16 C 25/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o podle části V. o. s. ř.

I. Zastavuje se řízení o žalobě žalobce (instituce) ze dne 29. 4. 2020, podle které by soud nahradil nález [anonymizována dvě slova] [země] ze dne 7. 11. 2019 č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] a rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 3. 2020, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok], a to následovně: <i>a. Výrok I. nálezu se nahrazuje tak, že nově zní: Návrh navrhovatele ze dne 10. 7. 2018 na určení neplatnosti Pojistné smlouvy [číslo] kterou dne [datum] uzavřeli navrhovatel, [celé jméno žalované], a instituce, [právnická osoba], se zamítá.</i> <i>b. Výrok II. nálezu se nahrazuje tak, že nově zní: Návrh navrhovatele, [celé jméno žalované] ze dne 10. 7. 2018 na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] (slovy dvacet sedm tisíc korun českých) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] (slovy sedmnáct tisíc pět set korun českých) od 23. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.</i> <i>c. Výrok IV. nálezu se nahrazuje tak, že nově zní: Sankce podle § 17a zákona o finančním arbitrovi ve výši [částka] se žalobkyni neukládá a žalobkyně nebyla povinna ji zaplatit. Česká republika je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], která jí byla vyplacena žalobkyní na základě nálezu [anonymizována dvě slova] č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova] ze dne 7. 11. 2019, ve znění rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 3. 2020, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova], a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ode dne 8. 4. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</i> <i>A dále, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka], která mu byla vyplacena žalobcem na základě rozhodnutí o námitkách č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova] ze dne 26. 3. 2020, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ode dne 8. 4. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</i>

II. Zamítá se žaloba žalovaného (spotřebitele), podle které by soud nahradil nález [anonymizována dvě slova], č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne 7. 11. 2019 ve znění rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 3. 2020, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] ve výroku III. takto: žalovaná, [právnická osoba], je povinna zaplatit žalobci, [celé jméno žalované], [datum narození] částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% p. a. z částky [částka] od 23. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce (instituce) se žalobou ze dne 29. 4. 2020 vedenou pod sp. zn. 16 C 25/2020 domáhal nahrazení výroku I., II., a IV nálezu [anonymizována dvě slova] [země] ze dne 7. 11. 2019 č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] a rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 3. 2020, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok], a dále vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s příslušenstvím.

2. Žalovaný (spotřebitel) se ve své žalobě ze dne 30. 4. 2020 vedené původně pod sp. zn. [spisová značka] domáhal nahrazení nálezu [anonymizována dvě slova] [země] ze dne 7. 11. 2019 č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] a rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 3. 2020, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok]. Dle § 250b odst. 1 o.s.ř. došlo ke spojení žalob do společného řízení.

3. Podáním doručeným dne 18. 8. 2021 vzal žalobce (instituce) svou žalobu zpět. Soud tak řízení o žalobě žalobce (instituce) ve výroku I. dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil.

4. V řízení je tak pokračováno o žalobě žalovaného (spotřebitele) původně vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Pro přehlednost žalovaný je dále označován jako spotřebitel a žalobce jako instituce.

5. Na návrh spotřebitele byla připuštěna dne 14. 9. 2021 změna žaloby tak, že spotřebitel se nově domáhá: aby soud nahradil nález [anonymizována dvě slova], č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne 7. 11. 2019 ve znění rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 3. 2020, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] ve výroku III. takto: žalovaná, [právnická osoba], je povinna zaplatit žalobci, [celé jméno žalované], [datum narození] částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% p. a. z částky [částka] od 23. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“.

6. Spotřebitel v žalobě uvedl, že se žalobou domáhá nahrazení nálezu [anonymizována tři slova] [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne 7. 11. 2019, ve znění rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 3. 2020, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok], kdy je přesvědčen, že byl dotčen na svých právech.

7. Spotřebitel se návrhem k [anonymizována dvě slova] ze dne 10. 7. 2018 domáhal určení neplatnosti pojistné smlouvy [číslo] ze dne 24. 2. 2011 a vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu mezi uhrazeným pojistným a mimořádnými výběry spolu s úrokem z prodlení.

8. Spotřebitel je přesvědčen, že [anonymizována dvě slova] dospěl k výroku III. Nálezu ve znění Rozhodnutí o námitkách nedostatečným zjištěním skutkových okolností a nesprávným právním posouzením skutkových zjištění, které svědčí o úmyslu instituce bezdůvodně se obohatit a o nemravnosti námitky promlčení vznesené institucí.

9. Spotřebitel namítá, že Nález [anonymizována dvě slova] je zatížen vadami, a to že [anonymizována dvě slova] nesprávně zúčtoval vzájemné peněžité plnění, dále finanční arbitr nesprávně vyhodnotil námitku nemravnosti, kterou vůči námitce promlčení vznesl spotřebitel a [anonymizována dvě slova] nedostatečně zjistil a nesprávně vyhodnotil předložené důkazy prokazující úmysl instituce bezdůvodně se obohatit na úkor spotřebitele.

10. Spotřebitel však souhlasí se závěrem [anonymizována dvě slova] o neplatnosti Pojistné smlouvy; důvody neplatnosti Pojistné smlouvy však shledává zejména v nesjednání rozsahu pojistného plnění, kdy důsledkem nesjednání nákladové a poplatkové struktury pojištění a rizikového pojistného v Pojistné smlouvě je neurčitost ujednání Pojistné smlouvy o rozsahu pojistného plnění v případě pojistné události ve smyslu § 2 zákona o pojistné smlouvě, které je esenciální náležitostí pojistné smlouvy. Pojistná smlouva je tedy absolutně neplatná z důvodu nesjednání rozsahu pojistného plnění.

11. V řízení před [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že spotřebitel uhradil instituci na pojistném k datu vydání Nálezu celkem [částka]; instituce spotřebiteli z Pojistné smlouvy plnila z titulu mimořádných výběrů celkem [částka]. Instituce se tak z neplatné Pojistné smlouvy bezdůvodně obohatila o částku ve výši [částka]. Tato částka byla předmětem řízení před [anonymizována dvě slova].

12. Instituce při uplatnění námitky promlčení není v dobré víře, neboť věděla, že tak získá finanční prostředky, které by si nemohla ponechat, pokud by Pojistná smlouva byla platná, neboť by je musela vždy vyplatit spotřebiteli, resp. osobě oprávněné.

