16 C 3/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Luďkou Horajsovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizováno stát. instituce , anonymizováno číslo , PSČ obec a číslo o zaplacení 235 662 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 235 662 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 500 Kč jdoucím od 6.3.2018 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 000 Kč jdoucím od 6.4.2018 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 000 Kč jdoucím od 6.5.2018 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 000 Kč jdoucím od 6.6.2018 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,0 % ročně z částky 29 000 Kč jdoucím od 6.7.2018 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,0 % ročně z částky 29 000 Kč jdoucím od 6.8.2018 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,0 % ročně z částky 29 000 Kč jdoucím od 6.9.2018 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,0 % ročně z částky 29 000 Kč jdoucím od 6.10.2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9,0 % ročně z částky 6 126 Kč jdoucím od 1.9.2018 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 82 832,60 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně. 1) Podanou žalobou se žalobkyně v soudním řízení domáhá na žalovaném zaplacení částky 235 662 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 8.3.2013 smlouvu o podnájmu bytu na dobu určitou od 8.3.2013 do 31.3.2014, jejímž předmětem byl podnájem bytové jednotky č. [číslo bytu] ve 4. nadzemním podlaží domu [adresa] v obci [obec], [katastrální uzemí] (adresa [adresa]) žalovanému. Dodatky č. 1 – č. 4 byla platnost smlouvy prodloužena do 31.3.2015 (dodatek č. 1 ze dne 20.3.2014), dále do 31.3.2016 (dodatek č. 2 ze dne 30.3.2015), dále do 31.3.2017 (dodatek č. 3 ze dne 31.3.2016) a konečně do 31.3.2018 (dodatek č. 4 ze dne 31.3.2017). Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit žalobkyni podnájemné ve výši 17 500 Kč měsíčně, když dodatkem č. 1 byla výše podnájemného s účinností od 1.4.2014 navýšena na částku 18 500 Kč měsíčně, dodatkem č. 3 byla s účinností od 1.4.2016 výše podnájemného změněna na částku 20 000 Kč měsíčně a dodatkem č. 4 s účinností od 1.4.2017 bylo podnájemné navýšeno na částku 24 000 Kč měsíčně. Žalovaný byl dle smlouvy povinen spolu s podnájemným platit žalobkyni rovněž zálohy na služby a další plnění spojená s užíváním bytu a domu ve výši 2 500 Kč měsíčně. Podnájemné i záloha na služby byla dle smluvního ujednání splatná vždy k 5. dni příslušného měsíce. Žalovaný, podle obsahu žalobních tvrzení, dlouhodobě řádně a včas neplnil své povinnosti vyplývající ze smlouvy o podnájmu bytu, některé závazky hradil opakovaně s prodlením, případně nebyly uhrazeny vůbec. Platnost podnájemní smlouvy skončila dne 31.3.2018 uplynutím doby. Žalovaný po ukončení podnájemního vztahu byt nevyklidil, ačkoliv k tomu byl žalobkyní opakovaně písemně vyzván. Žalobkyně rovněž opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě jak splatných závazků, tak závazků vzniklých z titulu užívání bytu bez právního důvodu v období od 1.4.2018. Žalovaný byt užíval i po ukončení platnosti podnájemní smlouvy, ačkoliv k tomu neměl právní důvod ani souhlas žalobkyně. Dne 6.9.2018 žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše svůj dluh z titulu užívání bytu v období od března 2018 do srpna 2018 ve výši 171 500 Kč. Uvedená částka zahrnuje podnájemné za měsíc březen 2018 ve výši 24 000 Kč, zálohu na služby za tento měsíc ve výši 2 500 Kč a dále závazek z titulu užívání bytu bez právního důvodu v období od 1.4.2018 do 31.8.2018 představovaný částkou 145 000 Kč. Žalovaný v předmětném uznání závazku ze dne 6.9.2018 uznal rovněž dluh ve výši 6 162 Kč z titulu nedoplatku na službách vyplývajícího z Vyúčtování ze dne 23.7.2018, které se týká měsíčních záloh na služby v období od 1.1.2017 do 31.12.2017. Žalobkyně dopisem ze dne 31.10.2018 vyzvala žalovaného k úhradě všech závazků ze smlouvy o podnájmu i závazků vzniklých z titulu užívání bytu bez právního důvodu v období od dubna do října 2018. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval a dluh neuhradil. Vzhledem k tomu žalobkyně požaduje v soudním řízení: a) zaplacení podnájemného a zálohy na služby za měsíc březen 2018 ve výši 26 500 Kč, b) vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu v období od 1.4.2018 do 31.10.2018 ve výši 203 000 Kč (7x 29 000 Kč), c) zaplacení částky 6 162 Kč jako nedoplatku z vyúčtování ceny služeb za rok 2017. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu, požaduje žalobkyně v soudním řízení zaplacení rovněž úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek a to v zákonné výši a za vymezená období. 2) Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Dne 8.3.2013 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o podnájmu bytu, jíž žalobkyně jako nájemce přenechala žalovanému do podnájmu bytovou jednotku č. [číslo bytu] o velikosti 2+1+hala s příslušenstvím, která se nachází ve 4. