16 C 49/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 33 225,63 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 225,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 33 225,63 Kč od 6. 10. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 2 051,8 Kč od 16. 6. 2025 do 21. 9. 2025 a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 737 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně uvedla, že dne 5. 4. 2022 uzavřela elektronicky v postavení věřitele s žalovaným v postavení dlužníka smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Úroky úvěru měl žalovaný splácet v měsíčních splátkách 2 163 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 6. 2025. Žalovaný splátku neuhradil ani po zaslání dvou upomínek. Žalobkyně proto přistoupila ke zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, nákladů na upomínkování a nákladů právního zastoupení. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalobkyně se proto na žalovaném domáhá uhrazení částky 33 225,63 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, nákladů na upomínkování v celkové výši 800 Kč za upomínku v souladu čl. V. odst. 5.4. smlouvy o úvěru a zákonného úroku z prodlení z částky jistiny ode dne 6. 10. 2025 do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Předmětnou věc soud podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném pro rozhodné období (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které žalobkyně na podporu svého procesního stanoviska předložila. Na základě těchto zjistil soud následující skutkový stav:

5. Žalobkyně a žalovaný distančním způsobem sjednali dne 5. 4. 2022 smlouvu nazvanou Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala, že žalovanému poskytne úvěr ve výši 50 000 Kč za měsíční zápůjční úrokovou sazbu ve výši 23 %. Bylo sjednáno, že úvěr bude splácen v měsíčních splátkách ve výši 2 163 Kč (započítávaných prvně na úrok). V případě prodlení žalovaného měla žalobkyně povinnost zaslat mu dvě upomínky s tím, že za první měl žalovaný uhradit 300 Kč a za druhou 500 Kč. Pokud žalovaný splátku neuhradil ani po zaslání upomínek, měla žalobkyně právo zesplatnit jistinu úvěru. (smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , potvrzení o platbě 1 Kč ze dne 5. 4. 2022).

6. Přílohu č. 1 smlouvy tvořil dokument nazvaný Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Z daného dokumentu plyne, že žalobkyně posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného a další rozhodné okolnosti. Dle uvedeného dokumentu je žalovaný svobodný. Podniká a jeho průměrný měsíční příjem činil v rozhodné době , částka, . Jeho náklady na bydlení činí , částka, měsíčně. Žalovaný dle výpisu z účtu nevynakládá finanční prostředky na sázky a jeho finanční závazky činí , částka, měsíčně (jde o splátky jiných úvěrů od konkrétně uvedených poskytovatelů). Finanční zůstatek žalovaného činí 101 451 Kč měsíčně. Žalovaný byl žalobkyní lustrován i ve veřejných databázích poskytujících informace o (mj. finanční) situaci žalovaného (SOLUS, REPI, AML a AML/CFT, insolvenční rejstřík, databáze odcizených dokladů, živnostenský rejstřík, interní databáze žalobkyně). Žalovaná na bankovních výpisech žalovaného zjistila i již splacené závazky. Na základě daných informací žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je průměrně bonitní a lze mu poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč s měsíční splátkou 2 163 Kč. (příloha č. 1 smlouvy o úvěru nazvaná „Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“)

7. Částka sjednaná v úvěrové smlouvě byla vyplacena ve dvou sjednaných tranších ve výši 26 080Kč a ve výši 13 920 Kč dne 5. 6. 2023. (potvrzení , právnická osoba, ze dne 5. 4. 2022 a transakcích ID , Anonymizováno, a , Anonymizováno, )

8. Žalobkyně žalovaného v souladu s úvěrovou smlouvou upomínkou vyzvala k úhradě splátky úvěru splatné dne 15. 6. 2025 a dne 5. 7. 2025 a dále k uhrazení částky 800 Kč za upomínky. Upomínky předložila žalobkyně včetně podacích archů (upomínka ze dne 20. 6. 2025 a upomínka 2 z 5. 7. 2025, podací archy)

9. Žalobkyně zastoupená advokátem dopisem ze dne 21. 9. 2025 žalovaného informovala o tom, že jelikož nebyla ani po zaslání upomínky uhrazena splátka úvěru, došlo ke zeslatnění jistiny úvěru. Žalovaný byl vyzván, aby do 18. 3. 2024 uhradil jistinu úvěru ve výši 33 225,63 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 051,80Kč, náklady na upomínkování ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 6 060 Kč. (dopis , Jméno advokáta, ze dne 21. 9. 2025 a související podací lístek)

10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

11. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „zákon o spotřebitelském úvěru“) a podle směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „o. z.“): Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2399 o. z.: Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Z uvedeného plyne, že žalovaný měl žalobkyni vrátit jí poskytnuté finanční prostředky a sjednaný úrok ve stanovaných lhůtách.

16. Jelikož byl žalovaný v prodlení s platbou jedné splátky, žalobkyně úvěr poté, co žalovaného dvakrát upomenula o úhradu, v souladu se smluvními ujednáními obsaženými v úvěrové smlouvě zesplatnila.

17. Žalobkyně má tudíž právo na úhradu doposud nesplacené jistiny úvěru ve výši 39 000 Kč.

18. Stejně tak má žalobkyně právo na částku 800 Kč za upomínku zaslanou žalovanému před zesplatněním. V úvěrové smlouvě bylo v tomto ohledu sjednáno, že žalovaný uhradí za každou takovou upomínku žalobkyni částku 800 Kč.

19. Konečně je po právu i nárok žalobkyně na uhrazení úroku z prodlení v zákonné výši z částky dlužné jistiny ode dne 19. 3. 2024 do zaplacení (§ 1970 o. z. a nařízení č. 351/2013 Sb.). Počátek úročení žalobkyně správně odvozuje ode dne následujícího po dni, který byl žalovanému předžalobní výzvou stanoven jako poslední den pro zaplacení dluhu.

20. Soud pro úplnost dodává, že na základě tvrzení žalobkyně a jí doložených dokladů dospěl i k závěru, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se nespokojila pouze s tvrzeními žalovaného a s veřejně přístupnými databázemi. Obstarala si od žalovaného podklady týkající se jeho příjmové i výdajové stránky a tyto adekvátně zhodnotila. Její závěr, že žalovaný bude schopen splácet úvěr s měsíční splátkou 3 900 Kč je se zjištěnými údaji souladný.

21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 737 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 662 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 225,63 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí právního zastoupení, podání žaloby) a z částky 1 230 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 500 Kč ve výši 1 575 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

23. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.