13. Spotřebitel je přesvědčen, že instituce nemohla řádně vznést námitku promlčení, neboť jednání v rozporu s odbornou péčí a nikoliv v dobré víře musí jít k tíži instituci, která nemůže z této skutečnosti těžit. Spotřebitel je přesvědčen, že instituce věděla o neurčitosti Pojistné smlouvy od počátku pojištění, byla s tímto stavem srozuměna a svým aktivním jednáním se jej snažila překlenout, přičemž zároveň hájila výlučně své ekonomické zájmy, a to na úkor oprávněných zájmů spotřebitele.

14. Instituce navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Instituce nesouhlasí s tím, že je Pojistná smlouva neplatná, neboť je přesvědčena, že Pojistná smlouva byla uzavřena platně a určitě.

15. Instituce uvedla, že spotřebitel se v návrhu k [anonymizována dvě slova] domáhal vyslovení neplatnosti pojistné smlouvy [číslo] o životním pojištění [anonymizována dvě slova], kterou uzavřela instituce a spotřebitel dne 24. 2. 2011, a dále se domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplaceného pojistného s příslušenstvím.

16. Pojistná smlouva byla uzavřena dne 24. 2. 2011 za účinnosti SOZ. Již při uzavření smlouvy měl spotřebitel k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých mohl dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost Pojistné smlouvy a měl tak možnost dovolat se včas údajné neplatnosti. Spotřebitel se o údajném bezdůvodném obohacení mohl dozvědět již při uzavírání Pojistné smlouvy, neboť od tohoto momentu měl k dispozici veškeré informace, ze kterých mohl dovodit případnou neplatnost Pojistné smlouvy. Spotřebitel byla navíc o vývoji informována prostřednictvím výročních dopisů a informačních dopisů o aktuálním stavu pojištění.

17. Instituce ve vztahu k běhu dvouleté subjektivní promlčecí doby poukazuje na skutečnost, že spotřebitel byla v době uzavření Pojistné smlouvy obchodním zástupcem společnosti [právnická osoba] s registračním [číslo]. Nadto však instituce upozorňuje, že Pojistnou smlouvu uzavřel spotřebitel sám se sebou, tedy na straně jedné jakožto pojistník a na straně druhé jakožto pojišťovací zprostředkovatel. Za toto uzavření obdržel spotřebitel provizi v odpovídající výši. Tento postup byl spotřebitelem ostatně opakován i v případě dalších pojistných smluv o investičním životním pojištění, kupříkladu u pojistné smlouvy [číslo] kterou spotřebitel uzavřel rovněž sám se sebou, přičemž za toto uzavření taktéž obdržel provizi. Instituce je proto přesvědčena, že spotřebitel byl s nákladovou strukturou Pojistné smlouvy podrobně seznámen. Vzhledem k tomu, že spotřebitel aktivně uzavírala smlouvy o investičním životním pojištění v době uzavření Pojistné smlouvy jakožto podřízený pojišťovací zprostředkovatel, je nemožné, aby o fungování nákladové struktury neměl ponětí. Opačná situace by jinak byla v rozporu s povinností odborné péče, kterou spotřebitel v době uzavření Pojistné smlouvy jakožto pojišťovací zprostředkovatel měl v souladu s čl. 5 .2.1 smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené dne 27. 9. 2010. Nadto byla spotřebitel povinen k vysokému standardu odborné způsobilosti v souladu s ust. § 6 ve spojení s § 18 zákona č. 38/2004 Sb., pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, v tehdejším znění. Právo na vydání bezdůvodného obohacení je tak promlčeno uplynutím promlčecí doby dle § 107 SOZ, neboť návrh na zahájení řízení u [anonymizována dvě slova] byl podán až dne 10. 7. 2018.

18. Tvrzení spotřebitele, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, instituce kategoricky odmítá. Pokud spotřebitel náhle po více než 7 letech od uzavření Pojistné smlouvy tvrdí, že jeho Pojistná smlouva je neplatná, je to právě spotřebitel, kdo se v rozporu s dobrými mravy snaží neoprávněně získat zpět své finančního prostředky, a to navzdory skutečnosti, že instituce řádně po celou dobu poskytovala spotřebiteli pojistné krytí.

19. Instituce uvedla, že i kdyby byla Pojistná smlouva v některých částech neurčitá, a potažmo neplatná, jednalo by se maximálně o neplatnost relativní, které je nutné se dovolat u soudu, což však spotřebitel neučinil a její právo tak učinit se promlčelo ještě před podáním Návrhu, neboť Pojistná smlouva byla uzavřena 24. 2. 2011, zatímco Návrh byl podán až v roce 2018. Instituce je rovněž přesvědčena, že tato údajná neplatnost by se navíc vztahovala pouze k dílčím ujednáním Pojistné smlouvy a neměla by za následek neplatnost celé Pojistné smlouvy. Pojistná smlouva byla uzavřena platně a určitě. Před uzavřením byly spotřebiteli poskytnuty zákonem vyžadované informace a spotřebitel měl možnost a dostatek času se seznámit s Pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami, a to včetně obchodních podmínek, které tvořily nedílnou součást Pojistné smlouvy a které pojednávaly o účtovaných poplatcích a nákladech. Instituce proto shrnuje, že všechna ustanovení Pojistné smlouvy a pojistných podmínek byla sjednána platně a určitě. Instituce kategoricky odmítá, že by uzavření Pojistné smlouvy mělo představovat úmysl instituce obohatit se na úkor spotřebitele.

20. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že spotřebitel a instituce spolu uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] o životním pojištění [anonymizována dvě slova], dne 24. 2. 2011, (dále jen:„ Pojistná smlouva“), s počátkem pojištění dne 25. 2. 2011, pojistnou dobou 30 let, s pojištěním pro případ smrti nebo dožití s garantovanou pojistnou částkou pro případ smrti ve výši [částka]. Pojistná smlouva obsahuje prohlášení:„ … jako pojistník potvrzuji, že jsem při uzavření pojistné smlouvy převzal (a) [anonymizováno] [číslo] A [anonymizováno] [číslo] pro sjednaná pojištění a byl (a) s nimi seznámen (a).“ 21. Čl. 1 bod 3 odst. 3.

1. DPP stanoví, že: "Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele." Čl. 1 bod 3 odst. 3.2 pak stanoví, že: "Pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné.“ 22. Čl. 1 bod 1 odst. 1.