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa]. Bytová jednotka je zapsána v katastru nemovitostí, který vede [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], list vlastnictví [číslo] Podnájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 8.3.2013 do 31.3.2014 s možností prodloužení doby platnosti na základě dodatku ke smlouvě. Žalovaný se za podnájem bytu zavázal platit podnájemné ve výši 17 500 Kč měsíčně a dále platit zálohy na služby a další plnění spojená s užíváním bytu a domu ve výši 2 500 Kč, obojí splatné vždy k 5. dni příslušného měsíce bankovním převodem na účet žalobkyně. Dodatkem č. 1 ke smlouvě o podnájmu bytu ze dne 20.3.2014 účastníci řízení prodloužili platnost podnájemní smlouvy na dobu jednoho roku, tj. do 31.3.2015 a dále se dohodli na zvýšení podnájemného, s účinností od 1.4.2014, na částku 18 500 Kč měsíčně. Dodatkem č. 2 ke smlouvě o podnájmu bytu ze dne 30.3.2015 účastníci řízení opětovně prodloužili platnost podnájemní smlouvy o jeden rok, tj. do 31.3.2016. Dodatkem č. 3 ke smlouvě o podnájmu bytu ze dne 31.3.2016 účastníci řízení jednak prodloužili platnost podnájemní smlouvy o jeden rok, tj. do 31.3.2017, dále sjednali povinnost žalovaného platit podnájemné, s účinností od 1.4.2016, ve výši 20 000 Kč měsíčně. Konečně dodatkem č. 4 ke smlouvě o podnájmu bytu ze dne 31.3.2017 účastníci řízení prodloužili platnost podnájemní smlouvy o jeden rok, tj. do 31.3.2018 a dále sjednali povinnost žalovaného platit podnájemné, s účinností od 1.4.2017, ve výši 24 000 Kč měsíčně. 4) Z uznání dluhu ze dne 6.9.2018 vyplývá, že žalovaný vůči žalobkyni uznává co do důvodu a výše svůj peněžitý závazek ve výši 171 500 Kč z titulu užívání bytu č. [číslo bytu] na adrese [adresa], v období od března 2018 do srpna 2018 a dále závazek ve výši 6 162 Kč z titulu nedoplatku vyplývajícího z vyúčtování ze dne 23.7.2018, které se týká měsíčních záloh (placených žalovaným dle podnájemní smlouvy) za dobu od 1.1.2017 do 31.12.2017. Právním důvodem vzniku označené pohledávky je smlouva o podnájmu bytu ve znění pozdějších dodatků, jejímž předmětem je podnájem bytové jednotky č. [číslo bytu] v obci [obec], k.ú. [část obce], jakož i faktické užívání předmětného bytu po zániku podnájemní smlouvy dne 31.3.2018, tzn. v době od 1.4.2018 do 31.8.2018. 5) Z vyúčtování záloh na služby za období od 1.1.2017 do 31.12.2017 ze dne 23.7.2018 vyplývá, že žalovaný na zálohách na služby ve vymezeném období uhradil celkem částku 30 000 Kč, náklady spojené s užíváním bytu a domu ve vymezeném období činily celkem částku 36 162 Kč. Výsledkem je tedy nedoplatek na ceně služeb za uvedené období ve výši 6 162 Kč. 6) Dopisem ze dne 31.10.2018 žalobkyně (prostřednictvím svého právního zástupce) vyzvala žalované k úhradě pohledávky související s užíváním předmětného bytu a současně jej upozornila na soudní vymáhání dluhu, pro případ jeho včasného neuhrazení. 7) Podle ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 8) Podle ust. § 719 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v pozdějším znění, (dále jen„ občanský zákoník“) pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez určení doby jen s písemným souhlasem pronajímatele. 9) Podle ust. § 671 odst. 1 občanského zákoníku, nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání. 10) Podle ust. § 451 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 11) Podle ust. § 558 občanského zákoníku, uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení. 12) V posuzovaném případě se žalobkyně domáhá na žalovaném: a) zaplacení nájemného za podnájem bytu v měsíci březnu 2018 ve výši 24 000 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu v daném měsíci ve výši 2 500 Kč, b) vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu v období od 1.4.2018 do 31.10.2018 ve výši 203 000 Kč, c) zaplacení nedoplatku ceny služeb spojených s užíváním bytu za rok 2017 ve výši 6 162 Kč. 13) V řízení bylo prokázáno, že spolu účastníci uzavřeli dne 8.3.2013 smlouvu o podnájmu bytu, kterou žalobkyně přenechala žalovanému do užívání bytovou jednotku č. [číslo bytu] ve 4. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa]. S ohledem na okamžik vzniku smluvního vztahu mezi účastníky řízení je třeba na posuzovaný případ dle ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, aplikovat právní předpis platný a účinný v době uzavření smluvního vztahu, tj. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v pozdějším znění. V řízení tedy bylo prokázáno, že spolu účastníci v souladu s ust. § 719 odst. 1 občanského zákoníku uzavřeli smlouvu o podnájmu bytu, kterou žalobkyně přenechala žalovanému do užívání předmětný byt. Žalovaný se ve smlouvě a jejích dodatcích č. 1 – 4 zavázal platit nájemné, naposledy ve výši 24 000 Kč (s účinností od 1.4.2017 nadále). