účel ochrany porušeného subjektivního práva, nýbrž směřuje k nepřípustnému omezení procesních práv druhé strany. Takový nárok nemůže požívat soudní ochrany. Soud proto žalobu ve výroku shora ad. I. zamítl.

19. O nároku na náhradu nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto, jak ve výroku II. uvedeno, když plně úspěšnému žalovanému byla přiznána plná náhrada nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tedy žalobce a vedlejší účastník, a podle ust. § 151 odst. 1 a 3 o. s. ř., když podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Zvláštním předpisem uvedeným v ust. § 151 odst. 3 věty první o. s. ř. je vyhláška č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (viz zejména ust. § 1 odst. 1, 2 a 3 písm. a), b) a c)). Žalovanému byly podle uvedených ustanovení přiznány dvě paušální náhrady celkem 900 Kč, po 450 Kč (dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2638/2025-615 ze dne 18. 11. 2025) (vyjádření k žalobě, účast na jednání dne 31. 3. 2026).