6. DPP stanoví, že: "pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění." Odst. 1. 7. téhož článku a odstavce DPP stanoví, že "rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednaní pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného." (viz důkaz pojistnou smlouvu [číslo] o životním pojištění [anonymizována dvě slova] ze dne 24. 2. 2011, [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo])

23. Soud má dále za prokázané, že spotřebitel byl registrován jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel na základě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 27. 9. 2010 uzavřené s [právnická osoba]. Předmětem této smlouvy dle čl. 3„ Spolupracovník se zavazuje, že bude za podmínek stanovených touto smlouvou a v souladu s Vnitřními předpisy OVB na účet zastoupeného vyvíjet na území České republiky činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o Finančních produktech a Partnerskými společnostmi a ve zprostředkování uzavření těchto smluv, jejich změn nebo zrušení. Tato činnost spočívá především v oslovování zájemců, přijímání návrhů, které se týkají uzavření, prodloužení nebo změny těchto smluv, popř. jejich ukončení, a dále pak přijímání veškerých návrhů, prohlášení nebo jiných projevů vůle Klientů týkajícícch se Finančních produktů. Závazné postupy pro výkon těchto činností stanoví především vnitřní předpis OVB Kritéria přijetí návrhů zprostředkovaných obchodní sítí [právnická osoba]“. (viz důkaz smlouva o obchodním zastoupení ze dne 27. 9. 2010 uzavřené s [právnická osoba].)

24. Ze základních informací ČNB k 5. 3. 2019 se podává, že spotřebitel je veden v registru jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel. (viz důkaz výpis z registru ČNB)

25. Z dopisu ze dne 23. 4. 2013 se podává, že spotřebitel společnosti [právnická osoba] sděluje, že vypovídá Smlouvu o obchodním zastoupení včetně všech jejích dodatků ze dne 27. 9. 2010. Z textu se dále podává, že sděluje, že k dnešnímu dni je na pozici obchodní vedoucí osobní [číslo] (viz důkaz dopis ze dne 23. 4. 2013)

26. Soud má dále za prokázané, že spotřebitel dne 2. 7. 2012 prohlásil, že je spolupracovníkem společnosti [právnická osoba]„ jsem informován o poplatcích, jejich struktuře, možnostech mimořádných výběrů s dopadem na odkupní hodnotu.“ Dále uvádí, že s podmínkami a charakterem produktu Profi Invest je seznámen a rozumí jim. Z textu:„ Tímto beru se všemi s tím spojenými důsledky na vědomí, že současně vystupuji jako uzavíratel na straně jedné a pojistník, pojištěná osoba, plátce nebo oprávněná osoba na straně druhé, u téže produktové smlouvy dle čl. 6 Smlouvy o obchodním zastoupení (vlastní návrh).“. (viz důkaz prohlášení o vlastním návrhu ze dne 2. 7. 2012)

27. Z protokolu – zjištění potřeb zájemce o pojištění k návrhu Pojistné smlouvy ([číslo]) se podává, že spotřebitel uzavíral pojistnou smlouvu jako vlastní požadavek v pozici zprostředkovatele i zájemce. (viz důkaz protokol o zjištění potřeb zájemce ze dne 24. 2. 2011, [číslo])

28. Soud má dále za prokázané, že instituce zaslala spotřebiteli dopisem ze dne 25. 3. 2011 potvrzení o uzavření Pojistné smlouvy a také vystavila k Pojistné smlouvě pojistku, ze které se podává, že počátek pojištění je sjednán ke dni 25. 2. 2011, konec pojištění 24. 2. 2041, pojistná doba 30 let, sjednává se pojištění pro případ smrti nebo dožití v částce [částka], celkové měsíční pojistné činí [částka], umístění pojistného: dynamický fond fondů 100% (viz důkaz životní pojistka k Pojistné smlouvě, potvrzení o uzavření Pojistné smlouvy ze dne 25. 3. 2011)

29. Soud má dále za prokázané, že instituce pravidelně informovala spotřebitele o stavu Pojistné smlouvy a celkového stavu portfolia výročními dopisy, a to informací o stavu pojistné smlouvy k datu 24. 4. 2018, výročním dopisem ze dne 25. 2. 2012, výročním dopisem ze dne 25. 3. 2013, výročním dopisem ze dne 25. 3. 2014, výročním dopisem ze dne 25. 4. 2015, výročním dopisem ze dne 25. 4. 2016, informací k pojistné smlouvě ze dne 25. 4. 2017, a také informacemi o aktuálním stavu účtu ke dni 28. 2. 2012, ke dni 7. 5. 2013, ke dni 26. 9. 2013, ke dni 5. 2. 2014, také aktuálním stavem pojistné smlouvy ze dne 6. 3. 2014, aktuálním stavem pojistné smlouvy ze dne 18. 6. 2014 (viz důkaz informace o stavu pojistné smlouvy k datu 24. 4. 2018, výroční dopis ze dne 25. 2. 2012, výroční dopis ze dne 25. 3. 2013, výroční dopis ze dne 25. 3. 2014, výroční dopis ze dne 25. 4. 2015, výroční dopis ze dne 25. 4. 2016, informace k pojistné smlouvě ze dne 25. 4. 2017, aktuální stav účtu ke dni 28. 2. 2012, aktuální stav účtu ke dni 7. 5. 2013, aktuální stav účtu ke dni 26. 9. 2013, aktuální stav účtu ke dni 5. 2. 2014, aktuální stav pojistné smlouvy ze dne 18. 6. 2014, aktuální stav pojistné smlouvy ze dne 6. 3. 2014)

30. Z informace k hodnotám pojištění [číslo] ze dne 20. 6. 2014, kterou instituce sděluje spotřebiteli k dopisu ze dne 13. 6. 2014, se podává mimo jiné, že„ Stanovení výše odkupného ke dni 19. 6. 2014: Kapitálová hodnota běžná-garantovaná [částka], Podíly na výnosech [částka], Kapitálová hodnota negarantovaná [částka], Nesplacené počáteční náklady - [částka], Administrativní poplatek - [částka], odkupné celkem [částka]“ (viz důkaz informační dopis ze dne 20. 6. 2014 obsahující konkrétní výpočet odkupného)