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 8.3.2013 do 31.3.2018, když k poslednímu prodloužení (do 31.3.2018) došlo dodatkem č. 4 ke smlouvě o podnájmu bytu ze dne 31.3.2017. Žalovaný se současně ve smlouvě o podnájmu bytu zavázal platit, spolu s nájemným, rovněž zálohy na služby a další plnění spojená s užíváním bytu a domu ve výši 2 500 Kč měsíčně. Nájemné i zálohy na služby byly splatné vždy k 5. dni v měsíci. S ohledem na výše uvedené tedy žalobkyni dle ust. § 671 odst. 1 občanského zákoníku přináleží vůči žalovanému nárok na nájemné za měsíc březen 2018 ve výši 24 000 Kč a zálohu na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 500 Kč, když tato částka (celkem 26 500 Kč) byla splatná k 5.3.2018. Pokud žalovaný tuto částku žalobkyni v označeném termínu neuhradil, dostal se do prodlení a žalobkyni od 6.3.2018 vzniklo právo na úrok z prodlení a to v souladu s ust. § 517 občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14) Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaný předmětný bytu užíval i v době po skončení platnosti smlouvy o podnájmu bytu, tj. v době od 1.4.2018 do 31.10 2018 a to aniž by žalobkyni za toto užívání poskytl nějaké plnění. Žalovaný tuto skutečnost v řízení nesporoval. Soud tedy v tomto směru shledal po právu požadavek žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 451 a násl. občanského zákoníku, když žalovanému užíváním bytu ve vymezeném období vznikl bez právního důvodu majetkový prospěch, který je povinen žalobkyni vydat. Pokud se týká výše tohoto majetkového prospěchu, vyšel soud z uznání závazku, které dne 6.9.2018 žalovaný podepsal a ve kterém uznal co do důvodu a výše ve smyslu ust. § 558 občanského zákoníku svůj dluh vůči žalobkyni z titulu užívání předmětného bytu v období březen 2018 – srpen 2018 celkem ve výši 171 500 Kč. Pokud nárok žalobkyně za užívání bytu za březen 2018 představuje částku 26 500 Kč (jak soud výše dovodil), připadá na zbývající období částka 145 000 Kč, tj. částka 29 000 Kč na každý ze zbývajících 5 měsíců (1.4.2018 – 31.8.2018). S ohledem na výši nájemného a záloh na služby sjednané mezi účastníky řízení (naposledy 24 000 Kč nájemné a 2 500 Kč zálohy na služby), považuje soud částku 29 000 Kč měsíčně jako odpovídající majetkový prospěch, který žalovanému vznikl v období od 1.4.2018 nadále, když i žalovaný tuto částku považoval za odpovídající užívání předmětného bytu po ukončení platnosti smlouvy o podnájmu bytu, když v této částce uznal vůči žalobkyni svůj závazek z užívání bytu bez právního důvodu. Soud proto dospěl k závěru, že je na místě přiznat žalobkyni právo na zaplacení částky 29 000 Kč za každý z měsíců, ve kterém žalovaný užíval předmětný byt bez právního důvodu, tj. v období od 1.4.2018 do 31.10.2018, čemuž odpovídá částka celkem 203 000 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu, vzniklo žalobkyni právo na úrok z prodlení dle ust. § 517 občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když počátek prodlení je vázán na původní splatnost měsíčního nájemného a zálohy na služby. 15) Pokud se týká požadavku na zaplacení nedoplatku ceny služeb spojených s užíváním bytu v období od 1.1.2017 do 31.12.2017 dospěl soud k závěru o oprávněnosti tohoto požadavku žalobkyně a to zejména s ohledem na uznání dluhu ze dne 6.9.2018, kterým žalovaný písemně co do důvodu a výše uznal svůj dluh ve výši 6 162 Kč z titulu nedoplatku vyplývajícího z vyúčtování ceny služeb ze dne 23.7.2018. Výši tohoto nároku žalobkyně doložila rovněž předmětným vyúčtováním. Rovněž v tomto případě vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení dle ust. § 517 občanského zákoníku ve vazbě na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16) S odkazem na všechny výše uvedené skutečnosti soud výrokem I. rozsudku žalobě v celém rozsahu vyhověl. 17) Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud jí přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Přiznaná částka sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 9 427 Kč za žalobu a soudního poplatku za dovolání ve výši 4 000 Kč, dále z odměny za právní zastoupení advokátem a to za 6 úkonů právní služby ve výši 9 260 Kč úkon, tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby, sepis odvolání, sepis dovolání, účast na ú.j. dne 14.1.2021 (ust. § 7 ve vazbě na ust. § 11 vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb.) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 6 úkonů právní služby ve výši 300 Kč úkon (ust. § 13 odst. 2 vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb.), obojí zvýšené o DPH ve výši 21 % vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, celkem tedy 82 832,60 Kč. 18) Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni, jíž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 19) Lhůta pro zaplacení přiznaného nároku byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.