31. Soud má dále za prokázané, že spotřebitel dopisem ze dne 7. 3. 2014 požádal instituci o zaslání výpisu aktuálního stavu účtu na emailovou adresu. K této žádosti odpověděla instituce dopisem ze dne 11. 3. 2014 tak, že„ výpis podílových jednotek k výše uvedenému pojištění Vám byl zaslán dne 6. 3. 2014 na základě Vaší žádosti ze dne 4. 3. 2014“ Obdobně požádal spotřebitel instituci dopisem ze dne 11. 6. 2014 o sdělení, jaká je aktuální kapitálová hodnota, jaká by byla výše případného odbytného při zrušení k nejbližšímu možnému dni, jak by se snížila pojistná částka na smrt a dožití v případě převodu pojistky do redukovaného stavu. (viz důkaz žádost ze dne 7. 3. 2014, informace k pojištění ze dne 11. 3. 2014, žádost ze dne 11. 6. 2014)

32. Soud má dále za prokázané, že instituce sdělila dne 19. 8. 2020 spotřebiteli, že dne 20. 6. 2020 jej informovala o zániku životního pojištění ke dni 25. 5. 2020. Důvodem zániku je nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě. Dále sděluje, že dne 7. 4. 2020 bylo na účet poukázáno plnění dle rozhodnutí o námitkách. (viz důkaz informační dopis o zániku pojištění ze dne 19. 8. 2020)

33. Soud má dále za prokázané, že instituce uhradila dne 7. 4. 2020 ve prospěch č. ú. [číslo] částku ve výši [částka] a dne 7. 4. 2020 ve prospěch čísla účtu [bankovní účet] částku ve výši [částka] (viz důkaz potvrzení o zaplacení dlužné částky dle [příjmení], potvrzení o zaplacení sankce)

34. Soud má dále za prokázané a účastníci činí nesporným, že spotřebitel k Pojistné smlouvě zaplatil celkem částku ve výši [částka] v platbách počínaje dnem 2. 3. 2011 ve výši měsíční platby [částka] (za období 2. 3. 2011 – 27. 1. 2012 celkem [částka]), v období 15. 2. 2012 22. 5. 2014 měsíční platby ve výši [částka] a [částka] (celkem [částka]), v období 9. 6. 2014 10. 7. 2014 měsíční platby ve výši [číslo] [spisová značka] Kč (cekem [částka]) a v období od 15. 8. 201 4- 9. 12. 2019 v měsíčních platbách ve výši [částka] / [částka] (celkem [částka]). Dále, že byly provedeny mimořádné výběry spotřebitelem dne 10. 5. 2013 ve výši [částka], dne 7. 2. 2014 ve výši [částka], a dne 5. 8. 2014 ve výši [částka] (viz důkaz výpis zaplaceného pojistného ve spise [anonymizováno], datovaný 16. 10. 2018, potvrzení mimořádného výběru ze dne 2. 8. 2014, potvrzení mimořádného výběru ze dne 5. 2. 2014, žádost o provedení mimořádného výběru ze dne 24. 4. 2013 Výpis plateb o vyplacení mimořádného výběru ze dne 10. 5. 2013, ze dne 7. 2. 2014 a ze dne 5. 8. 2014)

35. Soud má dále za prokázané, že na základě návrhu spotřebitele ze dne 10. 7. 2018 byl dne 7. 11. 2019 [anonymizována dvě slova] vydán nález č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] – [anonymizováno] (dále jen: "Nález"), kterým [anonymizována dvě slova] rozhodl: <i>I. Určuje se, že pojistná smlouva [číslo] kterou dne 24. 2. 2011 uzavřeli navrhovatel, [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], je od počátku neplatná.</i> <i>II. Instituce, [právnická osoba], je povinna navrhovateli, [celé jméno žalované], zaplatit částku [částka] (slovy dvacet pět tisíc korun českých) s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] (slovy [anonymizována čtyři slova] korun českých) od 23. 6. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci nálezu.</i> <i>III. Návrh navrhovatele, [celé jméno žalované], se ve zbývající části podle § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi zamítá.</i> <i>IV. Instituce, [právnická osoba], je povinna zaplatit sankci podle § 17a zákona o finančním arbitrovi ve výši [částka] (slovy [anonymizována dvě slova] korun českých) na účet [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], č. ú. [číslo], vedený u [obec] [anonymizována dvě slova], [variabilní symbol], [konstantní symbol], a to do 15 dnů od právní moci nálezu.</i> 36. [anonymizována dvě slova] následně rozhodl o námitkách rozhodnutím ze dne 26. 3. 2020, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova] (dále jen: "Rozhodnutí o námitkách") takto: <i>[anonymizována tři slova] ze dne 7. 11. 2019, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova], se ve výroku I., II. a IV. podle § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi mění tak, že obchodní firma instituce„ [právnická osoba]“ se nahrazuje obchodní firmou„ [právnická osoba]“, současně se ve výroku II. mění výše částky, kterou je instituce povinna zaplatit, a výroky I., II. a IV. nálezu po změně zní:</i> <i>Určuje se, že pojistná smlouva [číslo] kterou dne 24. 2. 2011 uzavřeli navrhovatel, [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], a instituce, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], je od počátku neplatná.</i> <i>Instituce, [právnická osoba], je povinna navrhovateli, [celé jméno žalované], zaplatit částku [částka] (slovy [anonymizována tři slova] korun českých) s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] (slovy [anonymizována tři slova] set korun českých) od 23. 6. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci nálezu.</i> <i>Instituce, [právnická osoba], je povinna zaplatit sankci podle § 17a zákona o finančním arbitrovi ve výši [částka] (slovy [anonymizována dvě slova] korun českých) na účet [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], č. ú. [číslo], vedený u [obec] [anonymizována dvě slova], [variabilní symbol], [konstantní symbol], a to do 15 dnů od právní moci nálezu.</i> <i>Námitky, které podala instituce, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], doručené finančnímu arbitrovi dne 19. 11. 2019, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova], a námitky, které podal navrhovatel, [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], doručené finančnímu arbitrovi dne 20. 11. 2019, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova], se zamítají a výrok III. nálezu finančního arbitra ze dne 7. 11. 2019, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] - 25, se podle § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi potvrzuje.</i> Účastníci činí nesporným, že rozhodnutí o námitkách bylo spotřebiteli doručeno dne 26. 3. 2020. <i>(viz důkaz Nález [anonymizována dvě slova] ze dne 7. 11. 2019, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova], rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 3. 2020, č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova], námitky v řízení finančního arbitra, spis [anonymizována dvě slova], ve kterém byl vydán nález)</i> 37. Z dohledového benchmarku ČNB č. 3/2012 ze dne 30. 11. 2012 se podává, že se jedná o názor pracovníků sekce dohledu nad finančním trhem ČNB. V textu se uvádí, že smyslem informování o nákladovosti produktu životního pojištění z pohledu pojistníka je seznámení zájemce o uzavření smlouvy životního pojištění v rámci předsmluvních informací se základní strukturou pojistného a poplatky, tj. se všemi částkami přímo hrazenými pojistníkem v rámci uzavřené pojistné smlouvy a dále částkami uplatňovanými k jeho tíži včetně částek snižujících cenu podílové jednotky. Dále se uvádí, že pojistník musí být, v souladu s povinností pojišťovny jednat s odbornou péčí, prokazatelně obeznámen s informacemi o samotných podmínkách nároku na odkupné, a to alespoň pokud jde o minimální dobu trvání pojištění. V příloze je uveden příklad informování o pojistném a poplatcích u některých druhů pojištění. U investičního životního pojištění, požadované informace jsou: výše běžně placeného pojistného, odhad velikosti investiční části, odhad velikosti rizikové části, sazebník poplatků přímo hrazených nebo částek uplatňovaných na vrub pojistníka včetně částek snižujících cenu podílové jednotky, sazebních mimořádných poplatků hrazených mimo běžné pojistné. (viz důkaz dohledový benchmark ČNB č. 3/2012 ze dne 30. 11. 2012)

38. Z úředního sdělení České národní banky ze dne 2. května 2012 se podává dle čl. III:„ ČNB dále upozorňuje na povinnost pojišťoven informovat zájemce o uzavření pojistné smlouvy životního pojištění o všech skutečnostech, které mají vliv na celkovou cenu nabízeného pojištění, tedy i o veškerých nákladech (poplatcích) vyplývajících z pojistné smlouvy a hrazených pojistníkem nad rámec sjednaného pojistného (např. poplatky za změnu smlouvy, mimořádný výběr či mimořádný vklad), a dále o předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investice. § 12 zákona o ochraně spotřebitele, § 66 odst. 5 písm. d) zákona o pojistné smlouvě…. 3 2. Zájemce o uzavření pojistné smlouvy investičního životního pojištění musí být seznámen se všemi nákladovými parametry pojištění, a to nejen těmi, které jsou spojeny s uzavřením pojistné smlouvy, ale i těmi, které jdou nebo mohou jít k tíži pojistníka během trvání pojistné smlouvy, a dále se strukturou předepsaného pojistného, minimálně v členění na tyto položky: rizikové pojistné (v členění podle jednotlivých rizik), rezervotvorná složka pojistného, veškeré náklady spojené se vznikem a správou pojištění. Takovému zájemci o uzavření pojistné smlouvy investičního životního pojištění tedy musí být dány k dispozici informace o veškerých nákladech placených pojistníkem v rámci konkrétního pojištění, včetně informace o částkách nebo o způsobu výpočtu těchto částek (s uvedením konkrétních parametrů vstupujících do výpočtu) snižujících hodnotu podílů nebo cenu podílové jednotky podkladových fondů a informace o výši rizikové a rezervotvorné složky pojistného, a to alespoň na roční bázi.

3. Z povinnosti odborné péče a zákazu nekalých obchodních praktik také plyne, že jakékoliv informace, které nelze snadno pochopit a vyhodnotit na základě ústního sdělení, musí být předkládány písemně a způsobem srozumitelným pro průměrného spotřebitele a tedy i ve vhodně strukturované podobě. Za vhodnou strukturu informací považuje ČNB např. přehledné grafické znázornění anebo tabulku, aby bylo zjevné, jaká část z předepsaného pojistného připadá na úhradu nákladů spojených se vznikem a správou konkrétního pojištění a na jednotlivá rizika pojištění nebo připojištění, a dále jaká část tvoří rezervotvornou složku pojistného. Grafické znázornění nebo tabulka obsahuje dále informace o všech částkách snižujících hodnotu podílů nebo cenu podílové jednotky podkladových fondů.“ Dle čl. IV. bod 1„ Informování o způsobu určení výše odkupného 1. Zájemci o uzavření pojistné smlouvy týkající se pojištění osob musí být oznámen způsob určení výše odkupného, a to písemně, jasným a přesným způsobem.“. (viz důkaz úřední sdělení ČNB ze dne 14. 5. 2012 zveřejněné ve věstníku ČNB- třídící znak 20712560 zveřejněno v částce 6/2012 ze dne 14. 5. 2012)

39. Z interního sdělení [číslo] ze dne 30. 6. 2005 instituce se podává, že obsahuje text:„ Tento materiál byl vytvořen za účelem zábrany výplaty odkupného. Obsahuje následující oblasti popisující problematiku odkupného a možnosti dalších řešení pro klienty.“ Mimo jiné v čl. 3 obsahuje text:„ V první řadě je důležité klientovi zdůraznit, co v případě výplaty odkupného ztrácí. Důležité je zdůraznit nejen aspekty finanční, ale i vedlejší, které mají spíše charakter apelu na ztrátu zabezpečení, tj. pojistné ochrany.“ Dle čl. 3„ Ze způsobu výpočtu odkupného’ je zřejmé, že si klient při předčasné výpovědi PS způsobí nemalé finanční ztráty. Jedná se zejména o následující finanční ztráty: finanční - snížení výše rezervy: jednorázová úhrada dosud nesplacených počátečních nákladů, část podílů na zisku, stornovací poplatek, úhrada vyšší daně nežli při dožití (při odkupu výnos podléhá 25% dani, při dožití 15%), prostředky budou zkráceny o: dlužné pojistné, nesplacené počáteční náklady, stornovací poplatek ([částka]), daň, popř. konverzní poplatek, případné dodanění uplatněného zaplaceného pojistného na ŽP. Kromě těchto finančních ztrát klient dále ztrácí pojistnou ochranu, prostředky nebudou vyplaceny ihned po podání žádosti o odkupné, při sjednání další ŽP je vyšší riziko nepřijetí do pojištění z důvodu zdravotního stavu klienta (i u konkurenčních pojišťoven), při sjednání nové PS ŽP bude pojistné vyšší v důsledku vyššího vstupního věku pojištěného…“ (viz důkaz interní sdělení [číslo] ze dne 30. 6. 2005)

40. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro rozhodnutí ve věci nevyplynula žádná další významná skutková zjištění nad rámec výše uvedených, a to: vyjádření žalobkyně, součást spisu [anonymizováno] z 10. 12. 2019.

41. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: doplňkové pojistné podmínky, ŽP-DPP-DYKP [číslo], doplňkové pojistné podmínky, ŽP-DPP-DYM [číslo], informace o kladném vyřízení žádosti o změnu ze dne 17. 4. 2014, dokument mechanismus a výše počátečních a správních nákladů PS [číslo], anonymizovaný protokol k podání vysvětlení ze dne 23. 2. 2016, článek – vyjádření [jméno] [příjmení], ředitele úseku komunikace žalované, výslech svědka: [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení], výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení], výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], článek Kauza Dynamik, článek Nákladovost investiční životní pojištění, článek Dynamik Plus – poplatky neřekneme, článek Porovnejte si poplatky u pojištění, článek Tank prošel změnou, jaké investice jsou drahé článek Informace z blogu CYRRUS, článek Diamant rovná se Dynamik 2, článek Přehled nákladovosti kapitálky IŽP, článek ČP Diamant a jeho struktura, anonymizovaný protokol [anonymizována dvě slova]. <i>Podle § 3028 odst. 1 zákona. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen„ OZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>Podle § 3036 OZ podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.</i> <i>Podle § 1 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ zákon o pojistné smlouvě“) nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.</i> <i>Podle § 4 odst. 4 a 5 zákona o pojistné smlouvě součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.</i> <i>Podle ustanovení § 37 zákona č. 40/1967Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:“ SOZ“) právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.</i> <i>Podle ustanovení § 41 SOZ vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.</i> <i>Podle ustanovení § 451 odst. 1 SOZ kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.</i> <i>Podle ustanovení § 451 odst. 2 SOZ je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.</i> <i>Podle ustanovení § 457 SOZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.</i> 42. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve konstatuje, že lhůta dle § 247 odst. 1 o.s.ř. byla zachována.

43. Soud se při vyhodnocení správnosti závěrů finančního arbitra zabýval jako předběžnou otázkou platností Pojistné smlouvy.

44. Jak je výše uvedeno, z provedeného dokazování vyplynulo, že spotřebitel a instituce uzavřeli (sepsali) dne 25. 2. 2011 Pojistnou smlouvu (listinu), jejíž součástí byly Všeobecné pojistné podmínky a Doplňkové pojistné podmínky.

45. S ohledem na okamžik uzavření Pojistné smlouvy a přechodná ustanovení OZ (§ 3028 OZ), je třeba na právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti OZ, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení Pojistné smlouvy aplikovat dosavadní právní předpisy, tedy zejména zákon o pojistné smlouvě a SOZ. Současně nelze přehlédnout skutečnost, že spotřebitel (žalobce) vystupoval ve vztahu s žalovaným v pozici spotřebitele, a tedy je na místě aplikovat i úpravu ochrany spotřebitele.

46. Soud konstatuje, že ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě představuje zvláštní právní úpravu inkorporace nepřímých smluvních ujednání pro pojistné smlouvy, přičemž zákon o pojistné smlouvě volí pro tyto vztahy striktnější konstrukci. Nepřímá smluvní ujednání, která obsahují pojistné podmínky, se stanou součástí pojistné smlouvy jen tehdy, jestliže je s nimi pojistník před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen (nejde-li o výjimku dle § 23 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě). Pokud až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další (druhou) úroveň nepřímých smluvních ujednání, musí být tyto inkorporovány za stejných podmínek jako podmínky první; konstrukce pojistných podmínek, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další úroveň nepřímých smluvních ujednání, možná je, ovšem za dodržení stejných podmínek inkorporace, jaké jsou stanoveny pro celé pojistné podmínky. Pokud tedy § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě požaduje, aby pojistné podmínky byly k pojistné smlouvě připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny, je nezbytné tuto povinnost vztáhnout na všechny pojistné podmínky, které mají tvořit součást pojistné smlouvy a mají být pro smluvní strany závazné, bez ohledu na jejich formální označení.

47. Jak z provedeného dokazování vyplynulo, dle čl. 3 Doplňkových pojistných podmínek pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad. Dle čl. 1 Doplňkových pojistných podmínek Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den zúčtovacího období příslušného každému pojistnému období snižovat zaplacené běžné pojistné o rizikové pojistné. Rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele.

48. Z uvedeného je tedy zřejmé, že konkrétní výše rizikového pojistného, počátečních a správních nákladů v Pojistné smlouvě ujednána nebyla, a nelze ji zjistit ani z Doplňkových pojistných podmínek, či jiných smluvních dokumentů. Odkazované pojistně technické zásady pojistitele jsou metody, které sice instituce obligatorně používá, avšak zcela neznámé spotřebiteli a nevyjádřené v Pojistné smlouvě, či jiných dokumentech, v rozporu s požadavky § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě. Z Pojistné smlouvy, ani Všeobecných obchodních podmínek, Doplňkových pojistných podmínek není možné určit výši ani způsob, který by vedl ke stanovení jejich výše. Neplatnost je dána neurčitostí předmětného ujednání plynoucí již jen z toho, že nelze bez pochyb stanovit, co konkrétně je myšleno„ počátečními“ či„ správními“ náklady a jaká je faktická výše rizikového pojistného. Je sice nepochybné, že konkretizace smluvního ujednání může byt různá, není kupř. nezbytně nutné, aby byly náklady, jejichž náhrada může být v průběhu trvání smluvního vztahu požadována, určeny již na jeho počátku konkrétní peněžitou částkou. Vždy však musí být bez pochybností zřejmé, o jaké konkrétní náklady (na co, resp. za co) se bude jednat, aby pak bylo možno v každém jednotlivém případě posoudit oprávněnost požadavku na zaplacení té které částky (tj. aby bylo možno posoudit, zda tu jde o náklad vynaložený skutečně na ten který sjednaný konkrétní účel). Taktomu ovšem v daném případě není.

49. Soud tak shrnuje, že shledává ujednání o oprávnění instituce snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné a počáteční a správní náklady za neplatná z důvodu neurčitosti ve smyslu § 37 odst. 1 SOZ.

50. Nelze také opomenout, že spotřebitel ve vztahu k instituci vystupoval v pozici spotřebitele. Touto optikou pak neobstojí ujednání Pojistné smlouvy o režimu určení výše rizikového pojistného, ale i počátečních a správních nákladů v testu přiměřenosti podle ustanovení § 56 odst. 1 SOZ. Obecně je ve spotřebitelských smlouvách možné všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen formální omezení (např. text má být dostatečně čitelný, přehledný, logicky uspořádaný), ale i omezení obsahová. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

51. Dle názoru soudu právě nemožnost objektivního stanovení výše rizikového pojistného, ale i počátečních a správních nákladů, naplňuje definici ustanovení, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Dotčená ujednání Pojistné smlouvy obsažená v Doplňkových pojistných podmínkách ve svém důsledku totiž umožňují, aby instituce stanovovala jednostranně, bez jakýchkoliv omezení smluvní podmínky (určující výši rizikového pojištění a počátečních a správních nákladů) a současně zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž neměl objektivní možnost seznámit se před uzavřením smlouvy. Uvedená ujednání výrazně posouvají celkový ekonomický výsledek Pojistné smlouvy a lze předpokládat, že průměrný spotřebitel, který by byl dostatečně seznámen s důsledky takového ustanovení spočívající v jeho neurčitosti, a tím i v možnosti žalovaného de facto jednostranně určit snížení kapitálové hodnoty pojištění, by s takovým ujednáním v rámci negociačního procesu s institucí nesouhlasil.

52. Soud tak rekapituluje, že shledal ujednání Pojistné smlouvy o stanovení výše rizikového pojistného a počátečních a správních nákladech za absolutně neplatná.

53. Dle § 41 SOZ platí, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Oddělitelnost části právního úkonu od ostatního jeho obsahu je třeba vždy dovodit výkladem z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo. Neoddělitelnost je tak třeba chápat ve smyslu obsahovém nikoliv reálné neoddělitelnosti.

54. Jak již bylo výše uvedeno, obě neplatná ujednání nejsou z hlediska celkového výsledku poskytovaných plnění z Pojistné smlouvy a důsledků pro spotřebitele zanedbatelná, jak konkrétní výše rizikového pojistného, tak i počáteční a správní náklady jsou zásadním elementem hospodářského výsledku Pojistné smlouvy a jejich znalost (nebo alespoň přesný způsob jejich určení) je bezesporu jedním ze základních ukazatelů při rozhodování spotřebitele o uzavření Pojistné smlouvy. Absence těchto informací, respektive jejich neurčitost, má klíčový negativní důsledek spočívající v tom, že objektivně není zjistitelné, jaká část běžného pojistného po odečtení rizikového pojistného a počátečních a správních nákladů má být investována do nákupu podílových jednotek. Vůle instituce vyplatit pojistné plnění v kapitálové hodnotě snížené o náklady a rizikové pojistné byla zásadní při uzavírání Pojistné smlouvy nejen pro spotřebitele ale i pro instituci, kdy v případě absence ujednání o nákladech a rizikovém pojistném by instituce Pojistnou smlouvu pravděpodobně neuzavřela, neboť v ekonomické rovině by absence těchto ujednání pro instituci znamenala, že by pojistnou ochranu a správu investic poskytovala bezúplatně. Nemožnost objektivního určení jaká část běžného pojistného po odečtení rizikového pojistného a počátečních a správních nákladů má být investována do nákupu podílových jednotek se tak promítá do všech relevantních aspektů smluvního vztahu Pojistné smlouvy. Toto ujednání proto nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit a způsobuje tedy neplatnost celé uzavřené Pojistné smlouvy jako takové; jde přitom o neplatnost absolutní.

55. Z právě uvedeného závěru vyplývá, že spotřebitel platil instituci pojistné na základě absolutně neplatné Pojistné smlouvy, čímž vzniklo na straně instituce bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 2 SOZ představující jednotlivé platby pojistného, které je dle § 451 odst. 1 SOZ povinna instituce vydat.

56. S ohledem na tvrzení spotřebitele, že bezdůvodné obohacení na straně instituce vzniklo úmyslně, zdůrazňuje soud především, že ze samotné skutečnosti, že instituce se spotřebitelem uzavřela neplatnou Pojistnou smlouvu nelze dovodit úmysl instituce se bezdůvodně obohatit. O úmyslné bezdůvodné obohacení na straně instituce by šlo pouze v případě, že by věděla, nebo byla alespoň srozuměna s tím, že přijímáním běžného pojistného od spotřebitele se bezdůvodně obohacuje. Jak bylo v řízení zjištěno, instituce jednala po celou dobu se spotřebitelem tak, jako by Pojistná smlouva byla platně uzavřena, poskytovala mu z ní plnění, a vždy postupovala v souladu s Pojistnou smlouvou, jako by byla platná. Dle názoru soudu z provedeného dokazování vyplývá, že instituce přijímala plnění od spotřebitele z domnělého titulu platné Pojistné smlouvy a nelze tak dovodit, že tato plnění přijímala instituce s úmyslem bezdůvodně se obohatit na úkor spotřebitele. Na uvedeném nic nemění ani povědomí o rozhodovací praxi finančního arbitra v obdobných věcech, ani doporučení ČNB (viz výše dohledový benchmark ČNB č. 3/2012 ze dne 30. 11. 2012, úřední sdělení ČNB ze dne 2. 5. 2012). Soud tak shrnuje, že bezdůvodné obohacení na straně instituce vzniklého plněním spotřebitele k neplatné Pojistné smlouvě nelze považovat za úmyslné.

57. Vzhledem k námitce promlčení vznesené institucí soud zdůrazňuje, že podle § 107 odst. 1 SOZ se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení je ve světle ustanovení § 107 odst. 1 SOZ jimž se řídí i posuzovaný právní vztah založený Pojistnou smlouvou (§ 3028 OZ) rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Byla-li majetková hodnota nabyta v souladu s kontraktem stiženým absolutní neplatností, odvíjí se běh subjektivní promlčecí doby od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají. Touto vědomostí přitom ustanovení § 107 odst. 1 SOZ nemíní znalost právní kvalifikace, nýbrž pouze skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Objektivní a subjektivní promlčecí doby pak počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba.

58. V posuzovaném případě skutkové okolnosti, z nichž je dovozována absolutní neplatnost sjednané Pojistné smlouvy, musely být spotřebiteli známy již v okamžiku uzavření této smlouvy, neboť se jedná o neplatnost spočívající v textu samotné Pojistné smlouvy, jejíž obsah a skutečnosti vedoucí k jejímu uzavření spotřebitel znal nejpozději jejím podpisem. Neplatnost Pojistné smlouvy nezaložila žádná další skutečnost, která vznikla, či se stala seznatelnou, až po uzavření Pojistné smlouvy.

59. Ač, jak bylo výše uvedeno, lze spotřebitele ve smluvním vztahu s institucí považovat za spotřebitele, kterému je vnitrostátním a evropským právem poskytována zvýšená ochrana slabší smluvní strany, nelze zcela rezignovat na základní aspekty svéprávné osoby soukromoprávních vztahů a povinnosti počínat si při právním jednání alespoň minimálně obezřetně. Spotřebiteli nic nebránilo použít totožnou argumentaci (vyjádřenou v návrhu) již ihned po podepsání Pojistné smlouvy a ani nebyly žádné překážky, které mu bránily v uplatnění jeho práva domoci se neplatnosti Pojistné smlouvy a vydání bezdůvodného obohacení.

60. Především je však v posuzované věci nutné zdůraznit, že v řízení bylo prokázáno, že spotřebitel aktivně vystupoval jak pojišťovací zprostředkovatel. Spotřebitel sám uvedl v prohlášení klienta o vlastním návrhu ze dne 2. 7. 2012, že je "spolupracovníkem [právnická osoba] a je informován o poplatcích, jejich struktuře, možnostech mimořádných výběrů s dopadem na odkupní hodnotu je seznámen s podmínkami a charakterem pojistného produktu.“. I předmětná pojistná smlouva byla uzavřena tzv. samosjednáním, tedy že spotřebitel uzavřel pojistnou smlouvu sám se sebou. Spotřebitel tak byl o obsahu Pojistné smlouvy informován v míře odpovídající informovanosti profesionála. Opačná situace by jinak byla v rozporu s povinností odborné péče, kterou spotřebitel v době uzavření Pojistné smlouvy jakožto pojišťovací zprostředkovatel měl v souladu s čl. 5 .2.1 smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené dne 27. 9. 2010. Nadto byl spotřebitel povinen k vysokému standardu odborné způsobilosti v souladu s ust. § 6 ve spojení s § 18 zákona č. 38/2004 Sb., pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí.

61. Lze tak uzavřít, že spotřebitel měl a mohl vědět o neplatnosti Pojistné smlouvy ihned v okamžiku jejího podpisu a tedy i při každé platbě pojistného tak věděl (měl a mohl), že zde není platný důvod poskytovat plnění, dále věděl, komu takové plnění poskytoval a v jaké výši, tj. komu vzniklo na jeho úkor bezdůvodné obohacení a v jaké výši. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého placením pojistného spotřebitelem na podkladě absolutně neplatné Pojistné smlouvy je tak rozhodný okamžik, kdy spotřebitel hradil jednotlivé úhrady pojistného.

62. Dále se soud zabýval otázkou, zda námitka promlčení uplatněná institucí je v rozporu s dobrými mravy. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích, je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Odepřít výkon práva spočívajícího ve vznesení námitky promlčení pak lze jen na základě skutečností, které nastaly nebo vznikly poté, co vzniklo právo, jehož prosazení se žalovaná strana vznesením námitky promlčení brání. Rozpor námitky promlčení s dobrými mravy je totiž třeba dovozovat toliko z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna, nikoliv z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku.

63. Jinými slovy, je třeba posoudit skutkové okolnosti, které nastaly až po úhradě každé jednotlivé splátky spotřebitele a vztahují se pouze k uplatnění námitky promlčení, nikoliv k platnosti či neplatnosti Pojistné smlouvy, okolnostem jejího vzniku atp. Z provedeného dokazování vyplynulo, že instituce po celou dobu trvání (neplatné) Pojistné smlouvy poskytovala spotřebiteli informace o jejím průběhu (viz výše výroční dopisy), nikterak neomezovala, či ovlivňovala spotřebitele v jeho uvážení, kdy uplatnit nárok na vydání bezdůvodného obohacení, a to po celou dobu trvání (neplatné) Pojistné smlouvy. Skutečnost, že spotřebitel uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení až po uplynutí subjektivní promlčecí doby (vztaženo k jednotlivým platbám), bylo tak pouze na jeho úvaze a bdělosti. Soud proto shrnuje, že v posuzované věci neshledal, že by k promlčení nároků spotřebitele došlo vinou instituce nebo že by námitka promlčení byla projevem zneužití práva na úkor spotřebitele a ani, že by některý z těchto důvodů byl naplněn v tak výjimečné intenzitě, která by odůvodňovala odepření práva uplatnit námitku promlčení. Soud připomíná, že uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení.

64. Pro posuzovaný případ pak výše uvedené znamená, že u každé jednotlivé platby pojistného běží subjektivní dvouletá promlčecí lhůta. Návrh k [anonymizována dvě slova] na vydání bezdůvodného obohacení podal spotřebitel dne 10. 7. 2018, tedy mezní datum rozhodné pro promlčení vydání bezdůvodného obohacení v této části je den 10. 7. 2016, tj. dva roky před podáním návrhu k finančnímu arbitrovi. V souhrnu pak pojistné, které spotřebitel zaplatil před datem 10. 7. 2016 je promlčené. Spotřebitel uhradil k Pojistné smlouvě v období od 10. 7. 2016 do 10. 7. 2018 celkem částku ve výši [částka]. Jak bylo výše uvedeno, instituce uhradila spotřebiteli na jistině dne 7. 4. 2020 částku ve výši [částka], která byla přiznána spotřebiteli Nálezem a rozhodnutím o námitkách. Je tak možné uzavřít, že nepromlčená část spotřebitelem nárokovaného bezdůvodného obohacení byla institucí spotřebiteli již uhrazena, a to včetně úroku z prodlení. S ohledem na výše uvedenou argumentaci soud uzavírá, že nelze vyhovět nároku spotřebitele a nahradit tak rozhodnutí finančního arbitra. Soud tak žalobu, kterou se spotřebitel domáhal, aby soud nahradil výrok III. nálezu, zamítl shora ve výroku ad. II.

65. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy spotřebitel v řízení o jeho žalobě byl neúspěšný (výrok II.) a byl by povinen uhradit instituci náhradu nákladů řízení. Současně však instituce byla v řízení o její žalobě původně zahájené neúspěšná, kdy řízení bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby, byla by tak povinna uhradit spotřebiteli náhradu nákladů řízení. Nároky účastníků na náhradu nákladů řízení se tak vzájemně potkávají. S ohledem na uvedené, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve výroku shora ad. III.